Lucie Kubesa: Městské holubníky versus podpora sokola stěhovavého v Praze II.

Pro městské rozpočty je velmi náročný provoz záchranných stanice a zookoutků, kterých podle mne zcela správně přibývá. Městský holubník pro 150 holubů na Mariánském náměstí stál 142 000 Kč, v Praze 3 je ve výhledu holubník pro 200 holubů za půl milionu. Jeden pár sokolů stěhovavých stojí 11.000 Kč. Sokol loví holuby, kterými se krmí, ne že si skočí na trh, a tam si koupí k obědu kuře. Masem holubů je možné živit zvířata v záchranných stanicích, u kterých dává záchrana smysl, před jejich zpětným vypuštěním do přírody. Ať už jsou to ptáci, denní či noční dravci, holubí maso jim lze míchat i do krmných směsí. Poněkud šílené, mi přijde, že Praha se potýká s asi 100 tisíci holuby věžáky, ale jako by to bylo málo. V roce 2022 bylo sice ošetřeno celkem 5 175 živočichů 125 různých druhů. To je sice o stovku méně než v předchozím roce, přesto jde o jedno z nejvyšších čísel v historii fungování.

A nyní pozor! Nejčastěji přijímaným volně žijícím živočichem byl v roce 2022 holub hřivnáč, původně plachý lesní pták, který se podobně jako jiní volně žijící živočichové v posledních desetiletích stále více zabydluje i ve velkých městech, a musí se tak potýkat s nástrahami městského prostředí. V uplynulém roce naši pomoc potřebovalo celkem 638 holubů hřivnáčů. To je asi jedna osmina ze všech zachráněných živočichů. Lovného holuba hřivnáče, kterého se v ČR ročně odstřelí kolem 20 000 kusů. Byly časy, kdy se jich lovilo přes 100 tisíc ročně. Každý rok jich u nás vyhnízdí na 300 000 párů a ty počty stále rostou!

Zachraňování takových živočichů prostě nedává vůbec žádný smysl, natož ekonomický! Provoz pražské záchranné stanice je nákladný, jako je tomu u každého zařízení, které pracuje se živými zvířaty. Jaký smysl dává záchrana 365 kachen divokých, nebo 46 labutí. O tom se také dá z ekonomického hlediska směle diskutovat. V mnohých honitbách se ročně vypouští kolem 1500 kachen, aby měli myslivci co lovit. A my kachny zachraňujeme.

V současné době v České republice hnízdí kolem 700 párů labutí, které mají většinou mnohočetná hnízda. Dovolím si připomenout, že hnízdní areál labutě je velký a v něm samec nemá rád v době hnízdění přítomnost jiných ptáků, například i vzácných kachen, které se u nás objevují. A my plýtváme pracovní silou i prostředky na záchranu labutí…

Ještě vás baví rozpočtová matematika, s kterou jsme začali v prvním dílu? Hurá, sláva, za 156 ježků, 67 veverek, nebo třeba za dva mladé kalouse, které se v roce 2022 podařilo zachránit! Jen houšť a ve větších kapkách. Záchrana kvakoše nočního s oběma zlomenýma nohama, který nakonec ještě loni z podzimu stihl odletět do Afriky, to je důkaz obrovské profesionality pracovníků záchranné stanice. Skvělým úspěchem je zatím úspěšný chov chráněných mladých vyder v současnosti, které byly bez matky nalezeny v Uhříněvsi.

Mimochodem, před několika dny pražská ZOO zdražila vstupné, protože jí rostou náklady na provoz. To je objektivní fakt. A nejsou to jen náklady na energie, ale i na krmení. Současné hygienické a veterinární předpisy ovšem podle názoru odborníků již nedovolují zkrmovaní holubů v ZOO, i když bývaly časy, kdy třeba výři v pražské zoo konzumovali nachytané holuby na vltavských sádkách. Což opět potvrzuje názor některých odborníků na velmi problematický zdravotní stav pražských holubů.

A nyní se v závěru textu ještě dostávám k tomu, co se nám snaží zastánci městských holubníků podsouvat. Tedy to, že existence holubníků pro holuby-věžáky v blízkosti člověka je zcela bezproblémová. Tak vězte že není!

Hromaděním trusu a kadaverů (trupů uhynulých jedinců) se stávají holubi zdrojem cizopasníků a alergenů pro obyvatele horních pater mnoha domů. Jeden holub vyprodukuje průměrně za rok 10-12 kg trusu. Nejenže tento trus ničí fasády domů a sochy, ale zároveň je zdrojem mikrobů, plísní, parazitů a nejrůznějších alergenů.

Často evidovaným přímým vlivem na lidské zdraví bývá napadení roztoči, kteří mohou při sání lidské krve přenášet i různé původce onemocnění, přenosných ze zvířat na člověka. Drobní roztoči se mohou v blízkosti holubích hnízd i dospělých holubů vyskytovat ve velkých počtech. Nejvýznamnější z holubích roztočů je klíšťák holubí.

Holubí nemoci

• Askaridióza – škrkavka holubí
• Kapilarióza.
• Kokcidióza.
• Trichomoniáza.
• Tasemnice, plicní červi, filárie.
• Čmelík.
• Blecha, veš, všenka, zákožka, klíště, roztoč, klíšták.
• Paratyf – Salmonelóza.

Městské populace holubů se tak významně podílejí i na přenosu některých zoonóz (ornitóza, aviární tuberkulóza či salmonelóza), ale také např. hostí vir klíšťové encefalitidy či prvoky, jež šíří trichomonády a toxoplasmózu.

Pokud zavřete do prostoru holubníku například 150 holubů, jako na Mariánském náměstí, stává se z tohoto „chovu“ bez trvalého a podrobného veterinárního dozoru, protože ten by byl opět o dalších nákladech, časovaná bomba.

Může se někdo divit, že já jsem rozhodně proti financování městských holubníků z rozpočtu hlavního města Prahy?

---

reklama

---