https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukasn-hrabek-tisice-let-stare-lesy-v-krusnych-horach-padaji-k-zemi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Hrábek: Tisíce let staré lesy v Krušných horách padají k zemi

28.4.2021
Na podzim hrají vzácné bučiny všemi barvami.
Na podzim hrají vzácné bučiny všemi barvami.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V Krušných horách se nám dodnes dochovaly původní bukové lesy, které dříve pokrývaly téměř polovinu území dnešní České republiky. Vzácné bukové lesy jsou tisíce let staré. Přežily středověké žďáření, nadvládu Habsburků, velkou průmyslovou revoluci, první republiku, protektorát, komunistický režim, plán na velké vyuhlení severních Čech i kyselé deště. A nyní o ně přicházíme jen kvůli zisku několika sobeckých jednotlivců, protože nejsme schopni zajistit jejich ochranu.
 

Když jedete z Horního Jiřetína na zámek Jezeří nebo po silnici do Nové Vsi v Horách, stoupáte do příkrého, kopce, který je všude porostlý starým, přímo pohádkovým lesem. Místní květnaté a acidofilní bučiny jsou natolik unikátní a cenné, že byly zapsány do sítě evropsky významných lokalit Natura 2000 – Východní Krušnohoří. Jsou domovem pro řadu vzácných rostlin i živočišných druhů. Mezi chráněné a vzácné druhy, které se v oblasti vyskytují, patří ptáci sokol stěhovavý, holub doupňák, lejsek malý, jestřáb lesní či strakapoudi, brouci jako roháč obecný, páchník hnědý nebo evropsky významný druh kovaříka fialového a mnoho dalších. Přesto dnes bukové lesy mizí před očima a kompetentní orgány této zkáze zatím jen nečinně přihlížejí.

Historická krajina pod zámkem Jezeří s Komořanským jezerem v 19. století.
Historická krajina pod zámkem Jezeří s Komořanským jezerem v 19. století.
Zdroj | archiv Oblastního muzea v Mostě

Kdo někdy navštívil tento kout severních Čech, dobře ví, že místní krajinu dlouhá desetiletí drancujeme a devastujeme kvůli povrchové těžbě uhlí. Nebylo tomu tak vždy. Kdysi se v rovinaté krajině pod starobylým zámkem Jezeří nacházelo Komořanské jezero, které dalo zámku jméno, a spolu s ním i různé ostrůvky a mokřady. A také políčka a ovocné sady. Takový náš malý český ráj, který zmizel kvůli umělému vysoušení krajiny a kvůli těžbě uhlí. Místní řeka Bílina, která se tudy volně vinula, byla svedena do potrubí. Na dohled od uhelné jámy ale přesto dodnes najdeme nádhernou přírodu, protože místní bukové lesy dodnes odolaly. Ale na jak dlouho?

Ikonický pohled na měsíční krajinu uhelného velkolomu ČSA přes zámek Jezeří teď doplňují vyskládané klády z pokácených stromů.
Ikonický pohled na měsíční krajinu uhelného velkolomu ČSA přes zámek Jezeří teď doplňují vyskládané klády z pokácených stromů.
Zdroj | Greenpeace

Od podzimu jsme v Greenpeace mapovali jeden odstrašující příklad, který by měl posloužit jako budíček a přinutit úředníky a politiky k akci. Na základě našich informací na celé ploše, kterou vlastní firma I. H. Farm, probíhá intenzivní holosečné kácení, včetně kácení cenných stromů starších 100 let, a výsadba nevhodných a nepůvodních dřevin, především smrku. To vede k devastaci celé lokality. Absurdní je, že firmu I. H. Farm ovládá rodina uhlobarona Pavla Tykače (podle výpisu z obchodního rejstříku je jednatelkou firmy Olga Chabr Grillová, nevlastní dcera Pavla Tykače), který dlouhá léta usiloval o rozšíření zdejšího uhelného dolu a zničení města Horní Jiřetín. Když se mu nepodařilo místním lidem zničit jejich domovy úplně, ničí jeho rodina alespoň lesy, které je obklopují a k nimž se váží jejich vzpomínky.

