Miroslav Vinkler: Klimatická změna, globální oteplování a teorie biotické pumpy II.
Začnu tím, že doposud neexistuje definice života. Můžete si projít encyklopedie ve všech světových knihovnách nebo surfovat všemi webovými stránkami, ale nikde nenajdete vědecky uznanou definici života. Přesto tvrdíme, že chceme chránit životní prostředí a také, že základním lidským právem je právo na život, které antropogenní emise údajně CO2 ohrožují. Do středu celého dění jsme arogantně postavili člověka s jeho technickými možnostmi. Silně to zavání středověkým církevním dogmatem o tom, že středem vesmíru je Země.
IPCC představuje řadu scénářů změny klimatu na základě údajného vlivu CO2 na globální oteplování a EU hodlá na tomto základě nasměrovat bilióny € do transformace ekonomik a společnosti v Evropě.
Co je to vlastně globálně klimatický model (GCM), který je základem pro tvorby scénářů prezentovaných ICPP?
Je to matematický model obecné cirkulace planetární atmosféry nebo oceánu. Používá Navier-Stokesovy rovnice na rotující kouli s termodynamickými proměnnými pro různé zdroje energie (záření, skupenské teplo, atd.). Z nich odvozené systémy diferenciálních rovnic jsou základem počítačových programů používaných k simulaci zemské atmosféry nebo oceánů. Paradoxem je, že doposud nikdo nezná obecné řešení těchto rovnic a ani se neví, zda-li vůbec existuje!
(jak tyto rovnice vypadají – viz obr. 1 zde)
Máte-li hluboko do kapsy, ale myslíte si, že jste velmi chytří, najděte řešení a zašlete je na adresu Clayova matematického ústavu v Oxfordu, UK. Bude vám vyplacen jeden milión USD – vypsaná odměna za vyřešení N-S rovnic. Samotný ústav k tomu uvádí: „Ačkoli tyto rovnice byly napsány v 19. století, naše chápání o nich je minimální.“
(č. 2 http://www.claymath.org/millennium-problems/navier%E2%80%93stokes-equation)
Všichni se ve škole učíme, že existuje velký a malý vodní cyklus, koloběh vody na Zemi zajišťující život, založený na odpařování vody a na jejím následném vysrážení ve formě sněhových či dešťových srážek zpět na souš nebo oceán. Oceány, moře, jezera a řeky dodávají téměř 90 % vzdušné vlhkosti do naší atmosféry výparem a zbývajících 10 % pochází z transpirace rostlinami, dále se ví, že objem vody v atmosféře je prakticky vždy zhruba 12 900 km3. Kdyby veškerá voda v atmosféře spadla naráz ve formě deště, pokryla by zemský povrch do výšky asi 2, 5 centimetru.
Velký vodní cyklus lze popsat i tak, že ročně se z oceánů vypaří cca 430 000 km3 vody, z níž většina spadne opět ve formě srážek do oceánů. Dalších 70 000 km3 se vypaří z pevnin. Ve formě srážek dopadne na pevninu ročně pouze cca 110 000 km3 vody, z níž největší část se vypaří, část odteče řekami (40 000 km3 - tzv. stabilní roční odtok) a část dosáhne moře jako podzemní voda. Převážné množství srážek spadne zpět do oceánu a jen asi 8, 3% dopadne na pevninu. K dispozici je matematický model hydrologické bilance oběhu vody na Zemi.
Pro klima krajiny má velký význam malý vodní cyklus. Při tomto koloběhu se část srážkové vody vrací zpět výparem vegetace do atmosféry a může tak znovu kondenzovat a spadnout na krajinu.Bohužel dodnes neexistuje obecný model malého cyklu, který by alespoň zčásti byl popsán tak dobře jako modely klimatické. Víme pouze, že má na svědomí většinu srážek dopadající na pevninu a že se nám ho podařilo úspěšně rozvrátit. Názorným příkladem malého cyklu bývalo tzv. aprílové počasí. (více např. http://www.soilteq.eu/uk/blog-uk/voda-puda-plodiny-nova-teorie-o-zmene-klimatu/). Maximem našeho „úspěchu“ je formální popis hydrologického cyklu v povodí, ale nikoli malého vodního cyklu.
Shrnutí tedy není zrovna povzbudivé - nevíme kdo jsme, základem modelování klimatu je rovnice o níž víme, že ji nerozumíme, a o malém vodním cyklu se s jistotou ví pouze to, že existuje.
A právě otázky změny klimatu ve vazbě na život na Zemi (nikoli pouze člověka) a porozumění malému vodnímu cyklu a jeho vlivu na klimatickou změnu se staly základem práce ruských vědců profesora Gorshkova, později i doktorky Makarieva (dále G+M), na jejímž základě představili teorii biotické pumpy. Ta ve svém důsledku není slučitelná s dnes většinově uznávaným vlivem antropogenních emisí CO2 na změnu klimatu. G+M dovodili, že IPCC používané modely klimatu jsou chybné, neboť v nich není dostatečně zahrnuta dynamika kondenzace vodních par ekosystémy a tudíž nemohou předpovídat změny v kondenzačním a evaporačním režimu, který je důležitým parametrem v GMS.
Protože obě teorie jsou neslučitelné, je zřejmé, že se buď mýlili oni, anebo většina vědecké obce a taky státníků, kteří uvěřili názoru o zásadním vlivu emisí CO2 ze spalování fosilních paliv a podepsali se pod dokumenty označené jako Kjótský protokol a Pařížská dohoda, ze stejných důvodů byl přijat direktivní European Green Deal s masivní podporou OZE.
Když se profesorovi G. do rukou dostala První zpráva IPCC 1991, která se stala základem Rámcové úmluvy OSN o klimatu (1992 Rio de Janiero), kde je jako cíl čl.2 uvedeno : "...stabilizovat atmosférické koncentrace skleníkových plynů na takové hladině, která předejde nebezpečnému antropogennímu narušení klimatického systému. Taková hladina by měla být dosažena v čase dostatečném k zajištění přirozené adaptace ekosystémů na změnu klimatu atd.“, uvědomil si, že mohou existovat i další možné příčiny klimatické změny, nežli pouze změna koncentrace CO2 v ovzduší. Jako špičkový teoretický fyzik, ovládající příslušný matematický aparát zaměřený na problematiku tzv. klimatické změny, si provedl vlastní analýzu.
Nejdříve si položil základní otázku. Jaký je rozdíl mezi libovolnou otevřenou fyzikální soustavou složenou pouze z neživé hmoty a soustavou, kde existuje život?
Dovodil, že základním rysem živé hmoty, aniž by aspiroval na definici života, je vlastnost ekosystémů (souhrnu všech živých organismů) reagovat na vnější vlivy (příjem a výdej energie) tak, že se vytvoří zpětná vazba mezi nimi a okolním prostředím, směřující k tomu, aby se vytvořilo m.j. teplotně stabilní prostředí umožňující nejen další existenci života, ale i jeho další evoluční vývoj.
Z pohledu globální teploty Země se jedná o interval přibližně +5 °C až +25 °C, který tvoří pro dnešní ekosystémy požadovaný teplotní rámec.
Orbita Země ve Sluneční soustavě určuje tok sluneční energie dopadající na planetu mimo atmosféru. / sluneční, solární konstanta /
Asi třetina tohoto toku se odráží zpět do vesmíru, převážně od mraků v atmosféře a odrazem od sněhu, ledu na zemském povrchu. Relativní část slunečního záření odráženého zpět do vesmíru se nazývá planetární albedo.
Ukazuje se, že pozorovaná stabilita zemského klimatu s ohledem na průměrnou globální povrchovou teplotu ukazuje na komplexní povahu změn teploty závislosti na albedu a skleníkovém efektu v rámci vyžadovaných teploty příznivých pro život (5°C-25°C), a to v dostatečném časovém úseku.
To ukazuje na existenci zatím nepoznaného mechanismu regulace klimatu a taková regulace může být založena pouze na vysoce uspořádaných procesech, které jsou generované slunečním zářením v důsledku velkých rozdílů teplot slunečního záření (krátkovlnné záření Slunce) a terestrickým tepelným zářením (dlouhovlnné záření Země).
Na Zemi se život objevil asi před 4.4 mld let a dostupná paleodata, nikým nezpochybňovaná, svědčí o stabilním udržování hodnot globálního průměrného povrchu teploty na Zemi v intervalu 5°-25°C během posledních sedmi set miliónů let. G+M tvrdí, že jedinečným produktem fungování přirozených ekosystémů je neustálá korekce směrem k prostředí vhodného pro existenci (nejen) lidského života.
Pokud jsou hodnoty albeda a skleníkového efektu nezávislé na teplotě, potom zůstává povrchová teplota stabilní. Pokud dojde k náhodné změně zvýšení teploty povrchu, nastupuje negativní zpětná vazba, která zajistí, že Země vyzáří do prostoru více IR energie a stav se vrátí do původní hodnoty.
Pokud dojde ke snížení teploty, začne opět působit zpětná vazba (snížení IR vyzařování) a teplota je upravena do původních hodnot.
Stupeň stability novodobého podnebí tedy závisí na míře změn albeda a skleníkového efektu společně s teplotou.
Země používá sluneční energii k zajištění negativní zpětné vazby na klimatické změny nějakým doposud nepopsaným, avšak uspořádaným mechanismem a tento proces probíhá na základě nerovnovážných dějů, které nejsou zahrnuty do současných modelů založených pouze a jenom na fyzikálně-chemických vlastnostech atmosféry. (IPCC).
Skleníkový efekt IPCC vysvětluje toliko na fyzikálním základě – toky energií – aniž by vůbec vzal v potaz otázku jejího uspořádání globálními ekosystémy a prokazuje, že výlučně antropogenní emise CO2 vedoucí ke zvyšování jejich koncentrace jsou odpovědné za současný stav.
Teorie G+M naproti tomu tvrdí (zjednodušeně), že současný stav byl způsoben antropogenním narušením přirozeného hydrologického cyklu. Masivním globálním odlesněním a odvodněním jsme zbavili krajinu vody . To vede k tomu, že za dne se nadměrně zvyšují povrchové teploty, ohřívá se vzduch a ten stoupá rychle vzhůru (termika) a odnáší vlhkost vysoko do atmosféry. Netvoří se nízké mraky a vysycháme „vzdušnými řekami“.
Naopak pro neporušený krajinný lesní pokryv – typicky vzrostlý les - je charakteristická inverzní teplota, v korunách stromů je za slunného dne teplota vyšší než při zemi, chladnější vzduch je těžší a lesní mikroklima „komunikuje“ s atmosférou pouze korunami stromů. Ty se chladí transpirací a nad lesem pozorujeme mlhu. Už nezbývá sluneční energie na zjevné teplo, které žene vlhkost vzhůru. Navíc mlha brání průniku přímého slunečního záření.
(Pozn.: Převažuje teplo latentní nad teplem zjevným, vzpomeňte si na staré lidové rčení, kde je les, tam prší. Kdy jste naposled viděli v české krajině mlhu, která ještě nedávno byla častým lokálním krajinným jevem?)
G+M tuto- nejdříve domněnku - teoreticky odůvodnili výpočty (teorie atmosférické dynamiky indukované kondenzací) a následně také výsledky satelitních pozorování amazonských pralesů a jejich analýzou, provedených v minulosti mnoha vědeckými týmy.
Hydrosféra je hlavním zdrojem vodní páry – nejdůležitějšího skleníkového plynu. Hustota vodní páry roste exponenciálně se zvyšující se teplotou . Je zanedbatelně nízká při nízké teplotě. S rostoucí teplotou roste koncentrace vodní páry exponenciálně a způsobuje zvýšení skleníkového efektu, který vede k dalšímu zvýšení teploty atd.
Pokud přirozený biotický zpětně-vazební mechanismus kontroly hydrologického cyklu silně narušíme, dojde k tomu, že místní i globální prostředí (v časovém měřítku stovek let) degraduje na stav k životu nezpůsobilý, v nejlepším případě stav silně omezující existenci a kvalitu života, který pokládáme za normální. Vědecké vyhodnocení stability environmentální síly přírodní bioty tedy představuje nezbytný krok k udržitelnosti životního prostředí. To umožní určit potřebné velikost území, která by měla být osvobozena od antropogenních činností a vrácena do stavu přírodních ekosystémů.
Fungování bioty je tak složité, že je zatím neumíme popsat a v modelech IPCC jej proto nenajdeme , přestože biotický klimatický dopad (projevující se v biotické energii vodního cyklu, uhlíkového cyklu atd.) je obrovský.
Globální uhlíkový cyklus, je periodický děj při němž se uhlík, základní stavební kámen veškerých organických sloučenin, vyměňuje mezi biosférou, litosférou, hydrosférou a atmosférou nerozlučitelně spojeného s absorbováním energie a její transformací na další formy (např. zjevné nebo latentní teplo).
Mezi nejvýznamnější toky uhlíku patří oboustranná výměna mezi biosférou (i v půdě) a atmosférou o velikosti zhruba 120 gigatun za rok. Dále vzájemná výměna mezi hydrosférou a atmosférou (100 gigatun za rok). Člověk uvolňuje již 11 Gt ročně (častěji se udává hmotnost vzniklého CO2, ta je 3,67 x větší). Tyto děje jsou určeny toky energií jejichž jedinými primárními zdroji jsou energie radiační /Slunce/ a energie geotermální.
Teorie biotické pumpy vychází z faktu, že atmosférický kyslík a oxid uhličitý jsou ve fyzické termodynamické rovnováze s kyslíkem a oxidem uhličitým rozpuštěným v řekách, jezerech, mořích a oceánech. Všechny procesy globální cirkulace v oceánu a atmosféře jsou způsobeny teplotním rozdílem mezi rovníkem a póly, který je řádu ATE ~ 30 °C.
V polárních oblastech jdou tedy toky těchto plynů z atmosféry do oceánu, zatímco v rovníkových oblastech existuje zpětný tok plynů z oceánu do atmosféry. Fyzikální cykly kyslík - oxid uhličitý závisí hlavně na průměrné teplotě povrchu Země a na rozdílu mezi průměrnými teplotami polárního a rovníkového regionu. Tyto dva parametry jsou určeny celkovým množstvím přijaté energie od Slunce, která je určena rozdílem mezi teplotami Země a Slunce. Množství sluneční energie spotřebované globální biotou a procesy globálního oběhu jsou stejného řádu.
Z tohoto důvodu lze stabilitu novodobého klimatu vysvětlit jen s přihlédnutím k vysoce uspořádaným biotickým procesům generovaných sluneční energií. Nerovnoměrnost distribuce vodní páry je předpokladem procesů odpařování a srážení, které jsou životně důležité pro zemskou biotu. Procesy v biotě generované sluneční energií jsou biologické povahy a jsou vysoce uspořádány, a to znamená, že klimatická stabilita na Zemi (zajištění požadovaného intervalu 5°- 25 °C) musí být regulační funkcí bioty.
Během rozsáhlých přírodních poruch prostředí v minulosti (např. glaciace, sopečné erupce, pád meteoru atd.) se regulační potenciál bioty snížil úměrně ke zmenšení oblastí obsazených přírodní biotou, ale vždy zůstal významný.
Na rozdíl od toho má antropogenní vliv na území obsazená přírodní biotou katastrofický dopad na stabilitu životního prostředí. Je globálně zeslabován energetický bioregulačni tok nezbytný pro správnou regulaci hydrologického cyklu, ve vazbě na vhodné podmínky pro životní prostředí.
Na otázku proč tedy koncentrace CO2 koreluje se zvyšováním globální teploty odpověděl profesor Gorshkov výpočtem, kde dokazuje, že navyšování koncentrace CO2 skutečně zvyšuje skleníkový efekt, avšak pouze do určité hodnoty. Nad ní je další případné navyšování koncentrace CO2 nevýznamné a rozhodující vliv má vodní pára.
