https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-vinkler-klimaticka-zmena-globalni-oteplovani-a-teorie-bioticke-pumpy-ii
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Vinkler: Klimatická změna, globální oteplování a teorie biotické pumpy II.

30.5.2020
Pro klima krajiny má velký význam malý vodní cyklus. Ilustrační snímek.
Pro klima krajiny má velký význam malý vodní cyklus. Ilustrační snímek.
Než budeme pokračovat v objasňování teorie biotické pumpy, chtěl bych na několika zdánlivě jednoduchých příkladech uvést zoufalou míru nevědomosti v oblasti klimatického poznání, o kterých se nepíše ani nemluví, a přesto jsou považovány za samozřejmé.
 

Začnu tím, že doposud neexistuje definice života. Můžete si projít encyklopedie ve všech světových knihovnách nebo surfovat všemi webovými stránkami, ale nikde nenajdete vědecky uznanou definici života. Přesto tvrdíme, že chceme chránit životní prostředí a také, že základním lidským právem je právo na život, které antropogenní emise údajně CO2 ohrožují. Do středu celého dění jsme arogantně postavili člověka s jeho technickými možnostmi. Silně to zavání středověkým církevním dogmatem o tom, že středem vesmíru je Země.

IPCC představuje řadu scénářů změny klimatu na základě údajného vlivu CO2 na globální oteplování a EU hodlá na tomto základě nasměrovat bilióny € do transformace ekonomik a společnosti v Evropě.

Co je to vlastně globálně klimatický model (GCM), který je základem pro tvorby scénářů prezentovaných ICPP?

Je to matematický model obecné cirkulace planetární atmosféry nebo oceánu. Používá Navier-Stokesovy rovnice na rotující kouli s termodynamickými proměnnými pro různé zdroje energie (záření, skupenské teplo, atd.). Z nich odvozené systémy diferenciálních rovnic jsou základem počítačových programů používaných k simulaci zemské atmosféry nebo oceánů. Paradoxem je, že doposud nikdo nezná obecné řešení těchto rovnic a ani se neví, zda-li vůbec existuje!

(jak tyto rovnice vypadají – viz obr. 1 zde)

Máte-li hluboko do kapsy, ale myslíte si, že jste velmi chytří, najděte řešení a zašlete je na adresu Clayova matematického ústavu v Oxfordu, UK. Bude vám vyplacen jeden milión USD – vypsaná odměna za vyřešení N-S rovnic. Samotný ústav k tomu uvádí: „Ačkoli tyto rovnice byly napsány v 19. století, naše chápání o nich je minimální.“

(č. 2 http://www.claymath.org/millennium-problems/navier%E2%80%93stokes-equation)

Všichni se ve škole učíme, že existuje velký a malý vodní cyklus, koloběh vody na Zemi zajišťující život, založený na odpařování vody a na jejím následném vysrážení ve formě sněhových či dešťových srážek zpět na souš nebo oceán. Oceány, moře, jezera a řeky dodávají téměř 90 % vzdušné vlhkosti do naší atmosféry výparem a zbývajících 10 % pochází z transpirace rostlinami, dále se ví, že objem vody v atmosféře je prakticky vždy zhruba 12 900 km3. Kdyby veškerá voda v atmosféře spadla naráz ve formě deště, pokryla by zemský povrch do výšky asi 2, 5 centimetru.

Velký vodní cyklus lze popsat i tak, že ročně se z oceánů vypaří cca 430 000 km3 vody, z níž většina spadne opět ve formě srážek do oceánů. Dalších 70 000 km3 se vypaří z pevnin. Ve formě srážek dopadne na pevninu ročně pouze cca 110 000 km3 vody, z níž největší část se vypaří, část odteče řekami (40 000 km3 - tzv. stabilní roční odtok) a část dosáhne moře jako podzemní voda. Převážné množství srážek spadne zpět do oceánu a jen asi 8, 3% dopadne na pevninu. K dispozici je matematický model hydrologické bilance oběhu vody na Zemi.

Pro klima krajiny má velký význam malý vodní cyklus. Při tomto koloběhu se část srážkové vody vrací zpět výparem vegetace do atmosféry a může tak znovu kondenzovat a spadnout na krajinu.Bohužel dodnes neexistuje obecný model malého cyklu, který by alespoň zčásti byl popsán tak dobře jako modely klimatické. Víme pouze, že má na svědomí většinu srážek dopadající na pevninu a že se nám ho podařilo úspěšně rozvrátit. Názorným příkladem malého cyklu bývalo tzv. aprílové počasí. (více např. http://www.soilteq.eu/uk/blog-uk/voda-puda-plodiny-nova-teorie-o-zmene-klimatu/). Maximem našeho „úspěchu“ je formální popis hydrologického cyklu v povodí, ale nikoli malého vodního cyklu.

Shrnutí tedy není zrovna povzbudivé - nevíme kdo jsme, základem modelování klimatu je rovnice o níž víme, že ji nerozumíme, a o malém vodním cyklu se s jistotou ví pouze to, že existuje.

A právě otázky změny klimatu ve vazbě na život na Zemi (nikoli pouze člověka) a porozumění malému vodnímu cyklu a jeho vlivu na klimatickou změnu se staly základem práce ruských vědců profesora Gorshkova, později i doktorky Makarieva (dále G+M), na jejímž základě představili teorii biotické pumpy. Ta ve svém důsledku není slučitelná s dnes většinově uznávaným vlivem antropogenních emisí CO2 na změnu klimatu. G+M dovodili, že IPCC používané modely klimatu jsou chybné, neboť v nich není dostatečně zahrnuta dynamika kondenzace vodních par ekosystémy a tudíž nemohou předpovídat změny v kondenzačním a evaporačním režimu, který je důležitým parametrem v GMS.

Protože obě teorie jsou neslučitelné, je zřejmé, že se buď mýlili oni, anebo většina vědecké obce a taky státníků, kteří uvěřili názoru o zásadním vlivu emisí CO2 ze spalování fosilních paliv a podepsali se pod dokumenty označené jako Kjótský protokol a Pařížská dohoda, ze stejných důvodů byl přijat direktivní European Green Deal s masivní podporou OZE.

Když se profesorovi G. do rukou dostala První zpráva IPCC 1991, která se stala základem Rámcové úmluvy OSN o klimatu (1992 Rio de Janiero), kde je jako cíl čl.2 uvedeno : "...stabilizovat atmosférické koncentrace skleníkových plynů na takové hladině, která předejde nebezpečnému antropogennímu narušení klimatického systému. Taková hladina by měla být dosažena v čase dostatečném k zajištění přirozené adaptace ekosystémů na změnu klimatu atd.“, uvědomil si, že mohou existovat i další možné příčiny klimatické změny, nežli pouze změna koncentrace CO2 v ovzduší. Jako špičkový teoretický fyzik, ovládající příslušný matematický aparát zaměřený na problematiku tzv. klimatické změny, si provedl vlastní analýzu.

Nejdříve si položil základní otázku. Jaký je rozdíl mezi libovolnou otevřenou fyzikální soustavou složenou pouze z neživé hmoty a soustavou, kde existuje život?

Dovodil, že základním rysem živé hmoty, aniž by aspiroval na definici života, je vlastnost ekosystémů (souhrnu všech živých organismů) reagovat na vnější vlivy (příjem a výdej energie) tak, že se vytvoří zpětná vazba mezi nimi a okolním prostředím, směřující k tomu, aby se vytvořilo m.j. teplotně stabilní prostředí umožňující nejen další existenci života, ale i jeho další evoluční vývoj.

Z pohledu globální teploty Země se jedná o interval přibližně +5 °C až +25 °C, který tvoří pro dnešní ekosystémy požadovaný teplotní rámec.

Orbita Země ve Sluneční soustavě určuje tok sluneční energie dopadající na planetu mimo atmosféru. / sluneční, solární konstanta /

Asi třetina tohoto toku se odráží zpět do vesmíru, převážně od mraků v atmosféře a odrazem od sněhu, ledu na zemském povrchu. Relativní část slunečního záření odráženého zpět do vesmíru se nazývá planetární albedo.

Ukazuje se, že pozorovaná stabilita zemského klimatu s ohledem na průměrnou globální povrchovou teplotu ukazuje na komplexní povahu změn teploty závislosti na albedu a skleníkovém efektu v rámci vyžadovaných teploty příznivých pro život (5°C-25°C), a to v dostatečném časovém úseku.

To ukazuje na existenci zatím nepoznaného mechanismu regulace klimatu a taková regulace může být založena pouze na vysoce uspořádaných procesech, které jsou generované slunečním zářením v důsledku velkých rozdílů teplot slunečního záření (krátkovlnné záření Slunce) a terestrickým tepelným zářením (dlouhovlnné záření Země).

Na Zemi se život objevil asi před 4.4 mld let a dostupná paleodata, nikým nezpochybňovaná, svědčí o stabilním udržování hodnot globálního průměrného povrchu teploty na Zemi v intervalu 5°-25°C během posledních sedmi set miliónů let. G+M tvrdí, že jedinečným produktem fungování přirozených ekosystémů je neustálá korekce směrem k prostředí vhodného pro existenci (nejen) lidského života.

Pokud jsou hodnoty albeda a skleníkového efektu nezávislé na teplotě, potom zůstává povrchová teplota stabilní. Pokud dojde k náhodné změně zvýšení teploty povrchu, nastupuje negativní zpětná vazba, která zajistí, že Země vyzáří do prostoru více IR energie a stav se vrátí do původní hodnoty.

Pokud dojde ke snížení teploty, začne opět působit zpětná vazba (snížení IR vyzařování) a teplota je upravena do původních hodnot.

Stupeň stability novodobého podnebí tedy závisí na míře změn albeda a skleníkového efektu společně s teplotou.

Země používá sluneční energii k zajištění negativní zpětné vazby na klimatické změny nějakým doposud nepopsaným, avšak uspořádaným mechanismem a tento proces probíhá na základě nerovnovážných dějů, které nejsou zahrnuty do současných modelů založených pouze a jenom na fyzikálně-chemických vlastnostech atmosféry. (IPCC).

Skleníkový efekt IPCC vysvětluje toliko na fyzikálním základě – toky energií – aniž by vůbec vzal v potaz otázku jejího uspořádání globálními ekosystémy a prokazuje, že výlučně antropogenní emise CO2 vedoucí ke zvyšování jejich koncentrace jsou odpovědné za současný stav.

Teorie G+M naproti tomu tvrdí (zjednodušeně), že současný stav byl způsoben antropogenním narušením přirozeného hydrologického cyklu. Masivním globálním odlesněním a odvodněním jsme zbavili krajinu vody . To vede k tomu, že za dne se nadměrně zvyšují povrchové teploty, ohřívá se vzduch a ten stoupá rychle vzhůru (termika) a odnáší vlhkost vysoko do atmosféry. Netvoří se nízké mraky a vysycháme „vzdušnými řekami“.

Naopak pro neporušený krajinný lesní pokryv – typicky vzrostlý les - je charakteristická inverzní teplota, v korunách stromů je za slunného dne teplota vyšší než při zemi, chladnější vzduch je těžší a lesní mikroklima „komunikuje“ s atmosférou pouze korunami stromů. Ty se chladí transpirací a nad lesem pozorujeme mlhu. Už nezbývá sluneční energie na zjevné teplo, které žene vlhkost vzhůru. Navíc mlha brání průniku přímého slunečního záření.

(Pozn.: Převažuje teplo latentní nad teplem zjevným, vzpomeňte si na staré lidové rčení, kde je les, tam prší. Kdy jste naposled viděli v české krajině mlhu, která ještě nedávno byla častým lokálním krajinným jevem?)

G+M tuto- nejdříve domněnku - teoreticky odůvodnili výpočty (teorie atmosférické dynamiky indukované kondenzací) a následně také výsledky satelitních pozorování amazonských pralesů a jejich analýzou, provedených v minulosti mnoha vědeckými týmy.

Hydrosféra je hlavním zdrojem vodní páry – nejdůležitějšího skleníkového plynu. Hustota vodní páry roste exponenciálně se zvyšující se teplotou . Je zanedbatelně nízká při nízké teplotě. S rostoucí teplotou roste koncentrace vodní páry exponenciálně a způsobuje zvýšení skleníkového efektu, který vede k dalšímu zvýšení teploty atd.

Pokud přirozený biotický zpětně-vazební mechanismus kontroly hydrologického cyklu silně narušíme, dojde k tomu, že místní i globální prostředí (v časovém měřítku stovek let) degraduje na stav k životu nezpůsobilý, v nejlepším případě stav silně omezující existenci a kvalitu života, který pokládáme za normální. Vědecké vyhodnocení stability environmentální síly přírodní bioty tedy představuje nezbytný krok k udržitelnosti životního prostředí. To umožní určit potřebné velikost území, která by měla být osvobozena od antropogenních činností a vrácena do stavu přírodních ekosystémů.

Fungování bioty je tak složité, že je zatím neumíme popsat a v modelech IPCC jej proto nenajdeme , přestože biotický klimatický dopad (projevující se v biotické energii vodního cyklu, uhlíkového cyklu atd.) je obrovský.

Globální uhlíkový cyklus, je periodický děj při němž se uhlík, základní stavební kámen veškerých organických sloučenin, vyměňuje mezi biosférou, litosférou, hydrosférou a atmosférou nerozlučitelně spojeného s absorbováním energie a její transformací na další formy (např. zjevné nebo latentní teplo).

Mezi nejvýznamnější toky uhlíku patří oboustranná výměna mezi biosférou (i v půdě) a atmosférou o velikosti zhruba 120 gigatun za rok. Dále vzájemná výměna mezi hydrosférou a atmosférou (100 gigatun za rok). Člověk uvolňuje již 11 Gt ročně (častěji se udává hmotnost vzniklého CO2, ta je 3,67 x větší). Tyto děje jsou určeny toky energií jejichž jedinými primárními zdroji jsou energie radiační /Slunce/ a energie geotermální.

Teorie biotické pumpy vychází z faktu, že atmosférický kyslík a oxid uhličitý jsou ve fyzické termodynamické rovnováze s kyslíkem a oxidem uhličitým rozpuštěným v řekách, jezerech, mořích a oceánech. Všechny procesy globální cirkulace v oceánu a atmosféře jsou způsobeny teplotním rozdílem mezi rovníkem a póly, který je řádu ATE ~ 30 °C.

V polárních oblastech jdou tedy toky těchto plynů z atmosféry do oceánu, zatímco v rovníkových oblastech existuje zpětný tok plynů z oceánu do atmosféry. Fyzikální cykly kyslík - oxid uhličitý závisí hlavně na průměrné teplotě povrchu Země a na rozdílu mezi průměrnými teplotami polárního a rovníkového regionu. Tyto dva parametry jsou určeny celkovým množstvím přijaté energie od Slunce, která je určena rozdílem mezi teplotami Země a Slunce. Množství sluneční energie spotřebované globální biotou a procesy globálního oběhu jsou stejného řádu.

Z tohoto důvodu lze stabilitu novodobého klimatu vysvětlit jen s přihlédnutím k vysoce uspořádaným biotickým procesům generovaných sluneční energií. Nerovnoměrnost distribuce vodní páry je předpokladem procesů odpařování a srážení, které jsou životně důležité pro zemskou biotu. Procesy v biotě generované sluneční energií jsou biologické povahy a jsou vysoce uspořádány, a to znamená, že klimatická stabilita na Zemi (zajištění požadovaného intervalu 5°- 25 °C) musí být regulační funkcí bioty.

Během rozsáhlých přírodních poruch prostředí v minulosti (např. glaciace, sopečné erupce, pád meteoru atd.) se regulační potenciál bioty snížil úměrně ke zmenšení oblastí obsazených přírodní biotou, ale vždy zůstal významný.

Na rozdíl od toho má antropogenní vliv na území obsazená přírodní biotou katastrofický dopad na stabilitu životního prostředí. Je globálně zeslabován energetický bioregulačni tok nezbytný pro správnou regulaci hydrologického cyklu, ve vazbě na vhodné podmínky pro životní prostředí.

Na otázku proč tedy koncentrace CO2 koreluje se zvyšováním globální teploty odpověděl profesor Gorshkov výpočtem, kde dokazuje, že navyšování koncentrace CO2 skutečně zvyšuje skleníkový efekt, avšak pouze do určité hodnoty. Nad ní je další případné navyšování koncentrace CO2 nevýznamné a rozhodující vliv má vodní pára.

Např. americká NOAA uvádí:

„Tyto záznamy ukazují, že atmosférický CO2 vzrostl z ~ 420 ppmv v období triasu (asi před 200 miliony let) na vrchol ~ 1130 ppmv ve střední křídě (asi před 100 miliony let). Hladiny CO2 v atmosféře pak před 60 miliony let poklesly na ~ 680 ppmv. Porovnání časových řad ukazují, že tyto variace se shodují s velkými mezozoickými změnami klimatu, na rozdíl od dřívějších návrhů na oddělení klimatu a CO2 během tohoto intervalu. Tyto rekonstruované koncentrace CO2 v atmosféře klesají pod simulovanou prahovou hodnotu pro zahájení glaciací při několika příležitostech, a proto pomáhají vysvětlit výskyt studených intervalů ve „skleníkovém světě“.

Závěr zní, že pro zajištění dlouhodobé stability klimatu na Zemi by měla být obnovena přírodní biota a chráněna na většině kontinentálního povrchu. Jako jedno z bezprostředních opatření, lze uvést okamžité ukončení rozsáhlých deforestací, dnes nejznámější amazonské deštné pralesy, ale týká se to celé řady dalších lesních komplexů na Zemi.

Pouze mezi roky 2000 a 2012 bylo celosvětově odlesněno 2, 3 mil km2 lesa, tedy stejná výměra jako je cca 50 % celé EU = 4,48 mil. km².

Bylo prokázáno, satelitním měřením, že v rámci malého vodního cyklu v Amazonii, jediná dešťová kapka v cyklu pára –kapka, spadne celkem 6x nežli opustí deštný prales. (https://www.nature.com/…8-4 )

Příspěvek bych ukončil konstatováním, že teorie biotické pumpy může existovat vedle názorů, že za současnými změnami je přirozené kolísání klimatu v důsledku změn vlastností orbity Země a solární konstanty.

V žádném případě není kompatibilní s teorií vlivu antropogenního vlivu CO2 na klima a jeho recepty na zlepšení stavu masivním nasazením OZE. Zejména megalomanské větrné farmy umísťované do pobřežních zón moře/pevnina považuje za podstatně horší činnost než je odlesňování, neboť dochází k dalšímu negativnímu ovlivňování fungování biotické pumpy.

Z obecného úhlu pohledu potom nepřímo vyzývá společnost, aby opustila tradiční víru současné civilizace, že si na přírodě silově vynutíme technickými prostředky nápravu. Poukazuje na to, že globální ekologická stabilita je založena na harmonii vztahů mezi biotou a okolním prostředím, která se formovala stamilióny let a že naše životní prostředí je existenčně závislé na úzkém teplotním intervalu kolem 15 °C.

Současný stav považuje za alarmující až kritický a naléhavě vybízí ke celospolečenským změnám, které budou oproštěny od tradičních vizí bankéřů a politiků o trvalém růstu „na věčné časy“.

(viz graf https://www.investicniweb.cz/10-grafu-ktere-ilustruji-populacni-explozi-nejen-poslednich-200-let/ )

1) Má-li být příspěvek objektivní, je nutné uvést také názory z druhé strany v češtině – zde naleznete standardní popis globálního oteplování z pera Jana Hollana, pracovníka Centra výzkumu globální změny AV ČR.

2) zde Příspěvek Pracovní skupiny 1 ke Čtvrté zprávě – IPCC,

3) stručný popis fyzikálního základu biotické pumpy zde: https://www.bioticregulation.ru/colombia-bp.pdf

4) Jak vypadá odborná teoretická práce G+M, zveřejněná na stránkách Americké meteorologické společnosti s komentářem a zajímavou diskuzí.

5) Konference „Smart Biotic Pump“ v České republice 2018 za účasti doktorky M. (přednášky na youtube).

6) Práce českých odborníků inspirované G+M,
http://vodnihospodarstvi.cz/neprimy-a%E2%80%AFprimy-termodynamicky-vliv-mokradu-klima/
https://vufind.techlib.cz/Record/001860426

7) Jaké bylo klima na území ČR v historii Země.

8) Český les v tropech nevyrostl. Nepršelo (MF Dnes).

9) profesor Victor Gorshkov (1935 – 2019 ), zpočátku pracoval v oblasti teoretické fyziky (jaderná, atomová a molekulární, stejně jako fyzice stavů s vysokou energií). Jeho disertační práci o jaderné fyzice oficiálně podpořili dva budoucí nositelé Nobelovy ceny, V.L. Ginzburg a A.A. Abrikosov. Kromě zájmu o fyziku byl vždy fascinován i životem a živými systémy. Více než čtyřicet let se věnoval otázce, co udržuje život na Zemi. Formuloval koncept „Biotická regulace životního prostředí“, který poskytuje kvantitativní rámec pro stabilitu života na Zemi. Mezi jeho výsledky patřila kvantifikace stabilizačního dopadu bioty Země na uhlíkový cyklus, základní charakterizace metabolického optima života a jeho důsledky pro organizaci ekosystémů (mobilní versus přisedlé organismy), nahlédnutí do biologických determinant stability prostředí a popis biotické pumpy atmosférické vlhkosti (společně s AM Makarieva). zde Victor Gorshkov profile at Researchgate.


reklama

 
foto - Vinkler Miroslav
Miroslav Vinkler
Autor je předseda spolku Malínské aleje, věnuje se ochraně přírody a krajiny, aspektům krajinného plánování, obnovitelným zdrojům energie a problematice práva v oblasti životního prostředí a územního plánování.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (554)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 06:11
Dobrý článek, jen drobná připomínka ke jménu. Psát Gorshkov musí Angláni, kteří nemají v abecedě písmena s háčky. U nás můžeme psát Gorškov, což je de facto jako u nás Hrnčíř.-) A jinak odlesněním a zahliněním krajiny vytváříme pouštní efekt, kde biotická pumpa se těžko může uplatnit. Takže poroučíme slunci, větru, jen s tím deštěm je to už horší. Zkrátka Terazky žije...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 06:15 Reaguje na Karel Zvářal
Chápu, ale ve vědecké liter. odkazech to takto používají, akceptoval jsem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 07:33
Je to již poněkolikáté, co koukám na euroradar a nad Běloruskem "zuří" deště. Zatímco včera ukazovali ohromné (pětileté) sucho v Belgii. Ač obě zeme začínají na B-), leží v E. na zhruba stejné zeměpisné šířce, v přísunu vláhy jsou podstané rozdíly. Na tuto nespravedlnost by si měla unie posvítit:-))
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 08:03
Snaha se cení, což o to, ale je tu (byť v dobrém úmyslu) smíchána řada spolu úplně nesouvisejících věcí (možná je to tím, že článek vznikl dřív než byly některé okolnosti objasněny v diskuzi s panem Metelkou u první části článku).

Jen několik rychlých poznámek:

a) Jevy popisované BP jsou zahrnuty v klimatickém modelování - to Vám přeci ukázal v první části klimatolog pan Metelka.

b) pokud létáte letadlem, pijete či jinak užíváte vodu z velkých přehrad, používáte družicová data (GPS na telefonu) atd., pak jste uživatelem numerických řešení parciálních (popř. obyčejných) dif. rovnic. To, že N-S rovnice nemá analytické řešení neznamená, že se výsledku nelze dopočítat (místo výsledného čísla z analytického vyjádření máte číslo z numerického řešení).

c) nesrozumitelné
"Země používá sluneční energii k zajištění negativní zpětné vazby na klimatické změny nějakým doposud nepopsaným, avšak uspořádaným mechanismem a tento proces probíhá na základě nerovnovážných dějů, které nejsou zahrnuty do současných modelů založených pouze a jenom na fyzikálně-chemických vlastnostech atmosféry. (IPCC)."

... byl by div, pokud by bylo možné v klimatickém scénáři zahrnout "negativní zpětné vazby zajišťované doposud nepopsaným mechanismem". Jak se to počítá?
... když je ten mechanismus nepopsaný, jak se ví, že je uspořádaný a "probíhající na základě nerovnovážných dějů"?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 08:20 Reaguje na Mimo Chodem
Jenže ony ty "nesouvidející věci" spolu přece jen nějak souvisí. Tvorba klimatu je složitý (odborníci říkají chaotický) systém, kde - jak již z pojmenování vyplývá, vše spočítat nejde. A ten chaos do toho vnášíme i my, pyšné lidstvo, a to tím, že ve velkém narušujeme přírodní rovnováhu. To je největší kámen úrazu, kdy se snažíme modelovat klima na bezlesou krajinu dle vyčpělých proxydat.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 08:36 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud klimatolog říká, že jevy popisované v BP jsou v klimatických modelech léta (ne-li desítky let), težko se hledá smysl BP jiný než názvoslovný.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 08:38 Reaguje na Karel Zvářal
Atmosféra je systém, vykazující znaky deterministického chaosu. Tak to bylo vždy. POdívejte se třeba na vysvětlení Lorenzova atraktoru.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 08:51 Reaguje na Mimo Chodem
stručně :

ad a) nejsou - vychází se z průměrů .Kam takový postup vede lze ukázat na statistice. Každý den dostanu kuře na jídlo, vy nic. V průměru,ale každý máme 1/2. Důsledek- po čase umíráte přestože statisticky v průměru , jste měl to samé co já. Je to hrubé,ale přiléhavé.

b) povšiml jste si, že po dobu pandemie -letecká doprava téměř 0vá-se snížila přesnost meteo předpovědí? Nebyl dostatečný objem prostorových dat.
Navíc , poslední práce matematiků z Princetonské university /USA/ vedou k závěrům že N-P rovnice jsou nekonzistentní. V jednom a téže případě docházejí k opačným závěrům. Nelze jimi popsat objektivní realitu. Přibližná řešení jsou bohužel pouze přibližná, tedy zatížena vysokou mírou chybovosti.

c) četl jste rychle- energie zemské bioty (biologický živý prvek) má výrazné dopady na toky energií mezi příjmem -solární energie a výdejem IR terestrické záření v rámci jejich uspořádání,distribuce. S tím modely IPCC neuvažují
vychází se z přibližných řešení na konkrétním vzorku, zatížených mírou chybovosti o níž víme, že je značná
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 08:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
ad a) Nesmysl. Žádné průměry, počítá se to pr každý gridový box zvlášť. http://www.umr-cnrm.fr/surfex/spip.php?rubrique141
ad 2) N-S rovnice lze fyzikálně odvodit, nevím, co by na nich bylo nekonzistentního. Máte někde link na tu práci?
ad c) zase špatně. Viz SURFEX.
Odpovědět
va

vaber

30.5.2020 08:23
dobrý článek, shrnul ty skromné znalosti které o chování naší planety máme, ale moc nám to nepomůže , v Pakistánu naměřili teplotní rekord 51°C, v tom se žít nedá. Myslím ,že v minulosti měla planeta vyšší a hustší atmosféru, která nám zmizela, třeba v uhelných pánvích byl život stabilní statisíce let ,dnes nepředstavitelé. Nevíme co je život a co jej pohání ,co je živé a co je již neživé ,není žádná hranice mezi živou a neživou hmotou. Hmota má snahu se organizovat, od základích atomů až po lidský mozek, jako nejsložitější hmotu kterou známe.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 09:16 Reaguje na vaber
Ano. I naše Země má svůj geologický život a dokonce víme, co jej pohání - je to energie ze Slunce a zejména její změny (teze disertace Wandrol 2018). Do toho přichází pár náhodných eventů, jako jsou impakty asteroidů nebo spršky vysokoenergetických čístic z okolního kosmu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 08:35
1. Soustava parciálních difrenciálních rovnic, popisujících atmosféru, nemá analytické řešení. Řeší se metodami numerické matematiky v 3D síti uzlových bodů. N-S rovnice jsou dobře známé a dobře odvoditelné. Problém je spíše v tom, že reálné proudění je turbulentní, turbulenci nelze analyticky popsat a musí být v určité části výpočtu parametrizována (tzv. problém uzávěru rovnic turbulentní difuze).
2. "Aprílové počasí" souvisí se změnami všeobecné cirkulace atmosféry při přechodu ze zimního na letní režim. Malý vodní cyklus s tím nemá moc společného.
3. Pokud jde o modelování procesů v biosféře a jejich vliv na atmosféru, tak ty v modelelch jsou. často se třeba používá "submodel" těchto procesů s názvem SURFEX (viz http://www.umr-cnrm.fr/surfex/spip.php?rubrique11, račte se podívat, co všechno se modeluje).
4. Když G+M řekli, že modely jsou špatně, vůbec to neznamená, že jsou skutečně špatně.
5. Existuje celá spousta procesů s negativní zpětnou vazbou, které stabilizují klima. G+M opravdu nemuseli vymýšlet nic nového (a ani nevymysleli).
6. "Země používá sluneční energii k zajištění negativní zpětné vazby na klimatické změny nějakým doposud nepopsaným, avšak uspořádaným mechanismem a tento proces probíhá na základě nerovnovážných dějů, které nejsou zahrnuty do současných modelů založených pouze a jenom na fyzikálně-chemických vlastnostech atmosféry. (IPCC)." - proč nepopsaným? V atmosféře jich je víc. Atmosféra je v zásadě fyzikálně-chemický systém, takže to není žádná chyba modelů.
7. Dál tam vidím Kravčíkovu hypotézu, o té se tu už diskutovalo a má spoustu zásadních fyzikálních chyb.
8. "nad lesem pozorujeme mlhu" - ano, občas i nad poli, nad městem, nad jezery. Nic výjimečného, co by mělo cokoli dokazovat.
9. "Fungování bioty je tak složité, že je zatím neumíme popsat a v modelech IPCC jej proto nenajdeme " - jednak to nejsou modely IPCC, ten žádné modely nemá a neprovozuje. A k tomu "nenajdeme" - viz odkaz na SURFEX.
10. Ano, největší část skleníkového efektu je tvořena vodní parou. Na to nepřišli G+M, to se ví už skoro 100 let...
Závěrem:
A. ochrana biosféry a zadržování vody v krajině jsou dobrá lokální adaptační opatření, ale nikoli příčina globálních změn klimatu.
B. V článku postrádám fyzikální popis biotické pumpy, o kterém by se dalo diskutovat.
C. Hypotéza, že ovlivnění biosféry má za následek globální změny klimatu (Kravčík) obsahuje mnoho fyzikálních chyb.
D. Pro začátek zkuste vysvětlit třeba to,, proč k největšímu oteplování dochází v arktických oblastech, kde k žádnému vysušování krajiny nebo odlesňování nedochází.



Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 08:47 Reaguje na Ladislav Metelka
ad C) Obsahuje (připusťme) poustu nepřesností, ale v principu ji nelze zcela zavrhnout.
ad D) Klima je narušené globálně a projevuje se i tam, kde je tvor rodu Homo v minimálních počtech (kamna jsou v jednom rohu, ale teplo je po celé místnosti). Vlivů je s velkou pravděpodobností více, účinky se sčítají. Podle mého působí jak skleníáče, tak i výstavba megatemelínů napříč planetou.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 08:51 Reaguje na Karel Zvářal
ad C) Pokud obsahuje fyzikální chyby, pak je chybná. S tím nic nenaděláte.
ad D) To není vysvětlení. Nejde o to, že v Arktidě se otepluje. To by se ještě vysvětlit dalo. Jde ale o to, že se tam otepluje rychleji než kdekoli jinde.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 08:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Já si to vysvětluji tak, že termostat rupnul díky přetíženosti, což by pro nás mělo být poslední varování. Rozšiřující se plocha bezlesí na úkor betonu a hlíny je pro mě dostatečný argument pro vysvětlení GO. Prostě vystavujeme zemský povrch Slunci VÍCE!
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 09:01 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, ale platí to jen na velice malé části zemského povrchu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.5.2020 13:20 Reaguje na Ladislav Metelka
Jenže to teplo nezmizí, ale vyhřívá atmosféru. Bezlesá Šumava představuje takové "panevropské kachláky". Pochopitelně, spolu s dalšími plochami podobných vlastností.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 13:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Nevyhřívá. Nemůže. Nejprve se spotřebuje na výpar, pak se uvolní při kondenzaci. Zákon zachování energie.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 08:35 Reaguje na Ladislav Metelka
V mrtvém lese v podstatě žádný výpar není. Ohřívá se mrtvá půda a kamení, až nad 50 stupňů.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:40 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano a následkem toho se při kondenzaci vodní páry uvolňuje méně energie.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 12:41 Reaguje na Ladislav Metelka
Pokud je to vyprahlé, jako ten mrtvý les, tak tam moc páry není (asi jen o fous víc než nad Saharou).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 14:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Pak je to v pořádku. Specifická vlhkost nad Saharou je podobná jako nad Evropou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 09:01 Reaguje na Ladislav Metelka
Co je to "specifická vlhkost"? Já (a fyzika) známe vlhkost absolutní a relativní.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 09:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Specifická vlhkost je hmotnost vodní páry v 1 kg vlhkého vzduchu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 13:44 Reaguje na Ladislav Metelka
Tedy to, co se nazývá ve fyzice "absolutní vlhkost".
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 13:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Špatně. Absolutní vlhkost je hmotnost vodní páry v 1 m3 vlhkého vzduchu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 18:45 Reaguje na Ladislav Metelka
Beru. Přepočet je ovšem relativně snadný a triviální.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 18:46 Reaguje na Ladislav Metelka
Navíc zásadní je relativní vlhkost, která rozhoduje o tom, jestli vzduch bude vodu nabírat nebo naopak z něj bude vypadávat.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 19:09 Reaguje na Jan Šimůnek
V zásadě ano. Nad vodní plochou.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

30.5.2020 13:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Zvýšené oteplovanie v polárnych oblastiach patrí ku častým argumentom, ktoré majú potrvdiť účinok 0.04% CO2. Studený suchý vzduch obsahuje menej vodnej pary a pôsobenie CO2 by tam mohlo byť lepšie pozorovateľné. Je tomu naozaj tak? K najväčšiemu otepleniu v Arktíde došlo v rokoch 1900-1940 potom sa zase do roku 1980 ochladzovalo takmer až na úroveň roku 1900. Ako sa to zlučuje s dominantým vplyvom CO2 v polárnych oblastiach? Ako by sa to dalo vysvetliť?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 09:09 Reaguje na Ladislav Metelka
Pro pane Metelku:

A.
V této chvíli je na cestě doktorce Makariev email s vašimi výhradami
1- 10 a žádostí, zda aby na ně mohla stručně odpovědět.
Pokud ještě něco chcete navíc - sdělte.

B. Seznamte se s článkem, kde se tvrdí, že za určitých extrémních podmínek vydávají Navier-Stokesovy rovnice nesmysly.(Princeton,USA)
https://www.quantamagazine.org/mathematicians-find-wrinkle-in-famed-fluid-equations-20171221/

C. Pokud se aplikovaly vaše modely na poměry Amazonie, bylo doloženo, že dokáží vysvětlit zhruba 50% spadlých srážek. Kde je zbytek ?

D. Zkuste zase vy vysvětlit proč standardní modely neuvažují střídání noc- den a vytváření rozdílných gradientů ?

E. Globální klimatické modely neuvažují efekt změny biotického krajinného pokryvu / zjevné,skryté teplo/

A tak bych také mohl pokračovat dál také.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 09:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Prosím Vás, kde berete ty nesmysly (mám chuť napsat LŽI)?
ad C) Které modely?
ad D) Neuvažují střídání noc-den? tak jak to, že dokážou modelovat denní chod teploty? Konvekci během dne a stabilizaci zvrstvení v noci?
ad E) Uvažují, biosféra je v modelech interaltivní (tzn. ovlivňuje atmosféru, ale atmosféra také zpětně ovlivňuje biosféru). No a že by nepočítaly se zjevným a latentním teplem - to nemyslíte vážně, že?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 09:38 Reaguje na Ladislav Metelka
Chápu, že jste roztrpčený z toho, že existují i jiná vysvětlení klimatické změny a jejich příčin.

Zkusme se uklidnit a přejít ke klidnému dialogu.

Základem teorie BP je přece to, že tvrdí, že biota může ovlivňovat klima a v průběhu dostatečně dlouhé doby dokonce velice výrazně.
Souhlasíte s tímto tvrzením ?

Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 09:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
Odpovězte mi, jak je to s tou Arktidou. Proč se tam otepluje víc než jinde? Jak to vysvětlíte biotickou pumpou?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 10:12 Reaguje na Ladislav Metelka
Upřimně - nevím. Proto jsem o odpověď požádal paní doktorku Makerieva jako odborného autora teorie BP.

A teď buďte tak laskav a odpovězte i na moji otázku " Základem teorie BP je přece to, že tvrdí, že biota může ovlivňovat klima a v průběhu dostatečně dlouhé doby dokonce velice výrazně. Souhlasíte s tímto tvrzením ? "
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Asi myslíte změny bioty... Lokálně ano, globálně je to poměrně nevýznamné (ve srovnání s vlivem skleníkových plynů).
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

30.5.2020 13:42 Reaguje na Ladislav Metelka
Zvýšené otepľovanie v polárnych oblastiach patrí ku častým argumentom, ktoré majú potvrdiť účinok 0.04% CO2. Studený suchý vzduch obsahuje menej vodnej pary a pôsobenie CO2 by tam mohlo byť lepšie pozorovateľné. Je tomu naozaj tak? K najväčšiemu otepleniu v Arktíde došlo v rokoch 1900-1940 potom sa zase do roku 1980 ochladzovalo takmer až na úroveň roku 1900. Ako sa to zlučuje s dominantným vplyvom CO2 v polárnych oblastiach? Ako by sa to dalo vysvetliť?
Odpovědět
va

vaber

31.5.2020 08:07 Reaguje na Vladimir Mertan
o statistikách které obvykle uvádíte nemáte žádné pochybnosti? Kolik ledovců odtálo v době největšího oteplení 1900-1940? a kolik dnes, v polárních oblastech nemůže být vliv CO2 dominantní protože slunce tam primárně ohřívá atmosféru málo a největší změny tam způsobilo teplo dopravené z teplých oblastí planety, změna proudění atmosféry
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 09:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Podle mého, základní rozpor mezi tím, co tvrdí pan Vinkler (nebo jiní skeptici) a pan Metelka (nebo jiní alarmisti) je v tom, že sebedokonalejší popis statických a dynamických dějů v atmosféře není schopen vysvětlit například střídání ročních období nebo 62,5-letý cyklus. Toto jsou pouze vnější parametry, neobsažené v N-S rovnicích. Některé z těchto externích vstupních parametrů jsou v modelech IPCC zahrnuty (například ona roční období, protože je dobře znám sklon zemské osy), ale jiné obdobně významné nezávislé parametry v modelech IPCC zahrnuty nejsou (například onen 62,5-letý cyklus excentricity Jupitera). Takže tvrzení, že atmosféra a klima jsou dobře popsány a že vztahy známe velice přesně je hodně na vodě. Už asi 30 let je znám vztah mezi atmosférou a geosférou (např Pulinets), mezi nimiž taky dochází k velké výměně energií. A geosféra, pokud je mi známo, v modelech IPCC zahrnuta není, protože by tam byl znám například integrál TSI, kterému zde jistý PH nemohl přijít na kloub (jistě se o něm ve zprávách IPCC nic nedočetl).
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 10:04 Reaguje na Pavel Kalenda
Obtížná situace, když ti, co se snaží sdělit veřejnosti, co s klimatem děje na základě dat a úrovně poznání, jsou označováni za alarmisty.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:10 Reaguje na Pavel Kalenda
Popište, prosím, matematicky, jak ten "62,5-letý cyklus excentricity Jupitera" ovlivňuje některé parametry atmosféry a může to v modelech být. Pokud jde o TSI, to se měří a v modelech to je. Nějak nechápu, co tím sledujete.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.5.2020 10:17 Reaguje na Ladislav Metelka
Obávám se, že jediná odpověď na matematické vyjádření bude: ,,Najděte si to sám na google.,, :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.5.2020 13:25 Reaguje na Ladislav Metelka
Něco tu před asi dvěma týdny na toto téma bylo.
Ten cyklus ovlivňuje sílu záření ze Slunce (kterou IPCC považuje za konstantní) a parametry slunečního větru (který prokazatelně ovlivňuje nejvyšší vrstvy atmosféry - přinejmenším nejvyšší).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 13:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Intenzita slunečního záření se měří už asi 40 let z družic. Žádný trend tam není.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 08:18 Reaguje na Ladislav Metelka
Skutečně? Asi mám špatné oči (nebo monitor), ale já vidím na řadě TSI znatelný pokles. A dokonce to tvrdí také Davos (Fig. 2): http://www.realclimate.org/index.php/archives/2016/11/record-heat-despite-a-cold-sun/
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:31 Reaguje na Pavel Kalenda
Jedno slabší maximum... :-) A přesto se otepluje. Proč?
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 08:37 Reaguje na Ladislav Metelka
Protože ještě ten sluneční vítr. Ten mj. ovlivňuje oblačnost, takže ovlivňuje přesmyky vody ze skleníkové páry na antiskleníkové kapénky nebo krystalky (a zpět).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:40 Reaguje na Jan Šimůnek
Vaše fantazie?
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 12:42 Reaguje na Ladislav Metelka
Sluneční vítr ovlivňuje elektrostatické jevy v horních vrstvách atmosféry. Mimo jiné. Některé částice se účastní i kondenzace páry na kapénky vody.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 14:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Kondenzace vodní páry neprobíhá "v horních vrstvách atmosféry".
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 09:03 Reaguje na Ladislav Metelka
Jistěže i tam. Za nedlouho začne sezóna pozorovatelnosti oblaků ve vysokých vrstvách atmosféry (většinou to sleduje web astro.cz).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 09:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Není to kondenzace, ale desublimace a pro počasí a klima nic moc důležitého. Albedo to prakticky nemění, je to velice řídká oblačnost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 13:45 Reaguje na Ladislav Metelka
Ty mraky, pochopitelně, výrazně přispívají k albedu planety.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 13:53 Reaguje na Jan Šimůnek
Naprosto minimálně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 18:47 Reaguje na Ladislav Metelka
To bych si, vzhledem k jejich viditelnosti, netroufal tvrdit.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 19:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Netroufejte. Přírodě je to jedno...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