Hlavní důvody, proč je chování majitele nepřijatelně

1. Způsob kácení – firma I. H. Farm kácí tzv. holosečí, což znamená, že lesníci vykácí všechny stromy ve vybrané části lesa. Na místě tak zůstane otevřená paseka, kde chybí vzrostlé stromy. To vede k vyšší erozi na svazích hor, v létě paseky sálají teplem což ohrožuje sazenice budoucího lesa i další rostliny a zvířata.

2. Náhrada lesa nepůvodními sazenicemi – většina vykáceného lesa je nahrazována nepůvodním smrkem. Tím se ničí unikátní struktura krajiny bučin, souvislý bukový les, který je chráněn právě pro svou rozlehlost, mizí. Sázení smrku je zároveň spojeno s obrovským rizikem poničení těchto lesů v průběhu jejich růstu. V ČR mizí smrkové lesy kvůli suchu, kůrovci a dopadů klimatické změny. Pravděpodobnost, že se smrkové lesy dožijí plného věku je minimální.

Za posledních 10 let vlastník lesa mohl za vykácené dřevo dostat až 170 milionů korun. Zdá se to jako ohromná částka, ale pro rodinu miliardáře Pavla Tykače jsou to drobné. Podle informací z médií dali jen za terénní úpravy a stavbu rodinné vily na pražských Vinohradech třikrát tolik. Hodnota vzácných bučin na úpatí Krušných hor je přitom nevyčíslitelná.

Vytěžené kmeny.
Vytěžené kmeny.
Zdroj | Greenpeace

Kácení vzácných lesů u Horního Jiřetína

Proto jsme podali podnět k České inspekci životního prostředí, aby nešetrné lesnické zásahy prošetřila a zastavila. Po Ústeckém kraji a Ministerstvu životního prostředí požadujeme, aby bezodkladně zajistily ochranu místní unikátní přírody a vyhlásily zde bezzásahové chráněné území.

Ideální by ovšem bylo, kdyby úředníci a politici nezůstali jen u vyhlášení jednoho chráněného území, ale začali ochranu nejen bukových lesů, ale i rašelinišť, bezlesí a dalších hodnotných území v Krušných horách řešit komplexně. Velká pohoří mají u nás v republice až na výjimky zajištěnou plošnou ochranu. Krušné hory jsou ale právě tou výjimkou, přestože by si tamní úžasná příroda větší ochranu určitě zasloužila.

Připojte se k záchraně unikátních bučin Krušných hor u Horního Jiřetína!


reklama

 
foto - Hrábek Lukáš
Lukáš Hrábek
Autor je tiskový mluvčí Greenpeace.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

28.4.2021 11:12
Je to příšerné ale ne jen tam.
Proč? Proč si nejsme schopni chránit to nejcennější co máme, tj. životní prostředí??
Protože se stále mediálně hyenizují veškeré ekologické aktivity i organizace a ropáctví je snad přímo vládní ideologií.
Obstrukční a hlavně korupční aktivity blokující liniové stavby jsou považované za "ekoterorismus" a háže se to na hlavu lidem, kteří chtějí skutečně chránit ŽP. Přitom to provádí především ti, kteří o ekologii vůbec nic neví, jen si snaží vynutit úplatky, aby žaloby stáhli.
To je evidentní neschopnoat státní správy, nic jiného.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.4.2021 13:15
Panu Hrábkovi očividně hrabe. Bohužel v hlavě. Tisíc let staré lesy? Jako vtip dobré. Že jste nepsal články když se vám podobní uvazovali na Šumavě ke stromům. Tam zařvali stromy podstatně starší. Pokud máte poznatky, že těžba porušuje Zákon o lesích správně se obracíte se na ČIŽP. Článek v novinách nelegální těžbu nezastaví. Bohužel , pravda bude asi taková, že žádné nelegální a tím i protizákonné jednání tam neprobíhá a tak si potřebujete ohřát alespoň tu vaši ochranářskou polívčičku. Začínáte mi čím dál tím víc připomínat společek "zelených komančů". Rádi byste vyvlastňovali a znárodňovali? Nebo spíš čekáte nějakou "malou domů". Obojí bude asi pravdou.
Odpovědět
LH

