https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michaln-berg-kdo-otravil-skoro-40-kilometru-becvy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Michal Berg: Kdo otrávil skoro 40 kilometrů Bečvy?

30.9.2020
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Policie včera oznámila, že už nalezla kanalizační výpust, ze které se do řeky Bečvy dostal nebezpečný kyanid, který ji otrávil. Nachází se v katastru Juřinky, což je místní část Valašského Meziříčí (nikoli obec, jak se teď všude objevuje). Podle mých nejnovějších informací se jedná o starou kanalizaci, která odvádí odpad až z areálu bývalé Tesly Rožnov.
 

Věřím tedy, že pachatel, který otrávil skoro 40 kilometrů řeky, bude rychle nalezen a potrestán. Všeobecné naskakování na to, že to „musela být DEZA“ nechám bez komentářů, já jsem si tam radši zajel v pondělí sám a bavil se s rybáři, kteří to taky tak jasně neviděli. Snad to policie vyšetři brzo a tyto spekulace utne.

Nicméně k tomu co je důležité: K otázce trestu se však váže zásadní problém: náš právní řád takový čin v podstatě adekvátně potrestat neumí. Ještě je možné čekat, že pachatel bude obviněn z trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (kde je ovšem maximální sazba půl roku nebo zákaz činnosti), bude ale muset být prokázána hrubá nedbalost („Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.“). „Prostá“ nedbalost trestní odpovědnost vůbec nezakládá.

Kromě toho by ale člověk čekal, že obrovskou újmu bude pachatel nucen nahradit v penězích. To se bohužel nestane. Zatímco když bagrista překopne někomu kabel, tak následně zaplatí příslušnou vyčíslenou škodu, při poškození ekosystémů to neplatí. Zákon o životním prostředí totiž předpokládá, že při narušení nebo poškození ekosystému by měl pachatel situaci buď uvést do původního stavu, nebo ji přiměřeně kompenzovat. To se dá předpokládat například když někdo nedovoleně pokácí strom, tak je s přimhouřením obou očí náhradní výsadba někde jinde takovou kompenzací. Jak ale kompenzovat mrtvou řeku?

Co třeba penězi, které si vyžádá její obnova? Zákon uvádí, že je možné nahradit ekologickou újmu v penězích – ale tady přichází ten háček. Nebo spíš pořádný hák. K takové náhradě neexistuje ani po téměř 30 letech prováděcí předpis, který by definoval, jak tu ekologickou újmu spočítat. (Pro právní šťouraly: existuje sice zákon 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, ale ten je jen transpozicí evropské směrnice a mnoho případů neřeší, zejména pokud nejsou dotčeny chráněné druhy rostlin a živočichů).

V kostce: abychom se tedy nedivili, že i pokud bude pachatel nalezen, tak jeho trest za otrávení řeky, 30 tun mrtvých ryb a masivní zásah do ekosystémů bude značně neodpovídající. Bečva, to totiž nejsou jen ryby, ale i ledňáček říční, nejrůznější druhy vodních ptáků jako potápky nebo volavky, nebo například vydra, která přišla o potravu. Tohle všechno zůstane zřejmě nepotrestáno.

Nemůžu si navíc odpustit ještě jednu věc. Tématu se, asi i proto, že mezi podezřelými byla i právě Babišova DEZA, chopili i politici, kteří jinak o životní prostředí nezavadí, jak je rok dlouhý. Například poslanec za ODS Stanislav Blaha, který na sociálních sítích tvrdí, že to nenechá bez odezvy a požene to do sněmovny. V té souvislosti bych připomněl, že to bylo právě za vlády ministrů životního prostředí z ODS Chalupy a Drobila, kdy byl zásadně zmenšován rozpočet České inspekce životního prostředí, která tyto a podobné věci má řešit.

