Petr Daniš: Chcete doma přispět k ochraně klimatu? Zaměřte se na to, co má fakt dopad

Hodně lidí se ptá, co můžou doma udělat pro ochranu klimatu, jak můžou snížit osobní emise skleníkových plynů. Koluje tady spousty tipů a doporučení pro domácí ekologii a šetrný životní styl. Jenže ruku na srdce, kdo má kapacitu se všemi těmito radami řídit. A proto bych se chtěl namísto otázky „co všechno můžeme udělat?“ raději zaměřit na otázku „co má největší dopad?“. Obsah tohoto článku zpracoval autor také ve formě videa.

Překvapí vás tahle čísla?

Vybral jsem deset dnes hojně diskutovaných opatření na úsporu osobních emisí. A s využitím dat, které máme o Česku k dispozici (emisní stopa českého energetického mixu, průměrná velikost české domácnosti atd.), jsem zkusil co nejpřesněji spočítat či odhadnout, jak velké snížení emisí jednotlivá opatření v průměru přinesou.

Výsledky najdete v následujícím grafu.

Než si jednotlivá opatření podrobněji okomentujeme, mám tady důležité upozornění. Neberte ta čísla ani pořadí těchto činností úplně doslova, určitě je to trochu nepřesné. A to ve dvou ohledech.

Za prvé, i když se snažíme emise z různých našich činností co nejpřesněji spočítat, nikdy to nevíme úplně přesně, a zvlášť u některých z těch činností je to prostě jen náš současný nejlepší odhad, který se opírá o různé vědecké výzkumy, ale realita se může o něco lišit. Určitě o nějaká procenta, někde až o desítky procent.

Za druhé, to množství emisí, které vidíte u jednotlivých činností, je počítáno na nějakou průměrnou situaci v Česku. Ve výpočtu je nějaký průměrný nájezd kilometrů, průměrná spotřeba, průměrná velikost domácnosti, na kterou se některé činnosti rozpočítávají, průměrná strava a tak dále. Vždy je tam nějaký předpoklad, pokud možno typický, ale vaše konkrétní situace se od toho může lišit, někdy i celkem o hodně.

A teď si konečně něco řekneme ke všem jednotlivým činnostem. Začneme od těch, kde je úspora emisí nejnižší.

Co má spíše malý dopad

Sušením prádla na šňůře, oproti používání sušičky, uspoříte ročně asi 50 kg CO² na osobu a skoro polovina z toho pochází z výroby sušičky, nikoli jejího provozu. Tohle pro mě bylo jedním z největších překvapení. Ta úspora je tak malá proto, že v grafu počítám se současnými velmi efektivními sušičkami, které dnes běžně koupíte. Ještě před pár lety byly sušičky mnohem méně efektivní a jejich uhlíková stopa byla i několikrát vyšší.

Jíst jen místní jídlo, a tohle myslím může překvapit hodně lidí, má dost malý vliv na snížení emisí. Propočítal jsem to na zhruba 70 kg CO² na osobu a rok. Jak je to možné? Výzkumníci dnes uvádějí, že doprava má v průměru na svědomí jen asi 5 % celkové uhlíkové stopy jídla, a naprostá většina z toho jsou kilometry po silnici, nikoli dálková lodní doprava. Mnohem větší význam má řešit, co jíte, než to, jak daleko to cestuje.

Když vyměníte klasické žárovky, pokud je ještě máte doma, za „ledky“, uspoříte zhruba 100 kg CO² na osobu ročně. Samozřejmě záleží, kolik máte žárovek a jak moc svítíte, tohle jsou nějaké průměrné hodnoty.

Tříděním 100 % vašeho odpadu, kdyby se vám to povedlo, snížíte své emise asi o 300 kg ekvivalentu CO² ročně na osobu. Oproti tomu, co si většina lidí myslí, ani třídění nepatří k činnostem s tím největším přínosem pro ekologii. Což samozřejmě neznamená, že bychom z více důvodů neměli třídit. Ještě stojí za zmínku, že zhruba třetina této úspory emisí je díky třídění bioodpadu.

Doteď jsme mluvili o činnostech, které mají spíše jen malý vliv na snížení vašich emisí. Do této kategorie by spadala celá řada dalších opatření, které vám doporučují typické příručky domácí ekologie jako prát na 30°C, nakupovat méně oblečení, neměnit mobil a notebook za nový tak často nebo skoncovat s vyhazováním jídla.

Tím vším nechci říct, že všechna tato opatření nemáte dělat, pokud chcete. Dává smysl chovat se šetrně, ušetříte tím nejenom nějaké emise, ale i peníze. My to doma v mnoha věcech děláme taky. Ale je dobré vědět, že všechny tyto činnosti na snížení osobních emisí nemají zas tak velký vliv.

Co už má solidní dopad

Zateplení domu jsem spočítal na úsporu 700 kg CO² ročně na osobu. Počítal jsem s důsledným zateplením spíše většího rodinného domu vytápěného plynem. Vaše konkrétní situace, velikost domu, jeho předchozí míra tepelné izolace, kvalita zateplení, způsob vytápění – to vše může tento odhad u vás různě i o dost proměnit.

Když instalujete solární panely na střechu, ušetříte tím kolem 900 kg CO² na osobu ročně. Počítal jsem s dnes průměrnou instalací panelů o celkovém výkonu 10 kWp. Dokonce jsem počítal i s tím, že až třetina vyrobené energie se efektivně nevyužije, a také jsem připočetl emise z výroby solárních panelů. Musím říci, že mě překvapilo, kolik emisí solární panely uspoří dokonce i v našich podmínkách v porovnání se současným českým energetickým mixem.

Pokud místo auta se spalovacím motorem budete používat elektroauto, ušetříte v současnosti zhruba polovinu emisí CO². Čím více bude čisté elektřiny, kterou budete používat na dobíjení, tím větší bude další úspora. Úspora 900 kg CO² na osobu ročně vychází z předpokladu, že průměrně velká česká domácnost najede ročně 14 000 km a auto se využívá po celou dobu jeho životnosti.

Do této kategorie opatření se solidním dopadem na snížení emisí bychom mohli zařadit ještě pořízení tepelného čerpadla na vytápění. Všimněte si, že všechna tato opatření jsou dost náročná a vyžadují značné investice. Takové změny neuděláte hned, vyžadují plánování, abyste se k nim jednou dostali, až budete řešit rekonstrukci či stavbu domu nebo pořízení nového auta.

Co má vůbec největší dopad

Pokud byste jedli jen rostlinnou stravu, snížíte své emise zhruba o 1,2 tuny ekvivalentu CO² ročně v porovnání s typickou českou stravou. Zdá se vám to hodně? Je to spíše konzervativní odhad, většina odhadů ze světa uvádějí i vyšší čísla.

Chápu, že stát se veganem není pro každého. Co má tedy největší smysl upravit pro alespoň částečné snížení emisí? Nejvíce emisí stojí za výrobou a konzumací hovězího a skopového. Následují – pozor – mléčné výrobky. Teprve potom jsou v emisním žebříčku další živočišné produkty v pořadí sestupně: vepřové, ryby, drůbež, vejce.

Jak špatné je létání? To záleží, jak daleko a často létáte. Jediný zpáteční let do Ameriky v ekonomické třídě přijde na osobu zhruba na 1,6 tuny CO². Ale na rozdíl od všech jiných činností v tomto grafu, kde je úspora emisí udávána ročně, tady je to za jeden konkrétní let.

Pokud tedy za rok létáte více, bude emisní stopa ještě větší. Pokud naopak letíte jednou za mnoho let na vaši výjimečnou životní cestu za poznáním jiných kultur, ty ostatní úspory emisí, které se každý rok opakují – jak jezdíte, jíte, třídíte – mají ve svém součtu mnohem větší vliv.

A konečně život bez auta (myšleno bez průměrného auta se spalovacím motorem) by uspořil kolem 1,6 tuny CO² na osobu ročně. V tom jsou započítané i emise spojené s výrobou a servisem auta a těžbou a distribucí paliv. Život bez auta si představuji tak, že celkově cestujete o polovinu méně a všechny vaše cesty absolvujete hromadnou dopravou.

Je mi jasné, že pro mnoho lidí takový život bez auta nepřichází v úvahu. Ani pro svoji rodinu si to nedokážu představit, protože nyní žijeme na venkově a nechceme se vzdát různých výletů. Přesto je dobré vědět, že auto má velkou emisní stopu, a zvažovat, jak je možné ji alespoň snížit. Typické kroky jsou pořídit si co nejúspornější auto, jezdit ve více lidech, a kde to dává smysl, upřednostnit veřejnou dopravu.

Svět to nespasí, ale má to svůj význam

Na závěr bych rád přidal ještě jednu úvahu nad významem celého takového osobního snižování emisí.

Domácí ekologie má pochopitelně své limity a změnu klimatu s její pomocí zdaleka nevyřešíme. Největší část emisí v Česku je spjatá s tím, jak funguje česká energetika a český průmysl. I kdybychom se ve svém spotřebitelském chování třeba rozkrájeli, emise z uhelných elektráren a průmyslových podniků to příliš nezmění. K tomu je třeba hledat jiné páky.

Na druhou stranu je pravda, že každý z nás můžeme snížením svých emisí přispět, a kdybychom to udělali všichni, tak to vůbec není zanedbatelné. Také platí, že některá rozhodnutí související s tím, jak bydlíme, jak cestujeme, co jíme a co si kupujeme, zůstanou na nás i ve světě s nízkoemisní energetikou a průmyslem.

Celým tímto článkem určitě nechci nijak kázat, co byste v životě měli nebo neměli dělat. To je zcela na vás. Ale když už se rozhodnete, že byste chtěli ve svém osobním životě snížit emise a chránit klima, zkuste se zaměřit na činnosti, které mají fakt dopad.

---

reklama

---