Vít Masare: Česko mělo před příchodem jara třikrát míň zásob vody než loni. Liberečtí chemici to sami nezachrání
16.4.2020
Zdroj | Intersucho.cz
Je jasné, že v tuto chvíli má přednost boj o záchranu životů během pandemie, českého zdravotnictví, a ekonomiky. Ale důsledky sucha, které Babišova vláda a podobně i většina krajských a místních samospráv dlouhodobě odsouvají na okraj zájmu, hrozí pro ekonomiku a fungování země minimálně stejnými dopady jako pandemie koronaviru.
Zapojení každé “šičky roušky” počínaje vládou a samosprávami bude potřeba i k ochraně Česka před rekordním suchem. Minimálně na přesvědčení řady politiků, že je nejvyšší čas problém vážně řešit. To, že jsme sucho zažili vloni a zažijeme letos neznamená, že tím problémy končí. Je to dlouhodobý trend.
O krok napřed jsou naštěstí opět aspoň naši “chemici z Liberce” vedení Josefem Šedlbauerem. Toho veřejnost zná mj. jako mluvčího týmu, který dostává do oběhu roušky s filtry z nanovláken levnější a účinnější než respirátory nakupované z Číny, resp. roušky účinnější a levnější než ty nakupované vládou.
Josef Šedlbauer totiž spolu s kolegy z Libereckého kraje prosazuje již od roku 2018 zřízení podpůrného fondu na pomoc obcím s opatřeními na adaptaci krajiny na změny klimatu a na zvyšování schopností území zadržovat vodu.
Dosavadní praxe minimální snahy české vlády usilovat o dodržování Pařížské klimatické dohody oživená nedávnými vyjádřeními ministra Havlíčka proti evropské spolupráci na spravedlivé transformaci ekonomiky a zároveň absence lidských kapacit, know-how a prostředků na úrovni obcí, aby právě ty mohly realizovat nutná opatření v terénu, vedla k pilotnímu prosazení Šedlbauerova návrhu v Libereckém kraji. Cílem navrženého fondu je vytvořit a sdílet znalostní a podpůrnou základnu pro obce na krajských úřadech.
Žádný jiný kraj než Liberecký v tuto chvíli svým obcím obdobnou podporu bohužel neposkytuje. Zároveň, jak opakovaně upozorňuje Šedlbauer, Libereckým krajem vyčleněné prostředky - nejprve pouhých 6 a o rok později nikterak závratných 11 milionů korun - jsou zlomkem jak ve srovnání s tím, kolik prostředků by na řešení krize bylo byť v tomto jednom kraji potřeba, tak ve srovnání s prostředky, které i Liberecký kraj vedený místními starosty z hnutí STAN, které doplňuje vládní koalice a ODS, vynakládá byť i na běžné opravy silnic.
Žádný jeden osvícený starosta bez prostředků a lidí problém sucha v Česku sám nevyřeší. Kraje řešící prioritně jen ty problémy, na které byly zvyklé doposavad, jako látání silnic, rovněž ochranu před suchem neposkytují, ale mohou významně pomoct, když se inspirují Šedlbauerovým fondem na šíření dobré praxe a know-how.
Vědci i hospodáři napříč Českem včetně profesora Šedlbauera nebo třeba známého sedláka z Asociace soukromých zemědělců Daniela Pitka vědí, že klíčem k řešení je zásadní změna české zemědělské politiky. Je třeba revize a rušení destruktivních dotačních principů, kvůli kterým se post-socialistické zemědělství stále nevymanilo z dědictví doby před rokem 1989. Rozdíl v tom, jestli krajinu s plnou podporou vlády devastují JZD, nebo velké agropodniky dneška je minimální. Dotace nemají jít na podporu produkce nebo kompenzace ztrát, ale především na péči o krajinu, aby zadržovala vodu.
Liberečtí chemici nás věčně vládě a samosprávám navzdory zachraňovat nezvládnou.reklama
Vít Masare
Autor je člen vedení Zelených, od začátků ve spolku AutoMat v roce 2010 usiluje o udržitelný rozvoj nejen Prahy.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Hladina Visly ve Varšavě klesla na doposud nejnižší úroveň
Povodí Dyje by mohla pomáhat voda z Dunaje, vzniknou první studie
Průtoky v řekách v povodí Moravy jsou podprůměrné, šestina profilů hlásí sucho
Další články autora |
Vít Masare: Zbytečná plavební komora v centru Prahy za necelou miliardu dostala stopku! 
Vít Masare: Kolik lidí řeší na pražském magistrátu energetické úspory?
Vít Masare: Větší posun v kauze černé skládky na místě malého parčíku v pražské památkové rezervaciOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (213)
Karel Zvářal
16.4.2020 07:47A tento týden si opět budeme moci s Markétou zanotovat:-)
https://www.youtube.com/watch?v=VAsZNUxoWQI
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=VAsZNUxoWQI
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 08:06Všeobecně rozšířený nechumelismus až ropáctví nás postihne asi dasleko dříve, než ostatní státy Evropy, totálně neschopná vláda nás ještě dorazí.
To, že klimatická tragédie je už na postupu je snad každému soudnému člověku jasné, ale tak rychlý nástup asi nečekali ani nejhorší alarmisti.
Odpovědět
To, že klimatická tragédie je už na postupu je snad každému soudnému člověku jasné, ale tak rychlý nástup asi nečekali ani nejhorší alarmisti.
JS
Jiří Svoboda
16.4.2020 16:40 Reaguje na Pavel HanzlMožná, kdyby se příčiny klimatické krize začaly řešit opravdu systémově a globálně a nikoliv přijímáním svazáckých závazků jednotlivých států a vyhlašováním světlých zítřků ala Energiewende, státy by se začaly přidávat. Ale když ani Zelení, Grínpísáci, Duháci, Limiťáci, XRáci či Gréťáci o něco takového nestojí, asi nám opravdu nelze pomoci.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 20:21 Reaguje na Jiří SvobodaZkuste nějak přiblížit, co znamená řešení "systémové a globální". Zvláště na Zeměkouli, kde třetina zemí jsou totality a jěště část z nich je existenčně závislé na vývozu ropy.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
17.4.2020 14:47 Reaguje na Pavel HanzlAle o globální uhlíkové dani jste si už četl. Totality se k ní mohou stavět i kladněji než ty demokratické a ropu významě postihne tato daň až po 20-30 letech, kdy se v drahé ropě citelně projeví. Ta daň by efektivně zatočila hlavně se spotřebou uhlí, což primárně chceme.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 21:47 Reaguje na Jiří SvobodaNejvětším spalovačem uhlí je Čína, která spálí víc, než celý zbytek světa dohromady. Takže nic platit nebude, není přece blbá.
Pokud by ale ta daň nebyla uvalena na veškerý fosilní uhlík, nemá žádný smysl.
Z uhlí se vytváří asi 3x víc CO2 než z plynu (čemuž nerozumím), tak by byl samozřejmě ten plyn daněn 3x méně.
Odpovědět
Pokud by ale ta daň nebyla uvalena na veškerý fosilní uhlík, nemá žádný smysl.
Z uhlí se vytváří asi 3x víc CO2 než z plynu (čemuž nerozumím), tak by byl samozřejmě ten plyn daněn 3x méně.
JS
Jiří S
16.4.2020 08:30K poslednímu odstavci. Možná, že by bylo dobré přehodnotit systém ANC (LFA) vzhledem k tomu, že většina Vysočiny již nijak znevýhodněna v podstatě není a přesunout na oblasti Rakovnicka, Loun, Znojemska a Břeclavska. I když vím, že k tomu nebude politická vůle. Je pravdou a s tím souhlasím, že by se neměly dotace řešit tak, aby jen něco kompenzovaly, dotace by měly vždy řešit příčinu, ale taky bych řekl, že je v lidské přirozenosti prvně řešit okamžitý problém (výplaty zaměstnancům apod.) a pak až další dlouhodobé záležitosti, i přes to, že to je vlastně dlouhodobě kontraproduktivní. Rozhodně zemědělský podnik, který je sotva v černých číslech a horko těžko dokáže obnovovat technický park a další záležitosti bude investovat do krajinných prvků.
Odpovědět
DA
DAG
16.4.2020 08:48 Reaguje na Jiří SVy znáte zemědělský podnik, který je sotva v černých číslech?
Tak chápu, že v každé branži je skupina neschopných, kteří by krachli i za super podmínek, které má zemědělství teď, ale zemědělci se nyní mají jak nikdy neměli. Já souhlasím s tím, že zemědělci by měli dostávat dotace. Zlevňuje to potraviny. Ale myslím, že by se měla se zemědělci začít vest dikuse, že lidé v česku také potřebují nějakou přírodu. Se zemědělci se domluvit, že dotace budou dostávat také za službu přírodě a o to víc by dostávali. Naopak., kdo tuto službu nebude dělat, tak dotace nedostane žádné. Následně najít kompromis na množství, stylu a typu takto pro přírodu "obětovaných" ploch.
Odpovědět
Tak chápu, že v každé branži je skupina neschopných, kteří by krachli i za super podmínek, které má zemědělství teď, ale zemědělci se nyní mají jak nikdy neměli. Já souhlasím s tím, že zemědělci by měli dostávat dotace. Zlevňuje to potraviny. Ale myslím, že by se měla se zemědělci začít vest dikuse, že lidé v česku také potřebují nějakou přírodu. Se zemědělci se domluvit, že dotace budou dostávat také za službu přírodě a o to víc by dostávali. Naopak., kdo tuto službu nebude dělat, tak dotace nedostane žádné. Následně najít kompromis na množství, stylu a typu takto pro přírodu "obětovaných" ploch.
JS
Jiří S
16.4.2020 09:33 Reaguje na DAGPane, jestli se takhle chytře ptáte, jestli nějaký znám, pak o zemědělství nemůžete mít ani páru. Zemědělství určitě nemá nejlepší podmínky, protože jaksi zapomínáte, že výkupní cena komodit je skoro stejná jak po revoluci, akorát náklady jsou 10 x větší.
Podniků, které se pohybují sotva v černých číslech je velké množství a byl by jste překvapen, kolik jich je a nemá to co dočinění s se schopností managementu.
Odpovědět
Podniků, které se pohybují sotva v černých číslech je velké množství a byl by jste překvapen, kolik jich je a nemá to co dočinění s se schopností managementu.
Karel Zvářal
16.4.2020 09:40 Reaguje na Jiří SAsi vVám nemusím napovídat, kdo po sametu kázal, že dotace do zemědělství jsou nesmyslmmm..., a přitom v tu samou dobu sanoval krachující bankymm. Tam je prvopočátek dnešního nízkého postavení "hnojařů".
Odpovědět
DA
DAG
16.4.2020 09:59 Reaguje na Jiří SNo nevím jestli mám páru, ale skutečně z těch desítek podniků a soukromníků které znám tak se mají všichni velmi dobře. Pravda znám dva a ty se úplně dobře nemají, protože mají do 40 ti ha. Ostatní je mám hodně hektarů = je hodně na dotacích. Kde ty chudé zemědělce pořád berete? Moje zkušenost Vysočina, Jižní Morava, Haná. Východní č.
Odpovědět
JS
Jiří S
16.4.2020 11:07 Reaguje na DAGSouhlasím s Vámi pane Zvářal.
A kde berete vy ty bohaté? A co si představujete pod bohatým zemědělcem? Já si třeba představuji bohatého zemědělce tak, že v podniku není zaměstnance, který by měl minimální mzdu. Dokázali normálně modernizovat techniku bez problému i v suchých rocích.
Samozořejmě, že znám i bohaté, ale jak říkáte, to je Vysočina, Hradecko, Polabí, Haná a pod.
Když se podíváte na přísuškové oblasti, Rakovnicko, Znojemsko, Břeclavsko. JM možná tak na Hodonínsku a někde u Brna, ale pokud sjedete Rajhrad a níže, tak tam nenajdete zemědělce, který by na tom byl nějak dobře. Dokonce se proslýchá, že Agro Měřín zvažuje pustit Drnholec, že se mu nevyplácí a to už bych řekl, že je podnik, který má velmi solidní management a ekonomiku. Ani demonstrační farma ve Velkých Němčicích ,, vlastněná,, Babišem není žádné terno. Stroje mají sice nové, ale to je tak vše, kdyby to nebyla demonstrační farma, tak by tam nikdy nic takového bez té dotace nevybudovali. Velké množství podniků by samozřejmě bez dotací nebyly v černých číslech a takový podnik přece nemůžete považovat za bohatý. Takový podnik rozhodně nebude moci investovat do krajinných prvků a podobně.
Odpovědět
A kde berete vy ty bohaté? A co si představujete pod bohatým zemědělcem? Já si třeba představuji bohatého zemědělce tak, že v podniku není zaměstnance, který by měl minimální mzdu. Dokázali normálně modernizovat techniku bez problému i v suchých rocích.
Samozořejmě, že znám i bohaté, ale jak říkáte, to je Vysočina, Hradecko, Polabí, Haná a pod.
Když se podíváte na přísuškové oblasti, Rakovnicko, Znojemsko, Břeclavsko. JM možná tak na Hodonínsku a někde u Brna, ale pokud sjedete Rajhrad a níže, tak tam nenajdete zemědělce, který by na tom byl nějak dobře. Dokonce se proslýchá, že Agro Měřín zvažuje pustit Drnholec, že se mu nevyplácí a to už bych řekl, že je podnik, který má velmi solidní management a ekonomiku. Ani demonstrační farma ve Velkých Němčicích ,, vlastněná,, Babišem není žádné terno. Stroje mají sice nové, ale to je tak vše, kdyby to nebyla demonstrační farma, tak by tam nikdy nic takového bez té dotace nevybudovali. Velké množství podniků by samozřejmě bez dotací nebyly v černých číslech a takový podnik přece nemůžete považovat za bohatý. Takový podnik rozhodně nebude moci investovat do krajinných prvků a podobně.
DA
DAG
16.4.2020 11:29 Reaguje na Jiří SSamozřejmě nechci žít v omylu a klidně se z něj nechám vyvést. Tak jak jste to popsal, tak si představuji bohatý podnik.
U nás jsou zemědělci v pohodě všichni.
Je tedy možné, že mám štěstí na oblast, kde jsou lepší přírodní podmínky než jinde.
Co se týče investic do mimoprodukčních věcí, jako jsou krajinné úpravy, tak je za dnešních podmínek budou dělat jen nadšenci. Pro zemědělce je to spíš na obtíž. Jak jsem psal stát si musí říct co potřebuje a udělat se zemědělci oboustranně výhodnou domluvu.
Protože o zemědělskou krajinu se budou starat zemědělci, o lesy lesníci, o toky rybáři a lov myslivci. Proto by měl stát tyto skupiny poprosit, aby činili to co stát potřebuje a samozřejmě něco také vykompenzovat. Prostě ochranáři to dělat nepůjdou.
Jejich idea je všechno co chceme nařídíme a ti ostatní to na svoje náklady udělají. To už jsem ovšem odběhl od tématu.
Odpovědět
U nás jsou zemědělci v pohodě všichni.
Je tedy možné, že mám štěstí na oblast, kde jsou lepší přírodní podmínky než jinde.
Co se týče investic do mimoprodukčních věcí, jako jsou krajinné úpravy, tak je za dnešních podmínek budou dělat jen nadšenci. Pro zemědělce je to spíš na obtíž. Jak jsem psal stát si musí říct co potřebuje a udělat se zemědělci oboustranně výhodnou domluvu.
Protože o zemědělskou krajinu se budou starat zemědělci, o lesy lesníci, o toky rybáři a lov myslivci. Proto by měl stát tyto skupiny poprosit, aby činili to co stát potřebuje a samozřejmě něco také vykompenzovat. Prostě ochranáři to dělat nepůjdou.
Jejich idea je všechno co chceme nařídíme a ti ostatní to na svoje náklady udělají. To už jsem ovšem odběhl od tématu.
JS
Jiří S
16.4.2020 11:42 Reaguje na DAGAsi to tak bude, rozhodně jsem vám nechtěl rozporovat, že bohatí zemědělci neexistují. Je to lokalita od lokality a půdních a klimatických podmínkách, ale ani dobrý hospodář není zárukou, že v horší lokalitě se stane bohatým. Nicméně dám i za pravdu, že jsou i špatní hospodáři, ale je to asi jako by jste chtěl, aby v Praze měly všechny restaurace Michellinskou hvězdu, tudíž nemožné. Vždy budou i ti horší, jen mi připadá, že nyní převládá názor, že každý hospodář musí být ekonomický génius a když není, tak je to blb, který musí zkrachovat, jenže tímto systémem by se nedocílilo narovnání na dobré hospodáře, ale spíš na ty velké celky, které by tyto horší hospodáře koupilo a vlastně by se nic nezměnilo. Akorát by se mohlo o to víc nadávat na Babiša, jak je možné, že má zase více hektarů.
Odpovědět
Jakub Graňák
16.4.2020 18:48 Reaguje na Jiří SNerad Vám do toho hážu vidle, ale oproti tomu, jak to to v tomto oboru vypadalo v devadesátých letech, je "budoucnost zalita sluncem". Tehdy to totiž byl skutečný boj o holé přežití a to z celé řady důvodů. Oproti tomu je dnešek slabým odvarem.
Odpovědět
JS
Jiří S
17.4.2020 07:51 Reaguje na Jakub GraňákTo jsem tím pane Graňák říci nechtěl, vím, že to bývalo ještě horší oproti současnosti. Já jsem spíše chtěl říci, že ani současnost není taková, jaká se prezentuje v médiích.
Odpovědět
Jakub Graňák
17.4.2020 19:16 Reaguje na Jiří STo se shodneme. Jen jsem chtěl upozornit, že nikdy není dost zle, aby nemohlo být ještě hůř a každý by to měl mít na paměti.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 08:48 Reaguje na Jiří SA tady je právě nejvíc vidět ta krátkozrakost. Sedlák samozřejmě investoval do "krajinných prvků", protože mu bylo jasné, že právě ony mu dají možnost další úrody a tím pádem krize vůbec nenastane.
Jenže loupežnický systém založený za komára má jasné limity, po plyšáku se právě za ministra Luxe půda vracela sedlákům a podporovala se údržba krajiny a ne produkce.
Jenže sedlačit nikdo moc nechtěl a hlavně čecháček toleruje návrat růmyslné devastace krajiny a volí to příno ve volbách.
