https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-vinkler-proc-se-o-suchu-v-cr-prestalo-psat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Vinkler: Proč se o suchu v ČR přestalo psát?

19.4.2020
Čeká nás sucho, ale píše se jen o koronaviru.
Čeká nás sucho, ale píše se jen o koronaviru.
Foto | Victor Ranedo / Ekolist.cz
Zatímco stránky novin jsou plné zpráv o pandemii koronaviru, televizní noviny se z 9 0% ničím jiným nezabývají a zbytek veřejného mediálního prostoru je vyplněn bulvárními tématy, o problematice sucha v ČR se neobjevila ani čárka. Radostným vysvětlením by bylo, že sucho pominulo.
 

Bohužel, nic nemůže být realitě vzdálenější.

Naši sousedé, Poláci, Němci, Rakušané, ale i Maďaři si již přímo zoufají a rok 2020 má být podle předpovědí amerických, britských i německých meteo ústavů vůbec nejhorším z posledních bídných let – extrémní horka a sucha.

Namátkou pár titulků - Susza w 2020 roku będzie najgorsza od 100 lat? Tak suchej wiosny bez deszczu nikt nie pamięta / Deutschland droht schon wieder ein Dürresommer! / Trockenheit, die nicht enden will – Österreich / Egyre nagyobb az aszály! – Sucho se zvyšuje /

Modely předpovídají, že červen, červenec i srpen budou srážkově bídné, na území Německa mají teploty překračovat 40 °C, polští zemědělci předvídají kritický nedostatek vody pro pěstování plodin, dramatické navýšení cen ovoce a zeleniny a super bídný rok pro obiloviny také.

Již dnes maďarská agrární komora předpokládá, že na podzim značná část řepky oseté na 290 000 hektarech vůbec nepřežije, bude třeba zorat desítky tisíc hektarů. Kromě toho se očekává výrazné poškození u ozimé pšenice produkované na 950 tisíc hektarech.

Kromě toho, že se o suchu v uvedených zemích píše, přijímají tamější orgány státní správy řadu konkrétních opatření pro zmírnění očekávaných dopadů sucha na společnost v tomto roce.

To v ČR jsme jiní kabrňáci - na stránkách MZe ČR se dočtete - MZe dělá řadu aktivit k omezení následků nedostatku vody. Loni do těchto opatření investovalo 13,7 mld. Kč. V následujících deseti letech plánuje investovat také 6,2 mld. Kč do budování koncových vodovodů v obcích… V legislativním procesu je i novela vodního zákona, která mimo jiné zavede tzv. komise pro období sucha. Ty budou fungovat na krajské i celostátní úrovni a v případě potřeby budou moci upravit, omezit nebo zakázat nakládání s vodami

MŽP pro jistotu taky nedělá nic, asi podle přísloví, kdo nic nedělá, nic nepokazí. Z jeho webové stránky:

Omezení provozu úřadu po dobu vyhlášeného nouzového stavu - Hledá se Zelená střecha roku 2020 - jak nakládat s použitými ochrannými pomůckami na pracovištích apod.

Abych nekřivdil, ministerstvo vydalo dubnové číslo Věstníku MŽP – témata: Národní program monitorování shody se zásadami správné laboratorní praxe, vyhlášení přírodní památky Jindřichova skála, Sdělení o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality.

Marným hlasem volajícího na poušti tak zůstávají informace z portálu Intersucho, ČHMÚ, popř. Meteoboxu. (Počasí nechystá vláhu. Sucho nastoupí hned od jara)

Kde hledat příčiny stávajícího a neutěšeného stavu?

Ve vědecké obci zajisté nikoli, byla zveřejněna řada odborných i populárně odborných článků i prací, které správně identifikují příčiny a ukazují cestu k nápravě – namátkou Václav Cílek, profesor Sklenička, zakladatel portálu Intersucho, prof. Žalud, doktor Pokorný, prof. Šarapatka a mnoho jiných, včetně vrcholové organizace České akademie věd.

Vláda také přijala řadu dokumentů, zejména Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, jako závazné usnesení vlády. (Pozn. materiál na skutečně dobré úrovni.)

Nechyběla ani silná slova premiéra - "Pro naši vládu je voda a strategie řešení problémů s vodou to nejdůležitější, co máme na stole, protože bez vody zkrátka není život," řekl Babiš a skutek ministra ŽP Brabce ,který dokonce založil Národní koalici pro boj se suchem.

Kde se nám tedy zadrhlo soukolí trvale udržitelného rozvoje České republiky na poli boje se suchem?

Nejblíže pravdě se dostal Nejvyšší kontrolní úřad, který v r. 2019 zveřejnil tuto kontrolní zprávu:

V Česku chybí zásadní opatření pro boj se suchem, stejně jako potřebná právní úprava. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zaměřil na ministerstvo zemědělství (MZ) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle kontrolorů také nejsou současné dotační programy na řešení problematiky sucha připraveny a ministerstva nové nezavedla, výjimkou je pouze program Dešťovka. Škody, které sucho způsobilo loni, činily podle NKÚ 24 miliard korun.NKÚ uvedl, že sucho a nedostatek vody měla ministerstva řešit prostřednictvím 49 úkolů stanovených vládou v roce 2015. Většina plánů podle NKÚ zatím realizována nebyla. Podle NKÚ obě ministerstva financují boj se suchem ze 37 dotačních programů, z nichž v letech 2017 a 2018 rozdělila téměř 28 miliard korun. "V naprosté většině se však jedná o mnoho let trvající programy, které na boj se suchem a nedostatkem vody nejsou přizpůsobeny. Většina z nich tak neobsahovala konkrétní a měřitelné cíle pro tuto oblast.

Laik se diví, odborník žasne a daňový poplatník pláče. Věci se mají tak, že se papírově přemalovaly dotační tituly, aby se z nich čerpalo na tzv. boj proti suchu, proti kterému se ve skutečnosti nebojuje.

Desítky miliard ročně mizí hlavně ve chřtánu průmyslově zemědělského komplexu a občanům naší republiky se doslova lže, jak se vláda stará o naše základní potřeby,kam dostatek vody a zdravá krajina bezesporu patří.

Více než pět let se MŽP a MZe nebyly schopny dohodnout ani na takové trivialitě jakou měla být tzv. protierozní vyhláška. Ta doslova začala připomínat yettiho. Všichni o ní mluví, ale nikdo ji neviděl.

Přitom se ví, kde nás bota tlačí a jak bychom měli k problematice sucha přistupovat.

Perfektně to vystihl profesor Žalud v rozhovoru pro Asociaci soukromých zemědělců:

Jednu z hlavních rolí hraje půda a její schopnost infiltrovat vodu. Například kvalitní černozemě zadrží ve svrchních 150 cm půdního profilu až 300-350 mm vody (tj. skoro polovinu průměrného ročního srážkového úhrnu v ČR)… Systém velkých bloků se ukazuje na mnoha místech jako neudržitelný vzhledem k ochraně půdy… Zaběhlé modely chování, vinou variability klimatu, často nefungují, klima, a v jeho důsledku i počasí, se mění tak rychle, že jen historická zkušenost nestačí. Co fungovalo dříve, nemusí a často nebude účinkovat nyní… Velká pole rovná se velká mechanizace, vysoká efektivita práce, úspora nafty a času. Bohužel tyto výhody počátečního scelování překonaly negativní účinky eroze a utužení. Systém velkých bloků se ukazuje na mnoha místech jako neudržitelný vzhledem k ochraně půdy. A to nemluvím o charakteru krajiny a jeho mimoprodukční funkci. Půda a její stav, je zcela zásadní faktor! Efektivita využití vody se odráží od toho, kdo ji má v rukou, jaké jsou zákony a zájem státu.

Pan profesor to vystřihl zcela přesně – k problému se přistupuje tak, aby maximum zisku zůstalo v rukách těch, kteří drží státní moc a současně profitují na agrobyznysu ve velkém.

Takový kultivovaný švindl ve velkém.

Změnu přístupu tak přinese pouze kritická událost, obdoba pandemie, která si vynutí změnu přístupu pod tlakem veřejného mínění a vysokých materiálních škod. Z tohoto úhlu pohledu si přeji, aby předpověď počasí na rok 2020 pro střední Evropu britským a americkým meteorologům skutečně vyšla a změna přístupu k české krajině byla realitou a nikoli planým slibem.

Současný stav v Polsku
Současný stav v Polsku

Předpověď na červenec 2020
Předpověď na červenec 2020

reklama

 
foto - Vinkler Miroslav
Miroslav Vinkler
Autor je předseda spolku Malínské aleje, věnuje se ochraně přírody a krajiny, aspektům krajinného plánování, obnovitelným zdrojům energie a problematice práva v oblasti životního prostředí a územního plánování.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (312)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 04:27
Krátké, výstižné, skličující.
Odpovědět

Pavla Žídková

19.4.2020 09:40
Skutečně je až nepochopitelné, jak se dokáží mezi sebou členové vlády trumfovat, aby nemuseli nic dělat. Tady, v takových případech, spočívá hlavní kontroverzní působení Babiše - v zájmu Agrofertu (který mu jako nepatří, ale skutečnost je jiná) ponechává způsob podpory zemědělců v takovém stavu, že se jim nic jiného než řepka nevyplatí, a že musí co nejrychleji střídat plodiny. A protože současně za posledních 20 let ubyla převážná část dobytka a tedy také produkce hnoje, je půda jalová, bez humusu... a spadlé srážky okamžitě odtékají pryč... Takže ne přehrady, ale právě hospodaření na půdě je třeba změnit.
Odpovědět
VK

Václav Kain

19.4.2020 09:44 Reaguje na Pavla Žídková
Ta situace se dá změnit jedině tím,že ten kterého jste ve svém příspěvku jmenovala nebude ovládat tuto zem.A dodávám,že škodí na všech frontách.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 10:45 Reaguje na Václav Kain
Jistě. Ale vysvětlete to jeho "koblihám", které ho volí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2020 17:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Spíš bych to viděl tak, že ho významná část voličů bere jako nejmenší zlo. Když se podáváte na jeho konkurenty, chtě nechtě jim musíte dát za pravdu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 07:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Tou "zapravdou" se ohání každá kobliha a já stále nechápu, co se tím míní. Prý Kalousek a odsáci kradli. Nikdo nikdy mi ale nenapsal, co vlasně tak děsivého lohli, u Kalouska nikdo neví vůbec nic a odsáci určitě mají nějaké "malé domů", což v Čechách jinak být ani nemůže.
Skutečné gigarozkrádačky probíhaly na ROP Severozápad v době, kdy tam bačovalo duo ČSSD a KSČM, možná taky IZIP, který vymyslela a spustila vláda ČSSD. Zato dnes jedou tunely stamiliónové až miliardové zcela běžně. Koronáč je zase další příležitost pro gigantické hrabání pod sebe.
Odpovědět
JS

Jiří Sovák

6.5.2020 18:51 Reaguje na Pavel Hanzl
„Tlusté čáry za minulostí“ nejsou možné. Příliš mnoho českého majetku bylo rozkradeno (slušně: „vytunelováno“). je to jako mlácení vraty když už vám koně vyběhli ze stáje. Vytunelování české ekonomiky a její převod do rukou mafií a přes ně do rukou zahraničních investorů a spekulantů – bylo jistě urychleno a zjednodušeno šokovou terapií, transformačním scénářem, kupónovou privatizací a podobnými nestandardními postupy. Není to jedno, co vyrábíme.
Vezměte si příklad, že jedna země posílá dřevitou drť do jiné země, která z ní vyrábí papír. Drť ta země vykupuje za $7 za tunu, ale prodává papír zpět za $1000 za tunu. Jedna země si ničí prostředí a chudne, druhá má vynikající, lesnaté prostředí (74% rozlohy) a bohatne. (Jde o skutečný případ, nebudu země jmenovat.) Vyvážet štěrk (již jsme jej téměř všechen prodali), stromy nastojato či málo kvalifikovanou montážní práci a skladovací prostory – a pak dovážet finální výrobky s vysokou přidanou hodnotou je charakteristikou špatně transformovaných zemí. Žijeme z mezd, ne z kapitálu.
Odpovědět
KP

Karel Potoček

20.4.2020 05:27 Reaguje na Václav Kain
Chyby a záměry vlád od roku 1989 a "zahraničních prátel nejvěrnějších", naklademe na obětního beránka. A ihned bude všude změněno. Zemědělství bylo obětováno, jako smírná oběť, za přijetí do tzv. svobodného světa. A geoinženýrství,větrníky a pod. hrají nezanedbatelnou příčinou poruch koloběhu vody.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 08:00 Reaguje na Karel Potoček
Nevím, kdo je "přítel nejvěrnější", protože SSSR je už dávno v dupě a kdo je ten "obětní beránek"??? Kalousek je špičkový politik, ale "beránek" asi těžko.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.4.2020 22:25 Reaguje na Karel Potoček
Myslíte to krásné české zemědělství zprzněné čtyřiceti lety socíku? :)
Odpovědět
VK

Václav Kain

19.4.2020 09:41
Skličující je,že dva největší škůdci sedí ve vysokých státních funkcích.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

19.4.2020 09:46
Problém to je politický. Souhlas, že základní faktor je taková struktura půdy aby vodu nasála a držela, tj. organická hnojiva, protierozní opatřeníatd. Ale současný stav je výsledek toho, že velkofarmáři hospodaří skoro výhradně na pronajaté, cizí půdě. Dědečka by nikdo nemusel poučovat, že hnůj patří na pole, oře se po vrstevnici, udržují se meze.... hospodařil totiž na půdě po svém otci a tak aby jí předal synovi v nejlepším pořádku. Z cizího krev neteče, to se říkalo už za dob JZD. Že jste doma vidíte z letadla, najednou dole vidíte obrovské žluté lány. A to i EU uznala, že biopaliva z řepky jsou kravina, ale u nás to jede dál. Proč asi? To by nikdo neuhod! Ale vrátit to není komu, potomci bývalých sedláků už povětšinou se živí jinak, statky jsou přestavěny,... čest výjimkám!
J.L. end
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2020 14:05 Reaguje na Jaromír Lukavský
Problém je mimo jiné i v tom, že majitel půdy je jen pronajimatelem a protože máme svobodu podnikání, není nikoho, kdo by nájemci mohl nařídit, že musí hospodařit tak, aby aspoň úrodnost konkretního pozemku nebyla požkozována, když už ne zachována. Prostě každá sranda něco stojí a svoboda podnikání v zemědělství, zvláště pro velké, finančně silné podniky, které ji dokáží nejen využít, ale zhusta i zneužít, stojí poměrně dost a možná až příliš. Neříkám, že třeba osevní plána a řízení zemědělství pomocí bývalých Okresních zemědelských správ bylo kdovíjak přínosné, ale takovým extrémům, jako třeba 10 km kolem silnice jen kukuřice, či pověstná řepka, jak je obvyklé dnes (jihozápadně od Brna na Znojemsku), tomu přece jenom dokázaly ty OZS úspěšně zabránit.
Ovšem, pokud nenaprší a v řekách neteče voda, tak je lidské úsilí předem určeno k neúspěchu. Všichni by se měli zamyslet, co se opravdu změnilo, třeba na pobřeží Evropy, co by mohlo být překážkou, že vítr místo, aby přihnal dešťové mraky, jen vysušuje ještě více krajinu.
Odpovědět
ZK

Zdeněk Kučera

19.4.2020 15:37 Reaguje na Jiří Daneš
Promiňte, ale to tak prostě není. Struktura produktů jednotlivých podniků je daná jejich rentabilitou. Pokud budeme jíst více hovězího masa a pít více mléka, budou zemědělské podniky chovat více skotu. Každý podnik hnojí hnojem v míře, kterou má k dispozici bez ohledu na to jestli je to jeho půda nebo cizí, to tak prostě je. Pokud někdo z Vás vytvoří a prosadí jinou politiku, která bude postavena na zušlechťování půdy a výroby čisté vody, jak třeba píše doktor Pokorný, zmiňovaný v článku, situace se možná změní. Již tento rok je podmíněné snížení velikosti ploch jedné plodiny a věřte mi, pracuji v sektoru hodně dlouho, tady opravdu na velikosti nezáleží.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.4.2020 15:59 Reaguje na Zdeněk Kučera
Jíst více hovězího a pít víc mlíka? Vy byste tomu dal!!!
Podle ekofašistů je přece každý, kdo jí hovězí, škůdcem lidstva a vrahem klimatu!
Navíc hnůj smrdí.

Mimochodem - to co vypadne krávě či býkovi zpod ocasu, není hnůj. Hnůj vznikne teprve tak, že se to smíchá se slámou a nechá fermentovat.