Lukáš Hrábek

28.4.2021 19:44 Reaguje na Jarek Schindler
Dobrý den. Ve skutečnosti se řídím jen tím, co říkají experti. Květnaté a acidofilní bučiny na úpatí Krušných hor jsou původním porostem s přirozenou skladbou dřevin. Za přirozený les považují experti les, který neprošel výraznými změnami za posledních 3000 let. Proto píšu tisíce let staré lesy. V době blokád na Šumavě jsem články psal, jsem vzděláním a profesí novinář s praxí od roku 2003. Proč si spojujete úsilí zabránit devastující těžbě starých lesů s ideologií komunismu, nechápu a pochopit to asi ani nepotřebuju. Přeji pěkný den.
Odpovědět

Viktor Šedivý

28.4.2021 20:38 Reaguje na Lukáš Hrábek
Příznačná formulace "dali jen za terénní úpravy a stavbu rodinné vily na pražských Vinohradech třikrát tolik" připomíná komunistickou práci se závistí víc než intenzivně.
Podobně o Vás vypovídá i věta "Když se mu nepodařilo místním lidem zničit jejich domovy úplně, ničí jeho rodina alespoň lesy".

Ne, nefandím holosečím a je mi z nich přinejmenším smutno. Pokud ale neporušuje majitel lesa zákon, je Vám houby po tom, co v něm dělá.

A mimochodem - protestujete také proti řádově větším holosečím, jejichž účelem je nakrmit tepelné elektrárny v EU "dřevoštěpkou" na cestě evropské energetiky ke slavné OZE budoucnosti?
Odpovědět
LH

Lukáš Hrábek

29.4.2021 22:12 Reaguje na Viktor Šedivý
Dobrý den, ten příběh té vily je trochu delší, já ho použil jen jako příklad toho, že zisk z kácení bučin je v porovnání s ostatními příjmy a náklady rodiny Tykačových marginální a je zbytečné je kácet. Pro mě je cennější než peníze morální integrita, takže jestli někomu opravdu jeho život nezávidím, je to Pavel Tykač. A teď k té vile: V roce 1884 si obchodník s výstrojí a výzbrojí Eduard Theodor Bittner postavil na pražské Grébovce patrový letohrádek v novorenesančním stylu - vilu jménem Marie. Tento objekt pak koupil mimo jiné Jindřich Waldes a v restitucích ho získali jeho potomci. Později koupil památkově chráněnou vilu Pavel Tykač, který ji chtěl zbourat. Památkáři byli proti, ale vila v roce 2004 za nejasných okolností dvakrát vyhořela. Přestože magistrát požadoval po majiteli rekonstrukci, Tykač nechal vilu bez vědomí úřadů strhnout. Až konec znáte - za terénní úpravy a stavbu rodinné vily na pražských Vinohradech dala rodina třikrát tolik, než kolik tvoří zisky z težby bukových lesů v Krušných horách. A ano, Greenpeace se v zahraničí staví proti předělávání velkých uhelných zdrojů (např. Lynemouth, Drax, Eggborough) na biomasu i proti spoluspalování biomasy společně s uhlím.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.4.2021 12:53 Reaguje na Lukáš Hrábek
Zkuste si něco zjistit o životě Pavla Tykače a pak ho nebudete litivat. Mimo jiné Plzeňská banka a podobné "aktivity"
Odpovědět

Viktor Šedivý

30.4.2021 14:40 Reaguje na Lukáš Hrábek
Jsem dalek toho, abych hájil Tykače. Jen jsem poukázal na Váš odpudivý styl psaní.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

29.4.2021 12:42 Reaguje na Lukáš Hrábek
Pane Hrábku doporučuji si přečíst http://www.uhul.cz/images/ke_stazeni/oprl_oblasti/OPRL-LO01-Krusne_hory.pdf v kapitole 5.1.1 najdete historii lesů Krušných hor. Přirozená dřevinná skladba ještě neznamená, že jde o přirozený les nebo dokonce prales. Rozhodující rozdíl je například v míře ovlivnění (člověkem), ve věkové (tloušťkové a výškové) diferenciaci lesního porostu nebo v přítomnosti mrtvého dřeva a různých vývojových stádiích přirozeného ekosystému. Troufnu si říct, že ani ta dřevinná skladba není momentálně "přirozená". Asi v té bučině chybí minimálně starší jedle a částečně smrky. "Ve stromovém patře bučin chybí vyhubená jedle a imisemi je potlačený smrk." (V. Melichar, P. Krása: Krušnéhory-smutné pohoří, Ochrana přírody 6-2009). Tím netvrdím, že bychom bučiny měli masivně měnit na smrčiny. Jen se mi nelíbí tendenční tvrzení napěchovaná do Vašeho emotivně zabarveného článku.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.5.2021 07:14 Reaguje na Dalibor Motl
Ne vždy s vámi ve všem souhlasím ale v tomto případě souhlasím na 100%. Další věcí k zamyšlení je třeba i to, že pokud vím se jedná o hospodářské lesy. Žádná rezervace, CHKO to není. Je mi také úplně jedno kdo to vlastní. Poukazovat na vlastníka , pokud neporušuje zákon, je pouze snaha vyvolat nepřátelskou atmosféru a prosadit další "znárodňování". Nic jiného to totiž není. Mě přímo děsí jak snadné začíná být vybrat si určitou část dobře spravované přírody, prohlásit ji i díky té předchozí péči za unikátní a začít ji "chránit" podle úplně jiných pravidel. To vše samozřejmě bez ohledu na současného vlastníka.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.5.2021 06:48 Reaguje na Lukáš Hrábek
Dobré ráno. Záleží na tom, jaké experty máte na mysli. Pokud čerpáte od lesnických expertů typu pana Bláhy tak se nedivím. To, že buk roste na nejrozšířenějším typu lesních stanovišť u nás a bučiny tím nejrozšířenějším typem jsou , snad neznamená ,že jde o , jak jste to napsal, tisíce let staré vzácné původní lesy. Navíc tyto lesy nepřežily středověké žďáření, nadvládu Habsburků, velkou průmyslovou revoluci, první republiku. Za tu dobu byly několikrát vykáceny. Vykácení snad není výraznou změnou? Můžeme se jenom domýšlet jak velkou měrou se na obnově těchto porostů podílelo přirozené zmlazení a jak velkým dílem se jednalo o výsadbu. No a pokud se jednalo o výsadbu tak těžko někdo určí odkud v předminulém století pocházelo osivo. Atd. Smrk který udáváte jako nepůvodní snad není společně s jedlí typickým stromem provázejícím buk na těchto stanovištích? Čím výše tím bylo toho smrku více i v opravdu původních porostech.
Pokud jste psal o Šumavě tak jsem od vás žádný článek o tom, že kůrovec jako kalamitní škůdce i díky blokádám likviduje tisíce hektarů původních, tisíce let starých porostů s přirozenou skladbou dřevin, bohužel nečetl.
A komunistická ideologie? S tou vaší má hodně ale hodně společného. Stejně jako vy i ti komunisté si brali to co se jim zalíbilo a to bez ohledu na majitele. Vy jste se snad podíleli za doby růstu toho lesa na jeho kvalitě? Ty lesy někdo vypěstoval a nyní je kácí. Stejné to bylo i v minulosti. Někdy v době konce předminulého století tu byl vykácen a obnoven vzrostlý les který nyní opět dospěl do mýtního stáří a je opět obnovován. Na tom , na rozdíl od vás ,nevidím nic špatného. Ano, pokud máte podezření, že se jedná o porušení zákona o lesích nebo ochraně přírody, tak si správně stěžujete na té správné instanci. Doufám, že dodáte i následné vyjádření ČIŽP.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

28.4.2021 13:56
klasický ekoterorismus
Odpovědět
PB

Pravda Bolí

28.4.2021 14:12
U nás v Pekelském údolí dochazí k něčemu podobnému,nádherný les je v CHKO,ale majitel,který dostal les v restituci jen těží a po něm potopa a zdevastovaná krajina,hlavně že má na děvky a na ruletu.Les by neměl být soukromé vlastnictví a veškeré poškození by mělo být tvrdě trestáno,jinak tyhle hajzli pochytat a utopit jak myšy
Odpovědět

Viktor Šedivý

28.4.2021 20:40 Reaguje na Pravda Bolí
"Les by neměl být soukromé vlastnictví" - takže byste zase rád kradl?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.5.2021 07:27 Reaguje na Pravda Bolí
O jakém poškození mluvíte. Tomu co říkáte poškození je běžná obnova porostů. Já na rozdíl od vás uvažuji i o tom, že se o ty lesy do dosažení mýtního věku někdo dlouhodobě staral. Pokud by si někdo zasloužil "pochytat" tak tedy spíš Vy a vám podobní agresívní i...ti. Na rozdíl od vás a vašich choutek bych vás ovšem samozřejmě netopil. Spíš naordinovat výchovu prací. To by vás asi bolelo víc.
Odpovědět
kk

karel krasensky

28.4.2021 14:54
Mimořadně hloupy članek.Autor tam asi tisíc nebo pět set lét dozadu byl,že ví jak to tam vypadalo.Navíc bych chtěl vidět tisícílety buk.Razantně klesa inteligence a uroven kvality novinářu lépe řečeno pisálku
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

28.4.2021 14:58 Reaguje na karel krasensky
autor ale nikde nepíše o tisíceletých stromech nýbrž lesech, to je dost rozdíl
Odpovědět
kk

karel krasensky

28.4.2021 15:27 Reaguje na Robert Jirman
Mate pravdu.S tím 1000-let bukem jsem napsal hloupost.Ale nikdo neví jak to tam vypadalo 500-600 lét nazpět a jaká tam byla skladba dřevin.Takže článek jenesmysl a nese v typickém hysterickém frazovítém duchu ekopisálku
Odpovědět
LH

Lukáš Hrábek

28.4.2021 19:40 Reaguje na karel krasensky
Dobrý den. Ve skutečnosti se řídím jen tím, co říkají experti. Květnaté a acidofilní bučiny na úpatí Krušných hor jsou původním porostem s přirozenou skladbou dřevin. Za přirozený les považují experti les, který neprošel výraznými změnami za posledních 3000 let. Proto píšu tisíce let staré lesy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.5.2021 07:38 Reaguje na Lukáš Hrábek
Potom tím tisíce let starým lesem jsou i dvacetileté mlaziny buku. Chvíli si tedy počkejte a za pár let tam máte zase ten tisíce let starý les. Jinak ony ty bučiny mohou být buď květnaté nebo kyselé. Ono obojí na jednom místě a experti si mohou říkat co chtějí, jaksi již z principu věci, nejde.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.4.2021 16:10
„většina vykáceného původního bukového lesa je nahrazována nepůvodním smrkem“

Tomu se mi nechce věřit, že by dnes navzdory oficiálním i neoficiálním doporučením někdo sázel jako většinový druh smrky. Je-li tomu tak, doufám, že to ČIŽP zatrhne. Dobře, že Greenpeace dalo podnět k šetření.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2021 06:32 Reaguje na Majka Kletečková
ČIŽP udělá asi to samé, jak na Bečvě. Tj. jedno obludné NIC.
Ta paraorganizace je totálně zkorumpovaná.
Odpovědět
Sl

Slovan

28.4.2021 17:12
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/220562248410028-buciny-v-ohrozeni/
Odpovědět
kk

karel krasensky

28.4.2021 19:09
Jsem rád,že nám pán Hrabek popsal jak to vypadalo v krušnohorských lesích před tísící léty.Jde o velmi odvážného muže.Když si člověk představí jak se tam prodíral bukovými pralesy ohrožovan vlky,medvédy,rysy,aby nám dnes tuto situaci mohl popsat na ekolistu nezbyvá než mu poděkovat za odvahu a statečnost.Děkuji
Odpovědět
LH

Lukáš Hrábek

28.4.2021 19:39 Reaguje na karel krasensky
Já děkuji Vám, že mi připisujete možná více odvahy, než mám. Ve skutečnosti se řídím jen tím, co říkají experti. Květnaté a acidofilní bučiny na úpatí Krušných hor jsou původním porostem s přirozenou skladbou dřevin. Za přirozený les považují experti les, který neprošel výraznými změnami za posledních 3000 let. Proto píšu tisíce let staré lesy.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

28.4.2021 20:22 Reaguje na karel krasensky
Jestli se mohu vetřít do diskuse - pan Hrábek se nemusel před tisíci lety prodírat krušnohorskými pralesy a bojovat s velkými šelmami, aby podal svědectví o obsádce tehdejších lesů. Krušné hory mají slušný systém rašelinišť a stačí udělat sondu do nich, aby Vám odborník podle skladby pylu celkem přesně řekl, co, v jakém období a v jakém množství v dané lokalitě rostlo. Rychlost růstu rašeliníku je obecně známa, takže pokud to dostane do rukou skutečný odborník, řekne Vám to s přesností na nějakých 20 -30 let.
Odpovědět
kk

karel krasensky

28.4.2021 20:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Muže být jak píšete s těmi rašeliništi.Ale má to háček,který stejně nevyřešíme.Domnívám se ,že ze stromu,které byly blíž rašeliništim je více pylu a,které byly dál mín pylu.Muže to výrazné zkreslit předstávy o tehdejší skladbě dřevin
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.4.2021 05:48 Reaguje na karel krasensky
Pokud tu sondáž uděláte na více rašeliništích uděláte si docela přesný obrázek o porostu v okolí. Navíc pyl je poměrně lehký a létá na velké vzdálenosti, takže nehrozí nebezpečí toho, že vzdálenost stromů od rašeliniště významně ovlivní výsledek studie.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.4.2021 21:46
Domnívám se, že tu dochází k porušování zákona. Jedná se o evropsky významnou lokalitu a tyhle mimořádné bučiny si zaslouží komplexní ochranu. Firma z okruhu Tykačovy rodiny si z těch mimořádných lesů dělá továrnu na dřevo. Myslím, že tady by měl stát urychleně zasáhnout.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.4.2021 06:30 Reaguje na Majka Kletečková
Problémem je, že stát už zasáhnout nemůže, protože je majetkem oligarchie a Tykač mezi ni taky patří.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.5.2021 07:49 Reaguje na Majka Kletečková
Vy se paní Kletečková domníváte velice často. Bohužel ve vašem případě domnívat se většinou znamená houby vědět. Jakou komplexní ochranu máte na mysli? Pokud vím budou to v převážné většině hospodářské lesy a žádná rezervace nebo CHKO tam není. Každý les který dospěl k mýtnímu věku je svým způsobem mimořádný a nezáleží na tom kdo ho zrovna vlastní. No a stát by si měl začít v první řadě všímat svých vlastních lesů.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.5.2021 12:55 Reaguje na Jarek Schindler
Redaktorům České televize mluvčí Ústeckého kraje Martin Volf přiznal, že společnost I. H. Farm dlouhodobě porušuje lesní hospodářský plán, a že chráněné území tím poškozuje: „V území došlo k určitému nežádoucímu posunu směrem k hospodářskému lesu nepůvodní druhové skladby a nízkého stupně přirozenosti“. Připustil také, že jednání firmy poškodilo „rozsah a integritu“ chráněného území.

(https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/220562248410028-buciny-v-ohrozeni/)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.5.2021 15:10 Reaguje na Majka Kletečková
Jo, jo. Ochranář byť z MŽP přiznal a ekoteroristický pořad odvysílal. Promiňte ale pro mě již dlouhou dobu není pořad "Nedej se" seriózním zdrojem informací.
Jinak to území pokud se nepletu je z převážné většiny hospodářským lesem a smrk stejně jako jedle není v bučinách nepůvodní dřevinou. O jakém chráněném území pořád hovoříte? Co ho má chránit?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

29.4.2021 08:35
Chytlavý nadpis a pod ním ... je to trochu na štíru s fakty. Ty bučiny jsou jistě cenné (min. v lokálním kontextu industriální devastace okolní krajiny) a hospodaření v nich by mělo probíhat minimálně dle zákona. Před 200-300lety tam pravděpodobně byly paseky. Původní pralesy proletěly komíny rudných pecí. Viz například http://www.krusnohorsky.cz/2019/07/24/historie-krusnohorskych-lesu/
nebo částečně i zde https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/krusne-hory-smutne-pohori/
Pokud požadujete po vlastníkovi změnu hospodaření nad zákonný rámec mělo by být řečeno i B. Kolik jste za změnu hospodaření ochotní vlastníkovi lesů platit? Další možností je ty lesy vykoupit a hospodařit tam dle názorů nového vlastníka (stát, neziskovka ?). Aktuálně se menší rozlohy prodávají okolo 200-400tis. za ha. Na větší celky nebo vykácené paseky by mohla být zajímavá sleva.
Odpovědět

Viktor Šedivý

29.4.2021 10:14 Reaguje na Dalibor Motl
Že je to na štíru s fakty? Pokud je autorem člověk, jehož hlavní pracovní náplní je šíření aktivistických zelených lží ...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

29.4.2021 13:51

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.4.2021 17:54
Soukromý vlastník, pokud neporušuje přímo zákon, tak může les v mýtním
věku kácet a nenechá si do toho mluvit jako třeba LČR či správa NP.
Jednou je to soukromý majetek, aktivisté si mohou taky nějaký ten les
koupit a taky se o něho starat(nestarat). To je tak vše a bude hůře,
protože na umoření státního dluhu už mimo prodeje lesů nic nezbylo.
Odpovědět
LH

Lukáš Hrábek

29.4.2021 22:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Ovšem v tomto případě z vyjádření představitelů Ústeckého kraje víceméně vyplývá, že vlastník zákon porušuje. https://denikreferendum.cz/clanek/31910-nicenim-bucin-firma-tykacovy-rodiny-zrejme-porusuje-zakon-uvedla-ceska-televize
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.5.2021 08:16 Reaguje na Lukáš Hrábek
Já tam vidím slovíčko "zřejmě". tedy slovíčko které jde v tomto případě nahradit slovíčkem možná . Pokud někdo tvrdí, že se porušuje zákon , měl by být v první řadě konkrétní. Měl by jasně říci který zákon a § je porušen.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.5.2021 11:30 Reaguje na Lukáš Hrábek
Nezlobte se na mne, ale deník Referendum ani ČT nejsou
soud a pokud tu není rozsudek soudu o porušení zákona,
tak jsou to vše dohady a možná i účelová obvinění. Až
bude na stole pravomocný rozsudek, tak to budu hodnotit.
Jinak aktivity Greenpeace se v poslední době pouštějí
do akcí blízkých kriminální činnosti, když poškozují
cizí majetek, omezují práva majitele a blokují legální
činnost. Podávejte žaloby, protestujte tak, aby to nic
stát nestálo a získáte si příznivce. Lozením po komínech
a těžebních strojích jste pro lidi ekoteroristé a jste
jim k smíchu i k pláči. Takto se ekologie nedělá a je
to pro samotnou ekologii spíše medvědí služba.
Odpovědět
ak

antonín krahula

30.4.2021 07:31
Nešťastný titulek, snad lesy rostoucí zde již tisíce let. Jinak naprostý souhlas.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

30.4.2021 08:53
No jo, kdyby autor po pravdě napsal, že Původní lesy v Krušných horách padají k zemi, rozhodně by to nevzbudilo u čtenářů takové zděšení a reakci, jako když se článek tváří, že se v ČR kácejí tisíce let staré pralesy - ó, jaký to zase zločin v zemích českých. Nechápu, proč se článek jmenuje takhle nesmyslně, když jinak popisuje skutečnost vcelku věcně a pravdivě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.4.2021 09:08
Hm, článek od Greenpeace, tak to je jasné. Propaganda bez reálných fakt, zaměřená na to, aby tato organiozace mohla svou činností škodit lidem a nakonec ve svém výsledném smyslu i škodit přírodě.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.4.2021 14:20 Reaguje na Radim Polášek
Poprosím tedy, abyste nám ta reálná fakta napsal vy. Děkuji.
Odpovědět

Viktor Šedivý

2.5.2021 20:13 Reaguje na Slovan
Podle všeho je to prosté - v hospodářském lese probíhá těžba. Normální postup.

Ale zelená špína do toho chce strkat pracky.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

30.4.2021 14:38
http://www.forestportal.sk/lesne-hospodarstvo/odborne-vzdelavanie/Documents/TUOL.pdf Toto si najskôr prečítajte. Lesníci les nielen rúbu, ale aj pestujú. Tie vyťažené buky by nemali také pekné rovné kmene, ak by sa predtým v lese nevykonávali výchovné zásahy. Dozviete sa o výhodách nevýhodách výberkového hospodárenia oproti holorubom, dozviete sa čo napríklad znamená clonný rub a ako sa vykonáva aj o vysádzaní smreka v bučinách v prímesi na vhodných miestach.
Odpovědět
JH

Jan Hladil

1.5.2021 08:29
Pane Hrábku proč nejsou v textu fotky oněch holosečí? To je zakový problém to vše zdokumentovat aby si člověk mohl udělat představu čemu vy říkáte holoseč? Takto napsaný text je pouze cílená čuňárna jako většina účelových zelených lží a nesmyslů.
Odpovědět
LH

Lukáš Hrábek

6.5.2021 14:12 Reaguje na Jan Hladil
Ale jistě, některé holoseče jsou vidět tady ve fotogalerii: https://www.facebook.com/greenpeace.cz/photos/a.10159328906379777/10159328906429777
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist