Petr Blažek: Zelený populizmus
26.6.2021
Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach / Ekolist.cz
V energetice se za dotace zavírají i moderní odsířené uhelné elektrárny a za další dotace se stavějí elektrárny na plyn a dokonce i na lehké topné oleje. Co je to za šílený spěch, aby se musel takto měnit jeden fosilní zdroj za druhý? Samozřejmě bychom byli všichni rádi, abychom měli elektřinu ze zelených zdrojů s nulovými emisemi. Ale to ještě dlouho nebude. Momentálně prakticky každý větrník nebo fotovoltaika musí mít záložní zdroj pro případ, když nefouká (nebo fouká moc) a nebo nesvítí slunce. To ve skutečnosti znamená, jelikož bateriové zálohy jsou pouze ve vývinu a zálohují pouze v řádu hodin, že budujeme dvoje zdroje energie. Jeden zelený a za ním záložní fosilní, který musí být v mnoha případech trvale vytápěn na provozní teplotu, aby v případě potřeby okamžitě převzal roli zdroje energie.
Tyto záložní zdroje se oficiálně nejmenují elektrárny, ale „speciální síťové zařízení“. Cena elektřiny z těchto zařízení se neobchoduje na burze, ale je započtena v síťových poplatcích. V novinách se dočtete, jaká je cena zelené energie za hezkého počasí při příznivém větru nízká až dokonce záporná. Ale už vám nikdo neřekne, kolik dotací se do těchto zdrojů vrazilo a o kolik desítek až stovek procent vzrostly síťové poplatky, v nichž jsou schované veškeré náklady na tuto zelenou legraci. Proti tomu se staví cena energie z fosilních zdrojů zatížená emisními poplatky a cena z atomových zdrojů, které ovšem prakticky žádné záložní zdroje nikdy nepotřebovaly.
U tepláren je plán ještě horší. Uhlí chtějí nahrazovat spalováním biomasy. Již na začátku 18. století s nástupem parních strojů se obyvatelům Evropy podařilo, než se přešlo na uhlí, zdecimovat lesy. Nyní se to chystáme zopakovat. A co hůř, spalujeme biomasu z polí, ať už formou bioplynu, nebo přímého spalování slámy. To znamená, že do půdy se už nebude vracet vůbec žádná organika.
Jestli by nebylo jednoduší prosazovat kogenerační jednotky, kde se účinnost spalování vyšplhá až na 90 %. A to je faktická úspora energie, ne imaginární jako u spalování biomasy, kde se leckde vozí surovina i přes půl zeměkoule.
Podobné je to v automobilovém průmyslu. Čistě z ideologických předsudků se protlačuje výroba elektromobilů. V současné době se vylepšily akumulátory takovým způsobem, že už je auto uveze. To ale neznamená nějaký posun v tom, jak je tento způsob pohonu ekologický nebo ne.
Když chcete zvýšit dojezd spalovacího automobilu o 200 km, zvýšíte jeho hmotnost o cca 20 kg, u elektromobilu o cca 300 kg. A ty si sebou vozíte, ať jsou baterie prázdné, nebo plné. Ať jedete na dovolenou, nebo jenom na nákup.
Ze základní fyziky vyplývá, že spotřebu energie ovlivňuje hmotnost vozidla, aerodynamický odpor (tvar vozidla) a rychlost. Tyto kilogramy navíc vám trvale zvyšují spotřebu energie. A čím větší budete chtít dojezd, tím větší budete mít hmotnost a tím pádem spotřebu. Jízda dnešních velkých elektromobilů s hmotností více jak 2,5 t po dálnici, kdy při 130 km rychlosti „žerou“ více jak 30 kWh/100 km, by měla být považována za zločin a ne je za to odměňovat dálniční známkou zdarma.
Přepočteno na fosilní energii, ze které jsou převážně v noci dobíjené, jezdí elektromobily za více jak 30 kg uhlí/100 km. Proti tomu postavte 15 let starou Octavii, která jezdila za 6 l nafty/100 km. Celý tento tyjátr by mělo cenu podporovat až v době, kdy budeme mít více jak 100 % bezemisních zdrojů a to ještě chvíli potrvá. V současnosti celý komplex výroby (pokud to není JE, tak v noci fosilní zdroje), transformace, přenos, transformace a dobíjení má takové ztráty, že celková účinnost je menší než u spalovacích motorů. A hlásat, jak si přes den naakumulujeme energii doma z fotovoltaiky, znamená, že musíte mít na jedno auto 2 baterie se všemi důsledky ceny a životnosti (cca 8 let).
Samozřejmě malé elektromobily (tzv. nákupní tašky) s dojezdem 100-150 km v městském a příměstském provozu by si svoji existenci obhájily, ovšem nesmíte moc koukat na cenu. Prosazovat tento pohon pro auta na dlouhé vzdálenosti je ale vysloveně nesmysl. Nebo ať se tito zelení politici vyjádří jasně a řeknou vám po pravdě, že vaše individuální dovolené v Chorvatsku nebo v zimě v Itálii skončily.
Představte si, že v létě někde u Vídně, v zimě u Mnichova potřebuje v jeden čas natankovat energii zhruba 20 000 elektromobilů, kterým při dojezdu 400 km dochází šťáva. A pak popojedete k Innsbrucku a problém se opakuje, protože jenom blázen by jel do Brenneru s nedobitým autem. A nakonec přijedete k horské chatě, kde stojí 10-30 vybitých aut. Kolik milionů tun mědi by se muselo vytěžit na takovou infrastrukturu, aby zvládla tak obrovský nápor?
Každá běžná čerpací stanice by jí potřebovala i několik desítek tun. A k tomu samozřejmě musíte připočítat miliony tun vzácných kovů do baterií, které se velmi těžko recyklují. Pro srovnání, většina recyklace vzácných kovů z počítačů se děje někde v zemích třetího světa, kde ručně, bez jakékoliv osobní ochrany, vytrhávají tyto součástky. A mnohde se na tom musí podílet i děti.
A navíc se celý tento směr může v době, kdy se zdokonalí výroba vodíku, ukázat jako naprosto zcestný, ale zeměkoule vyrabovaná kvůli kovům nám zůstane.
Jestli by nebylo jednoduší začít, místo u osobních aut (kde je každé naprosto jiné), u kamionů, které mají unifikované rozměry (2,5*4*15,5 m) prakticky na celém světě. Na dálnicích v pravém pruhu vybudovat troleje a v samotných kamionech by stačily baterky třeba na 100-150 km na dojezd do skladu a zpět na dálnici. Využití takové troleje mnohonásobně převýší jakékoliv dobíjecí stanice. A navíc by se přes den mohla využívat zelená energie bez zbytečné akumulace a u kamionů by se opravdu využívala rekuperace energie při brždění, která se dnes odvádí chlazením.
V zemědělství nás zelený populizmus zasahuje ještě více. Každý politik, který rozezná žlutou od zelené, už si myslí, jak tomu rozumí. Samozřejmě, když je dovedete na pole, tak nerozeznají kukuřici od cukrovky. A bohužel většina novinářů se na této vlně veze s nimi. Společně hlásají, jak dnešní zemědělci ničí planetu a mnohdy si ještě přisadí, jak na tom bohatnou. Katastrofické zprávy lépe a více zaujmou a lépe se prodávají. I když se velmi často prokáže, jaký je to nesmysl, tak už ty zprávy žijí vlastním životem. Politici ani novináři (mnohdy ani akademici) se neobtěžují si zjistit alespoň základní informace a statistiky.
Tak například není pravda, že se dnes hospodaří na více polích než v minulosti. Za posledních 100 let došlo jen u nás k úbytku cca 1 000 000 ha orné půdy, což činí 25 % z celkové rozlohy. Velká část byla zastavěná, ale další velká část byla zalesněna nebo převedena na trvalé travní porosty.
Není pravda, že bychom měli málo lesů. Za posledních 100 let došlo k nárůstu ploch, ať už z důvodů výše zmíněných nebo z důvodů menší spotřeby dřeva a tudíž nižší těžby. V roce 2015 před kůrovcovou kalamitou jsme měli nejvíce lesů za posledních 300 let.
Není vůbec prokázáno, že by dnešní půda nebo lesy zadržovaly méně vody než kdy v minulosti. Naši předci od nepaměti s vodou zápasili. Úpravy vodních toků (ať už se jedná o přehrady nebo odvodnění) se začaly dělat se vznikem civilizace. Většina dnešních úprav má základy již v 19. století. Dokonce i plány na tolik diskutovaný kanál Dunaj Odra Labe vznikly tehdy.
Záplavy a období sucha se střídali od jakživa, proto se naši předci tomu snažili čelit. Všechny vodní díla, jak je známe, byla vybudována proto, aby za deště zadržovala vodu a zabránila záplavám a v období sucha postupně vodu pouštěla a ta mohla být následně využívána například k závlahám. Toto vůbec není žádný problém poslední doby.
Je prokázáno, že za posledních 200 let jsou srážky víceméně stejné a když se podíváte do statistiky průtoku Labe v Děčíně, zjistíte, že je rok od roku menší. To znamená, že nedochází k žádnému nadměrnému odtoku vody, jak se nám snaží naši zelení spoluobčané sdělit, ale že ta voda je na našem území spotřebována odparem. Rozdíl je pouze v tom, že v minulosti záplavy nikdo nenatáčel na mobil a neposílal v přímém přenosu na internet.
Dalším zeleným populizmem je prosazování, v rámci udržitelného zemědělství, takzvaného ekozemědělství. Důvody udávají bohulibé, nezatěžování přírody chemickými prostředky, zvyšování soběstačnosti ve výrobě potravin, zvyšování zaměstnanosti v odlehlých regionech a podpora malých farem.
Takže zase trochu statistiky z České republiky za rok 2019. Průměrná velikost ekofarmy činila 115 ha oproti průměrné velikosti klasické farmy, kde to bylo pouze 75,9 ha. Zaměstnanost na 100 ha u eko 1,7 pracovníka, u klasiky 3 pracovníci. V rámci ekorežimu se obhospodařovalo 15 % půdy, vytěžilo se více jak 25 % dotací a vyrobilo 3,5 % potravin (slovy tři a půl procenta) - to je opravdu udržitelné zemědělství.
Jakmile se do něčeho začnou valit dotace, tak se z toho stává žádaný a lukrativní byznys, čehož se okamžitě chopí šikovní investoři. Jestliže chce někdo ekopotraviny, které nezatěžují přírodu méně než klasické, protože na jejich výrobu spotřebujete více jak dvojnásobek energie a polí, tak ať si je zaplatí. Není nejmenší důvod na to vydávat miliardy z fondů. Samozřejmě máme co zlepšovat. Akademická sféra místo, aby se zabývala psaním otevřených dopisů a sbíráním peticí, by měla zapracovat na výzkumu a vývoji nových odrůd odolných proti chorobám a škůdcům. To nám opravdu přinese snížení používání pesticidů a všichni zemědělci to rádi uvítají.
Změny ve všech třech sektorech se vzájemně prolínají a ukazují shodně na zbytečnou zbrklost a hysterii, která to provází. Ani v jedné oblasti nemáme žádné revoluční řešení, ale pouze evoluční a přesto se do toho rvou miliardy, aniž by to mělo výsledný efekt. Co nám to přinese, když se momentálně ekonomicky vyčerpáme na dnešním stupni vývoje, který se za 10 let ukáže jako absolutně neživotaschopný?
Dotace má cenu dávat do vývoje a vědy. Zavedení do ekonomiky už musíme nechat na trhu, jinak si tu vytváříme chiméry. To, že auto nemá výfuk, továrna komín nebo zemědělec nepoužívá pesticidy, vůbec neznačí, jak ekologický provoz to je.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ministerstvo dalo na projekty komunitní energetiky 98,7 milionu korun. Vznikla platforma pro sdílení zkušeností
Zákon, který umožní snížit podporu OZE, míří ke schvalování
Stát dá z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů příští rok opět 8,5 miliardy korun
Další články autora |
Petr Blažek: Spalovací motor – hrdina povodní
Petr Blažek: Technické ani ekonomické perpetuum mobile neexistuje
Petr Blažek: Jako sedlák si myslím, že se Evropa řítí hlavou proti zdiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (127)
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.6.2021 08:41problém vidím, hlavně v tom, že na každý váš odstavec se dá napsat článek
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.6.2021 09:02Pravdivé shrnutí všech dnešních problémů, které se ale asi aktivistům
moc líbit nebude. Ta pravda a realita není pro snílky a mystifikátory.
Bohužel tu pravdu už nechtějí slyšet i mnozí politici a raději plují
na vlně zelené politiky EU, která až tak zelená ve skutečnosti není,
ale právě naopak.
Odpovědět
moc líbit nebude. Ta pravda a realita není pro snílky a mystifikátory.
Bohužel tu pravdu už nechtějí slyšet i mnozí politici a raději plují
na vlně zelené politiky EU, která až tak zelená ve skutečnosti není,
ale právě naopak.
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.6.2021 11:42 Reaguje na Břetislav Machačekasi to pokrytectví pochopila i Čína, ne nadarmo už přepravní kapacity za oceán nestačí a stavební materiály podivně rychle rostou
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.6.2021 09:17dost často se zmiňují to, čemu říkám sekundární či druhé následky ony " zelené" že se pouze nebude těžit uhlí ale bude se těžit něco jiného než uhlí a všichni se u toho tváří ohromně ekologicky což ekologické vůbec není. Kdysi jsem četl článek, že v Dánsku pěchovali biomasou z Amazonie a tak by se nejspíš dalo pokračovat i s kovy které jsou potřeba na výrobu baterií...jen ne z Dánska nebo Amazonie ale z Číny, která je největším producentem "drahých" kovů.
Srážek je stejně ale jejich rozložení na území je jiné a stejně tak se více odpařuje, proto je půdní sucho a sází se stromy, aby se snížilo.
Lesů máme tolik kolik máme v Libereckém kraji je to skoro polovina rozlohy, podobně jako Karlovarský kraj a třeba v Praze to je 10%
Elektromobilita a její masivnost je problém ve chvíli transformace energetických zdrojů, kdy přechodně se sníží volné množství elektřina na trhu dělat obojí zároveň je nezodpovědné a může na to dojet obojí zelená i auta a zaplatí to občan.
Co se týká autobaterií, tak tam se propisuje životnost, která je omezená stejně tak dojezdová vzdálenost je omezena atmosferickými podmínkami teploty a vlhka zima/léto
Vznik civilizací a ovlivňování říčních toků je trochu ne úplně přesný, protože nebylo potřeba toky regulovat a lidí nebývalo tolik jako dnes stejně tak nebyli takové aglomerace jako dnes...člověk v tu dobu žil v souladu s přírodou a nedrancoval tak jako dnes.
Nevím, ale zůstatková cena auta po 7 letech provozu je nižší než pořízení nové baterie, to k elektromobilitě. Takže se ekonomicky vyplatí auto po těch letech v podstatě sešrotovat ale ekologicky a energeticky ( výroba a vynaložení práce a zdrojů) je to katastrofa se stávají auta tak " složitá" že se ani nevyplatí je vyrábět, protože by byly fatálně drahý
Odpovědět
Srážek je stejně ale jejich rozložení na území je jiné a stejně tak se více odpařuje, proto je půdní sucho a sází se stromy, aby se snížilo.
Lesů máme tolik kolik máme v Libereckém kraji je to skoro polovina rozlohy, podobně jako Karlovarský kraj a třeba v Praze to je 10%
Elektromobilita a její masivnost je problém ve chvíli transformace energetických zdrojů, kdy přechodně se sníží volné množství elektřina na trhu dělat obojí zároveň je nezodpovědné a může na to dojet obojí zelená i auta a zaplatí to občan.
Co se týká autobaterií, tak tam se propisuje životnost, která je omezená stejně tak dojezdová vzdálenost je omezena atmosferickými podmínkami teploty a vlhka zima/léto
Vznik civilizací a ovlivňování říčních toků je trochu ne úplně přesný, protože nebylo potřeba toky regulovat a lidí nebývalo tolik jako dnes stejně tak nebyli takové aglomerace jako dnes...člověk v tu dobu žil v souladu s přírodou a nedrancoval tak jako dnes.
Nevím, ale zůstatková cena auta po 7 letech provozu je nižší než pořízení nové baterie, to k elektromobilitě. Takže se ekonomicky vyplatí auto po těch letech v podstatě sešrotovat ale ekologicky a energeticky ( výroba a vynaložení práce a zdrojů) je to katastrofa se stávají auta tak " složitá" že se ani nevyplatí je vyrábět, protože by byly fatálně drahý
JŠ
Jan Škrdla
27.6.2021 15:56 Reaguje na Jaroslav ŘezáčK těm lesům. Praha je z velké části zastavěná, takže těch 10 % je celkem dost + má další plochy mimolesní zeleně.
Zelenější části Prahy jsou na tom podstatně lépe než třeba Polabí, Haná nebo některé části jižní Moravy. Tam je lesů, ale i krajinné zeleně nedostatek.
Odpovědět
Zelenější části Prahy jsou na tom podstatně lépe než třeba Polabí, Haná nebo některé části jižní Moravy. Tam je lesů, ale i krajinné zeleně nedostatek.
ss
smějící se bestie
26.6.2021 10:18Fyzikální zákony nelze zrušit, to těm aktivistům zeleným nedochází. A používání selského rozumu v dnešní době je málem trestné, bohužel !
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.6.2021 11:04Nejlepší článek, co jsem tu o dnešních šilenstvích zatím četla. Souhlasím s každou větou. Dodám ke kurovci. Nekdo tu jednou psal, že kurovcova kalamita byla i po 1. svetove. Ano, proto se od te doby lesnici nezávisle na rezimu ucili, jak ji minimalizovat nebo jí předcházet a i za sociku se to v hospodářských lesech praktikovalo. To nebyly socialisticke vymysly. Odvrhnuti dřívějších postupů a tzv. bezzásahovost v "přírodě" je nejen ubohý boj jako proti sociku, ale i proti vědomostem starsich predku, a škodime si tím.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
26.6.2021 11:40 Reaguje na Jarka O.co se týká kůrovce, je situace jiná. Tím, jak se snížila vlhkost a zvýšili teploty tak kůrovec má větší radost....za sociků fungovalo hlavně to, že se obrovským způsobem zalesňovalo aby zejména v pohraničí nezůstalo nic z toho co bylo...a to, že jsou smrky tam, kde nemají co dělat už je další povídka
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.6.2021 12:54 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTak je to s mnoha plodinami. Podle logiky, že sekundární les je špatně, co uděláme s rajčaty, bramborami, kukuřici.... Rakušani a němci mají v pohraničí to samé co my.
Odpovědět
Jan Knap
26.6.2021 13:17 Reaguje na Jarka O.Jenom poznámka, po 1 světové to nebyla kůrovcová ale mníšková kalamita. Jinak souhlas s tím, co jste napsala. K další kalamitě za pár desítek roků stejně směřujeme a takzvaní ekologové dělají všechno pro to, aby nastala. Protože, jaký je rozdíl mezi tím, jestli osázíme obrovské plochy smrkem, nebo jestli osázíme obrovské plochy jedním-dvěma druhy listnáčů?? Petrův Zdar
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
26.6.2021 23:43 Reaguje na Jan KnapNevím které ekology, co prosazují jed 2 druhy listnáčů (asi buk a dub) jste měl na mysli.
Pokus mají být lesy odolné, měly by být druhově pestré.
Odpovědět
Pokus mají být lesy odolné, měly by být druhově pestré.
kk
karel krasensky
27.6.2021 16:54 Reaguje na Jan ŠkrdlaVážený páne.Otom čím se zalesnuje rozhoduje nádmořská výška a charakter porostního stanoviště.Až někdy uvídíte v horských oblastech na hřebenech dub letní nebo zimní popřípadě nějaký druh borovice dejte vědět.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
27.6.2021 18:52 Reaguje na karel krasenskyVážený pane, nevím jestli máte problém s porozumění textu. Nepsal jsem o borovici, a taky jsem o vysazování dubu letního nebo zimního v horských oblastech. Nevím, že by to někdo dělal, jako větší prohřešek považuji masivní vysazování smrku ztepilého v 2. a 3. vegetačním stupni, což se dělo ještě nedávno. Právě v těchto polohách by se hodily právě ty duby a další listnáče (javor, habr, lípa, třešeň, ...)
Navíc kůrovcová kalamita je spíše problém středních poloh.
Odpovědět
Navíc kůrovcová kalamita je spíše problém středních poloh.
kk
karel krasensky
27.6.2021 19:21 Reaguje na Jan ŠkrdlaBeru co jste napsal.Vádí mi chytrolíní,kteří když se někde zalesní dejme tomu listntou směsi tak se chovájí jak to není užasné a tvaří se jako by měli les.To,že jsem vypěstoval pěkný,zdravý kus porostu mohu říct až v den mýtní těžby.A to tehdy když bude minimum hniloby a bude se těžit hmota plus dva.Zdravím
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
27.6.2021 21:22 Reaguje na karel krasenskyPokud se nebavíme o rychle rostoucích dřevinách, tak dopěstování lesa do mýtního věku je otázkou několika generací. Dospělý les je z velké části zásluhou našich předchůdců.
Jinak ať už máte dospělý porost nebo mlazinu, pořád je to les.
Odpovědět
Jinak ať už máte dospělý porost nebo mlazinu, pořád je to les.
kk
karel krasensky
27.6.2021 22:15 Reaguje na Jan ŠkrdlaMužeme tady rozumovat a stejné nikdo neví co bude za 20-30 let.Mohou příjít noví škudci,choroby,extremy počasí a ty dnes oslavované listnaté směsi mohou kleknout.Jinak mlazina u mě není les.Les je to kde mé bolí za krkem když koukám do korun
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
27.6.2021 22:28 Reaguje na karel krasenskyTo že se pořádně neví, jak bude za 30 let, je důvod pro zakládání směsí.
Na rozdíl od monokultury je tady šance, že některé druhy přežijí a porost nepadne jako celek.
Odpovědět
Na rozdíl od monokultury je tady šance, že některé druhy přežijí a porost nepadne jako celek.
kk
karel krasensky
27.6.2021 22:42 Reaguje na Jan ŠkrdlaTo je pravda.Vadí mi to nekritické vychvalování.Na druhou stranu zalesnovat se musí a pak je přísloví kdo nic nedělá nic nezkazí.To už pujde mimo nás ,ale bylo by zajímavé vědět hospodařské využití třeba lípy nebo třešně,habru někdy na začatku 22 století.To už opravdu pujde mimo nás
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
28.6.2021 20:22 Reaguje na karel krasenskyZrovna třešeň má cenné dřevo, v našich končinách bohužel nedoceněné.
Za lepší variantu považuji mít habro-lipový porost, který plní funkce, jako je zadržování vody nebo ochrana proti erozi, než kalamitní holinu.
Jinak v optimálním případě to jsou meliorační dřeviny pro dub.
Odpovědět
Za lepší variantu považuji mít habro-lipový porost, který plní funkce, jako je zadržování vody nebo ochrana proti erozi, než kalamitní holinu.
Jinak v optimálním případě to jsou meliorační dřeviny pro dub.
MU
Michal Ukropec
2.7.2021 16:40 Reaguje na Jarka O.Bezzásahovost je výplodem neznalosti a bezradnosti. Jenom ekologista může tvrdit, že brouk je architekt lesa.
Odpovědět
JK
J. Kloutvorová
26.6.2021 12:53Velmi dobrý příspěvek. Obávám se však, že zůstane jen voláním "osamoceného" na poušti a že, bohužel, tuhle vlnu "green dealu" už nikdo nezastaví... Tato strategie, pokud vejde v život, jen prohloubí devastaci planety, neboť přesune problémy drancování přírodních zdrojů do třetích zemí, které životní prostředí neřeší a ještě dlouho nedospějí do stadia, kdy ho řešit začnou...
Odpovědět
PP
Petr Pavlata
26.6.2021 13:52Mimořádně dobrý článek. Pokud opravdu chceme řešit ekologické problémy, jde to pouze jedním směrem - myšlením, pragmatismem, řešením krok za krokem. Řešení dané věci nemusí být ideální, ale musí být funkční. Dnes máme cestu ideologie a purismu - a to fungovat nemůže -naopak se nevyhnutelně bude přelévat do konfliktů, které skončí špatně.
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
26.6.2021 13:57Článek krásně a zcela realisticky popisuje dnešní hrůzy vymyšlené ideologií zelených hlav odtržených od reality.
Pouze v jednom nesouhlasím. V zemědělství se hodně změnilo:
1. zvýšila se výměra půdních bloků oproti roku 1948. Je to logický krok velkovýroby a nevratný.
2. tím se změnila i diverzita krajiny- tim myslím vice různých plodin na stejné ploše.
3. zmizelo mnoho drobných polnich cest a remizků a mezí.
4. logicky se tedy musel zvýšit i povrchový odtok.
5. odvodnění jako prvek vhodný pro zemědělství zvýšilo celkový odtok vody z krajiny. Odvodnění zvysilo retenční schopnost půdy, ale snížilo objem akumulované vody v krajině.
6. zvyšují se intenzity přivalových srážek (dle ČHMÚ) a často, ne však vždy i povrchový odtok za prřívalových srážek.
7. snížily se výrazně stavy dobytka viz čsú a tim i produkce hnoje. Takže ten chybí.
Končím, protože je to i tak dlouhé na pochopeni. Neni tedy nějaká možnost rozumně se bavit o nápravě? Nějak rozumně a soucasne selským a odborným způsoben, neideologicky?
