https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petr-novotny-rad-bych-pomohl-karasum-tak-mi-to-prosim-nekomplikujte
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Novotný: Rád bych pomohl karasům, tak mi to prosím nekomplikujte

18.12.2023
Obr. 1. Tůňka.
Obr. 1. Tůňka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Novotný
Nejsem ani biolog, ani ekolog, ani profesionální ochranář, pracuji jako účetní a s ochranou přírody tudíž nemám nic moc společného – vyjma toho, že mám přírodu rád.
 
Jelikož mě to jako svátečního rybáře, který vyrazí na ryby tak 5x za rok, vždy táhlo k vodě, tak se zájmem sleduji akci na pomoc kriticky ohroženému karasovi obecnému. Pročetl jsem několik článků na toto téma (základ z nich je seřazen na aktualizovaném webu Zachraň karase), jsem členem facebookové skupiny Ryby, které mizí z našich vod začal jsem přemýšlet o tom, zda bych se mohl i já sám nějak zapojit.

Obr. 2. Letošní generace karasů narozená v tůňce, i když jsou „divoce“ zbarveni, nejde o karasy obecné, ale potomky barevných karasů, případně křížence (část potomstva barevných karasů se „vrací“ ke zbarvení divoké formy).
Obr. 2. Letošní generace karasů narozená v tůňce, i když jsou „divoce“ zbarveni, nejde o karasy obecné, ale potomky barevných karasů, případně křížence (část potomstva barevných karasů se „vrací“ ke zbarvení divoké formy).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Novotný

Prvotním úkolem bylo nejdříve sehnat zdroj ryb, u kterých bude vyloučené riziko hybridizace s nepůvodními karasy stříbřitými. Dnes, díky síti chovatelů sdružených pod projekt Zachraň karase, sehnání karase obecného již není nemožné.

Mnohem větším problémem se ukázalo najít lokalitu vhodnou k vypuštění tohoto druhu. A to z důvodu téměř plošného výskytu invazních, nepůvodních druhů karasů. Najdete-li lokalitu, kde tito nepůvodní karasi již jsou, nemá vůbec smysl se pokoušet zde karasy obecné vysadit – dříve nebo později je totiž nepůvodní druhy karasů vytlačí, nebo se s nimi prokříží.

Obr. 3.  Letošní generace barevných karasů narozená v tůňce.
Obr. 3. Letošní generace barevných karasů narozená v tůňce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Novotný

I tento problém jsem po nemalém úsilí nakonec vyřešil, když jsem objevil v lese na Pardubicku tůň, která sice nebyla úplně stranou lesních cestiček, ale i přes opakované snahy o ulovení nebo pozorování rybek jsem nic nechytil, ani nepozoroval, a voda zde vydržela celý rok. Tůň je přibližně 100 m2 velká, má maximální hloubku okolo 1m a je zarostlá vodními a mokřadními rostlinami – prostě paráda (viz foto 1).

A tak jsem začátkem června letošního roku do této tůně vypustil 13 již dospělých karasů obecných a 27 menších, z geneticky prověřeného zdroje, a těšil jsem se, jak se jim zde bude dařit. K tůni jsem se moc nedostal, až koncem léta, kdy jsem zjistil, že v tůni plave pod hladinou několik větších oranžových ryb! Jak jsem je tak sledoval, vypadalo to na zlatou chovatelskou formu jelce jesena (Leuciscus idus - což se pak potvrdilo), takže jsem nepanikařil, stejně už měly být v té době ryby vytřené, takže nebylo co řešit.

Obr. 4. Odchycení mateční barevní karasi, kteří byli do tůňky vysazeni lidmi (nikoli zavlečeni kachnami ve fázi jiker)
Obr. 4. Odchycení mateční barevní karasi, kteří byli do tůňky vysazeni lidmi (nikoli zavlečeni kachnami ve fázi jiker)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Novotný

V říjnu to konečně nastalo – nastražil jsem vrš, abych zjistil, jak se v tůni karáskům daří, zda přežili a zda se jim podařilo i rozmnožit. Pln očekávání vytahuji vrš z vody, ale nestačím se divit! Společně s divoce zbarvenými (ale bohužel převážně nepůvodními karasy, případně hybridy - viz např. foto 2) se přede mnou mrskají červeno-bílo-černé rybky (viz foto 3)! Nechápu…

Úvodní překvapení záhy přešlo, a já stojím před zdrcující realitou, v tůni se objevily dospělé ryby barevné formy karasů zlatých (Carassius auratus - viz foto 4) a zplodily početné potomstvo, přičemž je velmi pravděpodobné, že došlo i k prokřížení s karasy obecnými, což ovšem na první pohled nelze 100% poznat.