Nojo - ale co by se pak vozilo do bioplynových stanic, kdyby se sláma znesvěcovala tímto barbarským způsobem?
Takhle ty cíle Green Deal nesplníme, soudruzi!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 16:18 Reaguje na Zdeněk Kučera
Přesně tak.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2020 19:35 Reaguje na Radim Polášek
Jen tak mimochodem, kdy jste viděl naposled po deští žížalu? Třeba na silnici, nebo na polní cestě, nebo pod kamenem. Hlavně, že ekonomika roste a rostou i zisky. Ovšem zisků se nenajíte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 08:03 Reaguje na Jiří Daneš
Včera jsem katroval kompost a žížal tam bylo fakt dost. Ale hned pod sítem je zobal drozd a za chvíli přiletěl silně oražený kosák.
"Zabij drozda, zachráníš žížalu".
Odpovědět
RN

Radek Novák

19.4.2020 09:53
O účelnosti dotací MŽP nejen dešťovky nehodlám polemizovat nepochybuji že jediné co řeší, je ziskovost prodejců nádrží. Ale ta mantra o velikosti půdních bloků mně docela zaráží, protože asi žiji na jiné planetě. Když vycházím ze svých lokálních zkušeností, musím konstatovat, že místní, údajně tak zemědělskopotravinářským komplexem zdevastovaná půda by klidně zadržela třeba 5x více vody pokud by ovšem napršela. A že by se po dešti voda valila z drenážních výpustí, nebo stékala po svazích, už léta nehrozí. Pokud nám ti samí vědci tvrdí, že roční úhrny jsou stejné (v rozporu s mojí lokální zkušeností) jen s vodou neumíme hospodařit, rád bych věděl, proč tedy kromě suchých polí jsou suché i louky a lesy které nikdo nedevastuje těžkou technikou. Pamatuji, že dříve u nás býval průměrný déšť 2-3 cm, dnes je to ovšem 2-3 mm. Takže z toho se půlka odpaří na listech a zbytek na povrchu. Půdní bloky v současné velikosti jsou tu minimálně od sedmdesátých let a s deštěm problém nebyl (tepelné ostrovy). Naopak místní propad srážek časově koreluje s rozvojem fotovoltaiky a zejména větrníků v Německu a severních mořích. Samozřejmě jsem stokrát četl, že větrníky to vůbec ovlivnit nemůžou.
Odpovědět
MG

Milan G

19.4.2020 10:47 Reaguje na Radek Novák
Tohle tvrdím také, korelace s výstavbou větrníků v Německu a propad srážek u nás. Mé, ano jistě lokální, pozorování to jen potvrzuje. Naprostá změna směru větrů, přinášející mraky s vodou a jejich množství.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 11:24 Reaguje na Radek Novák
Určitě to koreluje s množství prodaných duší na horská kola, s množství spotřebovaných PET lahví, s množství barevných fuseklí v našich obchodech i s množstvím naježděných kilometrů na našich silnicích.
Jenom nevím, který ten jev je podstatný pro změnu vodonosného proudění v kilometrových výškách.
Odpovědět
MG

Milan G

19.4.2020 14:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Ještě nikdo, asi kromě vás, nezměřil a nespočítal jaký může mít vliv 500 vrtulníků 120 m vysokých na vodonosné větry, když to fouká. A když vám říkám, že tady došlo ke změně tak k ní došlo a že to koreluje s výstavbu větrníků tak to je taky fakt.
To, že vrtule jsou zlo, už poznávají i Němci, výstavba nových prakticky ustala.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 16:37 Reaguje na Milan G
Zkuste experiment. Otevřete dokořán okno tak, aby vznikl silný průvan a pak na parapet položte propisku.
Dokážete změřit, o kolik se ten průvan snížil?
Fakt si myslíte, že ten průvan tímhle zastavíte nebo dokonce otočíte?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2020 14:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdo ví něco o "množství prodaných duší na horská kola, s množství spotřebovaných PET lahví, s množství barevných fuseklí v našich obchodech i s množstvím naježděných kilometrů na našich silnicích", ten ví, že to s prouděním v atmosféře vůbec nesouvisí, ale ví zcela jistě, že suché, které hrozí, bude pro většinu populace větším oříškem k řešení, než pandemie lovid-19. Ceny potravin rostou podle zákona svobodného trhu markantně (nabídka nižší než poptávka) a dovoz z míst kde je nabídka větší znamená velikou, ale opravdu velikou uhlíkovou stopu.
Nezachrání to ani blbé vtipkování ekologických aktivistů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 16:40 Reaguje na Jiří Daneš
Samozřejmě to sucho je už teď tragédie a bude to asi stále horší. Bohužel, jediná známá příčina tohoto globálního oteplení je spalování fosilního uhlíku.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2020 19:38 Reaguje na Pavel Hanzl
A důkaz? Není, že ano? Jen tvrzení. Jako když se popisovalo, jak to bude fungovat v komunismu, až bude. Nebyl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 20:22 Reaguje na Jiří Daneš
Tohle je poměrně solidní článek na tohle téma, pokud víte něco opačného, rád bych si to přečetl (video v angličtině ale nedám).
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět
MG

Milan G

20.4.2020 15:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten váš důkaz s propiskou je jednoduše kravina. Byl jste někdy u nějakého větrníku? Asi ne, jinak byste neblábolil tyhle nesmysly. Větrník, v první řadě ten vítr prudce zabrzdí a za vrtulí ho rozežene do stran a do výšky, naprosto změní původní směr. A pak neříkejte, že tohle je v pořádku a větrníky nemají na nic vliv.
A přestaňte to tady pořád tapetovat tím vaším odkazem, už víc lidí vás upozornilo, že vypovídací hodnota toho textu je nula.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 21:07 Reaguje na Milan G
Vodonosné proudění probíhá v kilomerových výškách a je určeno stratosférickou "dálnicí", rozdílem teplot na zemi a na moři. A právě teplota je podstatná pro tohle proudění, její změna znamená změnu proudění.
Když v tom pokoji změníte zásadně teplotu, ten průvan se taky změní, když tam nasypete vagón propisek, nezmění se nic.
Odpovědět
MG

Milan G

21.4.2020 10:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Ty propisky nevykonávají žádnou činnost na rozdíl od těch větrníků, chápete to? Proto je ten váš důkaz kravina. A pokud vím tak oblaka můžou být od 0-13km vysoko. A jsou typy oblaků, které se můžou rozprostírat současně ve všech výškách. Takže je docela možné, že tam k určitému ovlivnění může dojít.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2020 18:55 Reaguje na Milan G
Dobře. Tak se ta propiska bude vrtět. Stane se co?
Proč vůbec fučí ten průvan? Protože je tam rozdíl atmosférického tlaku a ten je funkcí teploty.
Propiska ani větřák nemají vliv na atmosférický tlak.
Kdyby těch větřáků tam bylo milión, i tak rozdíl tlaku vytvoří vzduchové proudění, které nese vodu.
Pokud se změní teplota, to proudění se zastaví.
Je možné to vysvětlit polopatističtěji?
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

22.4.2020 00:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Já vím ještě o jedné příčině, o které se bohužel nemluví.
Opakuji se, ale je to myslím potřeba:
Za dobu mého života přibylo na Zemi víc než 4 miliardy lidí. Kdyby ti lidé co jsou tu navíc JEN PRDĚLI, vyprodukují tolik CO2 jako evropský průmysl.
Jenže oni jen neprdí. Oni také jedí, vaří, topí, svítí si, i oni jezdí auty, a hlavně - I PRO NĚ musely fabriky vychrlit miliardy tun spotřebního zboží a to zboží se k nim muselo dopravit.
Odpovědět
JS

Jiří S

20.4.2020 09:03 Reaguje na Jiří Daneš
Víte co je zajímavé, že ceny potravin rostou, ale výkupní cena zemědělských komodit zůstává stejná. Dokonce třeba mléko, které je pro náš podnik životně důležité, ted sletělo z 9 Kč na 8 Kč a očekává se další výrazný propad. Takže ty peníze, které by zemědělcům pomohly k zlepšování krajiny, zůstanou opět v kapsách obchodníků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 21:08 Reaguje na Jiří S
Víte, kdo prakticky řídí zemědělsko - potravinářský byznys? Za ním si jděte stěžovat.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.4.2020 07:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano vím, MATIF, a tam si opravdu nic nenastěžujete. Cenu mléka teoreticky odběratel a dokud Italové nebudou odebírat mléko, protože nemají odběr na sýry, tak mléko v Česku poletí dolů, jsou i odhady, že až na 5,5 Kč
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2020 19:03 Reaguje na Jiří S
Jistě, zemědělský byznys (taky s agrochemikáliemi) a taky dotační politiku, výkupní politiku a veškeré finanční toky kolem toho má v podstatě v rukách jeden člověk a jeho mafie. Tam choďte brečet. Jenže vy si ho sami volíte.
Odpovědět
JS

Jiří S

24.4.2020 12:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzl, se vší úctou a tu jsem po vašem příspěvku musel hódně hledat. Nemáte asi ani páru, protože by jste nemohl napsat takový plk, jaký jste napsal. Výkupní politiku a toky kolem toho, nemá Babiš vůbec, ale vůbec šanci ovlivnit, jediné co může ovlivnit je tak 100 Kč na tuně pšenice a ta většinou lítá jen podle toho, jak daleko si k vám ten kamion musí dojet. Kdyby to tak bylo, tak by i ostatní cizí výkupci komodit, jako Soufflet agro (sladovny)a jiní (např. mlékárny, které bohužel již nevlastníme) mohli dovolit jiné ceny, ať nižší či vyšší. Jenže tomu tak není. Všichni se zuby nehty drží MATIFu a hýbají jen se stokorunama dle toho jak vysoké mají náklady.

Babiše si troufnu tvrdit nevolí nadpoloviční množství zemědělců a to včetně mě.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.4.2020 10:07
Asi jste, pane Vinklere, zanalyzoval stav velmi dobře a máte tu i řadu sympatizantů.

Měl by ale následovat i:

krok 2 - jasně říct jakými reálnými/technickými/technologickými opatřeními je tento negativní stav možno plošně změnit a

krok 3 - jasně říci jakými účinnými politickými prostředky/nástroji potřebné změny nastartovat/dosáhnout.

Prostě nelze ustrnout na pozici Gréty, která volá, udělejte něco s klimatem. Však to sám vidíte, jak se politici pod takovým tlakem chovají. Pod rouškou boje proti suchu utrácejí nesmyslně obrovské peníze a velká část veřejnosti jim to baští. Politik prostě řekne: bojujeme proti suchu, dali jsme na to tolik (vašich) desítek miliard, co nám tu vyčítáte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 10:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Ad 2) Tohle je přece jasné už dávno a stále se o tom žvaní. Zadržovat vodu v krajině. Konkrétních kroků bylo několik uděláno, ale jen zoufalé minimim.
Ad 3) Tohle je ale už úplně jiný level, naše politická opozice není schopna udělat VŮBEC NIC, jen se čeká na spasitele, který vyhraje volby a pošle současnou garnituru tam, kam patří (k soudu).
Návodem hodným následování je současný vývoj na Slovensku.
Jenže to by se musela naše demokratická opozice spojit stejně, jako na Slovensku kdysi proti Mečiarovi.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2020 14:23 Reaguje na Pavel Hanzl
To déšť nepřinese, na Slovensku je stejné sucho, jako v ČR; a nejen na Slovensku
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 16:42 Reaguje na Jiří Daneš
Déšť to nepřinese, ale může se země vracet do struktury, která vodu zadrží, když už tu nějaká spadne.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.4.2020 15:19 Reaguje na Pavel Hanzl
2) Zadržování vody v krajině vylepšíme zvýšením propustnosti půdy. Jak ale technicky dosáhneme zvýšení propustnost půdy? Zadržováním vody v krajině děláním lokálních mokřadů toho určitě nedocílíme.

3) Pokud se neví, co se má dělat, nemůžeme čekat ani prosazení vhodných politických nástrojů. Tam by nepomohl ani Bursík premiérem.

Pořád jen doufám, že pan Vinkler dá smysluplnou odpověď.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 16:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Samozřejmě se ví a všichni o tom žvaní asi 40 let, ale nikdo nic moc pro to nedělá.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.4.2020 08:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak když "se to ví" tak řekněte, jak se to má dělat!
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2020 10:13
Obávám se, že pokud by se peníze, cpané do naprosto nesmyslných a bezcenných OZE (což je jen výkrm sociálních parazitů) vrážely do opatření na přizpůsobení se, tak už jme na to byli mnohem lépe, a to i při míře rozkrádání v EU obvyklé.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 10:53 Reaguje na Jan Šimůnek
U nás se rozhodně nerozkrádá mírou v EU obvyklou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.4.2020 15:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Menší nebo větší mírou? Já bych řekl, že čím bohatší stát, tím více je k rozkrádání. Kam se hrabou naši solární baroni na manažery Energiewende.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.4.2020 16:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Souhlasím až na jeden detail. Naši solární baroni se - bráno po jednotlivcích - nakapsovali násobně víc než manažeři Energiewende.
Rozdíl je v tom, že jich vzhledem k velikosti našeho Babišistánu bylo podstatně méně, takže celková částka, byť pro nás obří, s tou německo-bruselskou zlodějnou srovnatelná není.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 16:28 Reaguje na Karel Ploranský
On je ale taky velký rozdíl v tom, jestli se kapsuje kapitalisticky nebo socialisticky.
Když se kapsuje kapitalisticky, tak to se pozná podle toho, že se ty vytunelované peníze někde shromažďují, někde v něčí kapse. Tam potom stačí, když se ten člověk identifikuje a ty peníze se mu vezmou a normálně použijou.
Ovšem když se kapsuje socialisticky, tak v tomto procesu k žádnému shromažďování peněz nedochází. Lidi jsou ochuzováni či dokonce ožebračováni, ale peníze se nikde nehromadí, jsou prostě nějak někde zmarňovány házením do nějaké žumpy. Tam je náprava velmi obtížná a trvá velmi dlouho, protože ty peníze jsou prostě pryč a musí se počkat hodně let a přitom ještě tvrdě pracovat, než se ty peníze zase vydělají a shromáždí.
Obávám se, že Energiewende není kapitalistické, ale z valné většiny spíš to socialistické kapsování, že ty peníze, co se vydřou z lidí, směřují do žumpy a z manažerů Energiewende, pokud se to zvrátí, se víc než nějaká symbolická částka nepodaří získat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 16:59 Reaguje na Radim Polášek
Proč pořád melete dokola tu ruskou cypovinu, že je to celé tunel? Proč by mělo? Za jaké peníze se staví ty tisíce větřáků, fve elektráren a ostaní OZE, kdo platí veškerý výzkum a vývoj těchto technologií?
Německo má z OZE už asi 48% své energie a to se jako jen tak vyskytlo?
Kolik se balíkuje ropných magnátů a celých států na kšeftu s ropou a plynem?
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2020 17:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Že je to celé tunel z mé kapsy do peněženky provozovatelů OZE najdu napsáno na každém vyúčtování elektřiny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 20:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Ten účet vám ovšem posílá ČEZ, nikoliv EU, to je dost podstatný rozdíl. Navíc vůbec netušíte, kam ty kačáky jdou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.4.2020 06:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Ovšem ty peníze na podporu OZE nám nařídila dávat a to nařízení stále udržuje EU.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2020 19:06 Reaguje na Jan Šimůnek
A kačáky za benzím, naftu a uhelnou elektriku vám posílá kdo?
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 09:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Za benzín platím cenu, rovnající se několikanásobku výrobní, ten zbytek jsou různé daně a poplatky, včetně ekologických. Podobné je to i v případě uhlí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 18:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Za jaké peníze se staví ty tisíce větřáků, fve elektráren a ostaní OZE? No nakonec to zatáhnou ze svých kapes občané. V Německu hlavně němečtí, u nás hlavně my čeští.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 20:26 Reaguje na Radim Polášek
Samozřejmě to zatáhnou občané, kdo jiný by to měl být? Snad Paroubovi Marťani? Jim snad pohání zelený tykadélka elektrika z OZE??
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.4.2020 06:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Zaplatit by se to mělo z tržní ceny elektřiny, jako uhelné a jiné elektrárny, které jedou čistě na komerčním základě.
Kdo bere dotace, ten krade.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 08:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Potom by musely ale zaplatit uhláky komerční škody, které svými výfuky už způsobily. To byste si sotva ledku doma rozsvítil.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2020 11:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže ty jsou dávno nejrůznějšími daněmi zaplacené.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2020 19:08 Reaguje na Jan Šimůnek
je zaplacené naprosté HOUNO.
Za zničenou krajinu si jděte stěžovat třeba do Počerad.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.4.2020 11:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale no tak...
Ještě před 20 lety byste si bez nich taky moc neposvítil!.. Kromě nich byly jen Dukovany, Temelín se přidal před 18 lety a s plným výkonem teprve před 15 lety. O podílu vodních elektráren nemá v měřítkách celkové spotřeby smysl mluvit.

Myslíte, že komerční škody napáchané "uhláky" za těch 20 let jsou srovnatelné se škodami, které (jen dosud) napáchalo uplatňování FVE a větrníků?
Ano, pan Šimůnek to napsal velmi výstižně: Kdo bere dotace, ten krade.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2020 19:13 Reaguje na Karel Ploranský
Před 20. lety se už silně ozývalo, že máme s fosilním uhlíkem silně brzdit. Udělalo se ale co? U nás NIC.
Němčouři a jiní lidé, kteří nemají v hlavách nasráno, velmi intenzívně vyvíjeli čisté zdroje energie. V ropáckém čecháčkistánu se to nepochopilo dodnes, za komára jsme získali 20 let zpoždění, dnes to bude aspoň 30.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 09:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Vyvíjeli, ale mají velký kulový s přehazovačkou. Jen potěmkinské vesnice coby OZE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2020 19:18 Reaguje na Karel Ploranský
Komerční škody napáchané uhláky byly jen u nás ve škodách na zemědělství v jednotkách miliard, škody za celé období na lesích jen v Jizerkách, Orlických a Krkonoších to samé asi krát 100, škody na klimatu i na systémovém suchu by se nevešly celosvětově do biliónů dolarů.
Co proboha pořád přepočítáte na groše?
Už letos nám pomře polovina lesů a vy kdákáte furt jen pizdoviny o "dotacích"!!
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 09:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Pomře na "ekologického" kůrovce. Vinou strany zelených a zelených aktivistů.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2020 19:56 Reaguje na Radim Polášek
Při kapitalistickém kapsování jsou ty peníze nedosažitelné, protože podle Listiny lidských práv je nemůžete jen tak sebrat. Musíte dokázat, že byly získány trestným činem a to úmyslným.
V socialismu určitě stačí dát na tu žumpu víko, ale to se právě nemohlo dařit, protože i za budování socialismu se kapsovalo kapitalisticky, no a pak přišla kuponová privatizace a bylo hotovo. Co zbylo po komunistech spadlo do žumpy. Tentokrát demokraticky kapitalistické, okradeni byli i restituenti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 16:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Plác bum!! Obviníte někoho z tunelů a rozkrádání, aniž byste měl jedinou indicii, natož důkaz.
Přitom našemu parapremiérovi našli stamiliónové podvody v každém auditu, který EU dělala.
Solární tunel ovšem nebyl asi nic moc, protože ty panely se tenkrát kupovaly snad 10x dráže, než dneska. A pokud je investice už splacená, měly být dotace patřičně upraveny (naposled, co vím, tu cenu výrazně snižoval Kalousek).
Takže jděte plakat k Bábovi a ne k solárníkům, on to celé má už asi 7 let v rukách.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.4.2020 09:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Indicie najdete tady

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-svoboda-uvedme-podporu-oze-do-souladu-s-ustavou-a-zakonem-obnovme-pravni-stat-a-usetreme-300-miliard-kc
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 21:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Celý solární tunel byla kaše soudruhů z ČSSD a zcela vyjímečně komunistů. Tak co čekáte?
mavíc jste napadl manažery z EU, kteří s naším tulelem nic společného neměli.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2020 11:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Celý solární tunel by se nemohl konat, kdyby neexistovala direktiva EU o minimálním procentu energie z OZE. Bez ní by prostě "soudruzi z ČSSD" neměli sebemenší šanci něco takového prosadit.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.4.2020 11:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, obávám se, že pan Hanzl si to NECHCE nechat vysvětlit, jeho láskou k moudrým vůdcům v Bruselu a vírou ve správnost cest které nám vnucují nic neotřese.

Nejsmutnější je, že se tady pořád dohadujeme o prdu. Jeden křičí, že jediný přípustný zdroj energie jsou OZE, druhý že ne - a jen výjimečně se objeví nějaký příspěvek, který by se zabýval cestami ke SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI všeho: Jak ve výrobní, tak v osobní sféře.
Protože nejčistší a nejlevnější je ta energie, kterou nebylo nutné vyrobit.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.4.2020 12:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, záleží na tom, co považujete za "indicii".
Pro mne je indicií nesoulad mezi přínosem a náklady.
Na to abych viděl, že přínos opatření, která si na sebe primárně vymysleli Němci v podobě Energiewende (ne všichni - vymyslelo to pár hlav a ty ostatní se prostě jen disciplinovaně podřídily) a která teď Brusel vnucuje celé Evropě, není s náklady v souladu, není potřebná ani kalkulačka.
Takže pokud to neindikuje zlodějnu, indikuje to totální nekompetentnost. Ale co je pravděpodobnější?
Ta opatření spočívají v uplatnění technologií, které se dnes nakupují v drtivé většině z Číny, případně jiné východoasijské země. Takže v konečném důsledku ta "žumpa", do níž naše peníze mizejí, je tam.
Nejenže dáme Číně možnost vydělat - EXTRÉMNĚ vydělat vzhledem k extrémnímu objemu nakupovaných elementů. My navíc těmi opatřeními tvrdě drtíme evropské firmy, které už tak jako tak mají problém udržet si konkurenceschopnost. K jejich už tak vysokým nákladům se přidávají ještě položky, které jim výrazně prodražují energie. Plus řada dalších omezení nefinanční povahy, která výrobu komplikují a prodražují. Takže Číňani si musejí myslet, že se jim to jen zdá...

