Oldřich Sklenář: Česká energetika potřebuje nový vítr. Doslova
Od toho, kolik vypustíme uhlíku, se bude následně odvíjet nejen nárůst teploty (který je v ČR téměř dvojnásobný v porovnání s globálním průměrem), ale i četnost výskytu klimatických extrémů jako jsou vlny veder, sucha, povodně atd.
Z toho důvodu je žádoucí snižovat naše emise tak rychle, jak jen dokážeme. Jak si v tomto úsilí stojí Česká republika? Ne zrovna nejlépe. Naše emise od přelomu milénia spíše stagnují. Současně jsou v přepočtu na osobu jedny z nejvyšších v rámci EU, o téměř 90 procent vyšší než je celosvětový průměr, zhruba pětinásobné v porovnání s Indií a přibližně o 30 procent vyšší než emise Číny. A to i přesto, že Čína je současně největším globálním vývozcem emisí v podobě zboží, které vyváží hlavně do rozvinutých zemí, včetně Evropy – tyto emise se přitom počítají Číně, ne nám.
Příčinou našich vysokých emisí je především velký podíl výroby elektřiny a tepla z uhlí. I z tohoto důvodu potvrdila vláda ve svém aktualizovaném programové prohlášení plánovaný odklon od uhlí do roku 2033. Problém představuje skutečnost, že zatím nebyl představen konkrétní plán jak toho dosáhnout, respektive čím stávající uhelné kapacity nahradit.
Uhelné zdroje přitom mohou skončit i výrazně dříve. Podle vyjádření hlavního ekonoma ČEZ začnou české uhelné elektrárny mizet z trhu už dávno před rokem 2030 z ekonomických důvodů.
Jedna věc je jistá - pokud chceme nahradit uhlí ve vládou stanoveném termínu, jedinou schůdnou cestu představuje rozvoj obnovitelných zdrojů. Klíčovou roli přitom bude hrát rozvoj větrné energetiky. Ta je totiž schopna vyrábět především v zimním období, kdy je jednak vysoká spotřeba a současně minimální výroba ze solárních elektráren. Zatímco v současné době je poměr výroby domácích větrných a solárních elektráren přibližně 1:3, ideální, s ohledem na profil spotřeby, by byl poměr opačný, tedy 3:1.
Podle scénáře britského think-thanku EMBER, který modeloval výrobu i spotřebu v České republice s hodinovým rozlišením, by pro náhradu uhlí bylo zapotřebí instalovat nejen téměř 8 GW výkonu ve fotovoltaice, ale také 3,7 GW nových větrných elektráren. Budeme-li uvažovat jednotkový výkon 3 MW, bavíme se o více než 1200 větrných turbínách, které by v průběhu roku dokázaly vyrobit necelých 10 TWh elektřiny.
Přitom podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd je v našich podmínkách možné z větru vyrobit téměř dvojnásobek tohoto množství a to i při respektování existujících limitů pro výstavbu větrných elektráren. V případě realizace tohoto scénáře by výsledná hustota výkonu větrných elektráren na kilometr čtvereční byla stále nižší, než je nyní například v Německu, Dánsku nebo Holandsku, což jsou současně státy se srovnatelnou, případně vyšší (v případně Holandska cca trojnásobně) hustotou zalidnění, než má ČR.
Nově vybudované větrné i solární elektrárny by samozřejmě bylo nutné zálohovat řiditelnými zdroji tak, aby v každý okamžik byla zajištěna rovnováha mezi výrobou a spotřebou. Pokud budeme opět vycházet ze zmíněného scénáře EMBER, pak by za tímto účelem bylo nutné postavit 4,1 GW instalovaného výkonu v plynových elektrárnách. Proč však stavět nové plynové zdroje namísto toho, abychom ke stejnému účelu využili stávající uhelné elektrárny? Existují pro to tři základní důvody:
Zaprvé je to vysoká flexibilita plynových zdrojů v porovnání s uhelnými. Ta umožňuje pružně reagovat jak na odběrové špičky, tak doplňovat intermitentní obnovitelné zdroje ve chvílích, kdy právě nefouká vítr nebo nesvítí slunce.