Např. americká NOAA uvádí:
„Tyto záznamy ukazují, že atmosférický CO2 vzrostl z ~ 420 ppmv v období triasu (asi před 200 miliony let) na vrchol ~ 1130 ppmv ve střední křídě (asi před 100 miliony let). Hladiny CO2 v atmosféře pak před 60 miliony let poklesly na ~ 680 ppmv. Porovnání časových řad ukazují, že tyto variace se shodují s velkými mezozoickými změnami klimatu, na rozdíl od dřívějších návrhů na oddělení klimatu a CO2 během tohoto intervalu. Tyto rekonstruované koncentrace CO2 v atmosféře klesají pod simulovanou prahovou hodnotu pro zahájení glaciací při několika příležitostech, a proto pomáhají vysvětlit výskyt studených intervalů ve „skleníkovém světě“.
Závěr zní, že pro zajištění dlouhodobé stability klimatu na Zemi by měla být obnovena přírodní biota a chráněna na většině kontinentálního povrchu. Jako jedno z bezprostředních opatření, lze uvést okamžité ukončení rozsáhlých deforestací, dnes nejznámější amazonské deštné pralesy, ale týká se to celé řady dalších lesních komplexů na Zemi.
Pouze mezi roky 2000 a 2012 bylo celosvětově odlesněno 2, 3 mil km2 lesa, tedy stejná výměra jako je cca 50 % celé EU = 4,48 mil. km².
Bylo prokázáno, satelitním měřením, že v rámci malého vodního cyklu v Amazonii, jediná dešťová kapka v cyklu pára –kapka, spadne celkem 6x nežli opustí deštný prales. (https://www.nature.com/…8-4 )
Příspěvek bych ukončil konstatováním, že teorie biotické pumpy může existovat vedle názorů, že za současnými změnami je přirozené kolísání klimatu v důsledku změn vlastností orbity Země a solární konstanty.
V žádném případě není kompatibilní s teorií vlivu antropogenního vlivu CO2 na klima a jeho recepty na zlepšení stavu masivním nasazením OZE. Zejména megalomanské větrné farmy umísťované do pobřežních zón moře/pevnina považuje za podstatně horší činnost než je odlesňování, neboť dochází k dalšímu negativnímu ovlivňování fungování biotické pumpy.
Z obecného úhlu pohledu potom nepřímo vyzývá společnost, aby opustila tradiční víru současné civilizace, že si na přírodě silově vynutíme technickými prostředky nápravu. Poukazuje na to, že globální ekologická stabilita je založena na harmonii vztahů mezi biotou a okolním prostředím, která se formovala stamilióny let a že naše životní prostředí je existenčně závislé na úzkém teplotním intervalu kolem 15 °C.
Současný stav považuje za alarmující až kritický a naléhavě vybízí ke celospolečenským změnám, které budou oproštěny od tradičních vizí bankéřů a politiků o trvalém růstu „na věčné časy“.
(viz graf https://www.investicniweb.cz/10-grafu-ktere-ilustruji-populacni-explozi-nejen-poslednich-200-let/ )
1) Má-li být příspěvek objektivní, je nutné uvést také názory z druhé strany v češtině – zde naleznete standardní popis globálního oteplování z pera Jana Hollana, pracovníka Centra výzkumu globální změny AV ČR.
2) zde Příspěvek Pracovní skupiny 1 ke Čtvrté zprávě – IPCC,
3) stručný popis fyzikálního základu biotické pumpy zde: https://www.bioticregulation.ru/colombia-bp.pdf
4) Jak vypadá odborná teoretická práce G+M, zveřejněná na stránkách Americké meteorologické společnosti s komentářem a zajímavou diskuzí.
5) Konference „Smart Biotic Pump“ v České republice 2018 za účasti doktorky M. (přednášky na youtube).
6) Práce českých odborníků inspirované G+M,
http://vodnihospodarstvi.cz/neprimy-a%E2%80%AFprimy-termodynamicky-vliv-mokradu-klima/
https://vufind.techlib.cz/Record/001860426
7) Jaké bylo klima na území ČR v historii Země.
8) Český les v tropech nevyrostl. Nepršelo (MF Dnes).
9) profesor Victor Gorshkov (1935 – 2019 ), zpočátku pracoval v oblasti teoretické fyziky (jaderná, atomová a molekulární, stejně jako fyzice stavů s vysokou energií). Jeho disertační práci o jaderné fyzice oficiálně podpořili dva budoucí nositelé Nobelovy ceny, V.L. Ginzburg a A.A. Abrikosov. Kromě zájmu o fyziku byl vždy fascinován i životem a živými systémy. Více než čtyřicet let se věnoval otázce, co udržuje život na Zemi. Formuloval koncept „Biotická regulace životního prostředí“, který poskytuje kvantitativní rámec pro stabilitu života na Zemi. Mezi jeho výsledky patřila kvantifikace stabilizačního dopadu bioty Země na uhlíkový cyklus, základní charakterizace metabolického optima života a jeho důsledky pro organizaci ekosystémů (mobilní versus přisedlé organismy), nahlédnutí do biologických determinant stability prostředí a popis biotické pumpy atmosférické vlhkosti (společně s AM Makarieva). zde Victor Gorshkov profile at Researchgate.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (554)
Karel Zvářal
30.5.2020 06:11Miroslav Vinkler
30.5.2020 06:15 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.5.2020 07:33Mimo Chodem
30.5.2020 08:03Jen několik rychlých poznámek:
a) Jevy popisované BP jsou zahrnuty v klimatickém modelování - to Vám přeci ukázal v první části klimatolog pan Metelka.
b) pokud létáte letadlem, pijete či jinak užíváte vodu z velkých přehrad, používáte družicová data (GPS na telefonu) atd., pak jste uživatelem numerických řešení parciálních (popř. obyčejných) dif. rovnic. To, že N-S rovnice nemá analytické řešení neznamená, že se výsledku nelze dopočítat (místo výsledného čísla z analytického vyjádření máte číslo z numerického řešení).
c) nesrozumitelné
"Země používá sluneční energii k zajištění negativní zpětné vazby na klimatické změny nějakým doposud nepopsaným, avšak uspořádaným mechanismem a tento proces probíhá na základě nerovnovážných dějů, které nejsou zahrnuty do současných modelů založených pouze a jenom na fyzikálně-chemických vlastnostech atmosféry. (IPCC)."
... byl by div, pokud by bylo možné v klimatickém scénáři zahrnout "negativní zpětné vazby zajišťované doposud nepopsaným mechanismem". Jak se to počítá?
... když je ten mechanismus nepopsaný, jak se ví, že je uspořádaný a "probíhající na základě nerovnovážných dějů"?
Karel Zvářal
30.5.2020 08:20 Reaguje na Mimo ChodemMimo Chodem
30.5.2020 08:36 Reaguje na Karel ZvářalLadislav Metelka
30.5.2020 08:38 Reaguje na Karel ZvářalMiroslav Vinkler
30.5.2020 08:51 Reaguje na Mimo Chodemad a) nejsou - vychází se z průměrů .Kam takový postup vede lze ukázat na statistice. Každý den dostanu kuře na jídlo, vy nic. V průměru,ale každý máme 1/2. Důsledek- po čase umíráte přestože statisticky v průměru , jste měl to samé co já. Je to hrubé,ale přiléhavé.
b) povšiml jste si, že po dobu pandemie -letecká doprava téměř 0vá-se snížila přesnost meteo předpovědí? Nebyl dostatečný objem prostorových dat.
Navíc , poslední práce matematiků z Princetonské university /USA/ vedou k závěrům že N-P rovnice jsou nekonzistentní. V jednom a téže případě docházejí k opačným závěrům. Nelze jimi popsat objektivní realitu. Přibližná řešení jsou bohužel pouze přibližná, tedy zatížena vysokou mírou chybovosti.
c) četl jste rychle- energie zemské bioty (biologický živý prvek) má výrazné dopady na toky energií mezi příjmem -solární energie a výdejem IR terestrické záření v rámci jejich uspořádání,distribuce. S tím modely IPCC neuvažují
vychází se z přibližných řešení na konkrétním vzorku, zatížených mírou chybovosti o níž víme, že je značná
Ladislav Metelka
30.5.2020 08:55 Reaguje na Miroslav Vinklerad 2) N-S rovnice lze fyzikálně odvodit, nevím, co by na nich bylo nekonzistentního. Máte někde link na tu práci?
ad c) zase špatně. Viz SURFEX.
vaber
30.5.2020 08:23Pavel Kalenda
30.5.2020 09:16 Reaguje na vaberLadislav Metelka
30.5.2020 08:352. "Aprílové počasí" souvisí se změnami všeobecné cirkulace atmosféry při přechodu ze zimního na letní režim. Malý vodní cyklus s tím nemá moc společného.
3. Pokud jde o modelování procesů v biosféře a jejich vliv na atmosféru, tak ty v modelelch jsou. často se třeba používá "submodel" těchto procesů s názvem SURFEX (viz http://www.umr-cnrm.fr/surfex/spip.php?rubrique11, račte se podívat, co všechno se modeluje).
4. Když G+M řekli, že modely jsou špatně, vůbec to neznamená, že jsou skutečně špatně.
5. Existuje celá spousta procesů s negativní zpětnou vazbou, které stabilizují klima. G+M opravdu nemuseli vymýšlet nic nového (a ani nevymysleli).
6. "Země používá sluneční energii k zajištění negativní zpětné vazby na klimatické změny nějakým doposud nepopsaným, avšak uspořádaným mechanismem a tento proces probíhá na základě nerovnovážných dějů, které nejsou zahrnuty do současných modelů založených pouze a jenom na fyzikálně-chemických vlastnostech atmosféry. (IPCC)." - proč nepopsaným? V atmosféře jich je víc. Atmosféra je v zásadě fyzikálně-chemický systém, takže to není žádná chyba modelů.
7. Dál tam vidím Kravčíkovu hypotézu, o té se tu už diskutovalo a má spoustu zásadních fyzikálních chyb.
8. "nad lesem pozorujeme mlhu" - ano, občas i nad poli, nad městem, nad jezery. Nic výjimečného, co by mělo cokoli dokazovat.
9. "Fungování bioty je tak složité, že je zatím neumíme popsat a v modelech IPCC jej proto nenajdeme " - jednak to nejsou modely IPCC, ten žádné modely nemá a neprovozuje. A k tomu "nenajdeme" - viz odkaz na SURFEX.
10. Ano, největší část skleníkového efektu je tvořena vodní parou. Na to nepřišli G+M, to se ví už skoro 100 let...
Závěrem:
A. ochrana biosféry a zadržování vody v krajině jsou dobrá lokální adaptační opatření, ale nikoli příčina globálních změn klimatu.
B. V článku postrádám fyzikální popis biotické pumpy, o kterém by se dalo diskutovat.
C. Hypotéza, že ovlivnění biosféry má za následek globální změny klimatu (Kravčík) obsahuje mnoho fyzikálních chyb.
D. Pro začátek zkuste vysvětlit třeba to,, proč k největšímu oteplování dochází v arktických oblastech, kde k žádnému vysušování krajiny nebo odlesňování nedochází.
Karel Zvářal
30.5.2020 08:47 Reaguje na Ladislav Metelkaad D) Klima je narušené globálně a projevuje se i tam, kde je tvor rodu Homo v minimálních počtech (kamna jsou v jednom rohu, ale teplo je po celé místnosti). Vlivů je s velkou pravděpodobností více, účinky se sčítají. Podle mého působí jak skleníáče, tak i výstavba megatemelínů napříč planetou.
Ladislav Metelka
30.5.2020 08:51 Reaguje na Karel Zvářalad D) To není vysvětlení. Nejde o to, že v Arktidě se otepluje. To by se ještě vysvětlit dalo. Jde ale o to, že se tam otepluje rychleji než kdekoli jinde.
Karel Zvářal
30.5.2020 08:59 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 09:01 Reaguje na Karel ZvářalJan Šimůnek
30.5.2020 13:20 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 13:26 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
31.5.2020 08:35 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.5.2020 08:40 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
31.5.2020 12:41 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.5.2020 14:07 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
1.6.2020 09:01 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 09:04 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
1.6.2020 13:44 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 13:49 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
1.6.2020 18:45 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
1.6.2020 18:46 Reaguje na Ladislav MetelkaVladimir Mertan
30.5.2020 13:35 Reaguje na Ladislav MetelkaMiroslav Vinkler
30.5.2020 09:09 Reaguje na Ladislav MetelkaA.
V této chvíli je na cestě doktorce Makariev email s vašimi výhradami
1- 10 a žádostí, zda aby na ně mohla stručně odpovědět.
Pokud ještě něco chcete navíc - sdělte.
B. Seznamte se s článkem, kde se tvrdí, že za určitých extrémních podmínek vydávají Navier-Stokesovy rovnice nesmysly.(Princeton,USA)
https://www.quantamagazine.org/mathematicians-find-wrinkle-in-famed-fluid-equations-20171221/
C. Pokud se aplikovaly vaše modely na poměry Amazonie, bylo doloženo, že dokáží vysvětlit zhruba 50% spadlých srážek. Kde je zbytek ?
D. Zkuste zase vy vysvětlit proč standardní modely neuvažují střídání noc- den a vytváření rozdílných gradientů ?
E. Globální klimatické modely neuvažují efekt změny biotického krajinného pokryvu / zjevné,skryté teplo/
A tak bych také mohl pokračovat dál také.
Ladislav Metelka
30.5.2020 09:27 Reaguje na Miroslav Vinklerad C) Které modely?
ad D) Neuvažují střídání noc-den? tak jak to, že dokážou modelovat denní chod teploty? Konvekci během dne a stabilizaci zvrstvení v noci?
ad E) Uvažují, biosféra je v modelech interaltivní (tzn. ovlivňuje atmosféru, ale atmosféra také zpětně ovlivňuje biosféru). No a že by nepočítaly se zjevným a latentním teplem - to nemyslíte vážně, že?
Miroslav Vinkler
30.5.2020 09:38 Reaguje na Ladislav MetelkaZkusme se uklidnit a přejít ke klidnému dialogu.
Základem teorie BP je přece to, že tvrdí, že biota může ovlivňovat klima a v průběhu dostatečně dlouhé doby dokonce velice výrazně.
Souhlasíte s tímto tvrzením ?
Ladislav Metelka
30.5.2020 09:47 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
30.5.2020 10:12 Reaguje na Ladislav MetelkaA teď buďte tak laskav a odpovězte i na moji otázku " Základem teorie BP je přece to, že tvrdí, že biota může ovlivňovat klima a v průběhu dostatečně dlouhé doby dokonce velice výrazně. Souhlasíte s tímto tvrzením ? "
Ladislav Metelka
30.5.2020 10:17 Reaguje na Miroslav VinklerVladimir Mertan
30.5.2020 13:42 Reaguje na Ladislav Metelkavaber
31.5.2020 08:07 Reaguje na Vladimir MertanPavel Kalenda
30.5.2020 09:39 Reaguje na Miroslav VinklerMimo Chodem
30.5.2020 10:04 Reaguje na Pavel KalendaLadislav Metelka
30.5.2020 10:10 Reaguje na Pavel KalendaPetr Eliáš
30.5.2020 10:17 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
30.5.2020 13:25 Reaguje na Ladislav MetelkaTen cyklus ovlivňuje sílu záření ze Slunce (kterou IPCC považuje za konstantní) a parametry slunečního větru (který prokazatelně ovlivňuje nejvyšší vrstvy atmosféry - přinejmenším nejvyšší).
Ladislav Metelka
30.5.2020 13:28 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Kalenda
31.5.2020 08:18 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.5.2020 08:31 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
31.5.2020 08:37 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
31.5.2020 12:42 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.5.2020 14:07 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
1.6.2020 09:03 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 09:07 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
1.6.2020 13:45 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
1.6.2020 18:47 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Kalenda
1.6.2020 03:45 Reaguje na Ladislav MetelkaNapovím: Jedná se o integrál TSI a obdobný problém, jako je s osvitem a ročním chodem maximální teploty, který je taky zpožděný za osvitem. Časové měřítko není ale v měsících jako u vody, ale ve stovkách let díky malé tepelné vodivosti hornin. Odvozeno je to tady: https://www.researchgate.net/publication/330225187_Calculation_of_solar_energy_accumulated_in_the_continental_rocks
ale ten článek jste už četl.