Mně je nakonec úplně jedno, jestli je za tím vyčuranost a zlodějna nebo "jen" tupost. Prostě nemohu skousnout, že s prostředky, které mi mocní svými rozhodnutími tahají z kapsy, nezacházejí "s péčí řádného hospodáře". A že se přitom ani moc nenamáhají vymyslet pro ta svá "opatření" zdůvodnění, která by nebyla tak průhledně blbá, že to až uráží.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.4.2020 09:49 Reaguje na Karel Ploranský
Pro mne je jasná indicie to, že v ústavě a zákoně je napsáno něco úplně jiného než jaká je realita. Pokud zákonodárci přijmou zákon, kde je nesoulad mezi přínosem a náklady, nelze s tím nic dělat, jen to rozmazat v tisku a příště je nevolit. V tom, nač upozorňuji, je situace mnohem horší. Stát nefunguje tak, jak je dáno ústavou a zákony. Pan Hanzl ale své zelené vidění světa staví nad základy právního státu a to je pro mne nepřijatelné.

Pane Hanzle, polepšete se!
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2020 17:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Spíš v míře o něco menší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 20:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy víte o nějakém jiném premiéru z EU, na kterého byly poslány audity i OLAF a ty našly stamiliónové podvody?
Znáte tak děsivě zkorumpovanou státní správu nějaké jiné země, která není schopna vyřešit za asi 8 let ani jednoduchý podvod jménem Čapí hnízdo??
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.4.2020 06:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém je, že ty podvody v reálu neexistují. Právo EU je nastaveno tak, aby na dotace dosáhly jen velké podniky, a to i v případě dotací "pro malé a střední podnikání". Babiš jen názorně předvádí realitu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 08:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Čistá lež, u ruského bota s odepsaným softem celkem běžné.
Stačí se podívat do Rakouska nebo kamkoliv jinam, kdo a jak čerpá dotace a jak tam malé podnikání vypadá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 08:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Problém neexistuje, čapí hnízdo nikdy nikdo neviděl a tu linku na toastový chleba v Penamu taky ne.
Voni sou hlava, pane vachmajstr.....
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

22.4.2020 00:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, o kousek výše jste mne pokáral, že "obviňuji někoho z tunelů a rozkrádání, aniž bych měl jedinou indicii, natož důkaz."
A uvedl jste, že "našemu parapremiérovi našli stamiliónové podvody v každém auditu, který EU dělala."
Tak teď kárám já vás. Na rozdíl od vás ale OPRÁVNĚNĚ.
A ptám se: Vy jste nějaké ty audity četl?
Určitě ne, protože podle informace, kterou odvysílala ČT1, dopadly všechny audity pro Babiše dobře (až na jednu marginální částku necelé 2 miliony). Což má pro ČR ten příjemný dopad, že žádnou ze zpochybněných dotací pro Agrofert, u kterých hrozilo že je budeme muset EU vrátit, vracet NEMUSÍME.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2020 19:32 Reaguje na Karel Ploranský
Samozřejmě jsem ty audity četl, byly ve zkrácené verzi i v nějaké příloze Raspektu, byly i v ve fóru 24 i v jiných nebabišových tiskovinách, samozřejmě tam vytahovaly ty důležité pasáže. Zcela jasně ve zpřávě OLAF je psáno PODVOD!! Což v právničtině je velmi silné obvinění. Další audity hovoří jen o "zneužití", "neoprávněném použití" atd. atd. normální lidé by řekli krádež.
Ale ten největší problém je, že tu závěrečnou kvalifikaci může určit jen soud. A proč dělá stále (v některých případech už asi 8 let) mrtvého brouka??
Jak se definuje "systémová korupce"???
Jak se definuje fašistický systém? Stačí nahlédnout na Wikipedii (nebo kamkoliv jinam).
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 09:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Zpráva OLAF ovšem není audit. A soudy jsou přinejmenším problematické v tom, že příslušné zákony, platné v daném čase a místě, porušeny nebyly. To, že některé byly dodatečně (a "vůbec ne" účelově) "upraveny" by v civilizovaných zemích nemělo rozsudek ovlivnit.
Odpovědět
S

S. Melichar

19.4.2020 10:26
Takhle je nastavená současná společnost. Priority úplně jinde. Heslem dne je "užít si". Pro ilustraci vystoupení rosničky tv Nova ze včerejška, kdy tedy přiznala, že nějaká ta srážka asi spadne, ale naštěstí se mraky brzy protrhají a do konce týdne už bude jenom krásně jasně a slunce bude nerušeně pražit na naše kebule. No a tohle je názor mladé, vzdělané ženy v době, kdy se lidi modlí za každou kapku. Jí ale voda ze sprchy teče, tak jaká starost. A řekl bych, že tenhle přístup (ona v tom není zdaleka sama) je i trochu odpovědí na to, proč se o problému nepíše - protože to tyhle lidi prostě nezajímá. I tenhle článek vyšel v ne zrovna moc známém webu a přečte si ho jenom ten, kdo cíleně pátrá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 10:26
Podle mně je problém v tom, že žádná vládní opatření tu vodu do půdy nedají, ta voda nejdřív prostě musí napršet, teprve potom se s tou vodou dá něco dělat.
A dost možná, že naprší už v květnu. Ono už měsíční předpověď je ke konci nespolehlivá, počasí prostě z principu nelze spolehlivěji předpovídat na větší časové období než 3 - 6 dnů.
Z tohoto důvodu článek řadím mezi alarmistické, populistické a manipulativní propagandistické články. Zvláště manipulativní je onen důraz na velikost polí, nijak nemíním podporovat návrat našeho zemědělství o 50 - 100 let zpět s tehdejšími malými políčky, a hlavně s tím spojenou velmi mizernou produktivitou tehdejšího zemědělství.
Jediný problém, ketrý nyní vidím, je ten, že v zimě bylo jen minimum srážek a ty srážky nyní chybí, jinak je průběh letošního jara jen s malými odchylkami stejný jako tomu bylo jiné roky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 10:57 Reaguje na Radim Polášek
Například v Rakosku mají malá políčka stále a nevím nic o nějaké mizerné produktivitě práce.
Jak je požné, že u nás jsou jednoznačně největší zemědělské podniky z celé EU? Proč nemáme doatce zastropovány na 100 ha jako většina ostatních zemí EU?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 11:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Jen divadlo pro agroturisty a zelené.
V obchodech, kde 80 - 90 % Rakušanů denně nakupuje, je většina zemědělských produktů z velkých firem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 11:15 Reaguje na Radim Polášek
Jenže ty velké firmy jsou daleko menší než u nás a je jich méně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 11:37 Reaguje na Pavel Hanzl
V Rakousku nevím, ale v Německu jsou ty firmy podstatně větší než u nás.
Ostatně před pár lety byla svým způspobem určitá aféra, takzvaná Mochovská zelenina, konzervovaná a hlavně ta mražená v Kauflandu a možná i v jiných supermaketech byla tradičně dodávána naším výrobcem. Ovšem tehdy Kaufland zrušil kontrakt s českým dodavatelem a začal tu zeleninu nakupovat od rakouského výrobce.
A co myslíte, nakupoval to Kaufland od jednoho velkovýrobce úplně všechnu zeleninu pro supermakety minimálně v ČR, nebo poslal dodávky, aby objížděly rakouské vesničky a po 10 - 20 kilech nakupovaly ty sáčky se zeleninou od jednotlivých malých rakouských farmářů?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

19.4.2020 12:41 Reaguje na Radim Polášek
Německo má nižší výměru než ČR. ;)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 14:59 Reaguje na Petr Eliáš
Německo dělá vepřové v chovech o 10 tisících prasat, kuřecí a vejce v chovech několika desítek tisíc slepic a jiné drůbeže, mléko v několikatisícových chovech krav. Podobně dělá rostlinnou výrobu, jsou tam zemědělské podniky 10x větší než Agrofert.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 15:31 Reaguje na Radim Polášek
To není dobré, ti pracovníci nemají k půdě žádný vztah, a podle toho to dnešní "hospodaření" také vypadá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 16:34 Reaguje na Karel Zvářal
No, je to spíš zemědělský průmysl než zemědělství. Ale prostě produkuje nejlevněji a nejekonomičtěji.
A kromě toho, lidí, co přichází do styku s půdou. je tam spíš menšina. Takoví lidi jako laborantky , jako specialisté na výpočet krmné dávky, na automatické míchání krmné dávky třeba i přesně na konkrétní zvíře, na automatické udržování prostředí v tom chovu atd v podstatě nikdy do kontaktu s půdou nepřichází.
Odpovědět
MK

Martin Králík

19.4.2020 21:12 Reaguje na Radim Polášek
Dobrý den. Takže konkurenceschopnost českého zemědělství je postavena na 150 ha půdních blocích, kde během posledních 5-ti let je kukuřice 3 x, a z toho 2 x bezorebně. Jsem pisatel z Hodonínska, což je dosti suchá část Jižní Moravy. Pokud je v rámci katastru naší obce takových půdních bloků několik, je to pro krajinu a hospodaření z vodou v půdě požehnání. Musíme mít všichni radost jak je to teď postaveno. Dle vašich odpovědí pod článkem mám pocit že jiná cesta pro nás není a za sucho v potocích kolem takových lánů vlastně hospodařící podnik nemůže. Vyšším výnosům vadí potoky, meze remízky, silnice a železnice. Realizoval KoPÚ (společná zařízení - zatravnění svažitých ploch, biokoridory a pod.) je totální blbost, která jenom ohrožuje hospodaření agrárního sektoru. 150 ha lány řepky a kukuřice jsou pro krajinu požehnáním ... Asi je velmi výhodné hospodařit takto nemožně, a ještě za to brát dotace. Proč jsou někde jinde 150ha půdní bloky rozděleny na 4 menší díly z různými plodinami. Asi utopistický a anarchistický zemědělský podnik...
Odpovědět
JS

Jiří S

20.4.2020 09:16 Reaguje na Martin Králík
Já bych řekl, že pisatelé to nemyslely vyloženě takto. Samozřejmě, že blok kukuřice o 150 ha je problém, což se nyní do příštího roku změní, budete tam mít 5 bloků nebojte se. Spíš bylo myšleno, že je nesmysl rozdělovat krásné bloky o 35 ha dejme tomu do 50 ha max, to mi taky připadá nesmyslné. Jinak takový blok řepky o 35 ha je v dnešní době docela požehnáním, to si může říkat kdo chce co chce.
Odpovědět
MG

Milan G

20.4.2020 15:47 Reaguje na Radim Polášek
A to je ještě třeba dodat, že Němci se chlubí také tím, že i do zemědělství zasáhne něco jako průmysl 4.0. Čili to co říkáte vy, ale ještě ve větší míře. Bez lidí, s roboty.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.4.2020 07:45 Reaguje na Milan G
Ta robotika je ještě hodně v plenkách, například sběr rajčat robotem je extrémně drahý a pomalý, ale určitě je to cesta kterou se půjde, ale je to minimálně ještě tak na 15 - 20 let.
Odpovědět
MG

Milan G

21.4.2020 14:23 Reaguje na Jiří S
Já to neříkám že bych tomu nějak fandil, sami Němci z toho mají obavu, ale že to tak je. Ale cesta je už daná, ať to stojí co to stojí.
Co se týká rajčat, která mám rád, pokud přijde robot a zničí celou tu úrodu červených kuliček, kterým v Holandsku nevím z jakého důvodu říkají rajský bude to jen dobře. Ten humus, který nám tady prodávají se ani při nejlepší vůli nedá nazvat rajčetem. Fuj
Odpovědět
JS

Jiří S

22.4.2020 06:49 Reaguje na Milan G
Souhlas
Odpovědět
RN

Radek Novák

19.4.2020 11:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Myslíte že Rakušan by vystačil s českými dotacemi? Proč myslíte že rakouští a němečtí sedláci u nás nakupují půdu kterou nedělí na malá políčka. Možné je to proto, že je tam historické pozadí ale hlavně jediná možnost jak právě těm západním dotacím čelit. I u nás se každý sedlák snaží kupovat další půdu protože na zděděných 15 ha klasický zemědělec ekonomicky nepřežije. Protože zastropovat dotace na sto 100 ha je střelba do vlastní české nohy -(srovnatelný s požadavkem rozdělit továrnu Škodovky do soukromých garáží), bez odhledu na různé Babiše, a to úplně pomíjím vliv na životní prostředí protože ten v podstatě neexistuje.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 14:52 Reaguje na Radek Novák
Zastropování do 100 hektarů by nevadilo pouze u produktů s potřebou velkého množství ruční práce. U některé zeleniny, třeba toho mediálně provařeného chřestu, drobného ovoce, bylinek atd. Možná ještě chmelu. Tam opravdu produktivita pěstování na větší rozloze než 50 - 100 hektarů už dál nijak nestoupá. Takže podpora subjektů do těch 100 hektarů by nebylo podporování těch neproduktivních a podporou zdražování zemědělské výroby.
Ovšem problém je v tom, že i tady, jak se postupně vyvíjí technické možnosti, čím dál přesnější secí stroje, postřikové stroje, čím dál složitejší sklízecí stroje atd a jak se rozvíjí robotizace a automatize vhodná i pro zemědělskou produkci, objevují se stroje i tady. Tím pádem se produktivita zvyšuje, ale současně s použitím takového stroje se i u těch produktů zvyšuje optimální rozloha půdy pro pěstování jedním subjektu s vysokou produktivitou práce vysoko nad těch 50 - 100 hektarů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 15:15 Reaguje na Radim Polášek
Vy jste klasický technokrat! Co se týká vlastností půdy, jste naprosto mimo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 15:18 Reaguje na Karel Zvářal
A prosímvás o jakých vlastnostech půdy jsem v předchozím příspěvku psal?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 15:23 Reaguje na Radim Polášek
Právě že vůbec nic! Vás zajímají jen hektary polí. Právě tou fragmentací, mezemi, větrolamy, hnojením... se zvýší zádržnost srážek a půdní vlhkost, která je na těch mega pláních rychle vyfoukaná.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 15:40 Reaguje na Karel Zvářal
Z velké části zelený alarmistický blábol. Fragmentovat můžeme jen odhadem asi 5 - 10 % půdy. Protože jen na zhruba tolik tazvané bio a eko produkce u nás existují lidi, kteří jsou ochotni tyto předražené produkty z těch drobných políček kupovat. A takové fragmentace u nás už možná je i dosaženo.
Když zfragmentujeme všechno, tak zdražíme zemědělskou výrobu tolik, že ti zemědělci vesměs zkrachují, protože většina lidí bude kupovat dováženou levnou dotovanou zemědělskou produkci z jiných států a ne drahou místní.
No a když ti zemědělci zkrachují, tak logicky budou nuceni půdu prodávat. No a komu ji asi prodají? Tomu, kdo má peníze a to jsou nejvíc zájemci o půdu ze Západní Evropy.
Neboli ty bláboly o fragmentaci půdy nemusí být nic jiného než příprava výprodeje našeho národního bohatství, české ( a moravské) půdy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 15:52 Reaguje na Radim Polášek
Technokratický blábol. Vy jste si nevšiml, že řešíme SUCHO a vše kolem toho??? Méně orné půdy, ale úrodnější - tj. se stálejší půdní vlhkostí, bez rizika silné větrné eroze. Atd. atp. Půda jako klimatický činitel, nikoliv jen prostředek výroby. Takže tak asi...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 16:35 Reaguje na Karel Zvářal
Kvůli jednomu suchu zničit fungující odvětví? Nejste blázen?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 16:40 Reaguje na Radim Polášek
To "fungující" odvětví se zničí samo, resp. to, na čem hospodaří. Je závislé na klimatu jako žádné jiné. A pokud voda a mez je nepřítel, tak se nemáme o čem bavit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2020 16:41 Reaguje na Radim Polášek
Není. Pokud nic neuděláte,podmínky se zhorší natolik, že vaše "fungující" zemědělství přestane fungovat. A co potom ?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 17:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Blbost.
Ten proces, přestávání fungování něčeho takového jako našeho zemědělství probíhá vždy pomalu a trvá mnoho desítek let. Nejdřív by kvůli neúŕodě a suchu končili jednotliví zemědělci v nejhorších oblastech a ti, kteří zemědělství nejméně umí. Tak jeden z padesáti, ze sta. Postupně během desítek let by se to rozšiřovalo na ty zemědělce, co jsou v průměrných oblastech a umí to zemědělstváí průměrně. Až nakonec, za těch 50 nebo víc let by teprve skončili ti zemědělci, co jsou ve velmi příhodných podmínkách a ti, co to umí nejlépe.
No a zatím, čistě jen kvůli suchu, nekrachují ani ti nejhorší hospodařící na těch z hlediska sucha nevhodných místech.

Jestli jste to, co u sebe píšete a čemu se skutečně věnujete "Autor je předseda spolku Malínské aleje, věnuje se ochraně přírody a krajiny, aspektům krajinného plánování, obnovitelným zdrojům energie a problematice práva v oblasti životního prostředí a územního plánování." tak to musíte vědět taky.
Anebo neděláte, to co píšete a potom jste jen obyčejný panelákový zelený alarmistický ekologista.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 17:12 Reaguje na Radim Polášek
Připadne mi, že v tom máte zmatek, jak holky z gymplu. Chválíte petici a bráníte dnešní průmzem...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 17:49 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím, co to je průmzem. nejsem Rus.
Já jen bráním klasické zemědělství proti snahám ho zničit, snahám zelených, alarmistů atd. Nebo třeba těch, co by rádi levně skoupili půdu zemědělců po tom, co zemědělce přivedou ke krachu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2020 20:02 Reaguje na Radim Polášek
Opravdu,nejste Rus ...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2020 18:15 Reaguje na Radim Polášek
Musíte se podívat kam jste to dotáhli s černozemí na jižní Moravě .
V podstatě jste ji vymazali z mapy- s těmi velkolány a "efektivní" zemědělskou výrobou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 16:37 Reaguje na Radim Polášek
A jinak - je moc dobře, že sem přispíváte! To jen dokazuje, proč dnešní stav je takový, jaký je a není vůle ke změně. Jelikož je zde takových vícero, vládu nemá kdo do aktivit tlačit. Viz. 50 tis. podpisů pod peticí...

https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 17:03 Reaguje na Karel Zvářal
Myslíte tu petici 8 nebo 10 let starou. Tam jsem podepsaný taky, protože ta je napsána tak, že ty opatření podle ní jsou smysluplná.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 17:06 Reaguje na Radim Polášek
To je loňská petice a píši vám 4-. Díky tomu poslednímu slovu jste zachránil:-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 18:29 Reaguje na Karel Zvářal
No, já bych tu petici nejspíš nepodepsal.
Vlastní text petice je v pořádku, i když oněch 20 hektarů jako maximální rozloha pole je už s odřenýma ušima i nosem hraniční rozloha, se kterou se dá ještě souhlasit.
Ale ty aktivistické zelené kecy v přiložených článcích, třeba v "Co mohu udělat pro krajinu" nezakryté lobování pro bioprodukty nebo v "Co děláme v kampani Vraťme život do krajiny" věci kolem Stutoxu.
Obával bych se, že by můj podpis pod petici byl zneužit pro prosazování zelených aktivistických cílů a tudíž spíš pro ničení krajiny, respektive zemědělců než pro její udržování.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 19:24 Reaguje na Radim Polášek
JTM, JTM, JTM (Jáchyme,...) Dotace na hospodaření s půdou by měly zohledňovat její mimoprodukční fce. Máte silně pokřivené vidění, a obávám se, že už nenávratně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 17:06 Reaguje na Radim Polášek
Nikdo nikomu nebrání ve zvyšování produktivity zemědělské práce, ale stále nechápu, proč se na to mají čerpat dotace, určené primárně na údržbu krajiny.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 17:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Fragmentace polí produktivitu zemědělství výrazně sníží.
Jinak já se tomu taky divím.
Zemědělec má dělat potraviny. Pokud má zemědělec dělat krajinu, tak ať to je na jindy a na jiném pozemku a potom to může klidně být za ty dotace.
Klidně to může být stejně jako když zemědělci ke konci socíku dělali plošné meliorace polí. Když byla práce na poli, tak zemědělec dělal na poli a když práce na poli nebyla, tak místo toho, aby dělal přidruženou výrobu někde v JZD v dílně, tak venku v přírodě na čerstvém vzduchu dělal na poli ty meliorace.
Dnes může, jak má práci na poli, dělat na poli a když práci na poli nemá, může klidně dělat hned vedle mimo pole něco na údržbě krajiny financované z dotací. Třeba sekání trávy, čištění a ořezávání porostu atd.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2020 20:14 Reaguje na Radim Polášek
O těch meliorací víte od koho? Já vím od syna (ing zem.), že koncem socíku se dělaly závlahy, které jsou dnes zničené. Také se ještě pořád vysazovaly větrolamy, zvláště na místě předtím zrušených remízků a kdysi rozoraných mezi. Ty jsou dnes vykácené.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.4.2020 15:30 Reaguje na Jiří Daneš
Od koho bych to asi měl vědět, když na vesnici bydlím a po těch polích chodím?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.4.2020 22:37 Reaguje na Radim Polášek
Schválně, zkuste si dohledat porovnání našich socialistických výnosů a výnosů v Rakousku. A uvidíte, kdo na tom byl lépe. :)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 08:20 Reaguje na Radek Novák
Ty EU dotace nejsou primárně určeny na průmyslovou produkci potravin, ale na údržbu krajiny.
U nás je ovšem zaveden systém Benita Mussoliniho, který hlásal, že bude "řídit stát jako firmu" a proto jsou státní dotace posílány do kapes oligarchie a skutečného vlastníka státu, nikoliv sedlákům.
Odpovědět
MG

Milan G

20.4.2020 16:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Chlape proberte se! Vy v té vaší zaslepené nenávisti motáte všechno dohromady. EU dotace, státní dotace...
Víte vůbec, že existují tkzv. nárokové dotace? Na které má nárok i ten Babiš?

To, že dotace jsou svinstvo, to je bez debaty.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 21:16 Reaguje na Milan G
Luxusní Čapí hnízdo je typická nároková dotace a ta linka v Penamu samozřejmě taky.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.4.2020 07:49 Reaguje na Pavel Hanzl
EU dotace nejsou primárně určeny na průmyslovou produkci? A proč je tedy unií přikázáno, že musí jít část peněz z dotací v PRV na nezemědělskou činnost (čapí hnízdo) a rozvoj výrobku ke koncovému zákazníkovi (linka penam)??? To mi prosím vysvětlete? Samozřejmě to nejsou nárokové dotace, ale pokud získají dostatek bodů a to získali, tak ji prostě dostali a můžete si stěžovat jak chcete.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2020 19:35 Reaguje na Jiří S
Nikdo si asi nestěžoval a oba audity Ep i ten z OLAF jasně řekly, že jde o PODVOD.
Odpovědět
JS

Jiří S

24.4.2020 12:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, jasně řekli, že jde o podvod a když to státní zástupce pročetl, aby mohl vytvořit obžalobu, tak se z toho mohl tak akorát posrat. Protože leč se nám to líbí či ne, tak to bohužel legální bylo.

Nemorální? Ano. Nelegální? Ne.
Jediné u čeho mohlo být pochybeno, bylo čapí hnízdo, kde figuroval menší propojenou firmou. Nakonec dotaci vrátil, když se jakože našlo pochybení, to je standartní postup. Po vyplacení dotací chodí úředníci kontrolovat, pokud nedodržujete stanovená pravidla, vracíte peníze, ale není psáno, že budete obžalován. I když je mi to proti srsti, v tomto se musím Babiše zastat. Všichni hledají, jak ho dostat, ale na takové hlouposti ho nedostanou.

Ale můžu vám poradit, protože v dotacích PRV chodím. Pokud ho budete chtít na něčem dostat, tak je to manipulace při zakázkách (otvírání obálek).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 11:09 Reaguje na Radim Polášek
Ekologové požadují více fragmentace nejen kvůli lepší zádrži vody, ale také jako protierozní opatření a v neposední řadě návrat dříve hojných druhů. Včera jsem byl dvě hod. venku a nepotkal jsem ani jednoho skřivana, koroptev, čejku, zajíce. Zopár strnadů, jedna (asi ještě doletí) jiřička, jeden pár vlaštovek. Takže těch důvodů je více, nikdo návrat o sto let nechce, ale jakási korekce té megalomanie je více než nutná.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 15:12 Reaguje na Karel Zvářal
Ze stávajícíh polí je zapotřebí uloupnout těch cca 10 - 20 nebo kolik procent rozlohy, na kterých byly dříve mokřiny, prameniště, meandry potoků nebo obecně jen takzvané neproduktivní plochy, všelijaké úvozy, křoviny a podobně. Prostě to, co dříve komunisté zasypali, zatrubnili, odvodnili, zarovnali, vykáceli a na těch plochách udělali pole. Plus to, co do sametu nestihli komunisté, takže to po sametu dodělali majitelé, případně nájemci.
Neboli je třeba znovu obnovit "kostru krajiny" v takové rozloze a v takovém množství, aby to byl rezervoár jednak těch vodních zásob, jednak volné přírody s příslušnými živočichy.
Fragmentace naopak probíhat nesmí, protože dnešní technologie většiny zemědělských plodin jsou takové, že jakmile zmenšíme rozlohu jedné pěstované plodiny jednoho zemědělského subjektu pod stovky hektarů, výrazně poklesne produktivita a zdraží se produkce. A to si nesmíme dovolit,protože už dnes je naše zemědělská produkce neefektivní a předražená, tudíž globálně nekonkurenceschopná. Kvůli velmi vysokým evropským mzdám, zejména minimálním, kvůli pracovnímu právu i kvůli spoustě omezujících předpisů, zejména těch zelených.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2020 16:39 Reaguje na Radim Polášek
Už jste napůl dobré cesty - obnova kostry krajiny. Teď jenom dokončete duševní přerod a spolkněte pokles produktivity . (k čemuž by došlo).
Rozdíl se nemusí kompenzovat navýšením cen, ale navýšením dotací do zemědělství. Tak to chodí třeba v Německu,Rakousku,Holandsku,Francii... Mají vyšší platby pro zemědělce.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 17:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dotace jsou zlo a měly by se všechny spíš odbourat. A taky nemám zájem tady navracet socialismus, socialistické zemědělství bylo na dotacích založeno a jak to s ním dopadlo. Reálné ceny potravin či zemědělských produktů byly za socialismu až desetkrát vyšší než jsou dnes a přesto mimo základní sortiment nic nešlo koupit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2020 18:08 Reaguje na Radim Polášek
Souhlas, dotace křiví tržní prostředí. Ale pokud je na Západě dávají ve vyšší míře,potom naši zemědělci nejsou konkurenceschopní.
A měli by pobírat ve stejné výši,nebo skončí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 18:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nemusíme ale být hlupáci a místo působení na zemědělce, aby mohli co nejvíc produkovat přitom s co nejmenšími dotacemi je tlačit, aby bez dotací vůbec nemohli existovat. Západ bych ponechal mimo, ale jak moc se potom budeme , co se týká zemědělství lišit od komunistické totality.
Jakým právem bychom potom měli slavit třeba Sametovou revoluci a třeba Havla, když tady sami směřujeme ke komunististým moresům a systémům hospodaření.
Neměli bychom to tedy potom sami vzdát a pozvat třeba Kima ze Severní Koreje, aby nás naučil ještě lepším komunistickým způsobům než zatím my zvládáme?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 18:54 Reaguje na Radim Polášek
Velikášství vzniklo v USA, kde tamní farmáři "zúrodńovali" obrovské plochy prérie. V Rusku to obšlahli se vším všudy (celiny), no a u nás po vítězném únoru jsme začali po vzoru sovětských soudruhů dělat z drobných políček stále větší a větší lány. Vydrželo nám to až do dneška, což je pro někoho tragedie, pro jiné nebeská mana, resp. jediná správná cesta.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2020 21:04 Reaguje na Radim Polášek
Musíte se řídit skutečností a ne pocity. ČR je členem EU a pobírá evropské dotace do zemědělství.
Náš sedlák by měl mít stejné podmínky jako sedlák ve Francii nebo Rakousku.
Vy, být zemědělcem byste o dotace nežádal ?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2020 14:31 Reaguje na Radim Polášek
Ječn jedna otázka : Jste zaměstnancem nějakého -fertu, nebo podobného mamuta, co hospodaří na pronajaté půdě? Nebo dokonce spolumajitelem. Velikost obhospodařované půdy ve státech EU od nás na jih a západ, je o řád menší, nejsme na amerických prériích či pampách, ani v tropických pralesích, které "zúrodňujeme" (veskutečnosti exploatujeme (přelož jako drancujeme).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 15:27 Reaguje na Jiří Daneš
To bude asi na mně. Nejsem žádný zaměstnanec nějakého "fertu" Půdu vlastním , to je pravda, ale v rozloze menších jednotek hektarů a tu zemědělskou má pronajatou místní zemědělský subjekt.
Ale vyrostl jsem na vesnici, od svých cca 8 - 10 let jsem dělal na poli, na družstevním a i na rodinném záhumenku a políčku na zahradě. Dělali jsem na záhumenku seno, měli tam sad, dělali tam řepu na krmení i obilí pro slepice. Viděl jsem, jak pěstují socialističtí zemědělci, v době, kdy to moc neuměli a neměli stroje stejně jako v době, kdy ty stroje ( i agrochemikálie) už měli. I jak potom pěstovali a pěstují soukromníci.
A taky chodím do přírody, koukám kolem sebe a uvažuji vlastním rozumem. Nemám hlavu vymytou všelijakými zelenými, aktivistickými a všelijakými alarmistickými výmysly a nesmysly, kterými se spousta šmejdů snaží ovlivňovat lidi a ždímat z nich prachy, případně moc.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2020 20:21 Reaguje na Radim Polášek
To se mně ulevilo, je naděje, že i Vám nakonec dojde, že zemědělství není a nemůže být jen o zisku.
Odpovědět
JS

Jiří S

20.4.2020 15:19 Reaguje na Jiří Daneš
To si určitě uvědomuje i pan Polášek, ale taky poukazuje na to, že i ten zemědělec musí pořád tvořit zisk a to se vším co se tady chce propagovat by nešlo, tak to bohužel je. To je stejné, jako by jste chtěl, aby v Praze měla každá restaurace Michellinskou hvězdu, nebo aby steak house dělal jen poloviční steaky za stejnou cenu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.4.2020 15:34 Reaguje na Jiří S
Přesně tak. zemědělec musí ty své produkty prodávat se ziskem, musí taky z něčeho žít a z něčeho třeba i našetřit na důchod.
Stejně jako nemůže ta restaurace prodávat dvojnásobný stejk za poloviční cenu, protože restauratér i zaměstnanci taky musí z něčeho žít.
Odpovědět
MK

Martin Králík

19.4.2020 21:25 Reaguje na Radim Polášek
Když píšete co píšete, tak vám nevadí stav krajiny, bez vody, bez hmyzu, bez života (přemnožené hraboše nepočítám)? Naše jediná spása je tedy zisk a krajina bez života ... Tak kde dříve byl skřivan, zajíc, bažant nebo koroptev, tak je dnes pusto a prázdno. A to je "alarmistický nesmysl". Takže 150ha lány řepky, kukuřice, pšenice a ječmene jsou naše spása.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.4.2020 15:43 Reaguje na Martin Králík
Ale vždyť se nic takového neděje. V krajině je ten hmyz i ten zajíc nebo bažant. Stačí se jen do té krajiny podívat, pořádn se tam rozhlídnout a nepodléhat manipulativní zelené propagandě.
A voda nejspíš s dost vysokou pravděpodobností naprší.
Je toho prostě jen o něco méně než je třeba. Až bude dostatek prostředků skončí koronavirová krize, tak bude čas toto postupně napravovat, pokud bude vůle.
A co se týká zisku, ten je při každé činnosti podstatný. Ono zemědělci nejsou ekologičtí aktivisti, kteří mají zajištěné živobytí, ti mladí kapesným od rodičů, ti starší a organizovaní v neziskovkách státními granty a žebráním u lidí. Zemědělci rodiče, kteří by je mohli živit kapesným, nemají a na granty či žebrání od lidí a na zelené lhaní nemají žaludek. Proto, aby mohli ty pole i nadále obdělávat, musí na tom vydělávat. Na třeba nové traktory a jiné stroje i na sebe.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.4.2020 07:52 Reaguje na Radim Polášek
S tím hmyzem a zvěří je to otázka. Například rok 2017,2018 jste toho opravdu moc nepohledal. A stačilo aby v roce 2019 hodně v květnu zapršelo a byl najednou extrémní nárůst zajíců, bažantů a i hmyzu. Dle mého ta fauna ubývá také z důvodů, že je sucho a to nesvědčí ničemu, jakmile je hojnost, rychle se to dožene. Samozřejmě, to není jediný důvod, to už jsme měli diskuzi u jiného článku.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.4.2020 16:15 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášku, moc bych si přál, abyste měl pravdu, že v květnu naprší.
Ale pokud naprší, tak právě pak se projeví ten problém.
Voda steče, protože půda ji nebude schopna vsáknout.
Nakonec se budeme modlit, aby přínos toho deště pro úrodu nebyl menší než škody napáchané rozvodněním řek.
Takže pravdu nemáte.

A co se týká velikosti polí, doporučuji Vám rozkliknout si Mapy.cz, přepnout na leteckou mapu a podívat se na rozdíl ve velikosti polí u nás a v Rakousku nebo Německu. A chcete tvrdit, že jejich zemědělství má mizernou produktivitu?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2020 16:35 Reaguje na Karel Ploranský
Nebo může juknout na Poláky . To jsou ti co prodávají ovoce a zeleninu v českém pohraničí. :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 16:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Myslíte jako ty poláky, co coby zemědělci nemusí platit státu sociální a zdravotní a když tady chodí pracovat, tak jim stačí třeba i minimální mzda, protože u nich v Polsku vydělají ještě znatelně méně?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 17:13 Reaguje na Radim Polášek
Ne. Pan Vinkler asi myslí ty Poláky, kteří vytvořili z Polska potravinářskou velmoc, která živí půl Evropy včetně Rakouska, Německa i nás.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 17:38 Reaguje na Radim Polášek
Koukněte do Mapy.cz na okolí Kyjova a zkuste najít podobně zažlutěné plochy v Polsce. TAM dělají zemědělství, narozdíl od nás.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 17:46 Reaguje na Karel Zvářal
No, v Polsku za socíku neudělali zemědělská družstva, nechali tam původní vlastníky s rozdrobenými poli.
Ale zkuste si najít, kolik lidí v Polsku dnes pracuje v zemědělství a kolik procentuálně u nás.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 17:57 Reaguje na Radim Polášek
Jaký si to kdo udělá, takový to má. Říká se tomu politika. Ať už zemědělská, či sociální. Jsem profesí zootechnik, pro nadbytečnost propuštěn. A měl jsem ze čtyř ukazatelů tři nejlepší z celého ZD (6 farem). Skot nepotřebujeme, mléko, sýry a maso dovezeme. Rentabilnější jsou biopaliva.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 18:01 Reaguje na Karel Zvářal
To se divím, jste skoro z oboru, logicky byste měl podporovat velké rozlohy polí a ne kousky, kde sečení i jiné práce trvají na stejnou plochu dvakrát déle.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 18:19 Reaguje na Radim Polášek
Já už za totáče byl rebel co nemá rád honbu za rekordy, dodržení plánu i při -30, kdy krávy nedávaly W do mléka, ale na vnitřní topení (cca - 1 l/ks a den). A hned jsem byl na koberečku, že neplním...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 18:46 Reaguje na Karel Zvářal
Ale dnes jdete s proudem, přece dnes to je mainstream, nemít vlastní rozum neuvažovat, jen papouškovat to, co předříkávají jiní, být takvaně ekologický a takzvaně zelený a třeba chtít ničit zemědělce požadavkem na tu fragmentaci polí a dalšími zelenými nesmysly.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 20:50 Reaguje na Radim Polášek
Vy jste opravdu komik. Porovnejte si, co jste říkal v 17,03 s tímto blábolem. S proudem jde těch 95% národa, kterým je nějaká eroze, spodní voda, sorpční schopnost či diverzita u (_!_) Horko těžko jsme posháněli těch 56 tis. podpisů, ale i za ně jsme rádi, Toman petici přijal. Kvůli zachování duševního zdraví jsem střízlivý optimista, stále věřím v elementární pud sebezáchovy.
Odpovědět
JS

Jiří S

20.4.2020 15:22 Reaguje na Karel Zvářal
Hlavně se prosím nesnažte dělit pole na ještě míň než těch 30 ha, protože to by bylo opravdu zdrcující.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.4.2020 15:44 Reaguje na Jiří S
Taky si myslím.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 16:46 Reaguje na Karel Ploranský
Naposledy jsem viděl stékat déšť z pole ve větší míře tak před 15 - 20 lety. Ve skutečnosti, pokud je spíš sucho, tak jen velice málokdy je přicházející déšť tak intenzívní, že by se voda nestihla vsáknout a vytvářela se eroze. Obvykle déšť ve větší míře stéká po polích a dělá erozi právě v době, kdy hodně prší a je vláhy dost nebo dokonce nadbytek.
Pokud někdo argumentuje v období sucha nadměrnými srážkami, stékáním deště z pole a erozí, hodnotím to jako alarmistické strašení.
Co se týká velikosti polí, my máme ,dnes se to už snad může říkat, díky socialistickým zemědělským družstvům sjednocená velká pole s vysokou produktivitou produkce, zatímco třeba v tom Rakousku ti zemědělci na těch drobných políčkách pracují v průměru 10 - 15 hodin denně a ještě jim to sotva stačí na udržení jejich hospodářství před bankrotem.
Pokud se ovšem nedají na zelenou propagandu a neprodávají svoje produkty násobně dráž jako bio a eko produkty, v takovém případě věřím tomu, že si žijí slušně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 17:16 Reaguje na Radim Polášek
Jezdím rád krajinou na horském kole a zcela běžně vidím splachy z polí v podobě uschného bahna v nejbližším lesíku nebo jakékoliv sníženině, erozní rýhy přes půl pole, které je často jen tvrdý, špinavý písek. Vůbec nechápu, jak na tom mlatu může něco vyrůst.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 17:41 Reaguje na Pavel Hanzl
No, u nás je jíl, ne písek. Písek je snad jenom v nivách velkých řek a to nejspíš na místech, kde stejně byl předtím třeba lužní les, který byl za komunistů vykácen a předělán v pole. Taková místa jsou ale obvykle kandidáty na to to pole tam zrušit a pokusit se tam obnovit původní biotop, to nejsou běžná pole. A jinak snad někde nějaká navátá místa na jižní Moravě.
Splachy, když jsou , tak jsou téměř vždy jen tehdy, když prší do mokré půdy s dostatkem až přebytkem vody. Téměř nikdy ne do suché půdy, na to by už musela být průtrž mračen , aby se to nevsáklo a byly větší splachy..
Jinak na "tom mlatu" plodiny rostou normálně a to dokonce mnohem lépe než za hospodaření komunistů. Za komunistů bylo běžné, že na začátku pole až řekněme 50 metrů do pole se vyskytovaly holé plochy, buď bez setí nebo naopak se jim tam vysypala hromada semene nebo tam půdu špatně připravili atd. To se dnes prakticky nevyskytuje, dnes je doslova hned 10 centimetrů od okraje pole dovnitř stejně hustá, stejnorodá a kvalitní kultura jak o někde ve středu pole. Aspoń u velkých zemědělců, drobní zemědělci to mají naseto všelijak.
Jediná holá místa jsou v současných letech na poli tam, kde když je příliš mokré jaro, stojí tam voda a kultura na tom místě pod vodou uhyne. To ale letos zatím nevypadá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 20:39 Reaguje na Radim Polášek
Jezdím především po Vysočině a tam je převážně syenitová drť v různách spádech, ornice už je dávno pryč a humus vůbec žádný. Ty erozní rýhy jsou převážně v suchých kopcích, protože ten mlat nic nevsákne. samozřejmě jsou tam pěkná pole, ale to je asi sedláků, Argo Měřín asi ne.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.4.2020 15:54 Reaguje na Pavel Hanzl
U nás je půda pouze poškozená, ale v nějakém zničujícím stavu není ani náhodou.
Mimochodem syenit je vyvřelá hornina, tudíž taková půda má rozkladem matečné horniny pořád přísun živin, fosforu, vápníku, draslíku... pouze dusík není, ten se ale do půdy dostává ze vzduchu.
Odpovědět
MK