1.6.2020 03:45 Reaguje na Ladislav Metelka
To máte vysvětleno v diskuzi, které jste se neúčastnil (pouze vás zastupovali PH a JS, kteří to nedovedli vstřebat a nechtěli pochopit): https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-kalenda-miroslav-vinkler-jak-je-to-dnes-s-vyvojem-poznani-v-klimatologii-aneb-od-meteorologie-k-astronomii
Napovím: Jedná se o integrál TSI a obdobný problém, jako je s osvitem a ročním chodem maximální teploty, který je taky zpožděný za osvitem. Časové měřítko není ale v měsících jako u vody, ale ve stovkách let díky malé tepelné vodivosti hornin. Odvozeno je to tady: https://www.researchgate.net/publication/330225187_Calculation_of_solar_energy_accumulated_in_the_continental_rocks
ale ten článek jste už četl.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

30.5.2020 13:23 Reaguje na Pavel Kalenda
Ale to není nutné vysvětlit, co požadujete. Stačilo by, kdyby většina uznala, že uhlíková neutralita je biliónový podvod, na kterém někteří vydělávají a jiní to zaplatí. Ale klimatu to nic dobrého nepřinese.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

1.6.2020 03:57 Reaguje na Pavel Dudr
Uhlíková neutralita je skutečně podvod, ale je nutno vysvětlit široké veřejnosti, v čem ten podvod spočívá. Politici se zašťiťují u tohoto podvodu "vědeckým" skleníkovým efektem a jeho modelováním v modeloch, které zcela opomíjejí jiné přirozené faktory a v mnohém zaměňují příčinu a následek. Pokud existuje minimálně jedno alternativní a prokázané řešení (vysvětlení) nárůstu teplot na Zemi, nezávisející na CO2, ale na jiných příčinách, pak je možno ten politický konstrukt legálně zahodit na smetiště dějin. Rozhodující jsou ale data a porovnání s "predikcemi", vycházející z modelů IPCC. Pokud předpovědi nesedí, musí se modely zahodit a přijat jiné řešení. Jedno z nich jsme spočítali zde: https://www.researchgate.net/publication/330225187_Calculation_of_solar_energy_accumulated_in_the_continental_rocks
a je zcela kompatibilní i se skleníkovým efektem, který nepopírá, tak s vlivem bioty na atmosféru.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 08:12 Reaguje na Pavel Kalenda
Modely nejsou statistické, ale dynamické. Žádný prediktor ani prediktand. Němohou zaměňovat příčiny s následky
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

1.6.2020 09:26 Reaguje na Ladislav Metelka
To, co jsem popsal výše, je dobře shrnuto v této deklaraci, kterou už podepsalo více než 500 vědců z celého světa a mimo jiné taky několik nositelů Nobelovy ceny:
https://clintel.org/world-climate-declaration/
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 09:27 Reaguje na Pavel Kalenda
Já jem jen chtěl naznačit, že o modelech tvrdíte nesmysly.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.6.2020 10:22 Reaguje na Pavel Kalenda
Tak to jo...když je tam za ČR podepsaný i Tuneldědek (čti Václav Klaus), tak tomu ihned uvěřím. :-)
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

1.6.2020 10:49 Reaguje na Petr Eliáš
Přečtěte si deklaraci. Pokud s ní souhlasíte, tak se můžete taky podepsat, pokud ne, tak nám tady můžete sdělit, v čem Deklarace nemá pravdu. Podepisovat, samozřejmě, nemusíte. Můžete setrvávat na pozici solárních baronů a chodit si pravidelně pro gáži.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.6.2020 12:25 Reaguje na Pavel Kalenda
Přečetl jsem. Deklarace plná neúplných informací (dezinformací), cherry pickingu a prostá nějaké vědy či důkazů. Takových vám sepíšu deset za hodinu. Pár komentářů zde: https://climatefeedback.org/evaluation/letter-signed-by-500-scientists-relies-on-inaccurate-claims-about-climate-science/

A že to podepsalo 700 lidí? Tady nejsme na FaceB. aby se pravda měřila počtem laiků.

Rád bych si na stará kolena pořídil nějakou hezkou chajdu v okolí Tábora (u Lužnice je krásně), ale nemám dost financí a tak řeším dilema zda setrvat u solárních baronů nebo přejít někam jinam. Mohl byste mi poradit, určitě se v tom vyznáte, platí uhelní baroni dobře? Potažmo lépe než ti solární?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

1.6.2020 13:06 Reaguje na Petr Eliáš
Nesdělil jste jediný poznatek o neúplné informaci, cherry pickingu nebo jiných absentujících důkazech v Deklaraci. Opět jen nálepkujete bez jakéhokoli důvodu. Už jsem si něco pomyslel o vašem morálním profilu. Ale není to k publikování.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.6.2020 13:15 Reaguje na Pavel Kalenda
Kdybyste si otevřel odkaz, které jsem přiložil, tak byste se poznatky dozvěděl. :-) A vám vadí, že nálepkuji? Pročpak? Děláte úplně to samé. :-)
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

1.6.2020 13:13 Reaguje na Ladislav Metelka
Ale mohou s klidným svědomím (nechtěně) zaměňovat pozitivní zpětnou vazbu za negativní. Stačí, když si vaše klimatické modely nafitujete v období mezi lety 1200 - 1450 a uvidíte, k jakým forcingům se dostanete.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 13:22 Reaguje na Pavel Kalenda
Proboha, jak chcete "fitovat" ty modely? Leda tak realističtější fyzikou...
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 13:48 Reaguje na Ladislav Metelka
Prostě pokud ty modely nedokáží "predikovat" změny klimatu, které už byly a máme o nich jakžtakž slušné informace, tak jsou naprosto nedůvěryhodné pro predikci toho, co bude, třeba, za dvacet let.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 13:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Píšete vlastně o validaci modelů. Ta se dělá u každého modelu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 09:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
ad B) Taky nic nového. Pokud vyberete jinou sadu vektorů, popisujících ale stejný počáteční stav, dostanete po čase jiné řešení. To je, mimochodem, důvod, proč nejde spočítat předpověď počasí na víc než pár dní a proč se dělají ensemblové předpovědi, kde se zkoumá závislost výsledku na počátečních podmínkách. A je to taky vlastnost numerického řešení v síti diskrétních bodů. V reálu se věci odehrávají kontinuálně v čase a prostoru, v modelu nikoli (ale jinak to nejde z důvodu neexistence analytického řešení).
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 10:16 Reaguje na Ladislav Metelka
A to je právě ten rozdíl mezi meteorologií a klimatologií. Meteorologie umí předpovídat řešení v chaotickém systému ze známých počátečních podmínek, ale jen na krátkou dobu dopředu (pár dní až první měsíce). Naopak klimatologie zkoumá především vývoj těch počátečních podmínek v čase a odhaduje, kam dokonverguje chaotický systém. Tedy (by se měla) se zabývá vývojem parametrů orbity Země (Milankovičovy cykly), sklonem osy Země (střídání ročních období), sluneční aktivitou (množstvím energie, akumulované v oceánech a kontinentech resp. variacemi dopadajícího kosmického záření (Svensmarkova hypotéza)), oběhem Sluneční soustavy okolo jádra Galaxie a střídání geologických (i klimatických) epoch, rozvojem života na Zemi a jeho vlivem na globální klima (např. zde pan Vinkler), atd...
Tady je vidět, že řešením klimatických rovnic není to, co se předkládá (N-S rovnice s turbulentním uzávěrem), ale zcela jiný, v podstatě deterministický, systém. Jeho malou část představil už Milankovič (1930). Další malou část spočítal kolega Wandrol (2018). Hodně přispěli i Nicola Scafetta, Ivanka Charvátová a Theodor Landscheidt. Osobně si myslím, že některá další z klimatických epoch bude pojmenována spíše po výše uvedených než po Pachaurim a jiných přisluhovačích IPCC :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:24 Reaguje na Pavel Kalenda
Tak postupně:
Meteorologie předpovídá vývoj jedné konkrétní trajektorie vlastností atmosféry. Klimatologie zase vývoj statistických charakteristik souboru všech fyzikálně možných trajektorií.
Milankovičovy cykly: jistě, ale ty parametry se v průběhu 100 let mění jen minimálně.
Sklon zemské osy: totéž
Sluneční aktivita: dokážete ji předpovědět na 100 let dopředu? Pokud ano - sem s tím...
Kosmické záření (Svensmark): neprokázáno, dokáže vysvětlit jen vznik kondenzačních jader o rozměrech jednotek nm, aby ale byla účinná, musí mít řádově stovky nm. To nevysvětlili.
Oběh kolem jádra Galaxie: v měřítku 100 let nevýznamné a není jasný ani fyzikální mechanismus.
Vliv života na Zemi: s tím modely počítají.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 10:38 Reaguje na Ladislav Metelka
Právě onu sluneční aktivitu dnes řeší řada astronomů. Jen namátkou vyjmenuji: Charvátová, Jelbrink, Scafetta, Landscheidt (+), Vukčevič, Bumba (+), Ladma, Tattersall, Charboneau, Usoskin, Spencer, Kleczek (+), Solheim a mnoho dalších, mezi nimi i ona "zapovězená" Valentina Žarková. Všichni, pokud vím, tak dospěli k tomu, že v příštích cyklech nás čeká pokles TSI a jak kvantifikovala samotná Žarková, pokles TSI by měl být o 1 - 1,5 W/m2. Můj vlastní výpočet je srovnatelný. Vývoj teplot (odhad) do roku 2100 je zde:
https://www.researchgate.net/publication/330225187_Calculation_of_solar_energy_accumulated_in_the_continental_rocks
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:48 Reaguje na Pavel Kalenda
OK, pokud by se to stalo, trochu by to zpomalilo oteplování. Jsou ty metody validovány na nezávislých datech?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 11:19 Reaguje na Ladislav Metelka
Například Vukčevič i Salvador své predikce 24. SC publikovali před 10 lety a skutečná aktivita jim dala za pravdu. Žarková zase predikovala úspěšně vývoj již před 8 lety (2012) až do roku 2040, kdy ukázala na minimum aktivity.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 11:21 Reaguje na Pavel Kalenda
Do roku 2040? To není validace...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 11:37 Reaguje na Ladislav Metelka
Validace byla provedena na datech od 2010 do roku 2018. Predikovaná byla aktivita do roku 2040. A prosím, přestaňte si hrát na PH. Snad jsem jasně napsal, že predikce byly učiněny již před 10 resp. 8 lety, takže je dostatek dat na porovnání.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 12:35 Reaguje na Pavel Kalenda
Necelý jeden cyklus. To není moc...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 21:10 Reaguje na Ladislav Metelka
Jenomže za cca 8 let od publikací predikcí vývoje teplot byla většina modelů IPCC (100/102) mimo pásmo tolerance, když se dosadily skutečné naměřené koncentrace emisí CO2, jak ukázal prof. Christy při slyšení před Kongresem v roce 2017. Naproti tomu pozorovaný vývoj sluneční aktivity, amplituda i první derivace byly velice přesně spočteny.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 21:14 Reaguje na Pavel Kalenda
Nojo, to je otázka, s jakým scénářem to porovnávali...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 07:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Tak takovou otázku, bych pane doktore, při vašem vzdělání, skutečně nečekal. Vypadá to totiž tak, že nevíte, co jsou to scénáře a co jsou to měření a jaký je mezi nimi rozdíl. Pro vás zopakuji: Scénáře jsou takové odhadované vývoje vstupních parametrů klimatických modelů, které mohou nastat. Například existuje scénář vypouštění CO2 "bussiness as usual", M. Trnka napsal: Vědci zpracovali tři scénáře vývoje klimatu do roku 2100. „Jeden počítá se současným zvyšování emisí, druhý bere v úvahu snižování emisí podle loňských Pařížských dohod a třetí považujeme za realistický a je střední cestou mezi těmito dvěma. Dále je každý scénář rozpracovaný pro vyšší množství srážek a pro nižší množství srážek,“ odkaz:
https://sciencemag.cz/vyvoj-klimatu-v-cr-ruzne-scenare/

Pro vás zde zdůrazňuji, že validace modelů se neprovádí na scénářích, ale na reálných naměřených datech, které ukáží, zda daný model je vůbec přípustný, zda odráží dostatečně dobře změny vstupních dat, nebo zda se má úplně zahodit. A právě to udělal prof. Christy - dosadil do 102 modelů IPCC reálná naměřená data koncentrací CO2 (které rostly jako obvykle) a ukázal, že výstupní počítaná teplota ze 100 modelů byla vysoce nadhodnocena, tedy mimo pásmo tolerance už za 7 let.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:10 Reaguje na Pavel Kalenda
Zajímavé. Já mám několik studií, které ukazují něco jiného:
https://www.carbonbrief.org/analysis-how-well-have-climate-models-projected-global-warming
https://climate.nasa.gov/news/2943/study-confirms-climate-models-are-getting-future-warming-projections-right/
http://www.realclimate.org/index.php/climate-model-projections-compared-to-observations/
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 08:38 Reaguje na Ladislav Metelka
Chcete snad tvrdit, že prof. Christy lhal před Kongresem pod přísahou? Jeho Testimony je veřejně dostupná.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:42 Reaguje na Pavel Kalenda
Třeba se jen spletl... :-)
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 08:39 Reaguje na Ladislav Metelka
PAGE NOT FOUND :-(
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:42 Reaguje na Pavel Kalenda
Který odkaz? Mně chodí všechny.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 08:42 Reaguje na Ladislav Metelka
https://climate.nasa.gov/news/2943/study-confirms-climate-models-are-getting-future-warming-projections-right/http://www.realclimate.org/index.php/climate-model-projections-compared-to-observations/
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:43 Reaguje na Pavel Kalenda
To jsou dva linky...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 08:43 Reaguje na Ladislav Metelka
Sorry, splantal jsem 2 odkazy do sebe. Chodí to.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 08:55 Reaguje na Ladislav Metelka
Aha, už jsem přišel na to, kde vznikl ten podfuk a pochopil vaši nesmyslnou otázku. Vysvětlím, v čem spočívá ten podfuk, o kterém tvrdíte, že studie potvrzují správnost modelů: V diskuzi z roku 2018 se porovnávaly 3 scénáře Hansena (1988) s naměřenými teplotami. Bylo konstatováno, že teploty rostly přesně podle scénáře C (constat forcing). Úplně se pominulo to, že koncentrace CO2 rostly podle scénáře A, tedy high forcing a ve skutečnosti jsou teploty v roce 2018 o 0,7°C nižší, než by měly být pro takové koncentrace CO2. Tedy validace modelu Hansena byla nikoli proti datům, ale proti scénářům, jak jste nesmyslně uvedl výše. Výsledek odpovídá tomu, co ukázal prof. Christy. Tedy, pokud do modelu Hansena dosadíme skutečný vývoj CO2, dostaneme na výstupu teploty, vyšší oproti pozorovaným teplotám o 2 sigma.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 10:25 Reaguje na Pavel Kalenda
Jakou roli hrají změny parametrů a orientace Země, oběh Sluneční soustavy okolo centra galaxie na několika desetiletích? Nepatrnou. Směšování podstatného s nepodstatným nikam nevede, takhle se ve vědě nepostupuje.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 10:43 Reaguje na Mimo Chodem
Víte, že v indexu sucha (v PDO, AMO, LOD) se projevuje jako základní 62,5-letá perioda? A odkudpak se asi bere? A víte, že zemětřesení a sopečná činnost na Zemi vykazuje docela významnou periodu 22-let?:
https://www.researchgate.net/publication/258997698_Tilts_global_tectonics_and_earthquake_prediction
To "jistě" nemá žádný vliv na klima, jak ráčíte sám vědět.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:50 Reaguje na Pavel Kalenda
Ano, to jsou vnitřní oscilace klimatického systému, související s oceánickou cirkulací. Nebo máte fyzikální mechanismus, jak to Jupiter způsobuje? Korelace není kauzalita...
Sopečná činnost dlouhodobý vliv na klima prakticky nemá.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 10:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Vím docela přesně, jak si planety a Slunce mezi sebou předávají rotační momenty. A víte jistě sám, že na změně LOD se z větší části podílí svým momentem atmosféra. Tady máte odpověď. Jen pro zajímavost - jeden extrém orbity Jupitera nastal 25.3.2011. A hádejte, co se stalo o 14 dní dříve? Článek i přednáška na toto téma jsou už napsány.
A vy věříte v to, že tzv. "vnitřní oscilace" klimatického systému jsou jen náhodné a nemají vnější hybatele? Je to jako se Sluncem. Podle mainstreamových astronomů je sluneční dynamo taky takový oscilační systém s náhodnými vnitřními oscilacemi. Je zajímavé, že všechny periody je možno vysvětlit z poloh planet.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 11:03 Reaguje na Pavel Kalenda
Stochastický nelineární oscilátor se zpožděnou zpětnou vazbou Vám dost často vygeneruje vnitřní oscilace, aniž by byly buzeny čímkoli z venku. To je známo. A k těm rotačním momentům - jak se to projevuje na Zemi? Změnou čeho?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 11:10 Reaguje na Ladislav Metelka
Prosím, vaše otázka se zase blíží úrovni PH. Odpověď jem vám už napsal výše. Změnou LOD, a tedy i změnou rotačních momentů atmosféry a oceánů. Dobře to popsal i Mörner (2018) pro Golfský proud.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 11:19 Reaguje na Pavel Kalenda
A ten mechanismus?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 11:24 Reaguje na Ladislav Metelka
Ten popsal už Wilson (2008).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 11:25 Reaguje na Pavel Kalenda
Můžete sem dát přesnější citaci? Ať se na to můžu podívat...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 11:29 Reaguje na Ladislav Metelka
Does a Spin–Orbit Coupling Between the Sun and the Jovian ....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 11:29 Reaguje na Pavel Kalenda
Jak jste poznamenal správně na jiném místě, o kosmu (a tvorbě klimatu) toho více nevíme jak víme. Se silami a vlivem planet pracuje astrologie. Ač na to moc nevěřím, netroufám si to kategoricky odmítnout. Proto je mi, navzdory moderním poznatkům, sympatická určitá skepse k dosaženému poznání. Prostě všechno má svůj vliv, neb nic neexistuje bezdůvodně.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 10:59 Reaguje na Pavel Kalenda
Nezlobte se, to bude nějaký omyl (zemětřesení je ročně mnoho, záleží jak si nastavíte filtr: dle magnitudy?...pokud by vznikaly v periodě 22 let, asi by musela existovat perioda 22 pro pohyb desek a jejich kolize, ale nic takového se neděje ..litosféricé desky se pohybují v cm za rok dle místa, sám jistě víte lépe).
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 11:08 Reaguje na Mimo Chodem
Nápověda: Vemte si za parametr tzv seismickou aktivitu, tedy energii, uvolněnou za jednotku času. Pak uvidíte, jaké cykly je možno pozorovat. Některé jsou popsány zde:https://www.researchgate.net/publication/258997698_Tilts_global_tectonics_and_earthquake_prediction