A hejtman Čunek, pro kterého jsou jindy ekologické organizace jen uzurpátoři a potížisté? Ten sdílí dojemné záběry otrávené Bečvy a slibuje, jak na všechno dohlédne. Člověk by mu tu starost o životní prostředí skoro i věřil, kdyby nevěděl, že je to stejný Čunek, který před pár týdny zrušil na svém krajském úřadě odbor životního prostředí a sloučil ho se stavebním odborem.

Po jejich ovoci je poznáte, ne podle řečí, které vedou…

PS: pokud budete chtít poslat na obnovu Bečvy nějaký finanční příspěvek, sledujte web rybářů z Hustopečí, na něm by se měla brzy objevit informace o veřejné sbírce.


reklama

 
foto - Berg Michal
Michal Berg
Autor je český politik a podnikatel v oblasti IT, od ledna 2020 spolupředseda Zelených.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2020 09:42
Nemá v Tesle Babiš náhodou nějaké akcie?-)
Odpovědět
rl

rýpal lesní

4.10.2020 10:38 Reaguje na Karel Zvářal
Nemá Karle, v Tesle je ODS, Nečas si tam dělal praxi u soudruhů kteří převlekli kabátky. :o) <rl>
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.9.2020 09:50
Pan Berg správně upozornil na mezeru v českém právním řádu , která umožňuje osobám ,které závažným způsobem ohrozili životní prostředí vyváznout bez adekvátního trestu.
Snad by stálo za to připravit návrh zákona,resp. doplnění některého stávajícího, o pasáž umožňující vymáhat po viníkovi škodu v celém rozsahu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.9.2020 11:43
Nevěřím, že by nebyla možnost požadovat po viníkovi havárie nápravu stavu, případně zaplacení této nápravy, ale je otázka, zda je k tomu politická vůle vládnoucí garnitury. Současné dění napovídá, že že je spíše snaha vše uhrát do autu, protože za pár dní začínají komunální volby. Tyto jsou i důvodem zviditelňování opozice na dané kauze.
Odpovědět
MH

Miroslav Hruška

30.9.2020 11:54
Jestli to nebude ani Tesla, tak už zbývá jedině Čína nebo Rusko.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.9.2020 12:02 Reaguje na Miroslav Hruška
Pokud si viník uvědomil, že došlo k havárii, tak klidně mohl nabrat do nádoby něco kyanidu, zajít na horní konec potrubí a tam to vlít. Tím se znečistí celé potrubí a je těžko pak viníka najít.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2020 12:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A co třeba obrácený postup? Když ho nepustili do dezy, navštívil aspoň nešťastnou Jiřinku Valmezovou. Ta mi tam nehraje vůbec...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.9.2020 18:01 Reaguje na Miroslav Hruška
Tesla tam myslím už dávno není. Nástupce Tesly je tuším NXP, velký světový výrobce polovodičových součástek. V Rožnově dělá pouze superčisté křemíkové odlitky coby monokrystal křemíku , na kterých se potom různě ve světě vyrábějí křemíkové integrované obvody.
Jinek celý areál Tesly i bývalé správní budovy v bezprostředím sousedství areálu jsu rozparcelovány na spoustu různých středních až miniaturních firem a firmiček zabývajících se vším možným.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2020 18:03 Reaguje na Radim Polášek
Vším možným, tj. i "likvidací" odpadů. Zn. Levně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.10.2020 06:18 Reaguje na Karel Zvářal
To je dost možné. Ale za tím únikem kyanidů se může skrývat leccos. Od pochybení obsluhy relativně nové linky přes prorezavění a mechanický rozpad nádrže či sudu nad kanálem v pozapomenutém skladě z doby bolševika.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

30.9.2020 12:22
Pěkný příspěvek. Všetkému je na víně ODS, Klaus, Kalousek, Chalupa, Drobil, Blaha a Americký imperialismus. Tato vládní garnitura která je zde druhé volební období udělala pro ekologismus hodně. Například prosadila navýšení bioložky v benzínu. Na ochranu přírody musí myslet někdo jiný.
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