Martin Králík

19.4.2020 21:32 Reaguje na Radim Polášek
Nechci obhajovat komunismus. Dřívější osevní plány byly krajině příznivější a hlavně pestřejší. Ne jako teď - kukuřice, řepka, pšenice a pořád dokola. A pokud je základ konkurenceschopnosti "bioplynka" kterou je nutné kukuřicí z cca 500 ha nakrmit každoročně, tak hurá, to je naše spása a budoucnost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 08:23 Reaguje na Martin Králík
My jsme prostě země naopak.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2020 11:06 Reaguje na Pavel Hanzl
To nám vnutila EU.
Odpovědět
JS

Jiří S

20.4.2020 15:25 Reaguje na Martin Králík
Pozor pane Králík, do bioplynky se vozí i hnůj nezapomeňte na to :D ...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.4.2020 15:50 Reaguje na Martin Králík
Tehdy byl pětiletý cyklus střídání plodin povinný, jestli tomu dobře rozumím. A družstva nemusela vydělávat, tudíž mohli bez problémů zasít i nevýdělečnou plodinu.
Dneska je myslím pětiletý cyklus jen doporučený, zakázáno je myslím jen pěstovat jednu plodinu déle než tři roky. A zemědělec funguje v tržním prostředí, pokud nevydělá, zbankrotuje a může jít do nájmu do paneláku dělat někde do montovny.
Ale jediná plodina, která je dnes zaručeně zisková, je řepka. Plus většinou, ale někdy ne, je ziskové obilí. U jiných plodin je s ziskovostí problém.
Proto leckde dnes zemědělec dává řepku co druhý rok , mezi tím obilí a jinak nic.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.4.2020 20:30 Reaguje na Radim Polášek
Zapomněl jste kukuřici do bioplynky, o které psal už pan Křálík. To byste se divil, kolik se jí na jížní Moravě pěstuje, někdy i 2x po sobě.
Odpovědět
JS

Jiří S

20.4.2020 20:49 Reaguje na Radim Polášek
Nene, ted je to jinak. Je to do určitých hektarů. Máteli 10 ha, můžete pěstovat jen jednu plodinu, 30 ha dvě a tak dále, tím se teoreticky má zajistit to, aby jste měl v postupu alespon čtyři plodiny. Což překvapivě u větších podniků funguje, to střídání plodin a mám pocit, že jak tu někdo říká, že někde roste tři roky kukuřice, tak to tak nebývá, už jsem to zažil, že nám někdo něco podobného tvrdil a samozřejmě to nebyla pravda. Vyvstává spíše problém u menších podniků, kdy je třeba jedno pole velice kvalitní na úživnějších půdách a to pak vidíte 5x brambory za sebou, až se nakonec objeví hádátka
Odpovědět

Jan Škrdla

20.4.2020 20:37 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášek, tak u nás byly loňský červen 2 přívalové deště (asi 10 dnů po sobě).
Ono je to totiž tak, že máte 2-3 roky sucho a pak příjde ten příval, který jste viděl naposledy před 15-20 lety.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.4.2020 12:28 Reaguje na Radim Polášek
Nevím, kde žijete, ale asi to bude spíše v rovinaté krajině.
Tady u nás je od nepaměti aridní oblast (srážkový stín Krušných Hor) a teď je to s vodou ještě horší než bývalo. Přesto i tady po každém tolik vytouženém dešti dochází ke splachu ornice. Vůbec to nemusí být nějaká průtrž mračen.
Jsem už starý pán a pěšky už se moc krajinou netoulám - ale stačí co vidím z auta. Jsou místa, kde je po dešti bahno se štěrkem přes celou silnici.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

19.4.2020 10:43
S argumenty v článku nelze, než souhlasit. Osobně bych na první místo dal nakládání s půdou, kde hlavně chybí organická hnojiva, vázající na sebe vodu i organismy, která jsou nahrazována čistou chemií z Agrofertu (nejen odtamtud). Je tu ale jedno ALE:
V roce 2016 (2017?) byl v USA přijat program "Permanent drought", který umožňoval sankcionovat čerpání vody z vrtů a odstavovat zavlažování a vodu pro domácnosti zejména v Kalifornii. Taky přehrada Oroville byla na svém historickém minimu. Pak přišly katastrofické deště a přehrada Oroville se přelila a málem protrhla:
https://www.lidovky.cz/svet/urady-evakuuji-pres-16-tisic-lidi-pod-nejvyssi-prehradou-usa-hrozi-selhani-nouzoveho-prepadu.A170213_030616_ln_zahranici_gib

Obdobný vývoj počasí byl ve 40. - 60. letech, kdy po období velkého sucha (1940 - 57) přišlo období velkých povodní (https://wattsupwiththat.com/2019/03/16/californias-permanent-drought-now-officially-over-after-376-straight-weeks/). Vývoj v USA je v předstihu před ČR asi o 2 roky a za loňský rok napršelo v USA průměrně 130% ročního průměru srážek. Na Punkvě byly nejnižší vodní stavy mezi lety 1941 - 58 a největší povodně postihly Žitný ostrov v roce 1965. Tento cyklus má délku 62,5 let, takže nyní jsme ve skutečnosti na konci suché periody (na Punkvě 2004 - 2020) a blížíme se do období katastrofických povodní jako v 60. letech. Odhaduji, že vrchol srážek bude někdy okolo roku roku 2027.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 10:59 Reaguje na Pavel Kalenda
Pane Kalendo, jestli Vám tato hypotéza vyjde, tak máte u mě panáka! A ne jednoho:-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 11:09 Reaguje na Karel Zvářal
Já klidně celou bednu dobrých vizourů!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 11:14 Reaguje na Pavel Kalenda
Váš konstrukt mi připadá velmi křehký, když srovnáváte dost těžko srovnatelné jevy (sucho v Punkvě a povodně na Žitném ostrově), nebo úplně jinou klimatickou oblast (Kalifornii).
Myslím si, že jinak poskládanými stejnými daty se mohu dostat ke třeba zcela opačnému výkladu.
Pokud tam nemáte zakomponován ten nejsilněší vliv, tj. prudké oteplení za poslední dekádu, tak je to asi o ničem.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

19.4.2020 11:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Tato teorie není moje, ale Pierse Corbyna (meteorolog a klimatolog), který sucho a mokro vysvětluje převažujícím směrem proudění atmosféry, který se mění podle jet-streamů a tedy i podle sluneční aktivity:
11.00 Piers Corbyn: European weather in the last years – extreme or normal? And the challenges
https://www.portoconference2018.org/presentations.html
Odpovědět

19.4.2020 13:02 Reaguje na Pavel Kalenda
Jet streamy jsou až v 10km a určitě mají vliv, to mají i tzv. atmosférické řeky, které jsou tak ve 2,5km a 80 % povodní v Evropě je jimi způsobeno. U nás uprostřed střední Evropy bude dost záležet, zda tady bude suchu odolná vegetace, která ty srážky z moře dovede vůbec přitáhnout a zbude aspoň něco pro malý vodní cyklus, po kůrovcové kalamitě výborná příležitost na změnu, ale zatím teda nicmoc. Šel bych do nouzového stavu celé ČR a okamžitě řešil sucho se stejnou prioritou jako COVID, dotace na zeleň a podle úrodnosti půdy, dobrovolně se tady nikam nedostaneme, ale hádám nebude zájem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 17:34 Reaguje na Pavel Kalenda
Těchto teorií je něurékom a myslím si, že si i slušně odporují.
Já spíš věřím tomu, že tak razantní a rychá změna teploty celé zeměkoule je prostě ta nejsilnější a základní příčina, ostatní jsou od ní víceméně odvozené.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

19.4.2020 19:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Ta tzv "rychlá změna" je srovnatelná například se spodním dryasem před cca 12000 lety, ale o tom jsem už psal v diskuzi pod článkem pana Vinklera o prof. Zharkové. Je to cca 1°C/100 let, tedy nic mimořádného jak ukázal už prof. Kukla.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 20:42 Reaguje na Pavel Kalenda
To se asi jen odhaduje a hlavně to nebylo globální oteplení. A ví se vůbec jeho příčina?
Samo od sebe to nastat nemohlo, stejně jak dneska. A to jsme dnes daleko výš a celý to neštěstí se zrychluje.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

20.4.2020 05:31 Reaguje na Pavel Hanzl
V celých druhohorách byla koncentrace CO2 v atmosféře 4 - 6 x vyšší než dnes a žádnému živočišnému ani rostlinnému druhu to nevadilo. Naopak. Stromy a přesličky rostly rychleji a lépe a dinosauři se měli čím živit. Takže žádné neštěstí to nebylo. Pouze lidstvo ještě neexistovalo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 08:38 Reaguje na Pavel Kalenda
A jak dlouho jim trvalo, než se do téhle formy vyvinuli? Milióny nebo stamilióny let?
A jak dopadli, když přišla "nukleární zima", což byla razantní změna klimatu podobná té dnešní?
My jsme na začátku podobného vývoje a už dnes se registrují stovky (tisíce?) vyhynulých druhů.
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

20.4.2020 09:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Na Bílém Kříži v Beskydech probíhá už deset let klimatický experiment, který ukázal, že naše "obyčejné" stromy rostou ve dvojnásobné koncentraci CO2 rychleji a také lépe odolávají suchu. Naopak, dnešní nízká úroveň koncentrace CO2 je dusí a nemohou dýchat. Ještě se úplně nepřizpůsobily tak neživotadárnému prostředí, jaké tady bylo naposledy koncem permu. Přečtěte si Urbana a Pokorného a neplácejte nesmysly.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 11:21 Reaguje na Pavel Kalenda
Pro zajímavost uvádím tyto výňatky:
"18. dubna 1945. Krvavé slunce těžce kleslo za obzor. Zvířený prach po detonacích bomb, granátů a min sedal v hustých vrstvách na rašící pupeny stromů. Do tmy rudě zářily požáry zapálených stavení, jejich ohořelé, rozbité zdi chmurně trčely k temné obloze. "
" 17 dubna 1945. „Granáty vybuchovaly bez ustání na vysušených polích jako při krupobití. Každý výbuch následoval příval zvednutého prachu asi 20 metrů do výšky. Vlastně jsme skrz tu hnědošedou stěnu z hlíny nic neviděli. Sotva utichla bubnová palba a mračna prachu spadla zpět na zem, zaútočili ruští pěšáci na naše pozice od Velkých Hoštic. Ti z nás, kteří přežili,...."

Jsou to vzpomínky pamětníků Ostravské operace nyní zveřejňovány v seriálu na www.patriotmagazin.cz.
Ty vzpomínky ukazují, že tehdy v roce 1945 přesně před 75 lety bylo tady na Ostravsku podobné sucho jako je nyní. Vzpomínky mohou být částečně zkresleny, ale pokud by sucho nebylo, prostě by ten prach taky nebyl a ty vzpomínky tehdejších účastníků by přece jen byly trochu jiné.
Koneckonců podobné vzpomínky jsou i z Pražského povstání, ať už od účastníků v Praze nebo od ruských vojáků, kteří jeli na pomoc Praze. Co si pamatuji, nikde není zmíněn žádný déšť, mlhy, mokro.
Dokonce i co se dá poskládat o sněhových srážkách v zimě 1944 - 45, v Německu kolem Berlína a na východě německa, u nás , tehdy v protektorátu.... bylo jich tehdy velmi málo, zima se tehdy mohla dost podobat třeba letošní zimě.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2020 15:01 Reaguje na Radim Polášek
Jsem pamětník, bylo mně 12 let a to sucho, na jehož existenci usuzujete, tehdy nebylo, to přišlo až o dva roky později. Ale zima roku 1946 - 47 nebyla na sníh tak chudá, jako ta letošní, chodili jsme běžně lyžovat.
Viděl jste někdy výbuch letecké bomby po dopadu do pole, já ano a jsem proto přesvědčen, že jde v tom popisu o literární nadsázku. Při dopadu bomby do mělké vody (a výbuchu), je ten mrak "prachu" ještě větší. Nevím z čeho jste co poskládal, ale zima se tehdy skutečně nepodobala letošní zimě. v zimě 1944 -45 jsme sáňkovali na silnicích (auta nejezdila, nebyl benzin) a lyžovali třeba na Palackého vrchu mezi Kr. Polem a Komínem v Brně. Zima 1945-46 se lišila od zimy předešlé jen v tom, že jsme chodili lyžovat o 25 km dál na západ od Brna na Tišnovsku.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 15:15 Reaguje na Jiří Daneš
Zima 1944 - 45 je skutečně spíš moje domněnka, ale na tom suchu v dubnu 1945 trvám. Ty popisy jsou až příliš reálné.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2020 20:34 Reaguje na Radim Polášek
Vy skutečně víte, co bylo tehdy před 75 léty reálné. Na Ostravsku možná zrovna když padaly ty bomby pár dní nepršelo, ale my byli celá rodina zakopáni v lese (schovávali se tak lidé na západ od Brna před frontou, Rusové dorazili v 1:05 9.května 1945) a tam bylo pěkně vlhko.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.4.2020 15:57 Reaguje na Jiří Daneš
Ale zase vím z podobných zdrojů, že tehdy ke konci dubna a začátku května pršelo.
Takže nejdřív bylo kolem Ostravy sucho , asi i kolem Brna, potom sprchlo a potom jste se vydali do lesa, kde po tom dešti bylo vlhko.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.4.2020 17:56 Reaguje na Pavel Kalenda
Ovšem tím byste zasadil smrtelnou ránu všem klimaalarmistům.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 20:45 Reaguje na pavel peregrin
Nenasadil, nebojte. Ovšem všichni by si přáli, aby měl pravdu a aby tohle byla jen suchá perioda a nic jiného. Jenže život není procházka kremelskou zahradou....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.4.2020 07:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale zasadil, zasadil, a oni to moc dobře vědí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 10:44
Mimochodem, kdo jste v "dolní" polovině republiky, podle radaru tam dnes (19.4) doteď, 10 hodin dopoledne mělo napršet tak půl centimetru, centimetr srážek. U nás mělo sprchnout tak 2 - 4 milimetry. Ale u nás zatím nespadlo vůbec nic.
Vůbec se mně poslední dobou zdá, že zvláště pro srážky, které přicházejí jako první po delším období sucha mají meteorologové blbě zkalibrované srážkové radary, které tak ukazují podstatně větší srážky než skutečně jsou. Že by to asi chtělo trošku přitlačit, aby si ty meteoradary zkalibrovali, ať jim to neukazuje hausnumera.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 11:02 Reaguje na Radim Polášek
Také jsem to mnohokráte pozoroval. Jako by ten mrak byl posunut o cca 10 km, a je také možné, že ten drobný deštík se vypaří ještě před dopadem, takže zaznamenáy na zemi jsou zpravidla až ty silnější, potažmo průtrže.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 11:07 Reaguje na Radim Polášek
To nebude nějakou kalibrací, v Brně sleduji zcela pravidelně nižší srážky, než které jsou předpovídány. To je ale spíš tepelným ostrovama a taky přesností předpovědí. Deště předpovídané v horních vrstvách atmosféry za horkého léta (a jiné už náme) vůbec nedopadnou na zem.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 11:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Proto jsem psal o té kalibraci, chtělo by to kalibrovat v závislosti na momentální vzdušné vlhkosti. Když se ta vzdušná vlhkost dá taky odvodit a dávat do předpovědní mapy, neměl by být problém software, který podle momentální vzdušné vlhkosti na tom kterém kilometru čtverečním republiky zkalibruje výsledky z radaru na zveřejňované mapě. Meteorologických stanic se srážkoměry je u nás dost, takže by s tvrdými referenčními daty neměl být problém.
Ten problém je totiž i opačný, jakmile je už pořádně sprchnuto a vzdušná vlhkost vysoká, vykazují meteoradary opačnou odchylku, ukazují slabý nebo i žádný deštík tam, kde slušně prší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 17:36 Reaguje na Radim Polášek
Já si myslím, že profíci to mají dávno zmáknutý a nemám důvod našim meteorologům nevěřit.
Odpovědět
MK

Martin Králík

19.4.2020 21:39 Reaguje na Radim Polášek
Mutěnice ze sobota na neděli 5,5 mm. Před dvěma týdny 4,5mm. Ale jinak zima bez sněhu a první čtvrtrok hluboko pod průměrem. Ale dle Vašich informací je vše v pořádku. A pokud v naší studni chybí voda (což naše rodina nepamatuje) tak je to "alarmismus" a chybné měření a hausnumero.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.4.2020 11:05
Co se týká profesora Žaluda, alespoň oceňuji to, že používá i slova jako "mnoha, nemusí apod". Jinými slovy nevylévá hned s vaničkou i dítě. Moc dobře ví, že v podstatě žádná opatření dešti nepomohou a to jako jediný v této diskuzi pochopil a napsal p. Polášek. To je naprosto racionální, vše ostatní jsou jen teorie.Nechte už Babiše Babišem, na tvorbu ceny u zemědělských komodit má pramalý vliv a ta cena se už ani v podstatě neurčuje na burze. Jediné, co mám vypozorováno je, když stoupá cena ropy, stoupá i cena komodit a obráceně.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2020 13:08
Musíme vycházet z nezpochybnitelných faktů. Těmi jsou :

1) ČR je rozvodím Evropy. Nemáme k dispozici jinou vodu než tu, co napadne
ve formě deště či sněhu. Srážek v posledních letech ubývá. Roční
srážkový úhrn na území České republiky např. za rok 2018 (522 mm) činí
pouhých 76 % normálu 1981–2010 , v r. 2015 532 mm.