Pavel Dudr
30.5.2020 13:23 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
1.6.2020 03:57 Reaguje na Pavel Dudra je zcela kompatibilní i se skleníkovým efektem, který nepopírá, tak s vlivem bioty na atmosféru.
Ladislav Metelka
1.6.2020 08:12 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
1.6.2020 09:26 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://clintel.org/world-climate-declaration/
Ladislav Metelka
1.6.2020 09:27 Reaguje na Pavel KalendaPetr Eliáš
1.6.2020 10:22 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
1.6.2020 10:49 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
1.6.2020 12:25 Reaguje na Pavel KalendaA že to podepsalo 700 lidí? Tady nejsme na FaceB. aby se pravda měřila počtem laiků.
Rád bych si na stará kolena pořídil nějakou hezkou chajdu v okolí Tábora (u Lužnice je krásně), ale nemám dost financí a tak řeším dilema zda setrvat u solárních baronů nebo přejít někam jinam. Mohl byste mi poradit, určitě se v tom vyznáte, platí uhelní baroni dobře? Potažmo lépe než ti solární?
Pavel Kalenda
1.6.2020 13:06 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
1.6.2020 13:15 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
1.6.2020 13:13 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 13:22 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
1.6.2020 13:48 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 13:54 Reaguje na Jan ŠimůnekLadislav Metelka
30.5.2020 09:46 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Kalenda
30.5.2020 10:16 Reaguje na Ladislav MetelkaTady je vidět, že řešením klimatických rovnic není to, co se předkládá (N-S rovnice s turbulentním uzávěrem), ale zcela jiný, v podstatě deterministický, systém. Jeho malou část představil už Milankovič (1930). Další malou část spočítal kolega Wandrol (2018). Hodně přispěli i Nicola Scafetta, Ivanka Charvátová a Theodor Landscheidt. Osobně si myslím, že některá další z klimatických epoch bude pojmenována spíše po výše uvedených než po Pachaurim a jiných přisluhovačích IPCC :-)
Ladislav Metelka
30.5.2020 10:24 Reaguje na Pavel KalendaMeteorologie předpovídá vývoj jedné konkrétní trajektorie vlastností atmosféry. Klimatologie zase vývoj statistických charakteristik souboru všech fyzikálně možných trajektorií.
Milankovičovy cykly: jistě, ale ty parametry se v průběhu 100 let mění jen minimálně.
Sklon zemské osy: totéž
Sluneční aktivita: dokážete ji předpovědět na 100 let dopředu? Pokud ano - sem s tím...
Kosmické záření (Svensmark): neprokázáno, dokáže vysvětlit jen vznik kondenzačních jader o rozměrech jednotek nm, aby ale byla účinná, musí mít řádově stovky nm. To nevysvětlili.
Oběh kolem jádra Galaxie: v měřítku 100 let nevýznamné a není jasný ani fyzikální mechanismus.
Vliv života na Zemi: s tím modely počítají.
Pavel Kalenda
30.5.2020 10:38 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://www.researchgate.net/publication/330225187_Calculation_of_solar_energy_accumulated_in_the_continental_rocks
Ladislav Metelka
30.5.2020 10:48 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 11:19 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 11:21 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 11:37 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 12:35 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 21:10 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 21:14 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
31.5.2020 07:52 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://sciencemag.cz/vyvoj-klimatu-v-cr-ruzne-scenare/
Pro vás zde zdůrazňuji, že validace modelů se neprovádí na scénářích, ale na reálných naměřených datech, které ukáží, zda daný model je vůbec přípustný, zda odráží dostatečně dobře změny vstupních dat, nebo zda se má úplně zahodit. A právě to udělal prof. Christy - dosadil do 102 modelů IPCC reálná naměřená data koncentrací CO2 (které rostly jako obvykle) a ukázal, že výstupní počítaná teplota ze 100 modelů byla vysoce nadhodnocena, tedy mimo pásmo tolerance už za 7 let.
Ladislav Metelka
31.5.2020 08:10 Reaguje na Pavel Kalendahttps://www.carbonbrief.org/analysis-how-well-have-climate-models-projected-global-warming
https://climate.nasa.gov/news/2943/study-confirms-climate-models-are-getting-future-warming-projections-right/
http://www.realclimate.org/index.php/climate-model-projections-compared-to-observations/
Pavel Kalenda
31.5.2020 08:38 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Kalenda
31.5.2020 08:42 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Kalenda
31.5.2020 08:43 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Kalenda
31.5.2020 08:55 Reaguje na Ladislav MetelkaMimo Chodem
30.5.2020 10:25 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 10:43 Reaguje na Mimo Chodemhttps://www.researchgate.net/publication/258997698_Tilts_global_tectonics_and_earthquake_prediction
To "jistě" nemá žádný vliv na klima, jak ráčíte sám vědět.
Ladislav Metelka
30.5.2020 10:50 Reaguje na Pavel KalendaSopečná činnost dlouhodobý vliv na klima prakticky nemá.
Pavel Kalenda
30.5.2020 10:59 Reaguje na Ladislav MetelkaA vy věříte v to, že tzv. "vnitřní oscilace" klimatického systému jsou jen náhodné a nemají vnější hybatele? Je to jako se Sluncem. Podle mainstreamových astronomů je sluneční dynamo taky takový oscilační systém s náhodnými vnitřními oscilacemi. Je zajímavé, že všechny periody je možno vysvětlit z poloh planet.
Ladislav Metelka
30.5.2020 11:03 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 11:10 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 11:25 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 11:29 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
30.5.2020 11:29 Reaguje na Pavel KalendaMimo Chodem
30.5.2020 10:59 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 11:08 Reaguje na Mimo Chodemstr 51 - 86. Najdete tam i klimatické cykly dlouhé 150 mil. let a krátké cykly vyvolávané slapy. Krásné periody 22-let vycházejí pro Parkfield na zlomu San Andreas. Zvolte si M6+.
Mimo Chodem
30.5.2020 11:15 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 11:27 Reaguje na Mimo ChodemMimo Chodem
30.5.2020 11:44 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 11:56 Reaguje na Mimo Chodemvaber
31.5.2020 08:17 Reaguje na Miroslav Vinklerna modelování globálního klimatu zatím lidstvo nemá a když se někdo náhodou trefí začne vykřikovat jak jaký je odborník
Karel Zvářal
30.5.2020 08:37Ladislav Metelka
30.5.2020 08:42Miroslav Vinkler
30.5.2020 09:18 Reaguje na Ladislav MetelkaKdyby tam všechno bylo , dostaneme přesné a nikoli přibližné řešení.
Ale vy i já víme, že tam nikdy "všechno " nedostaneme. A pokud čistě akademicky ano, neexistují takové výpočetní kapacity, které by to dokázaly v reálném času zvládnout.
Vždy budeme slovy Platóna vidět jenom stíny v jeskyni jako odrazy reálného světa v našem poznání.
Ladislav Metelka
30.5.2020 09:30 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Kalenda
30.5.2020 08:45Mimo Chodem
30.5.2020 08:51 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 09:06 Reaguje na Mimo Chodemhttps://iowaclimate.org/2020/05/23/global-climate-experiment-associated-with-covid-19-pandemic/
Mimo Chodem
30.5.2020 09:29 Reaguje na Pavel KalendaLadislav Metelka
30.5.2020 09:31 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 09:44 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 09:49 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 09:52 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 09:57 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 10:20 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 10:26 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
31.5.2020 08:42 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Kalenda
30.5.2020 10:26 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 10:28 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
30.5.2020 10:47 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 10:53 Reaguje na Pavel KalendaKarel Zvářal
30.5.2020 11:04 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Kalenda
30.5.2020 11:33 Reaguje na Karel ZvářalLadislav Metelka
30.5.2020 12:38 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
30.5.2020 13:34 Reaguje na Ladislav MetelkaPochopitelně, také za OZE tunely a další amorální (pokud ne rovnou kriminální) aktivity, jimž dali zelenou. A to z nich nikdo neodpáře, jako neodpáře nikdo z křesťanů náboženské války, hony na čarodějnice a jiná zvěrstva, nebo z nacistů holokaust.
Pavel Kalenda
30.5.2020 20:08 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
31.5.2020 07:13 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
31.5.2020 07:38 Reaguje na Petr EliášJan Šimůnek
31.5.2020 08:45 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.5.2020 08:51 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
31.5.2020 09:05 Reaguje na Ladislav MetelkaUž jste argumentačně na úrovni soudruha Jakeše. Nepíšete náhodou z Červeného hrádku?
Ladislav Metelka
31.5.2020 09:11 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
31.5.2020 12:51 Reaguje na Ladislav MetelkaA že by šéf IPCC neměl žádnou možnost ovlivňovat výstupy této organizace, o tom si dovoluji velmi hluboce a zásadně pochybovat.
A ten Červený hrádek byl jen odveta za tu "konspiraci". Nemyslel jsem to jako nějakou urážku.
Jan Šimůnek
30.5.2020 09:19Miroslav Vinkler
30.5.2020 09:30 Reaguje na Jan ŠimůnekJinými slovy dovozuje , že klima na Zemi by se vyvíjelo bez života stejně.
Což jak absolutně prokázáno paleodaty NENÍ pravda.
Ladislav Metelka
30.5.2020 09:33 Reaguje na Miroslav VinklerZačínáte mi, i způsobem argumentace, čím dál tím víc připomínat diletanta Kravčíka.
Miroslav Vinkler
30.5.2020 09:44 Reaguje na Ladislav Metelka"Klimatolog. Je mi kousek nad 50 let ....Hned po školejsem nastoupil do Českého hydrometeorologického ústavu, na regionální pobočku v Hradci Králové, jako klimatolog.....Od 1.7.2009 do dubna 2014 jsem byl zástupcem (tzv. Focal Pointem) ČR v Mezivládním panelu pro změny klimatu – IPCC. ..."
Tak máte něco společného s IPCC nebo nemáte ?
Je vaše jméno pod překlady dokumentů společně s kolegou Tolaszem z IPCC na stránkách MŽP ČR nebo není ?
Ladislav Metelka
30.5.2020 09:50 Reaguje na Miroslav VinklerMimo Chodem
30.5.2020 09:39 Reaguje na Miroslav VinklerMimo Chodem
30.5.2020 09:57 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
30.5.2020 10:08 Reaguje na Mimo ChodemDopady klimatické změny ovlivňují mě i vás již osobně.
Zatímco IPCC svádí vše na antropogenní emise CO2 , teorie BP prokazuje velmi významný podíl ničení bioty člověkem a odborně prokazuje tento vliv na změnu klimatu.
To snad není politikum.
Ano, modelování klimatu je ryze odborná práce. Pokud však "opomíná" uznat vliv bioty na klima a neuvažuje s ním , potom je něco špatně. Dostáváme chybné výsledky a na jejich základě promítáme tuto chybu do našeho života --- konkrétně --- masívní nasazení OZE nás zachrání.
Nezachrání -- hrajeme si na pánaboha,kterým nejsme a nebudeme.
Musíme pokorně uznat, že naše místo je mezi všemi živými organismy a nikoli nad nimi.
A z tohoto pohledu korigovat naše jednání.
Ladislav Metelka
30.5.2020 10:12 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
30.5.2020 10:30 Reaguje na Ladislav MetelkaRozdíl je však jinde ,a to zcela zásadní.
IPCC tvrdí,zjednodušeně, že za vším je nárůst CO2 z fosilních paliv.
A problém chce řešit TECHNICKY nasazením OZE a útlumem využívání fosilních paliv.
Teorie BP tvrdí, zjednodušeně, že jsme zlikvidovali takové plochy lesů, že to vedlo k pozorované změně klimatu
A problém chce řešit REVITALIZACÍ území dotčených činnostmi člověka. Spoléhá nikoli na TECHNIKU, ale na přirozenou vlastnost živých organismů obnovovat poškozená území.
Nelze sloučit oba přístupy ze zřejmých důvodů.
Pozn. Posoudíte-li nárůst koncentrace CO2 a nárůst globální teploty s mírou zejména odlesňovaných ploch od r. 1775 zjistíte zajímavou věc.
Jejich směrnice jsou si velice podobné.
Mimo Chodem
30.5.2020 10:32 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
30.5.2020 10:37 Reaguje na Mimo Chodemviz https://www.investicniweb.cz/10-grafu-ktere-ilustruji-populacni-explozi-nejen-poslednich-200-let/
Ladislav Metelka
30.5.2020 10:46 Reaguje na Miroslav VinklerA pokud jde o přirozené změny klimatu, v každé zprávě IPCC o tom je dost. Např. v poslední zprávě: https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/WG1AR5_Chapter08_FINAL.pdf
Mimo Chodem
30.5.2020 10:46 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
30.5.2020 10:33 Reaguje na Miroslav VinklerNo nic, jen si pletet příčinu s důsledky...
Karel Zvářal
30.5.2020 10:54 Reaguje na Miroslav VinklerMimo Chodem
30.5.2020 10:30 Reaguje na Miroslav VinklerWorking Group I to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [Stocker,
T.F., D. Qin, G.-K. Plattner, M. Tignor, S.K. Allen, J. Boschung, A. Nauels, Y. Xia, V. Bex and P.M. Midgley (eds.)].
Cambridge University Press, Cambridge, United Kingdom and New York, NY, USA.
Miroslav Vinkler
30.5.2020 10:35 Reaguje na Mimo ChodemTěmi jsou ovšem v navržených politikách pouze OZE , útlum fos. paliv a tzv. dekarbonizace společnosti.
Na ty "přírodní" příspěvky se jaksi zapomnělo.
Ladislav Metelka
30.5.2020 10:37 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Kalenda
30.5.2020 10:52 Reaguje na Ladislav MetelkaTakže klimatologové (v různých vládních i nevládních organizacích) slouží jen jako užiteční idioti a dodávají podklady politikům, koho je možno více zdanit a kdo vypouští ty nebezpečné plyny CO2 + CH4 do ovzduší.
Ladislav Metelka
30.5.2020 10:57 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
31.5.2020 07:34 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.5.2020 08:13 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
31.5.2020 08:55 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Kalenda
30.5.2020 11:49 Reaguje na Petr Eliáškdy Martin Rasmusen prohlásil, že časopis nebyl určen pro vyjádření stanoviska klimaskeptiků. Já jsem něco obdobného zažil s naším Vesmírem, kdy mi Boháček napsal něco podobného.
Dejte kontrapříklad toho, že skutečně lžu. Zejména mě zajímá, v čem že to lžu. V opačném případě vás budu považovat pouze za provokatéra a podlého člověka.
Karel Zvářal
30.5.2020 12:29 Reaguje na Pavel Kalendahttps://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Duben-2018/Sycek-obecny-Ptak-roku-2018
Petr Eliáš
31.5.2020 07:17 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
30.5.2020 13:44 Reaguje na Pavel KalendaPavel Dudr
30.5.2020 22:23 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
31.5.2020 07:33 Reaguje na Pavel DudrMimo Chodem
30.5.2020 10:42 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
30.5.2020 11:23 Reaguje na Mimo ChodemNaproti tomu European Green Deal je promítán do chystaných Směrnic EU. Ty už budou právně vymahatelné u jednotlivých národních států EU.
Ladislav Metelka
30.5.2020 11:26 Reaguje na Miroslav VinklerMilan G
30.5.2020 13:30 Reaguje na Ladislav MetelkaK čemu asi tak dojde, co myslíte?
Jen tak mimochodem, vy už jste pracoval v IPCC v době kdy se provalil ten podvod, kdy vědci manipulovali s údaji o oteplování země? Aby nedošlo k omylu, vůbec to neberte osobně. Pouze se ptám.
Mimo Chodem
30.5.2020 11:32 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
30.5.2020 12:36 Reaguje na Mimo ChodemEGD se výslovně odkazuje na Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC): zvláštní zpráva o dopadech nárůstu globálního oteplování o 1,5 °C;
Viz EGD na stránkách EU , zde :
https://eur-lex.europa.eu/
jako nejdůležitější odkaz vedený pod 1)
------------------------
První hodnotící zpráva IPCC (The First Assessment Report) je dokument Mezivládního panelu pro změny klimatu, který byl dokončen v roce 1990.
