Tomáš Voltr: Jak to vypadá s podporou biometanu?

Plnění unijních cílů
Na ambiciózní plán Evropské komise s názvem Zelená dohoda pro Evropu s cílem uhlíkové neutrality EU do roku 2050 reagovala Česká republika řadou opatření. Jedním z nich je i dotační program "Nízkouhlíkové technologie", který lze využít také pro výstavbu bioplynových stanic vyrábějících biometan z biomasy.
Mimo dotace na výstavbu pak stát plánuje poskytovat i finanční podporu při výrobě elektrické energie z biomasy ve výši 9,5 procenta, u bioplynu dokonce 10,6 procenta hodnoty IRR (takzvané vnitřní výnosové procento, zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory). Podpora se bude vyplácet formou zeleného bonusu, jenž dorovná rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.
Čtvrtina spotřeby zemního plynu
Do konce desetiletí by v Česku na výrobu biometanu mohlo přejít asi 150 až 200 bioplynových stanic, odhaduje asociace CZ Biom. V roce 2030 by pak modernizované bioplynky i nově postavené biometanové stanice mohly vyrobit přibližně 500 milionů kubíků biometanu ročně, což odpovídá asi čtvrtině roční spotřeby zemního plynu v českých domácnostech.
S podobným odhadem počítá i Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu. Právě plynná paliva budou podle něj hrát důležitou roli při vykrývání odchylek ve výrobě elektřiny, které způsobuje nestálá výroba ze slunce a větru.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (30)
Pavel Hanzl
22.9.2021 07:59Reakcí právě s biometanem vzniká syntetické palivo, což je zkapalnitelný plyn, něco jako LPG nebo CNG použitelný přímo do pístových (i snad leteckých) motorů, do palivových článků atd.
Petr Dvořák
22.9.2021 09:46 Reaguje na Pavel Hanzl.. jinak z toho vodíku (a nutných dalších surovin, typicky CO2) umějí vyrobit i kapalná paliva typu nafty aj.
Pavel Hanzl
22.9.2021 10:01 Reaguje na Petr DvořákPetr Dvořák
22.9.2021 17:58 Reaguje na Pavel HanzlJe možná také biologická konverze vodíku na metan, snad i v rámci používaných technologií BPS, viz https://www.researchgate.net/publication/352923677_Biologicka_konverze_energeticky_bohatych_plynu_na_biometan .. což mi připadá jako docela zajímavá alternativa se synergickým efektem.
Galipoli Petr
23.9.2021 21:18 Reaguje na Petr Dvořáksmějící se bestie
22.9.2021 10:25Pavel Hanzl
22.9.2021 10:43 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
22.9.2021 11:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Jakub Graňák
22.9.2021 12:36 Reaguje na smějící se bestiePetr Dvořák
22.9.2021 18:04 Reaguje na Jakub GraňákAsi bude záležet na parametrech fermentačního procesu a následném zpracování (např. aerobní kompostování s příměsí apod.). Myslím, že se to dá "vychytat", ale všeho s mírou, jako vždy.

Jakub Graňák
22.9.2021 18:41 Reaguje na Petr DvořákPetr Dvořák
22.9.2021 22:47 Reaguje na Jakub Graňák
Jakub Graňák
23.9.2021 09:15 Reaguje na Petr DvořákTento problém nelze řešit jinak, než tím, že budete veškerou organickou hmotu (mimo sklizených plodin) vracet zpět do půdy. Viz níže příspěvek pana Macháčka, to co popisuje, je skutečně reálný scénář.
Petr Dvořák
23.9.2021 10:43 Reaguje na Jakub GraňákDocela by mě zajímalo, jak by se při takovém scénáři vyvíjela půda.
Faktem je, že dnes se odveze úplně vše - a to i z pole s pšenicí, nejen s "biopalivy". A pak se to posype minerálním hnojivem. Takže ta degradace probíhá všude. Mám tady políčko asi 4 ha na kterém se zájmem pozoruji asi 10 let přirozenou sukcesi (místní se mi smějí..) a zkouším nějaké experimenty na menších ploškách (vč. biopaliv - např. některé trvalky mi připadají na zpracování na pelety aj. lepší než dřevo, menší vstup energie na dezintegraci, méně popelovin..).
Hned přes silnici sleduji lán asi 70 ha, celkem členitý terén, kde se točí pšenice a řepka, dvakrát tam byl za tu dobu oves .. ale všechno se odváží, včetně slámy, a že by tam někdy rozmetali hnůj jsem si nevšiml. Občas z něj něco spláchne voda, před pár lety při holomrazech byly závěje v pangejtech pokryté odvátou půdou.. Kdyby tam byl vytrvalý porost nějaké "energetické byliny" nebo plantáž vrb, tak by na tom ta půda byla nakonec lépe.
Jako nevím .. myslím, že to prostě jde dělat rozumně, jen chtít. Výhodu biopaliv vidím v tom, že je prakticky jediný OZE, který lze regulovat, resp. materiál lze libovolně dlouho skladovat a používat jako regulační zdroj.

Jakub Graňák
24.9.2021 08:07 Reaguje na Petr DvořákCo se týče toho, jestli to lze dělat rozumně, je třeba brát v potaz, že jsme v České republice, tady se v tomto směru dělá pravý opak. Vždycky se najde dost kravaťáků z jakýchsi fajnenčl grůp, kteří budou mlít o tom, jak je to skvělé, ale v okamžiku, kdy bude třeba sanovat škody, tak zmizí za kopečkama. Vzpomeňte snahy kašparů z hnutí ano o navýšení podílu "biosložky" v palivech ze zákona, to by vedlo jen k rostoucímu objemu pěstované řepky a další devastaci, zato však k navýšení zisků ze státního rozpočtu na konto jednoho nejmenovaného koncernu. Vždyť my si v současnosti z vlastních daní platíme ničení našeho vlastního životního prostředí
Petr Dvořák
24.9.2021 14:46 Reaguje na Jakub GraňákOna zřejmě není pravda, že hnůj je nejlepší. Tedy ne že by byl špatný, ale potenciál obohacení půdy o organické látky je zřejmě mnohem vyšší u zeleného hnojení. Problém je, že při excesivním hnojení minerálními hnojivy rostliny rezignují na tvorbu kořenového systému a na vylučování exudátů (proč by to taky dělaly, nejsou blbé..) a půda trpí. (viz přednášky J. Záhory)
Nakonec, ona z toho hnoje je zvířaty taky odčerpána podstatná část energie, stejně jako z odpadu BPS. Takže myslím, že i ten odpad BPS by měl jít vyrobit takový, aby byl pro půdu přínosem, ať už zkrácením fermentace či jinou změnou parametrů, nebo následným kompostováním s přídavkem jiné hmoty.
Jako... nechci obhajovat BPS za každou cenu, ale mám prostě pocit, že by to mělo jít dělat dobře. A ta synergie s upgradováním bioplynu na biometan vodíkem např. z fotovoltaiky mi připadá zajímavá - ekonomicky i ekologicky asi mnohem zajímavější, než hitech postupy jako FT syntéza či upgradování bioplynu reverzní osmózou apod.
Že se to dělá blbě a že od nejmenovaného koncernu nemůžeme asi čekat změnu je bohužel pravda. To jsou politcké reálie, které by asi bylo záhodno změnit..
Jiří Svoboda
24.9.2021 21:11 Reaguje na Petr DvořákTo se mi líbí!
Ještě by se mohlo zkusit přimíchávat saze vzniklé krakováním zemního plynu či bioplynu při výrobě vodíku. Ty saze by mohly výrazně půdu dlouhodobě vylepšit a uhlík by tak byl, možná trvale, v půdě deponován.
Petr Dvořák
25.9.2021 12:47 Reaguje na Jiří SvobodaI když osobně si myslím, že metan je podstatně praktičtější palivo než vodík, navíc pro něj máme infrastrukturu a může bez problémů pohánět běžná auta a zemědělskou techniku a stávající plynové spotřebiče. Celé to předělávat a pak vyrábět vodík z metanu mi nedává žádný smysl. Naopak mi připadá zajímavé využití BPS pro biologickou konverzi vodíku a CO2 na metan, kdy pomocí vodíku dojde k drastickému zlepšení kvality bioplynu bez složitých a nákladných technologií.
Z biomasy se mj. dá pyrolýzou vytáhnout spousta chemických surovin (případně palivo) a pro trvalou depozici v půdě (třeba jako přídavek do toho kompostovaného separátu z BPS) se dá použít část zbylého dřevěného uhlí. To je pro půdu pravděpodobně mnohem lepší materiál díky své struktuře. Možná by vznikl dobrý materiál pyrolýzou samotného separátu, ale tam nevím, jestli to někdo zkoušel.
Prostě .. pokud biopaliva, tak komplexní přístup v jehož centru je půda, na které to celé stojí. Věřím, že to je možné.

Jakub Graňák
26.9.2021 10:21 Reaguje na Petr DvořákPetr Dvořák
26.9.2021 10:53 Reaguje na Jakub GraňákPoslední otázka je mírně demagogická. Jako chápu, že půda je důležitá a jíst je důležitější, než si vozit zadek v autě, ale bez energie naše civilizace nepřežije. Fosilních paliv se musíme co nejrychleji zbavit a nahradit je všechny jádrem je nereálné. Vítr a fotovoltaika můžou dát podstatnou část energie, ale jsou neregulovatelné. Když sleduji vývoj v oblasti jaderné fůze, tak jsem poslední dobou docela optimistický, ale masové nasazení je při nejoptimističtějších předpokladech za desítky let.
Ps. v ČR se tradičně hodně topí dřevem, obrovský potenciál bych tam viděl pro malou domácí kogeneraci .. ale to už je asi trochu utopie.

Jakub Graňák
27.9.2021 16:48 Reaguje na Petr DvořákJestli kdy zanikla nějaká civilizace jinak, než nájezdem civilizace jiné, bylo to vždy z důvodu vyčerpání a zdevastování půdy, nikoli nedostatkem energie. Zdrojů energie je více, půdu máme jen jednu. Nepoložil jste si někdy otázku proč půda je to jediné, co v průběhu času neztrácí hodnotu?
Ps: pokud chcete nahrazovat energii z fosilních paliv, energií z bioplynek, tak na sebe s klidem převezmu roli proroka a tvrdím: Do sta let se civilizace tutově zhroutí, nikoli však nedostatkem energie, ale v důsledku hladomorů a boje o zbylou půdu a vodu
Petr Dvořák
27.9.2021 17:43 Reaguje na Jakub Graňákps. Energie z fosilních paliv čerpáme tolik, že se ještě dost zapotíme, abychom ji nahradili mixem všeho možného. Bioplynky jistě zůstanou spíše okrajovou záležitostí..
Galipoli Petr
23.9.2021 21:23 Reaguje na Petr DvořákPetr Dvořák
22.9.2021 18:01 Reaguje na smějící se bestieJarek Schindler
22.9.2021 12:48 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
22.9.2021 16:25 Reaguje na Jarek SchindlerBřetislav Machaček
22.9.2021 12:19Není nad svoz odpadů ze širokého okolí do jedné velké bioplynky a pak
nutit plyn odběratelům. Je to podobné jako ekovytápění Škodovky slámou
z celého kraje, místo zapravení do půdy. Hnůj, sláma, jakákoliv biomasa
patří půdě a ne do nějaké spalovny a bioplynky. Půda bez humusu degraduje na anorganický substrát vyžadující umělá hnojiva bez jakékoliv vodozádržné funkce pro krajinu. Chabá náhrada této funkce budováním mokřadů je pouhým
plivnutím do dnes zničené krajiny, která trpí právě tou ztrátou humusu
a s ní spojeným hmyzem a půdními mikroorganismy. Pana ředitele plně chápu,
že kope za svůj byznys, který se tváří ekologicky, ale ve velkém by byl
totální devastací zbytku doposud řádně obhospodařovaných půd. Jakékoliv
navýšení kapacity výroby bioplynu naráží na zdroje organické hmoty a ta
naráží buď na efektivitu svozu skutečných odpadů a nebo se doplní hmotou
ze záměrně pěstované biomasy. Ta se ale bohužel pěstuje zcela průmyslově
i na polích bez humusu, půdních organismů a zatížených splachy půdy při
jejich pěstování. Výsledkem je úbytek hmyzu, zasolení půd a vod, zanášení
tůní, nádrží a řek. U půdy je to návrat k prvotním půdám chudých na
organické složky půdy o jejíž navyšováni se staraly generace předků a
tak tudíž opačný efekt zůrodňování půdy. Konečná bude takřka hydroponické pěstování biomasy pomocí umělých hnojiv v mrtvé půdě s cyklickým vysycháním a přemokřením se splachy jak půdy, tak nevyužitých minerálních hnojiv. Toky a nádrže se zanesou a zarostou další biomasou a samozřejmě v nich nepřežije většina vodních živočichů. Spodní vody se znehodnotí a nastane nouze o zdroje snadno upravitelných vod na vodu pitnou. Je opravdu zářný příklad krátkozrakosti politiky OZE, které se chopili jedni z nouze a jiní proto,
aby se obohatili a nyní ještě žádají o další podpory svého "podnikání".
Hnus !!!

Jakub Graňák
22.9.2021 12:38 Reaguje na Břetislav MachačekJarka O.
22.9.2021 13:06 Reaguje na Břetislav MachačekBarbora Formánková
27.9.2021 17:17 Reaguje na Břetislav Machačeknechceme polemizovat o všech otázkách spojených s pěstováním biomasy, o užitečnosti zapracovávání slámy, hnoje či obecně biomasy do zemědělské půdy není pochyb. Společnosti EFG ale jde o něco jiného. Náš provoz nemá pro půdu žádné přímé negativní důsledky, protože svou vstupní surovinu získáváme jinak než účelovým pěstováním, naopak coby výstupní, v podstatě odpadní surovina u nás vzniká minerální hnojivo, které následně do půdy vracíme a napomáháme tak její opětovné mineralizaci. V naší bioplynové stanici EFG Rapotín BPS (www.efg-rapotin.cz) se soustředíme na zpracování biologicky rozložitelného odpadu, což jsou primárně nejrůznější zbytky z gastroprovozů a průmyslových potravinářských podniků. Zároveň jsme odstartovali pilotní projekt sběru gastrosložky komunálního odpadu (www.tridimgastro.cz), jejíž následný svoz do naší bioplynové stanice si sami zajišťujeme (www.efg-logistic.cz). Mimo jiné automobily poháněnými naším BioCNG. Připadá nám to jako vhodná alternativa ke skládkování, jelikož velké množství tohoto odpadu v celé naší zemi stále končí na skládkách, kde se bezúčelně rozkládá a škodí životnímu prostředí. Samozřejmě je nutné řešit efektivitu svozu tohoto odpadu, což z hlediska budoucnosti vyžaduje přiměřeně hustou síť odpadových bioplynových stanic. Ale jsme hluboce přesvědčeni, že zpracovávání odpadu na bioplyn, včetně jeho upgradingu na biometan, je z hlediska ekologického i ekonomického jednoznačně pozitivní aktivitou.
Za PR Energy financial group a.s.
Barbora Formánková