2) Krajina se v létě ochlazuje výparem. Podle VÚMOPU (výzk. ústav meliorací
a ochrany půdy, Brno, který je na top úrovni) nám v krajině schází 3,6
mld. m3 vody pouze díky špatnému stavu zemědělské půdy. Ztráta
infiltrační a zadržovací schopností půdy. A to díky dlouholeté nevhodné
zemědělské praxi. Pro porovnání objem Lipna je 0,31 mld. m3.
Pro laiky- v chladiči=půdě nám schází 3,6 mld chladící kapaliny.

3) Veřejnost naprosto tápe v hydrologii.
Základní rovnice vypadá zjednodušeně takto.
Srážky = odtok území ČR + výpar + spotřeba vody v území

Zredukováno pouze na odtok a výpar číselně za r. 2018 v mld. m3 :

41,170 = 8,185 + 33,305

Taky vám přechází zrak ? Cca 81% vody se odpařuje !!
(zdroj Modrá zpráva MZe za r. 2018 - http://eagri.cz/public/web/file/640731/Modra_zprava_2018_web.pdf )

4) průměrná teplota v ČR se zvyšuje = prodloužení vegetační doby = zvýšený
výpar. Rok 2018 byl na území České republiky teplotně mimořádně
nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu na našem území (9,6 °C) byla
o 1,7 °C vyšší než normál 1981–2010.

5) neustále narůstá zpevněných ploch = tepelné zářiče , které dále vysušují
své okolí zjevným teplem . Pouze 1 km2 zpevněné plochy za jasného
letního dne vydá 1000 MW tepelné energie = jeden blok Temelína.
(plocha Prahy = 496 km² )

6) Díky kůrovci jsme ztratili a ztratíme obrovský klimatizační efekt
stromů, které krajinu ochlazují . Těžba pouze r. 2019 = 27,5 mil. m3 ,
chladící výkon jednoho stromu cca 10 kW


Pouze z tohoto stručného souboru čísel byste měli dostat nejméně kopřivku.
Úspěšně jsme nabourali malý vodní cyklus, krajina stále ztrácí vodu, je přehřátá a horký vzduch nad ní brání tvorbě i nasouvání srážkové oblačnosti. Typicky tepelné ostrovy měst.
Zjednodušeně, čím víc se prohřejeme, tím méně vody sem napadne.
A jako naschvál naše monzumové měsíce ,kdy má napadat nejvíce srážek jsou červen,červenec.

Jak jsem uvedl, máme slušný vládní program boje proti suchu, ale zůstává pouze na papíru !!! Sucho nebude čekat na komise a usnesení , a my si trestuhodně necháme ubíhat čas , který už nedoženeme.
Vláda již měla předložit žádost parlamentu o vyhlášení nouzového stavu a konat . Tedy realizovat to, co jsme si již odsouhlasili.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 14:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Skvěle jste to doplnil, 1* :-) Napíšu to sem, byť je to předmětem jiného článku, ale tady se jich podobá hodně. Celý DOL je v dnešní době (vytěžené uhlí i lesy), rozvinutá žel síť... je známé dvě věci. Vyhozené prachy do luftu!-(

Jestli na něčem co nejdříve začít dělat (a investovat), tak je to revitalizace vytěžených území, potažmo jejich zavodnění. Pomůže to nejen v místě, ten MVC půjde s SZ větrem dále na Česko.

Města nezboráme, prostě s těmi tepelnými otrovy musíme počítat, lepší to určitě nebude. O to více pozornosti je třeba věnovat půdě, přirozenému chladiči. Aby tu vlhkost uvolňovala postupně, aby se déšť stačil zasáknout a nemizel s velkou vodou, prostě vše, o čem si tu vykládáme. Ta fragmentace krajiny, meze, remízky, hájky... - to vše má vliv na MVC, i ochranu půdy=chladiče před erozí + pomalejší výpar. Voda je život! Ale ta vsáknutá. Rychle odtečená je navíc nebezpečná, viz. 97, 02, 10, 13. Náš monzun na "betonovou" zem. Pořád to někomu nedochází???
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.4.2020 15:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Děkuji, potvrdil jste to, co si myslím už dávno. Je to opravdu na vyhlášení stavu nouze a nikoliv jen kvůli koronaviru.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.4.2020 15:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Na jedné straně (asi) pláčete, že se moc vody odpařuje, na druhé straně pláčete nad ztrátou každého stromu, který chladí 10 kW díky odparu. Také pláčete nad asfaltovými plochami, které naopak nic neodpařují a posilují odtok.

Nebo jsem vás špatně pochopil a 81 % odpařené vody je pořád málo a chceme jít na 90 %? Pak je samozřejmě potřeba více stromů a méně asfaltu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2020 16:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Nepochopil jste zadání. Zdravá krajina se vyznačuje :

a) vysokou zádržností vody v půdě. To umí jenom zdravá půda s vysokým obsahem organiky , edafonu a odpovídající vegetací.

b) vysokou biodiverzitou, to zase vyžaduje určitou fragmentaci ploch s rozdílnými druhy vegetace a živočichů

c) obnovení vodního režimu krajiny- zejména prameništních oblastí a přirozených meandrujících drobných vodních toků

a+b+C = SNÍŽENÍ ODTOKU VODY Z OBLASTI = zásoba vody pro epizody sucha = potom navýšení výparu je udržitelné.
A rovná se také spolehlivému dotování spodních vod.

Je to jen nástřel hrubých obrysů stavby .

Z antropogenní oblasti - skutečně šetrné organické zemědělství, s dostatečným počtem agrolesnických ploch cca 10% .
V takové krajině potom lze umístit i klasickou přehradu,jako zdroj pitné vody pro aglomerace.

U nás se na to jde naopak. Do zbídačené vysychající krajiny napereme přehradní nádrže. Co tam tak bude stékat ???
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.4.2020 16:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Průtrže s ornicí-(
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.4.2020 17:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Prostě chce za každou cenu strašit. Asi to dělá dobře jeho byznysu.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.4.2020 22:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Taková kontrolní otázka, resp. 3 otázky:

1 - kolik toho odteče ze zpevněné plochy hodinu po skončení srážek?

2 - kolik toho odteče z odvodněného a zhutněného lánu, když týden pořádně neprší (ve srovnání se zdravou krajinou)?

3 - kde byste si raději dal v červencovém horku šlofíka. Ve stínu stromu, nebo na asfaltu?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.4.2020 20:20 Reaguje na Jan Škrdla
1. Nic
2. V obou případech nic
3. Pod stromem ale klidně v jakémkoli jiném stínu.

Jaký je smysl dotazníku? To je zase kontrolní otázka na vás.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.4.2020 22:49 Reaguje na Jiří Svoboda
Možná to tak nebylo myšleno, ale z vašeho komentáře to vypadá, že stromy jsou k ničemu a zpevněné plochy jsou super.

Jinak ty stromy kromě odparu pomáhají vodu i vsakovat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.4.2020 11:59 Reaguje na Jan Škrdla
Ale to byla reakce na pana Vinklera, který se podivoval nad poměrem odvedené a odpařené vody a já dával návod, jak lze ten poměr změnit.

Les (nemyslím v horách) dnes zjevně do povrchových vod pustí úplné minimum. Dnes je to nebezpečí, že les odpaří více než naprší, razantně ubývá spodních vod a les uschne. To je, myslím, ten mechanismus, proč nám při současné rychlé změně klimatu lesy schnou. Mnozí to však tady neradi slyší a říkají, jen houšť lesů. Ale jakých, aby za 30 let znovu neuschly.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.4.2020 16:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, v JE /jádru/ se skutečně vyznáte, ale tady působíte jak deštník na poušti.
Máte aspoň zahrádku nebo vyjdete občas mimo město?
Viděl jste někdy alespoň meliorační síť ?
Zkuste se alespoň seznámit se základy hydrologie nebo nějakou solidní přednáškou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.4.2020 10:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
V lese jsou provedeny meliorace?
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2020 09:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Jistěže i v lese být mohou, byť častěji jako síť propojených a vyspádovaných koryt než jako síť podzemních trubek.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.4.2020 21:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, je škoda, že se v otázce lesů omezujete jen na transpiraci, jako na zápornou složku kooběhu vody. Nemusím připomínat, že právě transpirace přispívá k ochlazování povrchu a část odpařené vody se vrátí v podobě srářek (vertikálních či horizontálních).
Nezanedbatelná část vody se vsákne do půdy, naopak jen malá část (ve srovnání s jinými povrchy) odteče po povrchu. Právě proto jsem se ptal na tu zpevněnou pochu a zhutněné pole. Samozřejmě vše záleží na druhové skladbě, taková smrčina v nížině není to pravé ořechové.
K vaší poslední otázce mám napřed proti otázku - jak bude za 30 let - můžete to s jistotou říct?
Lesy by měly být především pestré, pokud máte více druhů, tak máte aspoň trochu jistotu, že to některý z nich zvládne.

Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.4.2020 11:22 Reaguje na Jan Škrdla
Predikce nemůže nikdy být na jistotu.

Můj názor na výsadbu lesů je následující: Les musí být druhově pestrý a mít riskantní druh 1 - ten přináší velký užitek a předpokládá snížení sucha, druh 2 - odpovídající zachování současného sucha a druh 3, z jižních oblastí, - který se udrží i při dalším prohlubování sucha. Mám obavu, že současné představy docela ingnorují potřebu druhu 3.

Každopádně takovou skladbu nezajistí přirozená obnova lesa po kůrovcových kalamitách a proto je toto, dle mého názoru, špatně.
Odpovědět

Jan Škrdla

23.4.2020 22:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Ad 1) je potřeba zhodnotit přijatelnou ztrátu (kolik toho může uschnout, aby mohl porost ještě fungovat), tyto druhy mohou být jako vtroušené či přimíšené.

Ad 2) souhlas

Ad 3) není vždy potřeba usilovat o vertikální posun (z jihu na sever). Taky je možné pěstovat dřeviny z nišších poloh (počítat s posunem o 2-3 vegetační stupně oproti současnosti). Např. známý vysadil dub (který běžně roste v nizších polohách) v lese na vysočině.
V případě nejteplejších poloh pak bude potřeba také druhy z jižních oblastí. Nabízí se třeba takový jeřáb břek nebo oskeruše.

Jinak přirozené obnova má smysl. I když nebude druhová skaldba optimální, může se použít jako přípravný porost. Ten pak postupně převést na porost cílové druhové skladby.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.4.2020 20:40 Reaguje na Jan Škrdla
Tady nemám co dodat.

Chce to investovat spoustu peněz, úsilí i času do nejistého výsledku (klimatický rozvrat může mít hodně drsné následky), to se dnes moc nenosí. Čest a sláva výjimkám.

Kde však sehnat tolik všelijakých sazenic a aby nám neuschly, nebyly sežrány...
Odpovědět

Jan Škrdla

25.4.2020 23:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Co se sazenic týká, tak to je výzva pro školkaře. Jenže ti pěstují to, o co je zájem (s určitou setrvačností). Např. ještě donedávna se zaměřovali z velké části na smrk, a když o něj přestal být taková zájem, tak nevěděli co s těmi zazenicemi dělat.

Co se týká uschnutí, tak je dobré zalesňovat na podzim nebo co nejdříve na jaře, aby stromky chytly zimnní vláhu (pokud je). Proti sežrání se standartně natírá, jistější je výsadba do oplocenky nebo individuální ochrana.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.4.2020 21:31 Reaguje na Jan Škrdla
Takže od nějakého jistého a spolehlivého postupu na hony daleko.

Není opravdu jednodušší a možná i správnější ponechat pokůrovcovou mýtinu svému osudu?
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.4.2020 12:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak vidím, opravdu jste ho pochopil špatně.
Dokonce úplně špatně.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.4.2020 10:15 Reaguje na Karel Ploranský
Pak jsou tři možnosti. Jsem blbý, je to blbě napsáno nebo oboje.
Odpovědět
F

František Dvořák

19.4.2020 17:32
Že si zoufá východ mě neudivuje, ale že si zoufají v Rakousku a Německu, to nechápu. Nebylo tam přerušeno soukromé hospodaření, sedláci, když jedou večer z pole domů, nechávají na tom poli doslova své srdce, pro mě velký otazník.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2020 18:03 Reaguje na František Dvořák
Dovolím si vysvětlit - sebelépe udržovaná krajina má určitou míru toho co snese z pohledu sucha, jsou-li meze překročeny i zde dochází k poškození.
Odpovědět
F

František Dvořák

20.4.2020 15:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Strašně pěkné vysvětlení. Čili, já si to podle Vás vysvětluji tak, že u nás jsou toho příčinou komunisti, kteří půdu ještě obdělávali, dotovali jí hnojem, podotýkám, který byl pro naše předky před komunisty doslova zlatem pro pole a prováděli tam i jiné zásahy zlepšující půdu, v Rakousku jsou to meze.
Odpovědět
F

František Dvořák

20.4.2020 16:12 Reaguje na František Dvořák
ještě jednou si do toho dovolím vstoupit a již dám pokoj. Ono se neustále diskutuje na téma kdy to bylo ekologičtější. Já tvrdím. když je krajina živá a vyskytují se v ní i další živočichové a rostliny než námi pěstované ty, které potřebujeme k životu. Nebudu zde již omílat moje oblíbené zajíce, které jsme tu ještě v r.1989 ve velkém stříleli a velké množství zde také chytali a vozili do ekologických rájů na západ kde již nebyli. Ale řeknu jinou věc. Doslova mě vezme u srdce. Asi před třemi lety byl vyhlášen ptákem roku sýček. Člověk , který si vzal starosti o sýčka napsal článek. V prvních třech nebo čtyřech odstavcích tohoto článku se rozepisuje, jak to tady komunisti ekologicky zničili, zničili pastviny a tím snížili množství sýčka na minimum pomalu na stav vyhynutí. Neustále v onom článku se probíraly pastviny a jejich důležitost pro sýčka. To psal v době, kdy už tady bylo pastvin jak pohnojíno. To však není konec. Velmi důležitá jsou další sdělení tohoto článku. Odbočím. V r. 1989 byli odhadovány hnízdní páry sýčka u nás na 2 000, dnes na 500. Takže onen pán tam potom popisuje, že musíme udělat vše pro to, abychom ho u nás zachovali a rozmnožili neb na západě již dlouho téměř není, v některých zemích již chybí úplně. Velmi si toho pána vážím, co pro toho sýčka dělá, ale jaksi mi vychází z toho ze všeho, že i když jsme tady neměli oproti západu téměř žádné ekologické pastviny, tak jsme zde měli pro sýčka lepší podmínky než na ekologickém západě. Toto píši pro to, že mi to připomněly ty meze.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.4.2020 11:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, pak začnout mokřady a koryta řek vysychat, lesy usychat a všechny tyto snahy přijdou v niveč. Primární je tedy boj s klimatickou změnou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2020 12:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud je ovšem "klimatická změna" způsobena z významné části narušením malého vodního cyklu (mj. OZE), pak je "boj s klimatickou změnou" spíš kontraproduktivní.

A problém spočívá v tom, že klimapodvodníci v podstatě dvě až tři desítky let znemožňují výzkum na tomto poli.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.4.2020 20:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Když fedrujete malý vodní cyklus, kromě příznivých jevů zvyšujete i množství vodní páry ve vzduchu a zvyšujete skleníkový jev. V sumě (globálně) to nakonec nemusí být výhodné.
Odpovědět
PN

Patrik Novotný

19.4.2020 17:55
Pod českými zemědělskými pozemky jsou tisíce kilometrů melioračních potrubí, které měly v době svého budování odvádět vodu z polí, aby se na nich dalo hospodařit s těžkou technikou. Možná by do začátku stačilo tyto sítě zmapovat a omezit jejich funkci. (řízeně přerušit - uzavřít) Stále se mluví o budování mokřadů a rybníčků a o dotacích, ale že nám podzemí voda odtéká pryč, to se moc neřeší...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2020 18:01 Reaguje na Patrik Novotný
Sítě zmapovány jsou, tedy většina. Problém je spíše majetkoprávní,pokud je zemědělské správy do r.2012 nezapsaly do své evidence,staly se nabytím účinnosti nového občanského zákoníku majetkem vlastníka pozemku - a ti o tom valně ani neví.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.4.2020 21:34 Reaguje na Patrik Novotný
Kam pryč podzemní voda odtéká? To mizí v pekle?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.4.2020 18:11
Všechno jsou to jen plané diskuze. Velikost polí nemá na srážky žádný vliv, ta pole jsou tu už od padesátých let a neprší, nebo méně, zhruba posledních šest let.Takže blbost na entou.Ta megapole, především na Hané, mají vliv tak možná na erozi, když budu cynik, tak řeknu, že co sfouká u souseda, přijde ke mě, takže zase žádný úbytek půdy. Někde ubyde, někde přibyde. Vyvraťte mi to. Remízky a rozdělování polí ano, proč ne, ale na únosně ekonomickou mez, čtyřicetihektarové pole není žádný strašák. Ale to do krajiny déšť nepřinese. Organická hmota do půdy- kdo dosud nemá skot, ani ho mít nebude, tečka. Organika pro každého- zelené hnojení +jeteloviny+ luskoviny= jařiny.Problém sucha- všechny státy okolo, pole velká, malá a nejmenší, takže opět argument proti velikosti honů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2020 18:21 Reaguje na pavel peregrin
Tady to máte vyvráceno.
"Vybral by si Praotec Čech ještě naši zem?"
odkaz: https://www.sedmagenerace.cz/vybral-by-si-praotec-cech-jeste-nasi-zem/
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.4.2020 20:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tedy pane Vinklere, nevím, zda se mám smát - plakat rozhodně ne. Už to, že článek pochází od hnutí Duha, ve mně vzbuzuje nedůvěru, ale budiž. Ale jedna pasáž mě tedy zaujala- hluboká orba zabíjí žížaly!! Nechtělo by si to konečně jednou udělat jasno a přece jen se věnovat alespoň základům zemědělství- a teď nemyslím zrovna vás, ale všechny ty chytrolíny, co tak nekriticky fandí a radí ohledně hluboké orby , jakožto všespásného prostředku zachování vláhy?! Jenže ona ta hluboká orba má svůj smysl, ale v úplně jiných intencích. Tady jsem se opravdu pobavil a autor mi nechtěně přihrál na parádní smeč. To ostatní psaní nemá pro mě smysl číst, toto se učí- nebo by se mělo učit- už na SZTŠ, nehledě na VŠ. Jenže je to zase pouze teorie a my potřebujeme praxi. A jediná možná praxe, jak zlepšit v současnosti půdu, je jít přes systémy toho zeleného hnojení, plus jeteloviny, plus luskoviny. Pamatujete si ještě, jak zde někteří vehementně prosazovali hlavně převahu ozimů? A ozimy jsou co? Pšenice, ječmen, žito- a všemi nenáviděná řepka. Pokud zasejete ozimy,druhým rokem můžete zasít zase ozimy, ale už se vážně prohřešujete proti správné agronomické praxi. Ono sít pšenici po pšenici můžete, ale max. dvakrát, potřetí to už udělá leda pitomec. Jediným zlepšujícím ozimem je řepka a ta v rámci správné praxe by měla jít po sobě nejdříve za čtyři roky. Ozimé hrachy a ozimý mák je možné sít, ale tyto plodiny s sebou nesou velkou míru rizika jiného charakteru, tudíž sejí se velmi marginálně. Rozhodující zlepšující plodiny se rekrutují z jařin.
Za další článek ani v nejmenším neodpovídá na moji poznámku o tom, že co někde ubyde, jinde přibude a to jsem chtěl vyvrátit, takže se ptám znovu. A ve velikosti polí to také není, na což už správně reagoval výše nade mnou pan Dvořák.
Je načase přestat se honit za chimérami a začít dělat smysluplná opatření, která má každý hospodář v ruce, viz. zlepšující plodiny apod. S tím souhlasím a proti tomu samozřejmě nemohu mít námitek. Ale zabývat se nesmysly odmítám.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.4.2020 20:56 Reaguje na pavel peregrin
Článek nepochází od DUHY, autor článku působí v Centru pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,Brno.
Ale pro vás i to je málo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.4.2020 07:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bohužel ano. Se zemědělstvím to má společného velmi málo. Praktická řešení nemůže nabídnout, tedy ta proveditelná, nikoliv teoretická.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2020 20:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Praotec Čech si vybral zemi krásnou a zdravou, zemi "mlékem a strdím oplývající".
Jenže to, co si přivedl sebou, bylo asi už jiný kafe.
Ta otázka by měla znít asi taktu: zasloužíme si my tuhle zemi, chováme se k ní tak, jak si zaslouží??
Odpovědět
MV

Michal Vaclavik

19.4.2020 23:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Dovoluji si zareagovat, Váš příspěvek jsem zahlédl až teď. Taky jsem proroctví o mléku a medu (strdí) znal (jen) jako slova Praotce Čecha, ale ona jsou uvedena v Bibli - proto přidávám ke svému předešlému příspěvku ještě kousek ze Starého zákona - 5. Mojžíšova, kap. 11, verše 8 - 12.