30.9.2020 17:15
Jo, jo, za všechno může kanál dlouhý :-)))))))), jako, to bych nevymyslel, mám na autora jednoduchou otázku, když už byl ve Valašském Meziříčí, necítil tam náhodou nějaký smrad a pokud ho cítil, pídil se po tom odkud vane, že by ze staré kanalizace? Nebo si autor myslí, že smrad k danému místu patří?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.9.2020 17:52
Ten kanál tam byl nejspíš proto, protože za socialismu vypouštěla Tesla v Rožnově takové jedy, že to nešlo vypouštět do místní Rožnovské Bečvy, ten tok je příliš malý a byl by i přes tehdejší všelijaké neutralizace odpadních vod prováděné podle tehdejších předpisů pravidelně totálně vytrávený. Navíc Rožnov je nebo byl v podstatě lázeňské město, jak by to vypadalo, kdyby tam byla řeka vytrávena. Proto se to muselo dovést až za soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy, kde je řeka mnohem vodnatejší a jedy se v ní rozptylovaly (snad) bez problémů. A jsou tam jezy, které vodu promíchávají.
Jenže socialismus už tady 30 let není a předpisy pro likvidaci odpadních vod se mnohonásobně zpřísnily. Takový kanál už dávno nemá opodstatnění a už dávno měl být místními úřady nějakým způsobem inaktivován a všechny firmy, které do něho vypouští odpadní vody, si měly pořídit čištění odpadních vod dle současných předpisů a samostatné kontrolovatelné výpustě do řeky.
Takže vidím to tak,že podle všeho v podstatné míře zaspaly místní správní orgány ochrany životního prostředí. A významná část viny za tuto havárii, ať už tam ten kyanid vypustil kdokoliv (nebo "jen" prorezla a do kanálu vytekla stará neevidovaná nádrž či sud s jedy) mají tyto tamější orgány ochrany životního prostředí na triku samy.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.9.2020 23:59 Reaguje na Radim Polášek
Víte, že kyanid draselný i sodný jsou pevné látky? Za socialismu měla Tesla své vodní hospodářství, odpadní vody se kontrolovaly prakticky denně a současně se ukládaly vzorky, normy byly přísnější a jakákoliv mimořádná událost stála ředitele a výrobního i technického náměstka post. Stačil na to obvodní či okresní výbor KSČ. Dnes je vedení výrobních firem neodvolatelné, propustit je může jedině majitel(-é) a to jen za okolností předem stanovených v pracovní smlouvě.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.10.2020 00:05 Reaguje na Jiří Daneš
Oprava : odpadní vody se kontrolovaly povinně průběžně ve třech směnách ...
Na příklad pH se měřilo automaticky nepřetžitě a výsledek vyl průběžně zapisován liniovým zapisovačem na papír.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.10.2020 00:05 Reaguje na Jiří Daneš
... byl ...
Odpovědět
rl