Odpovědět
Pouze v jednom nesouhlasím. V zemědělství se hodně změnilo:
1. zvýšila se výměra půdních bloků oproti roku 1948. Je to logický krok velkovýroby a nevratný.
2. tím se změnila i diverzita krajiny- tim myslím vice různých plodin na stejné ploše.
3. zmizelo mnoho drobných polnich cest a remizků a mezí.
4. logicky se tedy musel zvýšit i povrchový odtok.
5. odvodnění jako prvek vhodný pro zemědělství zvýšilo celkový odtok vody z krajiny. Odvodnění zvysilo retenční schopnost půdy, ale snížilo objem akumulované vody v krajině.
6. zvyšují se intenzity přivalových srážek (dle ČHMÚ) a často, ne však vždy i povrchový odtok za prřívalových srážek.
7. snížily se výrazně stavy dobytka viz čsú a tim i produkce hnoje. Takže ten chybí.
Končím, protože je to i tak dlouhé na pochopeni. Neni tedy nějaká možnost rozumně se bavit o nápravě? Nějak rozumně a soucasne selským a odborným způsoben, neideologicky?
JŠ
Jan Škrdla
26.6.2021 23:39 Reaguje na Tomáš KvítekJeden z mála rozumných komentářů k tomuto článku.
Podobně by se dalo rozebrat i lesnictví, ale tomu se autor věnoval spíše okrajově.
Odpovědět
Podobně by se dalo rozebrat i lesnictví, ale tomu se autor věnoval spíše okrajově.
TK
Tomáš Kvítek
26.6.2021 13:59Článek krásně a zcela realisticky popisuje dnešní hrůzy vymyšlené ideologií zelených hlav odtržených od reality.
Pouze v jednom nesouhlasím. V zemědělství se hodně změnilo:
1. zvýšila se výměra půdních bloků oproti roku 1948. Je to logický krok velkovýroby a nevratný.
2. tím se změnila i diverzita krajiny- tim myslím vice různých plodin na stejné ploše.
3. zmizelo mnoho drobných polnich cest a remizků a mezí.
4. logicky se tedy musel zvýšit i povrchový odtok.
5. odvodnění jako prvek vhodný pro zemědělství zvýšilo celkový odtok vody z krajiny. Odvodnění zvysilo retenční schopnost půdy, ale snížilo objem akumulované vody v krajině.
6. zvyšují se intenzity přivalových srážek (dle ČHMÚ) a často, ne však vždy i povrchový odtok za prřívalových srážek.
7. snížily se výrazně stavy dobytka viz čsú a tim i produkce hnoje. Takže ten chybí.
Končím, protože je to i tak dlouhé na pochopeni. Neni tedy nějaká možnost rozumně se bavit o nápravě? Nějak rozumně a soucasne selským a odborným způsoben, neideologicky?
Odpovědět
Pouze v jednom nesouhlasím. V zemědělství se hodně změnilo:
1. zvýšila se výměra půdních bloků oproti roku 1948. Je to logický krok velkovýroby a nevratný.
2. tím se změnila i diverzita krajiny- tim myslím vice různých plodin na stejné ploše.
3. zmizelo mnoho drobných polnich cest a remizků a mezí.
4. logicky se tedy musel zvýšit i povrchový odtok.
5. odvodnění jako prvek vhodný pro zemědělství zvýšilo celkový odtok vody z krajiny. Odvodnění zvysilo retenční schopnost půdy, ale snížilo objem akumulované vody v krajině.
6. zvyšují se intenzity přivalových srážek (dle ČHMÚ) a často, ne však vždy i povrchový odtok za prřívalových srážek.
7. snížily se výrazně stavy dobytka viz čsú a tim i produkce hnoje. Takže ten chybí.
Končím, protože je to i tak dlouhé na pochopeni. Neni tedy nějaká možnost rozumně se bavit o nápravě? Nějak rozumně a soucasne selským a odborným způsoben, neideologicky?
PD
Pavel Dudr
26.6.2021 15:52Velmi správně, ale není to populismus. Je to biliónový podvod, tedy zamlčování podstatných skutečností a uvádění lidí v omyl, ke škodě na jejich majetku. A jedou v tom nejen média, ale i univerzity a vědci. Potom podnikatelé, kteří dotace využívají.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.6.2021 21:05 Reaguje na Pavel DudrVšichni jsou gauneři a podvodníci a jen vy jste letadlo.
Odpovědět
PD
Pavel Dudr
26.6.2021 15:56Velmi správně, ale není to populismus. Je to biliónový podvod, tedy zamlčování podstatných skutečností a uvádění lidí v omyl, ke škodě na jejich majetku. A jedou v tom nejen média, ale i univerzity a vědci. Potom podnikatelé, kteří dotace využívají.
Odpovědět
ig
26.6.2021 16:24 Reaguje na Pavel Dudr
Bohužel je to populismus, protože to lidem připadá jako snadné řešení velkého problému. A stejně jako všechny populistické vlny minulosti (francouzská revoluce, komunismus, fašismus, nacismus, socialismus) je to jen obyčejný třídní boj, samozřejmě jako vždycky podporovaný lhaním ve velkém a slibováním nesplnitelného.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.6.2021 21:14 Reaguje naŽe by už "ekologové" povýšili na společenskou třídu? V Německu, které dalo světu Karla Marxe, možná.
Odpovědět
ig
27.6.2021 09:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Spíš naopak, společenská třída (mladých, líných, s nepoužitelným vzděláním) používá ekologii jako záminku k boji. Stejně jako kdysi třída deprivovaných, nevzdělaných a vzděláním pohrdajících (proletariát) použila komunismus.
Odpovědět
kk
karel krasensky
27.6.2021 16:45 Reaguje naVýborně zhodnoceno.Oni tí zelení jsou uvnitř rudí jak Klement Gottwald
Odpovědět
PE
JS
Jiří Svoboda
27.6.2021 20:31 Reaguje naTo jste vystihl! Když se nad tím člověk zamyslí, je to z mnoha pohledů velmi smutné. Jak taková situace vznikla? Hledat příčinu v kvalitě vyučování na VŠ?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.6.2021 21:36 Reaguje naNapište teda jiné a lepší řešení nejen klimatického problému, který má v současnosti razanci zničit lidskou civilizaci.
Kritikou těch, kteří se o to skutečně snaží, to skutečně nevyřešíte.
Odpovědět
Kritikou těch, kteří se o to skutečně snaží, to skutečně nevyřešíte.
JS
Jiří Svoboda
29.6.2021 10:05 Reaguje na Pavel HanzlNo vidíte, najednou se zastáváte Babišstánu?!?!
Místo toho, abyste se ke kritice připojil a snažil se hledat lepší řešení.
Odpovědět
Místo toho, abyste se ke kritice připojil a snažil se hledat lepší řešení.
PH
Pavel Hanzl
29.6.2021 11:21 Reaguje na Jiří SvobodaCo je proboha zastávání babišistánu?
To je systém čistě ropácký a gigantické dotace do OZE se ve velkém rozkrádají.
Odpovědět
To je systém čistě ropácký a gigantické dotace do OZE se ve velkém rozkrádají.
JS
Jiří Svoboda
29.6.2021 16:03 Reaguje na Pavel HanzlAle sám lepší řešení neznáte, tak se zastáváte toho současného - babišistánu.
Zastáváte názor, že dělat to sebeblběji a zcela nerealisticky je lepší, než nedělat nic. To jste klesl hodně hluboko!
Odpovědět
Zastáváte názor, že dělat to sebeblběji a zcela nerealisticky je lepší, než nedělat nic. To jste klesl hodně hluboko!
PH
Pavel Hanzl
29.6.2021 17:11 Reaguje na Jiří SvobodaNe.
Boj s klimatickou změnou je záležitost celosvětová, Evropa stojí v první linii.
Babišistán se ale silně vymyká, dá se považovat podle více parametrů spíš za zemi asijskou, takový zmatek nemají ani na Balkáně.
Kritizovat ekologickou činnost téhle vlády je zbytečné, je potřeba odstranit celou tuhle garnituru.
Ján píšu o systému Evropském, který je víceméně v pořádku.
Odpovědět
Boj s klimatickou změnou je záležitost celosvětová, Evropa stojí v první linii.
Babišistán se ale silně vymyká, dá se považovat podle více parametrů spíš za zemi asijskou, takový zmatek nemají ani na Balkáně.
Kritizovat ekologickou činnost téhle vlády je zbytečné, je potřeba odstranit celou tuhle garnituru.
Ján píšu o systému Evropském, který je víceméně v pořádku.
JS
Jiří Svoboda
30.6.2021 20:23 Reaguje na Pavel HanzlBoj s klimatickou změnou je záležitost celosvětová a EU se má starat hlavně o to, jak ji celosvětově řešit a ne dělat světu tajtrlíka v přední linii.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.7.2021 07:33 Reaguje na Jiří SvobodaKdo vám zase nakecal nějakého tajtrdlíka??
Ty terrawatty elektřiny z OZE jsou jen nějaká čurina, jo?
Odpovědět
Ty terrawatty elektřiny z OZE jsou jen nějaká čurina, jo?
PE
PE
Petr Eliáš
2.7.2021 14:20 Reaguje na Pavel DudrPozor! GREAT RESET SE BLÍŽÍ!!! Rychle si kupte alobalovou čepici, ta jediná vás ochrání! :-)
Odpovědět
kk
JS
Jiří Svoboda
26.6.2021 18:53I za mne výborně! V článku se ukazuje hodnota selského rozumu, kterého stále ubývá.
Nedávno jsem si uvědomil, že uhlíková stopa náhrady fosilních zdrojů elektřinou by se měla počítat z nejšpinavěji vyrobené elektřiny v energetickém mixu. Čtu si tento článek a tato myšlenka je tam uvedena!
Také tu máme řadu forem greenwashingu a jedna je politický greenwashing, což je vlastně zelený populismus.
Třeba Vás pozvou, pane Blažku, Hnutí Duha nebo Greenpeace na besedu! Prosím, neodmítněte je.
Odpovědět
Nedávno jsem si uvědomil, že uhlíková stopa náhrady fosilních zdrojů elektřinou by se měla počítat z nejšpinavěji vyrobené elektřiny v energetickém mixu. Čtu si tento článek a tato myšlenka je tam uvedena!
Také tu máme řadu forem greenwashingu a jedna je politický greenwashing, což je vlastně zelený populismus.
Třeba Vás pozvou, pane Blažku, Hnutí Duha nebo Greenpeace na besedu! Prosím, neodmítněte je.
JK
Jan Kropáč
26.6.2021 20:27V ČR jsme experti na všechno a nejvíce na paradoxy. V ekolistu má úspěch článek o hloupých zelených, o hodných uhelných elektrárnách psaných člověkem, který horuje o volné ruce trhu a škodlivosti dotací. Přitom bez dotací, které zemědělci dostávají, by mohl rentabilně pěstovat leda mák nebo konopí.
I když oprávněně ukazujě některé paradoxy a nesmysly vyčtené z novin, bohužel jeho závěry o vodě, lesu a půdě jsou bohužel pouze jeho selský pohled kolem sebe.
Ohledně vody, klimatu a půdy doporučuji místo tohoto článku si raději poslechnout člověka z praxe: viz zde. https://www.facebook.com/119824388416/videos/142013351162097
Odpovědět
I když oprávněně ukazujě některé paradoxy a nesmysly vyčtené z novin, bohužel jeho závěry o vodě, lesu a půdě jsou bohužel pouze jeho selský pohled kolem sebe.
Ohledně vody, klimatu a půdy doporučuji místo tohoto článku si raději poslechnout člověka z praxe: viz zde. https://www.facebook.com/119824388416/videos/142013351162097
JS
Jiří Svoboda
26.6.2021 21:09 Reaguje na Jan KropáčKde pan Blažek píše o hloupých zelených a hodných uhelných elektrárnách? O kontraproduktivnosti mnohých dotací není sporu - můžeme podiskutovat.
Věřím, že i naši zemědělci by se bez dotací obešli, pokud by nebyly dotace v zahraničí. Na globálním trhu by jistě obstáli, měli by snadnější život, potraviny by byly dražší a méně by se jimi plýtvalo.
Ona je občas potřeba nějaká ta štika v našem smrdutém "eko"rybníčku.
Odpovědět
Věřím, že i naši zemědělci by se bez dotací obešli, pokud by nebyly dotace v zahraničí. Na globálním trhu by jistě obstáli, měli by snadnější život, potraviny by byly dražší a méně by se jimi plýtvalo.
Ona je občas potřeba nějaká ta štika v našem smrdutém "eko"rybníčku.
JŠ
Jan Škrdla
26.6.2021 23:49 Reaguje na Jiří SvobodaO "hloupých zelených" je celý článek, o těch uhelných elektrárnách se píše v 3. odstavci.
Jinak doporučuji přečíst komentář co napsal pan Kvítek 26.6.2021 13:57.
Odpovědět
Jinak doporučuji přečíst komentář co napsal pan Kvítek 26.6.2021 13:57.