8 Proto dodržujte všechna přikázání, která vám dnes udílím. Pak budete mít sílu vejít a obsadit zem, kterou přicházíte obsadit, 9 a budete užívat dlouhého života v zemi, o níž Hospodin přísahal vašim otcům, že ji dá jim a jejich semeni – zem oplývající mlékem a medem. 10 Země, kterou přicházíš obsadit, totiž není jako egyptská zem, z níž jste vyšli, kterou jsi osíval semenem a zavlažoval ji prací svých nohou jako zelinářskou zahradu. 11 Země, kterou jdete obsadit, je země hor a údolí, zavlažovaná nebeským deštěm. 12 Je to země, o niž pečuje Hospodin, tvůj Bůh. Oči Hospodina, tvého Boha, jsou stále obráceny k ní, od počátku roku do jeho konce.

Toto zaslíbení však pokračuje varováním, jehož následky (jak věřím a jak se bojím, pozorujeme v dnešních dnech) - tedy "uzavření nebeské vláhy":

16 ... Mějte se však na pozoru, abyste se v srdcích nedali svést a neodvrátili se k cizím bohům (mamonu, úspěchu, tělesnému potěšení, výkonu, obdivu, moci…) 17 Hospodin by proti vám vzplanul hněvem, zavřel by nebe, aby nevydalo déšť, a země by nevydala svou úrodu. ...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 08:45 Reaguje na Michal Vaclavik
Tohle je naprosto přesné, ateismus jako modloslužebnictví Boha Konzumu se nám už mstí.
Ale cesta zpátky je už zavřena, člověk získá pokoru asi až v době, kdy bude pozdě.
Odpovědět
MV

Michal Vaclavik

19.4.2020 23:32
Byť se obávám, že vědecky smýšlející lidé budou na následující řádky shlížet s nechutí (přestože mnozí poctiví diskutující níže otevřeně píší, že věda doopravdy neví, proč je sucho), považuji za nutné přidat k diskuzi následující: Tak, jak zpívají pánové Voskovec a Werich - čtěme Bibli, tam to všechno je... A o změně klimatu a zejména suchu se tam píše skutečně na mnoha místech. Např.:

5. kniha Mojžíšova, kapitola 11, verš 13: ... Budete-li opravdu poslouchat přikázání, která vám dnes udílím, totiž abyste milovali Hospodina, svého Boha, a sloužili mu celým srdcem a celou duší, 14 dám vaší zemi déšť v patřičný čas – déšť na podzim i na jaře, abys mohl sklízet své obilí, víno i olej. 15 Na tvých pastvinách dám vyrůst trávě pro tvůj dobytek. Budeš moci jíst do sytosti.
16 Mějte se však na pozoru, abyste se v srdcích nedali svést a neodvrátili se k cizím bohům. Kdybyste jim sloužili a klaněli se jim, (pozn.: „bohové“ mamonu, úspěchu, tělesného potěšení, výkonu, obdivu, moci…) 17 Hospodin by proti vám vzplanul hněvem, zavřel by nebe, aby nevydalo déšť, a země by nevydala svou úrodu. Tak byste v té krásné zemi, kterou vám Hospodin dává, rychle vymřeli. ...

Jistě pro mnohé řádky pohoršení, ale věřím, že čtenář čtoucí s chladnou hlavou musí být zaujat, jak text starý tisíce let zapadá do aktuální situace... Jako křesťané máme ze svaté trojice obykle nejraději Ježíšovu milosrdnost, za kterou jsme vděční, ale je potřeba vědět i o Starém zákonu a slovech Boha Otce (Hospodina), byť jsou nepopulární...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.4.2020 07:55 Reaguje na Michal Vaclavik
Aniž bych se výše psanému vysmíval, prostě se vás ptám- věda neví, proč je sucho, ale podle vás to nějaký Bůh ví? A jak, prosím? Vysvětlete mi ten mechanismus této nepředstavitelně složité bytosti.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2020 08:31 Reaguje na Michal Vaclavik
Bible je zajisté také cenným zdrojem o stavu životního prostředí své doby.
Ve starověku ,na začátku třetího tisíciletí př.Kr.pokrývaly hornatý Střední východ obrovské cedrové lesy. Tyto lesy zmizely v tisíciletí před Kristovým narozením asi před dvěma tisíci lety. Zničení cedrových lesů na Středním východě je vyprávěno v nejstarším známém, přežívajícím písemném příběhu na světě: Epos o Gilgamešovi .(Mezopotamie).
"Gilgameš tedy porazil stromy lesů a Endiku vyčistil jejich kořeny až k břehu Eufratu." Osud cedrových lesů byl zpečetěn.
Féničané, jeden z nejstarších námořních národů na světě, potřebovali pro své lodě dřevo a na jejich stavbu použili libanonský cedr. Spisovatelé jako Homér, Plinius a Platón spolu se Starým zákonem nám poskytují dobře zdokumentované popisy kdysi bohatě zalesněných hor Libanonu. Bible také živě popisuje praxi vládců ve starověkém Středním východě, kdy vykáceli cedrové lesy, aby stavěli obrovské památky.
Zpráva o stavbě prvního chrámu v Jeruzalémě nám říká, že král Šalomoun žádá tyranského krále, aby mu poskytl dřevo: „tak přikazujte libanonským cedrům“. Následuje podrobný popis toho, jak jsou stromy strženy z pohoří Libanonu a přepraveny na vorech po moři do Izraele. Atd.atd.
Kdo má zájem : https://www.eh-resources.org/the-role-of-wood-in-world-history/
Odpovědět
JB

Jan Bajus

20.4.2020 07:56
Zdravím: dle https://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudniho-fondu/Rocenka_pudniho_fondu_2019.aspx
je v ČR -4 205 000 ha půdy (cca 100 000 - cca2.4 % Agrofert) , 54000 právnických a 3.2 mil soukromých vlastníků - a za sucho může BABIŠ !!! - jak jednoduché řešení sucha - Agrofert ( cca 250 právních subjektů) se rozpustí a z ČR se bude voda vyvážet jak elektřina !!! hura !
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2020 08:36 Reaguje na Jan Bajus
Pokud NKÚ zdokumentuje , že z MZe mizí miliardy na tzv. boj proti suchu , a ty peníze mizí jinde, tak to berme jako fakt .

Druhou věcí je (a to autor článku neměl na mysli) , kdo nese politickou odpovědnost za tento stav.
a) ministr Toman ( ANO )
b) premiér Babiš (ANO)

Obecně se ví, že privatizace zemědělského sektoru po r. 90 v ČR patří k nejtemnějším stránkám ekonomického polistopadového vývoje.
Za to nese politickou odpovědnost ODA, ODA a KDU-ČSL.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2020 08:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
oprava ODA,ODS,KDU-ČSL
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 08:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Mě by zajímalo, co tam bylo tak "temného".
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2020 09:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Transformace českého zemědělství podle zásad neoliberální ekonomie a potírání všeho socialistického proběhla v ČR drsně:

zásadní omezení dotací do zemědělství (dotace ve výši asi 40 % zemědělské výroby mělo Československo v 80. letech srovnatelné s výší zemědělských dotací tehdejších států Evropské unie).

velké restituce zemědělského majetku (práce byla oceněna pouze 10 % hodnoty družstev, takže mnozí získali značné majetky, s kterými si často nevěděli rady, zátěž restitucí v podobě vysokého podílu pronajímané zemědělské půdy za sebou zemědělci ČR vleče dodnes)

Otevření domácího trhu s potravinami silně dotované konkurenci EU, aniž by došlo k reciprocitě

Rozhodnutí o vstupu ČR do EU bylo učiněno až v roce 1997, tj. pozdě a za zlých podmínek. Václav Klaus se v žádosti o přijetí zavázal přijmout jakékoliv podmínky, které budou platit v Unii.
To Poláci se zatvrdili a vyjednali si řadu výjimek pod hrozbou NEVSTUPU Polska do EU. Dnes to Polákům závidíme.

K tomu bych dodal obrovské kšefty s restitučními nároky (typicky velkostatek Bečvářů-Praha).Rodina dostala jen několik milionů. Zato Janoušek a spol. vydělali miliardu.
Restituce zemědělské půdy začaly v roce 1991 na základě zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (č. 229/1991 Sb.). Na podání žádostí pak bylo pět let. Ani po dalších 22 letech se však státu nepodařilo vypořádat všechny žádosti.
O skandálech Pozemkového fondu s restitučními nároky se dále bohatě dočtete na webu, stačí si kliknout.

Ještě nějaký dotaz ?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.4.2020 13:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ještě dodávám absolutní nevymahatelnost smluvních závazků ze strany odběratelů (v našem případě mlékárny...), vytunelování řady zpracovatelů, kde prvovýrobcům, jako věřitelům plivl stát do tváře. Celý sektor se stal doslova Klondikem pro dobytek typu Palase, Babiše, Tomana...
Odpovědět
D

Dana Vojáčková

20.4.2020 08:40
Ano, souhlasím s panem Melicharem,cítím to také tak,že nejen Nova, ale i ostatní sdělovací prostředky se tématu životního prostředí téměř nevěnují.Právě Nova by měla oslovovat tímto tématem širokou veřejnost, protože si svou bulvárností získala velkou sledovanost.Píší o tom,protože jsem nyní několikrát sledovala snídani s Novou a už mě štvali s tématy psycho, vaření, co s volným časem, co s vizáží v karanténě a hlavně je zajímá, kdy se bude moci cestovat do zahraničí, takže žádný zlom v myšlení lidí nenastává....poslala jsem jim pro inspiraci několik odkazů z Ekolistu s tím,že se mi nelíbí, že se problémům životního prostředí teměř nevěnují,alespoň pro svůj dobrý pocit myslím.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.4.2020 09:01 Reaguje na Dana Vojáčková
Raději buďte ráda, že se tomu nevěnují. Při úrovni redaktorů Novy věnovat se něčemu odbornějšímu nemá smysl a Borhyové by z toho vypadly oči před obrazovku.
Odpovědět

Milan Štrupl

20.4.2020 09:08
No vy si zase notujete:) Za dramatické snížení dobytka mohou jednoznačně kvóty Evropské unie, na které jsme museli po vstupu přistoupit, abychom neohrozili zemědělce ze západu levnou kvalitní produkcí. Další ránu zemědělství pak dala podpora výroby energie z hnoje - opět akce Evropské unie, takže místo aby končil hnůj na poli, vyrábí se z něj bioplyn. Poslední fatální ránu zasadila zemědělství opět EU - nařízením o povinném přimíchávání biopaliv (oleje z řepky) do benzínu. Tím vytvořila obrovskou poptávku po pěstování řepky, která se do té doby pěstovala v malém na kuchyňský olej. Největší škodná jsou tedy jednoznačně úředníci z Bruselu, ale jelikož jsou zarytí odpůrci Babiše zároveň naprosto nekritičtí obdivovatelé EU, tak si raději strčí do uší vatu, než by si přiznali pravdu:):) A pro pořádek - nijak zvlášť Babiše neobdivuji a nevolím, ho, jen odmítám ignorovat fakta z ideologických důvodů - k tomu mě nedonutili ani bolševici. Podle vědecké studie, kterou si zadala sama EU navíc výroba paliva z řepky zatěžuje životní prostředí až o 80% víc emisemi CO2, než výroba benzínu a nafty a když tu blbové z Bruselu zjistili, tak se pokusili studii utajit a rozhodli, že se už brzy bude přimíchávat místo 5% - 10% - opravdu "logický chytrý" krok. Další věc, kterou vám ekologové tají je, že sucho je přímým důsledkem snižování emisí jemných částic (popílků, síry a pod.) Aby pršelo (sněžilo), musí být ve vzduchu vlhkost a prachové částečky na kterých má šanci voda kondenzovat - čím méně prachu, tím méně prší. Od středověku až po 20.století jsme znečišťovali vzduch nad Evropou emisemi jemných částic z topenišť a později z průmyslu, dopravy, tepláren, letectví apod.. Vrcholu znečišťování jsme dosáhli koncem 20.století a toto století bylo také nejmokřejších 100let od konce doby ledové. Snížení emisí jemných částic až o 80% jsme sice vyčistili vzduch, ale také fatálně snížili množství srážek nad Evropou. Prach se samozřejmě dostává do ovzduší i přirozeně - z pouští, z požárů, ze sopek a pod., ale to na srážkové úhrny běžné ve 20. století nestačí. Nevědomky jsme si posledních několik set let "vyráběli" déšť a nevědomky jsme ho instalací filtrů apod. vyrábět přestali. Žádná opatření nás nezachrání - vrátili jsme klima nad Evropou už v podstatě do předindustriální doby, což je pozitivní vzhledem k lidskému zdraví, jenže tehdy žilo v ČR pár set tisíc lidí - dnes téměř 11milionů!!!! Spotřeba vody byla mimo to tehdy minimální - žádné splachovací záchody, žádné každodenní koupání a mnohonásobně menší byla logicky i potřeba produkce potravin!!!! Odmyslete si 10mil lidí, všechny vymoženosti typu koupelna a odmyslete si tak 80% orné půdy a zjistíte, že pro těch pár set tisíc lidí je tady vody až až. Je to defakto stejné jako v Africe - škrtněte 90% populace a jídla a vody mají víc jak my - vše je o počtech lidí a ty jen rostou a rostou. Zakládání rybníků ve středověku nebyla náhoda - už tehdy si to vyžádal to růst populace. Komouši měli po válce ale opačný problém - jak rostl průmysl a emise se zvětšovaly v celé Evropě a vody bylo moc - tak odvodňovali, narovnávali toky a rušili rybníky. Nás ale už nezachrání ani návrat před komunistické zásahy do krajiny - jak se neustále snižují emise jemných částic, bude pršet méně a méně i když největší skok jsme už udělali od 1990 do teď. Přestaňte říkat že je sucho či extrémní sucho - tohle je normální předindustriální klima a lepší už to nebude!!!!!! Tedy nebude, pokud nás nezachrání sopky na Islandu či jinde. Než začnete psát, že to jsou bláboly, tak si laskavě najděte články o tom, jak třeba i relativně malé zaoceánské lodě nad svými trasami mění klima - spalují totiž naprosto nekvalitní mazut - v podstatě odpad z ropy a produkují ohromné množství jemných částic a nad svými trasami tak vytváří pásy bouřek, což bylo zjištěno poměrně nedávno pomocí satelitů sledujících počasí!!!! I to, že každá kapka deště potřebuje zrnko prachu jako kondenzační jádro je poměrně nedávné zjištění - znáte to všichni - modrá obloha, vedro k zalknutí a vy vytáhnete studenou kolu nebo pivo a okamžitě vám po ní začnou stékat pramínky vody i když máte pocit, že ve vzduchu žádná není - ale i v největším vedru je okolo vás pořád cca 30-40-50% vlhkost, jen potřebuje na něčem zkondenzovat. Komu ani tento důkaz nestačí, nechť si najde a přečte, co způsobil výbuch velké sopky tuším Toba někde v Indonésii kolem roku tuším 1818 (nejsem encyklopedie). Výbuch vyvrhl do vzduchu stovky kilometrů kubických prachových částic, síry a pod. a následující rok přišla katastrofa - nad Evropou a dalšími částmi světa od jara do podzimu pršelo a pršelo - úroda shnila nebo nedozrála a katastrofální hladomory zabily miliony lidí. Stačí myslím napsat "rok bez léta". Někde v červenci dokonce sněžilo a mrzlo. Lidé v Evropě nechápali co se děje - neměli tušení, že na vině je prach ze sopky na druhé straně světa... Naši ekologičtí úderníci ve svém tažení za záchranu planety odsířili elektrárny, snížili emise aut a továren na minimum a přes to, jak jsme arogantní na naše vědomosti zase koukáme jak trubky nahoru - modré nebe už v dubnu a neprší a neprší, jak je tohle možné? jen místo na boží vůle to svádíme na globální oteplování...:) Mnohem větší roli ale hraje to, že jsme v celé Evropě přestali vypouštět do vzduchu emise jemných částic!!! Tím netvrdím, že je to špatně, jen se nedivte, že neprší a letošek, pokud nedojde v výbuchu sopek na Islandu, bude kvůli útlumu průmyslu a letectví vinou pandemie pršet ještě méně!!!! Napusťte si včas bazény - už na konci května velmi pravděpodobně nebude čím - k moři vás nepustí - čeká nás velmi hezké slunné léto, tak ať se mají děti alespoň v čem vycachtat na zahradě:):) Trochu víc myslete a méně koblihujte:)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.4.2020 09:22 Reaguje na Milan Štrupl
Tohle není špatný postřeh. Také Old Shatterhand si dokázal na Llanu Estacadu zařídit déšť, když zapálil pole s kaktusy. To nemyslím jako ironii, ale docela vážně. Může na tom dost být.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.4.2020 09:38 Reaguje na pavel peregrin
Je to tak, ničivé požáry letos v Austrálii skutečně vyvolaly na některých místech silné deště. (doloženo)
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

20.4.2020 09:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano. Prachové částice (i popel) se stávají kondenzačními jadérky a to nejenom u požárů. Působivé jsou zejména mračna a blesky nad aktivními sopkami. BTW, všimli jste si, jak málo kondenzačních stop je v atmosféře? To se to pak špatně předpovídají deště, když je nikdo nevyvoláva :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.4.2020 19:51 Reaguje na Pavel Kalenda
Koronáč zablokoval vypouštění chemtrailes.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.4.2020 09:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Další pohádka z říše science-fiction.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.4.2020 13:00 Reaguje na Milan Štrupl
Mno, pane Štruple, kdyby to s tím popílkem bylo tak jednoduché, to by potom kolem průmyslových center ve světě vzkvétalo zemědělství, neb vláhy by bylo stále dostatek. Jak známo Indie spaluje hodně uhlí, ale tuším předloni měli tak katastrofální sucho, že pitnou vodu museli dovážet.
Sucho posledních let je opravdu způsobeno změnou klimatu, tj. globálním oteplením. Loni hořelo dlouhé týdny, ne-li měsíce, na Sibiři, a podle této teorie by se musely požáry samy rychle uhasit, protože ve vzduchu kromě kouře byly zajisté i částečky popela (z jehličí, kůry). iráčané po napadení v r. 91 zapálili ropné věže, ale i několik týdnů po této události tam reportéři snímali suchou pouštní krajinu zahalenou černým kouřem. Moc by mě zajímalo, kde v jižní Asii tedy v tom roce pršelo, když množství pevných částeček bylo enormní. Zajisté by to šlo v archivech dohledat.
Pokud je to ale opravdu tak, stačí postavit obří komín(y) a chrlit do vzduchu mouku či piliny a začnou se tvořit mračna. A to bychom konečně dokázali tomu dešti poručit:-))
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

20.4.2020 15:07 Reaguje na Milan Štrupl
Ano, jednou z příčin sucha skutečně může být čistý vzduch nad Evropou.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.4.2020 16:09 Reaguje na Milan Štrupl
Na tom něco je. ke konci socíku, posledních cca 10 let bylo v létě typické, že bouřky tady na Ostravsku začínaly obvykle nad Ostravou a převážně v pátek a sobotu. Bouřky a s nimi déšť se pak šířily kolem Ostravy a obvykle končily v horách, při převládajícím západním proudění v Beskydech. V pondělí, úterý a středu pak nejčastěji bývalo pěkně, dokud zase po víkendu průmysl nezanesl ovzduší prachem.
Dneska bouřky začínají čistě jen ve frontách a to výhradně nad horami a do nížin a nad Ostravu se šíří obvykle až dodatečně a obvykle tam jsou slabé a končí tam.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.4.2020 19:30 Reaguje na Milan Štrupl
Kondenzační jádra jsou tvořena převážně krystaly ledu ve vyšších vrstvách atmosféry víme?
Prachové částice jistě mají vliv, pokud se dostanou do stratosféry, nicméně na celkovém úhrnu ročních srážek se budou podílet minimálně (si dovolím tvrdit).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.4.2020 19:38 Reaguje na Milan Štrupl
Kvóty na dobytek vstoupily v platnost roku 2003, jak mi laskavě vysvětlíte pokles počtu dobytka na polovinu již v polovině devadesátých let, kdy ještě ani nebylo rozhodnuto, že se o vstup do EU budeme ucházet? Pokud se tedy vůbec uráčíte odpovědět.

Příště bych prosil fakta, nikoli domněnky, děkuji.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.4.2020 08:20 Reaguje na Jakub Graňák
Zlepšení genetiky chovů. Markantně stoupla dojivost u dojnic a konverze krmiva na svalovou hmotu u masných typů.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.4.2020 09:00 Reaguje na Jiří S
K dramatickému úbytku počtu chovaných zvířat podle došlo především v devadesátých letech, velkou roli sehrál nápor dovozů zahraničních řetězců a následný vstup do Evropské unie . Někteří zemědělci nedokázali splnit náročné veterinární, sanitární, byrokratické požadavky ze strany EU.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.4.2020 11:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Spíš ty byrokratické, protože u těch předchozích jsme na tom zpravidla byli líp než staré státy EU.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.4.2020 09:50 Reaguje na Jiří S
To byla spíše řečnická otázka na mistra Štrupla výše, který tvrdí že úbytek skotu byl způsoben kvótami EU.
Odpovědět
JH

Jakub Hruška

20.4.2020 13:50
Líp bych to nenapsal:-)
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

20.4.2020 14:29
Krajina je v posledních letech skutečně suchá, kvalita půdy se také snižuje, stejně jako biodiverzita. Tyto problémy bychom měli řešit, ale rozumně, prosím.
Sucho nezaženeme větrníky, fotovoltaikou, zelenou propagandou nebo zákazem energie z jádra, ale účelně vynaloženou prací v krajině. Je třeba zalesnit holiny po kůrovci, chránit mokřady a rašeliniště, obnovit zrušené rybníky, na polích pěstovat především potraviny a krmivo, ne přísady do nafty nebo biomasu pro elektrárny. Zamyslel bych se i nad GMO, pěstování geneticky upravených plodin může omezit chemizaci v zemědělství. Atp.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.4.2020 14:54
https://a2larm.cz/2020/04/akademici-a-akademicky-v-nizozemi-zadaji-radikalni-ekonomicke-a-spolecenske-zmeny/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

V zaprděnistánu nepadá do úvahy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.4.2020 15:09 Reaguje na Karel Zvářal
S ohledem na to, že Holandsko má půdu zatěžovanou pesticidy asi tak pětkrát víc než u nás, je to chvályhodný počin od nich.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.4.2020 16:13 Reaguje na pavel peregrin
Já to spíš vidím, podle toho, co za regulace a rozdávání požadují, jako určitou restauraci socialismu. Co tam nezvládl Marx, Engels a později z východu Lenin a Stalin, tak o to se nyní pokoušejí tito levicoví akademici.
Odpovědět
MG

Milan G

20.4.2020 20:53 Reaguje na Karel Zvářal
Omlouvám se za ten dotaz, ale zeptat se musím. Vy jste anarchista?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.4.2020 06:02 Reaguje na Milan G
Z čeho tak soudíte? Snad vám napoví dnešní článek Kláry Salzmann, kde má ta anarchie sídlo.
Odpovědět
MG

Milan G

21.4.2020 09:41 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud jsem se vás dotknul, tak se omlouvám. Ale odkaz na a2alarm bych očekával spíš od někoho jiného, než od vás. Jenom mě to překvapilo, to je vše.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.4.2020 14:01 Reaguje na Milan G
Mě zajímá především OBSAH článku. Nepídím se po tom, které ser very zprávu převezmou a které neustále meldují o covidu.
Odpovědět
MG

Milan G

21.4.2020 14:47 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud tedy souhlasíte s tím, že se befelem sníží produkce masa, protože ty lidi vůbec neposlouchají a nechtějí se nějak omezovat ve spotřebě a to se netýká jen masa.
Pokud tedy souhlasíte s opravdu progresivním zdanění příjmů, zisku a bohatství tak je to pro mě zklamáním. Co je to vůbec nešetrná forma spotřeby a cestování? A to vše ve jménu čeho? A to pominu, že ti kteří nejvíc vřeští se po sléze k tomu šetření nemají. Myšleno u nich samých.
Když tohle všechno vezmete do úvahy, tak musíte přeci zjistit, že už to tady jednou bylo. A jak to dopadlo víme všichni.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.4.2020 15:58 Reaguje na Milan G
Mám názorově blízko k tomuto člověku. Poslechněte si toto povídání (má jich mnohem více) a možná přijdete na to, že jsou na světě i jiné věci (mnohem krásnější a zajímavější) než honit prachy.

https://www.youtube.com/watch?v=m_dUD1kGYz8
Odpovědět
MG

Milan G

21.4.2020 21:36 Reaguje na Karel Zvářal
Jsem ten poslední co by honil mamon. Ale nelíbí se mi, když někdo chce udělat krásný svět, z jeho pohledu, a musí to dělat formou rozkazů, zákazů atd. Viz ti Nizozemci. A to o něčem vypovídá
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.4.2020 08:08 Reaguje na Milan G
Ano, jsou tací, co jezdí pod vlivem drog či alkoholu, ale potom se to také projeví ve statistice nehod. Lidská společnost musí být řízená, když si každý dělá, co se mu zlíbí, jsme u té vaší anarchie. Platí prostě otřepané: Všeho s mírou.
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

21.4.2020 18:09
Jak vyplývá ze zdroje https://en.wikipedia.org/wiki/Cloud_condensation_nuclei, pravdu stran významu nevodných kondenzačních jader pro vznik kapek vody v atmosféře má pan Štrupl, nikoliv pan Graňák. Ke kondenzaci páry v čistém vzduchu bez kondenzačních jader je třeba značného (400%) přesycení. Ledové krystaly ve vyšších (4 - 12 km) vrstvách atmosféry vznikají krystalizací hluboce podchlazených kapek vody.
Pan Štrupl má bohužel pravdu i v tom, že v předindustriální etapě našeho letopočtu trvající cca 1800 let u nás byly významně nižší srážky než ve 20. století, jak prokázali Markonis Y, a spol. (Nature Communications 2018;9:1767). Odkaz na článek je zde: https://www.nature.com/articles/s41467-018-04207-7.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.4.2020 18:23 Reaguje na Milan Jirsa
Jste totálně vedle, naprostou většinu kondenzačních jader tvoří kapičky mořské vody, v nichž jako smáčedlo působí rozpuštěné soli. Příště to zkuste znovu a lépe, přeji hezký den.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.4.2020 18:30 Reaguje na Milan Jirsa
Proto většina srážek přichází od moře a ne z Pekingu:-)
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

21.4.2020 18:48 Reaguje na Jakub Graňák
Většina srážek přichází od moře z jediného prostého důvodu - voda se nejvíce vypařuje na hladině oceánů. Proti tomu je výpar nad souší zanedbatelný. A nejmenší výpar je nad ledem Arktidy a Antarktidy. Proto taky v dobách meziledových je více srážek kvůli většímu výparu a naopak v dobách ledových k nám doputovává spraš z mongolských stepí. Na Moravě jí je místy i několik metrů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.4.2020 19:08 Reaguje na Pavel Kalenda
...Oblast je tvořena SEDIMEMTY MOŘE z mladších třetihor, z nichž byly odváty jemnější částice. Písek je tak tvořen čistými křemennými zrny s minimem jiných minerálů. Vrstva písku zde dosahuje mocnosti od 10 do 30 m...

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1t%C3%A9_p%C3%ADsky_u_Bzence
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.4.2020 19:13 Reaguje na Karel Zvářal
Např. kolem Ivančic, poté co úrodnou humózní vrstvu odvál vítr a spláchla voda, můžete velmi úspěšně sbírat fosilie třtihorní mořské fauny
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.4.2020 19:33 Reaguje na Jakub Graňák
Nejsem žádný velký geolog, ale rád koukám na dokumenty. Šel krásný o J. Barrandeovi, který odvedl neskutečné penzum práce. A to bylo 19. stol (!!)., musel přijít cizinec, aby nás poučil o historii naší země. Předkové šlapali po bohatství a nerozuměli tomu:-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.4.2020 19:50 Reaguje na Karel Zvářal
Já do toho trochu fušuju (acháty, krystaly, fosilie). Mám jednoho kamaráda, který sbírá trilobity, je to, aniž by to mělo znít pejorativně, docela sekta, do které je velmi obtížné se dostat.
Jinak Barrande, to je světová paleontologická hvězda první kategorie. Co mě na něm fascinuje je především dokonalá dokumentace a úroveň jeho ilustrací.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.4.2020 19:56 Reaguje na Jakub Graňák
Jj, znám také spoustu hovínek, co si rády hrají na víajpí.-)
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

21.4.2020 20:19 Reaguje na Karel Zvářal
Neměl jsem na mysli okolí Bzence a písečné duny, ale Dyjskosvratecký a Dolnomoravský úval:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spra%C5%A1
kde mocnosti spraší dosahují 5 - 15 m, místy i přes 30 m.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.4.2020 20:37 Reaguje na Pavel Kalenda
A jak se došlo na to, že naše spraše jsou mongolského původu? Přece jen to je kus světa...
Odpovědět
PK

Pavel Kalenda

21.4.2020 20:54 Reaguje na Karel Zvářal
Na to si jukněte do učebnic geologie. Podle zastoupení minerálů se dá docela dobře určit provenience.
I dnes k nám občas proudí dokonce i písek z Afriky a to je trochu větší rozměr, než spraš.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.4.2020 19:08 Reaguje na Pavel Kalenda
Ano a také je tam nejvíce kondenzačních jader
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.4.2020 20:21 Reaguje na Milan Jirsa
Tak jsem juknul na odkaz. Baví se o Evropě, nikoli o ČR :-)
A byl jsem zklamaný - samé mohlo by se , jeví se , prostě vyber si co chceš. Jediné co mě potěšilo je věta:

"Studie simulací EURO-CORDEX rovněž naznačuje, že šíření evropských letních veder by mohlo být spojeno s nelineárními interakcemi mezi půdní vlhkostí a atmosférickou cirkulací ."

V podstatě podezření na to, že zpevněné plochy v létě mohou hrát významnou roli v regionálním podnebí.
Což tvrdí RNDr. Pokorný a panové Metelka s Tolaszem (ČHMÚ) popírají.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.4.2020 20:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ani to poslouchat nebudu, stačí mi, co jste napsal. A nehovořil bych o tepelných ostrovech, spíše soustrovích, resp. pevnině. Když ukazují červencové teploty E., tak mi to evokuje jedno heslo, jen trochu pozměněné: Poručíme větru, suchu.
Odpovědět
MJ

Milan Jirsa

22.4.2020 16:34
Článek v Nature Communications mapuje vývoj srážek v Evropě a ukazuje, že ve Střední Evropě bylo v předindustriální éře našeho letopočtu podstatně sušší klima než dnes provázené epizodami mnohem většího sucha než to dnešní, a to i přesto, že koncentrace CO2 v atmosféře byla po celou dobu kolem 280 ppm a teploty byly nižší než dnes. Vysvětlení autoři nemají, proto v diskusi uvádějí jen spekulace. Oteplování klimatu uvádějí pouze jako jednu z možných příčin sucha, nikoliv jako hlavní příčinu. Současný trend je z pohledu článku návratem k dlouhodobému normálu. Klíčový význam práce vidím v tom, že případné snížení atmosférické koncentrace CO2 i teploty na předindustriální úroveň nikterak negarantuje, že se tento trend zastaví. Proto se přikláním k názoru, že adaptace krajiny je pro země Střední Evropy důležitější než boj s CO2. Ani osobní elektromobilita ani plantáže fotovoltaických elektráren zálohovaných fosilním plynem namísto uhlí a bezemisního jádra sucho nezmírní.
A ještě dodatek ke kondenzačním jádrům: Předmětem této diskuse jsou srážky nad kontinentem a kontinentální aerosol, ve kterém kapičky mořské vody a jejich odpařením vzniklé krystaly soli na rozdíl od maritimálního aerosolu nehrají významnou roli.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.4.2020 19:44 Reaguje na Milan Jirsa
Je-li tomu tak ,potom za moji osobu plný souhlas.
Zásadní problém vidím ve střetu s většinově prosazovaným názorem EU ,která se jednoznačně ztotožnila s doktrínou IPCC o rozhodujícím vlivu antropogenního CO2 na změnu klimatu.
Místo šílenství s 0vou uhlíkovou stopou a lány FVE,VE bychom měli urychleně přijmout krajinná adaptační opatření.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 12:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já miluji termín "přijmout krajinná adaptační opatření", to mi evokuje bolševickou ptydepe, kdy význam byl čistě bolševický. Tj. neudělá se VŮBEC NIC.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

23.4.2020 13:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Adaptační opatření máte detailně popsána ve vládním usnesení č.528/2017.
Když nebudete líný , můžete si je přečíst .
Zde:
http://eagri.cz/public/web/file/545860/Koncepce_ochrany_pred_nasledky_sucha_pro_uzemi_CR.pdf
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 23:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já vám skutečně věřím, že máme desítky až stovky "adaptačních opatření", ale ukažte mi jejich realizaci v terénu!!
Kdybyste si dal dohromady všechny strategie, komplexní řešení, filosofie a adaptační a jiná opatření, museli bychom žít už dávno na Paroukově Marsu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2020 12:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Rozhodně jsou tato opatření reálnější a smysluplnější než ekobolševické "poručíme větru, dešti" (a krávám zakážeme vypouštět metan).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.4.2020 15:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Hanzle, ale o tom ten článek je. Máme schválené opatření, peníze na to jsou a nic se nedělá.
Kdybych žil v USA tak se společně domluvíme a podáme na stát hromadnou žalobu.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 12:01 Reaguje na Milan Jirsa
Podstatně sušší klima, než dnes? To je zajímavá informace, já má všechny většinou opačné. Suššeji bylo než třaba v 70. letech 20. stol, ale takové sucho jak dnes nezaznamenali nikdy.
Pošlte mi link.
Když se ale podívám na staré mlýny na takových čúrcích, kde voda v létě neteče skoro vůbec, tak to museli stavět v době daleko větších průtoků, než dnes. A ty mlýny jsou většinou z 19. století.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.4.2020 11:02 Reaguje na Pavel Hanzl
To byly mlýny, kde bylo potřeba mlít jen třeba pár desítek hodin v roce . Většina těch mlýnů měla nad sebou nějakou akumulační nádrž, kde se ta voda shromažďovala. Dokonce existují mlýny na odtocích z takzvaných andělských rybníků, to je rybníků napájených pouze srážkovou vodu (a nějakými skrytými prameny)
Tyto mlynářská vodní díla už většinou neexistují, protože vodní pohony už před takovými 100 lety vytlačila elektřina a následně ty vodní díla začala chátrat. A nejpozději za socialismu jako všelijaké, tehdy považované za neproduktivní rybníčky, případně bažiny a zbytečné polozanešené strouhy byly proměněny na pole nebo stavební parcely.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.4.2020 12:57 Reaguje na Milan Jirsa
Naprostá většina srážek, které u nás za rok spadnou pochází z oblačnosti vzniklé nad středozemním mořem, tudíž tvrdit, že maritimální aerosol nehraje významnou roli je poněkud mimo mísu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.4.2020 15:22 Reaguje na Jakub Graňák
Schválně, až bude zákaz odběru povrchových vod a zemědělci budou zaorávat a bečet o peníze , že se neurodilo, co budete psát potom ?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.4.2020 16:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak docela nechápu, co má Váš přízpěvek společného s tím, co jsem výše napsal.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.4.2020 10:50
Přestalo se o suchu psát proto, protože už to strašení lidi přestalo bavit a protože chytřejší ví, že když je zrovna moc sucho, bude s velkou pravděpodobností za nějakou dobu příliš mokro.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.4.2020 12:02 Reaguje na Radim Polášek
Ostatně stačí se podívat už na předpověď počasí v příštím týdnu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.4.2020 13:11 Reaguje na Radim Polášek
Čím to asi je, že skoro vždycky napíšete to, co si myslím i já. Souhlas.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.4.2020 15:23 Reaguje na pavel peregrin
Schválně, až bude zákaz odběru povrchových vod a zemědělci budou zaorávat a bečet o peníze , že se neurodilo, co budete psát potom ?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2020 09:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Schválně, co asi budete psát o 14 dní později? Viz předpověď počasí.
A zákaz odběru povrchových vod je stejně automatický, bez povolení nikdo nemá právo strčit do řeky či potoka čerpadlo a zalévat s tou vodou zahradu. Nebo zemědělec, podnikatel své pole.
Že se to mezi majitel i zahrádek dělá běžně a že se to, pokud není nízký stav vody, toleruje, je už věc jiná.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.4.2020 09:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
No, já nejsem z těch, kteří bečí a rovnou vám řeknu, že někteří moji kolegové nám bohužel dělají tím jejich bečením ostudu .Jsou místa, kde se sucho promítne hodně, ale protože jsem z praxe, tak moc dobře vím, že hodně těch nářků je, dalo by se říci, preventivních. To nedělá dobrý dojem u veřejnosti a v tom jsem s vámi za jedno.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

25.4.2020 21:26
Výborný článok a ešte lepšia debata. Určite jedna z najlepších na Ekoliste. Veľmi sa mi páčili príspevky Radima Poláška, Pavla Kalendu, Milana Štrupla, Milana Jirsu ,ale aj niekoľkých ďaľších debatujúcich k veci a samozrejme aj odpovede autora článku. Ďakujem.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist