Petr Holub: Jak se připravit na další vlnu veder? Nutností budou kvalitní renovace budov
Kvalitní izolace a okna
Budovy renovované do vysoce energeticky úsporného standardu či nově postavené v pasivním standardu – tzn. s potřebnou tloušťkou izolace a okny s trojskly – dokáží v zimě držet chlad a v létě teplo mimo obytné prostory. To je první předpoklad pro to, aby se budova v parném létě nepřehřívala.
Zelené střechy a fasády
Zelené střechy a fasády narušují efekt tepelných ostrovů tím, že přirozeně ochlazují své okolí. Teplota zelené střechy může být až o 40 °C nižší než teplota tradiční střechy. To přispívá nejen k ochlazení nejbližšího okolí, ale i konstrukce domu, díky čemuž je v těchto budovách možné snížit spotřebu energie na chlazení. V případě přívalových dešťů mohou zelené střechy napomáhat při hospodaření s dešťovou vodou, kterou dokáží částečně zadržet. Tím sníží nápor vody na kanalizační systém, který nemusí být na podobné výkyvy dostatečně dimenzovaný.
Venkovní stínění
Vhodné venkovní stínění prosklených částí domu v podobě vnějších žaluzií, markýz, pergol nebo například listnatých stromů dokáže zachytit sluneční paprsky dříve, než dopadnou na okenní sklo. Například některé venkovní žaluzie dokáží odstínit až 80 % světelného záření. Nežádoucí tepelné zisky tedy redukují mnohem účinněji, než tradiční vnitřní žaluzie či rolety.
Chlazení vodou
V budovách lze využít také tzv. sálavé stropní či stěnové chlazení pomocí vody. Tento systém může uspořit až 50 % elektřiny oproti běžné vzduchové klimatizaci. V porovnání s uvedenými klimatizacemi sálavé chlazení rozvádí teplo rovnoměrně, bez silného proudění vzduchu a je proto nejkomfortnější možnou variantou. Náklady na chlazení lze uspořit obnovitelnými zdroji energie.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Jiří Svoboda
6.8.2019 16:26Rozhodně však nelze doporučovat zelené střechy a fasády. Jsou drahé a zranitelné. Z hlediska přehřívání domu i okolí udělá mnohem lepší službu bílá střecha (např. bílý trapézový plech jako krytina), neboť odráží maximum slunečního záření a v noci silně vyzařuje i v tepelné oblasti. Vodu ze střechy lze zasáknout a před domem úspěšně pěstovat listnaté/ovocné stromy, které v létě stíní a v zimě opadají a pustí slunce do domu. Ty stromy též vylepší teplotní poměry v létě ve vedrech v okolí domu mnohem lépe než polopoušť vzniklá na "zelené" střeše.
Řekl bych, že autor moc dobrých šancí pro budovy nenabídl. Poskytl jen jakási obecná doporučení a mnohá zdaleka ne ta nejlepší. Bohužel.
Jan Šimůnek
7.8.2019 09:51Venkovní stínění vám v řadě lokalit, zejména pokud jsou v něm kovové prvky, vydrží jen pár dní, v některých lokalitách jen pár hodin. Sběrači kovů jsou velmi aktivní a v praxi beztrestní.
Zelená střecha vyžaduje důkladnou a trvanlivou izolaci. Taková prostě neexistuje (respektive její životnost je pár let). Pak se musí kompletně vyměnit, to taky něco stojí a má to i svou "ekologickou stopu". Daleko efektivnější by byly osázené truhlíky na spádované střeše. Klidně i s tím, že by dešťovka byla vedena skrze ně.
A nějaká forma kontejnerů by vyřešila konflikt venkovní zeleně ve městech se sítěmi. Nedávno byla zvýšena norma na bezpečnostní koridor kolem plynu a vody a výsledkem bylo vykácení všech stromů před domy na naší ulici. Zasázeli tam sice jakási košťata, ale je viditelné, že ta budou vzrůstu spíše zakrslého (měli jsme na JV straně domu dva 10m+ modříny, které v létě stínily a v zimě propouštěly světlo a teplo).