Radim Tolasz: Výuka změny klimatu
1. Podle IPCC prý máme jen 12 let do okamžiku, kdy nebude možné změny klimatu zvrátit.
Nic takového panel neříká, je to jen mediálně šířený a snadno ověřitelný omyl (např. ZDE).
2. Bert Bolin a jeho návrh na zvrácení ochlazování pomocí fosilních paliv.
Tuto teorii jsem zde četl poprvé a nikde se mi ji nepodařilo ověřit. Že bych jen špatně hledal? Základní info o Bertu Bolinovi ZDE.
3. Pracoviště zabývající se tvorbou klimatických modelů v Británii mělo zásadní vliv na vznik IPCC.
IPCC vzniklo jako výsledek společných dohod WMO a UNEP. Jak znám diplomatickou těžkopádnost mezinárodních vyjednávání, tak jedna britská instituce by tento proces nebyla schopna nijak urychlit. Je to nesmysl.
4. IPCC se zabývá zcela dominantně vlivy člověka.
Jedná se asi jen o autorovo nepochopení podstaty klimatického systému. Nebo nic od IPCC nečetl. Nebo záměrná lež určená žákům, studentům, učitelům? Kde to jsme?
5. IPCC svá výsledná stanoviska vytváří na základě konsensu, tedy hlasováním.
Autor zcela nepokrytě lže. Zprávy IPCC jsou autorská díla, na kterých se autoři jistě musí dohodnout. To platí vždy, když něco píšou dva nebo i sto autorů. IPCC však o obsahu těchto děl nejedná, nehlasuje, ani nehledá konsensus. Panel se zabývá pouze stručným shrnutím, tzv. Summary for Policymakers, což je dnes cca 30 stran výpisků z Reportu o tisících stranách. A hledá konsensus na tom, jak toto shrnutí prezentovat. Ani zde se dohoda nehledá hlasováním. A napsat, že tedy moderní věda nestojí na důkazech, je lež.
6. Hlavním poselstvím zprávy IPCC z roku 1990 je oteplování vlivem přirozené variability klimatu.
Já jsem tuto zprávu četl a žádné takové poselství jsem v ní nenašel. Naopak, už tato zpráva obsahuje výzvy ke snižování emisí skleníkových plynů a k péči o krajinu. Proč asi?
7. V páté zprávě IPCC z roku 2013 je uvedeno, že za oteplování mohou z 95 % lidé.
Nic takového tam není. Autor by si měl i tuto zprávu přečíst (nejlépe přímo ZDE).
8. V době kamenné panovaly podstatné vyšší teploty než dnes.
Snad jedině když srovnáme dnešní (15. 11. 2019) teplotu s proxy průměrem doby kamenné. Ale takto se teplota fakt neporovnává!
9. Kdyby se skutečně oteplovalo, mělo by hurikánů ubývat.
To je výsměch. Vznik hurikánů souvisí hlavně s povrchovou teplotou oceánů, ne s gradientem teploty mezi tropy a póly. S rostoucí teplotou přízemní atmosféry roste i teplota povrchu oceánů. To asi neznamená, že bude méně hurikánů, že ne? Hurikány totiž berou energii hlavně z latentního tepla vody, vypařené z oceánu. Při vyšší teplotě roste výpar i množství latentního tepla. A jedna věc je množství hurikánů, další jejich intenzita.
10. I proto se začalo hovořit o změnách klimatu místo oteplování.
Už dlouho přemýšlím, kde tento nesmysl vznikl. Fakt by mě zajímalo, kdy k této změně názvosloví došlo? Je to výmysl. Všichni klimatologové totiž ví, že oteplování je jen jedním z projevů (podmnožinou) změn klimatu. Dalšími jsou třeba cirkulační změny nebo změny v rozložení srážek, ke kterým také dochází.
11. Popis vlivu vodní páry a CO2 na skleníkový efekt.
Nemám sílu, stačí si přečíst jeden z mých předchozích textů o CO2 nebo cokoliv jiného, vědeckého, o skleníkových plynech. Nikomu to nevnucuju, ale pokud chce někdo psát a diskutovat o změnách klimatu, měl by to udělat.
12. Moře uvolňují ročně do atmosféry 80 Gt CO2, lidská činnost vyprodukuje jen 7 Gt.
Ta čísla příliš nesedí. Člověk uvolňuje do atmosféry cca 40 Gt CO2, ne 7 Gt. A moře, přesněji oceány a moře, uvolňují cca 80 Gt uhlíku, nikoliv CO2, což je cca 300 Gt CO2. A celé je to komplikováno ještě uhlíkovou bilancí vegetace. Jednoduchý je však výsledek. Uhlíkový cyklus si dnes poradí zhruba s polovinou antropogenních emisí CO2 – 20 Gt vstřebá a 20 Gt zůstává v atmosféře. A pro méně chápavé snadno pochopitelný příklad. Budete-li mít plný bazén, do kterého přiteče 1000 l/s a odteče 1000 l/s, pak stačí zvýšit přítok jen o 0,1 l/s a bazén po čase také přeteče (což může trošku komplikovat výpar, ale v klimatologii není nic takto přímočaré). Jde o bilanci, ne o jednotlivé toky. Navíc nejde jen o množství plynu, ale i o jeho „účinnost“.
13. Odborníci na údržbu krajiny tvrdí, že za oteplování může úbytek zeleně.
To je zajímavá teorie. Kolik zeleně ubylo za zmíněných 150 let nad oceány a v Arktidě? Tam se totiž také otepluje. A v Arktidě dokonce úplně nejvíce! To krajinářům v jejich teorii nepřekáží? Ale ano, odlesnění a vysušení má vliv na regionální a lokální klima. Asi však ne v oceánech a kolem pólů – a tedy na 74 % plochy globálně se oteplující Země (plocha oceánů a Antarktidy). Příčinu nacházíme jinde.
14. 2000 ha má tepelný výkon jako Temelín?
A co teprve celá Sahara s rozlohou 926 900 000 ha, to je výkon více než 400 000 Temelínů postavených vedle sebe!
15. Klimatické modely opomíjejí vodní páru, vegetaci nebo oceán.
To platilo v 70. letech minulého století. Dnes už jsou modely o dost dále. První čistě radiační modely před mnoha desítkami let nebyly v souladu s realitou. To se výrazně zlepšilo až u radiačně-konvektivních modelů. A to „konvektivní“ znamená, že modely začaly počítat s vodní parou, jejími transformacemi a toky tepla, které vodní pára přenáší. Modely musejí počítat s vodní parou, jinak by nemohly modelovat například srážky a oblačnost.
16. Chemtrails?
Pomiňme, že je to nesmysl, ale autor by mohl být trošku konzistentní alespoň ve vlastních nesmyslech. Zde dokládá snahy o ochlazení pomocí chemtrails, o odstavec dříve sděluje, že vysoká oblačnost atmosféru otepluje. Jak to tedy vlastně myslí? Nebo raději nemyslí?
17. Bondovy cykly
Dlouhodobé cykly související s přirozenými, většinou astronomickými, faktory, které utvářejí naše klima, mají pro hodnocení aktuálních změn klimatu jednu velkou nevýhodu. Jejich délka je většinou neporovnatelná s délkou lidského života. I známé Bondovy cykly měly délku cca od 800 do 2300 let. Pokud tedy poslední vrcholil někdy kolem roku 1500, můžeme další chladnou periodu čekat někdy v letech 2300 až 3800, pokud nebude ten aktuální cyklus delší nebo kratší. A trošku fyzikální problém je v tom, že jsou tyto cykly konstruovány na základě korelací s geologickými projevy. A jak víme, korelace není důkazem příčiny. Zesílení skleníkového efektu také není postaveno na korelaci, i když se to někdy tvrdí.
18. Změny klimatu probíhaly i v holocénu a CO2 za ně nebyl zodpovědný. Proč by měl být zodpovědný dnes?
Směšný argument. Člověk vždy chodil pěšky, nemůže tedy dnes jezdit na kole? Co byste řekli zloději, který se obhajuje tím, že se kradlo i v době, kdy on ještě nebyl na světě a že to je důkaz jeho neviny?
19. Americké vlády do klimatického výzkumu mezi lety 1989 a 2009 daly 32 mld. USD.
Náklady na klimatický výzkum (a je otázkou, co vše je v těchto číslech zahrnuto) se zdají být obrovské. Omlouvám se, ale použiju hodně podpásový úder. Těchto 32 mld. USD za 21 let odpovídá v průměru 1,5 mld. USD za rok. Podle aktuálních statistik vydaly USA v roce 2018 celkem 649 mld. USD na zbrojení. Jinými slovy, na zbraně jde z rozpočtu USA 400x více peněz než na výzkum klimatu. To jen tak pro srovnání, jak se mají vědci v USA dobře.
Umím pochopit, že se někdo potřebuje na změnách klimatu zviditelnit, i když jim nerozumí. Chápu, že některé aktuální požadavky aktivistů nebo realizace klimatických opatření v minulosti nejsou a nebyly mnoha politikům, ekonomům, novinářům, takyexpertům a dalším příliš po chuti. Ani já nepovažuji vše kolem změny klimatu za ideální. Ale pojďme už konečně diskutovat právě o ekonomice a celkové smysluplnosti jednotlivých opatření, o jejich sociálních, zdravotních a dalších dopadech, výhodách a nevýhodách. Pojďme hodnotit naše možnosti a možnosti naší pomoci s opatřeními jinde. Zkrátka, každý rozumíme tomu svému, tak dejme své znalosti dohromady.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (45)
Karel Zvářal
20.11.2019 07:50Miroslav Vinkler
20.11.2019 10:3413(vliv zeleně)
14. (Sahara -Temelín)
15.(opomíjení vodní páry)
ad 13 + 14
Namátkou jsem se pokusil dohledat údaj o velikosti plochy globálně člověkem zastavěnou . Z různých zdrojů lze dovodit, že se jedná o 4/5 plochy Číny (9 597 000 km²) ,tedy o něco méně než plocha Sahary
9 269 000 km2) ,jak výstižně uvádí autor "odpovídající výkonu 400 000 Temelínů.
Otázka zní - Může takový pevninský úbytek latentní energie ve prospěch energie pocitové (zjevné) ovlivnit globální energetické toky ? Podotýkám , že latentní energie je přímo svázána s evapotranspirací = toky vodní páry do atmosféry.
ad 15. Autor tvrdí "Modely musejí počítat s vodní parou" a dále sám,viz odkaz i toto :
" Já považuji tyto souvislosti za docela jasné. Můžeme se uklidňovat tím, že vodní pára je podstatně významnější skleníkový plyn nebo tím, že 415 ppm CO2 není ani zdaleka nejvyšší koncentrace tohoto plynu v atmosféře v historii Země. To samozřejmě ano, ale jak jsem se pokusil vysvětlit, každá molekula se v atmosféře počítá ...
K tomu dodávám - každý watt se v atmosféře taky počítá a pára je podstatně silnější energetický nosič než C02.
K tvrzení autora- "Kolik zeleně ubylo za zmíněných 150 let nad oceány a v Arktidě? Tam se totiž také otepluje..."
To snad nemyslíte vážně ? Každý přece ví, že atmosféru netvoří homogenní a izotropní obal nad povrchem Země. Jde přece o komplikovaný systém oblastí a buněk, které se vyznačují zcela jinými fyzikálními vlastnostmi a různými vazbami mezi sebou.
Souvětí sice končíte tvrzením " Příčinu nacházíme jinde." , ale kde,to už se čtenář nedozví.
Závěr : problematika dopadů změny pevninských energetických toků (změna latentní/zjevná energie) jako důsledek antropogenní činnosti v globálním měřítku není brána IPCC v potaz. Vše se vysvětluje pouze a jenom jako primární vliv emisí CO2, což nepovažuji za správné.
Ladislav Metelka
20.11.2019 19:36 Reaguje na Miroslav VinklerA 2. Problém arktidy je v tom, že se tam otepluje nejrychleji na zemi. Rychleji než v mírných šířkách. To pouhým transportem tepla odjinud nevysvětlíte.
Miroslav Vinkler
20.11.2019 20:33 Reaguje na Ladislav Metelka!!! Dodnes není známo matematické řešení těchto rovnic a ani není známo, zda takové řešení vůbec existuje !!!
Také je známo, že některé spojené modely atmosféry a oceánů však nezpůsobují kolaps z globálního oteplování, a to v důsledku některých dosud ne zcela pochopených procesů zpětné vazby.
viz :
https://stephenschneider.stanford.edu/Climate/Climate_Impacts/WhatIsTheProbability.html
Miroslav Vinkler
21.11.2019 04:18 Reaguje naSe stejným technickým vybavením máme úspěšnost měsíčních předpovědí " u teplot kolem 75%, u srážek kolem 65%. Předpověď na třetí a čtvrtý týden se často blíží dlouhodobým klimatickým hodnotám pro příslušná období. " (zdroj ČHMÚ)
Což však IPCC nebrání na modelech ,zjevně zatížených značnou mírou neurčitosti, dokazovat, že věci se mají tak a ne jinak.
Teorie biotické pumpy, dokládající vztah na distribuci srážek mezi pevninou a oceány ve vazbě na rozsáhlou pevninskou deforestaci (což není nic jiného nežli změna energetických vazeb latentní/zjevné teplo) modely ICPP NEZNAJÍ.
Je zde určitá analogie mezi středověkým učením svaté církve římské (země je středem vesmíru) a Koperníkovým modelem vesmíru (heliocentrický) ,které byly ve sporu.
Vadí mi rigidnost postojů IPCC ,která se odmítá bavit o možnosti , že stávající modely by mohly být doplněny či upřesněny v tomto smyslu.
Zjevně je problém jediný -- prosazený obchodní model se skleníkovými plyny s obratem 164 mld. USD r.2018 a spojený s některými jmény z IPCC
by se musel revidovat. ---(což nelze připustit)
Jan Šimůnek
21.11.2019 08:24 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
22.11.2019 11:13 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
22.11.2019 15:40 Reaguje na Ladislav Metelkarovnic popisující vývoj atmosféry jsou nelineární. Jednou z vlastností těchto systémů je, že i při přesném řešení těchto rovnic chyba v počátečních datech se s časem předpovědi zvětšuje
EXPONENCIÁLNĚ.
Protože nemůžeme SOUČASNÝM měřením přesně zjistit počáteční stav atmosféry, a navíc numerickou integrací přidáváme další chyby, tak po určité době se celková chyba zvětší
natolik, že naše předpověď již neodpovídá skutečnosti.Pro pro mnohé fyzikální děje není možná kauzální předpověď na další časovou dobu.
Ladislav Metelka
22.11.2019 16:16 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
22.11.2019 19:43 Reaguje na Ladislav Metelkavstoupit lidský faktor, a to minimálně v rozsahu volby validačních charakteristik
a souvisejících metod.
/to tvrdí Ústav výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Brno 2019 /
Miroslav Vinkler
23.11.2019 09:13 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
23.11.2019 16:11 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
22.11.2019 11:10 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
22.11.2019 15:41 Reaguje na Ladislav Metelkapotřebujeme.
a) sluneční činnost b) vliv změn pohybu Země kolem Slunce c) geografické rozložení toku tepla po povrchu d) vazby při absorbování energie přicházející ze Slunce Zemí a vyzařování této energie do vesmíru.
e) vyzařování energie do vesmíru v množství
skleníkových plynů jako je vodní pára, kysličník uhličitý, metan a ozón....
Předpověď vývoje klimatu na Zemi je v současné době seriózním způsobem nerealizovatelná.
Čímž netvrdím, že emise CO2 se nepodílejí na změně klimatu.
Tvrdím však, že při současné úrovni poznání rigidně tvrdit, že viníkem je pouze a jenom CO2 je nedůvodné a neopodstatněné.
Ladislav Metelka
22.11.2019 16:21 Reaguje na Miroslav VinklerOvšem on taky nikdo netvrdí, že za to může jen a pouze CO2
Miroslav Vinkler
22.11.2019 19:37 Reaguje na Ladislav Metelkaad b) přesně také neznáme vliv změn pohybu Země kolem Slunce, jako je elipticita dráhy Země kolem Slunce a
precese směru zemské osy na množství energie přicházejícího k nám ze Slunce
ad c) neumíme předpovědět např. sopečnou činnost
Asi jednou z nejpravděpodobnějších hlavních příčin kolísání teploty je sluneční činnost. O jejím vlivu se usuzuje ze sledování vývoje slunečních skvrn. Její vliv na klima také
do jisté míry potvrzuje nízká sluneční aktivita (Maurerovo minimum) v období malé doby ledové na začátku druhé poloviny druhého tisíciletí.
Až dokážeme na základě metod předpovědi klimatu rekonstruovat průběh klimatu v Evropě v průběhu posledního tisícíletí bez použití průběhu známých naměřených dat
v tomto tisíciletí, se kterými ji pak porovnáme, a zjistíme shodu, pak snad bude důvodné tvrdit, že předpovědi klimatu již rozumíme.
Ladislav Metelka
22.11.2019 21:21 Reaguje na Miroslav Vinklerad b) parametry dráhy Země kolem Slunce se za těch posledních 100 let prakticky nezměnily a za dalších 100 let prakticky nezmění.
ad c) není klimatologie.
Posledních 40 let intenzita slunečního záření nerostla. Teploty ano. Jak to?
Miroslav Vinkler
23.11.2019 10:00 Reaguje na Ladislav MetelkaMenšinové názory ,včetně mého, upozorňují , že ve svatém zápalu se některé věci opomíjejí , jiné se"upravují" , aby lépe odpovídaly faktům apod. Nežádá se přece nic jiného než aby výhrady byly přezkoumány a nejlépe vyvráceny. Což se ovšem neděje.
Ladislav Metelka
23.11.2019 16:13 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
23.11.2019 14:39 Reaguje na Ladislav MetelkaJiří Svoboda
20.11.2019 10:57Toto je hodně nepochopitelně napsáno. Já jsem přesvědčen, že těch 20 Gt vstřebají hlavně postupně se okyselující oceány. To totiž odovídá elementární termodynamice, protože rozpustnost plynů v kapalinách klesá s teplotou ale roste s parciálním tlakem plynu nad kapalinou. Teplota oceánů sice roste a rozpustnost CO2 v něm při konstantním složení atmosféry klesá, v atmosféře ale CO2 rapidně přibývá a tak rozpustnost CO2 v oceánech v souhrnu roste. Proto jsou dnes oceány podsyceny CO2 a CO2 absorbují.
Samozřejmě by bylo možné bazén osadit objemovým čerpadlem, které takhle nefunguje, ale to by bylo proti zdravému rozumu i dobré technické praxi a nevěřím, že by něco podobného dělala příroda :-)
Jiří Svoboda
20.11.2019 16:27 Reaguje naVladimir Mertan
20.11.2019 18:05Jaroslav Štemberk
21.11.2019 01:59Jan Šimůnek
21.11.2019 08:23 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkJan Šimůnek
25.11.2019 09:40https://drive.google.com/file/d/18vukKyl85eyATWKeiXorEkzKu48xYx05/view?fbclid=IwAR0d661GjctsO6fLXTferX2AusMctOnmxeAdXujCNqJFqYzo0QhIelIevcs
i když je otázka, jak dlouho to tam bude.
Odkaz je citován z článku pana Karla Dolejšího na Britských listech
https://www.blisty.cz/art/97709-klimakult-cili-eristicke-hody.html
a jak obvykle s BL nesouhlasím, tak faktem je, že pana autora překonaly tím, že citovaly kritizovaný materiál. Pan autor nám naopak předvádí návrat do normalizace, kdy jsme všichni povinně museli odsoudit Chartu 77, ale nesměli jsme se seznámit s jejím obsahem. Obávám se tedy, že to demonstruje, nakolik jsou klimatologové pro demokracii nebezpečnější než zastydlí bolševici z Britských listů.
Jan Šimůnek
25.11.2019 11:34ad 2 Existují pozorování, hypotéza a vědecká fakta o emisích a teplotě. Směřují k tomu, že některé složky emisí (které jsme zlikvidovali po roce 1989) mají "antiskleníkový efekt". Především se jedná o oxidy síry, ať už volné, nebo rozpuštění v kapénkách vody. Jinými slovy: Část oteplení po roce 1989 může být z tohoto zdroje a nikoli z CO2. Aktivní vypouštění těchto látek do ovzduší by mohlo naopak oteplování zvrátit jednodušeji (a mnohonásobně levněji) než boj proti CO2. Jestli je to spojeno se jménem Bolin, opravdu nevím.
ad 3 Nedávno prošlo i našimi sdělovacími prostředky, že IPCC je dítkem boje premiérky Thatcherové proti hornickým (doly na uhlí) odborům. Účelem jeho vzniku bylo podat důkazy (bez ohledu na realitu), že spalování uhlí škodí a snížit tím jeho odbyt, aby klesla jeho cena a tím zase potenciál dopadu stávek horníků. Je jasné, že u kolébky IPCC stály především britské instituce (snažící se zavděčit premiérce), a že celkové zadání pro IPCC mělo politický, nikoli vědecký charakter.
ad 4 IPCC jednoznačně zdůrazňuje antropogenní vlivy a potlačuje ty ostatní. Pokud to nedělá, sorry, ale "zvonku to tak vyzerá". A opět, pokud jde o desinterpretaci, měl by proti ní oficiálně IPCC vystoupit, jinak platí to, co v bodě 1.
ad 5 Obávám se, že nalézání konsensu se jinak, než nějakou formou hlasování, byť se tomu formálně třeba říká jinak, dělat nedá.
ad 6 + 7 IPCC stále více "přitvrzuje" v oblasti antropogennosti klimatu, což je neoddiskutovatelný fakt.
ad 8 Ano, proxydata jednoznačně ukazují řadu teplejších (a to výrazně) klimatických epizod jak v prehistorii tak v rámci historického období. Snahou IPCC je tuto skutečnost zamlžit nebo popřít. Viz "Použij Mikeův trik na zamaskování středověkého oteplení" v rámci "Climategate".
ad 9 Proč jsou hurikány na Jupiteru, byť tam není oceán?
ad 10 O "klimatické změně" se začalo hovořit v období, kdy se více než 10 let neoteplovalo, byť hladina CO2 šla kontinuálně nahoru (což IMHO dokazuje, že vztah mezi teplotou a CO2 zdaleka není tak úzký, tak tvrdí IPCC a další klimaalarmistické organizace). Soudruzi se prostě začali zichrovat pro eventualitu, že by se začlo ochlazovat. Divím se, že to pan autor neví. Na druhé straně to ukazuje, že si naprosto nejsou "jistí v kramflecích".
ad 11 Mnozí klimaskeptici podrobně studovali materiály z IPCC a další klimaalarmistické bludy, aniž by tam našli zmínku o vodní páře (a vůbec vyhodnocení vody v atmosféře na klima). Pára se prostě alarmistům nehodí do krámu.
ad 12 "Bazénový model" byl kritizován v diskusi výš. Dodávám k tomu jen skutečnost, že prokazatelně prakticky celosvětově dochází k zazeleňování pouští (což je spíš pozitivní efekt a v dlouhodobém měřítku povede spíše k ochlazení planety) tím mechanismem, že rostliny v aridních oblastech mohou mít méně dýchacích průduchů a méně je otevírat, takže potřebné množství CO2 pro fotosyntézu získají za nižších ztrát vody.
Tento jev také validizuje a zvěrohodňuje paleoklimatologické údaje o epizodách s vyšší koncentrací CO2 v atmosféře v dávné minulosti Země (založených na studiu dýchacích průduchů u fosolizovaných rostlin), aniž by to CO2 bylo antropogenní, a aniž by jeho vysoká koncentrace v atmosféře znamenala katastrofu, o jaké bájí klimaalarmisté.
ad 13 Pro Arktidu je, co do teploty, kritická Sibiř, případně sever Kanady a Aljaška. Tam všude se odlesňuje (z nejrůznějších důvodů). Na Sibiři leží i "severní pól mrazu", což je dáno tím, že na samotném pólu je moře, které tuto oblast ohřívá.
ad 14 Proto je vyšší CO2 a následné zazeleňování pouští jev spíše pozitivní.
ad 15 Vodní pára. Autor s ní počítá jen jako s mediem, přenášejícím teplo, ne jako se skleníkovým plynem. To mluví za vše.
ad 16 Opět existují teorie, podle nichž kondenzační pruhy zvyšují albedo planety, a tudíž planetu ochlazují.
ad 17 Existuje více dlouhodobých cyklů oteplování / ochlazování s různými periodami. Klimaalarmisté je ovšem popírají, protože se jim nehodí do krámu.
ad 18 "Dycky jsem si dávala šperky na okenní parapet a dycky zmizely. Akorát tentokrát jsem viděla tamtoho pána, jak jde kolem. To bude asi ten zloděj!" (paní zapomenula na to že existuje pták jménem straka).
Jinak na odmítnutí představy, že je současný tepelný výkyv ryze či z převažující části antropogenní, stačí prostá Occamova břitva, kterou lidstvo intelektuálně vlastní od středověku.
ad 19 Náklady na zbrojení (které do jisté míry odrazují potenciální nepřátele od klasického vojenského útoku a nutí je jít do "hybridních válek" apod.) jsou neporovnatelné se splachováním peněz do záchodu, definovaného jako výzkum klimaalarmistických bludů (ten by spíš měli zkoumat psychologové a psychiatři) a podporu OZE (ta je naprosto a ničím neomluvitelná).
Jinak obecně: Ten článek v učitelských novinách je spíš přínos, rozhodně větší, než blábolení greténů nad materiály IPCC. A je dobře, že jsou naši učitelé spíše skeptičtí, než aby naletěli na každou krávovinu typu antropogenního globálního oteplování.
Ladislav Metelka
25.11.2019 13:21 Reaguje na Jan ŠimůnekAd 4) Jen jste něco nepochopil. Přečtěte si ty zprávy.
Ad 5) Diskutuje se až do té doby, než vznikne řešení, přijatelné pro všechny.
Ad 9) Vnitřní teplo.
Ad 10) O klimatické změně se mluví už nějakých 30 let. Váš problém, že jste si nevšiml.
Ad 11) Klimaskeptická lež, s vodou a vodní parou se počítá už mnoho desítek let.
Ad 15) Nesmysl, skleníkový efekt vodní páry je v modelech už dlouho.
Ad 16) Ale také zabraňují odchodu IR záření z nižších vrstev atmosféry do kosmu, tedy oteplují.
Ad 17) To není Occamova břitva, co předvádíte. To je pouhé popírání.
Měl byste trochu víc studovat a míň nechat ideologii, aby s Vámi mlátila o zem...
Jan Šimůnek
25.11.2019 19:15 Reaguje na Ladislav Metelkaad 4 Prostě na nezasvěceného to takto působí. Já si, sakra, jako spisovatel musím dávat zatracený pozor aby věty nebo odstavce v mých textech nepřipouštěly dvojí (či vícenásobný) výklad. Tak ať se, soudruzi, snaží, stejně za to mají víc, než já za conanovky. Navíc by měli psát v jednoduchých a nejlépe holých větách, aby nevznikly další posuny významu při překladech.
ad 5 Ještě by mohli (IPCC) ukrást katolíkům conclave, nicméně vše se nakonec točí kolem toho, kolik lidí je pro jakou variantu.
ad 9 Není to úplně jasné, protože jejich intenzita se zvýšila v časové souvislosti s "antropogenním" oteplováním na Zemi.
ad 10 Pokud vím, tak ještě na začátku tohoto tisíciletí jednoznačně převažoval termín "oteplování". Až po dlouhé stagnaci teplot se i naši soudruzi přejmenovali na "Institut klimatické změny" (nebo tak nějak), předtím se oteplovali.
ad 11 Vzhledem k tomu, že více lidí tam tu páru hledalo a nenašlo, se raději zdržím komentáře.
ad 15 Autor ovšem tento efekt vody nezmiňuje.
ad 16 Obávám se, že rozhodující je ta energie, která se vůbec na Zemi nedostane a je odražena mraky do vesmíru.
ad 18 (nikoli 17) Occamova břitva se prostě přesně takto použít dá.
Ladislav Metelka
26.11.2019 09:14 Reaguje na Jan Šimůnekad 9) To máte odkud?
ad 10) Oteplování a změna klimatu není totéž. Oteplování je jen jedním z projevů změn klimatu. Jsou tu i další projevy.
ad 11) Podívejte se na http://www.umr-cnrm.fr/gmgec/arpege-climat/ARPCLI-V5.2/doca/doca.html. V kapitolách "Radiation", "Clouds and turbulence" nebo "Convection" máte vodní páry habaděj. Stejně tak jako v popisu SURFEXu.
ad 15)Odkaz viz výše, kapitola "Radiation", podkapitola 3 "Longwave radiation...".
ad 16) I kdyby na Zemi žádná energie nedopadala, působily by oteplování.
Jan Šimůnek
26.11.2019 17:57 Reaguje na Ladislav Metelkaad 9) Popisovaly to průběžně astronomické servery. Včetně vzniku červené skvrny "junior", signalizujícího právě výrazné zesílení intenzity bouří na Jupiteru.
ad 10) Souhlas, nicméně to oteplování asi jako jediné vůbec má cenu řešit.
ad 11) Časem se podívám.
ad 15) reaguji na autorův text výše, ne na materiály IPCC
ad 16) To je sporné, protože Země asi nemá dostatek zdrojů tepla, aby to tyhle mraky zachránily. Museli bychom mít atmosféru srovnatelnou s Venuší a ze samých skleníkových plynů, aby byla na povrchu Země coby osamělé planety mimo hvězdnou soustavu voda v kapalném skupenství. Stávající zemská atmosféra by vymrzla (jako na Plutu) a zbylo by halo ze vzácných plynů. Astronomie ( a zejména exoplanetologové) to má již vyřešeno.
Druhou věcí je (učivo ZŠ, obávám se), že tyto atmosférické jevy odrážejí do vesmíru záření o vyšší energii, než je to, které odrážejí směrem k zemskému povrchu. Pochopitelně, hlavně sluneční, tudíž 1/2 dne. Nicméně IR záření (střed) má cca 1/80 energii proti středu viditelného světla (viz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_spektrum
a příslušný vztah mezi frekvencí a energií ze školní fyziky
E=hf,
kde f je frekvence vlnění ( v případě světla souvisí frekvence s jeho barvou) a h je Planckova konstanta
),
takže tyto jevy, počítám, odrazí do vesmíru víc energie než kolik jí zadrží.
To je prostě rozdíl mezi krystalky vody a skleníkovým plynem (který do vesmíru nic neodráží).
Ladislav Metelka
26.11.2019 18:39 Reaguje na Jan Šimůnekad 9) nemusí souviset se změnou teploty
ad 15) To není z IPCC...
Ad 16) Více enrgie přichází v průměru na zemský povrch ve formě IR záření atmosféry než v podobě krátkovlnného slunečního záření. To jen na okraj...
Jan Šimůnek
27.11.2019 06:33 Reaguje na Ladislav MetelkaTedy, pardon, IPCC je politická, nikoli vědecká, organizace, a do politiky takovéto bláboly naopak zcela legitimně patří.
ad 9 Pokud vím, tak panuje vysoká míra shody nad vyšším příkonem energie ze Slunce. Alespoň se mi nepodařilo na jiné vysvětlení narazit.
Je to, pochopitelně, energie naprosto zázračná, která míjí Zemi, a tudíž se nijak nepodílí na současné klimatické změně :-)
ad 15 Nikdy jsem netvrdil, že je. Je to v autorově textu výše.
ad 16 Vzhledem k nepoměru energie příslušných fotonů a k tomu, že astronomické modely pro planety s ovzduším pozemského typu říkají něco jiného, bych to rád viděl někde exaktně spočítané.
Ladislav Metelka
27.11.2019 11:02 Reaguje na Jan Šimůnekad 9) Tak proč se za 40 let nepodařilo nic takového naměřit?
ad 16) https://www.nasa.gov/feature/langley/what-is-earth-s-energy-budget-five-questions-with-a-guy-who-knows
Jan Šimůnek
27.11.2019 18:10 Reaguje na Ladislav MetelkaMateriál vystavený na vašem odkazu by se docela hodil do učebnice Vlastivědy pro čtvrtou obecnou.
Jinak je to cosi, co rozhodně neodpovídá na otázku, jak zvýšení oblačnosti o 10% kondenzačními pruhy změní odraz směrem nahoru do vesmíru a dolů k zemi. Desetileté průměry jako jedno číslo (bez udání rozptylu nebo podobných charakteristik, jak moc to kolísá) jsou opravdu jen pro nějaké užití na ZŠ nebo pro názornou agitaci.
Pokud tohle klimatologie považuje za "vědecký výstup", pak jsem velice sorry.
A protože jsem viděl od alarmistů prakticky jen takovéto "vědecké materiály", tak "trpím předsudky" (bod 4)
Je otázka (bod 9), co se měřilo, jak se to měřilo jaké bylo politické zadání, co se má naměřit.
Důležité je, že už 11letý sluneční cyklus velice dobře koreluje s klimatickými změnami, delší cykly slunečních skvrn ještě více. Viz cyklus malých dob ledových, střídaných klimatickými optimy s vyššími teplotami, než jsou současné. Pokud měření tyto věci nezachycují, pak se asi měří špatně. Proxydata typu poměrů některých izotopů rozdíly ve sluneční aktivitě zaznamenávají, tímto způsobem byla také rekonstruována starší klimatická minima a optima a jejich korelace s výkyvy ve sluneční aktivity.
Ladislav Metelka
28.11.2019 08:14 Reaguje na Jan Šimůnekad 9) Měřilo se to z družic. https://www.pmodwrc.ch/en/research-development/solar-physics/tsi-composite/. A 11-letý sluneční cyklus nelze detekovat na klimatologických měřeních. Prakticky jediná věc, kde se projevuje, je množství ozonu.
Jan Šimůnek
28.11.2019 08:51 Reaguje na Ladislav MetelkaNicméně fatálním hendikepem IPCC jsou obludné střety zájmů jeho členů, které nezmizely ani s odchodem profláknutého Pachaurího. Takovýto zdroj informací je z vědeckého hlediska absolutně nevhodný a nepřijatelný.