str 51 - 86. Najdete tam i klimatické cykly dlouhé 150 mil. let a krátké cykly vyvolávané slapy. Krásné periody 22-let vycházejí pro Parkfield na zlomu San Andreas. Zvolte si M6+.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 11:15 Reaguje na Pavel Kalenda
Pak ale nejde o obecný jev, jde o spojitost s konkrétním místem s konkrétním tektonockým nastavením - prostě odráží fakt, jak dlouho se musí čekat na vetší zemětřesení (akumulace potřebné energie). Tohle přeci do velké míry odrážejí mapy seismického hazardu, ne?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 11:27 Reaguje na Mimo Chodem
Vůbec ne. Mapy seismického rizika jsou založený na náhodném procesu a tzv. "doba opakování" je podle tohoto modelu zcela náhodná a poplatná jen G-R distribuci. Ve skutečnosti chodí zemětřesení ve skupinách, jako např. koncem 19. století, pak velká skupina 1945-65, a nynější maximum 2004 - 2020.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 11:44 Reaguje na Pavel Kalenda
Proč je tedy mezi 1965 a 2004 40 a ne 22 let?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 11:56 Reaguje na Mimo Chodem
Protože mezi vrcholy grup je přibližně 60 let. Ona totiž 62,5-letá perioda je energeticky významnější, než 22-letá.
Odpovědět
va

vaber

31.5.2020 08:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
modely globálního klimatu jsou tak přesné jako bývalý prognostický ústav, někdy je selský rozum lepší než ohromování sebe i veřejnosti složitostí matematických operací při výpočtech, někdy jednodušší metoda je úspěšnější ,
na modelování globálního klimatu zatím lidstvo nemá a když se někdo náhodou trefí začne vykřikovat jak jaký je odborník
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 08:37
Vypalujte, nyc se vám nestané! Kácejte, nyc se vám nestané! Vysušujte, nyc se vám nestané! Všechno zabetonujte, nyc se vám nestané!...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 08:42
A ještě jednu věc bych dodal: G+M nevymysleli nic nového. Všechno, co popisují, v modelech už dávno je. Oni jen vytrhli z toho popisu jednu část a nazvali ji "biotická pumpa", jako by to bylo něco nového. Není...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 09:18 Reaguje na Ladislav Metelka
V tom se neshodneme, už samo tvrzení "všechno v modelech dávno je " je logicky rozporné.
Kdyby tam všechno bylo , dostaneme přesné a nikoli přibližné řešení.
Ale vy i já víme, že tam nikdy "všechno " nedostaneme. A pokud čistě akademicky ano, neexistují takové výpočetní kapacity, které by to dokázaly v reálném času zvládnout.
Vždy budeme slovy Platóna vidět jenom stíny v jeskyni jako odrazy reálného světa v našem poznání.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 09:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nepřekrucujte, co jsem napsal. Psal jsem, že všechno, co G+M popisují kolem procesu biotické pumpy v modelech je. Přesné řešení by modely poskytly, pokud by tam nejen bylo vše, ale i pokud by modely měly analytické řešení. Což nemají.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 08:45
Na tomto článku se ukazuje, že toho (nejen o klimatu) více nevíme než víme. Co je ale fakt, tak biosféra na Zemi ovlivňuje klima už doloženě od ordoviku a to právě ve prospěch samotného života, tedy vedoucí ke stabilizaci optimálních podmínek pro život. V druhohorách, trvajících pár set miliónů let, se ukázalo, že pro rostliny je optimální koncentrace CO2 4-5x větší než ta současná. Výsledek pokusu na Bílém Kříži v Beskydech (Urban a Pokorný) ukázal to stejné - rostliny rostou lépe a také lépe odolávají suchu. Navíc les je schopen si sám generovat vlhké mikroklima pro své semenáčky. Od roku 1980 vzrostly výnosy z polí asi o 15% při stejném hnojení přesně ve shodě s pokusem na Bílém Kříži.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 08:51 Reaguje na Pavel Kalenda
Naštěstí je toho známo dost na to, aby bylo možno kvalifikovaně odhadovat důsledky lidské činnosti, a případně se adaptovat.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 09:06 Reaguje na Mimo Chodem
A vy víte, proč neustále rostla koncentrace CO2 v atmosféře od března do května, přestože lidstvo přestalo vypouštět cca 15% CO2 (průměrně) oproti roku 2019?
https://iowaclimate.org/2020/05/23/global-climate-experiment-associated-with-covid-19-pandemic/
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 09:29 Reaguje na Pavel Kalenda
Bude vhodnější počkat na vysvětlení od odborníků jako si nechat opravit zuby u stomatologů. PS: možná přeceňujete pokles ekonomické aktivity v Číně, význam krátkodobých fluktuací koncentrací CO2, nebo na to nejdete správně (... model struktury Země bych také nedělal s několika zemětřeseními a měřením z jedné stanice jakkoli je špičková).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 09:31 Reaguje na Pavel Kalenda
Jistě. Protože aby začaly koncenrrace klesat, musel by ten pokles být o 50-75%.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 09:44 Reaguje na Ladislav Metelka
Takže jinými slovy chcete říci, že abychom byli schopni rozpoznat pokles koncentrací CO2 mezi přirozenými fluktuacemi, tak budeme muset zastavit 50-75% idské ekonomické aktivity, tedy přejít někam do pozdního středověku? To ji jitě "dobrý" nápad. Prosím, předložte jej v OSN. Mohl byste taky navrhnout, jakým způsobem by se dala omezit lidská aktivita celosvětově o oněch 75%. :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 09:49 Reaguje na Pavel Kalenda
Já po tom nevolám. Jen konstatuju.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 09:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Ale volá po tom IPCC. Takže ještě jednou - pokud se má projevit (vůbec) lidský vliv na koncentraci CO2 mezi přirozenými výkyvy a přirozeným nárůstem, tak bude muset lidstvo zastavit 50-75% své produkce. Jinak by to přece nemělo smysl, protože se to nemůže projevit, že?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 09:57 Reaguje na Pavel Kalenda
Ani IPCC po tom nevolá. Volají po tom někteří politici, ale to už je mimo klimatologii. Pokud jste ale jiného názoru, uveďte přesnou citaci, kde po tom IPCC "volá".
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 10:20 Reaguje na Ladislav Metelka
Je to uvedeno v závěrech např. Kjótského protokolu. Cituji: "je potřeba snížit vypouštění CO2 o tolik a tolik %, aby bylo dosaženo klimatické ...."
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:26 Reaguje na Pavel Kalenda
Nepleťte si pojmy. Kjotský protokol je politická věc, to není IPCC. IPCC tohle nikdy a nikde neprotlačoval a ani nesmí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 08:42 Reaguje na Ladislav Metelka
Jenže IPCC je ryze politická organizace. Proto jí také mohl léta šéfovat neodborník, navíc s kolosálním střetem zájmů, proti kterému je ten Babišův s Agrofertem naprosto bezvýznamná prkotina.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 10:26 Reaguje na Ladislav Metelka
Mimochodem, plně s vámi souhlasím v tom, že pokud se má lidský vliv na koncentraci CO2 vůbec projevit v globálních datech, tak skutečně by musela produkce CO2 poklesnout o 50-75%. Jak ukázal už prof. M. Salby, "lidské" CO2 tvoří jen cca 4% celkového koloběhu uhlíku a jsme schopni detekovat dlouhodobé změny na úrovni cca 1% objemu, tedy cca 2 ppm CO2 z celkových cca 220 ppm CO2 ročního obratu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:28 Reaguje na Pavel Kalenda
Ano, ale ta 4% dokážou výrazně zvýšit koncentrace CO2 v atmosféře.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 10:47 Reaguje na Ladislav Metelka
Krátkodobě ano, ale dlouhodobě je "převálcuje" příroda na základě přírodních zákonů zachování energie a entropie.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:53 Reaguje na Pavel Kalenda
No právě. Zákon zachování energie je podobný zákonu zachování hmoty. Příklad: Tak si představte plný plavecký bazén vody. Do něj za 1 s přiteče 1 m3 vody, odteče 1 m3 vody. Hladina bude stabilní. Co se stane s hladinou, když přítok vody zvýšíte o 4% (40 l/s)? Bude stoupat nebo klesat?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 11:04 Reaguje na Ladislav Metelka
Jako příměr dobré. Nedal bych tam bazén, ale obal, kde odtok je též konstantní. Při zvýšeném plnění obal praskne... systém se hroutí.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 11:33 Reaguje na Karel Zvářal
Při volném odtoku se jen zvýší odtok podle toho, jak se zvyšuje přítok. Důsledky vidíme například na sekulárním trendu koncentrace CO2. Podle vašeho modelu by za všechen nárůst CO2 mohli lidé, ale podle klimatické učebnice mohou jen za 4%. Zbytek jde na vrub stabilní rovnováíze na hladině za měnících se teplot oceánů a atmosféry. Tož tak.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 12:38 Reaguje na Pavel Kalenda
Tak to si pletete toky CO2 s antropogenní složkou. A psal jsem - přítok 1 m3/s, odtok 1 m3/s. O zyvšování odtoku ani slovo...
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.5.2020 13:34 Reaguje na Ladislav Metelka
Klimatologové za to jednoznačně nesou odpovědnost.
Pochopitelně, také za OZE tunely a další amorální (pokud ne rovnou kriminální) aktivity, jimž dali zelenou. A to z nich nikdo neodpáře, jako neodpáře nikdo z křesťanů náboženské války, hony na čarodějnice a jiná zvěrstva, nebo z nacistů holokaust.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.5.2020 15:15 Reaguje na Jan Šimůnek
To je zase blaf.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 20:08 Reaguje na Petr Eliáš
Vše, co napsal Jan Šimůnek, je nezpochybnitelná pravda. Pouze se (neúspěšně) snažíte jeho příspěvek onálepkovat. Ale bez důkazů to nepůjde. A ty důkazy nemáte jak vymyslet.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.5.2020 07:13 Reaguje na Pavel Kalenda
Pro někoho je nezpochybnitelná pravda i to, že je Země placatá a Slunce vychází na západě. :) Pana Šimůnka nemá cenu argumentovat důkazy ... on si pořád pojede to své. Zlí ekologové, zlí zelení, zlí klimatologové ...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 07:38 Reaguje na Petr Eliáš
Klimatologové nesou plnou odpovědnost za to, že vahou 97% přítomných "vědců" konsensuálně tvrdí, že za oteplování může z větší části lidstvo a dávají tak do ruky argumenty (spíše pseudoargumenty) politikům, aby je zneužívali proti společnosti právě ve prospěch úzké skupiny solárních baronů a překupníků odpustků.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:11 Reaguje na Pavel Kalenda
Komické... :-)
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 08:37 Reaguje na Ladislav Metelka
Ne komické, ale smutné :-(
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 08:45 Reaguje na Ladislav Metelka
Naprosto realistické. IPCC jednoznačně vystupuje jako organizace placená a řízená solárními a větrnými barony a přeprodávači emisních povolenek (z nichž jeden tomu trapnému cirkusu léta šéfoval).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak ještě nějakou konspirační sem hoďte, ať se pobavíme... :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 09:05 Reaguje na Ladislav Metelka
Takže to, že Pachaurí vlastnil nebo spoluvlastnil firmu na přeprodávání emisních povolenek je jen "kospirace"?

Už jste argumentačně na úrovni soudruha Jakeše. Nepíšete náhodou z Červeného hrádku?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 09:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Mě může urazit jen inteligent, pane Šimůnku. Pačauri do textu zpráv neměl co zasahovat. Tím ho nehájím, udělal tam dost velkou škodu...
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 12:51 Reaguje na Ladislav Metelka
S poslední větou opatrný souhlas. Ta škoda ovšem byla pro solární a větrné barony a pro přeprodávače emisních povolenek (apod.). Pro normální lidi spíš perfektní ukázka podstaty IPCC, takže spíš plus.

A že by šéf IPCC neměl žádnou možnost ovlivňovat výstupy této organizace, o tom si dovoluji velmi hluboce a zásadně pochybovat.

A ten Červený hrádek byl jen odveta za tu "konspiraci". Nemyslel jsem to jako nějakou urážku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.5.2020 09:19
Souhlas. A zajímavé je, že právě "boj proti globálnímu oteplování" a jiné aktivity ekologických organizací tu biotickou pumpu narušují daleko více než aktivity "ropáků".
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 09:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Je to paradoxní, ale skutečně je to tak. Pan Metelka (IPCC) odmítá přiznat biotě jakoukoli roli v rámci korekcí klimatické změny a modely s tím nepočítají. To jsou jeho výroky "pouze lokální vliv".
Jinými slovy dovozuje , že klima na Zemi by se vyvíjelo bez života stejně.
Což jak absolutně prokázáno paleodaty NENÍ pravda.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 09:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
S IPCC nic společného nemám. "Modely s tím nepočítaji" je lež, jak jsem už několikrát ukázal. Kde vyvozuju, že "...klima na Zemi by se vyvíjelo bez života stejně"?
Začínáte mi, i způsobem argumentace, čím dál tím víc připomínat diletanta Kravčíka.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 09:44 Reaguje na Ladislav Metelka
Tak vysvětlete to, co sám uvádíte. Cituji:
"Klimatolog. Je mi kousek nad 50 let ....Hned po školejsem nastoupil do Českého hydrometeorologického ústavu, na regionální pobočku v Hradci Králové, jako klimatolog.....Od 1.7.2009 do dubna 2014 jsem byl zástupcem (tzv. Focal Pointem) ČR v Mezivládním panelu pro změny klimatu – IPCC. ..."

Tak máte něco společného s IPCC nebo nemáte ?

Je vaše jméno pod překlady dokumentů společně s kolegou Tolaszem z IPCC na stránkách MŽP ČR nebo není ?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 09:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Měl, už nemám (minulý čas versus přítomný čas)
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 09:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nic takového v odpovědích pana Metelky není.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 09:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, jak jste sám přiznal, nemusíte politikum okolo IPCC. Srozumitelné. Není ale vhodnější psát více "politické" články (a věnovat se spíše formě sdělení než obsahu) a nesnažit se dolováním vědeckých databází napadat klimatologii, která jako každý obor poskytuje informace na úrovni dnešního poznání? A snad se i smířit s tím, že pro pochopení a modelování klimatu holt společnost potřebuje úzce zaměřené odborníky - to není žádná ostuda.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 10:08 Reaguje na Mimo Chodem
Promiňte mi, ale mícháte hruška a jablka dohromady.
Dopady klimatické změny ovlivňují mě i vás již osobně.

Zatímco IPCC svádí vše na antropogenní emise CO2 , teorie BP prokazuje velmi významný podíl ničení bioty člověkem a odborně prokazuje tento vliv na změnu klimatu.
To snad není politikum.
Ano, modelování klimatu je ryze odborná práce. Pokud však "opomíná" uznat vliv bioty na klima a neuvažuje s ním , potom je něco špatně. Dostáváme chybné výsledky a na jejich základě promítáme tuto chybu do našeho života --- konkrétně --- masívní nasazení OZE nás zachrání.
Nezachrání -- hrajeme si na pánaboha,kterým nejsme a nebudeme.
Musíme pokorně uznat, že naše místo je mezi všemi živými organismy a nikoli nad nimi.
A z tohoto pohledu korigovat naše jednání.

Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
No, vše rozhodně ne... A mimochodem - vliv "land use" je i ve zprávách IPCC...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 10:30 Reaguje na Ladislav Metelka
Souhlasím, že se o něm zprávy zmiňují.
Rozdíl je však jinde ,a to zcela zásadní.

IPCC tvrdí,zjednodušeně, že za vším je nárůst CO2 z fosilních paliv.
A problém chce řešit TECHNICKY nasazením OZE a útlumem využívání fosilních paliv.

Teorie BP tvrdí, zjednodušeně, že jsme zlikvidovali takové plochy lesů, že to vedlo k pozorované změně klimatu
A problém chce řešit REVITALIZACÍ území dotčených činnostmi člověka. Spoléhá nikoli na TECHNIKU, ale na přirozenou vlastnost živých organismů obnovovat poškozená území.

Nelze sloučit oba přístupy ze zřejmých důvodů.

Pozn. Posoudíte-li nárůst koncentrace CO2 a nárůst globální teploty s mírou zejména odlesňovaných ploch od r. 1775 zjistíte zajímavou věc.
Jejich směrnice jsou si velice podobné.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 10:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ne, zásadní je, že uvádíte, že IPCC neuvažuje přírodní činitile, přesto, že víte, že to tak není.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 10:37 Reaguje na Mimo Chodem
Uvažuje, ale nepočítá s nimi v potřebném rozsahu.
viz https://www.investicniweb.cz/10-grafu-ktere-ilustruji-populacni-explozi-nejen-poslednich-200-let/
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Promiňte, ale IPCC o problematice, která je tématem článku, vydal Special Report: https://www.ipcc.ch/srccl/.
A pokud jde o přirozené změny klimatu, v každé zprávě IPCC o tom je dost. Např. v poslední zprávě: https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/WG1AR5_Chapter08_FINAL.pdf
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 10:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jak to můžeme jako laici posuzovat, aniž bychom se nezesměšnili?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
"IPCC tvrdí,zjednodušeně, že za vším je nárůst CO2 z fosilních paliv. " - promiňte, ale to je blbost.
No nic, jen si pletet příčinu s důsledky...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 10:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, na první pohled to jsou "marginálie" (cotoje - čtyři procenta), stejně jako úbytek ochranného štítu... Navždy budu mít před očima titraci, kdy díky jedné dvou kapkám se roztok zabarvil dočervena. A podobně to může fungovat při změně klimatu. Prostě dojde ke zlomu, a pak už to jde svou ("nepředpokládanou") cestou...
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 10:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
Neříkáte pravdu, IPCC píše: "Natural and anthropogenic substances and processes that alter the Earth’s energy budget are drivers of climate change." ... kapitola "Drivers of Climate Change", viz IPCC, 2013: Summary for Policymakers. In: Climate Change 2013: The Physical Science Basis. Contribution of
Working Group I to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [Stocker,
T.F., D. Qin, G.-K. Plattner, M. Tignor, S.K. Allen, J. Boschung, A. Nauels, Y. Xia, V. Bex and P.M. Midgley (eds.)].
Cambridge University Press, Cambridge, United Kingdom and New York, NY, USA.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 10:35 Reaguje na Mimo Chodem
Dovolím si oponovat. Kdyby to bylo míněno vážně, tak by se to muselo promítnout do materiálních výstupů.
Těmi jsou ovšem v navržených politikách pouze OZE , útlum fos. paliv a tzv. dekarbonizace společnosti.
Na ty "přírodní" příspěvky se jaksi zapomnělo.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
Správně jste napsal "v politikách". Tak s tím jděte za politiky. Ti rozhodují. Ne IPCC...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 10:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Jenomže IPCC není vědecká organizace, ale politická. A ta už rozhoduje o tom, jaké vědecké poznatky jsou "relevantní" a na jaké je možno zapomenout. Nakonec z toho všeho vyjde jedno řešení - a tím je zpoplatnění vypouštění CO2. Nejprve se zpoplatní doprava, pak průmysl, pak živočišná výroba a nakonec i lidstvo (dýchání). :-)
Takže klimatologové (v různých vládních i nevládních organizacích) slouží jen jako užiteční idioti a dodávají podklady politikům, koho je možno více zdanit a kdo vypouští ty nebezpečné plyny CO2 + CH4 do ovzduší.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:57 Reaguje na Pavel Kalenda
Zase lži. Zprávy sestavují odborníci, často z akademických kruhů a národních meteorologických služeb. Do toho nemá kdo co mluvit. Jednotliví Focal Points mohou zasahovat jen do textu Summary for Policymakers a to jen takovým způsobem, aby neměnili výsledky, publikované v jednotlivých částech zprávy. Takže jde spíše jen o slovíčkaření...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 07:34 Reaguje na Ladislav Metelka
A proto musel Dr. Pretel odejít. Že?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:13 Reaguje na Pavel Kalenda
Ne, toho vyhodili, protože se ve sporu o Prunéřov II postavil na stranu ČEZu. Naštěstí tehdejší náměstek ministra Kuták, který to měl na svědomí vyfičel po pár měsících...
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 08:55 Reaguje na Ladislav Metelka
To je zajímavé, že pro daleko větší střet zájmů nevyfičel Pachaurí (vyhodili ho až po nějakých sexuálních skandálech).
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.5.2020 11:32 Reaguje na Pavel Kalenda
Vy jste ale ukrutny lhář...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 11:49 Reaguje na Petr Eliáš
Zkuste publikovat v odborném tisku něco, co se neslučuje se závěry předchozí zprávy IPCC? Tak jako to udělala Žarkova. Jak to dopadne? Stejně, jako první číslo časopisu PRP: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-kalenda-miroslav-vinkler-jak-je-to-dnes-s-vyvojem-poznani-v-klimatologii-aneb-od-meteorologie-k-astronomii
kdy Martin Rasmusen prohlásil, že časopis nebyl určen pro vyjádření stanoviska klimaskeptiků. Já jsem něco obdobného zažil s naším Vesmírem, kdy mi Boháček napsal něco podobného.
Dejte kontrapříklad toho, že skutečně lžu. Zejména mě zajímá, v čem že to lžu. V opačném případě vás budu považovat pouze za provokatéra a podlého člověka.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 12:29 Reaguje na Pavel Kalenda
Ano, středověk neskončil, dnes publikovat jiný než mainsreamový názor je prakticky vyloučeno. Vážím si Vaší účasti v diskuzi, protože přicházíte s jinými argumenty, než jsou obecné brány za jedině správné. Jako ornitolog se také setkávám s podobným přístupem, ač mi to někteří nevěří. Česko je opravdu malá země... hlavně, že páni radové mají klid na práci... viz. 4. podnadpis (Osudné (a ostudné...). P.S. Nedáme se!-)

https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Duben-2018/Sycek-obecny-Ptak-roku-2018
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.5.2020 07:17 Reaguje na Pavel Kalenda
No...oba dva odstavce nejsou tak úplně pravdivé. :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.5.2020 13:44 Reaguje na Pavel Kalenda
Konec konců, šéfoval tomu léta Pachaurí, který ze zpoplatnění vypouštění CO2 profitoval. Tak proč by si kazil kšefty?
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

30.5.2020 22:23 Reaguje na Pavel Kalenda
Nejsou to užiteční idioti ale placení agenti obchodníků s emisemi, kteří umí patřičně a "vědecky" zdůvodnit, co se požaduje. Je to miliardový byznys.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 07:33 Reaguje na Pavel Dudr
Bohužel, jsou tam zastoupeny obě skupiny vědců - užiteční idioti i podplacení. Osobně považuji tu první skupinu za morálně lepší, protože to dělají ze svého přesvědčení. Ta druhá se mi osobně ekluje, protože přesvědčovat laiky o něčem, čemu sám až tak na 100% nevěřím, to potřebuje silný žaludek nebo velkou touhu po mamonu a moci nebo obojí. Samozřejmě jsou placeni z desátku, který zbude po odvodu solárním baronům nebo obchodníkům s emisemi. Znám to, bohužel, z vlastní zkušenosti.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 10:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Chápu-li laicky fungování IPCC, tento panel žádná politická opatření neschvaluje a nerealizuje, to si přeci dělají státy samy. Kritika opatření by tedy měla směřovat k českým politikům v Praze a v EU.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 11:23 Reaguje na Mimo Chodem
Mýlíte se, např. Kjotský protokol,Pařížská dohoda vznikly na základě doporučení IPCC a jsou právně nevymahatelné.
Naproti tomu European Green Deal je promítán do chystaných Směrnic EU. Ty už budou právně vymahatelné u jednotlivých národních států EU.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 11:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
Omyl. IPCC nic nedoporučuje. Ani nesmí.
Odpovědět
MG

Milan G

30.5.2020 13:30 Reaguje na Ladislav Metelka
Nedoporučuje, ale pokud zprávu IPCC komentuje Guterres takto..„Politici musí víc naslouchat vědcům a konečně si přiznat, že jde opravdu o hodně.“ Musí dojít k „bezprecedentním změnám na všech úrovních společnosti,“ reagoval na zprávu IPCC šéf OSN António Guterres.
K čemu asi tak dojde, co myslíte?
Jen tak mimochodem, vy už jste pracoval v IPCC v době kdy se provalil ten podvod, kdy vědci manipulovali s údaji o oteplování země? Aby nedošlo k omylu, vůbec to neberte osobně. Pouze se ptám.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 11:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je mi líto, IPCC poskytuje informace o různých scénářích na základě vědeckého poznání. To, jak tyto zprávy uchopí politici nemá IPCC ve své moci (je tedy spíše na nás jak s informacemi naložíme, a zda budeme volit kompetentní reprezentaci).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 12:36 Reaguje na Mimo Chodem
Ale pánové, co to zkoušíte ?

EGD se výslovně odkazuje na Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC): zvláštní zpráva o dopadech nárůstu globálního oteplování o 1,5 °C;

Viz EGD na stránkách EU , zde :
https://eur-lex.europa.eu/

jako nejdůležitější odkaz vedený pod 1)
------------------------
První hodnotící zpráva IPCC (The First Assessment Report) je dokument Mezivládního panelu pro změny klimatu, který byl dokončen v roce 1990.

Zpráva posloužila jako podklad pro vznik Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 12:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Odkazuje, proč ne. Ale IPCC nic nerozhoduje a nic nedoporučuje. Jen informuje, "co by, kdyby..."
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.5.2020 13:53 Reaguje na Ladislav Metelka
To mi připomíná komunisty. Ti taky formálně o ničem nerozhodovali a když se stal na bázi jejich rozhodnutí průser (třeba v Brně se uvařily v horké páře dvě směny - zrovna se střídaly - pracovníků teplárny, která "musela jet" bez ohledu na opakované upozorňování ze strany jejího vedení na katastrofální technický stav a nutnost alespoň nejdůležitějších oprav - a komunisté za to taky formálně nemohli, byť všechny žádosti o provedení opravy zamítali z politického hlediska), tak oni nic, oni muzikanti.
Odpovědět
MC

Mimo Chodem

30.5.2020 10:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
... tudíž nesvádí vše na člověka!
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 10:35 Reaguje na Mimo Chodem
Ono se to ale hodí. Napsat nějaký blud o IPCC, pak to někteří lidé citují jeden od druhého, jako by to byl fakt...
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 08:52 Reaguje na Mimo Chodem
V situaci, kdy IPCC lže jak Rudé Právo, je třeba i nezávislý rozbor dat.

Jinak máte pravdu v tom, že tuhle partu je třeba odstavit od moci politickými prostředky, nikoli nějakou vědeckou argumentací.
Oni si jsou velice dobře vědomi, že to, co hlásají, jsou jen nesmysly. Kdyby tomu tak nebylo tak by prosazovali jádro a ne technologie, které jsou z hlediska omezení produkce CO2 neúčinné nebo škodlivé (OZE), případně technologie, které produkci CO2 ekonomikou zvyšují (např. elektromobily). A netolerovali by to, co se běžně děje (staré země EU), tj. "dekarbonifikaci" přesunem "problematických" výrob do zemí 3. světa, kde jsou provozovány s daleko vyšší produkcí CO2 (jsou tam méně kvalitní a méně účinné uhelné elektrárny než jaké se odstavují v EU) a ještě vzniká ekologická stopa (včetně CO2) dovozem produkce zpět do EU přes půl zeměkoule.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Data jsou veřejná, tak se do toho pusťte, abyste jen nežvanil...
Odpovědět
MG

Milan G

31.5.2020 13:24 Reaguje na Ladislav Metelka
Pořád čekám na vaši odpověď.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 14:08 Reaguje na Milan G
Odpověď na jakou otázku?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 11:40
Pro p. Metelku - vlákna diskuze už jsou dlouhá, tak touto cestou:


Vi: "A teď buďte tak laskav a odpovězte i na moji otázku " Základem teorie BP je přece to, že tvrdí, že biota může ovlivňovat klima a v průběhu dostatečně dlouhé doby dokonce velice výrazně. Souhlasíte s tímto
tvrzením ? "

Me. "Asi myslíte změny bioty... Lokálně ano, globálně je to poměrně nevýznamné (ve srovnání s vlivem skleníkových plynů).

------------------------
Jsem rád, že vás teď ,neberte si to osobně, můžu roztrhnout jak hada.

Všechny seriózní učebnice o historii zemské atmosféry uvádějí tři fáze vývoje zemské atmosféry.

První atmosféra
Složení - pravděpodobně H 2 , He, Ne

Druhá atmosféra
H 2 O, CO 2 , SO 2 , CO, S 2 , Cl 2 , N 2 , H 2 a NH 3
(povšimněte si, že absentuje kyslík)

Třetí atmosféra

zhruba stávající složení

plyn objemový podíl
dusík 78,084 %
kyslík 20,946 %
argon 0,934 %
CO2 0,04 %
neon 0,00182 % atd., H20 až 3%.

Jak se stalo, že rapidně ubylo CO2 a přibylo O2 ?

Fotochemická disociace - rozpad molekul vody ultrafialovým zářením
Vyráběné úrovně O2 cca. 1-2% současné úrovně.
Zbytek- fotosyntéza -- tedy vliv bioty !!!

Je tedy zcela prokazatelné, že biota zcela výrazně změnila fyzikálně-chemické parametry atmosféry . Lidově - sežrala CO2 a vyprodukovala kyslík .

Skleníkové jevy musely existovat jak ve II. fázi tak i nyní III.fáze

Pouze díky evolučnímu vývoji bioty bylo pozměněno globální složení atmosféry do dnešního stavu.

A co tvrdíte vy ? "Lokálně ano, globálně je to poměrně nevýznamné (ve srovnání s vlivem skleníkových plynů)."

Prosím o vaše vysvětlení.






Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 11:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jasná věc, biota dotváří klímu a zpětné vazby zajisté fungují. S tím kyslíkem je to dobrý argument, jen teď by fytopplankton mohl více zabrat...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 12:43 Reaguje na Miroslav Vinkler
O čem se vůbec bavíme? byly přeci doby, kdy Země neexistovala, takže tohlke všechno je naprosto nepodstatná pitomost. To by se z Vaší logiky dalo taky vyvodit...
Píšu o dnešní době. Vy ne?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 13:01 Reaguje na Ladislav Metelka
Pan Vinkler dobře argumentuje na tisícileté (a delší) škále, která je právě vhodná pro klimatologii. Vy zase časovou škálu relativizujete buď na extrémně dlouhou nebo naopak na "přítomnost". Bavme se v klimatologii na škálách pana Vinklera, tedy od stovek let nahoru.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 13:10 Reaguje na Pavel Kalenda
Ale to, o co tady teď jde, jsou desítky let, ne stovky...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 07:19 Reaguje na Ladislav Metelka
Nejkratší klimatické cykly (z definioe) mají 60 let, protože klimatologie se cykly kratšími než 30 let nezabývá - těmi se zabývá meteorologie a to jsou její "dlouhodobé" výkyvy. A cyklus velkého klimatického výkyvu přes Malou dobou ledovou, od které IPCC počítá nárůst teplot, má periodu delší než 300 let (momentálně jsme na její vzestupné části, blízko horního extrému). Takže jsme zase u cyklů na časové škále delší než 100 let. Prosím, nemaťte tady čtenáře, netušící rozdíl mezi meteorologií a klimatologií.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:15 Reaguje na Pavel Kalenda
Vy pořád píšete o těch cyklech, máte nějakou literaturu, která by je jasně prokazovala, včetně jejich příčin?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 08:27 Reaguje na Ladislav Metelka
Přehled i s odkazy na zdroje naleznete zde: http://www.traced-ideas.cz/index.html
Většina klimatických cyklů je nějakým odrazem změn sluneční aktivity. Jako dobrý příklad je Halštatský cyklus 2300 let.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:39 Reaguje na Pavel Kalenda
Ty cykly vznikají, zanikají, mění periodicitu... Viz https://www.ann-geophys.net/24/769/2006/angeo-24-769-2006.pdf
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:49 Reaguje na Pavel Kalenda
Korelace není kauzalita, jak správně připomínají klimaskeptici... :-)
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 10:24 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, korelace není kauzalita. Ale pokud v SIM (Solar inertial motion) objevíte stejné periody jako v planetární interakci a stejné objevíte v aktivitě Slunce a stejné objevíte v TSI a stejné objevíte v polárních zářích a stejné objevíte v klimatu, tak si můžete být jistý, že klima neřídí ani polární záře a tím méně aktivitu Slunce a ještě méně polohy planet :-) Spíše opačná kauzalita připadá v úvahu ať už přímo (přes gravitační a setrvačné síly) nebo nepřímo přes sluneční aktivitu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 14:10 Reaguje na Pavel Kalenda
Fyzikálně to vysvětlit umíte?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 16:13 Reaguje na Ladislav Metelka
Něco ano (slapy, SIM, přenosy momentů), něco ne (zatím není jasný mechanismus řízení sluneční aktivity). Ale že to funguje přes gravitaci a přes ElMag pole, je jasné. Například řízení směru proudění větru na Zemi přes předávání rotačních momentů je celkem dobře několikrát popsáno.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 16:31 Reaguje na Pavel Kalenda
Řízení směru proudění větru?
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 16:44 Reaguje na Ladislav Metelka
Máte to vysvětleno třebas v tom Mörnerovi (2018) na příkladě Golfského proudu. Atmosféra je podobná jen v bledě modrém (a zvečera až růžovém).
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

30.5.2020 13:15
Naprostý souhlas, jen bych doplnil k tomuto:
„IPCC představuje řadu scénářů změny klimatu na základě údajného vlivu CO2 na globální oteplování a EU hodlá na tomto základě nasměrovat bilióny € do transformace ekonomik a společnosti v Evropě.“ – A posílat miliardy na účty obchodníků s emisemi, prodejných médií a vědců, kteří v tom gigabyznysu také jedou, zatímco ti ostatní to vše zaplatí. Ale účinek na klima to nebude mít žádný, to sami přiznávají.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

30.5.2020 14:10
Chtěl bych poděkovat panu Vinklerovi za pěkný popularizační článek s kvalitními odkazy na literaturu
A panu Metelkovi, za obhajobu stanoviska IPCC a odpovědi na různé připomínky.
A teď jak vidím realitu já, fyzik-důchodce, se zkušenostmi v modelování a proměřování vstupních parametrů do fyzikálních modelů, s tisíci citacemi ve světové literatuře.
V diskusi jsou konfrontovány dva přístupy: a) prvý z dílny IPCC, kde základní parametry jsou přenosy zářivé energie, přenos hmoty v oceánech a v ovzduší, zkrátka velmi komplikovaný ale pro přírodu jen zjednodušující model fyzikální.
b) druhý, biologicko-chemický, beroucí v úvahu chemické a biologické procesy na Zemi v průběhu věků, především fotosyntézu.
Samozřejmě, „správný“ model by měl zahrnout oboje, a) i b) jsou zjednodušeními reality.
Model a) argumentuje především korelací antropogenního zvyšování koncentrace CO2 v ovzduší a rostoucího podílu CO2 na „skleníkovém efektu“ (=oteplování planety).
Model b) argumentuje především korelací nárustu lidské populace a jejím (negativním) vlivem na okolní přírodu. (když jsem se narodil, byly na Zemi něco přes 2 milardy lidí, nyní je to už přes 7,5 miliardy).
Myslím, že oba modely vyjadřují ČÁST reality, v současné době ale nejsou dostatečné kvantitativně přesné a jsou navzájem propojeny jen velmi , velmi nedostatečně.
No a teď se všeho zmocnili politici, lobbysté všech druhů od uhelných a jaderných po ty z OZE. A na jedné straně technokraté a na druhé přátelé přírody takové, jaká (kdysi) byla.
Pánové, co takhle použít zdravý rozum a řící si: 1) je už nás na Zeměkouli opravdu hodně. A i rozvojové státy chtějí zvyšovat svůj „energetický blahobyt“. 2) Je třeba opouštět (teď se ještě dohodnout o rychlosti) staré technologie se zdraví škodlivými emisemi do vody, vzduchu i půdy a využít dosaženého technického pokroku v energetice, v průmyslové výrobě, v dopravě v recyklaci, v úsporách energie. 3) Redukci populace jadernou válkou si asi nikdo nepřeje, je třeba usilovat o stabilizaci celkové populace na Zemi pod 10 miliard. 4) Je třeba usilovat o kompletní koloběh surovin, nevyhazovat plasty do moře, odpad na skládky, jaderný odpad hluboko pod zem, usilovat o kompletní recyklaci (v „mé“ fotovoltaice to nazývají „cradle to cradle“ přístup, recyklací získáme skoro 100% surovin pro následnou novou výrobu fotovoltaických panelů).
A začít jednat, bez „CO2 hysterie“, bez snů o návratu do hospodaření na vesnici (já ještě pamatuji bezodpadově, dlouhodobě udržitelně hospodařící sedláky-mého dědečka, ale to nás bylo ve světě 3x méně než dnes a spousta věcí bylo zcela odlišných).
To co dělá IPCC či někteří extrémní ekologové je jen hysterie, zneužívaná a vyvolávaná určitými lobbystickými seskupeními. Lidé, teď myslím občané, voliči, by měli užívat zdravý rozum a my (vědci, technici, ekologové) bychom jim měli dodávat informace o našich nejnovějších technických i lidských možnostech, aby odolali náporu profesionálních lobbystů a reklamních agentů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 14:24 Reaguje na Milan Vaněček
Myslím, že jste naprosto přesně vystřihl podstatu problému včetně dopadů na společenskou situaci " Earth 2020 " za což děkuji.

Tím, že jsem na poslední místo příspěvku umístil odkaz na jedinečné soubory interaktivních grafů populace versus životní prostředí, jsem chtěl vážně na tuto populační problematiku upozornit.

https://www.investicniweb.cz/10-grafu-ktere-ilustruji-populacni-explozi-nejen-poslednich-200-let/
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 16:19 Reaguje na Milan Vaněček
Pardon, ale "model s)" není o korelacích. Ve vztahu CO2 a teploty je to o Planckovu zákonu a zákonu zachování energie. Případná korelace těch veličin je jen důsledkem těch zákonů.
Pokud jde o IPCC - Vy považujete shrnutí výsledků, publikovaných v odborné literatuře, za hysterii? Vždyť IPCC nedělá žádný výzkum ale opravdu jen metaanalýzy z již publikovaných informací. Znáte vůbec ty zprávy? Četl jste nějakou?
Jinak souhlasím.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 16:21 Reaguje na Ladislav Metelka
"model a)", samozřejmě...
Odpovědět
M

Milan Vaněček

30.5.2020 17:58 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, nepochybuji jako fyzik o tom, že to co se nazývá "skleníkový efekt" existuje, spolu se svým korektním fyzikálním popisem. Celý život jsem dělal mimo jiné optickou spektroskopii.
Skleníkový efekt je pro teplotu na zemi positivní zpětná vazba, čili vede ke katastrofě.
Ale je jasné, že stabilitu života na zemi ovlivňuje řada negativních zpětných vazeb, něco jako termostat, které teplotu a život na zemi stabilizují. Vám nemusím říkat, že negativní zpětná vazba je něco extrémně důležitého pro život na zemi. Pro laiky-není to nůbec něco "negativního", špatného, právě naopak.

Zprávy IPCC jsou pro mě příliš dlouhé, ale čtu vždy summary.
Co se týče výsledků publikovaných v literatuře: vědci, jako já, mají rádi konference. Jen v diskusi po skončení Vašeho příspěvku, se můžete dovědět něco zajímavého, aktuální námitky, musíte odpovídat na dotazy. To jsem vždy miloval.
V komunitě vědců, zabývajících se klimatickými změnami mi chybí pluralira názorů, kterou znám z vědecké práce.
A co se týče IPCC, to je opravdu politický panel, ne vědecký, občas se dočtete jak si nějaký vědec stěžuje, ze byl sice přizván k oponentuře zprávy, ale vlastně jen jako stafáž, bez reflexe jeho námitek.

A že ta problematika je opravdu zásadní a jak jsem napsal: ta fyzikální část je pro mě pochopitelná, reálná, ale není to komplexní pohled na energetickou bilanci a bilanci uhlíku a bilanci vody za zemi.
Řekněte mi které chemické a biologické procesy jsou vzaty v modelech do úvahy a s jakou váhou? Je to nutné uvažovat, v tom má pan Vinkler pravdu.

Jinak politika okolo "nízkoemisních zdrojů" v ČR, to je naprostá hysterie, s cílem protlačit extrémně nákladné jaderné elektrárny.
Chápu, že energetika je politika, v Německu, v EU, v Číně i USA. Ale hysterie škodí politice i energetice.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 18:44 Reaguje na Milan Vaněček
Pokud jde o oonenturu - námitky a připomínky může poslat KDOKOLI. Jde jen o to, jak a zda jsou korektní.
Jinak už jsem tady dával odkaz na schema SURFEX, které řeší právě procesy interakce země-atmosféra, včetně biosféry. Ale najdete to na http://www.umr-cnrm.fr/surfex/spip.php?rubrique11. O váze těch procesů nemá smysl mluvit, modely nejsou stochastické, ale dynamické.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

30.5.2020 19:23 Reaguje na Ladislav Metelka
Přečtu si to, děkuji.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

30.5.2020 20:33 Reaguje na Milan Vaněček
Prolétl jsem to, je to zajímavé a řeší to otázky, které jsem uváděl. Zatím jen pro Evropu a středomoří. Je to už rozšířeno na celý svět, jak je to se vstupními daty? Jaké a jak přesné to dává výstupy pro modelování klimatické změny (teploty)?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 20:47 Reaguje na Milan Vaněček
Vstupní data jsou měření v určitém čase, počítá se to globálně. Výsledky to dává celkem dobré, ale nemám tady link na výsledky validace modelů. Každý model ale musí být validován.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 14:12
Chtěl bych také upozornit na věc s níž souvisí i téma příspěvku.

Zcela neobvyklé a výjimečné vlastnosti vody bez které by život nemohl vzniknout ani na Zemi ani jinde.

Voda je výjimečná kapalina, především díky své schopnosti tvořit zvláštní typ chemických vazeb, tzv. vodíkové můstky (vodíkové vazby). Vodíkový můstek je asi dvakrát delší a asi 10–20x slabší než kovalentní vazba mezi atomem kyslíku a vodíku.

Má unikátní množství fyzikálních vlastností:
vysoký bod tání a varu, vysokou tepelnou kapacitu, vysoké skupenské teplo vypařování a velkou tepelnou vodivost. To má pak dalekosáhlý vliv na teplotní režim celé planety (vodní plochy mění teplotu pomaleji než souše), na vodní organismy (poměrně konstantní teplota životního prostředí) a vlastně na všechny organismy, protože jejich těla jsou tvořena z velké části právě vodou.
Další důležitou vlastností molekul vody je jejich vzájemná soudržnost (koheze) a přilnavost k pevným látkám (adheze). Spolupůsobením těchto vlastností vzniká na rozhraní mezi plynným a kapalným prostředím tzv. povrchové napětí vody.
To je pro řadu organismů důležitá, neboť pro ne představuje opěrnou plochu. Daleko důležitějším důsledkem je však tzv. kapilarita (přesněji kapilární elevace vody). Kombinace adheze, koheze a kapilarity hraje zcela klíčovou úlohu například ve vodním transportu u rostlin.

Je to jediná látka na Zemi, s níž se osobně můžete současně setkat ve všech třech fázích (pevná,kapalná,plynná) .

I proto teorie BP klade takový důraz na hydrologii ve vazbě na vegetační pokryv a transport energií v rámci globálního uhlíkového cyklu, včetně významu páry u skleníkového efektu.

CO2 je z tohoto pohledu naprosto marginální záležitost.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 16:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Promiňte, ale to má být argument na podporu BP?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 16:19 Reaguje na Ladislav Metelka
Nepřímo ano. Zde nemám na mysli konkrétní podíl H20 na skleníkovém efektu , ale zdůraznění zcela výjimečných vlastností vody v systému bioty - toky energií na globální ekologické stabilitě.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 16:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nic proti tomu, ale sebevýjimečnější vlastnosti vody nejsou důkazem BP nebo něčeho takového...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 17:16
Mně oslovil názor pana Vaněčka, že jak názor IPCC ,tak i teorie BP jsou nedokonalou snahou o popis reality.
Sice tam nedopsal, jak by si takovou syntézu v principu představoval, ale za zvážení to stojí.
Problém vidím v tom, že /zkratkovitě/ nevidím řešení mezi konečnou obyvatelnou plochou Země a exponencionálním nárůstem populace.
Je to velmi zajímavé téma a stálo by za samostatný článek.

Stojí za povšimnutí, že téma přelidnění je ve veřejném prostoru tabuizováno , místo toho aby se o něm čile diskutovalo.
Viz zcela negativní oficiální reakce na malthuziánství.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 17:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Např. pro SV (s pistolí u hlavy) to tabu není. Ten tvrdí, že planeta uživí (i unese) 100 mld. lidí...
Odpovědět
M

Milan Vaněček

30.5.2020 19:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, myslel jsem to tak, že energetickounn bilanci a teplotu země je nutné studovat nejen z pohledu fyzikálního, ale i chemického a biologického. Většinou se řekne, ty biologické procesy (uhlí, ropa) to jsou miliony let, ale jsou tu i procesy masivního ukládání sluneční energie na škále měsíců (plankton), každého roku (obilí, ...) či desítek let (stromy).
A jsou vědecké publikace, že je vliv vodní páry podceněn v klimatických modelech (pak je samozřejmě zvýrazněn vliv skleníkvého plynu CO2 na úkor skleníkového plynu vodní páry).
Vliv rostoucí populace Země musí být za posledních 200 let též obrovský. Ještě že ho aspoň Čína zastavila.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 19:23 Reaguje na Milan Vaněček
Uveďte odkaz na ty publikace, prosím...
Odpovědět
M

Milan Vaněček

30.5.2020 21:04 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, mám to jen v hlavě, že jsem to četl. Seriozní publikace, vy to musíte určitě znát.
Jinak pro mě je hlavní otázkou o klimatu: co je ten mechanismus základní, nejsilnější zpětné vazby, že je naše klima stabilní po pár posledních tisíců let?
Znáte odpověď, resp kde ji mohu najít?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 21:09 Reaguje na Milan Vaněček
Především konstantní množství CO2 v atmosféře a nelinearita vztahu mezi koncentrací CO2 a teplotou. Ale také poměrně málo proměnlivý příkon sluneční energie k Zemi. Třetím faktorem je poměrně stabilní kombinace astronomických faktorů - viz Milankovičovy cykly. Ale byly doby, kdy bylo klima proměnlivější.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 19:42 Reaguje na Milan Vaněček
O to se právě pokusil prof. Gorshkov , který zdůrazňoval, že vliv bioty se do fyzikálních modelů nedostane , ačkoliv by měl.

Doslova napsal:
" Není to teplo, které je posíláno Sluncem na Zemi, ale vysoce uspořádaná energie odpovídající obrovskému toku informací, který generuje uspořádané fyzické procesy a život bioty na zemském povrchu. "... Uspořádané makroskopické procesy nás obklopují v našem každodenním životě. Vítr, formování mraků, srážky a tok řek jsou příklady uspořádaných makroskopických procesů fyzické povahy....Uspořádanost těchto procesů znamená ,že molekuly zúčastněných látek se pohybují korelovaným způsobem. Například, všechny molekuly vody v řece mají složku rychlosti proudu.... atd.

blíže zde:
https://www.bioticregulation.ru/pubs/book00/chapter6a.pdf
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 19:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Proboha a co je na tom nového? To Vám řekne žáček na hodině fyziky na základce!!!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 19:57 Reaguje na Ladislav Metelka
Mně taky občas vadí, že někdo má jiné názory. Ale věkem jsem přišel na to, že je někdy lepší se snažit porozumět druhému než ho odpálkovat.
Ano, snažit se porozumět tomu ,co chce vlastně sdělit ten druhý , je to také m.j. o toleranci a dílu vlastní pokory.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 20:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jistě, ale je třeba taky nějak popsat, co chcete sdělit, doložit to, v nejlepším případě podpořit nějakou fyzikou.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 20:13 Reaguje na Ladislav Metelka
Tady chce profesor G. sdělit :

a) jaké jsou standardní fyzikální přístupy ke stabilitě klimatu

b) jaké jsou jeho přístupy k BIOTICKÉ STABILITĚ NOVODOBÉHO KLIMATU ZEMĚ

Fyziky je tam dost, snad vás to uspokojí.
zde : https://www.bioticregulation.ru/pubs/book00/chapter8a.pdf
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 20:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ať to čtu, jak to čtu, nic nového...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 17:38
Triviální dotaz na pana Metelku: je příčinou rychlého oteplování Arktidy vyšší koncentrace C02 (CH4), než jaká je jinde na Zemi? Předpokládám, že tomu tak není. Byla o tom debata již v předchozích diskusích, podle mého je za tím změna proudění, tj. teplejšího vzduchu z větších vzdáleností. Tak jako někdy do stř. E. propadne arktický vzduch.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 18:48 Reaguje na Karel Zvářal
Ne, vyšší koncentrací CO2 to není a není to ani větší advekcí vzduchu od jihu. To by se projevovalo jen občas nebo jen v nějakých částech Arktidy, jinde by totiž musel zase proudit vzduch (chladnější) od severu. Ono se to ale projevuje dlouhodobě a v celé Arktidě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 19:28 Reaguje na Ladislav Metelka
Děkuji za odpověď a přidám podotázku. Proč Vám přijde divné či pozoruhodné, že na jednom z nejchladnějších míst planety je v rámci GO delta t největší? Třeba na Sahaře je už teplo dost, tam bych to nejvyšší navýšení neočekával.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 19:36 Reaguje na Karel Zvářal
No vidíte. Příroda nekouká na to, kde je dost teplo a kde málo. Pokud jsou podmínky k oteplení, oteplí se tam. Specifická tepla teplého i chladného vzduchu jsou skoro stejná. Spíš je otázka, čím se liší třeba Sahara od Arktidy?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 19:43 Reaguje na Ladislav Metelka
Kdybych dostal otázku, jak se při GO bude oteplovat v jednotlivýcg částech světa a) všude stejně b) nejvíce na těch nejteplejších c) na nejchladnějších, asi bych zakroužkoval c. Přijde mi to logické.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 19:45 Reaguje na Karel Zvářal
Logické nestačí. Vysvětlete to fyzikálně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 19:54 Reaguje na Ladislav Metelka
Plocha Arktidy je v porovnání s tou s výrazně nižší (průměrnou) teplotou relativně malá. Pokud je klimatický systém rozhozený (tj. mořské i vzdušné proudy), nejvíce se to oteplení projeví na chladných místech. Je to možná hloupé přirovnání, ale nejvyšší pokles teplot se projeví v místnosti na vypnutém topení.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 19:56 Reaguje na Karel Zvářal
Proč na chladných? Specifické teplo je prakticky stejné...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 20:06 Reaguje na Ladislav Metelka
A když je tedy specifické teplo stejné, proč se na různých místech planety otepluje nerovnoměrně?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 20:09 Reaguje na Karel Zvářal
Je tam jasná závislost na rozložení oceán-pevnina (voda má větší specifické teplo, více energie do latentního tepla). A pak tu máte tlakové útvary, které transportují teplejší nebo chladnější vzduch v atmosféře. Ale pokud jde o tu Arktidu versus Saharu - napovím. Absopční pásy vodní páry a CO2 se v IR oblasti někde překrývají.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 19:58 Reaguje na Ladislav Metelka
Jak ubývá sněhu a ledu, tak ta vodní hladina je méně schopná ten chlad udržet. Tak jako vytěžený les neudrží stálejší teplotu narozdíl od vzrostlého.
Odpovědět
va

vaber

31.5.2020 08:49 Reaguje na Ladislav Metelka
příroda nekouká kde je tepla málo a kde hodně? ,ale určitě kouká kde je vyšší teplota a kde nižší a i podle toho se vytvoří proudění,chcete snad říci že když k nám přije teplý vzduch ze Sahary se u nás neoteplí? protože specifické teplo je skoro stejné? nynější chladný květen má příčinu v tom že nejsou podmínky na oteplení? a v Pakistánu je 51°C protože tam podmínky k oteplení náhodou jsou? polární oblasti se oteplují hlavně prouděním , teplejší hmota vždy ohřívá studenější a způsobů přenosu tepla je několik
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:55 Reaguje na vaber
Slyšel jste někdy pojmy jako advekce nebo transformace vzduchové hmoty? To ale nezpůsobí oteplení, pouze vyrovnávání teplot.
A k těm polárním oblastem - jako že tam víc proudí vzduch z mírných šířek? A ten se tam pak nějak hromadí? :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 09:28 Reaguje na Ladislav Metelka
Nehromadí, ale otepluje arktický vzduch. Arktida není uzavřená ("zakonzervovaná") jednotka, proudění vzdušných mas nezná hranic. Jednou z Arktidy do Evropy, podruhé obráceně, ikskrát za rok...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 09:35 Reaguje na Karel Zvářal
OK. Pokud by tohle byl mechanismus oteplování Arktidy, pak by v subarktických oblastech musela teplota klesat. Pokud totiž do Arktidy více proudí teplejší vzduch z mírnějších šířek, pak by také (na jiných místech) musel z Arktidy do mírných šířek více proudit studený arktický vzduch a muselo by se tam ochlazovat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 09:50 Reaguje na Ladislav Metelka
Psal jsem výše, že Artkida je v porovnání s teplejšími oblastmi relativně malá. A pokud zvyšujeme odlesnění, polní (hliněné) temelíny, trojrozměrnou zástavbu..., tak kvůli přehřívání povrchu se ohřívá i vzduch u nás. A nedokáže ho dostatečně ochladit ani vpád vzduchu od severu, toliko krátkodobě.

To tání ledu je popisováno už asi 20 let. Někteří jásají, že bude otevřená severní lodní cesta, jiní pláčou, že lední medvědi s eběhem pár desetiletí utopí...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 10:00 Reaguje na Karel Zvářal
Jaká je plocha těch odlesnění, polních Temelínů nebo zástavby ve srovnání s plochou Antarktidy?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 10:18 Reaguje na Ladislav Metelka
V součtu s plochou pouští, polopouští a skalisek dostatečně velká, aby to narušilo stávající cirkulaci. Když dáte ruku nad oheň, 50° ještě vydržíte. Při zvýšení o "pouhých" 10° už raději ucuknete...

Proto se pískomilové i v tom horku halí do tunik, aby se ochránili před silou slunce. My tu naši matičku Zemi obnažujeme stále víc a víc. Prostě si v tom skleníku zatápíme sami...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 10:20 Reaguje na Karel Zvářal
Pardon - pouště a polopouště nebo skaliska vznikly lidskou činností?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 10:24 Reaguje na Ladislav Metelka
Část (i dávno) vzniklých pouští a polopoští má na svědomí náš druh, a je to právě ta narušená biota. Tj. vypalování, kácení, samá hlína, zástavba... A to je vidět krásně i z kosmu, takže žádná marginalita!
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 14:05 Reaguje na Karel Zvářal
Které pouště má na svědomí člověk?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 14:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Tak asi nejznámější je ta kolem bývalého Aralu, také Čadského jezera, odlesnění Velikonočního ostrova - a to jsou jen zmíněny příklady z nedávné historie. Co se dělo v Africe či Austrálii před tisíci let, se můžeme jen dohadovat, ale vzhedem k vyjmenovaným příkladům lze s dosti vysokou mírou pravděpodobnosti ten podíl též předpokládat. Oblast Středního východu, Středomoří byla též celkem v nedávné (zdokumentované) historii odlesněna. Takže těch případů deforestace, savanizace až dezertifikace by se nasbíralo dosti, byť se o nich nikde nedočtete, neb nejsou pramaeny a tudíž použitelné citace. Nakonec stačí navštívit jižní Moravu ("Toskánsko"), že to je taková ukázka, jak člověk mění charakter krajiny.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 14:52 Reaguje na Karel Zvářal
A nepřipadá Vám divné, že poušti jsou hlavně kolem obratníků?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 14:58 Reaguje na Ladislav Metelka
Jen jsem vyslovil domněnku, že jejich rychlejšímu postupu člověk napomohl, i s uvedenými příklady.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 15:01 Reaguje na Ladislav Metelka
Mně spíš přijde divné, že v celkem nedávné hitorii byla Sahara zelená, kypící životem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 15:10 Reaguje na Karel Zvářal
A jestli se množili takovou rychlostí jako dnes, nedecimovala je tam malárie, tak si tu míru devastace dovedu živě představit.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 15:15 Reaguje na Karel Zvářal
Je zajímavé, že tehdy s tou relativně primitivní technikou a s daleko méně lidmi dokázali to, co my jsme ještě nedokázali - desertifikovat území o rozloze milionů km2. I když na tom, podle Vás, dost pracujeme...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 15:11 Reaguje na Karel Zvářal
Sahara byla step, více života jen kolem řek. Bylo to způsobeno větším rozsahem monzunů, zasahovaly tenkrát více na sever. A časem se to zopakuje. Poměrně suchá ale byla vždy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 15:39 Reaguje na Ladislav Metelka
Počkáme 15 tis. let, zafajčíme, uvidíme:-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 09:17 Reaguje na Ladislav Metelka
Vzhledem k tomu, že ta Sahara uživila poměrně početné, archeologicky doložené, populace ...

Doplnil bych ještě pana Zvářala:

Desertifikaci Arabského poloostrova, k níž došlo za prvních chalífů. Ještě zámeček Amra (jeho nástěnná výzdoba), nalezený českým cestovatelem a badatelem Musilem, reflektuje v jeho okolí lesostep tam, kde je v současné době naprostá poušť.

Desertifikaci Mezopotámie, opět historicky a archeologicky doloženou (a tam víme, že to alespoň zčásti zavinilo zasolování půdy umělou závlahou).

Desertifikace oblastí kolem Aralského jezera a Černého moře (způsobenou umělými závlahami za sovětského režimu) a některých dalších oblastí bývalého SSSR. I rozorání celin byl ekologický průser, stejně jako současné pěstování opiového máku v Afghánistanu.

Případně vznik "dust bowl" v USA někdy na přelomu 19. a 20. století.

Zcela jistě ani po tomto doplnění není výčet lidmi desertifikovaných oblastí úplný.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 09:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Proč se to dělo jen kolem obratníků, ale na obou polokoulích?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 13:49 Reaguje na Ladislav Metelka
Asi je tam fragilnější vodní rovnováha. Nicméně některé ty problémy, které jsem uvedl, jsou i dál od rovníku.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 13:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Asi... asi... Máte vysvětlení, proč hlavně kolem obratníků?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 18:49 Reaguje na Ladislav Metelka
Asi to souvisí s pravidelným prouděním vzduchu typu pasátů. Nicméně některé z uvedených lokalit nejsou kolem obratníků.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 19:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Taky, ale to podstatné je subsidence vzduchu v oblasti subtropických výší.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 14:42 Reaguje na Ladislav Metelka
Celá záp. E. silně odlesněna, zatím nedezertifikuje, ale místo lesů pastviny a pole (nejvíce Irsko, GB). Bylo-li vypalování praktikováno i v Africe či Austrálii, vzhledem k teplejšímu klimatu se už savany a lesy neobnovily kvůli narušenému klimatu. Přímý důkaz na to nemám, ale těžko by to někdo mohl s jistotou vyvrátit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 10:38 Reaguje na Ladislav Metelka
Téměř čtyřnásobný nárůst počtu obyvatel za 100 let (!!) se projevil zákonitě i na obdělávaných (vykácených, vypálených) plochách. K tomu nová zástavba, cesty. Ten tabuizovaný slon v místnosti tedy svůj vliv, ne že ne.
Odpovědět

Jan Šimůnek

31.5.2020 12:59 Reaguje na Ladislav Metelka
Některé zcela jednoznačně ano, a je to i doloženo historickými prameny. Např. nadměrné spásání dobytkem (hlavně kozami a ovcemi), nadměrným dobýváním stavebního a technického dříví apod. V poslední době taky chovem kůrovce a budováním FV elektráren.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 10:21 Reaguje na Ladislav Metelka
Ono to vypadá malá plocha, ale když se podíváte na noční snímky, tak to sakramenstky vidíte dobře, kolik nás je...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 10:27 Reaguje na Karel Zvářal
V místnosti rozdíl 1-2° ani nepostřehnete (co to je...). Pleneta to ale pozná, resp. my na její reakci.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.5.2020 13:57 Reaguje na Ladislav Metelka
Asi 1:2
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

30.5.2020 20:37 Reaguje na Ladislav Metelka
Prepáčte p. Metelka, ale zaujímalo by ma ako je to vlastne s tou Arktídou. Asi Vám unikla moja otázka v predchádzajúcich príspevkoch, tak by som sa opýtal znovu. K najväčšiemu otepleniu v Arktíde došlo v rokoch 1900-1940 potom sa zase do roku 1980 ochladzovalo takmer až na úroveň roku 1900. Ako sa to zlučuje s dominantým vplyvom CO2 v polárnych oblastiach? Ako by sa to dalo vysvetliť?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 20:50 Reaguje na Vladimir Mertan
Podobně tomu bylo leckde ve světě. Oteplení do roku cca 1940, stagnace nebo mírné ochlazení 1940-1970 a pak výrazné oteplení po roce 1970. To první oteplení bylo ovlivněno růstem sluneční aktivity, stagnace zvýšením emisí aerosolů po 2.světové válce. A shodou okolností to bylo prakticky ve fázi s cca 60-letou pesiodou PDO.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

30.5.2020 21:27 Reaguje na Ladislav Metelka
Myslím si, že to nie je poctivá odpoveď. Na moju otázku o Arktíde odpovedáte zovšeobecnením leckde ve světě. Pritom ste od p. Viklera vyžadoval presnú odpoveď, práve v súvislosti s oteplením Arktídy. Hovoríte nárast slnečnej aktivity spôsobil výrazné oteplenie leckde ve světě do roku 1940. IPCC ale tvrdí, že človek spôsobil oteplenie o jedne stupen od predindustriálnej doby. Slnečná a sopečná aktivita má pôsobiť +- 20%, nie +20%. Píše sa tu doslovne: Human-induced warming reached approximately 1°C (likely
between 0.8°C and 1.2°C) above pre-industrial levels in 2017,
increasing at 0.2°C (likely between 0.1°C and 0.3°C) per
decade (high confidence). Global warming is defined in this report
as an increase in combined surface air and sea surface temperatures
averaged over the globe and over a 30-year period. Unless otherwise
specified, warming is expressed relative to the period 1850–1900,
used as an approximation of pre-industrial temperatures in AR5.
For periods shorter than 30 years, warming refers to the estimated
average temperature over the 30 years centred on that shorter
period, accounting for the impact of any temperature fluctuations
or trend within those 30 years. Accordingly, warming from preindustrial levels to the decade 2006–2015 is assessed to be 0.87°C
(likely between 0.75°C and 0.99°C). Since 2000, the estimated level
of human-induced warming has been equal to the level of observed
warming with a likely range of ±20% accounting for uncertainty due
to contributions from solar and volcanic activity over the historical
period (high confidence). {1.2.1}
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 21:30 Reaguje na Vladimir Mertan
Přečtěte si to ještě jednou...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 19:32 Reaguje na Karel Zvářal
Většina důkazů naznačuje, že se jedná zde pozitivní zpětnou vazbu, která urychluje oteplování a převažuje nad negativními zpětnými vazbami.

Arktický mořský led se nejen zmenšuje, ale snižuje se i jeho tloušťka .Průměrné ztenčení arktického mořského ledu způsobuje vyšší přenos slunečního záření do oceánu a zvýšené toky tepelné energie z oceánu do atmosféry. Rovněž zrychluje transpolární drift ledu , migrace ledu z ruského sibiřského pobřeží přes arktickou pánev, což má za následek zvýšený export mořského ledu do severního Atlantiku mimo východní pobřeží Grónska.
Vědci přiznávají, že modely regionální i globální prostě Arktidu zatím "neumí" . Dochází zde totiž k významným rozdílům mezi předpovědí a realitou. Z čehož plyne, že tyto výstupy zatím nelze používat.
zdroj https://eos.org/
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 19:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ten poslední odstavec mě nepřekvapuje, to je u tak mladé vědy logické, stále se to vědci učí modelovat (předpovídat). Tam z proxydat asi moc nevytěží...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 19:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jak jste na to přišel, že modely Arktidu neumějí?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 19:46 Reaguje na Ladislav Metelka
Protože to doslovně přiznávají .

"Unfortunately, coupled regional and global climate models do not yet unambiguously reproduce the recent drastic changes of Arctic climate parameters. For example, they systematically underestimate the decline of observed sea ice extent. These significant differences between models and observations imply that the climate models do not adequately describe the underlying physical processes and feedback mechanisms in the Arctic. As a result, the projections from these models are also likely to be inadequate and not yet fit for use."

zdroj:
https://eos.org/science-updates/understanding-causes-and-effects-of-rapid-warming-in-the-arctic

Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 19:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
A ještě tam mají tuto vložku .
"V arktické výzkumné komunitě dosud neexistuje shoda ohledně dominantních mechanismů vedoucích k zesílení amplifikace Arktidy."

Autoři :
Manfred Wendisch and Marlen Brückner, Leipzig Institute for Meteorology, University of Leipzig, Germany

citace : Wendisch, M., et al. (2017), Understanding causes and effects of rapid warming in the Arctic, Eos, 98, https://doi.org/10.1029/2017EO064803. Published on 17 January 2017.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 19:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
"For example, they systematically underestimate the decline of observed sea ice extent. " Jsou tedy příliš konzervativní a podhodnocují pozorovaný pokles rozlohy ledu. Problémy tam jsou dva - toky tepla z oceánu do atmosféry přes led a pronikání teplé vody z Golfského proudu do oblasti Arktidy. Řeč ale byla hlavně o naměřených změnách, ne o modelovaných.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.5.2020 20:02 Reaguje na Ladislav Metelka
Ale název odstavce zní :

" Models Have Room for Improvement "

A moje verze překladu je :
Modely mají prostor pro zlepšení

Vaše verze je jaká ?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 20:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Všechny modely čehokoli mají prostor pro zlepšení, žádný model není identický s realitou.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

30.5.2020 21:10 Reaguje na Ladislav Metelka
Opakuji zde svůj základní dotaz: jaká je (v realitě, v modelech IPCC, v nějaké konkrétní publikaci) ta základní negativní zpětná vazba (termostat), která udržuje naše klima na Zemi přibližně konstantní již po několik tisíců let?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 21:16 Reaguje na Milan Vaněček
Pokud stoupne teplota atmosféry, zvýší se IR vyzařování z atmosféry do kosmu.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

30.5.2020 21:21 Reaguje na Ladislav Metelka
Ale ve skutečnosti dnes teplota zejména vysoké atmosféry klesá (a tím klesá i IR vyzařování), ale přesto povrchová globální teplota roste. Kde je ta negativní zpětná vazba?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 21:27 Reaguje na Pavel Kalenda
Většina IR záření je vyzařována z horní troposféry a ta se otepluje. Nad ní je hustota vzduchu už dost nízká na nějakou absorpci.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

30.5.2020 21:29 Reaguje na Ladislav Metelka
To není termostat, to je obecná fyzikální vlastnost černého (i "šedého", spektrálně závislého) tělesa. Toto neudrží těleso na stálé (průměrné) teplotě.
Odpovědět
ig

30.5.2020 21:34 Reaguje na Milan Vaněček
Formálně ano, příkon od Slunce je konstantní ale vlastní vyzařování Země roste se čtvrtou mocninou teploty, to je sám o sobě docela dobrý termostat. Samozřejmě v modelu je řada jiných vazeb které mají na teplotu vliv, ale základ je tenhle.
Odpovědět
ig

30.5.2020 21:36 Reaguje na
Tedy jestli nemyslíte excentricitu dráhy Slunce kolem Země, tam pak nějaké cyklické kolísání sluneční konstanty bude, bavíme-li se o této časové škále.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

30.5.2020 21:39 Reaguje na
máte pravdu
Odpovědět
ig

30.5.2020 21:31 Reaguje na Ladislav Metelka
Jaká se počítá emisivita té atmosféry?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 21:55 Reaguje na
Ta je závislá na teplotě, vlhkosti a vlnové délce záření a není to úplně jednoduchý výpočet. Zkusím se někam podívat. Rozhodně se ale nebere jedno číslo, ale minimálně několik spektrálních intervalů.
Odpovědět
ig

30.5.2020 22:29 Reaguje na Ladislav Metelka
Dík, já nemoh rozumně najít ani ten interval. Orientačně jsem se dopočítal k 0.875, ale asi budu mimo :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 22:44 Reaguje na
https://opensky.ucar.edu/islandora/object/technotes:187
Je to starší model, ale máte o tom něco, tuším, na straně 58.
Odpovědět
ig

30.5.2020 22:53 Reaguje na Ladislav Metelka
Díky
Odpovědět
M

Milan Vaněček

30.5.2020 21:57 Reaguje na
Taky by mě zajímalo, co pan Metelka odpoví. Horní vrstva troposféry je už hodně studená, emitance=absorptance, to už bude hlavně vodní pára dominující substancí, která emituje
detail viz https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2405844018327415
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.5.2020 22:04 Reaguje na Milan Vaněček
Ve stratosféře je vodní páry extrémně málo, takže ani její emise ani absorpce nejsou moc velké.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.5.2020 05:23 Reaguje na Milan Vaněček
Pan Metelka je evidentně v úzkých , protože nedokáže vysvětlit rozpor mezi dominancí páry a "neskonale velkou" úlohou CO2 v roli ničitele klimatu dle IPCC.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 07:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tento rozpor je principiálně neřešitelný. Proto zcela zklamávají téměř všechny modely IPCC, protože jsou z větší části založeny na koncentraci CO2 a nikoli na té "hnusné" sloučenině dihydrogenoxydu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:19 Reaguje na Pavel Kalenda
Další lež...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je jednoduché. Žádný rozpor tam není. Stoupne-li koncentrace CO2, stoupne teplota. To má za následek zvýšení specifické vlhkosti vzduchu, zesílení skleníkového efektu a tím další nárůst teploty. Vodní pára tedy zesiluje efekt CO2. Je to velice jednoduché...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 09:49 Reaguje na Ladislav Metelka
Není to právě naopak? Tedy replikuji: Stoupne-li koncentrace H2O, stoupne teplota. To má za následek zvýšení koncentrace CO2, zesílení skleníkového efektu a tím další nárůst teploty. CO2 tedy zesiluje efekt H2O. Je to velice jednoduché...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 09:57 Reaguje na Pavel Kalenda
Nikoli. Množství vodní páry v atmosféře je dáno rovnováhou mezi výparem a kondenzací. Kdyby v atmosféře stoupla koncentrace vodní páry, okamžitě se to projeví zvýšenou kondenzací a přebytečná voda vypadne ve formě srážek. Kdyby se naopak vzduchu uměle vysušil, vzroste výpar a chybějící vodní pára se doplní. Tahle stabilizace funguje v řádu hodin, maximálně dnů. Výsledné rovnovážné množství vodní páry bude závislé jen na fyzikálných podmínkách v atmosféře.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 09:20 Reaguje na Ladislav Metelka
Pokud z nějaké jiné příčiny, nezávislé na CO2 a H2O, stoupne teplota atmosféry, stoupne i koncentrace páry a CO2. A tou jinou příčinou by mohlo být klidně odlesnění, včetně překotného budování obrovských ploch FV elektráren na základě poplašných zvěstí z IPCC.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 09:24 Reaguje na Jan Šimůnek
OK. Budiž. jaký je fyzikální mechanismus? Popište ho.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 13:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Stoupne teplota vzduchu, stoupne tedy jeho schopnost jímat vodu (poklesne relativní vlhkost). Stoupne tudíž odpar z vodní hladiny, vegetace i holé půdy (pokud je alespoň trochu vlhká). Současně se zahřeje voda a klesne její schopnost držet CO2 a ten začne přecházet z vody do atmosféry (z oceánu nejvíc).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 13:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak proč pořád převažuje tok CO2 z atmosféry do oceánu?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 18:50 Reaguje na Ladislav Metelka
Protože se v posledních několika letech oteplovalo. Jakmile tento jev přestane, nastane proudění v opačném směru. Tak, jako mnohokrát předtím,
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 19:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, výjimečně to máte dobře...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.5.2020 06:03
Pan Vaněček zcela správně tvrdí, že skleníkový efekt je pozitivní (zesilující) vazbou a ptá se, kde jsou vazby negativní, které zabraňují přehřátí Země. A tady p.Metelka evidentně tápe ,stejně jako IPCC v této věci.

Teorie BP to vysvětluje takto :


Atmosférická koncentrace oxidu uhličitého nezávisí na teplotě. Hromadění CO 2 v atmosféře proto nemůže vést k úniku skleníkových efektů. Absorpční pásmo CO 2 pokrývá 19% spektra tepelného záření Země.
Bez ohledu na rozšíření absorpčního pásma, i když se koncentrace CO2 bude zvyšovat teoreticky nekonečně (ne dvakrát nebo třikrát, ale třeba sto násobně ve srovnání s obdobím předindustriálního období),

!!!!!skleníkový efekt se nezvýší o více než 20%. !!!!!

Hlavní otázkou přece je, proč klima Země s její kapalnou hydrosférou zůstává stabilní navzdory pozitivní zpětné vazbě spojené s teplotní závislostí koncentrace vodní páry, tj. proč se hydrosféra neodpařuje ani nezamrzá. Tato otázka nebyla a není IPCC zvažována a ani o ni zájem nejeví.

Ukazuje se, že životně kompatibilní globální průměrná povrchová teplota odpovídající kapalnému stavu vody je stabilizována fungováním přírodních ekosystémů prostřednictvím biologické kontroly povrchového vypařování v oceánu a evapotranspirace na zemi.

(výpočet převažující role vodní páry nad CO2 naleznete zde:

https://www.bioticregulation.ru/common/pdf/kldan-en.pdf

pod názvem : Skleníkový efekt a stabilita globální průměrné povrchové
teploty
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 08:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zase ta fyzika... Rovnovážná teplota je dána rovnováhou mezi přijatou a odcházející energií. Přijatá = absorpce slunečního záření na Zemi. Odcházející = IR vyzařování do kosmu. Pokud se zvýší koncentrace skleníkových plynů, stoupne teplota, ale ta závislost není lineární, ale blízká logaritmické (při vyšší koncentraci jednotkové zvýšení koncentrace má za následek menší oteplení). Vyzařovaná energie je ale závislá na 4.mocnině teploty, takže při vyšší teplotě jednotkové zvýšení teploty má za následek výraznější nárůst energetických ztrát IR vyzařováním. To je ton zásadní mechanismus, který stabilizuje klima, i když při vyšší koncentraci skleníkových plynů se ta rovnováha ustaví při o něco vyšší teplotě.
V globální měřítku na to vodní páru nepotřebujete, protože teplo, které se spotřebuje na výpar, se zase do atmosféry uvolní při její kondenzaci a energetický obsah atmosféry to nezmění.
Chápete?
Odpovědět
M

Milan Vaněček

31.5.2020 09:00 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, teď jste napsal klíčovou větu, cituji: "V globální měřítku na to vodní páru nepotřebujete,",
měl jste říci, My , v IPCC nepotřebujeme, v našich modelech nepotřebujeme.
Ale realita je že vodní pára (viz spektrum absorpce v IČ na které jsem dal odkaz) je hlavní "skleníkový plyn", s velmi komplexními účinky
a, jak jste se mě ptal včera v 19:23 na ten odkaz, co jsem měl jen v hlavě,
tak když zadáte do Google global warming effect of low clouds
tak na vás vypadne spousta vědeckých i populárních článků o tom, co říkám (něco málo z toho jsem i četl).
To nelze bagatelizovat.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 09:09 Reaguje na Milan Vaněček
Možná jsem se nevyjádřil dost přesně. V modelech vodní pára je. Ovlivňuje vertikální rozložení tepelné energie ve vzduchu. Fázové přeměny vody ale energetickou bilanci atmosféry prakticky nezmění. Změnit ji ale může celkový obsah vodní páry v atmosféře, ten je závislý především na teplotě.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

31.5.2020 09:33 Reaguje na Ladislav Metelka
Myslím, že citace z IPCC zprávy (2007), oddíl 8.6.3.2 Clouds, více ozřejmí můj ale i IPCC pohled na mraky a jejich vliv:
By reflecting solar radiation back to space (the albedo effect of clouds) and by trapping infrared radiation emitted by the surface and the lower troposphere (the greenhouse effect of clouds), clouds exert two competing effects on the Earth’s radiation budget. These two effects are usually referred to as the SW and LW components of the cloud radiative forcing (CRF). The balance between these two components depends on many factors, including macrophysical and microphysical cloud properties. In the current climate, clouds exert a cooling effect on climate (the global mean CRF is negative). In response to global warming, the cooling effect of clouds on climate might be enhanced or weakened, thereby producing a radiative feedback to climate warming (Randall et al., 2006; NRC, 2003; Zhang, 2004; Stephens, 2005; Bony et al., 2006).

In many climate models, details in the representation of clouds can substantially affect the model estimates of cloud feedback and climate sensitivity (e.g., Senior and Mitchell, 1993; Le Treut et al., 1994; Yao and Del Genio, 2002; Zhang, 2004; Stainforth et al., 2005; Yokohata et al., 2005). Moreover, the spread of climate sensitivity estimates among current models arises primarily from inter-model differences in cloud feedbacks (Colman, 2003a; Soden and Held, 2006; Webb et al., 2006; Section 8.6.2, Figure 8.14). Therefore, cloud feedbacks remain the largest source of uncertainty in climate sensitivity estimates.

už tehdy věděli, že je to problém, mohl by jste nám dát přehled o nejnovějším vývoji?
Vím že nedávno byly publikovány (možná jen preprint na vědeckém internetu) věci skeptické k modelu IPCC.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

31.5.2020 09:36 Reaguje na Milan Vaněček
ještě poznámka: já si myslím, že právě mraky v celé své komplexitě jsou ta regulační zpětnovazební smyčka, která nám již po tisíce let zajišťuje to naše klima, na které jsme zvyklí
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 09:43 Reaguje na Milan Vaněček
1. Žádnou takovou práci neznám (tím netvrdím, že neexistuje).
2. IPCC žádné modely nemá. Ani nerovádí žádný výzkum. Používá modely, počítané v národních meteorologických službách a dělá metaanalýzy publikovaných výsledků. Malinko o modelech pro 6.zprávu IPCC najdete na https://pcmdi.llnl.gov/CMIP6/
Odpovědět
M

Milan Vaněček

31.5.2020 10:19 Reaguje na Ladislav Metelka
Tady máte třeba jinou vědeckou citaci z Google scholar: https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1029/2018JD029802

poukazující na to co způsobuje (nad obligátní vliv CO2) výraznější oteplování arktidy: nízké mraky (low-lwvel clouds) a aerosoly= kondensační jádra. Zase, výrazný efekt=změna albeda v oblasti.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.5.2020 09:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Vaše repliky jsou nepřesné. Pomíjíte zásadní věc - albedo . Zatímco skleníkový efekt je přímoúměrný rozdílu sluneční radiační energie mínus terestrické vyzařování Země ( a výsledkem je teplota povrchu) .

Vámi podceňovaná vodní pára m.j. tvoří oblačnost od které se část solárního spektra odráží a tudíž nemůže být zdrojem výše uvedeného rozdílů energií (solární - IR Země) vedoucího ke zvýšení teploty.

V článku máte jasně uvedeno :

"Ukazuje se, že pozorovaná stabilita zemského klimatu s ohledem na průměrnou globální povrchovou teplotu ukazuje na komplexní povahu změn teploty závislosti na ALBEDU a skleníkovém efektu v rámci vyžadovaných teploty příznivých pro život (5°C-25°C), a to v dostatečném časovém úseku."
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 09:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano. Je zcela zásadní, zda se na zemský povrch dostane 30% TSI nebo jen 20% TSI. A to právě závisí na albedu. Na něm Svensmark založil svou hypotézu, kterou potvrdil i pokus v CERNu. Stejně tak, jako je vyšší produkce 10Be při nižší sluneční aktivitě (a vyšším kosmickém záření), tak to obdobně probíhá i s vodní párou.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 09:53 Reaguje na Pavel Kalenda
Už jsem to psal - Svensmark potvrdil možnost tvorby kondenzačních jader s rozměrem jednotek nm. Aby kondenzační jádra fungovala, musí mít ale rozměry ve stovkách nm a to se mu nepovedlo. Mimochodem - i ve velice čistém vzduchu je dost kondenzačních jader, aby na nich zkondenzovala veškerá voda, která je v tom vzduchu obsažena.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

31.5.2020 11:34 Reaguje na Ladislav Metelka
To není pravda, protože jinak by nekondenzovaly stopy za letadly, ale všude okolo i před nimi.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 14:13 Reaguje na Pavel Kalenda
To je holá skutečnost. Jako kondenzační jádra dobře fungují malé krystaly soli (těch je v atmosféře plno), ale i malé kapičky džíve vzniklé vody... Kondenzační pásy jsou způsobeny tím, že ve spalinách je poměrně dost vodní páry o vysoké teplotě, ochladí se pod rosný bod a voda začne kondenzovat.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 09:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Některá oblačnost teploty zvyšuje, jiná snižuje. Záleží na druhu, výšce, vertikální mohutnosti, distribuci velikosti kapek, denní a roční době,...
Odpovědět
M

Milan Vaněček

31.5.2020 10:23 Reaguje na Ladislav Metelka
Ano, je to velmi komplexní, extrémně obtížné pro získávání velmi variabilních dat v časové škále od hodin po roky
a pro modelování.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.5.2020 13:27
Stačí když člověk uváží tu cifru, kdy jen mezi lety 2000-12 byla ODLESNĚNA plocha lesa 2,3 mil. km2, tak ho jímá hrůza a nemůže se divit, když tyto obří gigatemelíny ohřívají klímu (vzduch a vodu). To je tak obrovské poškození biotické pumpy, že jsme narušili nejen velký vodní cyklus (sucha vs. povodně), ale malý cyklus ještě zmenšili, někde možná až odstranili.

A to je údaj týkající se jen dvanácti let! Co se dělo s krajinou před stovkami a tisíci let, kolik savan a lesů padlo při "dobývání světa", a hlavně jak toto plundrování dokázal klimatický systém ustát, je na jednu stranu pozoruhodné, na druhou varující. Míra únosnosti adaptačních (kompenzačních) mechanismů planety byla zřejmě překročena a jsme svědky možná bezprecedentní změny klimatu, co se týká rychlosti. To vyvolává nárůst skleníkových plynů, rychle odtává permafrost a proces se samourychluje. Jaká z toho vyplývá výzva pro lidstvo, bylo řečeno v jiných diskusích.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.5.2020 17:28 Reaguje na Karel Zvářal
A podíváme-li se na to i tak, že pro zemědělské účely bylo odvodněno cca 2,3 miliardy ha zemské souše z celkových 13,4 mld.ha + urbanizovaná území o ploše dalších 0,8 mld. ha, potom energetické uspořádání (teplo zjevné/teplo latentní) souše Země doznalo zásadních změn.

Při průměru 375 W solárního příkonu na 1m2 plochy lze dovodit , že lidstvo u cca 8500 TW (srovnej s celkovým solárním příkonem Země 180 000 TW) vyměnilo teplo latentní za teplo zjevné .

To už nejsou žádné bezvýznamné lokální změny toků energií jak se snaží namluvit pan Metelka nebo IPCC.

Jsou to doslova titánské síly, které jsme uvedli do pohybu a dnes se podivujeme nad klimatickou změnou a globálním oteplováním.

Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

31.5.2020 19:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
OK, pokud je oteplení způsobeno odvodněním a menší transformací energie na latentní teplo a větší na zjevné teplo, tak mi vysvětlete, proč je větší oteplení v zimě než v létě. V zimě je výpar malý a skoro není co snižovat. V létě je naopak velký a tak by se podle této hypotézy mělo v létě oteplovat víc než v zimě.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.5.2020 13:29
Nadace Global Warming Policy Foundation ukazuje, že sluneční vliv na klima je mnohem větší, než se obecně doposud uznává.

Zpráva profesora Henrika Svensmark z Dánského národního kosmického institutu nastiňuje některé pozoruhodné korelace mezi sluneční aktivitou a minulými změnami klimatu.

Tak jsem se rychle podíval na práci dánského profesora Svensmarka
FORCE MAJEURE
The Sun’s Role in Climate Change
Henrik Svensmark
vydáno 2019

Provedl analýzu solární konstanty podle orbity Země a jejího vlivu na změny klimatu v minulosti .
Řekl: „Změny v celkovém slunečním záření jsou ve skutečnosti docela malé, musely by být téměř desetkrát větší, aby vysvětlily , jak se oceány během 11 let slunečního cyklu zahřívají a ochlazují."

Poukazuje na to, že musí existovat neznámý mechanismus, který by pozorovaný rozdíl vysvětlil a jedním z podezřelých jsou účinky galaktického kosmického záření na formace mraků.
Tato myšlenka je teoreticky přijatelná a v posledních letech získala významnou empirickou podporu.
Doporučuji si práci přečíst , viz odkaz níže , jasně,věcně a srozumitelně popsáno.

Tato hypotéza je slučitelná s teorií BP , která také klade důraz na změnu albeda v rámci negativní zpětné vazby.

https://www.thegwpf.org/content/uploads/2019/03/SvensmarkSolar2019-1.pdf



Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.5.2020 20:40
Tak to pane Vinklere dopadlo tak, jak jsem očekával. Spousta nesourodého textu a biotická pumpa nevysvětlena. Doufám, že už třetí článek se slibem vysvětlení biotické pumpy nechystáte.

Když vyjdeme z vaší věty z článku: "Stupeň stability novodobého podnebí tedy závisí na míře změn albeda a skleníkového efektu společně s teplotou.", můžeme vše potřebné odvodit. Ta věta implicitně správně předpokládá, že nestabilita intenzity slunečního záření je zanedbatelná a globální teplota se mění v závislosti na albedu a skleníkovém efektu. Ale skleníkový efekt je výrazně zvyšován antropogenními emisemi CO2. Jak je možné, že tento elementární fakt v článku, který si dělá ambice na "vědecký výklad globální změny klimatu" vůbec nezohledňujete?

"Gorshkov výpočtem dokazuje, že navyšování koncentrace CO2 skutečně zvyšuje skleníkový efekt, avšak pouze do určité hodnoty."
To je přece nesmysl viz https://en.wikipedia.org/wiki/Radiative_forcing. Ten člověk zjevně nezná základní fyziku skleníkového jevu a počítá nesmysly! Problém je ale pane Vinklere u vás, že nejste schopen rozpoznat blud a takové magory (naštěstí zcela nevědecky) vychvalujete.

Odpovědět
M

Milan Vaněček

31.5.2020 21:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, absorptace přece nakonec saturuje, lineární je jen pro malé koncentrace, absorptance=emittance.
Co je na tom za nesmysl, buďte konkrétní? Nejsem klimatolog, ale jsem optik.
Jinak optické vlastnosti "různých typů mraků" jsou netriviální záležitost.
Mraky (vodní kapičky nano či mikro rozměrů v nich) mohou fungovat jako PID regulace teploty planety, mohou být rozhodující mechanismus stabilizace, hlavní "termostat", umožňují regulovat teplotu na obě strany, zvyšovat i snižovat (zvyšování albeda i posilování skleníkového efektu).
Nikoho nepoučuji, jen se chci poučit sám,
a jak jsem citoval IPCC v 9:33, opakuji z něj závěrečnou větu : Therefore, cloud feedbacks remain the largest source of uncertainty in climate sensitivity estimates.
Jak pokročil stav znalostí v roce 2020?
Odpovědět
M

Milan Vaněček

1.6.2020 10:24 Reaguje na Milan Vaněček
Musím si odpovědět sám, ani pan Svoboda ani pan Metelka mi neodpovídají.
Jak pokročil stav znalostí o vlivu clouds?
Asi to bude chtít aspoň 10 let výzkumu, více experimentálních dat a výkonnější počítače nebo lepší algoritmy.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.6.2020 10:43 Reaguje na Milan Vaněček
Našel jsem na netu tuto zprávu:

Clouds and Aerosols z roku 2013

https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/WG1AR5_Chapter07_FINAL-1.pdf

Pokud najdu něco novějšího, dám to sem.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

1.6.2020 17:37 Reaguje na Petr Eliáš
Dík, čtu to a tato pasáž potvrzuje moji domněnku, stejně jako preprint, který jsem četl nedávno:
Low clouds contribute positive feedback in most models, but that behaviour is not well
understood, nor effectively constrained by observations, so we are not
confident that it is realistic. {7.2.4, 7.2.5, 7.2.6, Figures 7.9 to 7.11}.
=Nevědí, asi to bude naopak, než to předpokládaly modely.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.6.2020 14:17 Reaguje na Milan Vaněček
Proč sem taháte nějaké mraky? Já otevřel diskusi na téma skleníkový jev vlivem CO2 v atmosféře.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

1.6.2020 15:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, přece víte že CO2 je jen druhý nejvýznamnější skleníkový plyn. Musíte též diskutovat to, co má nejsilnější vliv. Oblaka.
Modelování s CO2 je v podstatě jednoduché, ale vliv nízké a vysoké oblačnosti je mnohem komplikovanější
a IPCC v roce 2007 to uváděl jako hlavní problém modelů, citaci ze zprávy jsem sem dával již 2x.
Nemůžetediskutovat vedlejší jev bez poznání toho hlavního, to pak není o přírodě ale jen o (nedokonalých) modelech.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.6.2020 10:16 Reaguje na Milan Vaněček
Souhlasím s vámi, že vliv změny oblačnosti je významný a velmi složitý. Je to ale jev, který je sekundární, daný primárními příčinami jako je antropogenní navyšování CO2 v atmosféře. Změnu oblačnosti tedy lze započíst jako zpětnovazební efekt. Já nemám představu, jak by to šlo udělat v modelech lépe. Ale možná v diskusi přijdeme na něco lepšího.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

7.6.2020 15:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, s prvou Vaší větou asi souhlasíme oba.Vaše druhá věta je ale Vaše "úniková" věta, řekl jste ..JAKO je antropogenní navyšování CO2 .. a zapoměl jste dodat řadu dalších možných primárních příčin. Proč máte udkvělou představu že tato jedna (CO2) věc ovlivňuje nejvíce naše klima?

A že nemáte představu jak to udělat lépe? To zřejmě nemá hodně lidí co dělatí modelování klimatu. A rozhodně nespoléhejte na diskusi zde.
Já, jako klimatický laik a zkušený fyzik jsem jen chtěl poctivou odpověď na vliv oblačnosti,
vím, že nové myšlenky a teorie nevznikají zastíráním problémů, ale naopak poukazováním na ně a hledáním řešení.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.6.2020 09:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Nemohu za to, že vaše subjektivní racionálně-logická úroveň vnímání informací vylučuje poznatelnost objektivní reality.

I pan Metelka , zapřísáhlý odpůrce jiných vysvětlení a bezesporu jeden z dobrých znalců klimatologie a meteorologie , je ochoten v této věci diskutovat.
To, že se nemůžeme shodnout na některých věcech je přirozené, protože vycházíme z jiných paradigmat.

On striktně dodržuje klasickou doktrínu mechanisticko-materialistické školy, která tvrdí, že pozorované změny lze vysvětlit na úrovni toků energií (hydrosféra-litosféra-atmosféra - vesmír) aniž bychom vzali v potaz úlohu bioty jako aktivního hráče.

Teorie BP poukazuje na to, že biologické procesy (komplexy fyzikálně-chemických procesů) vázané na biotu ve vztahu k vnějšímu prostředí mají důležitou roli i v rámci energetických vztahů , které nejsou dostatečně oceněny v systému stability klimatu ,jejichž matematickým popisem jsou N-S rovnice, o kterých nevíme zda vůbec řešení mají.

Zatímco IPCC vede společnost (vlády a parlamenty; veřejnost) k názorům, že masivním nasazením OZE a odstavením fosilních zdrojů a ostrakizací jádra , změníme stav k lepšímu, a to čistě TECHNICKÝMI prostředky , považuje teorie BP takové jednání za škodlivé a zcela zásadní omyl.

Upozorňuje na to, že existence homo sapiens na Zemi byla, je a bude dána pouze jeho udržitelným postavením v hierarchii bioty, a to v rámci globální ekologické stability .
Biotu považuje za !! základ negativní zpětné vazby !! (ve fyzikálním smyslu dle p.Metelky) , která zajišťuje relativně úzké teplotní pásmo nutné pro její přežití a rozvoj (5C-25C) a podává fyzikální vysvětlení tohoto jevu. (které je klimaalarmisty popíráno )

K vašemu "nesmyslu" o navyšování CO2 a jeho vlivu do určité míry.
Máte na to konkrétní odkaz - konkrétní vědecký článek - tak si to alespoň přečtěte a napište nám , kde jste našel "bludy a magořiny"

Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 09:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
To není o doktríně a paradigamtech, to je o fyzice.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.6.2020 09:34 Reaguje na Ladislav Metelka
Fyzika tvoří průmět daný zahrnutím (nebo nezahrnutím) potřebných okrajových podmínek před provedením výpočtu.

A jsme u toho , vaše strana tvrdí, že jsou marginální

BP tvrdí, že jsou podstatné

Je to o přístupu k nazírání na svět - paradigma =obecně přijímané schéma, vzorec myšlení, či model
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 09:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale věci, které se týkají BP v modelech jsou. Evapotranspirace, dynamika atmosféry, fázové změny vody. Jsou tam informace, kde je les a kde ne (krajové podmínky, obecně o typu povrchu). Díval jste se na ten SURFEX? Tam to máte...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.6.2020 10:26 Reaguje na Ladislav Metelka
Zde se odkazuji na poznámku p. Vaněčka :

IPCC - závěrečná věta : Therefore, cloud feedbacks remain the largest source of uncertainty in climate sensitivity estimates.

Mraky (vodní kapičky nano či mikro rozměrů v nich) mohou fungovat jako PID regulace teploty planety, mohou být rozhodujícím mechanismem stabilizace, hlavní "termostat", umožňují regulovat teplotu na obě strany, zvyšovat i snižovat
(zvyšování albeda i posilování skleníkového efektu).
A o tom také mluví práce G+M v části jejich celkového vysvětlení BP.
To prosím najdu kde ?

SURFEX obsahuje různé moduly, které umožňují popsat výměnu vody, hybnosti a energie na čtyřech plochách: moře, jezero, vegetace a město . Na vegetacích zahrnuje toto schéma interakci mezi půdou, biosférou a atmosférou (ISBA). Ta má řešit současně energetický a vodní rozpočet půdy a vegetace. Vegetační parametry pocházejí z databáze Ecoclimap .

Pokud tomu tak je , ukažte mi ,kde se tam promítají tvrzení G+M . Nevidím je tam.

Ještě k aplikaci SURFEXU v ČR:možná se odkazujete "Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR 2015-2060 " Mat-fyz. KU Praha

Ale i zde je uvedeno:
...pro svůj běh potřebují vstupy na okraji svojí integrační domény (tzv. okrajové podmínky)... Modelové simulace klimatu jsou zatížené neurčitostmi vyplývajícími z chaotického chování, nedokonalého poznání a popisu klimatického systému a nejistoty ve scénářích vývoje koncentrací skleníkových plynů a využití povrchu...

Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 10:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy si fakt myslíte, že tam bude explicitně "bioticá pumpa"? Není a nemůže být. Je tam "jenom" fyzika toho, co G+M nazývají biotickou pumpou.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.6.2020 12:43 Reaguje na Ladislav Metelka
"A přece se točí ! "
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 12:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pokud je to veškerá fyzika, kterou k tomu máte...
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 13:54 Reaguje na Ladislav Metelka
Neměla by být, protože ta účast živých organismů je docela zásadní. Obsah kyslíku v atmosféře se taky nedá vysvětlit jen chemií, ale musíte hrábnout do biologie.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 14:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Utíkáte od tématu. O změnách koncentrace kyslíku se nebavíme. Ale pořád je to v zásadě fyzikální systém. I to působení organismů na atmosféru je fyzikální.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 18:52 Reaguje na Ladislav Metelka
Fyzikální systém jsou i liščí ocas a ebonitová tyč. Ale bez někoho, kdo zajistí vzájemné tření, tam statická elektřina nevznikne.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.6.2020 10:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Už hned ta první věta vaší odpovědi "Nemohu za to, že vaše subjektivní racionálně-logická úroveň vnímání informací vylučuje poznatelnost objektivní reality." nesvědčí o vaší přehnané skromnosti.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.6.2020 10:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale svědčí o schopnosti adekvátním způsobem reagovat na vaše připomínky ,výrazově i jazykově ,společensky stěží akceptovatelné.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.6.2020 14:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
A co vás tak dotklo, že jste nebyl vůbec schopen zareagovat na mou věcně vedenou diskusi?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.6.2020 10:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Koukl jsem se na ten vámi odkazovaný článek (4), ale tam se skleníkový efekt vůbec neřeší! To si ze čtenářů, pane Vinklere, musíte pořád dělat srandu? Teď byste si pro změnu mohl přečíst ten můj odkaz a vyjádřit se!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.6.2020 10:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Atmosférická koncentrace oxidu uhličitého nezávisí na teplotě. Hromadění CO 2 v atmosféře proto nemůže vést k úniku skleníkových efektů.

!!! Absorpční pásmo CO 2 pokrývá 19% spektra tepelného záření Země. Bez ohledu na rozšíření absorpčního pásma, i když se koncentrace CO2 bude zvyšovat teoreticky nekonečně (ne dvakrát nebo třikrát, ale třeba sto násobně ve srovnání s obdobím předindustriálního období),skleníkový efekt se nezvýší o více než 20%. !!!!!



https://www.bioticregulation.ru/common/pdf/kldan-en.pdf

pod názvem : Skleníkový efekt a stabilita globální průměrné povrchové
teploty
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 10:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
To jsou známé věci. Chybu máte jen v tom, že "Atmosférická koncentrace oxidu uhličitého nezávisí na teplotě". Závisí. Jednak při vyšší teplotě vody oceán absorbuje méně CO2 z atmosféry a také při odtávání permafrostu se uvolňuje metan, který se v atmosféře postupně transformuje na CO2.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.6.2020 11:06 Reaguje na Ladislav Metelka
Prosím o odpověď :

a) O kolik se zvýšila teplota oceánu od 1990 do 2018 ?
Jaká je hmotnost CO2/rok v důsledku menší absorpce oceánem ?

b) kolik metanu se z permafrostu (1990-2018) uvolnilo do atmosféry - postačí odkaz na zdroj.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 11:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
a) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/50/Land_vs_Ocean_Temperature.svg/1200px-Land_vs_Ocean_Temperature.svg.png
b) https://en.wikipedia.org/wiki/Arctic_methane_emissions , literatury tam máte dost.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.6.2020 12:10 Reaguje na Ladislav Metelka
ad a) z grafu lze vyčíst rozdíl + 0,4C
Kde máte hmotnost CO2/rok ??

ad b) Hong a kol. (2017) Došli k závěru, že nárůst toku začal před stovkami až tisíci lety, a to ještě před začátkem oteplování, které ostatní spekulovali jako jeho příčina, a že tyto prosakování se nezvyšují kvůli krátkodobému oteplování. ...Výsledky naší studie naznačují, že nesmírné prosakování v této oblasti je výsledkem přirozeného stavu systému.

A tím chtěl básník říct CO ?
Odpovědět
M

Milan Vaněček

1.6.2020 16:50 Reaguje na Ladislav Metelka
to je na povrchu oceánu, v hloubce bude asi "změna" neměřitelná v rámci experimentální chyby.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.6.2020 14:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale vždyť je ta závislost forcingu pro běžné hodnoty CO2 na Zemi logaritmická. Vy tu argumentujete nějakými limity které nastanou při tisícinásobně vyšší koncentraci.
Odpovědět
M

Milan Vaněček

1.6.2020 14:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Samozřejmě že je logaritmická, úplně pro všechny hodnoty, to plyne ze zákonů optiky, jen Vy, jako expert přes klimatologii musíte říci, kde na té křivce jsme, zda v lineární části či blízko saturace (jaká v km je uvažovaná tloušťka vrstvy CO2).
vidím, že říkáte, že jsme v lineární oblasti.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.6.2020 10:07 Reaguje na Milan Vaněček
Jsme spolehlivě v oblasti logaritmické a pro malé změny lze závislost linearizovat jako každou hladkou funkci viz Taylorův rozvoj.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.6.2020 10:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
"Biotu považuje za !! základ negativní zpětné vazby !! (ve fyzikálním smyslu dle p.Metelky) , která zajišťuje relativně úzké teplotní pásmo nutné pro její přežití a rozvoj (5C-25C) a podává fyzikální vysvětlení tohoto jevu."

Kde je, prosím, to fyzikální vysvětlení podáno?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.6.2020 10:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, prosím obětujte nutný čas a práce si projděte v klidu. Do diskuze vtrhnete jak Rambo a vyžadujete , abych vám dělal sluhu.
Což ze zřejmých důvodů nebudu, pokud chce někdo číst knihy, musí se nejdříve naučit slabikář.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.6.2020 14:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale ve dvou článcích jste něco sliboval a skutek utek. Prostě nesolidní přístup.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

1.6.2020 14:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Tady nečekejte fyzikální vysvětlení. Maximálně omílání něčeho, co bylo publikováno a často i špatně pochopeno...