Obr. 5.  Barevný mix letošních generace karasů z jezírka.
Obr. 5. Barevný mix letošních generace karasů z jezírka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Novotný

Odchytil jsem 805 (opravdu jsem je spočítal) „normálních“ karásků (ve smyslu ryb divokého zbarvení, nikoli ve smyslu druhové příslušnosti ke druhu karas obecný), cca 400 malých barevných karasů, 3 dospělé barevné karasy (forma shubunkin) a 4 zlaté jeseny (ti se ale nerozmnožili – viz foto 6).

Dobrou zprávou bylo, že se podařilo odchytit i většinu větších původně vysazených obecných karasů (25 ks) – viz foto 7, nicméně tato dobrá zpráva ani zdaleka nedokáže vyvážit ostatní špatné zprávy.

Jelikož je tůň mimo záplavovou oblast, že jasné, že nepůvodní ryby do jezírka nepřiplavaly díky povodni. Vzhledem k jarní absenci jakýchkoliv ryb a podzimní přítomnosti dospělých barevných karasů a jejich potomstva je zřejmé, že viníkem invaze nejsou ani kachny, na které se dneska hází kde co (konkrétně roznášení jiker střevliček i stříbřitých karasů po krajině).

Obr. 6. Jelec jesen – zlatá forma – ani tyto ryby se do jezírka nedostaly s pomocí kachen.
Obr. 6. Jelec jesen – zlatá forma – ani tyto ryby se do jezírka nedostaly s pomocí kachen.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Novotný

Barevné karasy tady vysadili bezpochyby lidé, čímž zcela zhatili snahy o záchranu karase obecného i další udržení původních druhů žijících v této tůni, protože dopad invaze nepůvodních karasů na původní druhy, nejen ryb, je likvidační (viz zde mýtus č. 3).

Co lze dělat dál?

Tůň není vypustitelná, maximálně by šlo vodu vyčerpat čerpadlem - ale o to se ani pokoušet nebudu. Tento úkol je velmi náročný, a navíc stačí jedna malá rybka, která přežije v bahně, a další vysazení karase obecného je předem marné.

7. Karas obecný, jeden z jedinců vysazených do tůňky na jaře letošního roku.
7. Karas obecný, jeden z jedinců vysazených do tůňky na jaře letošního roku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Novotný

Použití piscicidů zatím není prošlapanou cestou, i když v oficiální metodice se tato metoda už objevila (viz zde), zatím co vím, se v praxi nepoužívá.

S pomocí další zapůjčené vrše jsem se snažil během 3 týdnů odlovit maximum rybek, jsem přesvědčen, že matečné barevné ryby jsem odlovil všechny, ale kolik tam zůstalo malých, to netuším. Mám objednáno pár menších štiček, ty zkusím do tůně vysadit a budu doufat, že se postarají o zbývající rybky. Matečné karasy obecné jsem zatím poslal na dovolenou ke kamarádovi do akvária a budu jim hledat nový domov, pokud „moji“ tůň neuznám za způsobilou k dalšímu pokusu.

Nezbývá než požádat všechny, kdo mají potřebu vysazovat nepůvodní druhy ryb, aby tak nečinili. Vůbec netušíte, jaké problémy tím našim původním rybám i ostatním vzácným druhům způsobujete. Děkuji.


reklama

 
foto - Novotný Petr
Petr Novotný
Autor je účetní a sváteční rybář.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

18.12.2023 08:21
Pro většinu lidí je karas jako karas. Pořídí si do zahradního jezírka několik závojnatek a když se tyto vytřou, část populace se barevně vrací k původní formě karasa stříbřitého. Kapacita jezírka je omezená, tak se z potomstva vyberou ti vzhledové atraktivní jedinci a zbytek se odchytí a puatí do nejbližší tůně nebo rybníka. Protože je karas jako karas.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.12.2023 12:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A právě proto je potřeba osvěta, která samozřejmě nevyřeší 100% případů, ale něco snad ano ...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.12.2023 12:19 Reaguje na Ondřej Dočkal
Plně souhlasím. To je ale funkce státu, který v tomto případě žalostně selhává.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.12.2023 17:27 Reaguje na Ondřej Dočkal
Většinou to roztahují kluci rybářští. Je nutné se obrátit na místní organizace ČRS, MRS.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.12.2023 09:47
Nechci brát pánovi iluze, ale výzva nestačí a myslím si, že ani zákazy.
Pokud budou lidé útlocitní stále více, než nyní, tak přemnožené karasy
z jezírek budou nadále vypouštět do volných vod. Jim je totiž ukradena
nějaká původní ryba, když si nevědí rady co s těmi přemnoženými. Pán
se zabývá karasy a já nostalgicky vzpomínám na slunky, které nahradily
střevličky východní a jak agresivní jsou sumečci američtí víme všichni.
Ti zlikvidují časem veškerý potěr a dravci je přehlížejí. Globalizace
je totiž uspíšením druhové výměny rostlin i živých tvorů a bránit tomu
je asi marné. Ono vždy platí jedna věc, a to, že pokud se sem něco
dostane bez svého predátora, či nemoci, tak se bude nezadržitelně šířit.
Pozor ale na to taky, protože to může napadnout i původní druhy. No a
ta chemie a nebo jiná DOČASNÁ likvidace nepůvodních druhů? Po kolika
letech se bude opakovat, když nezabráníte vysazení karasů stříbřitých?
Co dva, či tři roky? Má to vůbec smysl? Víte kolik ročně vyhyne na Zemi
druhů živých tvorů a kolik lidí to ani nezajímá? Vaši aktivitu vám
neberu, ale mám obavu, že je to marné. Blázni se najdou vždy, kteří
vaši snahu v dobré víře nezabít přemnožené karasy z jezírka zhatí.
Povědomí o původnosti a nepůvodnosti má pouze hrstka lidí a většina
má v hlavě spíše nezabít živého tvora a raději ho někam vypustit.
U nás jsme takového milovníka přírody taky měli a zamiloval se v USA
do sumečků. Tady jich náhodou odchytil několik v řece a vysadil do
staré pískovny. I po 20. letech se jich nelze zbavit i díky tomu, že
voda není revírem, ale pouze vodou určenou k monitoringu obsádky a
k výuce mladých rybářů. Odlov sumečků je nedostatečný a doplácejí
na to ostatní druhy ryb, kterým likviduje jikry a potěr. Konzumují
i vajíčka žab a zřejmě i pulce. "Dobrodinec" je už po smrti, ale jeho
"dílo" je zde stále. O karasech stříbřitých ani nepíšu, protože ty
byly součástí "daru" soukromého rybářství dětem spolu s obsádkou
kaprů a bílé ryby. Přidali jim jako prezent i barevné jeseny a koi
kapry. Prostě totální zmršení původní obsádky a při kvalitě vody je
to asi to jediné, co tam nakonec bude do budoucna žít. Prostě dar
odborníků a jiní "odborníci" to tolerují a nic s tím nedělají.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.12.2023 12:07 Reaguje na Břetislav Machaček
A právě proto je potřeba osvěta, která samozřejmě nevyřeší 100% případů, ale něco snad ano ... Má to smysl? No samozřejmě, člověk který si řekne že ne, tak nic nedělá... Druhý člověk se aspoň pokusí s tím něco dělat. Fakt, že jsme si ještě přírodu totálně nezhuntovali, svědčí o tom, že minimálně občas se něco podaří - tak proč v tom nepokračovat dál?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.12.2023 15:29 Reaguje na Ondřej Dočkal
Máte pravdu, že zkusit to můžete, ale pozor na zákony! U nás
jsou vrše na ryby ZAKÁZÁNY ! Možností by byly i čeřeny větší než povolených 1x1 metr. Víte já zažil dobu, kdy jsme karasy
a slunkami krmili kachny, kolik jich bylo a neubývalo, ač jsme je lovili do čeřenů 3x3 metry s hustou záclonovou sítí.
Dnes je to jako bych vyprávěl pohádky a nebo lhal, ale ono
to tak na pískovnách bývalo, dokud v nich nebyly dravé ryby.
Pak už tam zbyli pouze zakrnělí okouni a štiky -kanibalové.
Pak že nelze dravci vyhubit i kořist! I to je možné, pokud
se to s dravci někde přežene.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.12.2023 21:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Můžu se zeptat, na základě čeho by měly být vrše zakázány? POkud myslíte zákaz lovu do vrší dle §13 rybářského zákona, tak to se týká výhradně rybářských revírů... což tůň o ploše cca 100 m2 z principu být nemůže (viz § 2 písm. e/ téhož zákona).

Ad. dravci - no vidíte, já jako děcko pamatuji lokalitu, kde se to hemžilo okounem a štikou, ale zároveň i hořavkami, slunkami, ploticí, perlínem atd... každá lokalita je jiná a při zběžném pohledu nemusí být vidět všechny problémy, se kterými se rybí obsádka potýká.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.12.2023 09:38 Reaguje na Ondřej Dočkal
Každá vodní plocha je něčím majetkem a pokud není
rybářským revírem, tak o ní rozhoduje vlastník a ten určuje, zda se celoročně hájí, nebo vám tam
dovolí nějaké zásahy do obsádky odlovem. Buďte
opatrný, ať nenarazíte na ouřadu, který se chopí
příležitosti dokázat, že tam nesedí pouze tak.
Když jsem byl mladší a naivní, tak jsem v jedné
takové tůni při dušení ryb vysekával do ledu okna.
Část ryb se udusila i tak a víte, kdo byl nakonec
vinen? No přece já a kamarád, co jsme se snažili
ty ryby zachránit před totálním úhynem. Mnohdy to
je i závist z neznalosti, co tam lovíte a proč
a mohou si to vysvětlovat tak, že se obohacujete
na nežádoucích rybách. Každopádně doporučuji to
mít řádně právně ošetřeno, ať neskončíte jako my
PRO DOBROTU NA ŽEBROTU. K ad. dravci pouze to,
že záleží na typu vody a na tom, jaké možnosti
se tam vyvinou po nějakém čase. Ta voda byla taky
x let druhově pestrá, ale po čase už tomu tak
nebylo a skončilo to tak, jak jsem popsal. Ono to je o tom, jak se čemu ve vodě daří a co bude mít
ty nejvhodnější podmínky. A vidíte, dnes tam už
nejsou ani ti okouni a štičí potěr, protože je
hubí sumečci a větší ryby sumci napuštění jako zpestření druhové obsádky hektarové pískovny.
Pokud se věnujete tůním, tak určitě pozorujete
i rapidní úbytek línů, kteří bývali věrnými
druhy karasů v takových vodách. Ti jsou na okraji
zájmu kaprařů a sumcařů, jak říkám trofejovým
rybářům zaměřených na tyto druhy. Pro udržení
populace línů nepomáhá ani zvýšená míra a omezení
počtu ulovených kusů. Oni je vytlačují preferovaní kapři i z vod, kde by kdysi kruté zimy s ledem
několik měsíců v roce nepřežili. Dnes se tam neudusí ani dravci, pro které je lín pochoutkou.
Lín a karas byly ryby, které přežívaly tam, kde
jiné ryby nepřežily a dnes nepřežijí to, že tam
ty ryby přežívají i zimy, kdy je led vzácností.
No a pokud se líni a karasi vysadí do vod, kde
nemají dostatek potravy a kde bez problémů
přežijí potravní konkurenti a dravci zimu, tak
jsou pouze potravou dravců a nemají naději se
nějak významně namnožit.
Držím vám palce a přimlouvám se i za ty líny
v takových tůních, kde kdysi byli zcela běžní.
Ještě dodám to, nejlépe se nedravým rybám daří
v "panenských" vodách buď nově vzniklých a nebo
kdysi v tůních, kde na kyslík náročnější dravé
ryby nepřežily nějakou krutou zimu. Pak vždy nastala doslova exploze namnožení těch ryb do
doby, než se tam zase dostali dravci a přežili
zimy mírnější. Dnes jsou pouze zimy mírné a ty
cykly explozí a úbytku už jdou pouze směrem k neustálým úbytkům a ty dohánějí k úbytkům i ty
dravce. Příroda je totiž o kolísání kořisti a
predátorů mnohdy až k extrému, kdy jedni vymizí
a čeká se na náhodu, nebo člověka, až je znovu
vysadí. Příkladem jsou dnes potočáci, kteří se
už bez vysazování neobejdou, protože predační
tlak neustojí a nejsou schopni se přirozeně
množit. Generační ryby odloví vydry, potěr pak
volavky a co dál? Každý rok dodat vodě ročky
jako potravu predátorům? Jak dlouho to bude
rybáře ještě bavit? Zatím si k ročkům pustí na
pár dnů i ryby s lovnou mírou, ale po pár dnech
už není leckde ani co lovit, ač ryby neodnesli
od vody rybáři. Já nechal pstruhařiny před
15. roky, když jsem za dopoledne ulovil na mušku
60 pstroužků a mírového ani jednoho. Bodat ty
pstroužky jsem vzdal a čekat na zahájení s tím,
že budu chytat čerstvě vysazené duháky ze sádek,
není můj koníček. Ryba má mít šanci ve vodě
vyrůst a nikoliv tam být vysazena, aby byla za
pár dnů ulovena! No a když tu šanci má stále
menší, tak jich bude taky stále méně.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