Takže očekávejme tragédii dříve, než ostatní státy Evropy.
Odpovědět
Jenže loupežnický systém založený za komára má jasné limity, po plyšáku se právě za ministra Luxe půda vracela sedlákům a podporovala se údržba krajiny a ne produkce.
Jenže sedlačit nikdo moc nechtěl a hlavně čecháček toleruje návrat růmyslné devastace krajiny a volí to příno ve volbách.
Takže očekávejme tragédii dříve, než ostatní státy Evropy.
JS
Jiří S
16.4.2020 09:37 Reaguje na Pavel HanzlAno pane Hanzl, to již píši v komentáři, že dlouhodobě to je kontraproduktivní. Ale také by mělo být na vědomí, že třeba ve velkém množství případů nikdy ty peníze podnik neměl, ani nemohl mít. Po revoluci nebyli peníze, po vstupu do EU taky ne a ani teď nejsou, kde tedy na to zpětné vybudování krajinných prvků má vzít???
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 11:15 Reaguje na Jiří STo není přece fatální případ peněz, ty se přece vyhazovaly na daleko větší blbosi a nesmysly. To je otázka zájmu. Komunistům se podařilo zlikvidovat selský stav a ten se po dvou degeneracích likvidace prostě obnovit nepodařilo. Takže na obnovu krajiny nemá kdo tlačit, ekologové a krajináři prostě na to nestačí.
Krajina a její údržba je otázkou lidí, kteří v ní přímo žijí a pracují, ne ouředníků v Praze.
Proto má tak devastující účinky městská agrofertní mafie.
Odpovědět
Krajina a její údržba je otázkou lidí, kteří v ní přímo žijí a pracují, ne ouředníků v Praze.
Proto má tak devastující účinky městská agrofertní mafie.
JS
Jiří S
16.4.2020 11:46 Reaguje na Pavel HanzlA já si myslím, že je to naopak, že to je fatální případ peněz. Beru z příkladů našeho podniku. Bylo velice chtěno vybudovat asi 1 km větrolam. Jdete se souhlasit s majitelem pozemků. Půlka nesouhlasí, ale navrhnou, že si ten pozemek můžete koupit. No a v tu chvíli končíte, protože opravdu nebudete vynakládat peníze na koupi pozemků, na který chcete vynaložit další peníze na sadbu stromů, které vám nepřinesou okamžitý zisk (zase je to krátkozraké, v dlouhodobém měřítku by přinesly). Ale vy v ten moment ty peníze na takovou dá se říct rizikovou investici prostě nemáte a banka vám je na tento typ investice nepůjčí, protože to není úvěr na půdu jako takový na ornou půdu. Takže buď se do toho vloží stát a řekne, že se vykoupí pozemky od vlastníků a vybuduje se větrolam už třeba na naše náklady. Nebo se na obé poskytne dotace, ale ta v tuhle dobu neexistuje. Takže se to pořád točí jen a jen o těch penězích.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 12:43 Reaguje na Jiří SJá jsem se osobně jako geodet účastnil začátkem 90. let právě vytyčování větrolamů a remízků, které se budovaly na katastrálních parcelách, které nešly do restitucí. Byly na to velmi bohaté dotace až se všichni divili, proč. Taky se dělaly "přírodní potoky" klikaté po louce jak dřív a osazovaly se za dobré kačáky vrbami. Což je asi úplná blbost, kolem potoka vrby vyrostou samy. Vše z dotací. Já vím, někdo na ty dotace měl dráp a někdo ne.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
16.4.2020 13:40 Reaguje na Pavel HanzlMoji synové je chodili brigádnicky vysazovat, ty větrolamy, když studovali na střední i na vysoké zemědělské škole (v létech 1974 až 1983), JZD na to dostávaly masivní dotace a v tom se zřejmě pokračovalo i po listopadu 1989, jenže tehdy už se ty dotace daly, pod rouškou svobodného podnikání, pohodlně rozkrást. A tak rozkradeny byly. Větrolamy, co byly vysazeny za komunistů, vlastníci půdy po návrácení pozemků do vlastnického užívání, většinou vykáceli. Stejně dopadly závlahy, které šly z větší části do šrotu, z menší části jsou tak zanedbané, že jsou bez velkých investic, nepoužitelné.
Co se týká půdy, nešlo o restituce, jak se dnes píše, ale o navrácení do užívání. Původní vlastníci byli zapsáni v pozemkových knihách jako vlastníci stále, půda se dědila, přepisovala se dokonce bez dědické daně (moje žena tak před listopadem zdědila hezkých pár hektarů), protože ji měla v užívání (a jen v užívání) socialistická JZD/JRD.
Odpovědět
Co se týká půdy, nešlo o restituce, jak se dnes píše, ale o navrácení do užívání. Původní vlastníci byli zapsáni v pozemkových knihách jako vlastníci stále, půda se dědila, přepisovala se dokonce bez dědické daně (moje žena tak před listopadem zdědila hezkých pár hektarů), protože ji měla v užívání (a jen v užívání) socialistická JZD/JRD.
JS
Jiří S
16.4.2020 14:23 Reaguje na Jiří DanešO začátcích 90.let nemohu mluvit, to jsem byl teprve počat, ale asi to bylo trochu divočejší. Každopádně se to ani tak nezlepšilo a potřebujeme řešit současnost a v současnosti to bohužel takhle nejde a ani nic není.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 21:50 Reaguje na Jiří DanešDo restitucí šly znárodněné pozemky ve vlastnictví státních statků většinou jako náhrady za nevydané jiné restituce.
Odpovědět
JS
Jiří S
16.4.2020 09:39 Reaguje na Pavel HanzlA ještě bych chtěl říct, že toto všechno by se dalo vyřešit a to bez dotací a viděl by jste s jakou rychlostí. Stačilo by, aby se ceny narovnaly, stát bouchl do stolu, řekl, v každé komoditě budeme z 80 % soběstační a hotovo. Najednou by zemědělci byli schopni budovat remízky, kupovat pozemky, modernizovat, vytvářet závlahy apod.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.4.2020 09:43 Reaguje na Jiří SNikdo neříká (aspoň já ne), že zemědělec to má dneska lehké. Ale bohužel nevidím žádnou zjevnou snahu změnit nepříznivý stav, jen teoretické úvahy prezidenta AK. Tak se sejděte, vypracujte koncepci a začněte věci měnit. Samo od sebe, či na pokyn Bruselu-), se to nestane.
Odpovědět
JS
Jiří S
16.4.2020 10:43 Reaguje na Karel ZvářalJenže zrušení dotací by bylo likvidační, protože v okolních státech se rušit nebudou a to bychom byli znevýhodněni. A k tomu odbytu? Viděl jste co se stalo loni na Slovensku? Tam bouchli do stolu, řekli, že bude povinnost supermarketů mít aspon 25 % místní produkce a EU je řádně klepla přes prsty, takže to vidím jako bezvýchodné momentálně dokud budeme setrvávat v EU.
Netvrdím, že jste to říkal vy, ale pan DAG v této diskuzi tvrdí, že se nikdy zemědělci neměli lépe.
Odpovědět
Netvrdím, že jste to říkal vy, ale pan DAG v této diskuzi tvrdí, že se nikdy zemědělci neměli lépe.
JS
Jiří S
16.4.2020 11:09 Reaguje na Karel ZvářalJen tak mimochodem, pana Jandejska zemědělci registrovaní v AK nemají vůbec rádi, je to takový žvástal a patolízal.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.4.2020 13:50 Reaguje na Jiří SJednooký mezi slepými králem. Tak nějak si to lze přeložit. A Čech nebude nikdy spokojený, dokud ve fci nebude on sám:-) Prostě kdo byl zvolen většinou, ten tam je...
Odpovědět
JS
Jiří S
16.4.2020 14:21 Reaguje na Karel ZvářalNe to jsme se špatně pochopili, je rozdíl mezi těma co ho v tom jejich sněmu volí a mezi obyčejnýma zemědělcema co jsou na konci.
A o tom tam být sám? Já bych byl třeba rád za Ing. Martina Pýchu, je to člověk po dlouhé době, který nemluví dokola jen prázdné věty jako Jandejsek, ale dokáže rozumně argumentovat, což prokazuje tvrdými daty a dokáže bojovat za zemědělce.
Odpovědět
A o tom tam být sám? Já bych byl třeba rád za Ing. Martina Pýchu, je to člověk po dlouhé době, který nemluví dokola jen prázdné věty jako Jandejsek, ale dokáže rozumně argumentovat, což prokazuje tvrdými daty a dokáže bojovat za zemědělce.
Karel Zvářal
16.4.2020 14:29 Reaguje na Jiří STo rád "slyším", také mám podobný názor. Tak si ho hlídejte a podporujte, třeba se dopracujete k většímu společenskému uznání a ohodnecení práce.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 11:19 Reaguje na Jiří STo je úplná blbost, stát boucháním do stolu vytvoří poze další nesmysly. Nějaké soběstačnosti jsou taky nesmysl, my jsme ještě nedávno (před nástupu hrabiše) vyváželi prakticky ve všech komoditách, které vyrábíme více, než dováželi. Jak je to dnes netuším.
Odpovědět
JS
Jiří S
16.4.2020 11:36 Reaguje na Pavel HanzlNedávno? Naposledy po revoluci a to už je 30 let. Od té doby už snad krom pšenice hodně dovážíme. Proč by to měla být blbost, proč by stát nemohl nařídit nějaké odběry supermarketům do rozumné míry řekněme těch 30 %. Víte jak by tím zemědělcům pomohl? Víte jak by se zvětšila výměra brambor, zeleniny, krmných plodin? Jak by jste to tedy řešil vy? Vzhledem k tomu, že Německý či jiný západní zemědělec dokáže například maso vozit za dumpingové ceny, tak se přes něj nikdy nedostaneme na trh tak, abychom to mohli dělat v nějaké rozumně míře. A myslím si, že určitá soběstačnost není vůbec nesmysl, netvrdím 100 %, ale aspon 80 %. Tak, aby nemohlo dojít k nějakým excesům při krizi.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 12:47 Reaguje na Jiří SCokoliv nařizovat v komerční sféře je vždy velký problém a většinou to končí špatně. A hlavně to demagogové rozmažou jako "diktát z bruseli", "eurosajuz" a "socialismus horší než za komára".
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
16.4.2020 13:49 Reaguje na Pavel HanzlAno, "cokoliv nařizovat v komerční sféře je vždy velký problém a většinou to končí špatně".
Takže ta JZD a neexistující komerční sféra, kdy jsme byli nejen soběstační, ale ještě jsme zemědelské produkty ve velkém (cukr, mák, telata a mladé býky a další) vyváželi, to bylo zřejmě dobře, to bylo to pravé ořechové? Bylo.
Odpovědět
Takže ta JZD a neexistující komerční sféra, kdy jsme byli nejen soběstační, ale ještě jsme zemědelské produkty ve velkém (cukr, mák, telata a mladé býky a další) vyváželi, to bylo zřejmě dobře, to bylo to pravé ořechové? Bylo.
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 07:09 Reaguje na Jiří DanešSoběstační a většinou ještě přebytkoví jsme byli, dokud to nevzal do ruky soudruh estébák.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.4.2020 13:54 Reaguje na Jiří SZkraje devadesátek často ukazovali, jak Frantíci zastavují cizí kamiony a ničí (vyhazují) převážené zboží. Nejsou zvědaví na nekalou=levnější konkurenci.
K něčemu takovému se u nás ztěží dopracujeme. Prut mezi nohy zpátky do boudy. Prostě každý má, co si vyboxuje, bo život je boj. Nikoliv čekání na milost.
Odpovědět
K něčemu takovému se u nás ztěží dopracujeme. Prut mezi nohy zpátky do boudy. Prostě každý má, co si vyboxuje, bo život je boj. Nikoliv čekání na milost.
JS
Jiří S
16.4.2020 14:18 Reaguje na Karel ZvářalTak je fakt, že s žaboužroutama se nemůže porovnávat nikdo. Tam je protestování národní sport.
On je možná zapříčiněn ten stažený ocas i proto, že dřívější snahy vždy končili tím, že se řeklo drž hubu a krok, nemáš co do toho mluvit a o vás bez vás. Stokrát nic umořilo vola.
Odpovědět
On je možná zapříčiněn ten stažený ocas i proto, že dřívější snahy vždy končili tím, že se řeklo drž hubu a krok, nemáš co do toho mluvit a o vás bez vás. Stokrát nic umořilo vola.
Karel Zvářal
16.4.2020 14:32 Reaguje na Jiří SNo na to se právě snažím poukázat, že tady tak trochu plačete na nesprácném hrobě, těžko vám tu někdo řekne něco jiného než knížecí radu:-) U nás je tím národní sportem, jak jste to popsal. A z takového východiska se jen těžko bude něco měnit.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
17.4.2020 08:15 Reaguje na Pavel HanzlOn ten Lux nebyl nadarmo sedláky nazýván "had na tři". Byl to on, kdo prosadil, že sedláci místo půdy, budov a zemědělského náčiní (mnohdy toho samého, co jim nebo jejich rodičům bylo "združstevněno"), dostávali jen "akcie krachujících družstev se sice vysokou nominální, ale prakticky nulovou reálnou, hodnotou. Právě Lux byl ten, kdo fakticky dokončil to, co v 50. letech začali komunisté.
A jeho cíl byl jasný: Nedopustit vznik většího množství rodinných farem, jaké tu prosperovaly před združstevňováním, a jaké jsou páteří zemědělství v řadě zemí na západ od bývalé železné opony. Pochopitelně, nebylo to z jeho hlavy, na tom, aby v Česku začalo prosperovat zemědělství neměla zájem hlavně EU.
Odpovědět
A jeho cíl byl jasný: Nedopustit vznik většího množství rodinných farem, jaké tu prosperovaly před združstevňováním, a jaké jsou páteří zemědělství v řadě zemí na západ od bývalé železné opony. Pochopitelně, nebylo to z jeho hlavy, na tom, aby v Česku začalo prosperovat zemědělství neměla zájem hlavně EU.
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 08:44 Reaguje na Jan ŠimůnekVelmi dobře razíte ruský bod A), ale úplně blbě:
Lux byl nazývýn "had na tři" především komunisty.
Lux podporoval sedláky, JZD musela ze zákona vydávat nejen pozemky (tam vlastnictví zůstalo sedlákům) ale movitý majetek atd. Jenže se to samozřejmě na družstvech zašvejkovalo jak dycky.
Problém nebyl v nějaké EU, která nás podporovala po všech směrech (bilióny investic), ale v tom, že lidí, kteří by chtěli sedlačit bylo minimum.
Právě za Luxe se dotovala údržba krajiny (800 na ovečku, 1000 na berana), dotovalo se sekání luk a uvádění půdy "do klidu" i zalesňování.
Až za socanů se vrátil celý systém k průmyslovému zemědělství bolševického typu, dnes je to ještě horší.
Odpovědět
Lux byl nazývýn "had na tři" především komunisty.
Lux podporoval sedláky, JZD musela ze zákona vydávat nejen pozemky (tam vlastnictví zůstalo sedlákům) ale movitý majetek atd. Jenže se to samozřejmě na družstvech zašvejkovalo jak dycky.
Problém nebyl v nějaké EU, která nás podporovala po všech směrech (bilióny investic), ale v tom, že lidí, kteří by chtěli sedlačit bylo minimum.
Právě za Luxe se dotovala údržba krajiny (800 na ovečku, 1000 na berana), dotovalo se sekání luk a uvádění půdy "do klidu" i zalesňování.
Až za socanů se vrátil celý systém k průmyslovému zemědělství bolševického typu, dnes je to ještě horší.
Karel Zvářal
17.4.2020 09:25 Reaguje na Pavel HanzlJste pravdě blíže, než předřečník, až na to, že hadem na tři jej nazvali komunisté z ODS, od které se distancoval. Lux zemědělství skutečně rozuměl a dělal maximum v mezích možného. Zákulisní praktiky a známý přehlíživý pohled premiéra na selský stav ("Všechno dovezemm") spolu s nezájmem nové generace o nezáživnou dřinu, způsobil, že renesance drobného zemědělství se nekonala. Byla spíše tendence zachovat giganty, což se také povedlo.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.4.2020 09:30 Reaguje na Pavel HanzlUvádět onu dehonestující přezdívku opakovaně ve večerním zpravodajství nebylo dílem komunistů, ti takovou moc neměli. Protože šel tvrdě za svým a "neposlouchal" druhého po Bohu, takto ho pojmenovali.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 11:17 Reaguje na Karel ZvářalJe to samozřejmě úplně fuk, ale shodneme se aspoň na tom, že ministr Lux dělal maximum pro sedláky a taky dodnes dost sedláků žije.
Zemědělství skutečně nebylo prioritou Klausovy vlády, ale jézedácký styl vrátil až Fencl za ČSSD. A především dotace.
Odpovědět
Zemědělství skutečně nebylo prioritou Klausovy vlády, ale jézedácký styl vrátil až Fencl za ČSSD. A především dotace.
JŠ
Jan Šimůnek
17.4.2020 13:20 Reaguje na Pavel HanzlObávám se, že nemáte pravdu ani s těmi "dost sedláky". Jednak jsou z hlediska celkové produkce potravin skoro zanedbatelní, jednak naprostá většina dnes aktivních sedláků jsou spíš ti, kteří s tím z gruntu začali po roce 1989 než ti, kdo by pokračovali v tradicích předkomunistické rodinné firmy. A někteří jsou "napůl", např. zdědili zrestituované pozemky a pustili se do práce na nich, aniž by předtím měli k zemědělství nějaký vztah.
MMCH možná to nevíte, ale děti "kulaků" i po jakémsi uvolnění v 60. letech, kdy se pro ně otevřela cesta ke studiu, nesměly studovat zemědělské obory. Jestli až do roku 1989, to nevím, ale ještě na začátku normalizace to tak bylo.
Odpovědět
MMCH možná to nevíte, ale děti "kulaků" i po jakémsi uvolnění v 60. letech, kdy se pro ně otevřela cesta ke studiu, nesměly studovat zemědělské obory. Jestli až do roku 1989, to nevím, ale ještě na začátku normalizace to tak bylo.