Zadruhé uhelné elektrárny, respektive doly, které je zásobují palivem, nelze provozovat pouze "na půl" tak, jako plynové zdroje. V rámci zmíněného scénáře se totiž počítá s tím, že tyto záložní zdroje budou v provozu méně než 1/3 hodin v roce. Zatímco u plynových elektráren lze jejich palivo skladovat v zásobnících, provoz dolů, které zásobují uhelné elektrárny by v podobném režimu jednoduše nebyl rentabilní.
Zatřetí plynové zdroje, zvláště pokud jsou k tomu od začátku navrženy, umožňují pozdější přechod na využití tzv. zeleného vodíku, vyráběného pomocí elektrolýzy s využitím obnovitelných zdrojů. Ten k nám může být importován ze zemí, kde mají podmínky pro výrobu z obnovitelných zdrojů lepší než u nás, ať už jde například o větrné farmy v Severním moři nebo solární elektrárny na jihu Evropy. Ostatně nová plynová infrastruktura, budovaná v rámci plánu REPowerEU, má být od začátku kompatibilní s budoucí přepravou vodíku.
Argument, že v případě plynových elektráren se jedná o náhradu jedněch fosilních zdrojů jinými, není zcela na místě. V základním scénáři EMBER se výroba z nových plynových zdrojů podílí na náhradě uhlí z přibližně 18 %. Pokud jsou do scénáře zapojena bateriová úložiště, klesá tento podíl na 14 %. Další snížení podílu výroby z plynu lze zajistit buď navýšením výkonu větrných elektráren tak, jak to navrhuje například analýza společnosti Bloomberg, nebo pomocí agregace flexibility na straně spotřeby. Podle nedávné studie společnosti Nano energies lze tímto způsobem snížit potřebu špičkových plynových zdrojů až o 1,3 GW.
Celková spotřeba dováženého zemního plynu by novými plynovými zdroji byla ovlivněna relativně málo. Byť se u nás využití plynu pro výrobu elektřiny postupně zvyšuje, naprostá většina tohoto paliva je stále využívána pro výrobu tepla. Případné zvýšení spotřeby plynu pro výrobu elektřiny by tak mohlo být kompenzováno snížením spotřeby v sektoru budov, kde je stále značný potenciál pro energetické úspory.
Na kolik by nás přechod od uhelné energetiky měl vyjít? Studie EMBER zmiňuje náklady na nové zdroje ve výši přibližně 250 miliard korun v cenách před současnou inflací (tedy cca stejně, kolik by měl stát nový jaderný zdroj v Dukovanech). K tomu je zapotřebí přičíst související investice do infrastruktury, včetně teplárenských sítí.
Na druhou stranu je třeba připomenout, že z evropských fondů máme pro podobná opatření v následujících letech k dispozici až 800 miliard. Podobná transformace může být navíc vítanou příležitostí pro český průmysl. Stačí zmínit například domácí firmy z oblasti přesného strojírenství, vyrábějící převodovky pro větrné elektrárny, součásti jejich ložisek nebo ocelové segmenty jejich stožárů.
Proto aby se odklon od uhlí stal skutečností je nyní nutné realizovat celou řadu dílčích kroků. Patří mezi ně například stanovení go-to zon pro výstavbu větrných elektráren nebo přijetí legislativy pro podporu komunitní energetiky. Z českých i zahraničních zkušeností totiž vyplývá že postoj místních obyvatel vůči výstavbě větrných elektráren do značné míry ovlivňuje možnost podílet se na zisku z jejich provozu. Tímto způsobem lze omezit vliv tzv. NIMBY efektu (z anglického Not In My Back Yard, česky doslova “ne na mém dvorku”), který popisuje situaci, kdy lidé sice v obecné rovině podporují rozvoj obnovitelných zdrojů, ale pouze v případě že tyto nejsou stavěny v blízkosti jejich obydlí.
Důležité je rovněž zkrácení délky povolovacího řízení. V současné době trvá vyřízení nezbytných povolení pro výstavbu větrné elektrárny minimálně sedm let. Zjednodušením tohoto procesu by se v nejbližší době mělo zabývat Ministerstvo životního prostředí. Přehled stávajících i chystaných legislativních změn přináší například tento factsheet z dílny Asociace pro mezinárodní otázky. Rozvojem domácích obnovitelných zdrojů obecně se zase zabývá nedávná studie organizací Fakta o klimatu a Frank Bold.
Nejdůležitější změna se ovšem týká celkového přístupu. Pokud chceme, aby se věci pohnuly, musíme začít hledat schůdná řešení a přestat dokola opakovat, proč změna není možná a proč musíme pálit další miliony a miliony tun uhlí.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (84)
Jaroslav Řezáč
15.5.2023 06:36ale chcete Vy co jste si zvykli na rozežranou civilizaci lenosti měnit něco ze svých návyků?
Slavomil Vinkler
17.5.2023 09:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
15.5.2023 06:39Richard Vacek
15.5.2023 06:43smějící se bestie
15.5.2023 08:30 Reaguje na Richard Vaceksv
15.5.2023 21:31 Reaguje na Richard VacekKarel Ploranský
21.5.2023 11:16 Reaguje na svVelice mne zaujal projev maďarského premiéra Orbána, který je osinou v zadku bruselských mocipánů, protože se s nimi silně pere. A tenhle Orbán se o Babišovi vyjádřil, že v boji s bruselskou mocenskou klikou, která Evropě vnucuje jak má žít (počínaje Grýndýlem) je Babiš o mnoho statečnějším a tvrdším bojovníkem než on sám.
Říkal by to, kdyby to tak nebylo? Podle mého Babiš v Bruselu dosáhl všeho, čeho se reálně dosáhnout DALO.
Že se nedalo dosáhnout víc a PROČ se nedalo, to už je jiná otázka.
Aleš Nebáznivý
15.5.2023 07:18Pepa
15.5.2023 09:39 Reaguje na Aleš NebáznivýVšak je to jen na 20 let a pak se uvidí...
Emil Novák
15.5.2023 09:45 Reaguje na PepaPepa
15.5.2023 10:05 Reaguje na Emil NovákMiroslav Vinkler
15.5.2023 07:19Tyto dvě věty vystihují podstatu článku , vrazit do České kotliny 1200 VE a adekvátní výkon nainstalovat jako kompenzační zdroje. Ty pojedou na co ? A kdo to zaplatí ?
Prostě ekomagoři jsou nepoučitelní, v hlavě jim rezonuje pouze revoluční slogan "utlouct sodovkáč,ať to stojí, co to stojí!" a nic jiného je nazajímá.
Když už jsou tak poznamenaní , proč je nenapadlo umístit VE na pobřeží Baltu - třeba po dohodě s Polskem , nebo nainstalovat lány FVE třeba v Chorvatsku , obě země členy EU. A vyrobenou elektřinu za neskonale lepších podmínek odebírat ?
Mezitím připravit ČR na výstavbu desítek modulárních reaktorů, které už tlučou na dveře a nikdo nepochybuje, že jejich doba právě přichází.
To raději zprzníme českou krajinu ,hustě osídlenou a s podstatně méně výhodnými podmínkami pro OZE, jen tak pro srandu králíkům ?
Radim Tolasz
15.5.2023 13:28 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Studnička
15.5.2023 13:44 Reaguje na Radim TolaszA realita:
https://www.agora-energiewende.de/service/agorameter/chart/power_generation/01.12.2022/31.12.2022/today/
Jiří Kvítek
15.5.2023 19:57 Reaguje na Radim TolaszNic ve zlém. Jenom si myslím, že stejný nápad není uskutečnitelný všude stejnou měrou.
Co se týká solárních panelů, tak i Váš zaměstnavatel zveřejňuje trvání slunečního svitu v různých místech naší ČR:
https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mesicni-data/mesicni-prehledy-pozorovani
Takže když srovnáte průměrnou hodnotu trvání slunečního svitu v průběhu sledovaných let pro různá krajská města, je tam zřejmý rozdíl, který jistě hraje svoji roli.
Co se týká "větrníků", tak znám případ, kdy si jeden jejich velký zastánce rok platil monitorování a vyhodnocení kinetické energie větru a oni pak zjistili, že v jeho konkrétním případě se to nevyplatí.
Faktura za celý ten cirkus ho zruinovala tak, že ten železobetonový sloup (na kterém bylo ono měřicí zařízení) z návsi už nemohl nechat odstranit, protože už mu na to nezbyly peníze.
Takže teď je za obecního blázna, žena se s ním rozvedla a každý se mu směje stylem: nemusí pršet, stačí když fouká a copak nám to uprostřed návsi ze země tak divně kouká...
Radim Tolasz
17.5.2023 05:59 Reaguje na Jiří KvítekJiří Svoboda
18.5.2023 09:44 Reaguje na Radim TolaszKarel Ploranský
21.5.2023 11:30 Reaguje na Radim TolaszPan Sklenář a zřejmě i Vy byste rádi zasvinili krajinu nejen větrníky, ale taky lesem stožárů dálkových vedení VVN. Já doufám, v zájmu svých vnuků, že se Vám to nepodaří.
Oldřich Vašíček
15.5.2023 21:54 Reaguje na Radim TolaszDaniel Višňovský
15.5.2023 22:02 Reaguje na Radim TolaszRadim Tolasz
17.5.2023 06:01 Reaguje na Daniel VišňovskýDaniel Višňovský
17.5.2023 09:14 Reaguje na Radim TolaszNapsal jste, že kompenzačním zdrojem v rámci Evropy může být OZE samotné. Tedy, napsal jste, že za zimní noci lze neprodukci energie z FV panelů v Německu nahradit těmi řeckými.
Nebo budete snad tvrdit, že neumím překládat?
Karel Ploranský
21.5.2023 12:12 Reaguje na Daniel VišňovskýTo právě je ten problém, že zastánci OZE (a klimaalarmisté obecně) rádi využívají toho, že nad tím, co píší, jen málokdo opravdu PŘEMÝŠLÍ. Vždyť to zní tak hezky, tak proč se v tom šťourat, ne?...
Jarka O.
15.5.2023 22:47 Reaguje na Radim TolaszGlobální oteplení Evropy, kde se prý otepluje 4x rychleji než jinde, vypadá tak, že květen je studený, v Alpách je aktuálně pod 3°C, sněží do 1500 m a i na Balkánu je dlouhodobě deštivo, pod 18°.
Daniel Višňovský
16.5.2023 08:44 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
16.5.2023 09:05 Reaguje na Jarka O.Daniel Višňovský
16.5.2023 11:17 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
16.5.2023 11:41 Reaguje na Daniel VišňovskýRadim Tolasz
17.5.2023 06:02 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
17.5.2023 19:38 Reaguje na Radim TolaszCo tedy říkáte na to, že je průmysl i při nových, neefektivních, krajinu likvidujících, technokratických řešeních energetiky uhlíkovější než před 2 měsíci nebo před 10 lety.
Daniel Višňovský
16.5.2023 15:29 Reaguje na Radim TolaszRadim Polášek
16.5.2023 23:00 Reaguje na Radim TolaszDaniel Višňovský
17.5.2023 09:16 Reaguje na Radim PolášekKarel Ploranský
21.5.2023 12:04 Reaguje na Radim TolaszTo dokonale vystihuje postoj EU k tomu, aby se problém řešil především využitím energie z jádra a věci jako fofrníky byly považovány za doplňkový zdoj, který by se uplatňoval výhradně jen tam, kde dává smysl - tj. kde je relace mezi jeho efektivností a dopadem na estetiku v krajině tak jednoznačná, že se s tím lze smířit.
Energie z jádra je napropto bezemisní a navíc, její zdroje mohou být v relativně malých vzdálenostech od míst spotřeby. Což je s pokračujícím vývojem modulárních reaktorů čím dál reálnější možnost.
Pro vyrovnávání výkyvů - nejen ve spotřebě, ale především v nespolehlivých a nepředvídatelných dodávkách z OZE - zatím nikdo nevymyslel nic lepšího!
O strachu lidí z jádra, který představuje klacek v loukotích, nemá smysl mluvit. S ním je to úplně stejné, jako když se někdo bojí pavouků. Reálné nebezpečí mu od nich sice nehrozí - ale když on si jaksi nemůže pomoci... Nemá to nic společného s racionalitou; je to prostě chorobný stav mysli.
Karel Ploranský
21.5.2023 12:06 Reaguje na Radim TolaszVás to dráždí? Proč?
Slavomil Vinkler
15.5.2023 07:31Pepa
15.5.2023 09:34 Reaguje na Slavomil VinklerEmil Novák
15.5.2023 09:41 Reaguje na PepaPepa
15.5.2023 10:00 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
15.5.2023 10:04 Reaguje na PepaPepa
15.5.2023 10:23 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
15.5.2023 10:33 Reaguje na Pepa2) U nové jaderky negarantuje stát výkupní cenu na 80 let dopředu a že se "nedoplatíme" je taky pěkný nesmysl, tržní ceny elektřiny jsou podstatně vyšší než očekávaná výkupní cena elektřiny z nové jaderky a to samé platí o garantovaných výkupních cenách z větrníků.
3) Ani na tomto bychom se rozhodně shodnout nemohli.
Pepa
15.5.2023 19:48 Reaguje na Emil NovákNovou jaderku nikdo krom státu nepostaví, ani ČEZ, bude garantovana pevna cena po celou dobu životnosti. Návrh vlády počítá s tím, že se pevně určí tzv. garantovaná výkupní cena. A ta musí pokrýt náklady a provoz.
Nedoplatime se, protože na evropskem trhu pravděpodobně bude levná energie z větrných elektráren..
A to jsme se ani nedostali k výstavbě úložiště, které prý bude dražší než jeden blok a v roce 2050 třeba dvojnásobná...
Emil Novák
15.5.2023 20:23 Reaguje na PepaVaše amatérské věštby jsou úplně bezpředmětné, ČEZ už několik jaderných bloků postavil a není vůbec žádný důvod proč by nemohl postavit další.
Pevná cena nebude garantovaná po celou dobu životnosti, počítá se s garancí na 30 let, přičemž stát tuto dobu může a nemusí o 10 let prodloužit (i opakovaně).
Tvrzení o levné energii z větrných elektráren je rovněž nepravdivé, jaderné elektrárny prodávají baseload, což větrné elektrárny neumí, takže jaderné elektrárny s větrnými přímo nesoutěží. Jadernou elektrárnu může z trhu vystrnadit jedině jiný disponibilní zdroj, schopný vyrábět kdykoliv, což větrná elektrárna není. A jelikož kromě vodních elektráren, které není kde stavět, žádný jiný nízkoemisní disponibilní zdroj zatím nemáme, není zatím ani žádný důvod k obavám o rentabilitu jaderné elektrárny.
Výstavba úložiště ani omylem není dražší než jeden jaderný blok, náklady na samotnou výstavbu se v předválečných cenách odhadují na 30 miliard Kč, což je částka která už je teď na jaderném účtu a dál roste.
Vřele bych vám doporučoval si o energetice zjistit aspoň základní věci místo vršení jednoho nesmyslu na druhý, jak tu předvádíte.
Karel Ploranský
21.5.2023 12:45 Reaguje na Pepapravděpodobně = možná bude, možná nebude.
V Německu už větrníky nepřibývají, občané se tomu začali bránit. Situace se tudíž nezmění nijak dramaticky - tak proč tam tedy UŽ DNES ta levná energie není a proč ji pořád potřebují (za levno) od nás, z našeho jádra, které se jim tolik hnusí?
Karel Ploranský
21.5.2023 12:40 Reaguje na PepaA Sasko? To sice má taky svou stranu Krušných hor, ale za nimi je úplná placka, vítr se tam má kde rozběhnout. O přímořské části Saska ani nemluvě. Krajina je tam taková, že větrník ji spíše přizdobí, aby nebyla fádní.
S Čechami bych to fakt nesrovnával.
Chtělo by to víc cestovat, Pepo!
Emil Novák
15.5.2023 07:36https://www.revueconflits.com/comment-lallemagne-finance-laffaiblissement-du-nucleaire-francais/
Jak přijímají lidé větrné elektrárny v katastrech svých obcí můžeme vidět každou chvíli v místních referendech, v naprosté většině je odmítají. Potenciál větrných elektráren je díky tomu v ČR naprosto minimální, řeči o poměru vůči solárním elektrárnám 3:1 jsou opravdu hodně naivní.
Pepa
15.5.2023 09:32 Reaguje na Emil NovákNebuďte přece tak naivní..
Emil Novák
15.5.2023 09:39 Reaguje na PepaPepa
15.5.2023 09:57 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
15.5.2023 10:07 Reaguje na Pepahttps://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-vysoke-az-240-metru-na-vetrnicich-se-obce-neshodnou-firma-laka-na-miliony-230274
Radim Tolasz
15.5.2023 13:31 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
15.5.2023 13:42 Reaguje na Radim TolaszRadim Tolasz
15.5.2023 14:26 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
15.5.2023 14:35 Reaguje na Radim TolaszPřed volbami do zastupitelstev obvykle budoucí zastupitelé nezveřejňují, jak se staví k případné výstavbě větrných elektráren v katastru jejich obce, kdyby to udělali, v mnoha případech by ani zvoleni nebyli.
Karel Ploranský
21.5.2023 12:50 Reaguje na Emil NovákAle má to ještě pokračovat: Když udělají něco PROTI VŮLI OBČANŮ, tak by právě na základě zastupitelské odpovědnosti, kterou připomíná pan Tolasz, měli od občanů dostat tvrdě na zadek. Až do těch hrdel a statků, jak se říkávalo.
Radek Čuda
15.5.2023 15:52 Reaguje na Radim TolaszKoukám že jste další z těch, kterým se občanská společnost hodí jen občas. A docela hezky jste se s tím Vaškem Klausů nakonec názorově potkal:-))).
Pepa
15.5.2023 19:22 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
15.5.2023 20:29 Reaguje na PepaKarel Ploranský
21.5.2023 14:29 Reaguje na PepaCož bohužel dává vedení obce možnost projednat věci hezky "v soukromí". Důležité téma zařadí do programu hezky nenápadně a potichu.
Pokud by zastupitelé chtěli jednat poctivě a na rovinu a vůli občanů respektovat, u tak závažné otázky by měli občany VČAS A ZŘETELNĚ UPOZORNIT, že se bude probírat. Například co kdyby před termínem zasedání dvakrát nebo 3x vyhlásil obecní rozhlas, že se bude rozhodovat o umístění fofrníku v katastru obce? To by bylo v zasedačce narváno!
Což se ovšem nehodí...
Jaroslav Studnička
15.5.2023 08:24Většinou to jsou ovšem ti, kteří tu navrhují ty slepé uličky.