19.12.2023 16:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Tož majetkoprávní stránka věci je jasná, já reagoval jak jste psal - cit.:

U nás jsou vrše na ryby ZAKÁZÁNY ! Možností by byly i čeřeny větší než povolených 1x1 metr.

- jinak viz diskuze níže s panem Lukášem B., ohledně vysazování nepůvodních ryb volně do krajiny (zahradní jezírka u baráku, to je něco jiného, samozřejmě).

K línům: zcela souhlasím, ta ryba je na tom opravdu špatně, v podstatě plošné rozšíření má díky vysazování násad přirozený výtěr však často chybí a je to znát. A souhlas i s tím kaprem - moc kapra znamená míň prostoru a potravy pro lína, a nejen pro něj.
Odpovědět
MP

M Pikous

18.12.2023 10:33
U nás se v parkovém rybníku objevila ryba, která prý může napadnout i člověka. Až po přečtení toho poplašného článku jsem si uvědomil, že píšou délka do 5 cm. Ovšem taky se tam dostala jedině z akvária.
Odpovědět
LB

Lukas B.

18.12.2023 12:53
jenom úplně blbá otázka - ten pozemek s tůní někomu patří? a co ten na to? není ten odchyt jedinců nepůvodních druhů svým způsobem pytláctvím?

(nejde mi o to Vás nějak stírat, k guerillové ochraně přírody chovám svého druhu velký respekt, ale kolik guerillovců, tolik receptů jak se to má správně dělat)
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.12.2023 21:33 Reaguje na Lukas B.
No já myslím, že kdyby na to přišlo, nebude zde nikdo, komu by ti barevní karasi patřili, protože dle § 5 odst. 4 zákona č. 114/92 sb. je záměrné rozšíření nepůvodního druhu do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody... a kdo tak učiní bez povolení (a přizná se k tomu..), koleduje si o pokutu do výše 20.000 kč (viz § 87 téhož zákona).

JInak pojem pytláctví se vztahuje k rybářskému zákonu... který ale zase upravuje pravidla fungování na rybářských revírech (jejichž min. plocha je 500 m2, a zde se bavíme o tůni 100m2).
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.12.2023 11:39 Reaguje na Ondřej Dočkal
rozumějte, ten pozemek s rybníčkem (či jezerem nebo tůní) někomu pravděpodobně patří a jako takový je zapsán do katastru (samostatně? nebo je to jen součást nějakého velkého pozemku?). jestliže státu (prostřednictvím třeba lesů čr nebo povodí), můžeme diskutovat o revírech. jestli to patří někomu jinému (třeba sedlákovi Vomáčkovi jako součást jeho lesa), potom je veškerá diskuse o revíru irelevantní.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

19.12.2023 16:17 Reaguje na Lukas B.
já dotaz pochopil, jen jsem reagoval asi příliš stručně - rozvedu:

- rybářský revír vzniká (a výkon rybářského práva v něm je povolován) rozhodnutím orgánu státní správy rybářství, a je jedno, zda je na pozemcích osob fyzických, právnických nebo státu - ten, kdo chce revír, se s vlastníkama musí dohodnout.

V každém případě ale revír nelze vyhlásit na vodní ploše, která má méně jak 500 m2 - to je limit z rybářského zákona -nepřekročitelný.

Tedy u tůně 100 m2 je diskuze o existenci revíru opravdu irelevantní - ale z důvodu nedostatečné rozlohy.
Odpovědět
LB

Lukas B.

20.12.2023 08:26 Reaguje na Ondřej Dočkal
já fakt nevím jestli si rozumíme: dobrá, vysvětlil jste mi, že to není revír a nemusíte se dohadovat s místní pobočkou rybářského svazu (nebo jak se to jmenuje). ale rozhodně to neznamená, že když je někde rybníček (tůňka, jezírko, požární nádrž etc.) třeba 400m2, že si tam kdo chce může dělat co chce.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

20.12.2023 19:33 Reaguje na Lukas B.
TAk to je snad samozřejmé, že jsou tu nějací vlastníci a s tím je potřeba počítat. Na to sem ani nějak necítil potřebu reagovat - to je automatické. Ale k tomu nepotřebujete žádný "papír" - jako byste potřeboval, např. k tomu, že lovíte ryby do vrše, kdyby to byl rybářský revír - zde totiž i kdybyste se dohodl s vlastníkem a MO ČRS, tak jelikož jde o zakázaný způsob lovu v ryb. revíru, potřebujete nějakou výjimku - papír z úřadu.

Takže teď už snad ok - vy jste psal primárně o soukromoprávním pohledu, já o tom veřejnoprávním.
Odpovědět
PN

Petr Novotný

29.12.2023 18:45 Reaguje na Lukas B.
Ano, zmiňovaná tůň někomu patří a tak jsem se s jejím majitel musel domluvit. Neřešil jsem tak ani používání vrše - prostě jsem chtěl situaci co nejrychleji a nejefektivněji řešit. Částečně se to povedlo a věřím, že na jaře budu moc pokračovat. Teda, jestli slovím ty štičky :-).
Odpovědět
PH

Pavel Hucl

18.12.2023 15:54
Pane Novotný, také jsem členem projektu Zachraňte karasa a v mojí tůni 300 m2 mám vysazenou násadu karasa obecného, kterou jsem dostal prostřednictvím projektu v červenci 2023. Pokud tomu budu schopen zabránit, nic jiného tam nebude. Píšu to jen na vědomí zdejších čtenářů, že lidí, kteří se snaží karasa obecného zachránit, je pořád celkem dost. A jestliže je tolik lokalit, někde jistě přežije geneticky čistá forma. Co se týká vylovení tůně, obvykle se použije omráčení ryb elektřinou, ale asi byste musel tůň takto slovit několikrát.
Odpovědět
PA

Petr Antálek

18.12.2023 20:46
Dobrý den, o drobné "plevelné" rybky se zajímám už delší dobu, zkoušel jsem najít nějaké rybářství, které by se jejich chovem zabývalo, ale neuspěl jsem. Mám nevyužívaný bazén, ve kterém bych rád choval původní naše druhy. Nevíte, kde by se dala sehnat násada karase? prý jsou u nás dvě rozdílné linie, jedna z povodí Labe, druhá z povodí Moravy. Bydlím u Uherského Hradiště, tak bych chtěl tu druhou. Taky bych měl zájem o slunky a hořavku.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

18.12.2023 21:18 Reaguje na Petr Antálek
napište mě prosím na ondrej.dockal@nature.cz - dodám Vám
kontakty na jihomoraváky
Odpovědět
PA

Petr Antálek

18.12.2023 20:46
Dobrý den, o drobné "plevelné" rybky se zajímám už delší dobu, zkoušel jsem najít nějaké rybářství, které by se jejich chovem zabývalo, ale neuspěl jsem. Mám nevyužívaný bazén, ve kterém bych rád choval původní naše druhy. Nevíte, kde by se dala sehnat násada karase? prý jsou u nás dvě rozdílné linie, jedna z povodí Labe, druhá z povodí Moravy. Bydlím u Uherského Hradiště, tak bych chtěl tu druhou. Taky bych měl zájem o slunky a hořavku.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

19.12.2023 18:10
autor článku dělá přesně to, na co nadává-bezhlavě zarybňuje tůň, která vůbec není jeho a třeba byla vybudována pro obojživelníky. S karasem by se mělo přestat blbnout a nechat to na odbornících, stala se z něj strašná modla, což jen vede k dalšímu sypání nerozpoznatelných stříbrňáku do tůní.
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.12.2023 20:39 Reaguje na Michal Krátký
nechtěl jsem to napsat tak ostře. ale jo, zarybňovat vodu která mi nepatří bez domluvy s vlastníkem je v zásadě špatně.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

20.12.2023 19:41 Reaguje na Lukas B.
viz naše diskuze výše + jak jste dovodil, že se nedomluvil? Já třeba dovodil, že se domluvil - protože proč jinak by svůj případ uveřejňoval?
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

20.12.2023 20:00 Reaguje na Michal Krátký
A jak jste přišel na to, že to bylo bezhlavě a bez domluvy? Já třeba dovodil, že se domluvil - protože proč jinak by svůj případ uveřejňoval?

Jinak ujišťuji Vás, že KO je kompatibilní s celou řadou obojživelníků - nejen žab, ale i např. čolků obecných (jejichž larvy jsou masožravé) - což si pamatuju jako kluk, a i dnes v rámci výzkumu známe lokality KO, kde čolci přežívají velice dobře.

KS - to je něco úplně jiného. Tento druh má jak anatomické, tak fyziologické adaptace vedoucí k tomu, že lokalitu brutálně přetěžuje, takže když se více namnoží, postupně mizí nejen čolci, ale i vodní vegetace, voda se eutrofizuje, nastupují vegetační zákaly atd. - viz např. zde: https://www.mdpi.com/2073-4441/13/11/1497

Poslední poznámku moc nechápu - projekt https://zachrankarase.cz/ že vede k sypání stříbrňáků do tůní?
Odpovědět
MK

Michal Krátký

20.12.2023 21:28 Reaguje na Ondřej Dočkal
Je to prostě kaprovita ryba, potravní opurtunista, po jeho namnožení je jeho vliv v druhé až třetí sezoně srovnatelný třeba s K2. Takže každý pokus o jeho záchranu by měl probíhat řízeně., t.j.ve slovitelných nádržích a ne v tůnich 100m2. Jinak je to plýtvání relativně vzácným materiálem a zároveň likvidací populací obojživelníků. K tomu se přidává spousta nadšenců, kteří 100% poznají obecnaka vizuálně... Takže projekt zachran karase je sice bohulibý, ale jeho mediální dosah probudil neřízené masy zarybňovačů.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

20.12.2023 22:58 Reaguje na Michal Krátký
Je to prostě kaprovita ryba, potravní opurtunista, po jeho namnožení je jeho vliv v druhé až třetí sezoně srovnatelný třeba s K2.

- - - - - - Souhlasím jen s tím, že je to ryba kaprovitá. Z hlediska potravního oportunismu nutno dodat, že např. v porovnání s KS má mnohem užší potravní spektrum a proto jeho dopad není takový, a proto je schopen koexistence s těma např. čolkama, což máme potvrzené nyní i terénními daty kolegů z AVČR.

Takže každý pokus o jeho záchranu by měl probíhat řízeně., t.j.ve slovitelných nádržích a ne v tůnich 100m2. Jinak je to plýtvání relativně vzácným materiálem a zároveň likvidací populací obojživelníků.

- - - - - slovitelné nádrže mají své výhody (slovitelnost), ale i nevýhody (odtok.. a vyjma nebesáků i přítok.. což je další potenciální cesta pro invazní druhy). Ale i tyto nádrže jsou samozřejmě využívány. Obojživelníci - viz výše.

K tomu se přidává spousta nadšenců, kteří 100% poznají obecnaka vizuálně...Takže projekt zachran karase je sice bohulibý, ale jeho mediální dosah probudil neřízené masy zarybňovačů.

- - - - - - ani zde se neshodneme. Po tom, co se u nás desítky let šíří stříbřití karasi téměř rychlostí světla, se domnívat, že nyní díky projektu https://zachrankarase.cz/ je ta rychlost jejich šíření ještě větší.. to se prostě nedomnívám.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.12.2023 15:22 Reaguje na Ondřej Dočkal
Trochu bych vám oponoval v tom šíření karasů
stříbřitých. Při úbytku jiných nástražních rybek
je stříbrňák nejlépe dostupný a někteří ho chtějí
mít v pohotovosti někde za humny v kdejaké tůni.
Proto jich tam pár kusů vysadí a za dva roky mají
rybek dostatek. Tomu nezabráníte nijak, protože
uhlídat "vysazení" z kbelíku trvající minutu je neuhlídatelné. Přesvědčit rybáře ze 100% , aby
tak nečinili je nemožné a rovněž tak ty, kterým
se v zahradním jezírku přemnožili. Ti o tom ani
nemají potuchy, že konají něco špatného a mimo
zcela izolované soukromé vody to vidím černě.
My takovou izolovanou vodu do povodně v roce 1997
měli a už nemáme, protože s povodní přišli ti
stříbrňáci, střevličky a do prvé zimy pár kaprů
a amurů. Pod ledem přežili karasi a střevličky
a vodu doslova zamořili, protože dravé ryby tam
nepřežijí kyslíkový deficit. Občas se tam chytí
i zlaťák(karas obecný), ale je to spíše výjimka.
Představa tuto vodu ale slovit a nebo otrávit
mne děsí, protože jsou potravou ledňáčkům a
jiným predátorům, jež tak hojně prostřený stůl
jinde nenacházejí.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

21.12.2023 17:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Nejsme ve sporu, je mi jasne ze 100% neni presvedcitelnych, ale kdyby par % namisto stribraku v techto nadrzkach drzelo obecnaky, a cilene se starali aby tam stribraci nebyli (domluva s ostatnima chlapama v dedine atd.), bude to uspech jako hrom.

JInak k tem predatorum - a co takhle kdyby namisto stribraku a strevlicky lovili obecnaky a slunky, jak to cinili stovky a tisice let?

Debata o eliminaci nepuvodnich ryb je spojena s tim, aby se "vycistily" lokality pro nase vzacne druhy, resp. dnes vzacne, jeste nedavno vsude hojne.

Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.12.2023 21:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Nedá se tam po zimě vysadit dospělé predátory a na podzim je zase agregátem vylovit a přezimovat v nějaké lepší vodě, kde by přežili?
Ptám se možná blbě, moc o tom nevím, třeba to z nějakých důvodů nejde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.12.2023 17:24 Reaguje na Radim Polášek
Agregát má určitý dosah a dravec nečeká,
až se k němu přiblížíte, pokud to není
třeba tok, jehož celou šířku tím agregátem zasáhnete. Ty dravce by šlo odlovit i na udici, ale to by tam ten
lov musel někdo povolit, který si to
ale nepřeje. Oni je ale raději nechají uhynout, než je nechat odlovit. Asi už
tušíte kdo o tom rozhoduje a proč. Oni
nemají rádi rybáře a než je tam pustit,
tak ty dravce raději nechají vymřít a
poví vám, že to tak chtěla příroda!
Odpovědět
PN

Petr Novotný

29.12.2023 18:08 Reaguje na Michal Krátký
Tak samozřejme by se člověk mohl řídit heslem: "Kdo nic nedělá, ten nic nezkazí". Ale prostě jsem měl v sobě myšlenku a tu jsem chtěl zrealizovat a zdálo se mi to jako dobrý nápad, kterému jsem věnoval určité úsilí a věřil jsem (resp. stále věřím), že dělám dobrou věc. A pokud se mi podaří tůň "vyčistit", tak se tam pokusím v záchraně karase obecného pokračovat. Pokud se na základě tohoto článku někdo ozve a bude mě "metodicky" vést, tak se tomu určitě nebudu bránit.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist