Tomáš Voltr: Jak to vypadá s podporou biometanu?
22.9.2021
Na ilustračním snímku bioplynová stanice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Plnění unijních cílů
Na ambiciózní plán Evropské komise s názvem Zelená dohoda pro Evropu s cílem uhlíkové neutrality EU do roku 2050 reagovala Česká republika řadou opatření. Jedním z nich je i dotační program "Nízkouhlíkové technologie", který lze využít také pro výstavbu bioplynových stanic vyrábějících biometan z biomasy.
Mimo dotace na výstavbu pak stát plánuje poskytovat i finanční podporu při výrobě elektrické energie z biomasy ve výši 9,5 procenta, u bioplynu dokonce 10,6 procenta hodnoty IRR (takzvané vnitřní výnosové procento, zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory). Podpora se bude vyplácet formou zeleného bonusu, jenž dorovná rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.
Čtvrtina spotřeby zemního plynu
Do konce desetiletí by v Česku na výrobu biometanu mohlo přejít asi 150 až 200 bioplynových stanic, odhaduje asociace CZ Biom. V roce 2030 by pak modernizované bioplynky i nově postavené biometanové stanice mohly vyrobit přibližně 500 milionů kubíků biometanu ročně, což odpovídá asi čtvrtině roční spotřeby zemního plynu v českých domácnostech.
S podobným odhadem počítá i Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu. Právě plynná paliva budou podle něj hrát důležitou roli při vykrývání odchylek ve výrobě elektřiny, které způsobuje nestálá výroba ze slunce a větru.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
WMO: extrémní projevy počasí zabíjely v letech 2011-2020 méně, škody byly vyšší
Ve zkratce o zkratce ESG. Dozvíte se skoro vše, co jste chtěli vědět, ale báli jste se na to jen pomyslet
Předseda COP28 čelí nové kritice kvůli odmítání postupného konce fosilních paliv
Další články autora |
Tomáš Voltr: Na skládkách stále končí energeticky využitelný odpad
Tomáš Voltr: Cítím jako morální povinnost, aby EFG investovala do další produkce biometanu
Tomáš Voltr: Na které zdroje se nová vláda zaměřuje a které stále opomíjí? Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
PH
Pavel Hanzl
22.9.2021 07:59Dobrý, dejme tomu. Tohle je krok jedna, ovšem druhým a důležitějším by bylo postavit veké fv elektrárny nejlépe ve vytěžených uhelných lomech a z jejich přetoků vyrábět zelený vodík.
Reakcí právě s biometanem vzniká syntetické palivo, což je zkapalnitelný plyn, něco jako LPG nebo CNG použitelný přímo do pístových (i snad leteckých) motorů, do palivových článků atd.
Odpovědět
Reakcí právě s biometanem vzniká syntetické palivo, což je zkapalnitelný plyn, něco jako LPG nebo CNG použitelný přímo do pístových (i snad leteckých) motorů, do palivových článků atd.
PD
Petr Dvořák
22.9.2021 09:46 Reaguje na Pavel HanzlCNG ≈ biometan ≈ metan
.. jinak z toho vodíku (a nutných dalších surovin, typicky CO2) umějí vyrobit i kapalná paliva typu nafty aj.
Odpovědět
.. jinak z toho vodíku (a nutných dalších surovin, typicky CO2) umějí vyrobit i kapalná paliva typu nafty aj.
PH
Pavel Hanzl
22.9.2021 10:01 Reaguje na Petr DvořákTím lépe. Otázkou je cena a energetická i technologická náročnost výroby. To by bylo ještě lepší, s tekutinami se lépe manipuluje a jsou bezpečnější.
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
22.9.2021 17:58 Reaguje na Pavel HanzlJe to docela náročné, jedná se o variaci Fischer-Tropschovy syntézy, pokud se nepletu. Dosahují ale účnnosti na hranici fyzikálních možností, cca 70%.
Je možná také biologická konverze vodíku na metan, snad i v rámci používaných technologií BPS, viz https://www.researchgate.net/publication/352923677_Biologicka_konverze_energeticky_bohatych_plynu_na_biometan .. což mi připadá jako docela zajímavá alternativa se synergickým efektem.
Odpovědět
Je možná také biologická konverze vodíku na metan, snad i v rámci používaných technologií BPS, viz https://www.researchgate.net/publication/352923677_Biologicka_konverze_energeticky_bohatych_plynu_na_biometan .. což mi připadá jako docela zajímavá alternativa se synergickým efektem.
GP
Galipoli Petr
23.9.2021 21:18 Reaguje na Petr DvořákUmíme ledacos. Problém je cena toho produktu. Fischer–tropschova syntéza uhlovodíků je známa od 20. let 20. století. Za války ji využívalo Japonsko a Německo, protože neměli ropu. Ale to bylo za války, kdy se na cenu moc nehledělo.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
22.9.2021 10:25Ta podpora by musela začít zvýšeným počtem hovězího dobytka. Což těžko nastane, dokud bude diktovat Brusel.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.9.2021 10:43 Reaguje na smějící se bestieBiometan se dá dělat z jaýchkoliv organických materiálů....
Odpovědět
ss
smějící se bestie
22.9.2021 11:30 Reaguje na Pavel HanzlJenomže ten hnůj je nejlepší a nejvíce by to prospělo zemědělství !
Odpovědět
Jakub Graňák
22.9.2021 12:36 Reaguje na smějící se bestieHnůj patří na pole, ne do nějaké pojebané bioplynky, digestát ničí půdu.
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
22.9.2021 18:04 Reaguje na Jakub GraňákNevím.. máte s tím zkušenost? Docela se o biopaliva zajímám, ale zatím mám pocit, že digestát i separát můžou dobře sloužit jako hnojivo, ale je třeba k nim přistupovat spíš jako k minerálnímu hnojivu a ne je považovat za náhradu hnoje nebo dokonce kompostu.
Asi bude záležet na parametrech fermentačního procesu a následném zpracování (např. aerobní kompostování s příměsí apod.). Myslím, že se to dá "vychytat", ale všeho s mírou, jako vždy.
Odpovědět
Asi bude záležet na parametrech fermentačního procesu a následném zpracování (např. aerobní kompostování s příměsí apod.). Myslím, že se to dá "vychytat", ale všeho s mírou, jako vždy.
Jakub Graňák
22.9.2021 18:41 Reaguje na Petr DvořákVelice chudé minerální hnojivo, nehledě k dalším problematickým vlastnostem, jako je úzký poměr C:N, vysoký obsah spatně rozložitených organických látek... Navíc ten dusík (amonný) v digestátu obsažený je velmi těkavý a pokud není rostlinami "okamžitě" přijímán vyfučí do atmosféry, což je např u zapravování digestátu do půdy v průběhu vegetace i podstatný technologický problém. Hnůj je zkrátka tisícinásobně lepší. Bioplynky by měly fungovat maximálně někde kolem velkých měst k likvidaci separovaného biologického odpadu z městských domácností, všechno ostatní (bioplyn z hnoje, zemědělských plodin) je dle mě zhovadilost
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
22.9.2021 22:47 Reaguje na Jakub GraňákA kdyby se to teoreticky následně zkompostovalo/zfermentovalo třeba se slámou, stejně jako mrva?
Odpovědět
Jakub Graňák
23.9.2021 09:15 Reaguje na Petr DvořákAle co tím vyřešíte? Zlepšíte poměr C:N. Trvalý úbytek organické složky v půdě ale nevytrhnete. Tu energii obsaženou v hnoji (obohacenou o bakteriální mikrofloru hovězího zažívacího traktu - také velmi důležitou) nutně potřebuje půda pro zdravý rozvoj půdního mikrobiomu. Míra eroze způsobená absencí humusu v půdě stále roste a s politikou energetického pěstování zemědělských plodin nabývá rozsahu drancování. Na půdu a především na její organicku složku vázaná biodiverzita setrvale klesá, je třeba si uvědomit že půdní organismy zpřístupňují živiny pěstovaným plodinám a tvoří základ potravního řetězce.
Tento problém nelze řešit jinak, než tím, že budete veškerou organickou hmotu (mimo sklizených plodin) vracet zpět do půdy. Viz níže příspěvek pana Macháčka, to co popisuje, je skutečně reálný scénář.
Odpovědět
Tento problém nelze řešit jinak, než tím, že budete veškerou organickou hmotu (mimo sklizených plodin) vracet zpět do půdy. Viz níže příspěvek pana Macháčka, to co popisuje, je skutečně reálný scénář.
PD
Petr Dvořák
23.9.2021 10:43 Reaguje na Jakub GraňákZlepším poměr C:N, abych imobilizoval dusík a zároveň přidám organickou hmotu bohatou na lignin. Řekněme, že bych odčerpal cca polovinu energie primární produkce a polovinu vrátil v co nejlepší formě. Minerální složku vrátím v podstatě všechnu.
Docela by mě zajímalo, jak by se při takovém scénáři vyvíjela půda.
Faktem je, že dnes se odveze úplně vše - a to i z pole s pšenicí, nejen s "biopalivy". A pak se to posype minerálním hnojivem. Takže ta degradace probíhá všude. Mám tady políčko asi 4 ha na kterém se zájmem pozoruji asi 10 let přirozenou sukcesi (místní se mi smějí..) a zkouším nějaké experimenty na menších ploškách (vč. biopaliv - např. některé trvalky mi připadají na zpracování na pelety aj. lepší než dřevo, menší vstup energie na dezintegraci, méně popelovin..).
Hned přes silnici sleduji lán asi 70 ha, celkem členitý terén, kde se točí pšenice a řepka, dvakrát tam byl za tu dobu oves .. ale všechno se odváží, včetně slámy, a že by tam někdy rozmetali hnůj jsem si nevšiml. Občas z něj něco spláchne voda, před pár lety při holomrazech byly závěje v pangejtech pokryté odvátou půdou.. Kdyby tam byl vytrvalý porost nějaké "energetické byliny" nebo plantáž vrb, tak by na tom ta půda byla nakonec lépe.
Jako nevím .. myslím, že to prostě jde dělat rozumně, jen chtít. Výhodu biopaliv vidím v tom, že je prakticky jediný OZE, který lze regulovat, resp. materiál lze libovolně dlouho skladovat a používat jako regulační zdroj.
Odpovědět
Docela by mě zajímalo, jak by se při takovém scénáři vyvíjela půda.
Faktem je, že dnes se odveze úplně vše - a to i z pole s pšenicí, nejen s "biopalivy". A pak se to posype minerálním hnojivem. Takže ta degradace probíhá všude. Mám tady políčko asi 4 ha na kterém se zájmem pozoruji asi 10 let přirozenou sukcesi (místní se mi smějí..) a zkouším nějaké experimenty na menších ploškách (vč. biopaliv - např. některé trvalky mi připadají na zpracování na pelety aj. lepší než dřevo, menší vstup energie na dezintegraci, méně popelovin..).
Hned přes silnici sleduji lán asi 70 ha, celkem členitý terén, kde se točí pšenice a řepka, dvakrát tam byl za tu dobu oves .. ale všechno se odváží, včetně slámy, a že by tam někdy rozmetali hnůj jsem si nevšiml. Občas z něj něco spláchne voda, před pár lety při holomrazech byly závěje v pangejtech pokryté odvátou půdou.. Kdyby tam byl vytrvalý porost nějaké "energetické byliny" nebo plantáž vrb, tak by na tom ta půda byla nakonec lépe.
Jako nevím .. myslím, že to prostě jde dělat rozumně, jen chtít. Výhodu biopaliv vidím v tom, že je prakticky jediný OZE, který lze regulovat, resp. materiál lze libovolně dlouho skladovat a používat jako regulační zdroj.
Jakub Graňák
24.9.2021 08:07 Reaguje na Petr DvořákNo jenže tady právě narážíme na problém, že potřebujeme veškerou organiku zpátky v půdě, stav půd už je nařadě míst alarmující. To co uvádíte ohledně střídání řepky a pšenice a odvozu slámy je právě důsledek pěstování potravinářských plodin pro energetické účely, řepka jde do nafty, pšenice do biolihu a sláma shoří v teplárně (na prajské už balíkují dokonce i slámu po řepce, aby shořela v teplárně).
Co se týče toho, jestli to lze dělat rozumně, je třeba brát v potaz, že jsme v České republice, tady se v tomto směru dělá pravý opak. Vždycky se najde dost kravaťáků z jakýchsi fajnenčl grůp, kteří budou mlít o tom, jak je to skvělé, ale v okamžiku, kdy bude třeba sanovat škody, tak zmizí za kopečkama. Vzpomeňte snahy kašparů z hnutí ano o navýšení podílu "biosložky" v palivech ze zákona, to by vedlo jen k rostoucímu objemu pěstované řepky a další devastaci, zato však k navýšení zisků ze státního rozpočtu na konto jednoho nejmenovaného koncernu. Vždyť my si v současnosti z vlastních daní platíme ničení našeho vlastního životního prostředí
Odpovědět
Co se týče toho, jestli to lze dělat rozumně, je třeba brát v potaz, že jsme v České republice, tady se v tomto směru dělá pravý opak. Vždycky se najde dost kravaťáků z jakýchsi fajnenčl grůp, kteří budou mlít o tom, jak je to skvělé, ale v okamžiku, kdy bude třeba sanovat škody, tak zmizí za kopečkama. Vzpomeňte snahy kašparů z hnutí ano o navýšení podílu "biosložky" v palivech ze zákona, to by vedlo jen k rostoucímu objemu pěstované řepky a další devastaci, zato však k navýšení zisků ze státního rozpočtu na konto jednoho nejmenovaného koncernu. Vždyť my si v současnosti z vlastních daní platíme ničení našeho vlastního životního prostředí
PD
Petr Dvořák
24.9.2021 14:46 Reaguje na Jakub GraňákNo, to je právě otázka, kterou si kladu, jestli nutně všechnu. Spousta organických látek a energie se dostane do půdy skrz kořenový systém, v případě vytrvalých porostů navíc nedochází k mineralizaci vlivem rozrušování půdy atd. Také se téměř úplně eliminuje eroze.
Ona zřejmě není pravda, že hnůj je nejlepší. Tedy ne že by byl špatný, ale potenciál obohacení půdy o organické látky je zřejmě mnohem vyšší u zeleného hnojení. Problém je, že při excesivním hnojení minerálními hnojivy rostliny rezignují na tvorbu kořenového systému a na vylučování exudátů (proč by to taky dělaly, nejsou blbé..) a půda trpí. (viz přednášky J. Záhory)
Nakonec, ona z toho hnoje je zvířaty taky odčerpána podstatná část energie, stejně jako z odpadu BPS. Takže myslím, že i ten odpad BPS by měl jít vyrobit takový, aby byl pro půdu přínosem, ať už zkrácením fermentace či jinou změnou parametrů, nebo následným kompostováním s přídavkem jiné hmoty.
Jako... nechci obhajovat BPS za každou cenu, ale mám prostě pocit, že by to mělo jít dělat dobře. A ta synergie s upgradováním bioplynu na biometan vodíkem např. z fotovoltaiky mi připadá zajímavá - ekonomicky i ekologicky asi mnohem zajímavější, než hitech postupy jako FT syntéza či upgradování bioplynu reverzní osmózou apod.
Že se to dělá blbě a že od nejmenovaného koncernu nemůžeme asi čekat změnu je bohužel pravda. To jsou politcké reálie, které by asi bylo záhodno změnit..
Odpovědět
Ona zřejmě není pravda, že hnůj je nejlepší. Tedy ne že by byl špatný, ale potenciál obohacení půdy o organické látky je zřejmě mnohem vyšší u zeleného hnojení. Problém je, že při excesivním hnojení minerálními hnojivy rostliny rezignují na tvorbu kořenového systému a na vylučování exudátů (proč by to taky dělaly, nejsou blbé..) a půda trpí. (viz přednášky J. Záhory)
Nakonec, ona z toho hnoje je zvířaty taky odčerpána podstatná část energie, stejně jako z odpadu BPS. Takže myslím, že i ten odpad BPS by měl jít vyrobit takový, aby byl pro půdu přínosem, ať už zkrácením fermentace či jinou změnou parametrů, nebo následným kompostováním s přídavkem jiné hmoty.
Jako... nechci obhajovat BPS za každou cenu, ale mám prostě pocit, že by to mělo jít dělat dobře. A ta synergie s upgradováním bioplynu na biometan vodíkem např. z fotovoltaiky mi připadá zajímavá - ekonomicky i ekologicky asi mnohem zajímavější, než hitech postupy jako FT syntéza či upgradování bioplynu reverzní osmózou apod.
Že se to dělá blbě a že od nejmenovaného koncernu nemůžeme asi čekat změnu je bohužel pravda. To jsou politcké reálie, které by asi bylo záhodno změnit..
JS
Jiří Svoboda
24.9.2021 21:11 Reaguje na Petr Dvořák"Takže myslím, že i ten odpad BPS by měl jít vyrobit takový, aby byl pro půdu přínosem, ať už zkrácením fermentace či jinou změnou parametrů, nebo následným kompostováním s přídavkem jiné hmoty."
To se mi líbí!
Ještě by se mohlo zkusit přimíchávat saze vzniklé krakováním zemního plynu či bioplynu při výrobě vodíku. Ty saze by mohly výrazně půdu dlouhodobě vylepšit a uhlík by tak byl, možná trvale, v půdě deponován.
Odpovědět
To se mi líbí!
Ještě by se mohlo zkusit přimíchávat saze vzniklé krakováním zemního plynu či bioplynu při výrobě vodíku. Ty saze by mohly výrazně půdu dlouhodobě vylepšit a uhlík by tak byl, možná trvale, v půdě deponován.
PD
Petr Dvořák
25.9.2021 12:47 Reaguje na Jiří SvobodaHm, zajímavé. No proč to nezkusit.
I když osobně si myslím, že metan je podstatně praktičtější palivo než vodík, navíc pro něj máme infrastrukturu a může bez problémů pohánět běžná auta a zemědělskou techniku a stávající plynové spotřebiče. Celé to předělávat a pak vyrábět vodík z metanu mi nedává žádný smysl. Naopak mi připadá zajímavé využití BPS pro biologickou konverzi vodíku a CO2 na metan, kdy pomocí vodíku dojde k drastickému zlepšení kvality bioplynu bez složitých a nákladných technologií.
Z biomasy se mj. dá pyrolýzou vytáhnout spousta chemických surovin (případně palivo) a pro trvalou depozici v půdě (třeba jako přídavek do toho kompostovaného separátu z BPS) se dá použít část zbylého dřevěného uhlí. To je pro půdu pravděpodobně mnohem lepší materiál díky své struktuře. Možná by vznikl dobrý materiál pyrolýzou samotného separátu, ale tam nevím, jestli to někdo zkoušel.
Prostě .. pokud biopaliva, tak komplexní přístup v jehož centru je půda, na které to celé stojí. Věřím, že to je možné.
Odpovědět
I když osobně si myslím, že metan je podstatně praktičtější palivo než vodík, navíc pro něj máme infrastrukturu a může bez problémů pohánět běžná auta a zemědělskou techniku a stávající plynové spotřebiče. Celé to předělávat a pak vyrábět vodík z metanu mi nedává žádný smysl. Naopak mi připadá zajímavé využití BPS pro biologickou konverzi vodíku a CO2 na metan, kdy pomocí vodíku dojde k drastickému zlepšení kvality bioplynu bez složitých a nákladných technologií.
Z biomasy se mj. dá pyrolýzou vytáhnout spousta chemických surovin (případně palivo) a pro trvalou depozici v půdě (třeba jako přídavek do toho kompostovaného separátu z BPS) se dá použít část zbylého dřevěného uhlí. To je pro půdu pravděpodobně mnohem lepší materiál díky své struktuře. Možná by vznikl dobrý materiál pyrolýzou samotného separátu, ale tam nevím, jestli to někdo zkoušel.
Prostě .. pokud biopaliva, tak komplexní přístup v jehož centru je půda, na které to celé stojí. Věřím, že to je možné.
Jakub Graňák
26.9.2021 10:21 Reaguje na Petr DvořákAno, nutně všechnu, na řadě míst je deficit organické složky ve stovkách tun na ha. Paložte si sám otázku, zda je důležitější jíst, nebo topit "ekoplynem"
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
26.9.2021 10:53 Reaguje na Jakub GraňákNo a když tu energii odčerpá dobytek, jaký je rozdíl? Na řadě míst na Zemi jsou kvalitní půdy na místech stižených cyklickými požáry, kde podstatnou část energie odebere oheň. To je dle mého důkaz, že část energie lze odebírat bez negativního vlivu na půdu.
Poslední otázka je mírně demagogická. Jako chápu, že půda je důležitá a jíst je důležitější, než si vozit zadek v autě, ale bez energie naše civilizace nepřežije. Fosilních paliv se musíme co nejrychleji zbavit a nahradit je všechny jádrem je nereálné. Vítr a fotovoltaika můžou dát podstatnou část energie, ale jsou neregulovatelné. Když sleduji vývoj v oblasti jaderné fůze, tak jsem poslední dobou docela optimistický, ale masové nasazení je při nejoptimističtějších předpokladech za desítky let.
Ps. v ČR se tradičně hodně topí dřevem, obrovský potenciál bych tam viděl pro malou domácí kogeneraci .. ale to už je asi trochu utopie.
Odpovědět
Poslední otázka je mírně demagogická. Jako chápu, že půda je důležitá a jíst je důležitější, než si vozit zadek v autě, ale bez energie naše civilizace nepřežije. Fosilních paliv se musíme co nejrychleji zbavit a nahradit je všechny jádrem je nereálné. Vítr a fotovoltaika můžou dát podstatnou část energie, ale jsou neregulovatelné. Když sleduji vývoj v oblasti jaderné fůze, tak jsem poslední dobou docela optimistický, ale masové nasazení je při nejoptimističtějších předpokladech za desítky let.
Ps. v ČR se tradičně hodně topí dřevem, obrovský potenciál bych tam viděl pro malou domácí kogeneraci .. ale to už je asi trochu utopie.
Jakub Graňák
27.9.2021 16:48 Reaguje na Petr DvořákRozdíl je v tom, že energie deponovaná v dobytku slouží k produkci prostředků sloužících k vašemu stravování, odívání, mytí..., navíc významná část této energie, obohacená o střevní mikroorganismy (to už jsem vám psal ne?) poslouží k zajištění půdní úrodnosti, ústojnosti a řady funkcí, které nedokážeme nahradit. Prakticky všechna tato energie, která v podstatě pochází ze slunce v případě bioplynky skončí spálením vyprodukovaného plynu, ať už odpad tohoto procesu obohatíte o cokoli, energetická bilance (z pohledu půdy bude vždy záporná), oproti tomu hnůj dodá do půdy část energie zpět a my tu energii skutečně bezpodmínečně potřebujeme. Nejkvalitnější půdy vždy vznikaly a vznikají na místě stepí, jejichž esenciálním atributem je především pastva velkých býložravců, tudíž produkce hnoje. Vliv požárů je jistě důležitý, ale ze zcela jiných důvodů a z pohledu toků energií marginální.
Jestli kdy zanikla nějaká civilizace jinak, než nájezdem civilizace jiné, bylo to vždy z důvodu vyčerpání a zdevastování půdy, nikoli nedostatkem energie. Zdrojů energie je více, půdu máme jen jednu. Nepoložil jste si někdy otázku proč půda je to jediné, co v průběhu času neztrácí hodnotu?
Ps: pokud chcete nahrazovat energii z fosilních paliv, energií z bioplynek, tak na sebe s klidem převezmu roli proroka a tvrdím: Do sta let se civilizace tutově zhroutí, nikoli však nedostatkem energie, ale v důsledku hladomorů a boje o zbylou půdu a vodu
Odpovědět
Jestli kdy zanikla nějaká civilizace jinak, než nájezdem civilizace jiné, bylo to vždy z důvodu vyčerpání a zdevastování půdy, nikoli nedostatkem energie. Zdrojů energie je více, půdu máme jen jednu. Nepoložil jste si někdy otázku proč půda je to jediné, co v průběhu času neztrácí hodnotu?
Ps: pokud chcete nahrazovat energii z fosilních paliv, energií z bioplynek, tak na sebe s klidem převezmu roli proroka a tvrdím: Do sta let se civilizace tutově zhroutí, nikoli však nedostatkem energie, ale v důsledku hladomorů a boje o zbylou půdu a vodu
PD
Petr Dvořák
27.9.2021 17:43 Reaguje na Jakub GraňákOk, to už se točíme v kruhu. Dovolil bych si tvrdit, že většina energie je dobytkem disipována do vzduchu. Ale to je vedlejší. Z pohledu půdy je jedno, jestli k fermentaci dojde v žaludku krávy nebo v jiném reaktoru. Vždy dojde k odčerpání části energie. Otázka tedy je, jak velké části a jaké vlastnosti má výsledný produkt. Určitý post-processing může být imho dost zásadní. Jestli je střevní mikroflora dobytka až tak zásadní a nenahraditelná bych asi taky zpochybnil, v živé půdě i v kompostu je mikroorganismů specializovaných na daný úkol dost.
ps. Energie z fosilních paliv čerpáme tolik, že se ještě dost zapotíme, abychom ji nahradili mixem všeho možného. Bioplynky jistě zůstanou spíše okrajovou záležitostí..
Odpovědět
ps. Energie z fosilních paliv čerpáme tolik, že se ještě dost zapotíme, abychom ji nahradili mixem všeho možného. Bioplynky jistě zůstanou spíše okrajovou záležitostí..
GP
Galipoli Petr
23.9.2021 21:23 Reaguje na Petr DvořákPotřebujeme dostat do země spoustu organické hmoty. Hnůj je fakt nejlepší. Lze použít zelené hnojení (např. svazenka vratičolistá, jetele, nebo třeba měsíček lékařský, který pomáhá ve formě zeleného hnojení půdu zbavit háďátek a další).
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
22.9.2021 18:01 Reaguje na smějící se bestieNení pravda. Z hnoje už je odebrána podstatná část energie. Nestrávená biomasa je vydatnější, má-li správné složení. Použití kukuřice a jiných jednoletek vyžadujících každoroční orbu a výsev jeví se mi ovšem poněkud nešťastné. Existují lepší alternativy. (jmenovitě třeba šťovík Rumex, aj.)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
22.9.2021 12:48 Reaguje na Pavel HanzlNo právě. Bude dost zemědělských zbytků nebo biosložky komunálního odpadu? Nebude a tak se se všemi negatívními dopady ještě zvýší zastoupení kukuřice na našich polích?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.9.2021 16:25 Reaguje na Jarek SchindlerNebude. Musí se to dělat porozumu, energie z biozbytků se hodí, ale ne za každou cenu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.9.2021 12:19Hezký reklamní článek s nenápadnou žádostí o státní, nebo jinou podporu.
Není nad svoz odpadů ze širokého okolí do jedné velké bioplynky a pak
nutit plyn odběratelům. Je to podobné jako ekovytápění Škodovky slámou
z celého kraje, místo zapravení do půdy. Hnůj, sláma, jakákoliv biomasa
patří půdě a ne do nějaké spalovny a bioplynky. Půda bez humusu degraduje na anorganický substrát vyžadující umělá hnojiva bez jakékoliv vodozádržné funkce pro krajinu. Chabá náhrada této funkce budováním mokřadů je pouhým
plivnutím do dnes zničené krajiny, která trpí právě tou ztrátou humusu
a s ní spojeným hmyzem a půdními mikroorganismy. Pana ředitele plně chápu,
že kope za svůj byznys, který se tváří ekologicky, ale ve velkém by byl
totální devastací zbytku doposud řádně obhospodařovaných půd. Jakékoliv
navýšení kapacity výroby bioplynu naráží na zdroje organické hmoty a ta
naráží buď na efektivitu svozu skutečných odpadů a nebo se doplní hmotou
ze záměrně pěstované biomasy. Ta se ale bohužel pěstuje zcela průmyslově
i na polích bez humusu, půdních organismů a zatížených splachy půdy při
jejich pěstování. Výsledkem je úbytek hmyzu, zasolení půd a vod, zanášení
tůní, nádrží a řek. U půdy je to návrat k prvotním půdám chudých na
organické složky půdy o jejíž navyšováni se staraly generace předků a
tak tudíž opačný efekt zůrodňování půdy. Konečná bude takřka hydroponické pěstování biomasy pomocí umělých hnojiv v mrtvé půdě s cyklickým vysycháním a přemokřením se splachy jak půdy, tak nevyužitých minerálních hnojiv. Toky a nádrže se zanesou a zarostou další biomasou a samozřejmě v nich nepřežije většina vodních živočichů. Spodní vody se znehodnotí a nastane nouze o zdroje snadno upravitelných vod na vodu pitnou. Je opravdu zářný příklad krátkozrakosti politiky OZE, které se chopili jedni z nouze a jiní proto,
aby se obohatili a nyní ještě žádají o další podpory svého "podnikání".
Hnus !!!
Odpovědět
Není nad svoz odpadů ze širokého okolí do jedné velké bioplynky a pak
nutit plyn odběratelům. Je to podobné jako ekovytápění Škodovky slámou
z celého kraje, místo zapravení do půdy. Hnůj, sláma, jakákoliv biomasa
patří půdě a ne do nějaké spalovny a bioplynky. Půda bez humusu degraduje na anorganický substrát vyžadující umělá hnojiva bez jakékoliv vodozádržné funkce pro krajinu. Chabá náhrada této funkce budováním mokřadů je pouhým
plivnutím do dnes zničené krajiny, která trpí právě tou ztrátou humusu
a s ní spojeným hmyzem a půdními mikroorganismy. Pana ředitele plně chápu,
že kope za svůj byznys, který se tváří ekologicky, ale ve velkém by byl
totální devastací zbytku doposud řádně obhospodařovaných půd. Jakékoliv
navýšení kapacity výroby bioplynu naráží na zdroje organické hmoty a ta
naráží buď na efektivitu svozu skutečných odpadů a nebo se doplní hmotou
ze záměrně pěstované biomasy. Ta se ale bohužel pěstuje zcela průmyslově
i na polích bez humusu, půdních organismů a zatížených splachy půdy při
jejich pěstování. Výsledkem je úbytek hmyzu, zasolení půd a vod, zanášení
tůní, nádrží a řek. U půdy je to návrat k prvotním půdám chudých na
organické složky půdy o jejíž navyšováni se staraly generace předků a
tak tudíž opačný efekt zůrodňování půdy. Konečná bude takřka hydroponické pěstování biomasy pomocí umělých hnojiv v mrtvé půdě s cyklickým vysycháním a přemokřením se splachy jak půdy, tak nevyužitých minerálních hnojiv. Toky a nádrže se zanesou a zarostou další biomasou a samozřejmě v nich nepřežije většina vodních živočichů. Spodní vody se znehodnotí a nastane nouze o zdroje snadno upravitelných vod na vodu pitnou. Je opravdu zářný příklad krátkozrakosti politiky OZE, které se chopili jedni z nouze a jiní proto,
aby se obohatili a nyní ještě žádají o další podpory svého "podnikání".
Hnus !!!
Jakub Graňák
22.9.2021 12:38 Reaguje na Břetislav MachačekPřesně, ač s vámi mnohdy nesouzním, zde naprosto souhlasím
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.9.2021 13:06 Reaguje na Břetislav MachačekTak, degradace půd intenzivním hospodářstvím a monokulturami bez rotace plodin je známá, myslím, že náprava není drahá investice. Naopak levnější než stavby bioplynek. Nad využitím dusíkatych odpadů z bioplynek vědci dumají, protože není tak jasné, kam s ním. Jenže jsou tu pořád ty ambiciózní plány a dotace.
Odpovědět
BF
Barbora Formánková
27.9.2021 17:17 Reaguje na Břetislav MachačekDobrý den,
nechceme polemizovat o všech otázkách spojených s pěstováním biomasy, o užitečnosti zapracovávání slámy, hnoje či obecně biomasy do zemědělské půdy není pochyb. Společnosti EFG ale jde o něco jiného. Náš provoz nemá pro půdu žádné přímé negativní důsledky, protože svou vstupní surovinu získáváme jinak než účelovým pěstováním, naopak coby výstupní, v podstatě odpadní surovina u nás vzniká minerální hnojivo, které následně do půdy vracíme a napomáháme tak její opětovné mineralizaci. V naší bioplynové stanici EFG Rapotín BPS (www.efg-rapotin.cz) se soustředíme na zpracování biologicky rozložitelného odpadu, což jsou primárně nejrůznější zbytky z gastroprovozů a průmyslových potravinářských podniků. Zároveň jsme odstartovali pilotní projekt sběru gastrosložky komunálního odpadu (www.tridimgastro.cz), jejíž následný svoz do naší bioplynové stanice si sami zajišťujeme (www.efg-logistic.cz). Mimo jiné automobily poháněnými naším BioCNG. Připadá nám to jako vhodná alternativa ke skládkování, jelikož velké množství tohoto odpadu v celé naší zemi stále končí na skládkách, kde se bezúčelně rozkládá a škodí životnímu prostředí. Samozřejmě je nutné řešit efektivitu svozu tohoto odpadu, což z hlediska budoucnosti vyžaduje přiměřeně hustou síť odpadových bioplynových stanic. Ale jsme hluboce přesvědčeni, že zpracovávání odpadu na bioplyn, včetně jeho upgradingu na biometan, je z hlediska ekologického i ekonomického jednoznačně pozitivní aktivitou.
Za PR Energy financial group a.s.
Barbora Formánková
Odpovědět
nechceme polemizovat o všech otázkách spojených s pěstováním biomasy, o užitečnosti zapracovávání slámy, hnoje či obecně biomasy do zemědělské půdy není pochyb. Společnosti EFG ale jde o něco jiného. Náš provoz nemá pro půdu žádné přímé negativní důsledky, protože svou vstupní surovinu získáváme jinak než účelovým pěstováním, naopak coby výstupní, v podstatě odpadní surovina u nás vzniká minerální hnojivo, které následně do půdy vracíme a napomáháme tak její opětovné mineralizaci. V naší bioplynové stanici EFG Rapotín BPS (www.efg-rapotin.cz) se soustředíme na zpracování biologicky rozložitelného odpadu, což jsou primárně nejrůznější zbytky z gastroprovozů a průmyslových potravinářských podniků. Zároveň jsme odstartovali pilotní projekt sběru gastrosložky komunálního odpadu (www.tridimgastro.cz), jejíž následný svoz do naší bioplynové stanice si sami zajišťujeme (www.efg-logistic.cz). Mimo jiné automobily poháněnými naším BioCNG. Připadá nám to jako vhodná alternativa ke skládkování, jelikož velké množství tohoto odpadu v celé naší zemi stále končí na skládkách, kde se bezúčelně rozkládá a škodí životnímu prostředí. Samozřejmě je nutné řešit efektivitu svozu tohoto odpadu, což z hlediska budoucnosti vyžaduje přiměřeně hustou síť odpadových bioplynových stanic. Ale jsme hluboce přesvědčeni, že zpracovávání odpadu na bioplyn, včetně jeho upgradingu na biometan, je z hlediska ekologického i ekonomického jednoznačně pozitivní aktivitou.
Za PR Energy financial group a.s.
Barbora Formánková