Slavomil Vinkler
15.5.2023 09:34 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
15.5.2023 12:06 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-lidr-nemecke-ekologicke-revoluce-je-pod-palbou-ze-zmeny-ridi-rodinny-klan-230231
Martin Svárovský
15.5.2023 11:57https://www.agora-energiewende.de/service/agorameter/chart/power_generation/12.05.2023/15.05.2023/today/
Jiří Svoboda
15.5.2023 12:19Pane Sklenáři, vy jste totální demagog! Ve studii najdete nějaké hausnumero, které si nijak neověříte, a máte zcela jasno!
Daniel Višňovský
16.5.2023 15:24 Reaguje na Jiří SvobodaMiroslav Vinkler
15.5.2023 18:05Dle státní firmy ČEPS distributoři a ČEPS v příštích letech investují do sítí 400 miliard korun. To pochopitelně významně zdraží elektřinu pro koncové uživatele.
O tom však pan Sklenář cudně mlčí. Tak si dovolím připomenout , nyní už špatný vtip, jak v Německu ministr ŽP tvrdil, že poplatek za OZE vyjde občany asi jako kopeček zmrzliny týdně. :-)
Kde soudruzi z NDR udělali chybu ? Viďte pane Hanzle.
Richard Vacek
15.5.2023 19:44 Reaguje na Miroslav VinklerLidi, co si kdysi pořídili fotovoltaiku jako koníček, tak se nestačí divit, že jsou schopni nákladově konkurovat přeregulovaným centrálním zdrojům.
Oldřich Vašíček
15.5.2023 23:18- Náhrada "splacených" fosilních elektráren, novými fosilními elektrárnami s novou investiční zátěží a "šílenou" návratností (využití 1/3 v roce). Kdo to zaplatí a jak?
- Při vybudování tak obrovského výkonu v OZE. Co s tím výkonem, když budou ideální podmínky? Kdo proplatí "nevyužité" investice?
- O vodíkovém hospodářství se mluví od počátků propagace OZE. Zatím se stále jen instalují zkušební technologie. Ale hlavně, že se investuje do vodíkové distribuce. Kde jsou zdroje vodíku? Než se konečně, možná, vynaleznou, tak současná generace OZE půjde do důchodu. Tzn. opět zbytečná investice.
Nebylo by výhodnější postavit bezemisní energetiku na známých technologiích? Tím se získá čas na dořešení celého ekosystému.
Daniel Višňovský
16.5.2023 15:23 Reaguje na Oldřich VašíčekRadim Polášek
16.5.2023 22:51Taky je otázka, co se stane, pokud odstavíme uhelné elektrárny, jejichž investice, zejména odsíření se ještě nezaplatily a tudíž jejich majitelé utrpí ztrátu. O kolik to potom prodraží elektřinu třeba z nových záložních elektráren, protože jejich majitelé budou chtít za elektřinu a za zálohování výrazně víc, aby se jejich investice splatily ještě dřív, než zase nějací noví zelení v Bruseli rozhodnou o jejich předčasném odstavení.
Daniel Višňovský
17.5.2023 09:18 Reaguje na Radim PolášekSlavomil Vinkler
17.5.2023 09:48Daniel Višňovský
17.5.2023 12:32 Reaguje na Slavomil VinklerTomáš Mikuš
18.5.2023 12:49Karel Ploranský
21.5.2023 14:47 Reaguje na Tomáš MikušStačí si tam stoupnout a koukat,jakými tam jezdí auty. Hned je jasné, jak směšné jsou ty slavné evropské cíle k záchraně planety. Zejména zákaz spalovacích motorů, který jen u nás v ČR připraví o práci pěkných pár desítek tisíc lidí... A půl milionu bude těch, kterým to zkomplikuje to, jak se do práce dopravit.
V USA je osobní auto, které má motor s menším zdvihovým objemem než 2 litry, výjimkou. A nikdo to tam nezmění ani náhodou!! My si zakážeme rozumná auta - a co se změní? Ve světovém měřítku zhola nic. Jen to, že na trhu bude víc ropy a oni budou mít palivo pro ty své ještě dostupnější a levnější...
S ostatními bruselskými geniálními nápady v oblasti energetiky je to úplně stejné.