Zpráva posloužila jako podklad pro vznik Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.
Ladislav Metelka
30.5.2020 12:41 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
30.5.2020 13:53 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 10:35 Reaguje na Mimo ChodemJan Šimůnek
31.5.2020 08:52 Reaguje na Mimo ChodemJinak máte pravdu v tom, že tuhle partu je třeba odstavit od moci politickými prostředky, nikoli nějakou vědeckou argumentací.
Oni si jsou velice dobře vědomi, že to, co hlásají, jsou jen nesmysly. Kdyby tomu tak nebylo tak by prosazovali jádro a ne technologie, které jsou z hlediska omezení produkce CO2 neúčinné nebo škodlivé (OZE), případně technologie, které produkci CO2 ekonomikou zvyšují (např. elektromobily). A netolerovali by to, co se běžně děje (staré země EU), tj. "dekarbonifikaci" přesunem "problematických" výrob do zemí 3. světa, kde jsou provozovány s daleko vyšší produkcí CO2 (jsou tam méně kvalitní a méně účinné uhelné elektrárny než jaké se odstavují v EU) a ještě vzniká ekologická stopa (včetně CO2) dovozem produkce zpět do EU přes půl zeměkoule.
Ladislav Metelka
31.5.2020 08:56 Reaguje na Jan ŠimůnekMiroslav Vinkler
30.5.2020 11:40Vi: "A teď buďte tak laskav a odpovězte i na moji otázku " Základem teorie BP je přece to, že tvrdí, že biota může ovlivňovat klima a v průběhu dostatečně dlouhé doby dokonce velice výrazně. Souhlasíte s tímto
tvrzením ? "
Me. "Asi myslíte změny bioty... Lokálně ano, globálně je to poměrně nevýznamné (ve srovnání s vlivem skleníkových plynů).
------------------------
Jsem rád, že vás teď ,neberte si to osobně, můžu roztrhnout jak hada.
Všechny seriózní učebnice o historii zemské atmosféry uvádějí tři fáze vývoje zemské atmosféry.
První atmosféra
Složení - pravděpodobně H 2 , He, Ne
Druhá atmosféra
H 2 O, CO 2 , SO 2 , CO, S 2 , Cl 2 , N 2 , H 2 a NH 3
(povšimněte si, že absentuje kyslík)
Třetí atmosféra
zhruba stávající složení
plyn objemový podíl
dusík 78,084 %
kyslík 20,946 %
argon 0,934 %
CO2 0,04 %
neon 0,00182 % atd., H20 až 3%.
Jak se stalo, že rapidně ubylo CO2 a přibylo O2 ?
Fotochemická disociace - rozpad molekul vody ultrafialovým zářením
Vyráběné úrovně O2 cca. 1-2% současné úrovně.
Zbytek- fotosyntéza -- tedy vliv bioty !!!
Je tedy zcela prokazatelné, že biota zcela výrazně změnila fyzikálně-chemické parametry atmosféry . Lidově - sežrala CO2 a vyprodukovala kyslík .
Skleníkové jevy musely existovat jak ve II. fázi tak i nyní III.fáze
Pouze díky evolučnímu vývoji bioty bylo pozměněno globální složení atmosféry do dnešního stavu.
A co tvrdíte vy ? "Lokálně ano, globálně je to poměrně nevýznamné (ve srovnání s vlivem skleníkových plynů)."
Prosím o vaše vysvětlení.
Karel Zvářal
30.5.2020 11:56 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
30.5.2020 12:43 Reaguje na Miroslav VinklerPíšu o dnešní době. Vy ne?
Pavel Kalenda
30.5.2020 13:01 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 13:10 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
31.5.2020 07:19 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.5.2020 08:15 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
31.5.2020 08:27 Reaguje na Ladislav MetelkaVětšina klimatických cyklů je nějakým odrazem změn sluneční aktivity. Jako dobrý příklad je Halštatský cyklus 2300 let.
Ladislav Metelka
31.5.2020 08:39 Reaguje na Pavel KalendaLadislav Metelka
31.5.2020 08:49 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
31.5.2020 10:24 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Kalenda
31.5.2020 16:13 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Kalenda
31.5.2020 16:44 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Dudr
30.5.2020 13:15„IPCC představuje řadu scénářů změny klimatu na základě údajného vlivu CO2 na globální oteplování a EU hodlá na tomto základě nasměrovat bilióny € do transformace ekonomik a společnosti v Evropě.“ – A posílat miliardy na účty obchodníků s emisemi, prodejných médií a vědců, kteří v tom gigabyznysu také jedou, zatímco ti ostatní to vše zaplatí. Ale účinek na klima to nebude mít žádný, to sami přiznávají.
Milan Vaněček
30.5.2020 14:10A panu Metelkovi, za obhajobu stanoviska IPCC a odpovědi na různé připomínky.
A teď jak vidím realitu já, fyzik-důchodce, se zkušenostmi v modelování a proměřování vstupních parametrů do fyzikálních modelů, s tisíci citacemi ve světové literatuře.
V diskusi jsou konfrontovány dva přístupy: a) prvý z dílny IPCC, kde základní parametry jsou přenosy zářivé energie, přenos hmoty v oceánech a v ovzduší, zkrátka velmi komplikovaný ale pro přírodu jen zjednodušující model fyzikální.
b) druhý, biologicko-chemický, beroucí v úvahu chemické a biologické procesy na Zemi v průběhu věků, především fotosyntézu.
Samozřejmě, „správný“ model by měl zahrnout oboje, a) i b) jsou zjednodušeními reality.
Model a) argumentuje především korelací antropogenního zvyšování koncentrace CO2 v ovzduší a rostoucího podílu CO2 na „skleníkovém efektu“ (=oteplování planety).
Model b) argumentuje především korelací nárustu lidské populace a jejím (negativním) vlivem na okolní přírodu. (když jsem se narodil, byly na Zemi něco přes 2 milardy lidí, nyní je to už přes 7,5 miliardy).
Myslím, že oba modely vyjadřují ČÁST reality, v současné době ale nejsou dostatečné kvantitativně přesné a jsou navzájem propojeny jen velmi , velmi nedostatečně.
No a teď se všeho zmocnili politici, lobbysté všech druhů od uhelných a jaderných po ty z OZE. A na jedné straně technokraté a na druhé přátelé přírody takové, jaká (kdysi) byla.
Pánové, co takhle použít zdravý rozum a řící si: 1) je už nás na Zeměkouli opravdu hodně. A i rozvojové státy chtějí zvyšovat svůj „energetický blahobyt“. 2) Je třeba opouštět (teď se ještě dohodnout o rychlosti) staré technologie se zdraví škodlivými emisemi do vody, vzduchu i půdy a využít dosaženého technického pokroku v energetice, v průmyslové výrobě, v dopravě v recyklaci, v úsporách energie. 3) Redukci populace jadernou válkou si asi nikdo nepřeje, je třeba usilovat o stabilizaci celkové populace na Zemi pod 10 miliard. 4) Je třeba usilovat o kompletní koloběh surovin, nevyhazovat plasty do moře, odpad na skládky, jaderný odpad hluboko pod zem, usilovat o kompletní recyklaci (v „mé“ fotovoltaice to nazývají „cradle to cradle“ přístup, recyklací získáme skoro 100% surovin pro následnou novou výrobu fotovoltaických panelů).
A začít jednat, bez „CO2 hysterie“, bez snů o návratu do hospodaření na vesnici (já ještě pamatuji bezodpadově, dlouhodobě udržitelně hospodařící sedláky-mého dědečka, ale to nás bylo ve světě 3x méně než dnes a spousta věcí bylo zcela odlišných).
To co dělá IPCC či někteří extrémní ekologové je jen hysterie, zneužívaná a vyvolávaná určitými lobbystickými seskupeními. Lidé, teď myslím občané, voliči, by měli užívat zdravý rozum a my (vědci, technici, ekologové) bychom jim měli dodávat informace o našich nejnovějších technických i lidských možnostech, aby odolali náporu profesionálních lobbystů a reklamních agentů.
Miroslav Vinkler
30.5.2020 14:24 Reaguje na Milan VaněčekTím, že jsem na poslední místo příspěvku umístil odkaz na jedinečné soubory interaktivních grafů populace versus životní prostředí, jsem chtěl vážně na tuto populační problematiku upozornit.
https://www.investicniweb.cz/10-grafu-ktere-ilustruji-populacni-explozi-nejen-poslednich-200-let/
Ladislav Metelka
30.5.2020 16:19 Reaguje na Milan VaněčekPokud jde o IPCC - Vy považujete shrnutí výsledků, publikovaných v odborné literatuře, za hysterii? Vždyť IPCC nedělá žádný výzkum ale opravdu jen metaanalýzy z již publikovaných informací. Znáte vůbec ty zprávy? Četl jste nějakou?
Jinak souhlasím.
Milan Vaněček
30.5.2020 17:58 Reaguje na Ladislav MetelkaSkleníkový efekt je pro teplotu na zemi positivní zpětná vazba, čili vede ke katastrofě.
Ale je jasné, že stabilitu života na zemi ovlivňuje řada negativních zpětných vazeb, něco jako termostat, které teplotu a život na zemi stabilizují. Vám nemusím říkat, že negativní zpětná vazba je něco extrémně důležitého pro život na zemi. Pro laiky-není to nůbec něco "negativního", špatného, právě naopak.
Zprávy IPCC jsou pro mě příliš dlouhé, ale čtu vždy summary.
Co se týče výsledků publikovaných v literatuře: vědci, jako já, mají rádi konference. Jen v diskusi po skončení Vašeho příspěvku, se můžete dovědět něco zajímavého, aktuální námitky, musíte odpovídat na dotazy. To jsem vždy miloval.
V komunitě vědců, zabývajících se klimatickými změnami mi chybí pluralira názorů, kterou znám z vědecké práce.
A co se týče IPCC, to je opravdu politický panel, ne vědecký, občas se dočtete jak si nějaký vědec stěžuje, ze byl sice přizván k oponentuře zprávy, ale vlastně jen jako stafáž, bez reflexe jeho námitek.
A že ta problematika je opravdu zásadní a jak jsem napsal: ta fyzikální část je pro mě pochopitelná, reálná, ale není to komplexní pohled na energetickou bilanci a bilanci uhlíku a bilanci vody za zemi.
Řekněte mi které chemické a biologické procesy jsou vzaty v modelech do úvahy a s jakou váhou? Je to nutné uvažovat, v tom má pan Vinkler pravdu.
Jinak politika okolo "nízkoemisních zdrojů" v ČR, to je naprostá hysterie, s cílem protlačit extrémně nákladné jaderné elektrárny.
Chápu, že energetika je politika, v Německu, v EU, v Číně i USA. Ale hysterie škodí politice i energetice.
Ladislav Metelka
30.5.2020 18:44 Reaguje na Milan VaněčekJinak už jsem tady dával odkaz na schema SURFEX, které řeší právě procesy interakce země-atmosféra, včetně biosféry. Ale najdete to na http://www.umr-cnrm.fr/surfex/spip.php?rubrique11. O váze těch procesů nemá smysl mluvit, modely nejsou stochastické, ale dynamické.
Milan Vaněček
30.5.2020 20:33 Reaguje na Milan VaněčekLadislav Metelka
30.5.2020 20:47 Reaguje na Milan VaněčekMiroslav Vinkler
30.5.2020 14:12Zcela neobvyklé a výjimečné vlastnosti vody bez které by život nemohl vzniknout ani na Zemi ani jinde.
Voda je výjimečná kapalina, především díky své schopnosti tvořit zvláštní typ chemických vazeb, tzv. vodíkové můstky (vodíkové vazby). Vodíkový můstek je asi dvakrát delší a asi 10–20x slabší než kovalentní vazba mezi atomem kyslíku a vodíku.
Má unikátní množství fyzikálních vlastností:
vysoký bod tání a varu, vysokou tepelnou kapacitu, vysoké skupenské teplo vypařování a velkou tepelnou vodivost. To má pak dalekosáhlý vliv na teplotní režim celé planety (vodní plochy mění teplotu pomaleji než souše), na vodní organismy (poměrně konstantní teplota životního prostředí) a vlastně na všechny organismy, protože jejich těla jsou tvořena z velké části právě vodou.
Další důležitou vlastností molekul vody je jejich vzájemná soudržnost (koheze) a přilnavost k pevným látkám (adheze). Spolupůsobením těchto vlastností vzniká na rozhraní mezi plynným a kapalným prostředím tzv. povrchové napětí vody.
To je pro řadu organismů důležitá, neboť pro ne představuje opěrnou plochu. Daleko důležitějším důsledkem je však tzv. kapilarita (přesněji kapilární elevace vody). Kombinace adheze, koheze a kapilarity hraje zcela klíčovou úlohu například ve vodním transportu u rostlin.
Je to jediná látka na Zemi, s níž se osobně můžete současně setkat ve všech třech fázích (pevná,kapalná,plynná) .
I proto teorie BP klade takový důraz na hydrologii ve vazbě na vegetační pokryv a transport energií v rámci globálního uhlíkového cyklu, včetně významu páry u skleníkového efektu.
CO2 je z tohoto pohledu naprosto marginální záležitost.
Ladislav Metelka
30.5.2020 16:09 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
30.5.2020 16:19 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 16:21 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
30.5.2020 17:16Sice tam nedopsal, jak by si takovou syntézu v principu představoval, ale za zvážení to stojí.
Problém vidím v tom, že /zkratkovitě/ nevidím řešení mezi konečnou obyvatelnou plochou Země a exponencionálním nárůstem populace.
Je to velmi zajímavé téma a stálo by za samostatný článek.
Stojí za povšimnutí, že téma přelidnění je ve veřejném prostoru tabuizováno , místo toho aby se o něm čile diskutovalo.
Viz zcela negativní oficiální reakce na malthuziánství.
Karel Zvářal
30.5.2020 17:41 Reaguje na Miroslav VinklerMilan Vaněček
30.5.2020 19:20 Reaguje na Miroslav VinklerA jsou vědecké publikace, že je vliv vodní páry podceněn v klimatických modelech (pak je samozřejmě zvýrazněn vliv skleníkvého plynu CO2 na úkor skleníkového plynu vodní páry).
Vliv rostoucí populace Země musí být za posledních 200 let též obrovský. Ještě že ho aspoň Čína zastavila.
Ladislav Metelka
30.5.2020 19:23 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
30.5.2020 21:04 Reaguje na Ladislav MetelkaJinak pro mě je hlavní otázkou o klimatu: co je ten mechanismus základní, nejsilnější zpětné vazby, že je naše klima stabilní po pár posledních tisíců let?
Znáte odpověď, resp kde ji mohu najít?
Ladislav Metelka
30.5.2020 21:09 Reaguje na Milan VaněčekMiroslav Vinkler
30.5.2020 19:42 Reaguje na Milan VaněčekDoslova napsal:
" Není to teplo, které je posíláno Sluncem na Zemi, ale vysoce uspořádaná energie odpovídající obrovskému toku informací, který generuje uspořádané fyzické procesy a život bioty na zemském povrchu. "... Uspořádané makroskopické procesy nás obklopují v našem každodenním životě. Vítr, formování mraků, srážky a tok řek jsou příklady uspořádaných makroskopických procesů fyzické povahy....Uspořádanost těchto procesů znamená ,že molekuly zúčastněných látek se pohybují korelovaným způsobem. Například, všechny molekuly vody v řece mají složku rychlosti proudu.... atd.
blíže zde:
https://www.bioticregulation.ru/pubs/book00/chapter6a.pdf
Ladislav Metelka
30.5.2020 19:46 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
30.5.2020 19:57 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, snažit se porozumět tomu ,co chce vlastně sdělit ten druhý , je to také m.j. o toleranci a dílu vlastní pokory.
Ladislav Metelka
30.5.2020 20:00 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
30.5.2020 20:13 Reaguje na Ladislav Metelkaa) jaké jsou standardní fyzikální přístupy ke stabilitě klimatu
b) jaké jsou jeho přístupy k BIOTICKÉ STABILITĚ NOVODOBÉHO KLIMATU ZEMĚ
Fyziky je tam dost, snad vás to uspokojí.
zde : https://www.bioticregulation.ru/pubs/book00/chapter8a.pdf
Ladislav Metelka
30.5.2020 20:54 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
30.5.2020 17:38Ladislav Metelka
30.5.2020 18:48 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.5.2020 19:28 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 19:36 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.5.2020 19:43 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 19:45 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.5.2020 19:54 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 19:56 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.5.2020 20:06 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 20:09 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
30.5.2020 19:58 Reaguje na Ladislav Metelkavaber
31.5.2020 08:49 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.5.2020 08:55 Reaguje na vaberA k těm polárním oblastem - jako že tam víc proudí vzduch z mírných šířek? A ten se tam pak nějak hromadí? :-)
Karel Zvářal
31.5.2020 09:28 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.5.2020 09:35 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
31.5.2020 09:50 Reaguje na Ladislav MetelkaTo tání ledu je popisováno už asi 20 let. Někteří jásají, že bude otevřená severní lodní cesta, jiní pláčou, že lední medvědi s eběhem pár desetiletí utopí...
Ladislav Metelka
31.5.2020 10:00 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
31.5.2020 10:18 Reaguje na Ladislav MetelkaProto se pískomilové i v tom horku halí do tunik, aby se ochránili před silou slunce. My tu naši matičku Zemi obnažujeme stále víc a víc. Prostě si v tom skleníku zatápíme sami...
Ladislav Metelka
31.5.2020 10:20 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
31.5.2020 10:24 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.5.2020 14:05 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
31.5.2020 14:35 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.5.2020 14:52 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
31.5.2020 14:58 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
31.5.2020 15:01 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
31.5.2020 15:10 Reaguje na Karel ZvářalLadislav Metelka
31.5.2020 15:15 Reaguje na Karel ZvářalLadislav Metelka
31.5.2020 15:11 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
31.5.2020 15:39 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
1.6.2020 09:17 Reaguje na Ladislav MetelkaDoplnil bych ještě pana Zvářala:
Desertifikaci Arabského poloostrova, k níž došlo za prvních chalífů. Ještě zámeček Amra (jeho nástěnná výzdoba), nalezený českým cestovatelem a badatelem Musilem, reflektuje v jeho okolí lesostep tam, kde je v současné době naprostá poušť.
Desertifikaci Mezopotámie, opět historicky a archeologicky doloženou (a tam víme, že to alespoň zčásti zavinilo zasolování půdy umělou závlahou).
Desertifikace oblastí kolem Aralského jezera a Černého moře (způsobenou umělými závlahami za sovětského režimu) a některých dalších oblastí bývalého SSSR. I rozorání celin byl ekologický průser, stejně jako současné pěstování opiového máku v Afghánistanu.
Případně vznik "dust bowl" v USA někdy na přelomu 19. a 20. století.
Zcela jistě ani po tomto doplnění není výčet lidmi desertifikovaných oblastí úplný.
Ladislav Metelka
1.6.2020 09:20 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
1.6.2020 13:49 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 13:56 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
1.6.2020 18:49 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 19:10 Reaguje na Jan ŠimůnekKarel Zvářal
31.5.2020 14:42 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
31.5.2020 10:38 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
31.5.2020 12:59 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
31.5.2020 10:21 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
31.5.2020 10:27 Reaguje na Karel ZvářalVladimir Mertan
30.5.2020 20:37 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 20:50 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
30.5.2020 21:27 Reaguje na Ladislav Metelkabetween 0.8°C and 1.2°C) above pre-industrial levels in 2017,
increasing at 0.2°C (likely between 0.1°C and 0.3°C) per
decade (high confidence). Global warming is defined in this report
as an increase in combined surface air and sea surface temperatures
averaged over the globe and over a 30-year period. Unless otherwise
specified, warming is expressed relative to the period 1850–1900,
used as an approximation of pre-industrial temperatures in AR5.
For periods shorter than 30 years, warming refers to the estimated
average temperature over the 30 years centred on that shorter
period, accounting for the impact of any temperature fluctuations
or trend within those 30 years. Accordingly, warming from preindustrial levels to the decade 2006–2015 is assessed to be 0.87°C
(likely between 0.75°C and 0.99°C). Since 2000, the estimated level
of human-induced warming has been equal to the level of observed
warming with a likely range of ±20% accounting for uncertainty due
to contributions from solar and volcanic activity over the historical
period (high confidence). {1.2.1}
Miroslav Vinkler
30.5.2020 19:32 Reaguje na Karel ZvářalArktický mořský led se nejen zmenšuje, ale snižuje se i jeho tloušťka .Průměrné ztenčení arktického mořského ledu způsobuje vyšší přenos slunečního záření do oceánu a zvýšené toky tepelné energie z oceánu do atmosféry. Rovněž zrychluje transpolární drift ledu , migrace ledu z ruského sibiřského pobřeží přes arktickou pánev, což má za následek zvýšený export mořského ledu do severního Atlantiku mimo východní pobřeží Grónska.
Vědci přiznávají, že modely regionální i globální prostě Arktidu zatím "neumí" . Dochází zde totiž k významným rozdílům mezi předpovědí a realitou. Z čehož plyne, že tyto výstupy zatím nelze používat.
zdroj https://eos.org/
Karel Zvářal
30.5.2020 19:39 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
30.5.2020 19:42 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
30.5.2020 19:46 Reaguje na Ladislav Metelka"Unfortunately, coupled regional and global climate models do not yet unambiguously reproduce the recent drastic changes of Arctic climate parameters. For example, they systematically underestimate the decline of observed sea ice extent. These significant differences between models and observations imply that the climate models do not adequately describe the underlying physical processes and feedback mechanisms in the Arctic. As a result, the projections from these models are also likely to be inadequate and not yet fit for use."
zdroj:
https://eos.org/science-updates/understanding-causes-and-effects-of-rapid-warming-in-the-arctic
Miroslav Vinkler
30.5.2020 19:52 Reaguje na Miroslav Vinkler"V arktické výzkumné komunitě dosud neexistuje shoda ohledně dominantních mechanismů vedoucích k zesílení amplifikace Arktidy."
Autoři :
Manfred Wendisch and Marlen Brückner, Leipzig Institute for Meteorology, University of Leipzig, Germany
citace : Wendisch, M., et al. (2017), Understanding causes and effects of rapid warming in the Arctic, Eos, 98, https://doi.org/10.1029/2017EO064803. Published on 17 January 2017.
Ladislav Metelka
30.5.2020 19:55 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
30.5.2020 20:02 Reaguje na Ladislav Metelka" Models Have Room for Improvement "
A moje verze překladu je :
Modely mají prostor pro zlepšení
Vaše verze je jaká ?
Ladislav Metelka
30.5.2020 20:03 Reaguje na Miroslav VinklerMilan Vaněček
30.5.2020 21:10 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 21:16 Reaguje na Milan VaněčekPavel Kalenda
30.5.2020 21:21 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 21:27 Reaguje na Pavel KalendaMilan Vaněček
30.5.2020 21:29 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
30.5.2020 21:55 Reaguje naLadislav Metelka
30.5.2020 22:44 Reaguje naJe to starší model, ale máte o tom něco, tuším, na straně 58.
Milan Vaněček
30.5.2020 21:57 Reaguje nadetail viz https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2405844018327415
Ladislav Metelka
30.5.2020 22:04 Reaguje na Milan VaněčekMiroslav Vinkler
31.5.2020 05:23 Reaguje na Milan VaněčekPavel Kalenda
31.5.2020 07:56 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
31.5.2020 08:18 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Kalenda
31.5.2020 09:49 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.5.2020 09:57 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
1.6.2020 09:20 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 09:24 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
1.6.2020 13:52 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 13:58 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
1.6.2020 18:50 Reaguje na Ladislav MetelkaMiroslav Vinkler
31.5.2020 06:03Teorie BP to vysvětluje takto :
Atmosférická koncentrace oxidu uhličitého nezávisí na teplotě. Hromadění CO 2 v atmosféře proto nemůže vést k úniku skleníkových efektů. Absorpční pásmo CO 2 pokrývá 19% spektra tepelného záření Země.
Bez ohledu na rozšíření absorpčního pásma, i když se koncentrace CO2 bude zvyšovat teoreticky nekonečně (ne dvakrát nebo třikrát, ale třeba sto násobně ve srovnání s obdobím předindustriálního období),
!!!!!skleníkový efekt se nezvýší o více než 20%. !!!!!
Hlavní otázkou přece je, proč klima Země s její kapalnou hydrosférou zůstává stabilní navzdory pozitivní zpětné vazbě spojené s teplotní závislostí koncentrace vodní páry, tj. proč se hydrosféra neodpařuje ani nezamrzá. Tato otázka nebyla a není IPCC zvažována a ani o ni zájem nejeví.
Ukazuje se, že životně kompatibilní globální průměrná povrchová teplota odpovídající kapalnému stavu vody je stabilizována fungováním přírodních ekosystémů prostřednictvím biologické kontroly povrchového vypařování v oceánu a evapotranspirace na zemi.
(výpočet převažující role vodní páry nad CO2 naleznete zde:
https://www.bioticregulation.ru/common/pdf/kldan-en.pdf
pod názvem : Skleníkový efekt a stabilita globální průměrné povrchové
teploty
Ladislav Metelka
31.5.2020 08:28 Reaguje na Miroslav VinklerV globální měřítku na to vodní páru nepotřebujete, protože teplo, které se spotřebuje na výpar, se zase do atmosféry uvolní při její kondenzaci a energetický obsah atmosféry to nezmění.
Chápete?
Milan Vaněček
31.5.2020 09:00 Reaguje na Ladislav Metelkaměl jste říci, My , v IPCC nepotřebujeme, v našich modelech nepotřebujeme.
Ale realita je že vodní pára (viz spektrum absorpce v IČ na které jsem dal odkaz) je hlavní "skleníkový plyn", s velmi komplexními účinky
a, jak jste se mě ptal včera v 19:23 na ten odkaz, co jsem měl jen v hlavě,
tak když zadáte do Google global warming effect of low clouds
tak na vás vypadne spousta vědeckých i populárních článků o tom, co říkám (něco málo z toho jsem i četl).
To nelze bagatelizovat.
Ladislav Metelka
31.5.2020 09:09 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
31.5.2020 09:33 Reaguje na Ladislav MetelkaBy reflecting solar radiation back to space (the albedo effect of clouds) and by trapping infrared radiation emitted by the surface and the lower troposphere (the greenhouse effect of clouds), clouds exert two competing effects on the Earth’s radiation budget. These two effects are usually referred to as the SW and LW components of the cloud radiative forcing (CRF). The balance between these two components depends on many factors, including macrophysical and microphysical cloud properties. In the current climate, clouds exert a cooling effect on climate (the global mean CRF is negative). In response to global warming, the cooling effect of clouds on climate might be enhanced or weakened, thereby producing a radiative feedback to climate warming (Randall et al., 2006; NRC, 2003; Zhang, 2004; Stephens, 2005; Bony et al., 2006).
In many climate models, details in the representation of clouds can substantially affect the model estimates of cloud feedback and climate sensitivity (e.g., Senior and Mitchell, 1993; Le Treut et al., 1994; Yao and Del Genio, 2002; Zhang, 2004; Stainforth et al., 2005; Yokohata et al., 2005). Moreover, the spread of climate sensitivity estimates among current models arises primarily from inter-model differences in cloud feedbacks (Colman, 2003a; Soden and Held, 2006; Webb et al., 2006; Section 8.6.2, Figure 8.14). Therefore, cloud feedbacks remain the largest source of uncertainty in climate sensitivity estimates.
už tehdy věděli, že je to problém, mohl by jste nám dát přehled o nejnovějším vývoji?
Vím že nedávno byly publikovány (možná jen preprint na vědeckém internetu) věci skeptické k modelu IPCC.
Milan Vaněček
31.5.2020 09:36 Reaguje na Milan VaněčekLadislav Metelka
31.5.2020 09:43 Reaguje na Milan Vaněček2. IPCC žádné modely nemá. Ani nerovádí žádný výzkum. Používá modely, počítané v národních meteorologických službách a dělá metaanalýzy publikovaných výsledků. Malinko o modelech pro 6.zprávu IPCC najdete na https://pcmdi.llnl.gov/CMIP6/
Milan Vaněček
31.5.2020 10:19 Reaguje na Ladislav Metelkapoukazující na to co způsobuje (nad obligátní vliv CO2) výraznější oteplování arktidy: nízké mraky (low-lwvel clouds) a aerosoly= kondensační jádra. Zase, výrazný efekt=změna albeda v oblasti.
Miroslav Vinkler
31.5.2020 09:35 Reaguje na Ladislav MetelkaVámi podceňovaná vodní pára m.j. tvoří oblačnost od které se část solárního spektra odráží a tudíž nemůže být zdrojem výše uvedeného rozdílů energií (solární - IR Země) vedoucího ke zvýšení teploty.
V článku máte jasně uvedeno :
"Ukazuje se, že pozorovaná stabilita zemského klimatu s ohledem na průměrnou globální povrchovou teplotu ukazuje na komplexní povahu změn teploty závislosti na ALBEDU a skleníkovém efektu v rámci vyžadovaných teploty příznivých pro život (5°C-25°C), a to v dostatečném časovém úseku."
Pavel Kalenda
31.5.2020 09:46 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
31.5.2020 09:53 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
31.5.2020 11:34 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
31.5.2020 14:13 Reaguje na Pavel KalendaLadislav Metelka
31.5.2020 09:50 Reaguje na Miroslav VinklerMilan Vaněček
31.5.2020 10:23 Reaguje na Ladislav Metelkaa pro modelování.
Karel Zvářal
31.5.2020 13:27A to je údaj týkající se jen dvanácti let! Co se dělo s krajinou před stovkami a tisíci let, kolik savan a lesů padlo při "dobývání světa", a hlavně jak toto plundrování dokázal klimatický systém ustát, je na jednu stranu pozoruhodné, na druhou varující. Míra únosnosti adaptačních (kompenzačních) mechanismů planety byla zřejmě překročena a jsme svědky možná bezprecedentní změny klimatu, co se týká rychlosti. To vyvolává nárůst skleníkových plynů, rychle odtává permafrost a proces se samourychluje. Jaká z toho vyplývá výzva pro lidstvo, bylo řečeno v jiných diskusích.
Miroslav Vinkler
31.5.2020 17:28 Reaguje na Karel ZvářalPři průměru 375 W solárního příkonu na 1m2 plochy lze dovodit , že lidstvo u cca 8500 TW (srovnej s celkovým solárním příkonem Země 180 000 TW) vyměnilo teplo latentní za teplo zjevné .
To už nejsou žádné bezvýznamné lokální změny toků energií jak se snaží namluvit pan Metelka nebo IPCC.
Jsou to doslova titánské síly, které jsme uvedli do pohybu a dnes se podivujeme nad klimatickou změnou a globálním oteplováním.
Ladislav Metelka
31.5.2020 19:37 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
31.5.2020 13:29Zpráva profesora Henrika Svensmark z Dánského národního kosmického institutu nastiňuje některé pozoruhodné korelace mezi sluneční aktivitou a minulými změnami klimatu.
Tak jsem se rychle podíval na práci dánského profesora Svensmarka
FORCE MAJEURE
The Sun’s Role in Climate Change
Henrik Svensmark
vydáno 2019
Provedl analýzu solární konstanty podle orbity Země a jejího vlivu na změny klimatu v minulosti .
Řekl: „Změny v celkovém slunečním záření jsou ve skutečnosti docela malé, musely by být téměř desetkrát větší, aby vysvětlily , jak se oceány během 11 let slunečního cyklu zahřívají a ochlazují."
Poukazuje na to, že musí existovat neznámý mechanismus, který by pozorovaný rozdíl vysvětlil a jedním z podezřelých jsou účinky galaktického kosmického záření na formace mraků.
Tato myšlenka je teoreticky přijatelná a v posledních letech získala významnou empirickou podporu.
Doporučuji si práci přečíst , viz odkaz níže , jasně,věcně a srozumitelně popsáno.
Tato hypotéza je slučitelná s teorií BP , která také klade důraz na změnu albeda v rámci negativní zpětné vazby.
https://www.thegwpf.org/content/uploads/2019/03/SvensmarkSolar2019-1.pdf
Jiří Svoboda
31.5.2020 20:40Když vyjdeme z vaší věty z článku: "Stupeň stability novodobého podnebí tedy závisí na míře změn albeda a skleníkového efektu společně s teplotou.", můžeme vše potřebné odvodit. Ta věta implicitně správně předpokládá, že nestabilita intenzity slunečního záření je zanedbatelná a globální teplota se mění v závislosti na albedu a skleníkovém efektu. Ale skleníkový efekt je výrazně zvyšován antropogenními emisemi CO2. Jak je možné, že tento elementární fakt v článku, který si dělá ambice na "vědecký výklad globální změny klimatu" vůbec nezohledňujete?
"Gorshkov výpočtem dokazuje, že navyšování koncentrace CO2 skutečně zvyšuje skleníkový efekt, avšak pouze do určité hodnoty."
To je přece nesmysl viz https://en.wikipedia.org/wiki/Radiative_forcing. Ten člověk zjevně nezná základní fyziku skleníkového jevu a počítá nesmysly! Problém je ale pane Vinklere u vás, že nejste schopen rozpoznat blud a takové magory (naštěstí zcela nevědecky) vychvalujete.
Milan Vaněček
31.5.2020 21:07 Reaguje na Jiří SvobodaCo je na tom za nesmysl, buďte konkrétní? Nejsem klimatolog, ale jsem optik.
Jinak optické vlastnosti "různých typů mraků" jsou netriviální záležitost.
Mraky (vodní kapičky nano či mikro rozměrů v nich) mohou fungovat jako PID regulace teploty planety, mohou být rozhodující mechanismus stabilizace, hlavní "termostat", umožňují regulovat teplotu na obě strany, zvyšovat i snižovat (zvyšování albeda i posilování skleníkového efektu).
Nikoho nepoučuji, jen se chci poučit sám,
a jak jsem citoval IPCC v 9:33, opakuji z něj závěrečnou větu : Therefore, cloud feedbacks remain the largest source of uncertainty in climate sensitivity estimates.
Jak pokročil stav znalostí v roce 2020?
Milan Vaněček
1.6.2020 10:24 Reaguje na Milan VaněčekJak pokročil stav znalostí o vlivu clouds?
Asi to bude chtít aspoň 10 let výzkumu, více experimentálních dat a výkonnější počítače nebo lepší algoritmy.
Petr Eliáš
1.6.2020 10:43 Reaguje na Milan VaněčekClouds and Aerosols z roku 2013
https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/WG1AR5_Chapter07_FINAL-1.pdf
Pokud najdu něco novějšího, dám to sem.
Milan Vaněček
1.6.2020 17:37 Reaguje na Petr EliášLow clouds contribute positive feedback in most models, but that behaviour is not well
understood, nor effectively constrained by observations, so we are not
confident that it is realistic. {7.2.4, 7.2.5, 7.2.6, Figures 7.9 to 7.11}.
=Nevědí, asi to bude naopak, než to předpokládaly modely.
Jiří Svoboda
1.6.2020 14:17 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
1.6.2020 15:00 Reaguje na Jiří SvobodaModelování s CO2 je v podstatě jednoduché, ale vliv nízké a vysoké oblačnosti je mnohem komplikovanější
a IPCC v roce 2007 to uváděl jako hlavní problém modelů, citaci ze zprávy jsem sem dával již 2x.
Nemůžetediskutovat vedlejší jev bez poznání toho hlavního, to pak není o přírodě ale jen o (nedokonalých) modelech.
Jiří Svoboda
2.6.2020 10:16 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
7.6.2020 15:08 Reaguje na Jiří SvobodaA že nemáte představu jak to udělat lépe? To zřejmě nemá hodně lidí co dělatí modelování klimatu. A rozhodně nespoléhejte na diskusi zde.
Já, jako klimatický laik a zkušený fyzik jsem jen chtěl poctivou odpověď na vliv oblačnosti,
vím, že nové myšlenky a teorie nevznikají zastíráním problémů, ale naopak poukazováním na ně a hledáním řešení.
Miroslav Vinkler
1.6.2020 09:10 Reaguje na Jiří SvobodaI pan Metelka , zapřísáhlý odpůrce jiných vysvětlení a bezesporu jeden z dobrých znalců klimatologie a meteorologie , je ochoten v této věci diskutovat.
To, že se nemůžeme shodnout na některých věcech je přirozené, protože vycházíme z jiných paradigmat.
On striktně dodržuje klasickou doktrínu mechanisticko-materialistické školy, která tvrdí, že pozorované změny lze vysvětlit na úrovni toků energií (hydrosféra-litosféra-atmosféra - vesmír) aniž bychom vzali v potaz úlohu bioty jako aktivního hráče.
Teorie BP poukazuje na to, že biologické procesy (komplexy fyzikálně-chemických procesů) vázané na biotu ve vztahu k vnějšímu prostředí mají důležitou roli i v rámci energetických vztahů , které nejsou dostatečně oceněny v systému stability klimatu ,jejichž matematickým popisem jsou N-S rovnice, o kterých nevíme zda vůbec řešení mají.
Zatímco IPCC vede společnost (vlády a parlamenty; veřejnost) k názorům, že masivním nasazením OZE a odstavením fosilních zdrojů a ostrakizací jádra , změníme stav k lepšímu, a to čistě TECHNICKÝMI prostředky , považuje teorie BP takové jednání za škodlivé a zcela zásadní omyl.
Upozorňuje na to, že existence homo sapiens na Zemi byla, je a bude dána pouze jeho udržitelným postavením v hierarchii bioty, a to v rámci globální ekologické stability .
Biotu považuje za !! základ negativní zpětné vazby !! (ve fyzikálním smyslu dle p.Metelky) , která zajišťuje relativně úzké teplotní pásmo nutné pro její přežití a rozvoj (5C-25C) a podává fyzikální vysvětlení tohoto jevu. (které je klimaalarmisty popíráno )
K vašemu "nesmyslu" o navyšování CO2 a jeho vlivu do určité míry.
Máte na to konkrétní odkaz - konkrétní vědecký článek - tak si to alespoň přečtěte a napište nám , kde jste našel "bludy a magořiny"
Ladislav Metelka
1.6.2020 09:16 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 09:34 Reaguje na Ladislav MetelkaA jsme u toho , vaše strana tvrdí, že jsou marginální
BP tvrdí, že jsou podstatné
Je to o přístupu k nazírání na svět - paradigma =obecně přijímané schéma, vzorec myšlení, či model
Ladislav Metelka
1.6.2020 09:38 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 10:26 Reaguje na Ladislav MetelkaIPCC - závěrečná věta : Therefore, cloud feedbacks remain the largest source of uncertainty in climate sensitivity estimates.
Mraky (vodní kapičky nano či mikro rozměrů v nich) mohou fungovat jako PID regulace teploty planety, mohou být rozhodujícím mechanismem stabilizace, hlavní "termostat", umožňují regulovat teplotu na obě strany, zvyšovat i snižovat
(zvyšování albeda i posilování skleníkového efektu).
A o tom také mluví práce G+M v části jejich celkového vysvětlení BP.
To prosím najdu kde ?
SURFEX obsahuje různé moduly, které umožňují popsat výměnu vody, hybnosti a energie na čtyřech plochách: moře, jezero, vegetace a město . Na vegetacích zahrnuje toto schéma interakci mezi půdou, biosférou a atmosférou (ISBA). Ta má řešit současně energetický a vodní rozpočet půdy a vegetace. Vegetační parametry pocházejí z databáze Ecoclimap .
Pokud tomu tak je , ukažte mi ,kde se tam promítají tvrzení G+M . Nevidím je tam.
Ještě k aplikaci SURFEXU v ČR:možná se odkazujete "Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR 2015-2060 " Mat-fyz. KU Praha
Ale i zde je uvedeno:
...pro svůj běh potřebují vstupy na okraji svojí integrační domény (tzv. okrajové podmínky)... Modelové simulace klimatu jsou zatížené neurčitostmi vyplývajícími z chaotického chování, nedokonalého poznání a popisu klimatického systému a nejistoty ve scénářích vývoje koncentrací skleníkových plynů a využití povrchu...
Ladislav Metelka
1.6.2020 10:33 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
1.6.2020 12:50 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
1.6.2020 13:54 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 14:00 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
1.6.2020 18:52 Reaguje na Ladislav MetelkaJiří Svoboda
1.6.2020 10:05 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 10:29 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
1.6.2020 14:11 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
1.6.2020 10:28 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 10:38 Reaguje na Jiří Svoboda!!! Absorpční pásmo CO 2 pokrývá 19% spektra tepelného záření Země. Bez ohledu na rozšíření absorpčního pásma, i když se koncentrace CO2 bude zvyšovat teoreticky nekonečně (ne dvakrát nebo třikrát, ale třeba sto násobně ve srovnání s obdobím předindustriálního období),skleníkový efekt se nezvýší o více než 20%. !!!!!
https://www.bioticregulation.ru/common/pdf/kldan-en.pdf
pod názvem : Skleníkový efekt a stabilita globální průměrné povrchové
teploty
Ladislav Metelka
1.6.2020 10:44 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 11:06 Reaguje na Ladislav Metelkaa) O kolik se zvýšila teplota oceánu od 1990 do 2018 ?
Jaká je hmotnost CO2/rok v důsledku menší absorpce oceánem ?
b) kolik metanu se z permafrostu (1990-2018) uvolnilo do atmosféry - postačí odkaz na zdroj.
Ladislav Metelka
1.6.2020 11:14 Reaguje na Miroslav Vinklerb) https://en.wikipedia.org/wiki/Arctic_methane_emissions , literatury tam máte dost.
Miroslav Vinkler
1.6.2020 12:10 Reaguje na Ladislav MetelkaKde máte hmotnost CO2/rok ??
ad b) Hong a kol. (2017) Došli k závěru, že nárůst toku začal před stovkami až tisíci lety, a to ještě před začátkem oteplování, které ostatní spekulovali jako jeho příčina, a že tyto prosakování se nezvyšují kvůli krátkodobému oteplování. ...Výsledky naší studie naznačují, že nesmírné prosakování v této oblasti je výsledkem přirozeného stavu systému.
A tím chtěl básník říct CO ?
Milan Vaněček
1.6.2020 16:50 Reaguje na Ladislav MetelkaJiří Svoboda
1.6.2020 14:01 Reaguje na Miroslav VinklerMilan Vaněček
1.6.2020 14:52 Reaguje na Jiří Svobodavidím, že říkáte, že jsme v lineární oblasti.
Jiří Svoboda
2.6.2020 10:07 Reaguje na Milan VaněčekJiří Svoboda
1.6.2020 10:33 Reaguje na Miroslav VinklerKde je, prosím, to fyzikální vysvětlení podáno?
Miroslav Vinkler
1.6.2020 10:40 Reaguje na Jiří SvobodaCož ze zřejmých důvodů nebudu, pokud chce někdo číst knihy, musí se nejdříve naučit slabikář.
Jiří Svoboda
1.6.2020 14:04 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
1.6.2020 14:06 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
1.6.2020 14:28 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Kalenda
2.6.2020 09:35 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
2.6.2020 10:02 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
2.6.2020 10:47 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
4.6.2020 15:36 Reaguje na Pavel KalendaLadislav Metelka
1.6.2020 08:16Pokud je oteplení způsobeno odvodněním a menší transformací energie na latentní teplo a větší na zjevné teplo, tak mi vysvětlete, proč je větší oteplení v zimě než v létě. V zimě je výpar malý a skoro není co snižovat. V létě je naopak velký, je co snižovat a tak by se podle této hypotézy mělo v létě oteplovat víc než v zimě.
Jan Šimůnek
1.6.2020 09:26 Reaguje na Ladislav Metelka2. sníh, jinovatka, mlhy
3. vyšší oblačnost (která se prostřídá s tou vymraženou půdou (sub 1), ta se zase silně vymrazí za jasných nocí
Asi by se toho našlo víc.
Ladislav Metelka
1.6.2020 09:31 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
1.6.2020 13:57 Reaguje na Ladislav MetelkaMiroslav Vinkler
1.6.2020 10:57 Reaguje na Ladislav MetelkaTeorie BP tvrdí, že zvýšení globální teploty je m.j. dáno antropogenním narušením negativní zpětné vazby, kterou zajišťuje biota.
To se projevuje m.j. na změně albeda, která, pominu-li vlastnosti povrchu (sníh,led) , záleží také na dvojjediné roli oblačnosti ,rozuměj vodní páry (skleníkový efekt versus odrazivost ) v atmosféře . A jsme zpátky u významu vegetace.
Vy jste tuto záležitost zúžil pouze na jeden jev - navýšení poměrů Qz / Ql - a z toho plynoucí změny energetické.
Zde si také dovoluji upozornit,že když je v ČR zima, je na protější straně Země léto.
V článku máte uvedeno :
"pozorovaná stabilita zemského klimatu s ohledem na průměrnou globální povrchovou teplotu ukazuje na komplexní povahu změn TEPLOTY závislosti na ALBEDU a SKLENÍKOVÉM EFEKTU v rámci vyžadovaných teploty příznivých pro život (5°C-25°C).
Tedy závislost teploty na obou jevech , nikoli na jednom (skleníkový jev) jak se snažíte podsouvat.
Ladislav Metelka
1.6.2020 11:03 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 11:09 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 11:16 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
1.6.2020 11:21 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 13:41 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.6.2020 13:47 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 14:03 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.6.2020 14:10 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
1.6.2020 14:17 Reaguje na Karel ZvářalLadislav Metelka
1.6.2020 14:30 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.6.2020 14:46 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 14:48 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.6.2020 14:52 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 14:27 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.6.2020 14:48 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 14:54 Reaguje na Karel ZvářalMiroslav Vinkler
1.6.2020 12:03 Reaguje na Ladislav MetelkaVšude jsem uvedl odkazy na konkrétní statě jejich prací na které jste dostal link.
Pokud máte výhrady,uveďte , že na str. XY výpočet ten a ten je nesprávný z těch a těch důvodů.
Já mohu udělat jedinou věc. Zaslat tyto námitky do Petrohradu a požádat o vysvětlení. Které vám rád přepošlu.
Na matematiku vyšších levelů u složitých fyzikálních procesů skutečně nemám a taky to přiznávám.
Ladislav Metelka
1.6.2020 12:15 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 12:42 Reaguje na Ladislav MetelkaNaštěstí se změny odehrávají tak rychle, že je solidní šance nás dvou nakonec zjistit jak to bylo skutečně.
Ladislav Metelka
1.6.2020 12:52 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
1.6.2020 13:37 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 13:42 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.6.2020 13:50 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
1.6.2020 18:56 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
1.6.2020 13:59 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
1.6.2020 18:57 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 19:04 Reaguje na Jan ŠimůnekKarel Zvářal
1.6.2020 11:03 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://www.televizeseznam.cz/video/kultura-9242/trailer-k-filmu-antropocen-epocha-cloveka-63989671#utm_content=organic&utm_term=antropoc%C3%A9n&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz&title=Antropoc%C3%A9n%3A%20Epocha%20%C4%8Dlov%C4%9Bka%20je%20dokument%20o%20%C4%8Dinnosti%20ohro%C5%BEuj%C3%ADc%C3%AD%26hellip%3B
Milan Vaněček
1.6.2020 10:38Víme už něco významně nového oproti situaci popsané v IPCC v roce 2007?
opět z ní cituji: In response to global warming, the cooling effect of clouds on climate might be enhanced or weakened, thereby producing a radiative feedback to climate warming (Randall et al., 2006; NRC, 2003; Zhang, 2004; Stephens, 2005; Bony et al., 2006).
In many climate models, details in the representation of clouds can substantially affect the model estimates of cloud feedback and climate sensitivity (e.g., Senior and Mitchell, 1993; Le Treut et al., 1994; Yao and Del Genio, 2002; Zhang, 2004; Stainforth et al., 2005; Yokohata et al., 2005). Moreover, the spread of climate sensitivity estimates among current models arises primarily from inter-model differences in cloud feedbacks (Colman, 2003a; Soden and Held, 2006; Webb et al., 2006; Section 8.6.2, Figure 8.14). Therefore, cloud feedbacks remain the largest source of uncertainty in climate sensitivity estimates.
Miroslav Vinkler
1.6.2020 11:01 Reaguje na Milan VaněčekPavel Kalenda
1.6.2020 11:06 Reaguje na Milan VaněčekV modelech ale zcela absentuje geosféra, která umožňuje jak akumulaci sluneční energie, tak její postupné uvolňování o několik století později (poločas akumulace/uvolnění je cca 270 let). A tato hypotéza je schopna vysvětlit cca 85% pozorovaných dlouhoperiodických meteorologických a krátkoperiodických klimatických variací (na škále tisíců let):
https://www.researchgate.net/publication/330225187_Calculation_of_solar_energy_accumulated_in_the_continental_rocks
Ale to tady bylo už diskutováno pod článkem
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-kalenda-miroslav-vinkler-jak-je-to-dnes-s-vyvojem-poznani-v-klimatologii-aneb-od-meteorologie-k-astronomii
Ladislav Metelka
1.6.2020 11:18 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
1.6.2020 11:46 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 11:56 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
1.6.2020 12:03 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 12:05 Reaguje na Pavel KalendaLadislav Metelka
1.6.2020 12:06 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 12:32 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
1.6.2020 12:55 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 13:09 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
1.6.2020 13:15 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 13:21 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
1.6.2020 13:25 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 13:29 Reaguje na Pavel KalendaJan Šimůnek
1.6.2020 14:02 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 14:04 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Kalenda
1.6.2020 14:29 Reaguje na Ladislav Metelkatakže svá tvrzení můžu doložit. A pan Šimůnek, jak se ukazuje, taky fyzice rozumí.
Ladislav Metelka
1.6.2020 14:33 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
1.6.2020 14:46 Reaguje na Ladislav Metelkaale ani odtamtud to nyní nechodí.
Ladislav Metelka
1.6.2020 14:56 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
1.6.2020 15:12 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Kalenda
1.6.2020 15:21 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 15:30 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
1.6.2020 15:49 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Kalenda
3.6.2020 11:29 Reaguje na Ladislav MetelkaJan Šimůnek
1.6.2020 19:00 Reaguje na Pavel KalendaPavel Hanzl
1.6.2020 17:43 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
1.6.2020 15:57Meteorologové a fyzici-klimatologové zkoumají hlavně vlivy fyzikální, jsou tu ale i jiné fyzikální vlivy než sluneční (třeba zemské jádro, radioaktivní rozpad)
a hlavně jsou tu efekty chemické (vazba uhlíku v různých minerálech, .., komplikované závislosti rozpustnosti v různých prostředích,...)
a biologické či biologicko chemické (fotosyntéza, ...).
To zřejmě zatím dát dohromady nikdo nesvede. Ani tu samotnou fyziku, ani ty chemicko-biologicko-ekologické věci.Viz citované ze zprávy IPCC.
Klimatologové a ekologové používají různý jazyk a zdůrazňují různé aspekty a nerozumí si. To že někdo rozumí více termodynamice a záření černého tělesa, někdo více optice (jako já), někdo více ekologii, vůbec ho nenadřazuje pro diskusi a hlavně, a to mě zajímá, pro sdílení informací.
Politici vytrhávají věci z kontextu, operují zjednodušenými modely "coby, kdyby", dominuje lobbysmus průmyslových korporací, ať již za čistou energii (IT a "nové" korporace) nebo za dobrou starou špinavou energii (starý průmysl).
Přitom jde o extrémně významný vědecký a životní problém: buď a) doopravdy jsme na cestě stále se stupňujícího nárustu teploty (když je růst CO2 dominující mechanismus) nebo
b) dominující bude další populační růst který musí vést ke kolapsu civilisace
nebo
c) ten náš obrovský termostat (voda v oceánech a ovzduší) si opět se vším poradí (+- 2C).
Bádejme ve všech směrech, když bude ve všem takový obrovský pokrok každý rok jako třeba v té "mé" oblíbené fotovoltaice, tak se do 10-20 let dozvíme, jak jsme na tom.
Ale průměrná teplota je jen jeden důležitý parametr, pro život je nutné ještě hodně, hodně vody a trochu CO2.
Miroslav Vinkler
1.6.2020 17:12 Reaguje na Milan Vaněček"Objevil se fenomén neznámý starověku, který proniká do našich moderních společností natolik, že jeho všudypřítomnost nám téměř neponechává žádný prostor, abychom to vůbec věděli :Absolutní zákaz ptát se PROČ ?
Jsme dnes konfrontováni s lidmi, kteří vše vědí a jejichž názory nemohou být podrobeny kritické analýze oponentů , a proto je zakázáno zkoumání jejich názorů jako součást jimi tvrzených dogmat. “
- Eric Voegelin, Science, Politics and Gnosticism, 1968
Nepřipomíná vám to něco ?
Pavel Hanzl
1.6.2020 17:36 Reaguje na Milan VaněčekVšechny tyhle přírodní jevy v historii probíhaly podobně, jako dnes a přitom žádná tak rychlá změna klimatu nenastala.
Jak je to možné?
Vysvětlení je vlastně jen jediné, co v minulosti nenastávalo?
Tak razantní emise fosilního CO2.
Navíc jakékoliv další důkazy a další měření, ať do minulosti nebo současné, prakticky potvrzují souběh klimatických změn (především oteplování) s koncentrací CO2 v atmosféře. Důkazem je, že právě ty první předpovědi ze 60. let, které počítaly emise CO2 se prakticky velmi přesně vyplnily.
Milan Vaněček
1.6.2020 17:50 Reaguje na Pavel HanzlCo ale pozoruji, je vliv řeky, jezu a tepelného ostrova Prahy.
Karel Zvářal
1.6.2020 18:37 Reaguje na Milan VaněčekJan Šimůnek
1.6.2020 19:06 Reaguje na Karel ZvářalOvlivněna je i tepelná řada z Klementina, kterou navíc ovlivnila i Vltavská kaskáda, která výrazně v zimě otepluje vodu Vltavy v oblasti Prahy. Po postavení těchto přehrad přestala Vltava v Praze v zimě zamrzat, resp. zamrzá jen krátkodobě a ne každý rok. A je to dáno nikoli klimatem, ale vypouštěním teplejší spodní vody z tohoto vodního díla.
Ladislav Metelka
1.6.2020 19:15 Reaguje na Jan ŠimůnekMilan Vaněček
1.6.2020 20:05 Reaguje na Ladislav MetelkaZcela jiné tepelné poměry.
To jsem nepochopil. Kdo kecá??
A že Vltava nezamrzá kvůli přehradám s elektrárnou, to ví i malé dítě.
Ladislav Metelka
1.6.2020 20:08 Reaguje na Milan VaněčekNestačí???
Milan Vaněček
1.6.2020 20:14 Reaguje na Ladislav MetelkaAle samozřejmě, tepelný ostrov se jinak projeví na jihu u moře než na severu ve vnitrozemí. To snad souhlasíte. A zprůměrování z toho uvaří dobrý guláš.
Ladislav Metelka
1.6.2020 20:16 Reaguje na Milan VaněčekKarel Zvářal
1.6.2020 19:19 Reaguje na Jan ŠimůnekLadislav Metelka
1.6.2020 19:27 Reaguje na Jan ŠimůnekMiroslav Vinkler
1.6.2020 19:56 Reaguje na Ladislav MetelkaV letním dnu,srpen, 2007 jsem na ni ráno vyrazil někde od Orebiče.
V souladu s poučkami meteorologie - se zvyšující výškou se snižovala teplota, která však později byla více než kompenzována přílivem tepla se stoupajícím Sluncem neboť kličkujete po holých skalních pláních. (zjevné teplo)
Kupodivu nějakým zázrakem se pod vrcholem cca 20 min nachází (nacházel) zbytek lesa.
Rozdíl teplot ve 12 hod byl přímo kriminální a dýchalo se tam podstatně lépe-stín a vlhký vzduch. (latentní teplo)
To jsem o biotické pumpě nic nevěděl.
Pan Metelka i celá IPCC mohou vykládat,že stav bioty a klimatu je v modelech zahrnut (není) a že se de facto jedná o marginální záležitost. (nejedná)
Občas by se měli projít cca 3 hodiny rozpáleným městem a další tři hodiny vzrostlým lesem. A teprve potom psát své scénáře a úvahy o vlivu vegetace/bioty jak na počasí, tak i na klima.
To jen pro drobné odlehčení diskuze
Karel Zvářal
1.6.2020 20:02 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
1.6.2020 20:06 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.6.2020 20:08 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 20:05 Reaguje na Miroslav VinklerMilan Vaněček
1.6.2020 20:08 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 20:10 Reaguje na Milan VaněčekNebo není?
Milan Vaněček
1.6.2020 20:20 Reaguje na Ladislav MetelkaOpakuji část mého příspěvku v 17:37 o hodně výše. Je to z novější zprávy IPCC (2013):
"Low clouds contribute positive feedback in most models, but that behaviour is not well
understood, nor effectively constrained by observations, so we are not
confident that it is realistic. {7.2.4, 7.2.5, 7.2.6, Figures 7.9 to 7.11}.
=Nevědí, asi to bude naopak, než to předpokládaly modely.
Ladislav Metelka
1.6.2020 20:54 Reaguje na Milan VaněčekPetr Eliáš
1.6.2020 20:18 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2006gl/pdf/4_Volume4/V4_04_Ch4_Forest_Land.pdf
Miroslav Vinkler
1.6.2020 20:32 Reaguje na Petr EliášO dopadu na klima ani čárka.
/přelétl jsem rychle/
Ladislav Metelka
1.6.2020 20:55 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 21:11 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 21:19 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 21:30 Reaguje na Ladislav MetelkaAle o tom zmiňovaná kapitola není...
Ladislav Metelka
1.6.2020 21:40 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 21:49 Reaguje na Ladislav MetelkaNa lesy tady vidím MEGAN & MOHYCAN
Ladislav Metelka
1.6.2020 22:02 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 22:21 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 22:23 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 22:33 Reaguje na Ladislav MetelkaLink,kapitola,stránka,řádek
/děkuji/
Ladislav Metelka
1.6.2020 23:19 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
1.6.2020 21:23 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
1.6.2020 21:16 Reaguje na Milan VaněčekMiroslav Vinkler
1.6.2020 20:39" Vědci Lawrence Livermore National Laboratory identifikovali mechanismus, který způsobuje, že nízké mraky - a jejich vliv na energetickou rovnováhu Země - reagují odlišně na globální oteplování v závislosti na jejich prostorovém uspořádání....Výsledky naznačují, že studie,pravděpodobně podceňují, jak se Země bude zahřívat kvůli zvýšené koncentraci oxidu uhličitému. /časopis Nature Geosciences 31. října,2016/
Výzkum se zaměřil na mraky, které ovlivňují klima Země tím, že odrážejí příchozí sluneční záření a snižují odcházející tepelné záření.
Jak se zemský povrch zahřívá, mění se také radiační efekt mraků, což přispívá ke zpětné vazbě na klimatický systém. Pokud tyto změny mraků podporují radiační chlazení Země, působí jako negativní, tlumící zpětná vazbu na oteplování. Jindy zase působí jako pozitivní vazba a zesilují zpětnou vazbu na oteplování. Množství globálního oteplování způsobené zvýšeným oxidem uhličitým je kriticky závislé na znamení a velikosti zpětné vazby z cloudu, což z něj činí oblast intenzivního výzkumu.
Přestože má model pozitivní zpětnou vazbu v reakci na dlouhodobé očekávané globální oteplování, vykazuje model v posledních 30 letech silnou negativní zpětnou vazbu. Srdcem tohoto rozdílu jsou nízkoúrovňové mraky v tropech, které silně ochlazují planetu tím, že odrážejí sluneční záření do vesmíru.
https://phys.org/news/2016-10-cloudy-feedback-global.html
Ladislav Metelka
1.6.2020 21:03 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 21:07 Reaguje na Ladislav MetelkaSrovnejte s rozlohou např. EU 4 476 000 km²
Miroslav Vinkler
1.6.2020 21:09 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/2017MS001096
Ladislav Metelka
1.6.2020 21:26 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 21:38 Reaguje na Ladislav MetelkaZ modelů založených na jádrové rovnici , o které se ani neví, zda-li má řešení...
Ladislav Metelka
1.6.2020 21:42 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 21:51 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
1.6.2020 22:04 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 22:20 Reaguje na Ladislav MetelkaAd2
Problém turbulence je nevyřešeným problémem klasické fyziky neboť matematické nástroje založené na diferenciálním a integrálním počtu se nehodí se pro popis komplexity, fraktální geometrie, deterministického chaosu či samoorganizace.
/nemáme dostatek informací/
Ale o tom teorie BP taky je.
Ladislav Metelka
1.6.2020 22:23 Reaguje na Miroslav Vinklerad 2) Hypotéza BP deterministicky popisuje turbulenci
Miroslav Vinkler
1.6.2020 22:30 Reaguje na Ladislav MetelkaViz :
http://www2.it.cas.cz/~uruba/docs/Turb5/NS_rovnice.pdf
Ladislav Metelka
1.6.2020 23:18 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Joun
1.6.2020 23:41 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
1.6.2020 21:23 Reaguje na Miroslav VinklerOceány se oteplují daleko pomaleji, proto současná koncentrace CO2 by odpovídaly vyšší teplotě. A do toho tlačíme ročně 40 miliard tun CO2. Prostě máme zaděláno na hodně velký průšvih.
Miroslav Vinkler
1.6.2020 22:26/ tak se s námi podělte o své pochybnosti /
Ladislav Metelka
1.6.2020 22:31 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
1.6.2020 22:39 Reaguje na Ladislav MetelkaAle je to vaše právo a já to respektuji.
Miroslav Vinkler
2.6.2020 09:39Prokázali jsme, že teorie biotické pumpy má co říct k současnému dění kolem odhadů vývoje klimatu a jeho příčinám.
Byť p.Metelka (IPCC) tvrdí, že se o žádnou novou fyziku nejedná ,nedokázal zformulovat konkrétní výhrady ,které mohly být podrobeny odborné analýze přímo spoluautorem teorie dr. Makarieva.
Achilovou patou jeho tvrzení je fakt, že nelze popřít zcela zásadní význam vodní páry ve vazbě na změnu povrchu Země , danou zejména globálním odlesňováním v posledních dekádách.
Že si je IPCC toho vědomo, dokládají i jejich poznatky ,např. "Low clouds contribute positive feedback in most models, but that behaviour is not well
understood, nor effectively constrained by observations, so we are not
confident that it is realistic. " , kde jsme se odpovědi p.Metelky nedočkali.
Že i IPCC tuší, že něco není v pořádku dokládá i text připravované VI. hodnotící Zprávy (zde: https://www.ipcc.ch/2020/04/24/ipcc-wgii-extends-ar6-schedule/ ), kde je výslovně uvedeno v kapitole II. :
„Biofyzikální interakce“ je výměna vody a energie mezi zemí a atmosférou (oddíl 2.5). Země se zahřívá absorbováním slunečního a dlouhovlnného záření; ochlazuje se přenosem citlivého tepla (vedením a konvekcí) a latentního tepla (energie spojená s evapotranspirací vody) do atmosféry a prostřednictvím vyzařování dlouhovlnného záření z povrchu země. Tyto interakce mezi půdou a atmosférou závisí na charakteristikách povrchu půdy, včetně odrazivosti krátkovlnného záření (ALBEDO), emisivity dlouhovlnného záření vegetací a půdami, drsnosti povrchu a přístupu k půdní vodě vegetací... ..Výměny skleníkových plynů mezi zemí a atmosférou se označují jako „biogeochemické interakce“ (oddíl 2.3), které jsou poháněny hlavně rovnováhou mezi fotosyntézou a dýcháním rostlinami .
Do dnešního dne však modely systémů Země (ESM) obsahují některé kombinované biofyzikální a biogeochemické procesy pouze v omezené míře a stále je třeba zahrnout mnoho relevantních procesů o tom, jak rostliny a půdy interaktivně reagují na změny klimatu."
Pozor a teď přilezou ke křížku :
" Struktura a fungování řízených a nespravovaných ekosystémů, které ovlivňují místní, regionální a globální klima. Charakteristiky jako je ALBEDO a emisivita, určují množství slunečního a dlouhovlnného záření absorbovaného zemí a odrazeného nebo emitovaného do atmosféry.... Hydrologická zpětná vazba na klima(zejména hydrologický cyklus, jsou méně dobře známé a je obtížné je kvantifikovat, ale mají tendenci kompenzovat dopad změnou ALBEDA. Jen velmi málo studií se však zabývalo dopady změn krajinného pokryvu na klima, protože jen velmi málo modelů povrchových ploch zabudovaných do klimatických modelů (ať už globálních nebo regionálních) zahrnuje zastoupení správy půdy.
Předchozí hodnocení IPCC uznala, že klima ovlivňuje krajinnou pokrývku a procesy na povrchu půdy, což zase ovlivňuje klima.Regionální změna klimatu může být zmírněna nebo posílena změnami místního krajinného pokryvu a využití půdy. Pokud jsou však biogeochemické i biofyzikální účinky zohledněny ve stejném globálním klimatickém modelu, nesouhlasí modely se znaménkem čisté změny průměrné roční teploty povrchového vzduchu.
Historické změny v antropogenním krajinném pokryvu vyústily v průměrné roční globální oteplování povrchového vzduchu z biogeochemických účinků ( velmi vysoká důvěra ), tlumené ochlazením z biofyzikálních účinků ( střední důvěra ).Změny v půdních podmínkách způsobené člověkem nebo změna klimatu zase ovlivňují regionální a globální klima ( vysoká důvěra )Jakékoli místní změny půdy, které redistribuují energii a vodní páru mezi zemí a atmosférou, ovlivňují regionální klima (biofyzikální účinky; vysoká důvěra ). "
Teorie BP od samého počátku upozorňuje na to, že klíčový význam mají hydrologické cykly v jejichž základu leží rozsáhlé lesní komplexy na Zemi a dovozuje, že ne emise CO2 , ale tvorba oblačnosti (malý vodní cyklus) má rozhodující význam v rámci globálního oteplování.
To je ta negativní zpětná vazba v jejímž důsledku dojde k vyššímu odrazu části solární energie zpět do prostoru (změna ALBEDA) a ochlazování atmosféry do doby než je obnoven původní stav.
Jsem přesvědčený , že další již detailní a komplexní posouzení významu bioty na klima dá za pravdu teorii BP (cca deset let výzkumu) a bude ,
jak se u nás říká "vymalováno".
Ještě jednou díky všem diskutujícím za jejich zájem o věc.
Ladislav Metelka
2.6.2020 10:14 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
2.6.2020 10:15 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
2.6.2020 10:37 Reaguje na Miroslav VinklerMilan Vaněček
2.6.2020 11:12 Reaguje na Ladislav MetelkaVidím, že si budeme muset ještě tak 10 let počkat, až meteorologie, která se teď dostala na dobrou vědeckou úrověň vstřebá i biologické a chemické poznatky
a uvědomí si, že v té obrovské variabilitě, ve které existuje počasí
potřebuje ještě vyšší level aby vědecky plně vstoupila do klimatologie.
Ale to je můj ryze subjektivní názor pozorovatele (z rychlíku)....
Miroslav Vinkler
2.6.2020 11:35 Reaguje na Ladislav Metelkaa vůbec jsem neměl v úmyslu tvrdit že M=IPCC.
Jde přece o volnou diskuzi a nikoli odbornou vědeckou práci, která klade důraz na přesné a nezaměnitelné formulace apod., zde je důraz přesunut do roviny laického chápání a s předměty diskuze se nakládá volněji. Berte to jako vysvětlení a doufám, že z tohoto pohledu mi bude z vaší strany odpuštěno.
přeji hezký den do Hradce či Prahy
Miroslav Vinkler
2.6.2020 11:42 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://journals.ametsoc.org/doi/10.1175/JAS-D-18-0358.1?mobileUi=0
z pera:
Theoretical Physics Division, Petersburg Nuclear Physics Institute, Petrohrad, Rusko
bU.S. Ministerstvo zemědělství a Číny Společné výzkumné středisko pro agroekologii a udržitelnost, Kalifornská univerzita, Riverside, Riverside, Kalifornie
cCentro de Ciência do Sistema Terrestre, Instituto Nacional de
Pesquisas Espaciais , São José dos Campos, Brazílie a management přírodních zdrojů, Norská zemědělská univerzita v Norsku, Ås, Norsko
eCenter pro předpovědi počasí a klimatické studie, Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais, São José dos Campos, Brazílie
Miroslav Vinkler
2.6.2020 12:08 Reaguje na Ladislav Metelka" Vzhledem k tomu, že hypotéza M&G „lesy jako biotická pumpa“ je nyní zdiskreditována kvůli základním chybám v jejich atmosférické fyzice ,měli bychom na ni zapomenout? Vůbec ne. Pokud modelování klimatických reakcí, včetně srážkových vzorců, na změnu krajinného pokryvu dává takové vysoké nejistoty a pokud ještě není možné uložit společnou změnu krajinného pokryvu napříč modely (Pitman et al., 2009), měli bychom zlepšit tyto a další slabiny."
==================================
Odkaz ,který jsem vám dal na tuto kritiku reaguje a ukazuje proč je nesprávná , neboť právě kolem toho se vedou spory mezi autory a oponenty.
Petr Eliáš
2.6.2020 12:03 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://journals.ametsoc.org/doi/full/10.1175/JAS-D-19-0025.1?af=R&mobileUi=0
Ladislav Metelka
2.6.2020 12:14 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
2.6.2020 12:56 Reaguje na Ladislav MetelkaKarel Zvářal
2.6.2020 13:53 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
2.6.2020 14:02 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
2.6.2020 14:08 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
2.6.2020 15:43 Reaguje na Karel Zvářal"This implies that CIAD unknowingly is imposing an agreement with observations through this specific parameterization of C. The fact that CIAD’s “main dynamic equation” is just a parameterization is in contrast with CIAD’s proposal of a new theory."
https://journals.ametsoc.org/doi/full/10.1175/JAS-D-19-0025.1?af=R&mobileUi=0
Miroslav Vinkler
2.6.2020 14:10 Reaguje na Ladislav Metelka"CIAD autoři používají termín wFEv (19) k odůvodnění návrhu „nové síly“FE, jehož síla se používá k vytvoření horizontálních tlakových gradientů, ale jak vysvětlujeme v předchozí části, FE je vnitřní síla a tento argument není fyzicky udržitelný.
Nicméně (19) může stále odpovídat zajímavému předpokladu, pokud zcela opustíme myšlenku nové síly a soustředíme se pouze na (18) jako parametrizaci𝒞, jako je uvedeno v (17) .
https://journals.ametsoc.org/doi/full/10.1175/JAS-D-19-0025.1?af=R&mobileUi=0
Ladislav Metelka
2.6.2020 14:23 Reaguje na Miroslav VinklerTedy to, co tvrdím od začátku: Nic nového, v modelech to je a CIAD je ekvivalentní jedné konkrétní paramtrizaci, která se používá při modelování kondenzace.
Miroslav Vinkler
2.6.2020 17:13 Reaguje na Ladislav Metelka" Dears
Note that JAS Editors sent us Jaramillo et al.'s response to our comments prior to their publication and asked if we want to change something.
However, we found that Jaramillo et al. have totally changed their claims (this took them six months) and now propose something different (but also incorrect).
The Editor has also proposed that we could say something like "one could argue that" -- and then reproduce the new incorrect arguments of Jaramillo et al. and reply to them. But I responded that it would be odd that we reply to a claim that is to appear in response to our reply.
Then I wrote to the Editor that we are not going to change anything because then it will take Jaramillo et al. another half a year to change their own stuff etc.
And we asked in the proofs to add a link to our website where subsequent discussion will take place, which they did.
This link :
bioticregulation.ru/ciad
is published in the Acknowledgments section.
I would suggest not to waste time on people who say that everything has been known. Because they do not even understand what is being proposed.
Best wishes,
Anastassia Makarieva
St. Peterburg, Russia
Miroslav Vinkler
2.6.2020 17:42 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://bioticregulation.ru/common/pdf/nlaw/ciad-reply-to-reply.pdf
Ladislav Metelka
2.6.2020 18:54 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
2.6.2020 18:59 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
2.6.2020 20:18 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
2.6.2020 21:01 Reaguje na Miroslav VinklerTak o co Vám ještě jde? O co se snažíte? Chcete-li hájit neobhajitelné, klidně pokračujte, ale zesměšňujete jen sám sebe...
Miroslav Vinkler
2.6.2020 21:22 Reaguje na Ladislav MetelkaTakto to přece nejde. Pokud byste napsal např." str. XY řádek z , chybné protože... nebo zde platí zcela jiné okrajové podmínky atd. , tak přesvědčíte veřejnost o odbornosti a nestrannosti.
S předvedeným přístupem je to přesně naopak.
Poctivě a upřimně jsem se snažil doložit přímé zdroje a od vás jsem očekával podobný přístup.
Musíte přece ze života vědět, že něco postavit,vytvořit je hrozně těžké a abstraktní tvořivé myšlení je skutečně špička kam homo sapiens může dojít.
Zato zničit,znehodnotit, zesměšnit to dokáže téměř každý. (kdo si neváží práce jiných).
Zde si dovolím uvést známý příběh zakladatele množin Cantora a jeho učitele Kroneckera,který ho dohnal doslova do blázince. Proč?
Protože jeho práci označil za magořinu a znemožnil mu kariérní růst. Taky měl pravdu a s ničím se nepáral.
Ladislav Metelka
2.6.2020 21:32 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
2.6.2020 21:47 Reaguje na Ladislav MetelkaProblém je ,že G+M publikovali řadu prací,které lze posoudit.
Od vás nic neznám(promiňte)
Ladislav Metelka
2.6.2020 21:55 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
2.6.2020 21:58 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
2.6.2020 22:09 Reaguje na Ladislav MetelkaSvého času se mi do rukou dostala Einsteinova logická hádanka (někdy se připisuje Lewisu Carollovi.
Ten prohlásil, že na světě existují asi 2% lidí, kteří ji vyřeší zpaměti během večeře.
Mně to trvalo tři dny s papírem a tužkou (když jsem měl čas po práci)
Pošlu vám ji a budu čekat ,kdy mi sdělíte výsledek.
Tak si vás otestuji na dálku a vy mi zase můžete prokázat jak na tom jsem v porovnání s vámi.
Platí?
Ladislav Metelka
2.6.2020 22:52 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
2.6.2020 22:56 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
2.6.2020 22:58 Reaguje na Miroslav VinklerKarel Zvářal
2.6.2020 21:58Ladislav Metelka
2.6.2020 22:47 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
2.6.2020 23:21 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
2.6.2020 23:25 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
3.6.2020 06:13 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Kalenda
3.6.2020 11:33 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
3.6.2020 12:06 Reaguje na Pavel KalendaJiří Svoboda
4.6.2020 15:23 Reaguje na Pavel KalendaPavel Kalenda
4.6.2020 17:58 Reaguje na Jiří Svobodahttps://www.researchgate.net/publication/330225187_Calculation_of_solar_energy_accumulated_in_the_continental_rocks na straně 350 dole. A správnost odvození tohoto vzorce potvrdili 2 nezávislí recenzenti. Pokud jej vyvrátíte, tak vám pošlu 1000 Kč na váš účet a vás navrhnu na Nobelovu cenu.
Jiří Svoboda
6.6.2020 20:44 Reaguje na Pavel KalendaZřejmě vám diferenciální rovnice pro vedení tepla vůbec nic neříká!
Tisícovku pošlete Ekolistu s prosbou, ať vám už žádné články neotiskují.
Vašem sebevědoní, že můžete někoho navrhovat na Nobelovu cenu, je opravdu obdivuhodné!
Milan Vaněček
5.6.2020 19:04Současně jsem i experimentální fyzik a vidím co všechno klimatické modely ekzaktně dokázaly a současně, co vše ještě zdaleka dokázat nemohou (z důvodů komplexity problému a stále malé výpočetní síly).
A vychází mi z toho, i s přihlédnutím k diskusi zde,
že efekty přírodní (biologické) na klima v místě kde žiji (předměstí Prahy) jsou mnohem silnější než efekty modelově korektně spočítané pro ovlivnění radiačního záření země nárustem skleníkových plynů vlivem pálení fosilních paliv.
Něco dokážeme dost přesně spočítat ale unikají nám mnohem významnější vlivy na klima, které zatím zdaleka spočítat neumíte, ale které můžeme experimentálně pozorovat a ovlivňovat.
Osobně si myslím, že obnovitelné zdroje energie mají budoucnost, sám jsem pracoval v oboru fotovoltaiky, kterou vidím jako obrovskou technickou vymoženost 21. století, ale důvody pro OZE jsou jiné (zdravotní, ekologické, životní) než probíhající CO2 hysterie, Fridays for future, Gerta, ...
Karel Zvářal
5.6.2020 21:07 Reaguje na Milan VaněčekJiří Svoboda
8.6.2020 13:11 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
8.6.2020 17:02 Reaguje na Jiří SvobodaModely jsou to moc pěkné, kvalitní, ale není to čistá fyzika
(co se týče optiky a radiace), když to vidím, vím své... Mám v tom určité zkušenosti.
Jiří Svoboda
8.6.2020 20:25 Reaguje na Milan VaněčekProto si myslím, že by se IPCC již neměl zabývat "zdokonalováním" modelů, nýbrž tím, jakým způsobem lze skleníkové plyny efektivně snižovat, aby politici měli od vědců tyto potřebné informace.
Milan Vaněček
8.6.2020 20:52 Reaguje na Jiří SvobodaCo se týče snižování koncentrace skleníkových plynů říkám ano, ale bez hysterie. Technické prostředky jsou k disposici. A je nutno současně řešit i jiné aktuální problémy, biosféru, vodu, bezodpadové hospodaření (recyklaci).
A teď je na diskusi, co dělat když je omezené množství financí, jak za 1 EUR dostat co nejvíce benefitů pro životní prostředí a pro lidi.
Nevím jak vést racionální diskusi ve světě tak rozdílných (lobbystických) zájmů ...
Jiří Svoboda
9.6.2020 09:07 Reaguje na Milan VaněčekV oblasti snižování CO2 existuje spousta nákladově neutrálních či dokonce ekonomicky přínosných řešení, ale jsou vylobovány podpory na špatná řešení a ta se realizují. Prostě tu byl vytvořen zoufalý systém podpor, který se stále zhoršuje a dusí efektivní řešení. A to je myslím primární věc k řešení.
Pavel Hanzl
8.6.2020 16:31 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
8.6.2020 17:15 Reaguje na Pavel HanzlStalo se toho v přírodě doopravdy hodně, nejen nárust CO2 o cca polovinu, ale i nárust obyvatel na cca pětinásobek, celý svět vypadá úplně jinak než před 100 lety
parafrázuji Vás: nikdy v historii lidstva se tak rychle nic nezměnilo jako v posledních 100 letech. Jsme na čistě exponenciálním růstu techniky, zásahů do přírody, ....
a přesto, naše klima je velmi stabilní, existují zde obrovsky silné zpětné vazby, bez jejich zkoumání se nehnem vpřed. Relativně nejlehčí je zkoumat vliv jen jednoho efektu, CO2 radiative forcing, a ani to neumíme zatím dosti přesně.