Lucie Kubesa: Klimatický plán 2030 naráží v praxi na mantinely
reklama
Musím se přiznat, že hned první jednání výboru, který vedu, nastolilo zajímavý problém. Na jednání totiž přišli obyvatelé městské části Praha - Křeslice s voláním o pomoc. Na historicky stavebním pozemku se totiž majitel pozemku rozhodl vystavět tréninkovou hokejovou halu. Tím by mělo dojít k zastavění definitivně posledního volného pozemku v rámci obchodní zóny Čestlice, který je v územním plánu vyznačen fialově již od roku 1998.
Za 25 let se z pozemku stala oáza zeleně zarostlá vrbami, doplněná zapojeným porostem různých druhů křovin. Na okraji pozemku protéká Černý potok, kterému se podařilo v obdobích vyšších srážek udělat z tohoto pozemku mokřad. Přítomnosti vrb začal využívat krásný motýl z čeledi babočkovitých batolec červený, několik druhů čmeláků, vlhká půda vyhovuje také obojživelníkům. Výstavba obchodní zóny Čestlice zásadním způsobem negativně ovlivňuje podmínky pro existenci sousedící unikátní Dendrologické zahrady, která je několikrát v roce ohrožovaná při vyšších srážkách zatopením. Pokud by vyrostla na místě mokřadu hokejová hala, obávám se, že následky budou mnohem horší.
Přečtěte si také |
Kateřina Jančaříková: Pastelky, ale aby malovaly
Situací, kdy se územní plán a ochrana životního prostředí dostávají do rozporu nejen v případě relativně malého mokřadu v Křeslicích, je mnohem více, v současné době se válčí o zeleň v Praze 9, a to v mnohem větším rozsahu. I zde se jedná navíc o biotop, který je domovem zvláště chráněných živočichů jako v Křeslicích. Opět jde o pozemky se statutem stavební, které patří soukromému vlastníkovi. Místní obyvatelé mají zájem, aby hlavní město vykoupilo pozemky, nebo je vyměnilo za jiné. Mají plán, aby místo fungovalo v souladu s požadavky na vylepšování životního prostředí v hlavním městě. Nyní se zde nachází zahrádkářská kolonie, která má ale zaniknout. Ve snaze získat tyto pozemky dochází ke spolupráci jak vedení MČ Praha 9, tak obyvatel a známých osobností, což si starosta Devítky Tomáš Portlík (ODS) velmi pochvaluje.
Dlouhodobý program pražského magistrátu s názvem Klimaplán 2030 v sobě skrývá mimo jiné také úkoly, které před námi stojí v oblasti zádrže vody a vylepšování podmínek pro život obyvatel. Hájit „zelené oázy“, nebo stavět, aby se město dál rozvíjelo? To jsou otázky, které není jednoduché zodpovědět, zvláště pokud jde o nutnost hledat řešení na soukromých pozemcích. Osobně vidím cestu v tom, že u takových typů pozemků, které jsem popsala, by vedení město mělo začít přistupovat k tomu, jak pozemky s vlastníky měnit, případně je od nich vykupovat, protože je třeba myslet i na to, že nám mizí zeleň z města, a zároveň s ní i podmínky pro život chráněných živočichů. A to vše navzdory tomu, že se Praha staráo obnovu stávajících a výsadbu nových zelených ploch. Bohužel však povětšinou jen na vnějším prstenci města, mimo dosah obyvatel bydlících v širším centra města.
reklama
Dále čtěte |
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové
Další články autora |
Lucie Kubesa: Pokračování kauzy Křeslický mokřad
Lucie Kubesa: Připomínky k německému modelu holubníků
Lucie Kubesa: Regulace stavu holubů je nutnost. Bohuželreklama
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Slavomil Vinkler
20.3.2023 07:50
Karel Zvářal
20.3.2023 07:55Iniciativa Proti-plotu, z.s.
21.3.2023 17:23Ve stále rušnější a rozpálenější metropoli se jedná o poslední zelené oázy, které efektivně ochlazují okolí, zachytávají částice poletavého prachu, stojí za rozvojem komunitních i sousedských vztahů, a především poskytují stín pro procházky maminek s dětmi na mateřské, sport i další volnočasové aktivity obyvatel. To, že jsou domovem ptactva atd ani nezmiňuji. Jejich hodnota pro život Pražanů je penězi nevyčíslitelná.
V takových případech forma směny/odkupu pozemku ze strany hl. města Prahy je zcela adekvátní při nalezení shody pro všechny zúčastněné strany. V praxi to až na malé výjimky ovšem nefunguje.
Politici před Pražany velmi rádi deklarují nutnost chránit a rozšiřovat vzrostlou zeleň v Praze s ohledem na změnu klimatu, ale ve skutečnosti za poslední 2 roky rozběhli ve formě změn územního plánu zkráceným postupem historicky nejrozsáhlejší plochy z nezastavitelné zeleně na stavební pozemky za poslední desítky let. A to vše bez vědomí obyvatel bydlících v okolí připravovaných záměrů.
Když pak překvapení sousedé a spolky osloví s konkrétním záměrem Radu HMP nebo výbory MHMP, placení politici vesměs nereagují, mlží nebo se vymlouvají, proč to nejde. Životní prostředí nebo veřejný zájem jde stranou ve prospěch miliardářů a developerů. Je to ovšem krátkozraké a vrátí se to jako bumerang zpět. Pevně věříme, že nové vedení Magistrátu si v této otázce povede lépe.