JS
Jiří Svoboda
27.6.2021 20:54 Reaguje na Jan ŠkrdlaTy uhelné elekrárny nebyly v článku "hodné", spíše "provizorně akceptovatelné".
Je na zamyšlení, jak je možné, že "hloupí zelení" s volebními preferencemi 1,5 % způsobili tolik nesmyslů. Myslím, že je to spíše onen zelený populismus, který prolézá všechny strany, a hlavně možnost přihrát někomu obrovské státní peníze, což se recipročně projeví. To dělá politiku tak atraktivní!
Odpovědět
Je na zamyšlení, jak je možné, že "hloupí zelení" s volebními preferencemi 1,5 % způsobili tolik nesmyslů. Myslím, že je to spíše onen zelený populismus, který prolézá všechny strany, a hlavně možnost přihrát někomu obrovské státní peníze, což se recipročně projeví. To dělá politiku tak atraktivní!
JŠ
Jan Škrdla
27.6.2021 21:54 Reaguje na Jiří SvobodaPodle logiky druhého odstavce je potřeba se zamyslet, kolik škody napáchali komunisti za 41 let, vlády vedené ODS,ČSSD, ANO, a přitom jsou to pořád parlamentní strany.
Jinak samostatnou kandidaturu zelených nechápu. Jejich program v přijatelnější formě už stejně přebraly jiné strany.
Odpovědět
Jinak samostatnou kandidaturu zelených nechápu. Jejich program v přijatelnější formě už stejně přebraly jiné strany.
JS
Jiří Svoboda
29.6.2021 15:54 Reaguje na Jan ŠkrdlaTo není problém konkrétních stran, ale systémový problém prorůstání byznysu s politikou, kde se stala ekologie a klima tématen č. 1 a odsunula zbrojení na 2. místo.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
29.6.2021 17:15 Reaguje na Jiří SvobodaJá bych to viděl jinak.
Byznys a peníze jsou pro politiky na prvním místě. Zbrojení není v čele z důvodu, že se nacházíme v relativně bezpečné části světa. Např. na blízkém východě, na Kavkazu nebo v některých částech Afriky mají pak trochu jiné priority než v klidné střední Evropě.
Co se týká ekologie, tak ta je tématem, jak jste napsal, ale často zůstane jen u řečí. Je to až trochu tragické, jak málo za posledních 30 let pokročila adaptace lesů (pokud pominu tvrdý restart způsobený suchem a kůrovce), obnova zemědělské krajiny nebo revitalizace vodních toků.
Odpovědět
Byznys a peníze jsou pro politiky na prvním místě. Zbrojení není v čele z důvodu, že se nacházíme v relativně bezpečné části světa. Např. na blízkém východě, na Kavkazu nebo v některých částech Afriky mají pak trochu jiné priority než v klidné střední Evropě.
Co se týká ekologie, tak ta je tématem, jak jste napsal, ale často zůstane jen u řečí. Je to až trochu tragické, jak málo za posledních 30 let pokročila adaptace lesů (pokud pominu tvrdý restart způsobený suchem a kůrovce), obnova zemědělské krajiny nebo revitalizace vodních toků.
JS
Jiří Svoboda
30.6.2021 20:30 Reaguje na Jan ŠkrdlaU řečí nezůstane tam, kde vznikne ze "spolupráce" se "zelenými" firmami dostatečná repiprocita. To není složité vysledovat.
Z adaptace lesů a z obnovy zemědělské krajiny nic takového nekouká. Musí se podporovat jen to politicky nejzajímavější. Na víc nejsou peníze.
Odpovědět
Z adaptace lesů a z obnovy zemědělské krajiny nic takového nekouká. Musí se podporovat jen to politicky nejzajímavější. Na víc nejsou peníze.
Katka Pazderů
27.6.2021 05:47Lidičky, začněte všichni u sebe. Já už začala. Tahle planeta prostě už nemá na náš dravý způsob života, aniž by to nepřinášelo opravdu globální a dlouhodobě nevratné změny.
Elektromobilita jako spouštěč globální změny uvažování, ekologické zemědělství jako způsob větší udržitelnosti konvence. Ano, je nesmyslné, chtít jen elektromobilitu nebo jen ekologické zemědělství. Začněte ale u sebe a zasaďte 20 stromů za rok. Omezte své emise CO2 odepřením si dovolené v Chorvatsku autem nebo v jiné tramtárii letadlem. A jezte méně, budete zdravější a déle nám tu vydržíte.
Odpovědět
Elektromobilita jako spouštěč globální změny uvažování, ekologické zemědělství jako způsob větší udržitelnosti konvence. Ano, je nesmyslné, chtít jen elektromobilitu nebo jen ekologické zemědělství. Začněte ale u sebe a zasaďte 20 stromů za rok. Omezte své emise CO2 odepřením si dovolené v Chorvatsku autem nebo v jiné tramtárii letadlem. A jezte méně, budete zdravější a déle nám tu vydržíte.
va
vaber
27.6.2021 09:10 Reaguje na Katka Pazderůnapsala jste to hezky ,ale potíž je v tom ,že právě tohle lidé niky neudělají, lidé se nechtějí omezovat ,lidé chtějí dávat na obdiv svoje bohatství a majetky, aby byli obdivováni, primitivizmus v lidech pevně sídlí,
vždy si najdou jiného viníka a po něm chtějí aby se napravil,
jen si neuvědomují, že vše co bylo na přírodě napácháno udělal člověk , každý z nás a nikdo jiný ,malým nebo větším dílem ,ať už je poslušné kolečko, nebo ten kdo se svět snaží řídit
Odpovědět
vždy si najdou jiného viníka a po něm chtějí aby se napravil,
jen si neuvědomují, že vše co bylo na přírodě napácháno udělal člověk , každý z nás a nikdo jiný ,malým nebo větším dílem ,ať už je poslušné kolečko, nebo ten kdo se svět snaží řídit
ig
27.6.2021 10:01 Reaguje na Katka Pazderů
Aby lidi začali nějaký problém řešit, musí se z něj udělat ideologie. Což je ovšem dvousečné, protože každé ideologie se chytí spousta vyžírků a unesou ji a použijí pro vlastní zájmy, jako se to stalo ekologii. A zbylé jádro problému začne být odolné proti řešení racionálním způsobem, protože je příliš ideologické a ideologie se s racionálnem nesnáší...
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
28.6.2021 14:54 Reaguje naMáte naprostou pravdu v tom, jak se i velmi dobře míněné snahy založené na ideologii zvrtávají. Vždycky a bez výjimky.
Ale rozhodně nesouhlasím s tím, že aby se nějaký problém začal řešit, musí se z něj nejdřív udělat ideologie.
To je cesta, kterou volí ti, kteří neumějí předložit racionální důvody racionálním způsobem. Bez bez hysterie, bez snahy "pobídnout" zájem veřejnosti přeháněním, zkreslováním faktů a selektivním zacházením s nimi (co mou myšlenku podporuje, to zdůrazním, co jí odporuje, o tom mlčím).
Odpovědět
Ale rozhodně nesouhlasím s tím, že aby se nějaký problém začal řešit, musí se z něj nejdřív udělat ideologie.
To je cesta, kterou volí ti, kteří neumějí předložit racionální důvody racionálním způsobem. Bez bez hysterie, bez snahy "pobídnout" zájem veřejnosti přeháněním, zkreslováním faktů a selektivním zacházením s nimi (co mou myšlenku podporuje, to zdůrazním, co jí odporuje, o tom mlčím).
BM
Břetislav Machaček
27.6.2021 10:58 Reaguje na Katka PazderůPřesně tak a nehledat výmluvy a argumenty, že to nejde a nebo, že
že začnou, až to budou dělat i ostatní. Koukněte kolik aktivistů
jenom tady předvádí ty své zkušenosti z cest do tramtárie a to
kolik toho procestovali, co viděli a že právě proto tomu rozumí.
Ti skromní a nezcestovalí jsou pro ně vidláci bez zkušeností
ze světa a kteří za svůj život mají tu uhlíkovou stopu jako ti
"zkušení a ochránci exotické přírody) za pár let. Ti druzí ty
prvé poučují, že si mají pořídit elektromobil za milion, ač
vydělávají maximálně median a tak si dopřejí max. starou fosilní
ojetinu, která je pro ně při absenci veřejné dopravy nezbytná.
Tak nějak to u mnoha ekologů žijících v bavlnce je, že nechápou
život těch méně úspěšných "ropáků". Ti ropáci jsou často ropáky
z nouze a i to se jim stále znepříjemňuje. Proto ta kritika
nesmyslů, které neuvažují o dopadech ekologie i na ty, kteří si
ji nemohou dovolit. Ten spěch k nulové uhlíkové stopě dožene
mnoho lidí k chudobě a hospodářství k nekonkurenceschopnosti.
I to může být cílem, jak vytvořit další rozvojovou zemi ze země
rozvinuté, aby neujídala z koláče plýtvání těch bohatších.
Odpovědět
že začnou, až to budou dělat i ostatní. Koukněte kolik aktivistů
jenom tady předvádí ty své zkušenosti z cest do tramtárie a to
kolik toho procestovali, co viděli a že právě proto tomu rozumí.
Ti skromní a nezcestovalí jsou pro ně vidláci bez zkušeností
ze světa a kteří za svůj život mají tu uhlíkovou stopu jako ti
"zkušení a ochránci exotické přírody) za pár let. Ti druzí ty
prvé poučují, že si mají pořídit elektromobil za milion, ač
vydělávají maximálně median a tak si dopřejí max. starou fosilní
ojetinu, která je pro ně při absenci veřejné dopravy nezbytná.
Tak nějak to u mnoha ekologů žijících v bavlnce je, že nechápou
život těch méně úspěšných "ropáků". Ti ropáci jsou často ropáky
z nouze a i to se jim stále znepříjemňuje. Proto ta kritika
nesmyslů, které neuvažují o dopadech ekologie i na ty, kteří si
ji nemohou dovolit. Ten spěch k nulové uhlíkové stopě dožene
mnoho lidí k chudobě a hospodářství k nekonkurenceschopnosti.
I to může být cílem, jak vytvořit další rozvojovou zemi ze země
rozvinuté, aby neujídala z koláče plýtvání těch bohatších.
PE
Petr Eliáš
2.7.2021 14:18 Reaguje na Břetislav MachačekTo je zase slátanina. :D Jako byste byl druhý Milouš Jakeš. :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.6.2021 13:20 Reaguje na Katka PazderůTo je od Vás zodpovědné, je to Vaše svobodná volba a u té by mělo zůstat. Ale jde o to? Vezměte si, že jsme se vzdali jednoduchých žárovek s celkem nízkou uhlikovou stopu a nahradili je v důsledku ekologické masáže "ekologickymi"celkem jedovatými, drahými žárovkami, které končí jako nebezpečný odpad a tipnu si, že jejich ekologická stopa je horší než wolframovych žárovek. To je příklad vynucené změny chování každého z nás, která je pod zástěrkou ekologičnosti vlastně škodlivá ŽP. Byla to masáž z průmyslu, obchodu a politiky, ktera prospela průmyslu. Tím to neskončilo. Není jisté, že podobné vynucené změny nebudou stejně "ekologicke". Vy nemáte dravý způsob života, ten je v jinych sférách, tak nemusíte cítit vinu. Že my mame dravý způsob života, je jedna ze lží, abychom společně platili za následky ničení prostředí někým jiným a ještě někomu dali výborně vydělat. Byl tu článek o Bezosovi. On a podobní by měli začít chtít po průmyslu jiné výrobky, jiná množství, ekologickou produkci, prostě změnu chování průmyslu, jestli jim jde o čistší planetu, my se v pohodě přizpůsobime. My prumysl neovlivníme. Pak je i nadměrná byrokracie třeba, ta je v důsledku taky škodlivá ŽP. Takže inovace a ekologická řešení ano.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
27.6.2021 14:33 Reaguje na Jarka O.S těmi wolframovými žárovkami je to správný postřeh.Stačí si spočítat součásti doslouživšího světelného zdroje (wolfram a plášťový drát (Fe, Ni, Cu) je i v kompaktních zářivkách). K tomu kratičkou životnost kompaktů z Číny a nemožnost recyklace na území státu. Přitom trubicové zářivky svítí při daném příkonu asi dvojnásobně a vykazují životnost až
20 000 hodin. A stačilo podpořit výrobu LED ( u nás jsme výrobu típli) a máte problém vyřešen, podívejte se na ulici- ale to nezpůsobila EK. A jméno Šudži Nakamura - jednoznačný
,,pachatel" modré LED, která revoluční změnu přinesla skoro nejde v Googlu najít (narozen 1954) pro nadbytek fotbalistů.
Odpovědět
20 000 hodin. A stačilo podpořit výrobu LED ( u nás jsme výrobu típli) a máte problém vyřešen, podívejte se na ulici- ale to nezpůsobila EK. A jméno Šudži Nakamura - jednoznačný
,,pachatel" modré LED, která revoluční změnu přinesla skoro nejde v Googlu najít (narozen 1954) pro nadbytek fotbalistů.
ig
27.6.2021 14:56 Reaguje na vladimír šmídl
A nechtějte vědět, kolikrát jsem se dohadoval s různými ekofanatiky a ekonaivky, když jsem jím říkal podobný názor. Že prý ne, žárovky jsou hrůza a kompakty zářná budoucnost. Vsadím se, že teď, když je výsledek naprosto jasný, si už zastánci kompaktů ani nebudou pamatovat, že měli kdy takový názor, natož aby se ze svého omylu poučili do budoucna :-)
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
28.6.2021 14:44 Reaguje na Jarka O.Na boji proti wolframovým žárovkám je nejlegračnější, že je to boj v podstatě nesmyslný.
Bruselský úředník, který vydává směrnice, jaké žárovky se v EU smějí prodávat a používat a jaké ne, je totiž jen tupý byrokrat, který o problémech nepřemýšlí - natož aby je řešil. On je tam na to, aby problémy VYMÝŠLEL.
Snaha o úspory musí být vedena racionálně, tudíž musejí existovat nějaké priority - a vedle nich zbudou nějaké marginality, na které je čas, nebo dokonce nestojí za to se jimi příliš zabývat. A k těm rozhodně patří ty žárovky.
Zamysleme se: Kdy se převážně svítí?
Ano, samozřejmě že v zimě. Teď zrovna je v bytě dost světla ještě v půl desáté a ráno už je světlo o hodinu dříve, než většina lidí vstává. Svítí se nanejvýš chvíli v koupelně a chvíli na záchodě.
Zato v zimě se svítí hodně. A ano, wolframová žárovka je málo účinná, vydává jen 5 % světla a zbytek je teplo.
Jenže proč by mi to mělo bůhvíjak vadit? To teplo NENÍ ZBYTEČNÉ a ta energie NENÍ vyplýtvaná, pokud se v prostoru topí!
Je to jen jeden malý příklad toho, jak se soustřeďuje pozornost na kraviny, zatímco některé otázky, závažné otázky, nikdo ani neklade.
Odpovědět
Bruselský úředník, který vydává směrnice, jaké žárovky se v EU smějí prodávat a používat a jaké ne, je totiž jen tupý byrokrat, který o problémech nepřemýšlí - natož aby je řešil. On je tam na to, aby problémy VYMÝŠLEL.
Snaha o úspory musí být vedena racionálně, tudíž musejí existovat nějaké priority - a vedle nich zbudou nějaké marginality, na které je čas, nebo dokonce nestojí za to se jimi příliš zabývat. A k těm rozhodně patří ty žárovky.
Zamysleme se: Kdy se převážně svítí?
Ano, samozřejmě že v zimě. Teď zrovna je v bytě dost světla ještě v půl desáté a ráno už je světlo o hodinu dříve, než většina lidí vstává. Svítí se nanejvýš chvíli v koupelně a chvíli na záchodě.
Zato v zimě se svítí hodně. A ano, wolframová žárovka je málo účinná, vydává jen 5 % světla a zbytek je teplo.
Jenže proč by mi to mělo bůhvíjak vadit? To teplo NENÍ ZBYTEČNÉ a ta energie NENÍ vyplýtvaná, pokud se v prostoru topí!
Je to jen jeden malý příklad toho, jak se soustřeďuje pozornost na kraviny, zatímco některé otázky, závažné otázky, nikdo ani neklade.
KP
Karel Ploranský
27.6.2021 15:00 Reaguje na Katka PazderůBohužel nejsem dost chytrý abych pochopil, jak má zrovna a speciálně taková kravina jako elektromobilita spustit globální změnu uvažování.
Já myslím, že ty POTŘEBNÉ směry a úvahy o nich naopak spíš přibrzdí - a dokonce nejspíš vrátí to uvažování o kus zpět...
Až se totiž k již známým výstřelům naslepo jako jsou biopaliva a další "opatření", u kterých se již stihlo prokázat že jsou naprosto kontraproduktivní a přírodě dokonce uškodila, přidá ještě vlna zklamání z elektroaut...
Lidé pak budou přijímat s nedůvěrou i věci rozumné a správné.
Odpovědět
Já myslím, že ty POTŘEBNÉ směry a úvahy o nich naopak spíš přibrzdí - a dokonce nejspíš vrátí to uvažování o kus zpět...
Až se totiž k již známým výstřelům naslepo jako jsou biopaliva a další "opatření", u kterých se již stihlo prokázat že jsou naprosto kontraproduktivní a přírodě dokonce uškodila, přidá ještě vlna zklamání z elektroaut...
Lidé pak budou přijímat s nedůvěrou i věci rozumné a správné.
JS
Jiří Svoboda
27.6.2021 21:12 Reaguje na Katka PazderůVy jste začala a snížila svou uhlíkovou stopu svým zodpovědným chováním o 10 %. Těch zbývajících 90 % za vás udělá fosilně nezměněný chod naší společnosti, jejíž jste součástí. Pokud se toto nevyřeší, a Zelení to zjevně řešit moc nechcou, je to, že jste začala u sebe, na nic (maximálně pro uspokovení vašeho alibizmu).
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
28.6.2021 11:08 Reaguje na Katka PazderůNeví tu někdo náhodou, bez nějakého jooo hledání, jaká je ona legendární uhlíková stopa jednoho cestujícího letadlem třeba do takového Řecka/Španělska? A jestli proskákání se z Prahy někam na J Moravu po úžasné D1 je proti tomu výhrou?
Jinak si fakt nejsu jist, zda dát si 20 deka gothaje (za mne tedy ani smykem) je pro Gaiu taková výhra proti tomu, když si dám 10 deka schwarzwaldské šunky. Myslím, že zrovna jí je to tak nějak fuk. Samozřejmě na rozdíl od mé tělesné schránky. U potravin bych jako podstatně větší problém viděl hromady všech možných obalů plus to, co se vyhodí. Opakuji, problém pro životní prostředí, ne pro vlastní zdraví. Ostatně, jíst se dá i relativně skromně a ne moc, a přesto pěkně blbě.
Odpovědět
Jinak si fakt nejsu jist, zda dát si 20 deka gothaje (za mne tedy ani smykem) je pro Gaiu taková výhra proti tomu, když si dám 10 deka schwarzwaldské šunky. Myslím, že zrovna jí je to tak nějak fuk. Samozřejmě na rozdíl od mé tělesné schránky. U potravin bych jako podstatně větší problém viděl hromady všech možných obalů plus to, co se vyhodí. Opakuji, problém pro životní prostředí, ne pro vlastní zdraví. Ostatně, jíst se dá i relativně skromně a ne moc, a přesto pěkně blbě.
JŘ
Jaroslav Řezáč
30.6.2021 15:17 Reaguje na Katka Pazderůse jen domnívám, že elektromobilita v době, kdy se mění energetické technologie a zdroje je naprostý nesmysl z hlediska udržitelnosti právě oné změny energetických a technologických zdrojů....tedy, zvyšování tlaku na další energetické zdroje v době poklesu volné energie na trhu a třeba i to, že stát nemá žádnou skutečně funkční energetickou koncepci na do roku 2030 se to zase jen matlá jako je u nás zvykem...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.6.2021 12:08Dobrý článek pane Blažku, ale obávám se, že pro zelené magory je to házení perel sviním. Co se oddílu zemědělství týká, jsou to pro sedláky běžně známé věci.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
27.6.2021 21:40Autor píše, že „Není vůbec prokázáno, že by dnešní půda nebo lesy zadržovaly méně vody než v minulosti.“ a konstatuje, že nedochází k žádnému nadměrnému odtoku vody, ale že za úbytek vody může odpar.
Zemědělec pan Blažek se podle mne mýlí ve svém tvrzení, že za úbytek vody v naší krajině může jen odpar. Schopnost krajiny zadržovat vodu významně snižují např. meliorace na velké části území ČR, narovnání a výrazné zkrácení délky velkých i malých vodních toků. A ano, vyšší odpar vody způsobený častějším výskytem vyšších teplot odvodnění krajiny způsobené člověkem dále významně zesiluje. Jak píše pan Kvítek 26.6.2021 13:57 „Odvodnění zvýšilo retenční schopnost půdy, ale snížilo objem akumulované vody v krajině. Zvyšují se intenzity přívalových srážek (dle ČHMÚ) a často, ne však vždy i povrchový odtok za přívalových srážek.“
Odpovědět
Zemědělec pan Blažek se podle mne mýlí ve svém tvrzení, že za úbytek vody v naší krajině může jen odpar. Schopnost krajiny zadržovat vodu významně snižují např. meliorace na velké části území ČR, narovnání a výrazné zkrácení délky velkých i malých vodních toků. A ano, vyšší odpar vody způsobený častějším výskytem vyšších teplot odvodnění krajiny způsobené člověkem dále významně zesiluje. Jak píše pan Kvítek 26.6.2021 13:57 „Odvodnění zvýšilo retenční schopnost půdy, ale snížilo objem akumulované vody v krajině. Zvyšují se intenzity přívalových srážek (dle ČHMÚ) a často, ne však vždy i povrchový odtok za přívalových srážek.“
JS
Jiří S
28.6.2021 08:25 Reaguje na Majka KletečkováZkrácení velkých a malých vodních toků. Remízky, menší lesíky a podobně, s tím se dá souhlasit. Avšak nechápu hysterii proti melioracím. Ty skutečně škodí jen v marginálních oblastech. Nevím kde se vzala taková představa o nich.
Odpovědět
va
vaber
28.6.2021 09:13 Reaguje na Majka Kletečkovánedávno u nás pršelo dvakrát a vždy napršelo asi 30mm srážek ,poměrně dost ,ale žádný přívalový déšť,
jak se takové množství vody chovalo na mé zahradě kde nic nejezdí a možnost vsakování není nijak nepříznivě ovlivněna?
tam kde je hustá tráva se vše vsáklo a není naprosto žádná eroze,
na záhonech se voda chovala úplně jinak ,(záhon je podobný poli), přesto, že je záhon více nakypřený než tráva, voda ze záhonu stékala a odnášela půdu ze záhonu do trávy ,silná eroze bídné vsakování,
když zasvítí slunce vytvoří se na záhonu škraloup ,který ještě zhorší vsakováni při dalším dešti,
tak to funguje i na každém poli a žádné mokřady ,rušení meliorací, remízky a další, to nezachrání, ale nejsem proti nim,
prostě obhospodařované pole se takto bude chovat vždy ,jak můj záhon, který nikdo neudusává, má hodně humusu v půdě a je malinký, rozhodující je odkrytá neporostlá půda a ta se vyskytuje na každém poli
Odpovědět
jak se takové množství vody chovalo na mé zahradě kde nic nejezdí a možnost vsakování není nijak nepříznivě ovlivněna?
tam kde je hustá tráva se vše vsáklo a není naprosto žádná eroze,
na záhonech se voda chovala úplně jinak ,(záhon je podobný poli), přesto, že je záhon více nakypřený než tráva, voda ze záhonu stékala a odnášela půdu ze záhonu do trávy ,silná eroze bídné vsakování,
když zasvítí slunce vytvoří se na záhonu škraloup ,který ještě zhorší vsakováni při dalším dešti,
tak to funguje i na každém poli a žádné mokřady ,rušení meliorací, remízky a další, to nezachrání, ale nejsem proti nim,
prostě obhospodařované pole se takto bude chovat vždy ,jak můj záhon, který nikdo neudusává, má hodně humusu v půdě a je malinký, rozhodující je odkrytá neporostlá půda a ta se vyskytuje na každém poli
PB
Petr Blažek
28.6.2021 17:36 Reaguje na vaberNa tyto vaše závěry přišli vědci na pokusných pozemcích za akademií také, ale v praxi je to trochu jiné. O dvě reakce dál to popisuje Jiří S. Tím, že se trvalé travní porosty sklízejí těžkou technikou dochází k trvalému utužení této půdy tak, že není schopná přijímat vodu. Ono se bohužel dost zaměňuje odolnost proti erozi a schopnost půdy vsakovat vodu. U travních porostů sice k erozi nedochází, ale zároveň zadržují vodu nejméně.
Z naší praxe se ukazuje, že daleko více vody zadržují a zároveň odolávají erozi dobře založené ozimé plodiny. V době největších bouřek (květen-červenec) jsou porosty husté a zapojené a nedovolí prudkým srážkám rozrušovat půdu. A zároveň zastiňují půdu proti prudkému vysychání a tvrdnutí povrchu.
Odpovědět
Z naší praxe se ukazuje, že daleko více vody zadržují a zároveň odolávají erozi dobře založené ozimé plodiny. V době největších bouřek (květen-červenec) jsou porosty husté a zapojené a nedovolí prudkým srážkám rozrušovat půdu. A zároveň zastiňují půdu proti prudkému vysychání a tvrdnutí povrchu.
va
vaber
29.6.2021 09:21 Reaguje na Petr Blažekco si představujete pod pojmem ,,travní porosty zadržují vodu nejméně ,, chcete říci, že místa pod horskými loukami jsou nejvíce ohrožená přívalovými dešti?
když na polích a loukách není frekvence dopravy jak na cestě, přes zimu mrazy půdu hodně nakypří,
a každý ví, že i když je půda hodně nakypřená a voda se dostane pod povrch , vlastní vahou se zemina hodně slehne, gravitace pracuje,
zadržování vody je hlavně o zabránění vysychání, protože přebytečná voda rychle odtéká z každé půdy i na mém technikou neponičeném záhonu
Odpovědět
když na polích a loukách není frekvence dopravy jak na cestě, přes zimu mrazy půdu hodně nakypří,
a každý ví, že i když je půda hodně nakypřená a voda se dostane pod povrch , vlastní vahou se zemina hodně slehne, gravitace pracuje,
zadržování vody je hlavně o zabránění vysychání, protože přebytečná voda rychle odtéká z každé půdy i na mém technikou neponičeném záhonu
PB
Petr Blažek
29.6.2021 15:53 Reaguje na vaberZkuste si na svůj na svůj trávník pustit těžký traktor se sekačkou, zůstanou vám tam vytlačené vzorky od pneumatik, přes které se budete drncat celý rok. A to bohužel na loukách které jsou dlouhodobě válcované technikou nenajdete. Už na škole nás učili, že překrytí plochy u víceletých pícnin je nejvyšší a dosahuje až 500%. To znamená, že u intenzivně sklízených polí je během roku každé místo přejeto až 5x. A z toho se ta louka ani zimním přemrznutím těžko dostává.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.6.2021 09:43 Reaguje na Majka KletečkováDovedete si srovnat v hlavě například rozdíl mezi poli osetými
kukuřicí pro bioplynku propagovanou zelenými a poli s vojtěškou?
Ta prvá plodina koření plytce, je závislá na pravidelném hnojení
a postřicích proti škůdcům. Její listová plocha odpařuje násobně
větší množství vody než ta vojtěška, která si vodu a živiny vytáhne
až z několika metrů a odpaří zlomek vody, než ta kukuřice. Díky tomu
zelenému šílenství jde zemědělství směrem k energetice a negativnímu
dopadu na půdu a krajinu. Čím víc bude podíl OZE narůstat, tak se bude vliv na půdu a krajinu zhoršovat a to je podstatnější, než pár kilometrů revitalizovaných toků a pár tůní a mokřadů za stamiliony.
Nasákavost půdy je podmíněná humusem a organickými zbytky v ní a má
své limity, kdy musí pro zdárný růst plodin zafungovat i meliorace.
Bez ní se některé půdy a pozemky neobejdou. Nelze tak generalizovat
a odmítat meliorace jako celek. Meliorace jsou staré jako to zemědělství samotné a nebýt meliorací, tak lidstvo trpí hlady.
Meliorace není pouze odvodnění, ale i závlahy a musí být pouze udržována a řízená podle potřeby plodin a půdy. Pokud po lijáku
neodvedete rychle přebytečnou vodu z pole, tak vám v kalužích
úroda shnije . Zahoďte prosím ty příručky, jsou jednostranné,
zavádějící a zkuste studovat odbornou literaturu, či přemýšlet. Jinak větší odpar teplotu prostředí snižuje, ale musí mít zásobu
vody a umět ji z půdy čerpat . Proto se budují velké zásobárny vody zásobené zimními a přívalovými srážkami pro intenzivní zemědělství. Intenzivní zemědělství( to, které musí dodávat stále více z menší plochy, protože se půda zastaví a nebo produkuje při BIO kvalitě
zlomek sklizně) se do budoucna bez závlah neobejde a ani bez těch velkých přehrad. Na zachycení adekvátního množství vody jedné
100 ha přehrady by bylo třeba obnovit tisíce ha mokřadů a tůní na
úkor té zemědělské půdy a o to více ten zbytek půdy ždímat. Je mi
jasné, že Samet si stále žádá nové revolucionáře, kteří pošpiní
práci předků a dělají pravý opak, aby ukázali tu svoji radikalitu. Chce to pouze zahodit už tu ideologii, použít mozek a zkušenosti
předků. Jiná cesta není a nebude.
Odpovědět
kukuřicí pro bioplynku propagovanou zelenými a poli s vojtěškou?
Ta prvá plodina koření plytce, je závislá na pravidelném hnojení
a postřicích proti škůdcům. Její listová plocha odpařuje násobně
větší množství vody než ta vojtěška, která si vodu a živiny vytáhne
až z několika metrů a odpaří zlomek vody, než ta kukuřice. Díky tomu
zelenému šílenství jde zemědělství směrem k energetice a negativnímu
dopadu na půdu a krajinu. Čím víc bude podíl OZE narůstat, tak se bude vliv na půdu a krajinu zhoršovat a to je podstatnější, než pár kilometrů revitalizovaných toků a pár tůní a mokřadů za stamiliony.
Nasákavost půdy je podmíněná humusem a organickými zbytky v ní a má
své limity, kdy musí pro zdárný růst plodin zafungovat i meliorace.
Bez ní se některé půdy a pozemky neobejdou. Nelze tak generalizovat
a odmítat meliorace jako celek. Meliorace jsou staré jako to zemědělství samotné a nebýt meliorací, tak lidstvo trpí hlady.
Meliorace není pouze odvodnění, ale i závlahy a musí být pouze udržována a řízená podle potřeby plodin a půdy. Pokud po lijáku
neodvedete rychle přebytečnou vodu z pole, tak vám v kalužích
úroda shnije . Zahoďte prosím ty příručky, jsou jednostranné,
zavádějící a zkuste studovat odbornou literaturu, či přemýšlet. Jinak větší odpar teplotu prostředí snižuje, ale musí mít zásobu
vody a umět ji z půdy čerpat . Proto se budují velké zásobárny vody zásobené zimními a přívalovými srážkami pro intenzivní zemědělství. Intenzivní zemědělství( to, které musí dodávat stále více z menší plochy, protože se půda zastaví a nebo produkuje při BIO kvalitě
zlomek sklizně) se do budoucna bez závlah neobejde a ani bez těch velkých přehrad. Na zachycení adekvátního množství vody jedné
100 ha přehrady by bylo třeba obnovit tisíce ha mokřadů a tůní na
úkor té zemědělské půdy a o to více ten zbytek půdy ždímat. Je mi
jasné, že Samet si stále žádá nové revolucionáře, kteří pošpiní
práci předků a dělají pravý opak, aby ukázali tu svoji radikalitu. Chce to pouze zahodit už tu ideologii, použít mozek a zkušenosti
předků. Jiná cesta není a nebude.
JS
Jiří S
28.6.2021 12:04 Reaguje na Břetislav MachačekDobrý den, pane Machačku, s vaším názorem souhlasím. Jen bych chtěl poupravit zrovna váš příměr kukuřice a vojtěšky, který jste vybral trochu nešťastně. Kukuřice má lepší transpirační poměr než takřka kterákoliv pěstovaná plodina v ČR, tedy i vojtěška. Tzn. na množství biomasy využije méně vody a umí s ní pracovat hospodárněji. Jinak kukuřice na pravidelném hnojení závislá není. Troufám si říci, že stále většina podniků hnojí kukuřici jen před setím. Škůdci a choroby se v ni vyskytují ve stejném množství jako ve vojtěšce, tedy prakticky vůbec (pokud máte dobrý osevní sled).
Další zajímavostí pro vojtěšku na příkladu jižní Moravy mohu uvést, že tam nemá co vojtěška ani ze spodních vod co brát a na příkladu Vysočiny uvedu, že v mnoha místech je zase nepěstovatelná právě kvůli velkému množství spodních vod.
S odtokem vody z vojtěšky v porovnání s kukuřicí by jste byl překvapen. Neboť po pár sečích máte tak utuženou půdu, skoro jako silnici. Rozdíl potom přichází v tom, že nakypřenější půda v erozní plodině kukuřici se splavuje (odtok vody a půdy), kdežto u vojtěšky odtéká jen ta voda, ale zase ve výraznějším množství.
Souhlasím, že kukuřice by měla být pěstována jen pro biologickou krávu a ne pro tu neživou.
S pozdravem, Jiří Souček
Odpovědět
Další zajímavostí pro vojtěšku na příkladu jižní Moravy mohu uvést, že tam nemá co vojtěška ani ze spodních vod co brát a na příkladu Vysočiny uvedu, že v mnoha místech je zase nepěstovatelná právě kvůli velkému množství spodních vod.
S odtokem vody z vojtěšky v porovnání s kukuřicí by jste byl překvapen. Neboť po pár sečích máte tak utuženou půdu, skoro jako silnici. Rozdíl potom přichází v tom, že nakypřenější půda v erozní plodině kukuřici se splavuje (odtok vody a půdy), kdežto u vojtěšky odtéká jen ta voda, ale zase ve výraznějším množství.
Souhlasím, že kukuřice by měla být pěstována jen pro biologickou krávu a ne pro tu neživou.
S pozdravem, Jiří Souček
KP
Karel Ploranský
28.6.2021 15:10 Reaguje na Jiří SKukuřice je skvělá plodina, ALE...
Ten kdo ji chce pěstovat, musí mít zdravý rozum.
Musí vědět, kam se hodí a kam ne. Když ji naseje na svah, víme co se stane. Stačí i běžný déšť a ornice se splavuje, protože kukuřice jí poskytuje jen minimální krytí. Při průtrži mračen je to pak úplná katastrofa. V tomhle je kukuřice opravdu tou úplně nejhorší plodinou - a proto pěstovat ji ne jako krmivo, nýbrž kvůli biomase pro energetické účely je hodno trestu.
Bohužel, kukuřici vídám právě na svažitých pozemcích tak často, že mi nad tím zůstává stát rozum.
Odpovědět
Ten kdo ji chce pěstovat, musí mít zdravý rozum.
Musí vědět, kam se hodí a kam ne. Když ji naseje na svah, víme co se stane. Stačí i běžný déšť a ornice se splavuje, protože kukuřice jí poskytuje jen minimální krytí. Při průtrži mračen je to pak úplná katastrofa. V tomhle je kukuřice opravdu tou úplně nejhorší plodinou - a proto pěstovat ji ne jako krmivo, nýbrž kvůli biomase pro energetické účely je hodno trestu.
Bohužel, kukuřici vídám právě na svažitých pozemcích tak často, že mi nad tím zůstává stát rozum.
BM
Břetislav Machaček
28.6.2021 20:54 Reaguje na Jiří SMi pane Součku nešlo o množství vody v poměru k
biomase, ale množství vody potřebné pro pole s
kukuřicí a pro pole s vojtěškou. No a samozřejmě
o strukturu půdy obou polí po sklizni, když je
půda pole s kukuřicí pod vrstvou ornice nenarušená
na rozdíl po zaorání vojtěšky po rozkladu hlubokých kořenů i pod vrstvou ornice. Tyto kapiláry vedou
vodu z povrchu do hloubky a umožňují vodě zásak.
To je to, čím prospívají hluboko kořenící rostliny
po sklizni při zasakování srážek do spodních vod.
Za správný osevní postup každopádně nepovažuji
dnes většinou praktikované střídání 2x kukuřice, pšenice a řepka. Půda si od postřiků a umělých hnojiv neodpočine a výsledkem je udusaná mrtvá
půda bez žížal a jiných půdních organizmů. No a
tu vojtěšku není třeba ani sklízet, ale pouze
zaorat jako zelené hnojení a pak to pole neudusáte tou opakovanou sečí.
Mi dnes schází právě ta péče o půdu nahrazená
pouze tím jejím ždímáním pro tu energetiku a
to, že je to považováno za ekologické. To není
ani náhodou a mělo by být zakázáno, dokud nám
nezničí veškerou ornou půdu.
Odpovědět
biomase, ale množství vody potřebné pro pole s
kukuřicí a pro pole s vojtěškou. No a samozřejmě
o strukturu půdy obou polí po sklizni, když je
půda pole s kukuřicí pod vrstvou ornice nenarušená
na rozdíl po zaorání vojtěšky po rozkladu hlubokých kořenů i pod vrstvou ornice. Tyto kapiláry vedou
vodu z povrchu do hloubky a umožňují vodě zásak.
To je to, čím prospívají hluboko kořenící rostliny
po sklizni při zasakování srážek do spodních vod.
Za správný osevní postup každopádně nepovažuji
dnes většinou praktikované střídání 2x kukuřice, pšenice a řepka. Půda si od postřiků a umělých hnojiv neodpočine a výsledkem je udusaná mrtvá
půda bez žížal a jiných půdních organizmů. No a
tu vojtěšku není třeba ani sklízet, ale pouze
zaorat jako zelené hnojení a pak to pole neudusáte tou opakovanou sečí.
Mi dnes schází právě ta péče o půdu nahrazená
pouze tím jejím ždímáním pro tu energetiku a
to, že je to považováno za ekologické. To není
ani náhodou a mělo by být zakázáno, dokud nám
nezničí veškerou ornou půdu.
JS
Jiří S
29.6.2021 12:22 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, my si asi trochu nerozumíme. Víte, když si vezmu třeba poměry na jižní Moravě, kde dochází až k 5 sečím vojtěšky ročně a mrazu takřka žádnému, tak struktura půdy není vůbec žádná, zasakování vody taky ne. No a když tu vojtěšku rozoráte, tak máte tak extrémně vysušenou půdu, že ještě následná pšenice to není s to rozdýchat, snížení průměrného výnosu i o 2t/ha. Tak to prostě je. Ano na mnoha místech, kde dochází jen ke 2 až 3 sečím a vojtěška se nevyskytuje na poli více jak 3 roky, tak pak tam má logiku. Ale pro přísuškové oblasti vojtěška již neplní moc fci půdě prospěšnou, tak to bohužel je. Čímž zase nechci říci, že je kukuřice nějaká win-win situace.
Můžete mi vysvětlit vodu potřebnou pro pole vojtěšky a pro pole kukuřice? Protože pole vojtěšky potřebuje na toliko sečí poměrně stejné množství vody. Problém je ten, že právě v době, kdy jsou největší přívalové deště, tak uježděná půda u vojtěšky nic nezasakuje, či to trvá velice dlouho.
Ještě uvedu jižní Moravu. Lonský rok napadlo u Pálavy zhruba 600 mm vody, vojtěška 4 seče 22t/ha, kukuřice 35 t/ha, tzn. že přece na pole kukuřice je potřebné méně vody ne?
Odpovědět
Můžete mi vysvětlit vodu potřebnou pro pole vojtěšky a pro pole kukuřice? Protože pole vojtěšky potřebuje na toliko sečí poměrně stejné množství vody. Problém je ten, že právě v době, kdy jsou největší přívalové deště, tak uježděná půda u vojtěšky nic nezasakuje, či to trvá velice dlouho.
Ještě uvedu jižní Moravu. Lonský rok napadlo u Pálavy zhruba 600 mm vody, vojtěška 4 seče 22t/ha, kukuřice 35 t/ha, tzn. že přece na pole kukuřice je potřebné méně vody ne?
BM
Břetislav Machaček
29.6.2021 16:03 Reaguje na Jiří SMy si opravdu nerozumíme. Mi jde o strukturu
půdy pod zoranou vrstvou po vojtěšce a po
kukuřici a jiných plytko kořenících plodinách.
Ta podorniřní vrstva je kořeny vojtěšky
narušena a umožňuje vodě zásak. Pokud se
budeme bavit o půdách velmi propustných,
tak to nebude potřebné a naopak je zájmem
ten zásak omezit a vodu udržet v dosahu
kořenů rostlin. To mohu pouze zvýšením
množství organické hmoty obsažené v ornici
a proto píšu ne o seči vojtěšky ke zkrmení,
ale o jejím zaorání, když už nemám hnůj
a jinou organickou hmotu. Jakpak asi půdu
vylepší kukuřice na krmení, či do bioplynu
sklizená na nízké strniště a hnůj po
zkrmení končící v tom bioplynu taky? Je
to pouze neustálé okrádání půdy o humus.
Naši předci udělali z jaloviny ornou
půdu za staletí a tu se z ní podařilo
některým udělat jalovinu zpět za 30.let.
Jen si pořádně prohlédněte stav půdy
záhumenků a polí s kukuřicí, pokud to
ale nejsou záhumenky lidí bez vztahu
k půdě. Dobrý hospodář půdě vracel co
mohl ve formě hnoje a občas ji nechal
i ladem, aby si odpočinula. Nestřídal
3 plodiny, ale několik a vždy podle
toho, co se po čem hodilo a ne co si
vyžaduje trh. Pokud EU zavelí více
bioplynu, tak ta kukuřice nebude na
poli dva roky po sobě, ale napořád.
Pak už tu nebude půda, ale pouze
nosná hmota pro vodu a chemii. To
je to, čeho se obávám a nechci se hádat
o to, jakou výtěžnost hmoty má kukuřice
vůči vojtěšce v poměru ke spotřebě vody.
Odpovědět
půdy pod zoranou vrstvou po vojtěšce a po
kukuřici a jiných plytko kořenících plodinách.
Ta podorniřní vrstva je kořeny vojtěšky
narušena a umožňuje vodě zásak. Pokud se
budeme bavit o půdách velmi propustných,
tak to nebude potřebné a naopak je zájmem
ten zásak omezit a vodu udržet v dosahu
kořenů rostlin. To mohu pouze zvýšením
množství organické hmoty obsažené v ornici
a proto píšu ne o seči vojtěšky ke zkrmení,
ale o jejím zaorání, když už nemám hnůj
a jinou organickou hmotu. Jakpak asi půdu
vylepší kukuřice na krmení, či do bioplynu
sklizená na nízké strniště a hnůj po
zkrmení končící v tom bioplynu taky? Je
to pouze neustálé okrádání půdy o humus.
Naši předci udělali z jaloviny ornou
půdu za staletí a tu se z ní podařilo
některým udělat jalovinu zpět za 30.let.
Jen si pořádně prohlédněte stav půdy
záhumenků a polí s kukuřicí, pokud to
ale nejsou záhumenky lidí bez vztahu
k půdě. Dobrý hospodář půdě vracel co
mohl ve formě hnoje a občas ji nechal
i ladem, aby si odpočinula. Nestřídal
3 plodiny, ale několik a vždy podle
toho, co se po čem hodilo a ne co si
vyžaduje trh. Pokud EU zavelí více
bioplynu, tak ta kukuřice nebude na
poli dva roky po sobě, ale napořád.
Pak už tu nebude půda, ale pouze
nosná hmota pro vodu a chemii. To
je to, čeho se obávám a nechci se hádat
o to, jakou výtěžnost hmoty má kukuřice
vůči vojtěšce v poměru ke spotřebě vody.
JS
Jiří S
30.6.2021 06:41 Reaguje na Břetislav MachačekNene, tak nakonec si rozumíme, akorát by jste se možná měl dojet podívat na oračku po kukuřici a vojtěšce, docela by jste se podivil. Vojtěšku jen tak na zaorání nikdko pěstovat nebude. Kukuřice se dá set do meziřádku s různýma plodinama. Lze již nyní nalézt na českých polích třeba luskovinové směsy v podsevu a podobně.
Tímto neobhajuji samozřejmě pěstování kukuřice na svazích a pro bioplynku. Ale taky chci odporovat, že vojtěška je všespásná. Když někdo umí dělat dobře kukuřici, pak to není taková tragédie.
Odpovědět
Tímto neobhajuji samozřejmě pěstování kukuřice na svazích a pro bioplynku. Ale taky chci odporovat, že vojtěška je všespásná. Když někdo umí dělat dobře kukuřici, pak to není taková tragédie.
BM
Břetislav Machaček
1.7.2021 14:54 Reaguje na Jiří SAle já tu vojtěšku uvedl pouze jako
příklad a kukuřici taky. Mi jde i
o ty luskoviny a třeba okopaniny.
Pouze se vymezuji vůči tomu, k čemu
spěje zelená politika OZE ve formě
biomasy a biopaliv. Je to hra na
záchranu planety, která skončí pouze zničením půdy a možná i hladomory.
Dostat půdu do dobré kondice nejde
tak rychle, jak ji zničit a vidět
to naši dědové, tak nám zmalují
zadnice.
Odpovědět
příklad a kukuřici taky. Mi jde i
o ty luskoviny a třeba okopaniny.
Pouze se vymezuji vůči tomu, k čemu
spěje zelená politika OZE ve formě
biomasy a biopaliv. Je to hra na
záchranu planety, která skončí pouze zničením půdy a možná i hladomory.
Dostat půdu do dobré kondice nejde
tak rychle, jak ji zničit a vidět
to naši dědové, tak nám zmalují
zadnice.
PB
Petr Blažek
28.6.2021 17:41 Reaguje na Majka KletečkováPaní Kletečková co zde popisuji jsou statistiky z veřejných zdrojů. Kdyby ta voda odtékala tak to průtoky Labe zaznamenají. A to tu ještě v kladném smyslu působí údolní nádrže vybudované v minulém století. Zeptejte se českých rejdařů o kolik jim neustále ubývá plavebních dnů.
Odpovědět
JH
JH
28.6.2021 19:29 Reaguje na Petr BlažekMícháte hrušky a jabka. Zadržování vody v půdě a průtok Labe jsou dvě trochu odlišné věci. Když po poli steče voda jako po střeše, nemusí se to v Labi vůbec projevit.
Odpovědět
PB
JH
JH
28.6.2021 20:40 Reaguje na Petr BlažekKdyž zaprší a půda nezadržuje vodu, voda samozřejmě poteče do Labe. Ale průtok Labe byl v některých letech nízký protože nepršelo. Takže i když zvýšený odtok zvýší průtok Labe, v průměru bude vody pořád stejně. Navíc z pole do Labe voda teče přes vodní nádrže, které hladinu do jisté míry vyrovnávají. Takže vztah mezi průtokem Labe a odtokem vody není tak jednoduchý a abyste prokázal svoje tvrzení, musel byste udělat podrobnější analýzu, než jen vytáhnout nějaké průměry.
Odpovědět
PB
Petr Blažek
29.6.2021 08:40 Reaguje na JHA přesně o tom to je, jak se teď chováte vy. Vy určitě víte, že pole nezadržují vodu a přitom odmítáte defacto jediný statistický ukazatel jako je průtok vodních toků. Jak jinak si myslíte, že bychom to mohli měřit?
Odpovědět
JH
JH
29.6.2021 09:59 Reaguje na Petr BlažekJá jsem netvrdil, že půda nezadržuje vodu. Já tvrdím, že na průtok vody v Labi má kromě vsakování vody do půdy vliv řada dalších faktorů. Když třeba půl roku nebude pršet, vody v Labi bude málo. Když potom začne pršet a půda žádnou vodu nezadrží, průtok vody se zvýší, ale na průměr to nemusí mít vliv. Jako statistický ukazatel by mohl být platný třeba roční průběh průtoků a spíše u menších toků, které bezprostředně reagují na déšť.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
1.7.2021 07:52 Reaguje na Petr BlažekPane Blažek, máte evidentní mezery ve vzdělání, abyste takový článek psal. Napřed se dovzdělejte...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.6.2021 21:12 Reaguje na Petr BlažekOdpaří se. Protože máme o +1.5°C větší průměrnou teplotu.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
28.6.2021 17:01Mám pocit, že současná česká vláda zeleným populismem příliš neoplývá, dle řady nově vznikajících zákonů bych řekl, že je to právě naopak. Ačkoliv si autor klade řadu správných otázek, závěry je povětšinou třeba ještě precizovat či upravit. Těžko stručně reagovat na tak rozsáhlý text plný nepřesností, ale např. u EZ versus konvence je zcela ignorována rozdílná skladba druhu výroby. Stejnou logikou bychom mohli rovnou zemědělce, kteří hospodaří jen na TTP zcela zrušit, jako naprosto neefektivní a maximální dotace dát zemědělcům na černozemích ve výnosově nepříznivějších oblastech...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
28.6.2021 21:16Miluji lidi, kteří dokážou pouze kritizovat.
Všechno a vždycky, nejlépe dost zmatečným způsobem, kdy se naplácá kopa různých oborů do sebe a vznikne z toho takový článek.
Napíše někdo někdy, jak to udělat lépe??
Odpovědět
Všechno a vždycky, nejlépe dost zmatečným způsobem, kdy se naplácá kopa různých oborů do sebe a vznikne z toho takový článek.
Napíše někdo někdy, jak to udělat lépe??
li
PH
Pavel Hanzl
29.6.2021 09:37 Reaguje naJá kritizuji ropáctví a obhajuji ekologické názory a hlavně lidi, kteří se snaží.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.6.2021 10:11 Reaguje na Pavel HanzlBlbí a snaživí, to bylo vždy považováno za nejhrůznější kombinaci.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.6.2021 11:09 Reaguje na Jiří SvobodaZkuste přiblížit to "blbství".
Člověk, který si uvědomuje sebedestrukční vývoj naší společnosti a snaží se proti tomu něco dělat je blbec?
Zkuste potom nějak popsat chytráka.
Odpovědět
Člověk, který si uvědomuje sebedestrukční vývoj naší společnosti a snaží se proti tomu něco dělat je blbec?
Zkuste potom nějak popsat chytráka.
JS
Jiří Svoboda
29.6.2021 15:39 Reaguje na Pavel HanzlUvědomování si sebedestrukčního vývoje společnosti rozhodně za blbství nepovažuji.
Blbí jsou ti, co nekriticky plesají nad každou zelenou pitomostí a myslí si, že tím nějak společnosti pomohou. Naopak jí v kombinaci se snaživostí strašně škodí.
Odpovědět
Blbí jsou ti, co nekriticky plesají nad každou zelenou pitomostí a myslí si, že tím nějak společnosti pomohou. Naopak jí v kombinaci se snaživostí strašně škodí.
PH
Pavel Hanzl
29.6.2021 17:13 Reaguje na Jiří SvobodaVy jste tajemný jak Hrad v Karpatech. Zkuste popsat "plesání nad každou zelenou pitomostí".
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.6.2021 20:36 Reaguje na Pavel HanzlTřídění odpadu bez navazující recyklace, zelené střechy, biopaliva, fotovoltaický tunel, zelené programy s nesmyslnými administrativními požadavky a přemrštěnou podporou....
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.7.2021 07:35 Reaguje na Jiří SvobodaTo píšete o babišistánu, který je země naopak.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
1.7.2021 07:54 Reaguje na Jiří SvobodaTak to třídění a recyklace není záležitost zelených, ale státu a ten na to celkem kašle.
Odpovědět
li
29.6.2021 22:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Za všechno co máte doma,co jíte,používáte vděčíte ropě.Já nevim jestli to chápete,ale úplně všechno je na ní závislé.Můžete to odmítat a nesnášet jí,ale jen vy sám máte větší spotřebu ropy než vesnice někde v Kongu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.6.2021 10:42 Reaguje naJistě, ropa nám umožnila obrovský technický rozvoj, samozřejmě jako všecho, na dluh.
A ten musíme dnes splatit.
Pokud to neuděláme, ta stejná ropa nás zabije.
Odpovědět
A ten musíme dnes splatit.
Pokud to neuděláme, ta stejná ropa nás zabije.
li
30.6.2021 21:15 Reaguje na Pavel Hanzl
To dřív dojde.Spotřeba se neustále zvyšuje,z toho se i díky rostoucí populaci prostě nedá vystoupit.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.7.2021 07:38 Reaguje naJestli se dá nebo nedá, je stále ve hvězdách.
Každopádně zelenáči se mohutně snaží, aby se dalo, ropáci to sabotují a snaží se, aby se nedalo.
Celkem nemám problém si vybrat svoji stranu sporu.
Odpovědět
Každopádně zelenáči se mohutně snaží, aby se dalo, ropáci to sabotují a snaží se, aby se nedalo.
Celkem nemám problém si vybrat svoji stranu sporu.
BM
Břetislav Machaček
29.6.2021 09:38 Reaguje na Pavel HanzlZkuste takový článek napsat vy! Alespoň se pobavíme a zasmějeme!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.6.2021 11:11 Reaguje na Břetislav MachačekTakových článků je všude něurékom, jenže ropáci to považují za nesmysly.
Já obhajuji celosvětově uznávaný systém, který vychází z výzkumů klimatologů a IPCC, vy tvrdíte, že je to pitomost.
Jste na řadě, vymyslete nějaký lepší a hlavně proveditelný systém.
Odpovědět
Já obhajuji celosvětově uznávaný systém, který vychází z výzkumů klimatologů a IPCC, vy tvrdíte, že je to pitomost.
Jste na řadě, vymyslete nějaký lepší a hlavně proveditelný systém.
JS
Jiří Svoboda
29.6.2021 10:12 Reaguje na Pavel HanzlDobře zanalyzovat, co je špatně, to je základ.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.6.2021 11:18 Reaguje na Jiří SvobodaTohle se provádí přece běžně a průběžně a dělají se korekce.
Příklad:
EU nařizovala povinné přimíchávání biopaliv do motorové nafty i benzínu, ale zjistilo se, že je to nesmysl a v roce 2013 doporučila svým zemím, aby to zase zrušily.
Bohužel, v tom roce přišel k moci biopalivový magnát a u nás to zrušeno nebylo, za mohutných dotací si chemizujeme a ničíme krajinu.
Tady je jasně vidět, že ty negativní dopady nejsou způsobeny špatně aplikovanou ekologií, ale zájmy byznysu. Stejně jako Brazilské pralesy atd. atd.
Odpovědět
Příklad:
EU nařizovala povinné přimíchávání biopaliv do motorové nafty i benzínu, ale zjistilo se, že je to nesmysl a v roce 2013 doporučila svým zemím, aby to zase zrušily.
Bohužel, v tom roce přišel k moci biopalivový magnát a u nás to zrušeno nebylo, za mohutných dotací si chemizujeme a ničíme krajinu.
Tady je jasně vidět, že ty negativní dopady nejsou způsobeny špatně aplikovanou ekologií, ale zájmy byznysu. Stejně jako Brazilské pralesy atd. atd.
PB
Petr Blažek
29.6.2021 15:43 Reaguje na Pavel HanzlPlácáte nesmysly biopaliva se podle určení EU přimíchávají v celé Evropě. Sice se pořád mluví o biopalivech druhé a třetí generace, ale to jak s paní Kolombovou pořád se o ní mluví, ale nikdo ji ještě neviděl.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.6.2021 17:17 Reaguje na Petr BlažekBiopaliva druhé a třetí generace jsou něco jiného, ta se vyrábí z odpadu a ne z pěstovaných plodin. Není to žádná paní kolombová, u nás se to vyrábělo v Oleo Chemical, dnes nevím, v Evropě ale zcela normálně.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.6.2021 15:44 Reaguje na Pavel HanzlA kde se to přimíchávání biopaliv na základě doporučení EU zrušilo? Kde se ta ekologie aplikuje správně a nepodřizuje se zájmům byznysu?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.6.2021 17:18 Reaguje na Jiří SvobodaTo skutečně nevím, každopádně to není povinné a hlavně jedou právě biopaliva druhé generace a ne řepka. My máme největší poměrnou výměru řepky z celé Evropy.
Odpovědět
PB
PH
RP
Radim Polášek
2.7.2021 13:38 Reaguje na Pavel HanzlA jak si například výrobu paliva druhé generace představujete vy, pane Hanzle? Pokud nějakou představu máte.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.7.2021 16:04 Reaguje na Radim Polášek"Biopaliva druhé generace jsou paliva vyráběná z lignocelulózové nebo dřevní biomasy nebo zemědělských zbytků/odpadů. Suroviny používané k výrobě paliv buď rostou na orné půdě, ale jsou vedlejšími produkty hlavní plodiny, nebo se pěstují na marginálních půdách. Mezi suroviny druhé generace patří sláma, bagasa, víceleté trávy, jatrofa, odpadní rostlinný olej, tuhý komunální odpad atd.[8]" Wikipedie
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.6.2021 20:42 Reaguje na Pavel HanzlKde se bere ta druhá generace a z čeho je ten líh do benzinu?
Nadáváte na poměry v ČR a skutečně nevíte, kde se ta ekologie aplikuje správně a nepodřizuje se zájmům byznysu.
Odpovědět
Nadáváte na poměry v ČR a skutečně nevíte, kde se ta ekologie aplikuje správně a nepodřizuje se zájmům byznysu.
KP
Karel Pavelka
1.7.2021 07:43 Reaguje na Jiří SvobodaEkologie se aplikuje? Ekolgie je věda, takže si ji vůbec neberte do úst, jelikož pak píšete jako Rudé právo za totáče...
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.7.2021 11:14 Reaguje na Karel PavelkaVazeny pane, je jasne, ze ekologie je veda o vztazich mezi organismy. Bohuzel si ji uz dlouho do ust berou vsichni politici a zkracene tim oznacuji dlouhy pojem ochrana zivotniho prostredi. Prosim dejte sem to spravne slovo, ktere navrhujete pro oznacovani aktivit svetovych vlad na ochranu ZP a i jako pridavne jmeno. Environmentalni, environmetalisticky....????
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.7.2021 07:48 Reaguje na Jiří SvobodaDruhá generace biopaliv se vyrábí pouze z odpadu, detaily si vygůglujte sám.
Jako každá výroba a technologie musí být finančně zajištěná a rentabilní.
Pojem "podřizování zájmů byznysu" je vidět u nás, kdy se zákony, dotace a celá administra kolem toho se dělá jen pro větší výdělek oligarchie bez ohledu na externality a celkový dopad.
Výsledkem je pak chemií a řepkou poškozená půda i celý ekosystém, obrovské lány a obrovská spotřeba nafty, prostě přesný opak toho, k čemu to celé mělo sloužit.
A tohle také ropáci používají jako argument proti ekologům a zeleným. Prostě ta demagogie nemá chbybu.
Taky proto píšu, že my jsme prostě země naopak.
Odpovědět
Jako každá výroba a technologie musí být finančně zajištěná a rentabilní.
Pojem "podřizování zájmů byznysu" je vidět u nás, kdy se zákony, dotace a celá administra kolem toho se dělá jen pro větší výdělek oligarchie bez ohledu na externality a celkový dopad.
Výsledkem je pak chemií a řepkou poškozená půda i celý ekosystém, obrovské lány a obrovská spotřeba nafty, prostě přesný opak toho, k čemu to celé mělo sloužit.
A tohle také ropáci používají jako argument proti ekologům a zeleným. Prostě ta demagogie nemá chbybu.
Taky proto píšu, že my jsme prostě země naopak.
KP
Karel Pavelka
1.7.2021 07:42Typické vyjádření člověka se základním vzděláním. O všem ví něco, ale do hloubky prd. Zbytečné s ním i polemizovat, jelikož nezná základní věci ze všech oborů, co načnul.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.7.2021 15:07 Reaguje na Karel PavelkaNo a vy, až na pár štěků, jste nevyvrátil ani jednu z myšlenek.
Vy si vystačíte urazit někoho, kdo shrnul všechny ty nesmysly
zelené politiky, byť možná nedokonale, ale upřímně a s nadhledem
zkušeného praktika. No a teď napadněte i mne a máte splněno.
Odpovědět
Vy si vystačíte urazit někoho, kdo shrnul všechny ty nesmysly
zelené politiky, byť možná nedokonale, ale upřímně a s nadhledem
zkušeného praktika. No a teď napadněte i mne a máte splněno.
JH
JH
1.7.2021 19:48 Reaguje na Břetislav MachačekNeshrnul to autor spíše s kozím rozhledem než s nadhledem? Pokud jde o zemědělství, nikdy jsem nezaznamenal, že by někdo vyčítal zemědělcům hospodaření na "více polích než v minulosti", jak uvádí autor. Nějak proto nechápu, co tím chtěl říct. A vzít průtok v Labi jako informaci o zasakování vody do půdy je taky trochu mimo.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
2.7.2021 14:12 Reaguje na Břetislav MachačekVy s autorem souhlasíte jen proto, že máte asi tak stejný rozhled jako on. ;) Pozor, teď jsem vás napadl. :D
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.7.2021 13:35Ťech zelených šíleností je hrozně moc a každá z nich trochu poškodí lidi a odebere jim trochu peněz z peněženky. Dohromady to pro běžného průměrného občana bude existenční pohroma.
Podle mne to je boj o světovládu. Jak se před 100 a něco lety rozhodli rudí aktivisté získat světovládu zblbnutím těch chudých a nejchudších a potom násilím a armádou těch zblbnutých chudých ostatní porazit a ukořistit jejich majetky a jejich státy, tak totéž v poněkud měkčí soft verzi (zatím) zkoušejí dnes zelení.
Je jen velká otázka, kdy se lidi zorganizují a postaví se proti nim. Kdy překonají vliv zelené propagandy, uvědomí si, že většina zelených nesmyslů je určena jen k tomu, aby lidem škodila, dělala je chudými a vytvářela z příslušných zelených exponentů milionáře a miliardáře. Čím později to bude, tím víc to bude společnost bolet.
Odpovědět
Podle mne to je boj o světovládu. Jak se před 100 a něco lety rozhodli rudí aktivisté získat světovládu zblbnutím těch chudých a nejchudších a potom násilím a armádou těch zblbnutých chudých ostatní porazit a ukořistit jejich majetky a jejich státy, tak totéž v poněkud měkčí soft verzi (zatím) zkoušejí dnes zelení.
Je jen velká otázka, kdy se lidi zorganizují a postaví se proti nim. Kdy překonají vliv zelené propagandy, uvědomí si, že většina zelených nesmyslů je určena jen k tomu, aby lidem škodila, dělala je chudými a vytvářela z příslušných zelených exponentů milionáře a miliardáře. Čím později to bude, tím víc to bude společnost bolet.
PH
Pavel Hanzl
2.7.2021 13:43 Reaguje na Radim PolášekBať, bať, dnes lidem něco seberou zelení z peněženky, za pár let jim nějaké tornádo nebo povodeň sebere barák, pak vyschne země na troud a potraviny půjdou na desetinásobek, nastanou vedra na padnutí a uschnou lesy a nahrnou se sem milióny nešťastníků ze zemí, kde se nedá žít vůbec.
Pak se teprv lidé zorganizují a postaví se proti tomuto zelénému šílenství....
Odpovědět
Pak se teprv lidé zorganizují a postaví se proti tomuto zelénému šílenství....