JŠ
Jan Šimůnek
17.4.2020 13:21 Reaguje na Karel ZvářalNa vesnicích to lidi psali spontánně na ploty. To ještě pamatuji.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.4.2020 14:44 Reaguje na Jan ŠimůnekNic takového jsem neviděl, ale budiž. Je ovšem rozdíl, když to napíše nějaký nespokojený restituent, nebo to řeknou v hlavních zprávách o členovi vlády.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
17.4.2020 13:15 Reaguje na Pavel HanzlNemáte pravdu. Byl spolupodepsán pod zákony, které právě umožňovaly JZD a státním statkům se transformovat na akciové společnosti a "vyplatit" sedláky akciemi (krátce poté již zcela bezcennými).
Lux byl funkcionář už za totality, nebyl to žádný demokrat, kterého by rok 1989 vytáhl z vězení.
Nicméně byla snaha i o likvidaci úspěšných JZD (typu Slušovice).
Prostě byl zájem co nejvíc poškodit naše zemědělství a přeměnit nás na trh pro potravinové přebytky západních firem.
Bylo také prakticky zcela zlikvidováno cukrovarnictví ("dočasné" kvóty na výrobu cukru, který jsme pak museli dovážet, a dovážíme dodnes, protože v rámci té "dočasnosti" byly zlikvidovány prakticky všechny cukrovary), obrovská omezení postihla naše vinařství, protože byl zájem, aby se naše obyvatelstvo převedlo na francouzské, italské a španělské krabičáky (neboli čůčo) atd.
Odpovědět
Lux byl funkcionář už za totality, nebyl to žádný demokrat, kterého by rok 1989 vytáhl z vězení.
Nicméně byla snaha i o likvidaci úspěšných JZD (typu Slušovice).
Prostě byl zájem co nejvíc poškodit naše zemědělství a přeměnit nás na trh pro potravinové přebytky západních firem.
Bylo také prakticky zcela zlikvidováno cukrovarnictví ("dočasné" kvóty na výrobu cukru, který jsme pak museli dovážet, a dovážíme dodnes, protože v rámci té "dočasnosti" byly zlikvidovány prakticky všechny cukrovary), obrovská omezení postihla naše vinařství, protože byl zájem, aby se naše obyvatelstvo převedlo na francouzské, italské a španělské krabičáky (neboli čůčo) atd.
Karel Zvářal
17.4.2020 14:49 Reaguje na Jan ŠimůnekZnámý mi vyprávěl, jak hned po sametu dojeli z jedné západní země a měli nachystaný projekt s naší K 96-kou. Už si z toho moc nevybavuji, jen větu - "Nemusíte nic dělat všechno zařídíme, všechno vám dovezeme". Takže jestli se takových agentů vyskytlo více, je jasné za koho a pro co někteří vládní činitelé lobovali. A cukrovary jsou názornou ukázkou. Z bílého zlata nepotřebný "odpad"...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 21:58 Reaguje na Karel ZvářalTo je přece naprosto normální kšeft, ne?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 21:57 Reaguje na Jan ŠimůnekTo vám zase nakukali špinavci, naše hospodářství (a nejen zemědělství) žilo v úplně jiném světě RVHP a náraz normálního trhu protě nepřežilo. Spíše přežilo s těžkými ztrátami.
Pokud byste chtěl pochopit nějakou historickou etapu, musíte pochopit tu předcházející. A vy evidentně vůbec netušíte, jak fungovlala naše "socialistická ekonomika" v rámci RVHP.
Odpovědět
Pokud byste chtěl pochopit nějakou historickou etapu, musíte pochopit tu předcházející. A vy evidentně vůbec netušíte, jak fungovlala naše "socialistická ekonomika" v rámci RVHP.
JŠ
Jan Šimůnek
18.4.2020 14:14 Reaguje na Pavel HanzlTady u toho cukru ovšem nešlo o "náraz trhu", ale o EUnijní kvóty na výrobu cukru, které nám byly vnuceny a které položily naše cukrovarnictví.
Přitom už o pár let později by se vlastní cukr docela hodil, minimálně na výrobu biometanolu (nemuseli bychom šňupat řepku).
A řada našich podniků byla vykoupena ze zahraničí a dovedena ke krachu nebo rovnou zlikvidována, protože proti takovému počínání jsme "náhodou" neměli žádný zákon (mají takový i některé rozvojové země). Týká se to prakticky celého textilního průmyslu.
Proto se nedivte, že se dnes spousta našich lidí dívá na obyvatele starých zemí EU jako na nepřátele, srovnatelné např. s německými okupanty v letech 1938 - 1945.
Odpovědět
Přitom už o pár let později by se vlastní cukr docela hodil, minimálně na výrobu biometanolu (nemuseli bychom šňupat řepku).
A řada našich podniků byla vykoupena ze zahraničí a dovedena ke krachu nebo rovnou zlikvidována, protože proti takovému počínání jsme "náhodou" neměli žádný zákon (mají takový i některé rozvojové země). Týká se to prakticky celého textilního průmyslu.
Proto se nedivte, že se dnes spousta našich lidí dívá na obyvatele starých zemí EU jako na nepřátele, srovnatelné např. s německými okupanty v letech 1938 - 1945.
PH
Pavel Hanzl
19.4.2020 18:00 Reaguje na Jan ŠimůnekUž jsem to psal. Pokud nepochopíte socialistickou ekonomiku, nepochopíte 90. roky.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:24 Reaguje na Pavel HanzlJenže 90. léta jsou jediné období, kdy jsme tu měli ekonomiku jakž takž tržní.
Odpovědět
Jakub Graňák
18.4.2020 10:51 Reaguje na Jan ŠimůnekPřed třemi lety kdy končily kvóty měla tato republika v intervenčích zásobách přes 300 tisíc tun cukru. Roční produkce je cca 600 tis. tun, spotřeba 350 tis tun, zbytek jde na vývoz. Tudíž dovoz cukru (především ve výrobcích - dvě třetiny celkového objemu) je motivován zcela jinými pohnutkami, než nesoběstačností domácí produkce.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.4.2020 14:17 Reaguje na Jakub GraňákSoučasnou roční produkci nemůžete srovnávat s produkcí před vstupem do EU. Pro EUxindly jsme byli a jsme v některých pblastech dosud (i proto současné vnucování "Green Dealu" a podobných číčovin, ničících ekonomiku) prostě nepříjemnou konkurencí; EU a její kvóty nepředstavuje nic jiného, než prostředek k co největšímu ekonomickému poškození zemí bývalého východního bloku.
Odpovědět
Jakub Graňák
18.4.2020 16:34 Reaguje na Jan ŠimůnekCukerné kvóty byly zavedeny roku 1968 a platily pro všechny země EU, tudíž likvidace zemí bývalého východního bloku nikdy nebyla účelem. Tím účelem byla ochrana rozvojových zemí. Produkce před vstupem do EU byla cca 500 tis tun ročně, tudíž méně než dnes.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.4.2020 10:03 Reaguje na Jakub GraňákTo bych se docela divil, protože období kvót skoro žádné naše cukrovary nepřežily a byly zlikvidovány takovým způsobem, že nešly obnovit.
Jinak ochrana rozvojových zemí je jen lživý blábol: Výrazná část kvót, EUronorem apod. je nastavena právě proto, aby nebylo možné dovážet do EU zboží a suroviny ze zemí třetího světa. Tento dovoz je po kvalitativní stránce nižší než byl v období před 1. světovou válkou (řadu tehdy běžného "koloniálního zboží" dnes na pultech neuvidíte). Přitom možnosti dovozu (vzhledem ke chladírenským lodím apod) jsou daleko vyšší než tehdy.
Odpovědět
Jinak ochrana rozvojových zemí je jen lživý blábol: Výrazná část kvót, EUronorem apod. je nastavena právě proto, aby nebylo možné dovážet do EU zboží a suroviny ze zemí třetího světa. Tento dovoz je po kvalitativní stránce nižší než byl v období před 1. světovou válkou (řadu tehdy běžného "koloniálního zboží" dnes na pultech neuvidíte). Přitom možnosti dovozu (vzhledem ke chladírenským lodím apod) jsou daleko vyšší než tehdy.
Jakub Graňák
19.4.2020 12:23 Reaguje na Jan ŠimůnekTak se nedivte a čtěte situační a výhledové zprávy MZe. Cukrovary byly likvidovány dávno před vstupem do EU především ze strany francouzů, nikoli EU.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.4.2020 17:35 Reaguje na Jakub GraňákJenže to souviselo s "harmonizací", prováděnou ještě před vstupem do EU už někdy od 2. poloviny devadesátých let.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.4.2020 18:03 Reaguje na Jan ŠimůnekNe, to souviselo s komunismem degenerovanou morálkou a pochybnými kvalitami našich tehdejších elit v čele s výkvětem komunistické "inteligence" z prognosťáku.
Frantíci jen za hubičku koupili konkurenta a ukončili jeho činnost, úplně stejně, jako to dnes naprosto "legálně" dělá Babiš.
Odpovědět
Frantíci jen za hubičku koupili konkurenta a ukončili jeho činnost, úplně stejně, jako to dnes naprosto "legálně" dělá Babiš.
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:27 Reaguje na Jakub GraňákPokud je mi známo, tak se prodej cukrovarů a jejich rušení zcela jednoznačně presentovalo jako odpověď na požadavky EU. A nemám sebemenší důvod tomu zdůvodnění nevěřit, protože podobné prasečiny se v souvislosti s přípravou na vstup do EU prováděly v mnoha oblastech ekonomiky (ale i třeba ve vědě a ve školství).
Odpovědět
Jakub Graňák
21.4.2020 10:54 Reaguje na Jan ŠimůnekVáš přízpěvek je typickou ukázkou fenoménu, který pracovně nazývám "ufňukaný čecháček háže vinu za svá selhání na na všechny ostatní, aby nemusel přiznat vlastní vinu". Celé zemědělství a přidružené obory tvrdě doplatily na Klausovu doktrínu: "změdělství nepotřebujeme, potraviny dovezem", tady je třeba hledat hlavní důvod polistopadového rozkladu (spolu s komunisty vytvořeným obrovským vnitřním dluhem uvnitř celého sektoru).
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
22.4.2020 14:14 Reaguje na Jakub GraňákCo je na konstatování, že nám EU nařídila zrušit cukrovary a omezit výrobu řady zemědělských komodit (mimo jiné téměř stoprocentně vybít stáda mléčných krav) atd. "ufňukaně čecháčkovského"?
Byla to podmínka našeho vstupu do EU a, bohužel, se našlo příliš mnoho nevzdělaných hlupáků, kteří se domnívali, že vstupujeme do EHS. A místo toho se jednalo o vstup do shitu v mnoha ohledech horšího než nebožtík SSSR. A jakákoli faktografická kritika nedostatků tohoto byrokraticko socialistického monstra (s prvky fašismu) byla v období před hlasováním o vstupu bezohledně umlčována.
Odpovědět
Byla to podmínka našeho vstupu do EU a, bohužel, se našlo příliš mnoho nevzdělaných hlupáků, kteří se domnívali, že vstupujeme do EHS. A místo toho se jednalo o vstup do shitu v mnoha ohledech horšího než nebožtík SSSR. A jakákoli faktografická kritika nedostatků tohoto byrokraticko socialistického monstra (s prvky fašismu) byla v období před hlasováním o vstupu bezohledně umlčována.
Jakub Graňák
23.4.2020 13:37 Reaguje na Jan ŠimůnekNikdo nám nic nerozkazoval, špína v čele s Klausem se na základě své degenerované mentality ani neobtěžovala nějaké podmínky vyjednat, porovnejte s Polskem, které si postavilo hlavu a uspělo.
Takže asi po desáté, vzpomeňte si, kdo tady hned po revoluci začal prosazovat doktrínu, že zemědělství je k ničemu, že všechno dovezeme. Celý sektor byl v h..zlu ještě dřív, než se začlo o vstupu do EU vůbec uvažovat. Já tam v té době působil, poznal jsem přístup státu na vlastní kůži. Klaus a spol nás bez okolků hodili přes palubu už někdy v roce 90.
Odpovědět
Takže asi po desáté, vzpomeňte si, kdo tady hned po revoluci začal prosazovat doktrínu, že zemědělství je k ničemu, že všechno dovezeme. Celý sektor byl v h..zlu ještě dřív, než se začlo o vstupu do EU vůbec uvažovat. Já tam v té době působil, poznal jsem přístup státu na vlastní kůži. Klaus a spol nás bez okolků hodili přes palubu už někdy v roce 90.
Jakub Graňák
18.4.2020 10:56 Reaguje na Jan ŠimůnekCo se týče Luxe, hodnoceno s odstupem času to byl nejlepší ministr zemědělství, jakého jsme tady po revoluci měli, porovnejte laskavě s takovými esy jako Palas, Bendl, Fencl...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.4.2020 10:30To je trochu úsměvné, chemici zachraňují- trochu silná slova. Ať si o tom myslí kdo chce co chce, tak to rozhodující množství roušek apod. přišlo z Číny, a to Čínu nijak neobhajuji.Je to fakt a v takovém množství, jaké bylo zpočátku potřeba, to prostě nikdo na světě nedokázal. A jestli nebyla kvalita dostačující, nikdo našim výrobcům nebránil v dostatečných dodávkách. Jenže to bylo mimo realitu. Takže trochu skromnosti by neuškodilo. To za prvé.
Za druhé- blízko nás probíhaly již před nějakými patnácti lety rekultivace, zmeandrování potoka, výsadba olší etc., přesně v duchu, jaký je v současné době in. A výsledek- nějak nepozoruji, že by to mělo sebemenší vliv na pole, která se vyskytují okolo. Z estetického hlediska ano, to nemohu popřít. Ale z praktického- ani omylem. Pokud na krajinu nebude pršet, žádná "opatření" nepomůžou, jsou to jen zbožná přání, tahání peněz z daňových poplatníků, která mizí v pofidérních projektech. Déšť je naprosto rozhodující, a ten, jak jsem si všiml, zatím nikdo naprojektovat nedovede. Navíc- loni byla zásoba sněhu na horách třikrát vyšší a kde se to tedy projevilo? Ta zásoba má vliv na spodní vody, na vodu v krajině pod horami vůbec. Sníh roztaje, převážná většina odteče potoky a řekami do moře. Nebýt přehrad, řeky by se proměnily ve smradlavé stoky okamžitě na jaře. Letos v únoru přišly vydatné deště, tudíž vody v krajině je minimálně tolik, co loni. Letošní rok je s výjimkou února jak přes kopírák. Uvidíme, co přinese květen, pokud bude víc pršet, srovná se to, minimálně na polích. otázkou je, přijde-li zase suchý červen.
Odpovědět
Za druhé- blízko nás probíhaly již před nějakými patnácti lety rekultivace, zmeandrování potoka, výsadba olší etc., přesně v duchu, jaký je v současné době in. A výsledek- nějak nepozoruji, že by to mělo sebemenší vliv na pole, která se vyskytují okolo. Z estetického hlediska ano, to nemohu popřít. Ale z praktického- ani omylem. Pokud na krajinu nebude pršet, žádná "opatření" nepomůžou, jsou to jen zbožná přání, tahání peněz z daňových poplatníků, která mizí v pofidérních projektech. Déšť je naprosto rozhodující, a ten, jak jsem si všiml, zatím nikdo naprojektovat nedovede. Navíc- loni byla zásoba sněhu na horách třikrát vyšší a kde se to tedy projevilo? Ta zásoba má vliv na spodní vody, na vodu v krajině pod horami vůbec. Sníh roztaje, převážná většina odteče potoky a řekami do moře. Nebýt přehrad, řeky by se proměnily ve smradlavé stoky okamžitě na jaře. Letos v únoru přišly vydatné deště, tudíž vody v krajině je minimálně tolik, co loni. Letošní rok je s výjimkou února jak přes kopírák. Uvidíme, co přinese květen, pokud bude víc pršet, srovná se to, minimálně na polích. otázkou je, přijde-li zase suchý červen.
Miroslav Vinkler
16.4.2020 11:04 Reaguje na pavel peregrinINTERSUCHO
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se čtvrtý týden v řadě prohlubuje. V minulém týdnu došlo k rapidnímu zvýšení intenzity sucha. Na většině území České republiky převládá výrazné až výjimečné sucho. V jižních Čechách a v Krkonoších je sledováno i extrémní sucho.
Jako oblast, která je na tom trochu lépe, je okolí Prahy.
Výrazné až výjimečné sucho sledujeme v pásu od Šluknovského výběžku po hranicích až do Jeseníků a do Beskyd. Výrazné až extrémní sucho se vyskytuje nadále i v jižních Čechách, především na Třeboňsku a na Jindřichohradecku.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) nedávno, po zimě, jež se vyznačovala mimořádným nedostatkem sněhu, porovnal na Twitteru loňské a letošní jaro: "V březnu 2019 byly naše řeky výrazně vodnatější než letos. Průměrné průtoky místy dosahovaly až trojnásobku průměrných březnových průtoků."
Asi každý žijeme někde jinde. :-)
Tady máte titulky z polských novin, zajisté jim porozumíte:
Susza w 2020 roku będzie najgorsza od 100 lat?
Tak suchej wiosny bez deszczu nikt nie pamięta !
Podle prognóz na léto nás čeká nejméně rok 2015,extrémní sucha a horka.
Jestli každý zemědělec vnímá současnost stejně jako vy, " o nic nejde, co plašíte " , tak jsme na tom hodně špatně.
Odpovědět
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se čtvrtý týden v řadě prohlubuje. V minulém týdnu došlo k rapidnímu zvýšení intenzity sucha. Na většině území České republiky převládá výrazné až výjimečné sucho. V jižních Čechách a v Krkonoších je sledováno i extrémní sucho.
Jako oblast, která je na tom trochu lépe, je okolí Prahy.
Výrazné až výjimečné sucho sledujeme v pásu od Šluknovského výběžku po hranicích až do Jeseníků a do Beskyd. Výrazné až extrémní sucho se vyskytuje nadále i v jižních Čechách, především na Třeboňsku a na Jindřichohradecku.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) nedávno, po zimě, jež se vyznačovala mimořádným nedostatkem sněhu, porovnal na Twitteru loňské a letošní jaro: "V březnu 2019 byly naše řeky výrazně vodnatější než letos. Průměrné průtoky místy dosahovaly až trojnásobku průměrných březnových průtoků."
Asi každý žijeme někde jinde. :-)
Tady máte titulky z polských novin, zajisté jim porozumíte:
Susza w 2020 roku będzie najgorsza od 100 lat?
Tak suchej wiosny bez deszczu nikt nie pamięta !
Podle prognóz na léto nás čeká nejméně rok 2015,extrémní sucha a horka.
Jestli každý zemědělec vnímá současnost stejně jako vy, " o nic nejde, co plašíte " , tak jsme na tom hodně špatně.
JS
Jiří S
16.4.2020 11:15 Reaguje na Miroslav VinklerNevnímá. Nebojte se. Já za sebe mohu říci, že letošní zima byla v porovnání s loňskou skoro o 50 % srážkově chudší. Ano únor, březen, duben vypadají stejně suše jako loni, ale loni byly alespoň nějaké zásoby vody ze zimy, letos nic.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.4.2020 13:47 Reaguje na Miroslav VinklerPosuzuji situaci u sebe na poli a porovnávám s loňskem. Loni ve studni o metr vody méně, na poli je to stejné jak loni. Tím netvrdím samozřejmě, že v globále ČR je to také tak, nicméně jsem bral v potaz to, že vloni bylo na horách sněhu víc než dost. Všichni vzývají sníh na horách, ale jaký má smysl pro ta pole? Voda v řekách nerovná se voda v krajině, sníh na horách nemá pro vodu v polích naprosto žádný význam. Sníh na horách plní částečně spodní vody, jinak veškerá masa vody odtéká řekami. Zajistíme déšť, který jediný má smysl? Asi ne.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
16.4.2020 17:14 Reaguje na pavel peregrinDnes jsem se byl projít podhorskou krajinou, v dálce sice byla na Kralickém Sněžníku bílá čepice, ale od bot se mi skutečně prášilo i v lese. Terén o kterém mluvím byl touto dobou vždy podmáčený,místní název lokality - Prameny - napovídá své.
Teplota kolem 700 n.m. byla asi 20 C, a to prosím 16.dubna!!!
Ať už tyto extrémy zavinil CO2, nebo degradace krajiny v globálním měřítku, jedná se o situaci,která může skutečně letos vygradovat do socio-ekonomického sucha v ČR.
Odpovědět
Teplota kolem 700 n.m. byla asi 20 C, a to prosím 16.dubna!!!
Ať už tyto extrémy zavinil CO2, nebo degradace krajiny v globálním měřítku, jedná se o situaci,která může skutečně letos vygradovat do socio-ekonomického sucha v ČR.
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 07:13 Reaguje na Miroslav VinklerPane Vinklere, tohle vám píšu už od začátku roku a vy jste pořád hlásal nechumelismus a fedrování uhlí.
Samozřejmě to JE globálním oteplením zpúsobeném emisemi CO2, vždyť vám to vědci proboha vysvětlují už několik (desítek??) let!!
Odpovědět
Samozřejmě to JE globálním oteplením zpúsobeném emisemi CO2, vždyť vám to vědci proboha vysvětlují už několik (desítek??) let!!
JŠ
Jan Šimůnek
18.4.2020 14:20 Reaguje na Pavel HanzlProblém spočívá v otázce, nakolik je toto oteplení antropogenní (spíš ne) a nakolik je vhodné se snažit o jeho ovlivnění likvidací ekonomiky a zabíjením (byť nepřímým) obyvatel a nakolik je vhodné investovat do kompenzačních opatření. Jak to (druhé) dělali naši předkové v průběhu předchozích teplých epizod klimatu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.4.2020 18:17 Reaguje na Jan ŠimůnekCo pořád melete o jaké "likdvidaci ekonomiky"??
To je čistě ruská demagogie, která se silně bojí, že jí OZE zablokují bohatnutí na špinavé energii.
Odpovědět
To je čistě ruská demagogie, která se silně bojí, že jí OZE zablokují bohatnutí na špinavé energii.
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:33 Reaguje na Pavel HanzlTo, že nějací komunisticko - fašističtí zločinci, mávající zeleným, nebo případně modrým, hadrem, označili některé druhy energie za "špinavé", nemá, pochopitelně, s realitou nic společného.
Každá domácnost na "nešpinavé" energetické zdroje dá v průměru 2000 Kč ročně. Další desítky miliard ročně do nich naputují z jiných zdrojů. To je jediný důvod, proč tyto zdroje energie "nejsou špinavé".
Nic jiného za tou "čistotou" a "špinavostí" nehledejte, jen prachy, prachy a prachy a k nim zločince, kteří si je cpou do svých bezedných kapes. A chtějí to dělat pořád i kdyby tím měli vyvolat zánik světa.
Odpovědět
Každá domácnost na "nešpinavé" energetické zdroje dá v průměru 2000 Kč ročně. Další desítky miliard ročně do nich naputují z jiných zdrojů. To je jediný důvod, proč tyto zdroje energie "nejsou špinavé".
Nic jiného za tou "čistotou" a "špinavostí" nehledejte, jen prachy, prachy a prachy a k nim zločince, kteří si je cpou do svých bezedných kapes. A chtějí to dělat pořád i kdyby tím měli vyvolat zánik světa.
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 11:29 Reaguje na pavel peregrinMáte v tom hokej, roušky z Číny přišly asi v polovině BŘEZNA!!! což znamenalo, že nejohroženější lidé už byli nakaženi a přes drastická opatření za stovky miliard se ten virus šíří hlavně v domovech důchodců.
Příčinou je zcela nesmyslný (pokud neberu zlý úmysl) zákaz prodej našich výrobců s tím, že si to stát objedná a bude distribuovat centrálně.
Jenže stát nic neobjednal, pracovníci v sociálních službách nebyli chráněni a tohle by měl posoudit soud jako trestný čin obecného ohrožení.
Kapacita našich výrobců je dostatečná, objednávala u nás i slovenská vláda a vše ostatní jde do zahraničí.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10117034229-168-hodin/220452801100329/
https://www.obnovitelne.cz/cz/clanek/1142/ceske-nanotechnologie-na-vedlejsi-koleji-vlada-v-boji-s-epidemii-dal-spoleha-na-cinu/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sabina-slonkova-jak-babis-s-vojtechem-ohrozili-lekare-a-pacienty-95916?fbclid=IwAR1KVBkwThby_IkfPT7PPkIyqyjrylxA2LuwIdgPdVUvtAUcHJurPYrTv6k
Odpovědět
Příčinou je zcela nesmyslný (pokud neberu zlý úmysl) zákaz prodej našich výrobců s tím, že si to stát objedná a bude distribuovat centrálně.
Jenže stát nic neobjednal, pracovníci v sociálních službách nebyli chráněni a tohle by měl posoudit soud jako trestný čin obecného ohrožení.
Kapacita našich výrobců je dostatečná, objednávala u nás i slovenská vláda a vše ostatní jde do zahraničí.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10117034229-168-hodin/220452801100329/
https://www.obnovitelne.cz/cz/clanek/1142/ceske-nanotechnologie-na-vedlejsi-koleji-vlada-v-boji-s-epidemii-dal-spoleha-na-cinu/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sabina-slonkova-jak-babis-s-vojtechem-ohrozili-lekare-a-pacienty-95916?fbclid=IwAR1KVBkwThby_IkfPT7PPkIyqyjrylxA2LuwIdgPdVUvtAUcHJurPYrTv6k
JD
Jiří Daneš
16.4.2020 13:59 Reaguje na Pavel HanzlDůkazy pro svá tvrzení nemáte? Odkaz na ČT 168 hodin a JPN či JPP (jedna paní napsala , jedna paní povídala) nejsou relevantní důkazy. Na článcích na seznamzprávy.cz, je lépe se příliš neodvolávat, nakonec se většinou ukáže, že je to v celku jinak.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.4.2020 14:37 Reaguje na Pavel HanzlCelý svět nakupoval z Číny, pohádkám o zákazu prodeje nevěřím. Navíc mnoho zdravotnických subjektů podléhá krajům, nebo je soukromých, to samé soukromí lékaři, zubaři, domovy pro seniory to samé. Z jakého důvodu by měl stát pro tyto zajišťovat roušky? Neměli by se v první řadě starat sami? Na co sedí na krajích hejtmani? Pro okrasu? A propos, nesčetněkrát jsem slyšel, že stát má zasahovat co nejméně, stát je nejhorší hospodář, jen ne probůh zásahy státu- tak ať teď všichni tito řvouni laskavě drží hubu a krok.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 21:03 Reaguje na pavel peregrinPojem "celý svět" skutečně miluji, já to označuju jako "Paroubkův Mars".
Asi vám to v médiích uniklo, ale vláda zakázala našim výrobcům těchto pomůcek u nás prodávat s tím, že vše nakoupí a bude distribuovat centrálně. Já vím, že je to úplná pitomost, ale stalo se. Doposud si stát u našich výrobců nic neobjednal a oni prodávají celou produkci do zahraniční. Máme špičkové výrobyky z nanovléken, filtry nejvyšší kvality atd. Třeba velké množství kupuje Slovenská vláda atd. atd.
Odpovědět
Asi vám to v médiích uniklo, ale vláda zakázala našim výrobcům těchto pomůcek u nás prodávat s tím, že vše nakoupí a bude distribuovat centrálně. Já vím, že je to úplná pitomost, ale stalo se. Doposud si stát u našich výrobců nic neobjednal a oni prodávají celou produkci do zahraniční. Máme špičkové výrobyky z nanovléken, filtry nejvyšší kvality atd. Třeba velké množství kupuje Slovenská vláda atd. atd.
pp
pavel peregrin
17.4.2020 07:28 Reaguje na Pavel HanzlPokud to tak skutečně bylo, pak se omlouvám, toto jsem skutečně nezaregistroval, změť zpráv je často dost nepřehledná.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 08:49 Reaguje na pavel peregrinPrávě proto dávám odkaz na Slonkovou, která o tom píše a na velmi vydařenou epizodu 168 hodin, kde hovoří firmy, které vyrábí pomůcky a čekaly státní objednávku.
Velmi dobré informace jsou v rozhovorech na Reflex - prostor X. Tam mluví odborníci, ovšem ne ti paraouředníci od Báby.
Odpovědět
Velmi dobré informace jsou v rozhovorech na Reflex - prostor X. Tam mluví odborníci, ovšem ne ti paraouředníci od Báby.
MG
Milan G
16.4.2020 14:40 Reaguje na Pavel HanzlNo argumentovat pořadem 168 hodin/Fridrichová/ anebo Slonkovou to chce fakt hroší kůži.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 21:07 Reaguje na Milan GTěch důkazů je něurékom, podívejte se třeba na web Reflexu na Prostor X, kde jsou rozhovory s významnýmmi lidmi, dnes jsou to často šéfové nemocnic, imunologové, ředitelé senioráků a jiných ústavů.
Bohužel, tahle vláda je až fatálně prolhaná, naštěstí máme ještě normální média, třeba veřejnoprávní ČT.
Odpovědět
Bohužel, tahle vláda je až fatálně prolhaná, naštěstí máme ještě normální média, třeba veřejnoprávní ČT.
AN
Aleš Nebáznivý
16.4.2020 12:16A co až si češi začnou plnit své bazény pitnou vodou. Myslím, že by stálo za pokus zkusit vyvolat nějakou akci typu "letos si bázen odpustím". Snad to v lidech alespoň vyvolá nějaké zamyšlení. Aspoň ušetříme pár tisíc kubíků v přehradách.
Odpovědět
KT
Karel Tejkal
16.4.2020 12:34Vždy, když čtu podobné články, jsem poněkud na rozpacích. Klima je velmi komplexní systém a je nesmírně obtížné stanovit a kvantifikovat souvislosti mezi jevy. Nejasná je zejména příčinnost mezi suchem a oteplováním Země v důsledku zvýšené koncentrace CO2 (způsobené spalováním fosilních paliv). Ano, zvýšená teplota zvyšuje odpar, ovšem nejen nad pevninou, ale i nad mořem. Očekával bych, že zvýšený odpar způsobí i zvýšený úhrn srážek, tedy opak sucha. Ne nadarmo jsou deštné pralesy kolem rovníku.
Sucho v ČR trvá od roku 2015, tedy asi šest let. Šest let je velmi krátká doba, abychom z ní stanovili trend, platný i v letech následujících. Osobně jsem přesvědčen, že suché roky v ČR během několika let vystřídá standardnější počasí.
Pokud jde o zadržování vody v krajině a obecně tvorbu krajiny příjemnější pro člověka (ale i pro zvěř, hmyz a ptactvo), jsem jednoznačně pro. Dokud ale pěstujeme technickou řepku kvůli přísadám do nafty nebo z polí sklízíme biomasu jako palivo, daleko se v tvorbě krajiny nepohneme.
A sucho v ČR? Opravdu nemůže být jeho příčinou odlesnění vrcholových partií Šumavy, lesy větrníků na severu Německa či něco podobného?
Odpovědět
Sucho v ČR trvá od roku 2015, tedy asi šest let. Šest let je velmi krátká doba, abychom z ní stanovili trend, platný i v letech následujících. Osobně jsem přesvědčen, že suché roky v ČR během několika let vystřídá standardnější počasí.
Pokud jde o zadržování vody v krajině a obecně tvorbu krajiny příjemnější pro člověka (ale i pro zvěř, hmyz a ptactvo), jsem jednoznačně pro. Dokud ale pěstujeme technickou řepku kvůli přísadám do nafty nebo z polí sklízíme biomasu jako palivo, daleko se v tvorbě krajiny nepohneme.
A sucho v ČR? Opravdu nemůže být jeho příčinou odlesnění vrcholových partií Šumavy, lesy větrníků na severu Německa či něco podobného?
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 13:01 Reaguje na Karel TejkalŠumava ani větrníky 2000 km daleko na naše sucho vliv skutečně nemají.
Klima je složité ale zkusím zjednodušený příklad:
V zimě je pevnina studená a moře je teplejší, tak voda přichází k nám z Atlantiku. Na jaře se teploty vyrovnávají, tak bývá proměnlivo. V létě je teplejší pevnina, tak oceánské proudy jsou slabé, lokální bouřky vznikají v ohřáté, mokré krajině.
Pokud se oteplí o řádově +3°C jak u nás, zimní proudění nemá tu sílu a přinese kulový, na jaře je už léto a v létě je země suchá a žádné bouřky nenastanou.
Další vysvětlení je ve "stratosférické dálnici", která řídí vodonosné proudění, i známý jev el niňo.
Přebytečná voda ze zvýšeného odparu se vyprší (vysněží) tam, kde je zima, tj. na Severu.
Odpovědět
Klima je složité ale zkusím zjednodušený příklad:
V zimě je pevnina studená a moře je teplejší, tak voda přichází k nám z Atlantiku. Na jaře se teploty vyrovnávají, tak bývá proměnlivo. V létě je teplejší pevnina, tak oceánské proudy jsou slabé, lokální bouřky vznikají v ohřáté, mokré krajině.
Pokud se oteplí o řádově +3°C jak u nás, zimní proudění nemá tu sílu a přinese kulový, na jaře je už léto a v létě je země suchá a žádné bouřky nenastanou.
Další vysvětlení je ve "stratosférické dálnici", která řídí vodonosné proudění, i známý jev el niňo.
Přebytečná voda ze zvýšeného odparu se vyprší (vysněží) tam, kde je zima, tj. na Severu.
KT
Karel Tejkal
16.4.2020 13:13 Reaguje na Pavel HanzlProč tedy ubývají v Grónsku ledovce? Není dost na severu?
Jak si vysvětlujete deštné pralesy kolem rovníku?
Mně prostě připadá, že když něco nevíme, nastupuje ideologie. Dokud jsme neměli pojem o elektřině, metal blesky Zeus. Dnes za sucho může CO2.
Odpovědět
Jak si vysvětlujete deštné pralesy kolem rovníku?
Mně prostě připadá, že když něco nevíme, nastupuje ideologie. Dokud jsme neměli pojem o elektřině, metal blesky Zeus. Dnes za sucho může CO2.
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 21:14 Reaguje na Karel TejkalV Grónsku taje led právě kvůli globální teplotě, samozřejmě tam sněží ve velkém, ale led se tvoří jen místy a málo. deštné pralesy jsou od nepamětí a jsou způsobeny jedním fyzikálním a dost bizardním jevem. Vzduch nasycený vodou jel lehčí, než vzduch suchý. Protože je nad rovnímem extrémní odpar, voda stoupá a ve vyšších úrovních se sráží a ochlazený vzduch je vytlačován na sever (nebo na jih) a při sestupu už žádnou vodu nenese a vrací se po zemi zpět k rovníku. Proto jsou kolem rovníkových pralesů pouště.
Odpovědět
KT
Karel Tejkal
16.4.2020 22:43 Reaguje na Pavel HanzlVystudoval jsem fyziku, v dílčích věcech máte samozřejmě pravdu, ale počasí (klima) je silně nelineární prevít. Proto tvrzení, že sucho v ČR je způsobeno oteplením způsobeným antropogenními emisemi CO2 považuji za neprokázané a podmíněné spíše ideologií než seriózními vědeckými modely.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 07:21 Reaguje na Karel TejkalSamozřejmě počasí je nelienární, ale tak razantní změna, jako prakticky skokové zvýšení průměrné roční teploty o +3°C musí nutně vyvolat skokovou změna klimatu, nejen počasí.
To, co nastoupilo po roce 2015 není žádná "periodická" nebo "sezónní" nebo jiná banalní změna, to je razantní změna klimatu. Bohužel velmi pravděpodobně jen její začátek.
Netvora jsme už vydráždili dostatečně a on si teprv protahuje tlapy.
Odpovědět
To, co nastoupilo po roce 2015 není žádná "periodická" nebo "sezónní" nebo jiná banalní změna, to je razantní změna klimatu. Bohužel velmi pravděpodobně jen její začátek.
Netvora jsme už vydráždili dostatečně a on si teprv protahuje tlapy.
KT
Karel Tejkal
17.4.2020 16:21 Reaguje na Pavel HanzlMezi lety 2015 a 2019 byla v rámci ČR největší odchylka celoročních teplot od normálu v roce 2018, a to 1,7 stupňů. Zdroj ČHMÚ. Přeháníte úmyslně?
Pětiletý výkyv opravdu neznamená razantní změnu klimatu.
Odpovědět
Pětiletý výkyv opravdu neznamená razantní změnu klimatu.
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 22:04 Reaguje na Karel TejkalJe důležité, co počítáte za normál. Pokud to je období 1980 - 2010, což se dělá, tak o tom nepíšu. Ten normál se někdy definuje jako "globální teplota v předindustriálním období". Což by byly teploty řekněme někde z let 1800 - 1850.
To oteplování je měřitelné už asi století a skutečnou gradaci to nabralo za poslední dekádu, takže nějaký "pětiletý výkyv" to skutečně není.
Odpovědět
To oteplování je měřitelné už asi století a skutečnou gradaci to nabralo za poslední dekádu, takže nějaký "pětiletý výkyv" to skutečně není.
KT
Karel Tejkal
18.4.2020 14:22 Reaguje na Pavel HanzlGlobální teplota v předindustriálním období je teplota na konci malé doby ledové, tuto teplotu lze sotva považovat za normativ.
Ano, oteplování je měřitelné a oteplování popírá jen málokdo. Když se však vrátíme na začátek této diskuse, stále platí: příčinnost mezi suchem v ČR a oteplováním v důsledku zvýšené koncentrace CO2 je nejasná.
Odpovědět
Ano, oteplování je měřitelné a oteplování popírá jen málokdo. Když se však vrátíme na začátek této diskuse, stále platí: příčinnost mezi suchem v ČR a oteplováním v důsledku zvýšené koncentrace CO2 je nejasná.
PH
Pavel Hanzl
19.4.2020 18:31 Reaguje na Karel TejkalJe úplně fuk, co považujeme za normální. Ale právě předindustriální období je poslední, kdy nebyl v ovzduší fosilní uhlík, právě proto je to nějaký etalon.
Ta příčinnost je zjevná, ne ovšem dokázaná. To je asi jen otázka času, jiné možnosti prostě nějak zatím nemáme.
Odpovědět
Ta příčinnost je zjevná, ne ovšem dokázaná. To je asi jen otázka času, jiné možnosti prostě nějak zatím nemáme.
KT
Karel Tejkal
19.4.2020 22:55 Reaguje na Pavel HanzlPovažoval bych za přirozené, kdyby zvýšení teploty provázely zvýšené srážky. Proto příčinnost mezi suchem a CO2 zjevná není.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 14:41 Reaguje na Karel TejkalTen systém je složitější. Samozřejmě jsou vyšší srážky, ale ne v Evropě.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
16.4.2020 14:07 Reaguje na Pavel HanzlZimní proudění skutečně nemá tu sílu, protože předá energii větrníkům. Je to, to jediné, co je u západního pobřeží za poslední léta jinak.
On totiž platí zákon o zachování energie i na větrníky. Stejně tak obrovské plochy solárních panelů sluneční energii nejen pohlcují, ale také odráží a vyzařují ve formě tepla. Křemík nefunguje jako termočlánek.
Odpovědět
On totiž platí zákon o zachování energie i na větrníky. Stejně tak obrovské plochy solárních panelů sluneční energii nejen pohlcují, ale také odráží a vyzařují ve formě tepla. Křemík nefunguje jako termočlánek.
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 21:21 Reaguje na Jiří DanešBavíme se o úplně jiných výškových úrovních, větřáky by mohly mít vliv na příboj (což nemají) a vliv na krajinu mají asi jako les nebo řady větrolamů. Vodonosné proudění běží v kilomtrových výškách.
Zákon o zachování energie samozřejmě platí především v tom, že skleníkový efekt vytváří v etmosféře energie daleko více, než normálně. proto jsou silnějšá hurikány atd. atd. Plochy solárů jsou mírně chladnější než betonové, asfaltové, nebo plechové povrchy a především ze země nevytahují vodu, jako rostlinstvo.
Ale vliv na klimatickou změnu nemají.
Odpovědět
Zákon o zachování energie samozřejmě platí především v tom, že skleníkový efekt vytváří v etmosféře energie daleko více, než normálně. proto jsou silnějšá hurikány atd. atd. Plochy solárů jsou mírně chladnější než betonové, asfaltové, nebo plechové povrchy a především ze země nevytahují vodu, jako rostlinstvo.
Ale vliv na klimatickou změnu nemají.
JŠ
Jan Šimůnek
17.4.2020 08:22 Reaguje na Pavel HanzlVzhledem k tomu, že bursíkovské kůrovcové bezlesí zvedlo teplotu povrchu Šumavy v letních dnech o několik desítek stupňů, tak to nějaký vliv rozhodně má. A je vidět jako dešťové stíny východně od ní. A novější práce vcelku docela výrazně naznačují, že větrné parky ovlivňují převládající směr větru (což se projeví mj. i tím, že pro jejich budoucí výkon nelze počítat údaji o větru, zjištěnými před jejich výstavbou).
Prostě klima je příliš komplexní na to, aby se dalo "poručit větru, dešti", jak to hlásali v 50. letech komunisté a dnes to po nich papouškují jejich ideoví následníci, ekologové.
Odpovědět
Prostě klima je příliš komplexní na to, aby se dalo "poručit větru, dešti", jak to hlásali v 50. letech komunisté a dnes to po nich papouškují jejich ideoví následníci, ekologové.
Miroslav Vinkler
16.4.2020 13:14 Reaguje na Karel TejkalProblém nevidím v tom, že se klima mění. To je přirozené. Šokující je ovšem rychlost míry změny.
Aby se člověk během svého života na stejném místě dostal z mírného pásma do subtropů, to je zcela mimořádné.
Tlak na naši flóru a faunu musí být obrovský, k adaptaci by potřebovali širší časové údobí.
Na hranu, spíše za hranu se dostal i půdní život na zemědělských plochách , které jsme zásadně poškodili.
Osobně zastávám názor, že obrovský nárůst zpevněných ploch, náš typ zemědělství a odlesňování (kůrovec) se musí podepisovat na regionálních změnách počasí a bude mít svůj podíl i na klimatické změně.
Odpovědět
Aby se člověk během svého života na stejném místě dostal z mírného pásma do subtropů, to je zcela mimořádné.
Tlak na naši flóru a faunu musí být obrovský, k adaptaci by potřebovali širší časové údobí.
Na hranu, spíše za hranu se dostal i půdní život na zemědělských plochách , které jsme zásadně poškodili.
Osobně zastávám názor, že obrovský nárůst zpevněných ploch, náš typ zemědělství a odlesňování (kůrovec) se musí podepisovat na regionálních změnách počasí a bude mít svůj podíl i na klimatické změně.
JD
Jiří Daneš
16.4.2020 14:10 Reaguje na Miroslav VinklerUrčitě to, co uvádíte je jedním z výrazných vlivů na místní klimatické podmínky.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 21:24 Reaguje na Miroslav VinklerPři pohledu na glóbus vám musí být jasné, že nějaká ČR a její betonové a jiné plochy skutečně nemá na klima VŮBEC žádnoý vliv.
Stačí se podívat do Číny nebo Indie na jejich zásahy do krajiny.
Odpovědět
Stačí se podívat do Číny nebo Indie na jejich zásahy do krajiny.
Karel Zvářal
17.4.2020 08:54 Reaguje na Pavel HanzlNa jednu stranu chceme být pupkem světa, ale jak je nějaký průšvih, tak s ním nemáme nic společného??? Oblačnost nad naším územím nerozhání indické pouště, nýbrž středoevropské mikroklima, silně ovlivněné nahřátými odlesněnými plochami. Včetně našich.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 11:20 Reaguje na Karel ZvářalMáme asi dvojnásobek ploch lesů než v 19. století i dříve. A sucho takové nybylo. Prostě ten zakopaný čokl je jinde.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
17.4.2020 09:58 Reaguje na Pavel HanzlNárůst zpevněných ploch není pouze ČR,ale zejména celá střední Evropa. Bavíme se o desítkách tisíc km2. Pro vaši informaci - u ČR je to asi 10% celkové plochy státu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 11:34 Reaguje na Miroslav VinklerPokud bychom teda 10% plochy státu pokryli fve panely, dostaneme roční výrobu elektřiny asi 78 bloků Temelína, což je snad víc, než spotřebuje půlka Evropy. Já vím, že je to blbost, ale i vodních ploch (2% plochy) a lesů máme dnes dřív, než před staletími.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.4.2020 14:27 Reaguje na Pavel HanzlTo byste tu krajinu musel vidět, jak byla zavodněná a zelená! Tisíce a tisíce km meandrů, bažin, mokřadů. To všechno zmizelo při získávání půdy. Dneska se draze zakládají uměle. Kolem každé dědiny desítky ha sadů - a vysokmeny, žádné mrzáčky, jak to vymysleli ekonomové.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 22:10 Reaguje na Karel ZvářalProtože bylo chladněji a tím výrazně mokřeji. Ne naopak. Zmeliorovanou půdu máme od 60. let a sucho máme až posledních 5 let. Prostě to nevychází, ty argumenty nesedí, kladivem brutální oteplení nabušit na pár dálnic prostě nejde. Zvláště, když se otepluje po celém světě a skutečně netuším, kolik suchých polí a betonových ploch mají třeba v Grónsku.
Prostě jen pláčete na nesprávněm hrobě.
Odpovědět
Prostě jen pláčete na nesprávněm hrobě.
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 22:16 Reaguje na Miroslav VinklerVodonosné proudění do Evropy přichází především ze Severního Atlantiku a řídí to "stratosférická dálnice" silných pasátů obepínají celou zeměkouli. A ta je poškozená. Někdo tvrdí, že zvýšenou teplotou, pan Pokorný tvrdí, že neví a že se to může vrátit, ale neví proč by mělo.
To je samozřejmě systémová věc a nejaké betónky nebo větřáky v tom žádnou roli nehrají.
Odpovědět
To je samozřejmě systémová věc a nejaké betónky nebo větřáky v tom žádnou roli nehrají.
FD
František Dvořák
16.4.2020 16:08O suchu si budeme povídat letos, za rok atd. Dokud neobnovíme zemědělství, které tady skončilo rokem 1989. Pořád budeme vyprávět o tom, jak to komunisti zdevastovali, ale oni hospodařili, tak jako naši předci. Ten, kdo říká, že hospodaří jako předci a dme se pýchou nad pár kravama, které devastují celý areál vesnice lže. Žádný jeho předek takto nehospodařil. Dnes se uznává, že je polovička skotu než za totality. Veškerý hnůj za totality byl používán k zúrodnění půdy, dnes je skotu půl a hnůj zůstává na tzv. ekologických pastvinách, které mají s ekologií pramálo, já tvrdím, že vůbec nic. Autorovi p. Masarovi. Kdo to zdevastoval v Anglii, že předloni suchem hořela. Švédsko, nedávno jsem četl článek, že je na suchu Dolní Rakousko. Země kolem Alp, ve kterých probíhá v současnosti masivní tání ledovců a tudíž odtud tečou po jejich území veletoky , kdyby toto neměli, jsou už dávno na suchu. Ono se povídá o tom, jak je dobré dovážet laciné potraviny, které si tak lacino nedokážeme vyrobit. Ale , kde je v té kráse směrem ke konkurenci započítaná údržba krajiny. Dokud toto nepochopíme, budeme se bavit o suchu. Moje stálé mínění k pastvinám hospodářských zvířat, tak jak jsou dnes prováděny, ekologická, krajinná, zemědělsko výrobní a ekonomická katastrofa.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
17.4.2020 11:10 Reaguje na František DvořákKomunisté hospodařili jako naši předci? Ale jděte. :D Devastace začala právě za komunistů. ;)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
17.4.2020 13:24 Reaguje na Petr EliášS tím hnojem má v podstatě pravdu. Rozhodně za komunistů nebyly skoro žádné bioplynky atd., které by "ekologicky" zlikvidovaly veškerou organiku a ta nešla do půdy.
Odpovědět
Jakub Graňák
18.4.2020 11:11 Reaguje na František DvořákJsem pro, obnovme zemědělství v intencích komunistů, jsem zvědav jak ty prázdné regály vysvětlíte městské populaci. Ovoce a zeleninu, kdo si nevypěstuje vlastní, tak ostrouhá,... vlastní nehty. To samo maso, mléčné výrobky... Vy jste tehdy nechodil do obchodu?
Komunisti zdevastovali naši krajinu, a jejich potomci a pohrobci viz. Toman, Babiš... v tom dnes pokračují.
Řečnická otázka na konec:
Proč měl každý za bolševika doma zeleninové záhony, králíkárnu, hafo drůbeže?
Odpověď: Protože to bylo prudce nedostatkové zboží a každý, kdo jen trochu mohl, tak provozoval samozásobitelství.
Odpovědět
Komunisti zdevastovali naši krajinu, a jejich potomci a pohrobci viz. Toman, Babiš... v tom dnes pokračují.
Řečnická otázka na konec:
Proč měl každý za bolševika doma zeleninové záhony, králíkárnu, hafo drůbeže?
Odpověď: Protože to bylo prudce nedostatkové zboží a každý, kdo jen trochu mohl, tak provozoval samozásobitelství.
FD
František Dvořák
18.4.2020 17:51 Reaguje na Jakub GraňákVážený pane. Nechci tady polemizovat o tom , co se dnes vyrobí a co se dováží. Rozhodně se za komoušů daleko víc vyrábělo základních potravin než nyní. To jestli se doveze zelenina , no kdysi nedovážela, máte pravdu. Dnes ji teda rozhodně taky nevyrábíme a ono je to pro západ zatím dobrý kšeft. Naši lidi tam zadarmo dojdou udělat nekvalifikovanou práci a oni si to tam přeberou a to horší nám pošlou. Ale příroda a pole byly rozhodně ve velmi lepším stavu. Ta tragedie, která je ve vodním stavu v přírodě je obrovská a v podstatě jsme ji vyvolali nevýrobou a hraním si na ekologii, která nemá s ekologií co dělat.Jestli někdo čeká, že se vodní režim zlepší na tolik plošně zdevastovaných polích, bude čekat dlouho. A to, že tady uděláme jenom bažiny a veškeré potraviny budeme dovážet, tak to bychom mohli setsakra zaplakat. Já jenom tvrdím, taková tragedie, jako je des v polích tady za komunistů nebyla. Ono se to totiž dotýká i lesů. Pole jsou totálně vysušený neschopný zadržet vodu to se nechalo na smrcích. Samozřejmě ty to nezvládly. Není čemu se divit. Tak dneska přemýšlíme, jak budeme sázet smíšené lesy. Nikdo ale neřekne, kde budeme brát dřevo pro svoji potřebu. Už se těším na to, jak nám ho sem budou dováže z Rakouska a Německa, jako jsme to dělali mi po roce 1989, kdy jsme jim tam naváželi každý den obrovské množství surového kvalitního dřeva ze "zničených" lesů za totality.
Odpovědět
Jakub Graňák
18.4.2020 20:40 Reaguje na František DvořákBolševik devastaci začal, jeho pohrobci ji dokonávají. Likvidace statisíců ha mezí, lesíků, mokřadů... byl začátek a předpoklad toho jak krajina dnes vypadá. Krajina to po desítky let vstřebávala, ale tato její schopnost je již vyčerpána a nyní začne žeň plodů, které bolševik zasel. Spolu s hnojem komanči rozvezli po polích statisíce tun pesticidů a průmyslových hnojiv, jejichž rezidua jsou v přírodě dodnes.
Rakušák a Němec rádi koupili dřevo, když komunismem degenerovaný imbecilní čecháček v honbě za mamonem prodával. Proč by si káceli vlastní lesy, když mají za rohem debila, který neví jakou cenu les má?
Co se týče soběstačnosti, kromě vepřového, jsme na tom v podstatě stejně, právě proto, že celý sektor ovládá stále stejná zparchantělá cháska, podívejte se laskavě statutární orgány velkých podniků, MZe apod... stále stejná jména, stále stejná degenerovaná morálka, stále stejný kořistnický přístup k půdě a krajině.
Odpovědět
Rakušák a Němec rádi koupili dřevo, když komunismem degenerovaný imbecilní čecháček v honbě za mamonem prodával. Proč by si káceli vlastní lesy, když mají za rohem debila, který neví jakou cenu les má?
Co se týče soběstačnosti, kromě vepřového, jsme na tom v podstatě stejně, právě proto, že celý sektor ovládá stále stejná zparchantělá cháska, podívejte se laskavě statutární orgány velkých podniků, MZe apod... stále stejná jména, stále stejná degenerovaná morálka, stále stejný kořistnický přístup k půdě a krajině.
Karel Zvářal
16.4.2020 16:12Další jouda, který zemědělství nerozumí...
https://nazory.aktualne.cz/komentare/sucho-uz-v-dubnu-vodu-v-krajine-neumime-zadrzet/r~ddd9bd6a7e7411ea9c800cc47ab5f122/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět
https://nazory.aktualne.cz/komentare/sucho-uz-v-dubnu-vodu-v-krajine-neumime-zadrzet/r~ddd9bd6a7e7411ea9c800cc47ab5f122/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
FD
František Dvořák
16.4.2020 16:31 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářal, jestli je to reakce na mě, tak bych vám rád zdělil, že pamatuji ještě hospodaření sedláků ve vesnici, celý život jsem na vesnici a v zemědělství prožil. A můžu vám říct, že to, co tady prosazujete, třeba podmítku na jaře, ta už není k ničemu. Sedláci ji používali hned po sklizní obilovin, třeba kvůli tomu, aby šetřili vláhu tím, že přerušili kapilaritu u slehlé půdy po obilovinách. Jinak bych vás chtěl upamatovat, jak jsme se spolu dostali do sporu na myslivecké diskuzi, kde jste prosazoval co největší vymlácení predátorů, neb ti přeci zdecimovali na ostrovech, kam byli zavlečeni, domácí faunu a považte, v jejich domácím prostředí. A tuším, že tady jste v diskuzi o myších otočil. Buďte tak hodný a takovéto hodnocení si nechte pro sebe.
Odpovědět
FD
František Dvořák
16.4.2020 16:44 Reaguje na František DvořákJeště jsem si uvědomil. Stou podmítkou to skutečně dnes není až takové, pole dnes jsou totálně zničený, neschopný zadržet a vsáknout jakékoliv množství vody, kapilarita nemá dnes co vytáhnout.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.4.2020 16:59 Reaguje na František DvořákTedy pane Dvořáku, to vám s radostí podepíšu téměř vše, co jste napsal. Sice s tím p. Zvářal nebude souhlasit, ale co se dá dělat. Máte pravdu. S tou podmítkou to ale není tak zlé, ona ta vláha je v půdě vždycky, jde spíš o to, vystihnout hloubku podmítky, správné provedení, ale to je diskuze pro praktiky a ti zde téměř nejsou.
Odpovědět
JS
Jiří S
17.4.2020 07:59 Reaguje na pavel peregrinJe pravdou, že dříve se doporučovala podmítka kolem 8-10 cm. Dnes se doporučuje max 5 cm, velice mělká. Musím říct, že mě to docela oslovilo. Argumentuje se lepším rozložením posklizňových zbytků, výrazně lepšímu vzejití výdrolu. Co si o tom myslíte pane Peregrine?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.4.2020 10:13 Reaguje na Jiří SKlasické rozdělení podmítky je následující: 6-8 cm podmítka mělká, 8-10 cm podmítka střední, 10-12 cm podmítka hluboká. Ale vždy je třeba přihlížet k tomu, kde momentálně se vyskytuje vláha a na to rozhraní by měla být podmítka provedena. Nejhorším případem je neprovést podmítku vůbec, protože nepodmítnutým strništěm uniká cenná vláha. A navíc- když si vezmete stav na poli po sklizni, kolejáky, stopy po odvozu , tak 5 cm podmítka je dost iluzorní, protože v tom případě by hodně půdy zůstalo prostě nepodmítnuté. Jedinou výjimku dělám u řepky a u maku, kde naopak je velice žádoucí nechat výdrol vyklíčit i za cenu určité ztráty vody, která ale konkrétně u řepky není tak vysoká, protože pole je kryto posklizňovou hmotou, protože se silně eliminuje druhotné zaplevelení a zásoba semen v půdě.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.4.2020 17:17 Reaguje na František DvořákPane Dvořáku, to bylo myšleno (ironicky) k autorovi toho článku, když zde probíráme to sucho. A to máme skoro v celé Evropě, poněvadž všude se hospodaří podle jednotného mustru. Těžké mašiny, kukuřice a řepka, s vodou si doposud hlavu nikdo nelámal. Kácíme pralesy jak o život, kola ekonomiky se musí přece točit! Takže obrovský nárust odlesněných ploch a hliněných plání mění směr proudění vzduchu, klima se otepluje globálně. A máte pravdu, že ta dnešní pastva také příliš ničemu dobrému nepřispívá, ale aspoň ten drn drží pohromadě půdu. Na poli co neodnese vítr, spláchne přívalový liják.
Odpovědět
MG
Milan G
16.4.2020 21:43 Reaguje na Karel ZvářalSouhlasím s vámi. Jen bych rád věděl, máte nějak podloženo tu změnu proudění vzduchu z důvodů nárustu odlesněných ploch atd. Potom i ty větrníky na severu musí mít vliv na změnu proudění vzduchu.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.4.2020 04:52 Reaguje na Milan GVlastními měřeními to jistě podloženo nemám, nejsem meteorolog-) Nejvíce je to poznat asi na tom jetstreamu (viz. níže). Příčiny změn proudění (stacionární polohy) nejsou známy, někteří odborníci to přičítají aktivitě Slunce, jiní to považují za náhodné.
Kromě zmíněných větrníků bych asi bral v potaz i leteckou dopravu, no a také (podle mě?-) změnu podoby ne/zalesněných území. Pokud jetstream slábne od zač. 80. let, tak to zřejmě nějak souvisí s GO. A o příčinách vzniku oteplování se též vedou spory. Osobně se domnívám, že ta změna proudění není náhodná, a vliv antropické činnosti tam má svůj podíl.
https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/za-nesnesitelne-vedro-mohou-zmeny-tryskoveho-proudeni-v-atmosfere-40010587
Odpovědět
Kromě zmíněných větrníků bych asi bral v potaz i leteckou dopravu, no a také (podle mě?-) změnu podoby ne/zalesněných území. Pokud jetstream slábne od zač. 80. let, tak to zřejmě nějak souvisí s GO. A o příčinách vzniku oteplování se též vedou spory. Osobně se domnívám, že ta změna proudění není náhodná, a vliv antropické činnosti tam má svůj podíl.
https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/za-nesnesitelne-vedro-mohou-zmeny-tryskoveho-proudeni-v-atmosfere-40010587
MG
Milan G
17.4.2020 10:06 Reaguje na Karel ZvářalDík za odpověď. Moje pozorování, samozřejmě je to neměřené. Tady u nás téměř vždy přinášely mraky s vodou, severní až severozápadní větry. Mohli jsme se spolehnout, že pokud je to, přibližně, od severu bude pršet a pršelo tady dost často. Od doby co začali němci stavět svoje vrtulníky v moři, severní větry ustávaly a nyní se dá říct, že od severu nefouká nic a samozřejmě přestalo pršet. Jednoduše řečeno, s přibývajícím množství větrníků tady přestalo pršet. Já vím, je to jen mé subjektivní pozorování, ale jeto tak.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.4.2020 10:23 Reaguje na Milan GLidstvo jako celek žije ve svých národních či kmenových stereotypech a nerado je mění. Žel, ne vždy při prosazování "zlepšováků" dohlédne vedlejších efektů, které se poznají až v praxi (meliorace, monokultury, velké půdní bloky, větrníky...). A napravit to, dá mnohem více práce, než uvést do praxe. Prostě ta setrvačnost a argumentační nedostatečnost (chybí srovnávací "vzorek") způsobuje nahrazení jednoho nedokonalého systému ještě nedokonalejším.
Odpovědět
MG
Milan G
17.4.2020 13:18 Reaguje na Karel ZvářalVám osobně by měly ty větrníky vadit ještě o něco víc než třeba mně. To že vraždí ptáky, hmyz je naprosto jasná věc. Když se budete nacházet na místě kde jsou větrníky neuslyšíte vůbec nic, ptáci, všechen hmyz je pryč. Jednoduše mrtvý plac. A někdy v budoucnosti uslyšíte to známé..my jsme to, ale mysleli dobře...
Odpovědět
Karel Zvářal
17.4.2020 14:23 Reaguje na Milan GVšak já také jsem pro jádro a ne pro ty ohyzdné a nebezpečné stavby. Je ať nainstalují do moře, tam by nikomu a ničemu vadit neměly. Proto jsme snad v unii, aby byla jakási kooperace (přebytky prodat sousedům), a ne aby každý národ budoval podle jednoho mustru. Vždyť to nemá logiku!
Odpovědět
Karel Zvářal
16.4.2020 17:33 Reaguje na František DvořákA jak jste psal, že Vás diskuse se mnou unavují, tak jste ještě štramák, pamatováka máte!-) To vymlácení nepůvodních predátorů neprosazuji jen já, zavázala se k němu novozélanská vláda. Prasata, kočky a krysy vyhubily spoustu endemitů, které se zachránily na menších ostrrovech. Ochranáři je namnožili a budou vypouštět do vyčištěného lesa.
Odpovědět
FD
František Dvořák
16.4.2020 18:45 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářal, proti tomu já vůbec nic nemám. Jenže vy jste tuto skutečnost aplikoval do našich krajin. Ono totiž tam, na těch ostrovech ty populace vznikly za úplně jiných podmínek a nemají v genech zafixovaný oproti naší tzv. kořisti pro predátory obranný mechanizmus. Tam to zvíře na toho zavlečeného predátora kouká a nechá si ukousnout hlavu i když je ve svém prostředí. Pro tyto živočichy totiž platí uznávaný výraz evoluční naivizmus.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.4.2020 19:01 Reaguje na František DvořákPodívejte, to je na jinou debatu. Vy se držíte svých představ, já mám své zkušenosti a poznatky. Podobně jako člověk vyhubil lovem - ne trávením - pratury, divoké koně, zubry, medvědy, orly... dokáže i přemnožený predátor (liška, kuna, mýval...) zcela zlikvidovat kolonii racků, hnízdiště kavek, sýčka aj. Tj. tzv. původní druh původní druhy. Nevadí mi, že se mnou valná část čtenářů nesouhlasí, pro mě je podstatné, že své názory mohu někde publikovat. V řadě envi perodik je to zcela vyloučeno. (Pravda nesmí vyjít najevo)
Odpovědět
Karel Zvářal
16.4.2020 19:10 Reaguje na František DvořákTam je podstané to, že je napadena mantra zelených fanatiků, že predátor SI svou křist nevyhubí. A je jedno, jestli je původní, či dovezený. Z logiky věci, když se sníží potravní základna, sníží se početnost predátora. Ale u těch všežravých (prase, liška, kuna, potkan) to neplatí. Ti vydrží dlouho na rostlinné potravě, ale jak mají možnost, žerou masíčko. Až do mrtě...
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
16.4.2020 19:01Uvádím přehled, který jsem si udělala, abych si věci ujasnila.
1) Podle hydrologických dat na území naší republiky spadne z nebe desítky let plus minus stejný objem vody. Prší ale jinak než dřív, mnohem víc nerovnoměrně, sice méně často, ale zato s rostoucí intenzitou v podobě přívalových dešťů. Nevím, jakou roli hraje fakt, že díky globálnímu oteplování je teplejší vzduch schopen absorbovat více vody v podobě vodní páry a z teplejších povrchů se voda více odpařuje.
2) Zemědělská a lesní půda v ČR nedokáže vsáknout vodu z dešťů v potřebné míře, většina vody rychle odteče do moře. Omezená schopnost krajiny vodu zadržovat způsobuje, že hladina podzemních vod trpí a bude trpět dlouhodobě nedostatkem vláhy. Hlavní důvody, proč je méně zadržené vody? Kvůli melioracím chybějí dřívější mokřiny, toky řek a potoků byly zkráceny (prohloubeny, vybetonovány, ...) , drtivá většina zemědělské půdy je degradována úbytkem organické hmoty, ke které dochází z mnoha důvodů. Krajiny nepřetržitě ubývá, města se na její úkor roztahují (sídelní kaše), betonové a asfaltové plochy vodu nezadrží vůbec. Atd.
Podle mně z toho vychází, že v krátkém a střednědobém časovém horizontu by se mělo zapracovat hlavně na zlepšení schopnosti krajiny absorbovat vodu ze srážek a na schopnosti delší dobu vodu zadržet. Stát by měl urychleně mnohem více podpořit různými formami např. opatření související se změnami v zemědělství. Tady by se výsledky mohly dostavit relativně rychle a nezávisely by moc na tom, jak se chovají jiné státy. Na rozdíl od opatřeních, která mají za cíl snížit množství skleníkových plynů.
Odpovědět
1) Podle hydrologických dat na území naší republiky spadne z nebe desítky let plus minus stejný objem vody. Prší ale jinak než dřív, mnohem víc nerovnoměrně, sice méně často, ale zato s rostoucí intenzitou v podobě přívalových dešťů. Nevím, jakou roli hraje fakt, že díky globálnímu oteplování je teplejší vzduch schopen absorbovat více vody v podobě vodní páry a z teplejších povrchů se voda více odpařuje.
2) Zemědělská a lesní půda v ČR nedokáže vsáknout vodu z dešťů v potřebné míře, většina vody rychle odteče do moře. Omezená schopnost krajiny vodu zadržovat způsobuje, že hladina podzemních vod trpí a bude trpět dlouhodobě nedostatkem vláhy. Hlavní důvody, proč je méně zadržené vody? Kvůli melioracím chybějí dřívější mokřiny, toky řek a potoků byly zkráceny (prohloubeny, vybetonovány, ...) , drtivá většina zemědělské půdy je degradována úbytkem organické hmoty, ke které dochází z mnoha důvodů. Krajiny nepřetržitě ubývá, města se na její úkor roztahují (sídelní kaše), betonové a asfaltové plochy vodu nezadrží vůbec. Atd.
Podle mně z toho vychází, že v krátkém a střednědobém časovém horizontu by se mělo zapracovat hlavně na zlepšení schopnosti krajiny absorbovat vodu ze srážek a na schopnosti delší dobu vodu zadržet. Stát by měl urychleně mnohem více podpořit různými formami např. opatření související se změnami v zemědělství. Tady by se výsledky mohly dostavit relativně rychle a nezávisely by moc na tom, jak se chovají jiné státy. Na rozdíl od opatřeních, která mají za cíl snížit množství skleníkových plynů.
PH
Pavel Hanzl
16.4.2020 21:36 Reaguje na Majka Kletečková1) Nevím, jaká používáte hydrologická data, ale dle ČHMÚ jsou srážky od roku 2015 podnormální prakticky všude, dnes schází asi půl roku srážek.
http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky#
dobrý je taky portál intersucho .cz
2) Voda nic moc nikam neodtéká, roční průtoky našich řek jsou každoročně nižší. Informace tamtéž.
Všechny řeči o zadržování vody v krajině jsou hezké a poslouchám je asi tak 50 let, ale když si národ zvolí do vedení státu šílence, který musí vyždímat ze všeho poslední halíř, i za cenu zničení krajiny, pak jsou zcela jednoznačně k hounu.
Odpovědět
http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky#
dobrý je taky portál intersucho .cz
2) Voda nic moc nikam neodtéká, roční průtoky našich řek jsou každoročně nižší. Informace tamtéž.
Všechny řeči o zadržování vody v krajině jsou hezké a poslouchám je asi tak 50 let, ale když si národ zvolí do vedení státu šílence, který musí vyždímat ze všeho poslední halíř, i za cenu zničení krajiny, pak jsou zcela jednoznačně k hounu.
pp
pavel peregrin
17.4.2020 07:47 Reaguje na Pavel HanzlNelze vše svádět na Babiše, máte-li toho na mysli. Klíčem k nápravě těchto věcí by byla změna koncepce zemědělské politiky, s tím jako zemědělec musím samozřejmě souhlasit. Ale jedna věc je teorie, ta je jasná, a druhá věc praktické provedení. Ač to mnozí nechtějí slyšet, tak bohužel za těch zatracovaných komunistů byly ty pole v mnohem lepším pořádku díky pestrým, pevným osevním postupům a ne-absenci skotu. Po převratu v 89 vzalo naše zemědělství vrtuli. V zájmu pravdy nelze vše svádět na Brusel, kupříkladu na jižní Moravě se neblaze podepsal Hlaváček se svou suitou, zbavili se hromadně skotu, začali podnikat s bioplynkami a velkolány s kukuřicí, ale v zájmu té samé pravdy je nutno říci i b), a to, že tato jejich aktivita přišla s povinností pěstovat biopaliva. Oni ji dovedli ad absurdum a nejen oni, proto je stav takový, jaký je. Nehledě k přístupovým dohodám mezi ČR a zeměmi EU. Mnohokrát jsem to již zde psal, že z vícero příčin původní stavy skotu a na ně navazující osevní postupy prostě obnovit nejdou. To nejsou výmluvy, ale natvrdo konstatovaný holý fakt.
Nemá cenu ze honit za chimérami a utrácet čas neplodnými diskuzemi. Podstatné, i když ne ideální zlepšení stavu je možné docílit zařazováním zeleného hnojení, zařazováním jednoletých jednosečných jetelů, zařazováním luskovin, tam, kde to technologie umožňují, i ponecháváním slámy na poli. Mimochodem, pálení slámy v elektrárnách bych postavil mimo zákon.
Na toto byly již dávno dělány přesné pokusy, detailně se tím zabýval ing. Baier, DrSc, a ty výsledky byly hodně povzbudivé. Jenže to upadlo v zapomnění a je nutno to oživit, protože je to v současnosti jediná reálná praktická cesta.
Odpovědět
Nemá cenu ze honit za chimérami a utrácet čas neplodnými diskuzemi. Podstatné, i když ne ideální zlepšení stavu je možné docílit zařazováním zeleného hnojení, zařazováním jednoletých jednosečných jetelů, zařazováním luskovin, tam, kde to technologie umožňují, i ponecháváním slámy na poli. Mimochodem, pálení slámy v elektrárnách bych postavil mimo zákon.
Na toto byly již dávno dělány přesné pokusy, detailně se tím zabýval ing. Baier, DrSc, a ty výsledky byly hodně povzbudivé. Jenže to upadlo v zapomnění a je nutno to oživit, protože je to v současnosti jediná reálná praktická cesta.
Karel Zvářal
17.4.2020 08:04 Reaguje na pavel peregrinSouhlas, zejména ta střední pasáž vystihuje naši mentalitu (papažštější než papež). Nicméně tu možnost nápravy bych nezatracoval, naděje žije vždy.
Odpovědět
JS
Jiří S
17.4.2020 08:11 Reaguje na pavel peregrinChtěl bych se zeptat, jak vidíte pálení slámy na poli? Protože asi ze 30 letého výzkumu v Žabčicích jim tato varianta vychází jako jedna z nejlepších co se týče jak výnosu, tak zádrže vody, ale zdá se mi to nějak přitažené, nevím.
Možná, že by se dala sláma spalovat pyrolizně, pořád by se vyráběla elektřina, ale biouhel by se zpětně aplikoval na pole, jako extrémně stabilní organika?
Odpovědět
Možná, že by se dala sláma spalovat pyrolizně, pořád by se vyráběla elektřina, ale biouhel by se zpětně aplikoval na pole, jako extrémně stabilní organika?
Karel Zvářal
17.4.2020 08:20 Reaguje na Jiří SSlámu každopádně do půdy, spálit možná jednou za x let. Ta organika je nutná, kdo vidí jen v kotlích využitelnou W, není dobrý hospodář.
Odpovědět
JS
Jiří S
17.4.2020 08:57 Reaguje na Karel ZvářalSouhlasím. Jen ten biouhel mi připadá jako kompromis mezi stabilními penězi z energie a vkládání uhlíku do půdy (rychle, v krátké době). Možná je to nesmysl, ale tak se to na mne tváří. Samozřejmě, aby to fungovalo, je nutné to spojit s meziplodinami, aby se takový biouhel ,,zapojil,, do součinnosti v půdě.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.4.2020 09:09 Reaguje na Jiří SBiouhel je prach, který na větrné jižní Moravě během pár týdnů bude všude možně, jen ne na místě aplikace. Mikroprvky se do půdy dostanou i ze slámy, navíc její energii využijí rozkladné bakterie, které částečně nahrazují org. složku dodávanou ze stájí.
Odpovědět
JS
Jiří S
17.4.2020 09:47 Reaguje na Karel ZvářalJá si právě myslím, že na JM je hrozně moc výměry již velice ochuzeno o stabilní uhlík a ty organismy v podstatě nemají místo pro život, což by zajistil porézností ten biohuhel, určitě by nebyl všude, takovéto věci se musí zapravovat takřka okamžitě po aplikaci. K energii a namnožení bakterií právě slouží spíše kooperace s kořeny rostlin, což by zajistila meziplodina po aplikaci biouhlu.
Také si myslím, že kombinace stabilního uhlíku s vysokými obsahy Ca by došlo k vyšší kondenzaci huminových kyselin nad fulvokyselinami a tím i k výrazně vyšší úrodnosti půd.
Odpovědět
Také si myslím, že kombinace stabilního uhlíku s vysokými obsahy Ca by došlo k vyšší kondenzaci huminových kyselin nad fulvokyselinami a tím i k výrazně vyšší úrodnosti půd.
Karel Zvářal
17.4.2020 10:09 Reaguje na Jiří SOheň patří do přirozených procesů, v principu je to přijatelná varianta. Neznám výsledky výzkumů v tomto směru, takže je na každém rostlináři, k čemu se rozhodne.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.4.2020 12:10 Reaguje na Jiří SJestli jste někdy hrábnul do mulče, víte, že je pod ním vlhkost. Právě zmíněné rostlinné zbytky by tu potřebnou vlhkost půdy podržely déle, než popel. I písek se prohřeje na vyšší teplotu, než sláma. Na jižní Moravě bych se tedy rozhodoval ve prospěch slámy.
Odpovědět
JS
Jiří S
17.4.2020 12:24 Reaguje na Karel ZvářalNo ale zapomínáte právě na zmiňovanou meziplodinu, proto bych ji tam také vždy zařadil a určitě by měla větší ochlazující efekt než jakákoliv sláma.
Jinak nevím jak by jste tam nechal tu slámu jako mulč, protože drtivá většina podniků podmítá, takže ta sláma jako pokryv tam stejně nezůstává.
Odpovědět
Jinak nevím jak by jste tam nechal tu slámu jako mulč, protože drtivá většina podniků podmítá, takže ta sláma jako pokryv tam stejně nezůstává.
Karel Zvářal
17.4.2020 14:17 Reaguje na Jiří SJestli nahoře, nebo zapravená do půdy (mix), pořád je to pro tu vyšší vlhkost. A probírali jsme možnost spálit nebo zaorat, zaoraná meziplodina je samozřejmě ještě lepší.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.4.2020 10:21 Reaguje na Jiří SPálení slámy na poli byl svého času dokonce doporučovaný agrotechnický úkon, který velice efektivně řešil výskyt ovsa hluchého na poli. Od té doby nám přibyly další nebezpečné plevele, sveřepy, psárka polní, prliny apod. V těchto případech bych byl jednoznačně pro, protože by se pole vyčistila bez použití chemie, lacino a efektivně. Jinak by se měla sláma dostat do pole, jenže jako praktik víte, že při výnosech již přes sedm tun je to značně obtížné, vznikají polštáře, které působí jako izolant a nejhůře z toho paradoxně vychází orba. Zapodmítání a následné kypření je lepší, ale samozřejmě za předpokladu zúžení poměru C:N dusíkatým hnojivem, ale zase jen s amonnou formou a ještě to hnojivo musí být sypké,granulovaný síran amonný moc nepomůže. Nebo pokejdovat, což ale zase předpokládá nějaký solidní denní výkon.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 09:12 Reaguje na pavel peregrinNejsem zemědělec a celé to vidím víceméně zdálky. Ovšem průmyslové zemědělství se rozjelo právě za komára, zcelování lánů byla jeho kaše a největší plochy polí máme od něho. Po plyšáku se dělala reforma úplně všeho a zemědělství taky.
Já si myslím, že se to nerozvinulo jako třeba živnosti nebo malé podnikání (i velké) hlavně proto, že to nikdo nechtěl dělat.
Když sleduji krajinu třeba v Rakousku nebo ve Francii, tak je to něco úplně jiného. Hlavně proto, že tam není přerušena kontinuita selského stavu. To skutečně není problém Babiše, on to jen dorazí.
Odpovědět
Já si myslím, že se to nerozvinulo jako třeba živnosti nebo malé podnikání (i velké) hlavně proto, že to nikdo nechtěl dělat.
Když sleduji krajinu třeba v Rakousku nebo ve Francii, tak je to něco úplně jiného. Hlavně proto, že tam není přerušena kontinuita selského stavu. To skutečně není problém Babiše, on to jen dorazí.
pp
pavel peregrin
17.4.2020 10:28 Reaguje na Pavel HanzlTak v bývalých západních zemích mají problém s nástupnictvím mladých, situace je tam stejná jako u nás. Hodně farem zaniká a zanikne a jejich jediným řešením bude se spojit do větších celků. Samozřejmě dobrovolným způsobem, ale časem se ani oni tomu nevyhnou. Zemědělství není žádaným oborem, protože musíte pracovat dle počasí, soboty, neděle, v případě ŽV prakticky 365 dnů v roce, v létě žádná dovolená, tu si můžete vybrat v zimě nebo pokud děláte jen RV, tak v nějakém mezidobí. Tohleto mladé vůbec neoslovuje a do zemědělství jdou jen výjimky.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 11:41 Reaguje na pavel peregrinZajímavý postup jsem slyšel od sedláka v Pichlu u Mautendorfu, kam jezdíme na lyže.
Nechtěl dělat sedláka, jako kluk utekl do Vídně, vystudoval techniku a dělal jako elektroinženýr, už před padesátkou ho to přestalo bavit a vrátil se domů a převzal statek po otci. Má syna, který utekl dávno do Vídně, dělá ajťáka a už ho to taky nebaví.....
Na statku má krávy, kus lesa, hospůdku pod sjezdovkou i cimrfráj, navíc dotace. Asi bude dost bohatý (podle aut a i vzhledu celého statku). Tudy vede cesta, ovšem asi ne pro nás.
Odpovědět
Nechtěl dělat sedláka, jako kluk utekl do Vídně, vystudoval techniku a dělal jako elektroinženýr, už před padesátkou ho to přestalo bavit a vrátil se domů a převzal statek po otci. Má syna, který utekl dávno do Vídně, dělá ajťáka a už ho to taky nebaví.....
Na statku má krávy, kus lesa, hospůdku pod sjezdovkou i cimrfráj, navíc dotace. Asi bude dost bohatý (podle aut a i vzhledu celého statku). Tudy vede cesta, ovšem asi ne pro nás.
pp
pavel peregrin
17.4.2020 13:05 Reaguje na Pavel HanzlV těchto zemích jsou mnohem vyšší národní dotace, takže to možné je. Bohužel pro nás se jedná o skrytý dumping.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 22:22 Reaguje na pavel peregrinMožná to bude spíš tím, že se tam ty dotace nerozkrádají. Pokud Agrofert hospodaří na asi 7% polí a bere nejvyšší dotace, tak je asi něco špatně. Když si někdo staví za dotace luxusní sídla a jen to, co mu našli, dělá stovky miliónů, tak je jasné, že sedlák ostrouhá.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
18.4.2020 13:46 Reaguje na Pavel HanzlMůže to zčásti i tak být. Ale není pravdou, že by Agrofert měl vyšší a víc dotací jak kdokoliv jiný. Jakýkoliv zemědělský subjekt má nárok na tytéž dotace, jako Agrofert, takže v poměru k velikosti je to stejné.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.4.2020 18:37 Reaguje na pavel peregrinSilně pochybuji. Dotační politika je u nás snad nejzkorumovanější systém u nás ( a tím i v celé Evropě).
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.4.2020 20:47 Reaguje na Pavel HanzlTo nepopírám. Ale rozhodně popírám to, že by si jakýkoliv zemědělec, který má na to nárok, nešáhl na stejné dotace, jako Agrofert. Jde jen o to, zda se mu vyplatí podstoupit podmínky, které jsou s těmi dotacemi spojené. Ne každý pobírá všechny, protože něco je dost omezující.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 14:47 Reaguje na pavel peregrinJe celkem úplně jedno, jak si erár zdůvodní, že dotace Agrofertu vyplatí a sedlákovi ne. Přes byrokracii je to nejjednodušší. Za komára to bylo přes "kádrový profil", za Hitlera za "áriský původ". Tihle gauneři se chovají všichni stejně.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.4.2020 22:02Klasika ako vždy. Ničím nepodložené predpoklady, že kedysi pršiavalo lepšie a rovnomernejšie. Porovnanie že minulý rok bolo 3 x viacej snehu ako teraz, ale minulý rok sme plakali že je ho málo a nenapadol dobre. Akýkoľvek výkyv počasia potvrdzuje klimatickú zmenu. Dnes ráno v Trenčíne mrzlo (koľký už krát túto jar), poobede bolo 22 stupňov a na zajtra ráno je zase výstraha pred mrazmi prakticky pre celé Slovensko. Aj to je spôsobené tým nešťastným kysličníkom uhličitým? Pripomínam, že historické sucho v roku 1947 sa začalo silnou zimou s vysokou snehovou pokrývkou, v polke marca sa prudko oteplilo a nastali sa povodne. https://www.extrastory.cz/sucho-v-roce-1947-katastrofalni-neuroda-byla-pro-komunisty-darem-z-nebes.html O čo lepšia bola súčasná mierna zima ked pôda nezamrzla a dážď pekne vsakoval a dopĺňal spodné vody.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.4.2020 07:58 Reaguje na Vladimir MertanPane Mertane, já přece jen více sluchu dopřávám teoriím, jejichž předpoklady se naplňují, dokonce v horším provdení, než bylo prognózováno. pro mě je Václav Cílek nezpochybnitelná autorita, nemá sebemenší důvod malovat čerta.
https://dvojka.rozhlas.cz/vaclav-cilek-v-gronsku-se-deje-neco-opravdu-vazneho-klimaticke-zmeny-budou-i-v-7451624
Odpovědět
https://dvojka.rozhlas.cz/vaclav-cilek-v-gronsku-se-deje-neco-opravdu-vazneho-klimaticke-zmeny-budou-i-v-7451624
MG
Milan G
17.4.2020 18:47 Reaguje na Karel ZvářalNěco k tomu Grónsku https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-polarni-cepice-taji-jiz-od-posledni-doby-ledove.A200412_174531_p_klima_wag
Odpovědět
Karel Zvářal
17.4.2020 18:58 Reaguje na Milan GNemám možnost sledovat situaci osobně, proto si zdroje informací vybírám. Když si to doplním o zbytek planety, tak to polární chlazení opravdu začíná ciitelně chybět.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
17.4.2020 10:48 Reaguje na Vladimir MertanMyslím, že se mýlíte pane Mertane. Máte v pravdu v tom, že výkyvy počasí v minulosti byly, ale náš stát vždy vystupoval jako zástupce mírného podnebného pásma.
Teď však velmi ,velmi rychle přecházíme do subtropů. Ta rychlost je šokující.
Na Jižní Moravě už pěstují fíky, a tady v Sudetech ,po stovky let kraji brambor,žita a lnu, se už velice dobře daří broskvím,meruňkám, paprice,rajčatům... (ty se sem vždy tahaly z JM anebo Slovenska)
To skutečně, mimo vzácných výjimek, nebylo. A k tomu stále méně a méně vody v krajině...
To už není žádná "klasika" , to je razantní a superrychlá změna. Na kterou bohužel společnost reaguje pomalu a zcela nedostatečně.
Odpovědět
Teď však velmi ,velmi rychle přecházíme do subtropů. Ta rychlost je šokující.
Na Jižní Moravě už pěstují fíky, a tady v Sudetech ,po stovky let kraji brambor,žita a lnu, se už velice dobře daří broskvím,meruňkám, paprice,rajčatům... (ty se sem vždy tahaly z JM anebo Slovenska)
To skutečně, mimo vzácných výjimek, nebylo. A k tomu stále méně a méně vody v krajině...
To už není žádná "klasika" , to je razantní a superrychlá změna. Na kterou bohužel společnost reaguje pomalu a zcela nedostatečně.
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 11:43 Reaguje na Miroslav VinklerNo právě. A o tom je celý green deal.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 23:06 Reaguje na Miroslav VinklerPane Vinklere, podívejte se na tento článek, tam je vše v kostce vysvětlené, taky ten vliv zpevněných ploch.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 23:07 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
17.4.2020 13:29 Reaguje na Pavel HanzlNení. Green Deal by měl tento v řadě ohledů příznivý vývoj zvrátit a zavést zase zimy "jak v Ruském filmu".
Na druhé straně se do těch paprik, rajčat atd. promítá lepší agrotechnika, od odolnějších odrůd až po daleko masívnější používání pařenišť, fóliovníků atd.
A smokvoň, kterou před cca 20 lety vysadila tchýně do velmi chráněné polohy, stejně před asi třemi léty vymrzla.
Odpovědět
Na druhé straně se do těch paprik, rajčat atd. promítá lepší agrotechnika, od odolnějších odrůd až po daleko masívnější používání pařenišť, fóliovníků atd.
A smokvoň, kterou před cca 20 lety vysadila tchýně do velmi chráněné polohy, stejně před asi třemi léty vymrzla.
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 22:50 Reaguje na Jan ŠimůnekGreen deal jste nečetl ani z okna rychlíku, jasně tam píšou, že cílem je udržet oteplení planety pod +2°C do konce století.
Pokud jsem si všiml, o žádném ruském filmu tam řeč není.
Odpovědět
Pokud jsem si všiml, o žádném ruském filmu tam řeč není.
JŠ
Jan Šimůnek
18.4.2020 14:25 Reaguje na Pavel HanzlGreen Deal je blábol typu komunistického "poručíme větru, dešti".
"Zima jak v ruským filmu" je terminus technicus, vynalezený jedním kamarádem.
Odpovědět
"Zima jak v ruským filmu" je terminus technicus, vynalezený jedním kamarádem.
VM
Vladimir Mertan
17.4.2020 16:58 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://www.topky.sk/cl/10/1787707/Sucho-na-Slovensku-nadobuda-katastrofalne-rozmery--MAPA-Pripravte-sa-na-najhorsie- Toto je minulý apríl, tiež bolo sucho. V rozhovore vôbec nebolo spomenuté, že boli v roku 2019 veľké snehové zásoby a ten sneh úplne ideálne vsiakol do pôdy. Tento rok sneh nebol, tak voláme prečo nenanapadol. Po suchom apríli prišiel minulý rok krásny mokrý máj, vlaha sa doplnila. Minulý rok tiež v apríli silne mrzlo, subtrópy sa nekonajú ani nebudú. POznám sa s pestovateľom Hurmikakov a fíg, hovoril mi že každých cca 10 rokov príde silný mráz a rastlinky sú poškodené. Ja netvrdím, že sa neotepľuje ani že je na jar nie je sucho, ale ťažko dokázať, že je to spôsobené nadmernými koncetráciami CO2 a zvýšením skleníkového efektu. Súhlasím s Vami v tom, že by sme mali riešiť to čo nám zanechal Otakar Šterba, riečne systémy sú poničené musíme sa snažiť udržať vodu v krajine. Vo svetovom meradle by napríklad nemal byť problém znovu napustiť Aralské jazero len za malú časť peňazí určených na boj proti klimatickej zmene.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
17.4.2020 18:19 Reaguje na Vladimir MertanVětšina expertů na danou problematiku se dnes shoduje, že k rostoucímu oteplování přispívá člověk. Nepanuje shoda ohledně velikosti jeho podílu na rostoucím oteplování. Mnozí z těchto odborníků se domnívají, že skleníkové plyny produkované člověkem přispívají ke globálnímu oteplování, proto si myslím, že má smysl realizovat opatření na snižování produkce skleníkových plynů. Je to ale běh na velmi dlouhou trať, většina z nás se i v případě úspěšné dohody států pozorovatelných výsledků z přijatých opatření nedožije.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 22:56 Reaguje na Majka KletečkováAsi máte staré informace, ale loni nastala celkem vzácná shoda celého vědeckého světa na tom, že oteplování je z rozhodujícího podílu způsobené pálením fosilního uhlíku člověkem.
Samozřejmě žije série různých alternativních teorií (existuje svoboda informací), ale nejsou většinou brány vážně, protože mají zásadní chyby a je podezření, že je produkují zkorumpované státy závislé na produkci ropy.
Odpovědět
Samozřejmě žije série různých alternativních teorií (existuje svoboda informací), ale nejsou většinou brány vážně, protože mají zásadní chyby a je podezření, že je produkují zkorumpované státy závislé na produkci ropy.
JŠ
Jan Šimůnek
18.4.2020 14:26 Reaguje na Pavel HanzlŽádná shoda nenastala, jen se alarmistům podařilo ovládnout některá media, která do té doby šířila o klimatu pravdivé informace.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.4.2020 18:40 Reaguje na Jan ŠimůnekVy máte prostě v programu ruskou demagogii, tak ji musíte hlýsat za každou cenu. Jako bot jste už asi trochu výběhový modet.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
17.4.2020 18:41 Reaguje na Vladimir MertanStávající rychlost oteplování je zřejmě vyšší než jakéhokoliv jiného oteplování na planetě během poslední miliardy let. Nedivím se, že Gréta Thumbergová a řada dalších mladých lidí je stávajícím stavem velmi znepokojena (dávají to najevo kontroverzním způsobem, proto nás to štve). Úprava krajiny ve smyslu zlepšení její schopnosti zadržet vodu významně zpomalí dopady globálního oteplování u nás už v krátkém a střednědobém horizontu. Problém se suchem se nevyřeší, ale určitě se tím zmírní. Je třeba usilovat o zpomalování oteplování na mnoha frontách.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
17.4.2020 20:49 Reaguje na Majka Kletečkováhttps://www.youtube.com/watch?v=Hd67EMWFKek Že je rýchlosť oteplenia tzv. bezprecedentná nie je pravda, viď čas 45:41
Odpovědět
PE
JŠ
Jan Šimůnek
18.4.2020 14:28 Reaguje na Petr EliášRozhodně je odborně na vyšší úrovni než kdokoli z IPCC.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2020 07:45 Reaguje na Jan ŠimůnekProč zrovna vy, ruský bot, hodnotíte kvalitu lidí z IPCC?? Vždyť o nich nevíte ani houno!!!
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
22.4.2020 14:17 Reaguje na Pavel HanzlStačí, že jejich materiály jsou srovnatelné s příručkami z "rudých koutků", které ještě z dětství pamatuji.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 22:46 Reaguje na Majka Kletečková"Úprava krajiny ve smyslu zlepšení její schopnosti zadržet vodu" je nejvíce omílaná písnička, o které se žvaní posladních asi 40 let a výsldek je zcela opačný, voda z krajiny stále rychleji mizí.
Než se naši potentáti konečně dostatečně vyžvaní a všechno naslibují, bude tu regulérní poušť.
Odpovědět
Než se naši potentáti konečně dostatečně vyžvaní a všechno naslibují, bude tu regulérní poušť.
JŠ
Jan Šimůnek
18.4.2020 14:27 Reaguje na Majka KletečkováPitomost. Takto rychlé (a ještě rychlejší) změny tu byly v historii opakovaně (jak směrem nahoru, tak i směrem dolů).
Odpovědět
PH
JŠ
Jan Šimůnek
22.4.2020 14:18 Reaguje na Pavel HanzlUž jsem vám, pod jiným článkem dával link na článek o nástupu a ústupu mladšího dryas.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
17.4.2020 19:50 Reaguje na Vladimir MertanVšimněte si dat !
1. 8. 2009 - studie Českého hydrometeorologického ústavu z Brna, kterou si ... vyplývá, že do roku 2035 se přemění území jižní Moravy na subtropy.
20. 5. 2011 Na jih Moravy se stěhují živočichové ze
subtropů - tropický pavouk, alpský netopýr
nebo šakal
24. 6. 2015 - Česko se posouvá do subtropů, ...
15.8.2019 Jižní Morava se mění. Stává se krajem
fíků a dalších cizokrajných plodin ,lidé na jihu Moravy pěstují dnes již běžně fíky, ale také zkoušejí olivy, kiwi nebo čínské datle. Středomořskému ovoci, které bylo donedávna typické spíše pro Itálii nebo Řecko, se na jižní Moravě v posledních letech daří stále víc.
To jsou fakta, jednou nohou už v subtropech jsme.
Odpovědět
1. 8. 2009 - studie Českého hydrometeorologického ústavu z Brna, kterou si ... vyplývá, že do roku 2035 se přemění území jižní Moravy na subtropy.
20. 5. 2011 Na jih Moravy se stěhují živočichové ze
subtropů - tropický pavouk, alpský netopýr
nebo šakal
24. 6. 2015 - Česko se posouvá do subtropů, ...
15.8.2019 Jižní Morava se mění. Stává se krajem
fíků a dalších cizokrajných plodin ,lidé na jihu Moravy pěstují dnes již běžně fíky, ale také zkoušejí olivy, kiwi nebo čínské datle. Středomořskému ovoci, které bylo donedávna typické spíše pro Itálii nebo Řecko, se na jižní Moravě v posledních letech daří stále víc.
To jsou fakta, jednou nohou už v subtropech jsme.
VM
Vladimir Mertan
17.4.2020 20:42 Reaguje na Miroslav VinklerMyslím si, že napríklad šakal nie je veľmi dobrý príklad dokumentácie subtrópov. https://www.fpv.umb.sk/app/cmsSiteAttachment.php?ID=3598 šakal je prispôsobivý druh, ktorému vyhovuje človekom zmenená krajina. Čo sa týka pestovania fíg a ďaľších plodín, nie je to také jednoznačné figy v našich podmienkach často vymrznú, vyženú síce nové výhonky, ale tie potom rodia neskoro a nestihnú dozrieť. Je dobré sa zamerať na odrody, ktoré rodia iba 1x ročne, tie by mohli fungovať. Ešte by mali byť samoopelivé, pretože u nás nežijú blanokrídlovce, ktoré v subtrópoch zabezpečujú opelenie. Pohybujem sa v prírode denne a vidím, čo sa zhruba deje. Nástup teplomilných druhov je viditeľný, dobre sa sleduje napríklad rozšírenie modlivky zelenej, ktorá je už naozaj všade - najrýchlejšie sa širila od roku 1990 do 2000, potom sa šírenie spomalilo, niekde zase úplne ustúpila. Niekto to môže nazvať subtrópy, ja to zatiaľ chápem ako návrat do stredovekého klimatického optima, skončila sa chladná malá doba ľadová a odvtedy sa stále otepluje. Klimatický normál, ktorý sme si stanovili a z ktorého vychádzame je tiež veľmi chladné obdobie 60-70 rokov.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 23:01 Reaguje na Vladimir MertanStředověké optimum (to je ta skoro vodorovná čára přes několik století)jsme překonali asi v roce 2016 a oteplování se zrychluje (to je ta skoro svislice dnes).
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
VM
Vladimir Mertan
17.4.2020 23:29 Reaguje na Pavel HanzlTen váš článok už bol viackrát vyvrátený, stále ho sem dávate
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 16:13 Reaguje na Vladimir Mertanten článok rozhodně vyvrácený nebyl, nebo jsem si nevšiml, jen byl kritizován autor, "že tomu nerozumí". To není žádné vyvrácení, to je pitomost.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
18.4.2020 00:33 Reaguje na Pavel HanzlNiekoľko krát som Vám vysvetlil, že historické teploty z proxy dát sa sploštia, nemôžu sa porovnávať z meraniami teplomerov a satelitov.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 16:11 Reaguje na Vladimir MertanS tím se počítá. Proto je v každé epizodě uveden zdroj dat.
Zemské klima je gigantický kolos s obrovskou setrvačností a hýbe se sice stále, ale velmi pomalu (v
řádech desetitisíců let o stupeň). Pokud se najednou rozeběhne takovou rychlostí, tak to VŽDY znamená nějakou velmi razantní příčinu.
A dnes se ví jen o fosilním uhlíku, jinak NIC. Všechny ty 62- leté a jiné cykly jsou řádově méně účinné.
Odpovědět
Zemské klima je gigantický kolos s obrovskou setrvačností a hýbe se sice stále, ale velmi pomalu (v
řádech desetitisíců let o stupeň). Pokud se najednou rozeběhne takovou rychlostí, tak to VŽDY znamená nějakou velmi razantní příčinu.
A dnes se ví jen o fosilním uhlíku, jinak NIC. Všechny ty 62- leté a jiné cykly jsou řádově méně účinné.
JŠ
Jan Šimůnek
18.4.2020 14:31 Reaguje na Pavel HanzlStředověké klimatické optimum, kdy u nás rostly výše v diskusi zmiňované smokvoně, a kdy se v Norsku pěstovalo víno, bylo rozhodně teplejší. Obávám se, že cca o ty dva stupně (nebo i víc), které tak šíleně vadí Green Dealu. Nehledě na předchozí ještě teplejší klimatické výkyvy.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 16:04 Reaguje na Jan ŠimůnekBohužel, zase nemáte pravdu. Dejte link.
Odpovědět
JŠ
Miroslav Vinkler
18.4.2020 08:46 Reaguje na Vladimir Mertan 2013
Na Moravě žijí teplomilné druhy živočichů i rostlin. Ženou je tam klimatické změny
Kudlanka nábožná, perleťovec ostružinový, vlha pestrá nebo křižák pruhovaný – nejenom tito teplomilní živočichové se čím dál více objevují na Valašsku. Je to důsledkem klimatických změn, které tlačí dříve teplomilné druhy více na sever. Přesvědčili se o tom i vědci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
2019
Změna klimatu vábí hmyz z tropů na sever, hrozí i malárie .
Od jihu se k nám ale zároveň tlačí druhy, které u nás dříve nebyly anebo byly jen výjimečně.
Lze to prokazatelně propojit se změnou klimatu?
U takzvaných expanzivních druhů ano. Těm se rozšiřuje oblast výskytu směrem na sever, k nám přicházejí především ze Středozemí nebo západní Evropy. Přibývá tu pro ně k životu vhodných dní, nebo naopak ubývá těch mrazivých.
Co dál je kromě nárůstu teploty "láká" víc na sever?
Suchá jara. Nebo zimy, během kterých už se tolik nestřídají období holomrazů, dnů se sněhovou pokrývkou a oblevy. To řadě druhů velmi vadí.Je možné, že se k nám některé tropické nebo subtropické nemoci postupně dostávají.
/Petr Šípek, entomolog z pražské Univerzity Karlovy/
Vždyť to říkám- subtropy. :-)
Odpovědět
Na Moravě žijí teplomilné druhy živočichů i rostlin. Ženou je tam klimatické změny
Kudlanka nábožná, perleťovec ostružinový, vlha pestrá nebo křižák pruhovaný – nejenom tito teplomilní živočichové se čím dál více objevují na Valašsku. Je to důsledkem klimatických změn, které tlačí dříve teplomilné druhy více na sever. Přesvědčili se o tom i vědci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
2019
Změna klimatu vábí hmyz z tropů na sever, hrozí i malárie .
Od jihu se k nám ale zároveň tlačí druhy, které u nás dříve nebyly anebo byly jen výjimečně.
Lze to prokazatelně propojit se změnou klimatu?
U takzvaných expanzivních druhů ano. Těm se rozšiřuje oblast výskytu směrem na sever, k nám přicházejí především ze Středozemí nebo západní Evropy. Přibývá tu pro ně k životu vhodných dní, nebo naopak ubývá těch mrazivých.
Co dál je kromě nárůstu teploty "láká" víc na sever?
Suchá jara. Nebo zimy, během kterých už se tolik nestřídají období holomrazů, dnů se sněhovou pokrývkou a oblevy. To řadě druhů velmi vadí.Je možné, že se k nám některé tropické nebo subtropické nemoci postupně dostávají.
/Petr Šípek, entomolog z pražské Univerzity Karlovy/
Vždyť to říkám- subtropy. :-)
VM
Vladimir Mertan
18.4.2020 20:34 Reaguje na Miroslav VinklerMalaria asi tiez nie je dobry priklad. Pocet pripadov malarie v Europe klesol z 90 000 v roku 1995 na 0 v roku 2015. Malaria bola rozsirena po prvej svetovej vojne napriklad aj na Ukrajine. Co sa tyka modlivky ci kriziaka pasaveho na Valasku iste je to znamka oteplenia ci zmiernenia podnebia ale nie je to dokazom katastrofy.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
18.4.2020 20:34 Reaguje na Miroslav VinklerMalaria asi tiez nie je dobry priklad. Pocet pripadov malarie v Europe klesol z 90 000 v roku 1995 na 0 v roku 2015. Malaria bola rozsirena po prvej svetovej vojne napriklad aj na Ukrajine. Co sa tyka modlivky ci kriziaka pasaveho na Valasku iste je to znamka oteplenia ci zmiernenia podnebia ale nie je to dokazom katastrofy.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:44 Reaguje na Vladimir MertanTen pokles malárie je asi z jiných příčin. Podle entomologů se komáři druhů, které malárii přenášejí, páří v malých prostorách. U nás asi pomohla socializace zemědělství a vliv přesuni krav a dalšího dobytka do velkokapacitních stájí. Údajně v takových zařízeních nenašli entomologové nic, ale kde měl nějaký soukromník jednu dvě kozy v chlívku po rodičích / prarodičích, tak tam byli tito komáři k nalezení.
A, mimochodem, Dr, Jauregg objevil malarioterapii syfilidy tak, že tou malárií onemocněl jeden z pacientů, držených ve vídeňském blázinci kvůli mozkové syfilidě, a v důsledku té malárie se z té syfilidy uzdravil. Takže na konci 19. století se dala ve Vídni (a patrně i na jižní Moravě) malárie chytnout.
Odpovědět
A, mimochodem, Dr, Jauregg objevil malarioterapii syfilidy tak, že tou malárií onemocněl jeden z pacientů, držených ve vídeňském blázinci kvůli mozkové syfilidě, a v důsledku té malárie se z té syfilidy uzdravil. Takže na konci 19. století se dala ve Vídni (a patrně i na jižní Moravě) malárie chytnout.
PH
Pavel Hanzl
17.4.2020 22:40 Reaguje na Miroslav VinklerDobře, pokračujte ale dál, celé to neštěstí se jen zrychluje: 2020 katstrofální sucho zničí větinu zemědělských plodin, začínají se pěstovat kokosové palmy.
2025 země je totálně odlesněná teplotu přes 50°C nepřežil jediný místní strom.
2028 země ztrácí travnatý pokryv a stává se pouští.
2040 obyvatelná část planety je pouze nad 70°severní šířky, zbytky populace se snaží osídlit Antarktidu.
2050 globální teplota přesáhla 60°C a život prakticky zmizel.
2080 voda v oceánech se ještě vaří, průměr je kolem 120°C
2100 Zeměkoule velmi připomíná Venuši, ale má pouze 200°C průměrnou teplotu, která stále stoupá, ovšem už ne tak rychle a očekává se v řádu tisíců let stablizaci na nějakých 300°C.
2150 pan Šimůnek začíná chápat, že se děje cosi ne úplně ideálního a byl by fakt dobrý nápad přestat fedrovat uhlí.
Odpovědět
2025 země je totálně odlesněná teplotu přes 50°C nepřežil jediný místní strom.
2028 země ztrácí travnatý pokryv a stává se pouští.
2040 obyvatelná část planety je pouze nad 70°severní šířky, zbytky populace se snaží osídlit Antarktidu.
2050 globální teplota přesáhla 60°C a život prakticky zmizel.
2080 voda v oceánech se ještě vaří, průměr je kolem 120°C
2100 Zeměkoule velmi připomíná Venuši, ale má pouze 200°C průměrnou teplotu, která stále stoupá, ovšem už ne tak rychle a očekává se v řádu tisíců let stablizaci na nějakých 300°C.
2150 pan Šimůnek začíná chápat, že se děje cosi ne úplně ideálního a byl by fakt dobrý nápad přestat fedrovat uhlí.
VM
Vladimir Mertan
18.4.2020 00:35 Reaguje na Pavel HanzlNevypestujete ani marhule, pretože vám na jar zmrznú, nie ešte citrusy alebo nebodaj kokosové palmy.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 14:53 Reaguje na Vladimir MertanVůbec tu nepíšu, že někdo něco "vypěstuje". Bo není čas.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.4.2020 14:33 Reaguje na Pavel HanzlSnůška hloupostí. Ještě v noci na předvčerejšek mi zamrzla voda ve starém lavóru, které mám jako pítko pro ptáky.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 14:53 Reaguje na Jan ŠimůnekZkuste najít v nějaké ramce pojem lokální - globální.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:47 Reaguje na Pavel HanzlJestliže lokální koresponduje s tím, co (odpovědnější a věrohodnější) část klimatologů uvádí o globálním, tak se to vzájemně podporuje.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.4.2020 10:46 Reaguje na Pavel HanzlMalá korekce: V roce 2050, IPCC, zasedající v ekologicky vytápěném iglu na pobřeží v Ekvádoru, poprvé přiznává, že se nějakou dobu již neotepluje.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.4.2020 06:43https://svetobeznik.info/spojene-staty-a-mexiko-celi-nejvetsimu-suchu-za-poslednich-tisic-let/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
18.4.2020 20:36 Reaguje na Karel ZvářalAj Mayska civilizacia zahynula na sucho a zmeny klímy, nepomohli ani ludské obete.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.4.2020 07:54 Reaguje na Vladimir MertanJestli bylo na Yacatánu v 16. stol. sucho, to si nejsem jist. Co takhle dobyvační Španělé lačnící po zlatu?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.4.2020 09:32 Reaguje na Karel Zvářalhttps://echo24.cz/a/iwqUi/mimozemstane-to-nebyli-civilizaci-mayu-znicilo-dlouhe-sucho
https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/216215-dodnes-neprekonani-mayove-co-vyhladilo-extremne-vyspelou-civilizaci/
Odpovědět
https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/216215-dodnes-neprekonani-mayove-co-vyhladilo-extremne-vyspelou-civilizaci/
JŠ
Jan Šimůnek
19.4.2020 10:08 Reaguje na Vladimir MertanKolem toho se vedou spory léta. IMHO důležité bylo nepoužívání kola (byť Mayové kolo prokazatelně znali, byly nalezeny dětské hračky s kolečky, a měli perfektní síť silnic). Nemohli totiž převážet úrodu z jedné části země do druhé.
Možná v tom byla nějaká anticivilizační ideologie, jako u Inků zákaz písma - nebo u současné evropské civilizace ekologie.
Odpovědět
Možná v tom byla nějaká anticivilizační ideologie, jako u Inků zákaz písma - nebo u současné evropské civilizace ekologie.
Karel Zvářal
19.4.2020 10:43 Reaguje na Karel ZvářalSabina Slonková nám to asi neosvětlí, já se spíše přikláním k záměrně i nechtěně šířeným nemocem a cílené -cidě (viz. hned první odst. Historie).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Demografická_historie_amerických_indiánů
Ve světě probíhaly hladomory celkem často (sucho, deště, plísně...), žádný však nevedl k zániku civilizace, část populace vždy přežije.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hladomor
Záleží hodně na tom, kdo ten "výzkum", resp. hypotézu platí.
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Demografická_historie_amerických_indiánů
Ve světě probíhaly hladomory celkem často (sucho, deště, plísně...), žádný však nevedl k zániku civilizace, část populace vždy přežije.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hladomor
Záleží hodně na tom, kdo ten "výzkum", resp. hypotézu platí.
PH
Pavel Hanzl
20.4.2020 16:01 Reaguje na Karel ZvářalPrávě proto je ten pojem "globální" tak děsivý. Z toho nemá možnost uniknout nikdo.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
26.4.2020 08:29https://www.facebook.com/HitradioOrion/photos/a.194053197984/10159008947682985/?type=3&eid=ARDFJzAxi5BTn9fZZVX9NPlEUweKXkKBZicqCi_MzW0fmU1jvjGryHkt86g5c7ky3aKRUhq17dzOy1zc&__xts__%5B0%5D=68.ARD2pAbxTbdyH3dp-6i7mPfuly8iQFzM3SrE1kFM_dL00Bjtvw0smu70IzWYwyZcGAq73DlnifKHijzgJZdgQjuh9TsgQxtEEVBrHRCZX1lqYDUPCNbcWSfno_ygLqlx8n5td4MLxS7_AVRCDexK4JWNL58lRguLckEM-pvMuxTlcUhzg_xMZWGFtF0fxBiZvvF4TDr-42LOA8OMB2WR60FC2lpGEz5GfYWEcrfWjHcqWYoBKNM1uepJSi-RC2QzHm7t0rLfNag7iL4upGJL-fxXd_vVrTyXUbuhMXfl1FLfjLDC5IftW3zMY3HnzsDEoE4aink0RAnYPcIOfP--OIk3T5kG0VrjusUVPnhjFzVJxg&__tn__=EEHH-R asi tak
Odpovědět