rýpal lesní

4.10.2020 10:46 Reaguje na Jiří Daneš
Ano, tak to fungovalo pře rokem 1989. A první, kdo kolem toho pobíhal byl podnikový vodohospodář. Popsal jste to přesně.
A ten pradůvod byl opravdu průtok v Rožnovské Bečvě, nevyhovělo to z hlediska výpočtu tzv. směšovací rovnice.
A pan Polášek by to těm podnikatelům po privatizaci asi zavřel :-D, já bych byl pro a také jsem to i kdysi jako jednu z alternativ navrhl, ale to byl řev .... ( r. 2001 ).
Když něco takového uteklo, byl za to prokurátor. Teď se diskutuje a zametá.
<rýpal lesní>
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2020 18:07
A co se týká článku pana Berga, na ten předposlední odstavec sedí jedna z (tklivých) písní J. Schelingera, proto mě rozhodnutí hejtmana vůbec nepřekvapuje a nepohoršuje:-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.9.2020 21:43
Zelení se probrali? Černou práci s odstraněním uhynulých ryb již obstarali rybáři a hasiči tak se mohou probudit i ty různé ekospolky. Už se nebojte, prací to již nesmrdí.
No a k zjištěným skutečnostem. Tak na policií zjištěné výpusti údajně odebrali vzorky s kyanidem již minulou středu pracovníci ČIŽP.
Co je zajímavé tak úhyny byly detekovány kolem Choryně. Problém je, že pokud je ta výpusť u mostu , je hned pod ní jez Juřinka I. No a o 400metrů dále je jez Juřinka II a o dalších 600 metrů dál Juřinka III. Kolik uhynulých ryb se nacházelo v této oblasti. Tady musela být otrava snad nejmasívnější. Navíc v počátcích se nezvyšoval přítok z Bystřičky. Přes toto všechno se prvotně uváděl počátek otravy někde od Choryně. To je o pomalu tři kilometry níž. Otázkou tedy je, kolik mrtvých ryb vytáhli rybáři mezi těmi jezy a proč byl původně počátek kontaminace a úhynu ryb uváděn o 3,7 km níže? Nebo , že by ten kyanid začal "učinkovat se zpožděním"? U nás je asi všechno možné.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2020 05:43 Reaguje na Jarek Schindler
Kromě davů jedou s proudem i ryby, které to samy neohlásí, stejně jako ledňáček příp. vydra v neobydlené části. Takže až v Choryni událost zaznamenali, tak ji oznámili. Proti proudu to mohl těžko někdo zjistit... A než se jed rozlije po řece, tak to chvíli trvá, tam se jen plazil u břehu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.10.2020 09:27 Reaguje na Karel Zvářal
Přes ty jezy? Na nich žádná mrtvá ryba neuvízla? Nad nimi je to totiž "olej". Takže žádný proud. Samozřejmě, mohlo se to zjistit jen pod výpustí po proudu dolů. Od výpusti proti proudu tedy opravdu těžko. Tam se mrtvé ryby opravdu nacházet nemohou. Takže kyanid, který vytrávil řeku od té Choryně po Přerov nic neotrávil od výpustě po Choryni. Přibližně 3,5 km. No a to v době kdy se ještě nezvyšoval, kvůli naředění, průtok. Zajímavé , zvlášť to jak se ten jed chudák plazí jen kolem břehu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2020 09:39 Reaguje na Jarek Schindler
Nevím, co tam pořád hledáte za jinotaje. Katastr Choryně začíná asi 1200 m od výpusti. Rybníky pod Juřinkou (napájené z řeky) jsou asi 400 m od výpusti, a ony NEBYLY zasaženy událostí!!! Ta voda, než se promísí a vytráví většinu osádky, proteče x set metrů, až se objeví první otrávené ryby. Část z nich zůstane na místě, většina s proudem. A Choryně je mimo Lhotky n/B. nejbližší obec. Mně na sledu událostí (místo nahlášení) nepřipadne divného vůbec nic.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.10.2020 14:16 Reaguje na Karel Zvářal
Majitelé rybníků si mohou blahopřát. Je vidět, že i kladné zázraky se dějí. Jinak mám alespoň nějakou představu jak proudí voda nad jezem a pod jezem. No a ty jezy jsou tam tři. Takže mě to i vzhledem k toxicitě toho kyanidu, divné přijde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.10.2020 06:32 Reaguje na Jarek Schindler
Má v podstatě pravdu, akorát by se musel udělat nějaký hydrologický výpočet mísení těch vod, do jaké míry to je .
Co se týká mrtvých ryb, tak jednak ty logicky plavou s proudem, než se na to tedy přišlo, byly mrtvé ryby z té oblasti odneseny níž po proudu a ty, co zůstaly na dně, zhnily bez zhlédnutí lidským okem.
Kromě toho, pokud ten únik byl nárazový, plus dokonce případný viník se ho po zastavení úniky kyanidu snažil zakrýt vypouštěním většího množství nekontaminované vody,který kanál hned propláchla, mohl kyanid v těch prvních kilometrech projít a být hned nahražen čistou vodou z toku Bečvy na trubkou, takže biotop byl zasažen minimálně.
A pokud byla zasažena jen pravá strana toku, levá ne, mohla část ryb uniknout otravě tím, že prostě od pravého břehu uhnuly k levému břehu. Kontaminace ve vodě přece nastává postupně, v řádu sekund až minut a to rybám mohlo stačit.
Teprve až se po těch 3 jezech a více kilometrech řeka "promixovala", ryby neměly kde uhnout a vyhynuly kompletně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.10.2020 08:18 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášku vezměte si deset třísek a hoďte je mezi jezy do vody. Až k samotnému jezu poplavou velice pomalu. Není tam velký proud. Potom se může stát, že ve válcích ve vývařišti pod jezem se budou klidně nějakou tu dobu točit. Právě u břehů v klidné vodě nad jezem a potom pod jezem ve vývařišti se zachytává nejvíce plovoucího odpadu. Po kilometru zjistíte, že vám ve vodě plavou již jen dvě třísky. S tím kyanidem je to trochu rozdílné protože se mísí s vodou ale také platí, že nad jezem teče pomalu, ve vývařišti se mísí s další vodou aby pak zase pomalu tekl k dalšímu jezu.
Samozřejmě záleží na době po kterou ten kyanid tekl do řeky. Čím delší doba tím delší zasažení a tím i delší ten "kyanidový mrak" ve vodě. Větším množstvím nekontaminované vody se mohly propláchnou tak akorát trubky. Ten "kyanidový mrak" jde s vodou a jen díky různým vratiproudům, tišinám atd. se jeho šíření po řece natahuje. Určitě by šlo spočítat, kdy a kde ta vlna zvýšeného průtoku z přehrady Skalička dohnala tu kyanidem zasaženou vodu. Naředění si dokáži představit jako přidání vody přímo do té kontaminované nebo před tu kontaminovanou vodu třeba právě na jezech. Nějak si nedokáži představit to naředění "zezadu". Tady bych řekl, že dřív než ten zvýšený průtok naředil ten kyanid tak ho nejdříve hodně popohnal.
Jinak bych neřekl, že by ryba poznala dřív než je pozdě v čem to zrovna plave. No a rozhlas a výstražné sirény taky nemá k dispozici.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.10.2020 09:11 Reaguje na Jarek Schindler
Asi jste někdy viděl, jak sobi na Aljašce překonávají řeku po tání sněhu. Nevylezou naproti, ale proud je unáší, takže když mají štěstí, vylezou 100-200 m níže po proudu - a to aktivně plavou! Kdyby nekopal nohama, sjede po proudu kilometry, až by se (náhodou) ocitl na druhém břehu.

Podobně sleduji u nás přítok, jak se kalná voda velmi pomalu mísí s tou v hlavním korytě. A na těch rybnících pod Juřinkou mají ten přítok asi 200 m nad nimi, takže kontaminace by byla velmi nepravděpodobná.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.10.2020 09:29 Reaguje na Karel Zvářal
Aljašská řeka v době tání a Bečva na podzim mezi jezy bude asi těžko porovnatelná. Stejně tak potom bude neporovnatelný váš přítok s jakýmkoliv proudem na a pod jezem. O kontaminaci rybníků jsem nic netvrdil.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.10.2020 04:23 Reaguje na Jarek Schindler
Třísky jsou hydrodynamicky něco jiného než znečištěná či otrávená voda. A to proto, protože vodní válec třísku zachycuje, ale znečištěná voda válcem proteče, po cca 1 - 2 cyklech obrátky. Dochází jen k určitému šíření po šíři toku řeky podobně jako v nějakém protiproudu. Ostatně válec je protiproud, jen s poněkud jinými parametry. Voda se ve válci ani hromadit nemůže, na rozdíl od pevných předmětů plovoucích na hladině, prostě by se ta voda hromadící ve válci nějak musela projevit v objemu. Ostatně když si na řece hodně znečištěné plovoucími předměty u jezu dostatečně dlouho počkáte, uvidíte po zaplnění válce těmi plovoucími předměty, že kolik plovoucích předmětů do válce připluje, zhruba tolik, s nějakými turbulencemi, jich válec opouští a pluje po proudu dál. Co je ale pro válec pod jezem podstatné, dochází k promíchávání vody u dna s vodou u povrchu. Což může být u znečištěné vody významné, protože, hlavně pokud tam vedle kyanidu byla i jiná rozpuštěná látka, potom otrávená voda mohla být mírně těžší a šířit se tak přednotně po dně řeky. A mírně pomaleji než hlavní vodní proud. A pokud tam byly jako příměsi i organické látky, navíc mohla mít ta voda i mírně vyšší viskozitu, což by ještě podpořilo to pomalejší šíření po dnu, vrstvu otrávené vody nade dnem a nad ním vrstvu čisté vody. Což by mohlo znamenat v této části řeky větší šanci ryb žijících ve vodním sloupci a na hladině, na rozdíl od ryb žijících na dně a živočichů dna, se včas uchýlit k druhému břehu do čisté vody. První válec ovšem tu vodu ode dna promíchá s vodou na povrchu, čímž v tomto případě ve svislém směru podstatně urychlí šíření otrávené vody. Ve vodorovném směru ale jen málo.
Co se týká "propláchnutí trubek, právě o tom jsem psal. Okamžitě po propláchnutí trubek by vzorek vody odebrané z potrubí nevykazoval nebezpečné množství kyanidů. Na rozdíl od vzorků usazenin odebraných z potrubí, kde se ty kyanidy naštěstí drží dost dlouho k tomu, aby vypuštění otrávené vody bylo zjistitelné.
Co se týká naředění vodou z přehrady je to přirozeně složitější a při detailním výpočtu či modelaci už velmi hodně složité. Tok vody při vyšším stavu vody je rychlejší, tudíž vyšší stavy vypouštěné vody z přehrady ten nižší stav s otrávenovou vodou dohání. Částečně na otrávenou vodu tlačí, zvyšují její hladinu a tím zvětšují úrovně penetrace akumulací vody na březích otrávenou vodou. Cástečně ale čelo zvýšené vody vypustěné z přehrady dostiženou otrávenou vodu naředí, čímž skutečně při hraničních koncentracích umožní některým živočichům přežití.
Podle mně ryba pozná, v čem plave a uteče pouze v určité vzdálenosti od vypouštěcí trubky, kde je otrávená voda z trubky ještě nenaředěná a určitým způsobem jiná, obvykle díky dalším příměsím mimo toho jedu. Přirozeně ryba musí mít štěstí a plavat správným směrem, nesmí do otrávené vody přímo zajet. Jak už je ale otrávená voda naředěná, v celém vodním sloupci a čelo otravy postupuje po většině šířce toku řeky nebo najednou už po celé šířce toku, ryba nemá šanci.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 06:36 Reaguje na Radim Polášek
Nechci soutěžit v tom , kdo toho napíše víc a tak pouze pár poznámek. Ta tříska spíš než vodu měla simulovat tu rybu co ji měl údajně spláchnout proud. Opravdu by mě zajímalo, jestli to ředění "zezadu" účinně nařeďuje nebo spíš v první fázi popohání tu "toxickou vlnu".
No a nakonec. To co uvádím jako argument, tedy vzdálenost výpustě od uhynulých ryb posléze uvedla i paní blondýna od zelených ,jako argument vylučující Dezu. Jen bohužel zaměnila ty výpusti.
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

1.10.2020 11:12
Určitě jsou v našich zákonech zmetky . Víte přece kdo je navrhoval a kdo je schvaloval . Myslím ale , že dalším krokem musí být žaloby obcí , žaloby rybářských organizací a ostatních dotčených .
Odpovědět

Jirka Černý

1.10.2020 21:09
Ten článek trochu vyzní jako nabídka na pracovní post bílého koně.
Odpovědět
M

Miloslav Jáchymstál

2.10.2020 07:27
Vážení voliči!
V lednu 1991 ohromili naši chemičtí vojáci v Perském zálivu svět, když dokázali detekovat stopové množství bojových otravných látek v neškodné koncentraci. Detekční přístroje používané i v civilním sektoru pokročily za tři dekády vývoje o několik generací. Položte si prosím otázku, zda je možné, aby zdroj kontaminace řeky Bečvy nebyl při dnešním stavu techniky odhalen v řádu hodin. Opravdu jste schopni na tuto otázku odpovědět ANO ???????
Odpovědět
éi

éiceolaí

6.10.2020 14:33 Reaguje na Miloslav Jáchymstál
Přesně. A k tomu všechny ty řeči o tom jak nakonec nebude možné viníka potrestat...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.10.2020 06:44
Jinak nevím , nad čím je takový humbuk. Ta otrava je v podstatě uvolnění určité ekologické niky nějakým problémem nebo havárií tak, že ji následně kompletně musí zaplnit další generace, která díky změněným podmínkám může vyjít úplně jiná než ta předchozí zničená. Z hlediska životního prostředí je to prakticky totožný problém jako třeba zničení lesa kůrovcem.
Z hlediska rozsahu toho vyprázdnění ekologické niky otrávená Bečva odpovídá zničení pouhých vyšších pár desítek hektarů smrkového lesa.
Z hlediska finanční škody je vytrávěná Bečva ještě menší, odpovídá odhadem škodě majitele lesa vzniklé kůrovcem na nějaké nižší desítce zničeného lesa.
Takové tragédie, mimochodem oslavované zelenými a v podobě napadeného dřeva kdysi rozváženého tajně ze Šumavského NP ovládaného zeleným vedením po pílách v celé republice minimálně z části přiživené, se v době nejhorší kůrovcové kalamity děly každý den a budou se ještě nějakou dobu dít, dokud kůrovcová kalamita nevyhasne.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.10.2020 08:34 Reaguje na Radim Polášek
Takže by se dalo také říci ,že žádní chránění či kriticky ohroženi živočichové již nebrání výstavbě UN Skalička.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.10.2020 04:54 Reaguje na Jarek Schindler
Dalo by se říct, že smrkové lesy jsou fuj, proto tisicinásobně větší katastrofy než ono vytrávení Bečvy jsou v pořádku a tiše průběžně probíhají, zatímco kolem oné vytrávené Bečvy se bohapustě žvaní a žvaní.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 06:19 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášku, nezlobte se ale toto je již bohapustá demagogie. V případě kůrovce je to přirozený jev a my můžeme pouze spekulovat o tom jestli jeho kalamitní šíření muselo být opravdu, při dodržení zavedených postupů, opravdu kalamitní v nynějším rozsahu. Vytrávení čehokoliv je potom pouze lidským selháním. No a smrkové lesy? Já, pokud se bavím o smrkových lesích tam vidím ty lesy v 9 až 12 stech metrech. Až tam vypěstujete smysluplný les v jiném složení tak potom můžete říkat v případě smrku to vaše fuj. Zatím na horských smrčinách nic "fuj" není.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

6.10.2020 21:13 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášku, měl jsem jedno podezření. Již ho nemám.

A znal jsem jednoho Poláška, sportovního komentátora a sportovního novináře, který informoval o zápasech, kde nebyl. Omlouvám se mu tímto.

Poznámka : tento příspěvek by se vešel do 7mi písmen, ale nemám to ve zvyku.
<rl>
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist