Vladimír F. Mana: Petrův dík za kormorána
6.2.2019
Kormorán. Už šest let není chráněným živočichem.
Sněmovna je suverén a může schválit prakticky cokoli, říkal už před mnoha lety tehdejší ministr financí Kalousek. Plně s ním souhlasím a jako demokrat to i respektuji. Pouze by mne potěšilo, kdybych přitom nemusel poslouchat nespravedlivou kritiku na adresu Ministerstva životního prostředí a kdyby si řečníci zjistili alespoň základní fakta o populaci kormorána velkého v ČR, stejně jako o stavu populací kormorána v jiných evropských zemích, které české zákony ani české úřady nemohou ovlivnit.
Fakta nám totiž jasně říkají, že kormorán by na našich rybnících způsoboval škody i tehdy, kdybychom jej v uplynulých desetiletích nechránili ani minutu. V takovém případě by ale v roce 2000 nevznikla možnost čerpat na náhradu těchto škod peníze ze státního rozpočtu, kterou čeští majitelé rybníků do roku 2013 hojně využívali. Proto si myslím, že snaha zajistit v následujících třech letech našim rybníkářům příspěvek ve výši několika desítek miliónu ročně by nemusela být balena do dezinformací o přehnané ochraně čehokoli. Stejně jako bychom si neměli nalhávat, že lze na území ČR řešit velikost evropské populace kormorána velkého, když statisíce jedinců tohoto druhu hnízdilo a hnízdí mimo naši republiku a desítky tisíc z nich k nám pravidelně přilétají zimovat. Několik set párů hnízdících v ČR představuje z tohoto pohledu a především z pohledu škod na rybách málo významný podíl.
Umíme-li ve státním rozpočtu najít peníze na zmírnění škod způsobených soukromým lesním hospodářům kalamitními škůdci nebo zemědělcům mrazem či suchem, měli bychom umět najít peníze i pro majitele rybníků. A měli bychom to umět bez vymýšlení legislativních taškařic a složitě vykonstruovaných zástupných důvodů. I zákonodárce by měl umět jednoduše říct: “Prostě chci ze státního rozpočtu podpořit rybníkáře. Tečka.” Petrův dík by v takovém případě nebyl o nic menší.
reklama
Vladimír F. Mana
Autor vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. V oboru ekologie, ochrana dřevin a ochrana přírody a krajiny pracuje od roku 1992.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Vladimír F. Mana: Nejvyšší správní soud konečně odpověděl na otázku, kdy mohou být spolky účastníky stavebního řízení
Vladimír F. Mana: Jednotné environmentální stanovisko na prahu cesty parlamentem
Vladimír F. Mana: Jeden úřad, jedna stavba, jedno razítko? Realita nebo vychytralý populistický slogan?
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
JŠ
Jan Šimůnek
6.2.2019 07:08Ono by stačilo dát lidem právo bránit svůj majetek, tedy ty kormorány střílet. Něco takového je ovšem mimo paradigma jakékoli totality, tedy i té ekologické.
Odpovědět
Vladimír Mana
6.2.2019 08:55 Reaguje na Jan ŠimůnekTakové právo v ČR pochopitelně existuje a případě dodržení zákonů je možné kormorány střelbou plašit i zabíjet. Přesto si myslím, že Vaše “jednoduché řešení” nezabrání každoročnímu příletu desítek tisíc jedinců z jiných evropských zemí. A uvědomte si, prosím, že v ČR nejsme lovem schopni regulovat ani jiné přemnožené druhy zvířat (např. prase divoké), které k nám od nikud nemigrují a které na rozdíl od kormorána mají myslivci alespoň občas zájem lovit.
Odpovědět
PŠ
Petr Šimeček
6.2.2019 12:16 Reaguje na Vladimír ManaPane Mano, nemáte samozřejmě pravdu a vy to víte. To vámi vysmívané "jednoduché řešení" samozřejmě nezabrání každoročnímu příletu kormoránů, ale spolehlivě zabrání jejich odletu a dalšímu rozmnožování. Kormorán začal být hájený ne proto, že by se jeho stavy nebezpečně snížily přirozenou cestou, ale proto, že byl loven. Přesto ekologové stále při vyřizování výjimek k odstřelu kormorána tvrdí, že jejich odstřel je neefektivní, proto by neměl být povolen a regulace by se měla dít na hnízdištích likvidací snůšek vajec. Že je to zjevná nepravda dokládá příklad od nás z Ostravy. Kvůli ochraně reofilních druhů ryb vyřídil Rybářský svaz výjimku k odstřelu kormorána. Jedno jediné myslivecké sdružení dokázalo v sezóně 2016-17 odlovit cca 500 kormoránů, loni asi 200 kusů a letos, přestože je poměrně tuhá zima a jsou zamrzlé i řeky v nadjezí, mají uloveno pouze pár ptáků a kormorán je zde téměř vzácností. A to od 1.11.2018 vzal na sebe náklady s proplácením ulovených kormoránů stát a bude dávat za zobák částku 500.-Kč oproti 150,-Kč, které dávali rybáři. Myslivci tak mají k lovu kormorána mnohem větší motivaci, jenže nemají co střílet. Zjevně proto, že se radikálním způsobem podařilo snížit počty zimujícich ptáků na únosnou míru a to "jednoduchým řešením".
Odpovědět
Vladimír Mana
6.2.2019 14:13 Reaguje na Petr ŠimečekDěkuji, že jste opravil své původní tvrzení, že chybí právo střílet kormorány a že jste to navíc doložil vlastním příkladem. Stejně tak děkuji za potvrzení mých slov o rozdílu ve výši několika řádů mezi počty ptáků, které jsme schopni regulovat lovem na zimovištích a celkovými počty každoročně migrujících jedinců. V rámci našich možností v ČR prostě nejsme schopni ovlivnit velikost evropské populace kormorána velkého.
Odpovědět
Hu
Hunter
7.2.2019 07:07 Reaguje na Vladimír ManaKormorán je jednou z mnoha ukázek naprostého selhání tzv. ochranářů a zcela nesmyslné absolutní druhové ochrany. Na neúnosnou situaci řadu let upozorňovala řada zainteresovaných stran, ze strany ochranářů byly však všechny připomínky bagatelizovány s arogancí jim vlastní. Současná situace představuje katastrofu neskutečných rozsahů jako důsledek naprosto nedomyšlené činnosti ochranářských organizací, kdy v důsledku těchto aktivit dochází k likvidaci reofilních druhů ryb a devastaci rybích obsádek.
Není tak úplně pravda, že kormorána lze lovit a redukovat tak snadno jeho početní stavy,jak si autor článku představuje, i když došlo k určitému zjednodušení v žádostech o vyjímku. V roce 2013 byl kormorán vyškrtnut z vyhlášky č. 395/1992 Sb., která upravuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, čímž došlo i k zrušení vyplácení náhrad za škody. Druh zůstal pod obecnou ochranou podle § 5 zákona č. 114/1992 Sb. Zároveň však jej není možné lovit podle zákona o myslivosti a pro lov je nutné si vyřídit výjimku vycházející z tzv. odchylného postupu uvedeným v § 5b odst. 1 téhož zákona. Tuto výjimku vydává místně příslušný orgán ochrany přírody, tj. obce s rozšířenou působností, správy národních parků a chráněné krajinné oblasti a újezdní úřady vojenských újezdů. Nutné je však vyřídit také výjimku ze zákona o myslivosti. Celý postup je administrativně náročný, nehledě na to, že orgány ŽP uplatňují řadu nesmyslných omezení v udělených vyjímkách. škody způsobené kormoránem dosahují řádově desítek a stovek milionů. Teoreticky (čistě teoreticky) je možné některými opatřeními částečně snížit škodu (například akustické a vizuální plašiče, sítě, instalace pontonových úkrytů pro ryby, tvorba břehových úkrytů, zachovávání litorálních porostů či zvyšování celkové morfologické pestrosti vodních toků), ale neletální metody nepřináší žádoucí efekt, zvláště na vodních tocích. Je tedy nutné přistupovat k regulaci lovem. Nevím, kde autor přišel na to, že povolované vyjímky k lovu kormorána mají ambice řešit celoevropské stavy tohoto rybího predátora. Jedná se o lokální řešení. Na evropské úrovni by bylo zapotřebí jednoznačné celoevropské součinnosti. V případě kormorána jednoznačně platí, že nejlepší pojistka proti škodám je pojistka na flintě a mrtvý kormorán je dobrý kormorán. Takže pokud ochranáři dostávají za kormorána tzv. po čuni, děle se tak zcela po právu a ublížené pobrekávání na ekolistu není na místě, místo toho by měli se sklopenejma ušima chodit kanálama!
Odpovědět
Není tak úplně pravda, že kormorána lze lovit a redukovat tak snadno jeho početní stavy,jak si autor článku představuje, i když došlo k určitému zjednodušení v žádostech o vyjímku. V roce 2013 byl kormorán vyškrtnut z vyhlášky č. 395/1992 Sb., která upravuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, čímž došlo i k zrušení vyplácení náhrad za škody. Druh zůstal pod obecnou ochranou podle § 5 zákona č. 114/1992 Sb. Zároveň však jej není možné lovit podle zákona o myslivosti a pro lov je nutné si vyřídit výjimku vycházející z tzv. odchylného postupu uvedeným v § 5b odst. 1 téhož zákona. Tuto výjimku vydává místně příslušný orgán ochrany přírody, tj. obce s rozšířenou působností, správy národních parků a chráněné krajinné oblasti a újezdní úřady vojenských újezdů. Nutné je však vyřídit také výjimku ze zákona o myslivosti. Celý postup je administrativně náročný, nehledě na to, že orgány ŽP uplatňují řadu nesmyslných omezení v udělených vyjímkách. škody způsobené kormoránem dosahují řádově desítek a stovek milionů. Teoreticky (čistě teoreticky) je možné některými opatřeními částečně snížit škodu (například akustické a vizuální plašiče, sítě, instalace pontonových úkrytů pro ryby, tvorba břehových úkrytů, zachovávání litorálních porostů či zvyšování celkové morfologické pestrosti vodních toků), ale neletální metody nepřináší žádoucí efekt, zvláště na vodních tocích. Je tedy nutné přistupovat k regulaci lovem. Nevím, kde autor přišel na to, že povolované vyjímky k lovu kormorána mají ambice řešit celoevropské stavy tohoto rybího predátora. Jedná se o lokální řešení. Na evropské úrovni by bylo zapotřebí jednoznačné celoevropské součinnosti. V případě kormorána jednoznačně platí, že nejlepší pojistka proti škodám je pojistka na flintě a mrtvý kormorán je dobrý kormorán. Takže pokud ochranáři dostávají za kormorána tzv. po čuni, děle se tak zcela po právu a ublížené pobrekávání na ekolistu není na místě, místo toho by měli se sklopenejma ušima chodit kanálama!
Vladimír Mana
7.2.2019 14:33 Reaguje na HunterDěkuji za Váš podrobný komentář. Ochrana přírody v ČR udělala v posledních desetiletích určitě celou řadu chyb, což bychom ale mohli konstatovat prakticky o každé oblasti, kdy se stát snaží chránit nejrůznější veřejné zájmy. O čemž jsem ale pevně přesvědčen je skutečnost, že škody způsobované kormoránem v ČR by dnes byly naprosto stejné i případě, kdybychom kormorána v ČR nikdy nechránili. Souvislostem s velikostí evropské populace kormorána se prostě vyhnout nemůžete. A můj článek hovoří pouze o podivné snaze rozdělit ročně desítky miliónů korun ze státního rozpočtu prostřednictvím zákona, který k tomu účelu není vhodný. A také o tom, že ani tři další roky dotací rybníkárů problém škod způsobovaných kormoránem nevyřeší.
Odpovědět
Hu
Hunter
7.2.2019 21:17 Reaguje na Vladimír ManaTak chybovost je jistě doprovodným jevem každého lidského konání. Ale staré přísloví praví, že jen blbec se nepoučí z vlastních chyb, neboli jen blbec se spálí dvakrát o stejná kamna. Někteří jedinci se evidentně v rámci ideologie poučit nehodlají. Nicméně na místě je asi otázka, co v této záležitosti podniká MŽP. Oba moc dobře víme, že problém představuje tažná populace, která hnízdí v zemích, které nejsou postiženy devastujícím vlivem kormorána na reofilní populace ryb. Takže se táži, co MŽP koná v této záležitosti, kolik těchto zemí bylo kontaktováno, jaké byly podniknuty kroky v rámci EU k řešení této tristní situace (tedy kromě sepisování štvavých článků typu vlci, draci, ostrostřelci, příp. petrův dík za kormorána), jaký je další výhled do budoucna pro řešení této problematiky ze strany MŽP (tedy kromě podpory nesmyslů typu RedCafe) atd., tedy jaké konkrétní kroky chystá MŽP. Jistě si to rádi všichni poslechneme, protože největší odborník na ekologii (za kterého jste se sám označil, protože to přece chápete v širších souvislostech) jistě rád sestoupí z nebetyčných výšin a seznámí nás s tím, jak MŽP hodlá tuto situaci řešit z pohledu státní správy. Nebo že by snad MŽP dělalo mrtvého brouka? To snad ne. Takoví odborníci na ekologii, sedící ve Vršovicích jistě mají nějakou představu :-). Všichni budeme velmi rádi, pokud nás s tzv. POA MŽP seznámíte :-). To víte, my jsme jen ti blbí rybáři a myslivci, ani zdaleka nedosahující té odborné úrovně ekologa. Když máte čas na sepisování těchto článků, tak pro vás jistě nebude problém utratit trochu toho vzácného času a seznámit nás s detaily řešení tohoto problému, tak jak si ho MŽP představuje.
Odpovědět
PŠ
Petr Šimeček
7.2.2019 12:53 Reaguje na Vladimír ManaPane Mano, měl byste pozorněji číst. Nikde jsem netvrdil, že "...chybí právo střílet kormorány..." nebo že odstřelem kormoránů u nás jsme schopni ovlivnit velikost evropské populace tohoto ptáka. Ale chápu, že se chováte jako typický ekolog a místo věcné debaty o podstatě problému se snažíte mlžit a převádět debatu jinam. Doložil jsem, že je možné lovem kormoránů účinně ochránit určitou oblast a pokud by se tak dělo plošně, problém s kormorány by byl vyřešen v řádu několika málo let.
Odpovědět
Vladimír Mana
7.2.2019 13:53 Reaguje na Petr ŠimečekDěkuji za uznání, rád se hlásím k tomu, že rozumím ekologii v širších souvislostech. Stejně jako jsem pozorně četl Vaši první větu, že “by stačilo dát lidem právo”, kterou jsem glosoval tvrzením, že takové právo v ČR existuje, což je pravda a Vy sám to potvrzujete :).
Pokud jde o Vaše argumenty týkající se lokálního řešení problémů s kormoránem, stejně jako o Vaše přesvědčení, že problém kormorána v ČR vyřešíte pouze lovem na našem území, souhlasit s Vámi nemohu. Nicméně respektuji, že tomu jako člověk s nedostatečným ekologickým vzděláním rozumět nemůžete. Děkuji Vám za podnětnou diskuzi :).
Odpovědět
Pokud jde o Vaše argumenty týkající se lokálního řešení problémů s kormoránem, stejně jako o Vaše přesvědčení, že problém kormorána v ČR vyřešíte pouze lovem na našem území, souhlasit s Vámi nemohu. Nicméně respektuji, že tomu jako člověk s nedostatečným ekologickým vzděláním rozumět nemůžete. Děkuji Vám za podnětnou diskuzi :).
Hu
Hunter
7.2.2019 13:57 Reaguje na Vladimír ManaVy si pane Mano hlavně pletete autory jednotlivých příspěvků - Jan Šimůnek není Petr Šimeček. Pokud tedy ekologii rozumíte úplně stejně jako předvádíte zde, tak potěš koště.
Odpovědět
Vladimír Mana
7.2.2019 14:38 Reaguje na HunterZa chybu v reakci na příspěvky se pochopitelně omlouvám - asi budu potřebovat silnější brýle :)
Odpovědět
Vladimír Mana
7.2.2019 14:41 Reaguje na HunterCož pochopitelně nic nemění na druhé části mé reakce. Děkuji za upozornění :)
Odpovědět
Jan Knap
7.2.2019 17:34 Reaguje na Vladimír ManaSouhlasím s vámi,že se řeší pouze škody způsobené kormoránem na rybnících ale ne už,co způsobil na populacích původních reofilních druhů ryb na vodních tocích a ekosystémech tekoucích vod at´ přímou predací nebo nepřímo tlakem na další druhy jako je vydra a td. a jejich přesunem na horní a pramenné části toků. Souhlasím s vámi,že největší problém nejsou kormoráni kteří u nás hnízdí ale ten vysoký počet,který u nás zimuje.Nesouhlasím s vámi,že by odstřel nebyl schopen snížit počet zimujících jedinců a to podstatným způsobem ale to by nesměl být různým způsobem blokován právě ze strany ŽP a ochranářských organizací.Pochopitelně povolovaný odstřel v zimních měsících je málo účinný,protože se jedná o kormorány,kteří se rozhodli u nás zimovat a mají omezené možnosti se přesunout jinam. Řešením by bylo,vyčlenit 2 až 4 místa pro hnízdící populace,tam v okruhu řekněme 10 km vyplácet odškodnění způsobené na rybí obsádce a jinak na celém území povolit a podporovat celoroční odstřel. Bylo by to daleko efektivnější,když by se v době,kdy migrují přes naše území a rozhodují se,jestli u nás budou zimovat nebo potáhnou dál,se po nich mohlo střílet.Tím by většina nezůstala na našem území ale migrovala dál.Petrův Zdar
Odpovědět
JM
Josef Mozek
6.2.2019 15:52 Reaguje na Petr Šimeček500 Kč za kormorána. Už se nedivím, že myslivci nepřijímají. Jen blbec by se dělil o takové kšefty.
Odpovědět
PŠ
Petr Šimeček
7.2.2019 14:36 Reaguje na Josef MozekPane Mozku, pětset korun za zobák se zdá zajímavé od klávesnice. Zkuste jít ven k řece a pak mi napište, kolik kormoránů jste viděl na maximální vzdálenost 30 metrů místě, kde by je navíc bylo možné střílet. Děkuji. 😀
Odpovědět
JM
Jan Miko
7.2.2019 08:57Jakákoliv snaha o napravení přirozeného prostředí zásahy člověka ještě nikdy k ničemu pozitivnímu nevedla...ukázkou může být stav pstruhových vod , a to i v místech ,kde kormorán nikdy nebyl a nebude.
Odpovědět
Jan Knap
7.2.2019 17:14 Reaguje na Jan MikoKormorán ovlivnil stav pstruhových vod i nepřímo a to tím,že zdevastoval populace ryb na středních částech řek a tím vytlačil vydry a td. do horních a pramenných částí toků.Petrův Zdar
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
8.2.2019 08:19Argumenty pana Mana nemají chybu. Něco na tento způsob: " V tom stohu jsem zapálil jen jednu malou sirku. Ten stoh byl hořlavý i bez mého vlivu! "
Odpovědět
JM
Jan Miko
8.2.2019 08:51Pstruhové vody (včetně bystřin,kde vydra a kormorán nebyli a nebudou) "obhospodařují" rybářské svazy.... Jak je "obhospodařují" , to nejlépe dokládá stav původního druhu - pstruha potočního,který za posledních dvacet-třicet let poklesl zhruba na desetinu původního množství. a to navzdory výstavbě čističek , ochrany přírody, aj.
Jedná se o komplex negativních zásahů (úbytek vody aj.), ale snaha člověka podřídit si přirozené podmínky, bude tím nejhorším elementem.
Odpovědět
Jedná se o komplex negativních zásahů (úbytek vody aj.), ale snaha člověka podřídit si přirozené podmínky, bude tím nejhorším elementem.
8.2.2019 09:30 Reaguje na Jan Miko
Co konkrétně myslíte tou "snahou člověka podřídit si přirozené podmínky" v tomto případě? A zajímaly by mně jaké bystřiny obhospodařují ryb.svazy a zároveň vydra tam nikdy nebyla a nebude, rád bych si udělal obrázek. Díky.
Odpovědět
JM
Jan Miko
8.2.2019 15:24 Reaguje naZa posledních asi 5O let jsme se naučili "vysazovat" pstruha potočního za pomoci el.agregátu a pstružích líhní...to všechno většinou bez ohledu na přirozené linie pstruha potočního, jeho způsob migrace(lososovitá ryba).. právě od této doby je "jistě zcela náhodou "zaznamenáván soustavný propad populace této ryby - po která byla dříve pojmenována celá pásma řek a potoků. Dnes je většina pstruhových toků zdevastována , mimo jiné i tímto způsobem obhospodařování...Konkrétní tok, ? např. všechny bystřiny Bílých Karpat , např. povodí Drietomice. V případě takových toků je vydra nebo kormorán vítaným viníkem špatného hospodaření...co na tom ,že tam není? :-) Věřím,že dotace či náhrady by z toho býti mohly!
Odpovědět
Jan Knap
9.2.2019 11:52 Reaguje na Jan MikoPopulace potočáka se za pomocí pstružích líhní podporují více než 150 roků.Právě zavedení el. agregátů vedlo k velkým prosperujícím populacím PO. Potočák není migrant a pohybuje se v rozmezí pár stovek metrů nebo v případě tahu na trdliště pár km. V ČR prosperoval PO do roku 1997. Po tomto roce díky povodni začalo docházet k masivním úpravám toků-regulacím,budování MVE,obrovskému nárůstu populací kormorána a vydry,ta zdecimovala populace PO na malých tocích i v oblastech,kde ostatní druhy predátorů nepůsobily,jako jsou vesnice.Za zlomový lze považovat rok 2010,do té doby byli schopny se populace PO se všemi negativními vlivy vyrovnávat,od té doby dochází k masovému poklesu.Máte pravdu,že v poslední době k tomu přispívá i vysazování průmyslových forem PO ale zde je vina na orgánech státní správy-nutnost plnit zarybńovací plán,umožnění vysazování průmyslových forem PO,dlouholetý lhostejný přístup k řešení celého problému.Pokud´ jde o vydru,ta v součastnosti obývá prakticky území celé ČR a proto je i v Bílých Karpatech.Pokud´ by jste byl v Praze na FF,tak se stavte,můžeme to probrat,budu tam od čtvrtka do neděle ,ve čtvrtek a v neděly mám o této problematice přednášky včetně toho,jak celou situaci řešit,aby se obnovily ekosystémy malých podhorských a horských toků a mohly vedle sebe na jedné straně prosperovat populace PO,vranek,střevlí,raků a ostatních doprovodných druhů a na straně druhé vydry a ostatní druhy predátorů .Petrův Zdar
Odpovědět
dm
david matoušek
9.2.2019 19:18 Reaguje na Jan MikoTak v CHKO Bílé Karpaty je vydra zcela běžná, a její fatální vliv za současných podmínek zejména v drobných tocích a na generační ryby je znám. Otázka je, jestli by bez toho "vysazování" jak píšete, už nebyl PO vzhledem k úspěchům své přirozené reprodukce dávno pryč.
Odpovědět
JK
Jiří Kavka
19.2.2019 15:11 Reaguje na david matoušekPan Miko opomíjí fakt, že se zde v devadesátých letech přemnožily volavky a množí se dál, protože rybářům nezbývá, než je krmit. V posledních letech už jsou tu i vydry, které pstruhům a vrankám zrovna taky moc nepomáhají.
Odpovědět
JM
Jan Miko
12.2.2019 10:14"právě zavedení el.agregátu vedlo k velkým prosperujícím populací Pstruha potočního...."?
To snad ne. To je pouhá svazová demagogie.
Takže před el.agregátem asi pstruhové toky zřejmě zely prázdnotou.. Spolu s AV Brno jsem prováděl ichtyologický průzkum povodí (1998), a právě toky bez jakéhokoliv "obhospodařování" měly suverénně nejlepší výsledky , a to co se týká množství, diversity aj.V následujících letech bohužel rybářským obhospodařováním svaz zdecimoval populaci Po i v lovných tocích ,což logicky vedlo k likvidaci matečné ryby. Znovu zdůrazňuji, že v daném povodí nebyla a není jak vydra , tak kormorán...pouze jsou zde stále stejní soudruzi na svazech i v ochraně přírody.
Odpovědět
To snad ne. To je pouhá svazová demagogie.
Takže před el.agregátem asi pstruhové toky zřejmě zely prázdnotou.. Spolu s AV Brno jsem prováděl ichtyologický průzkum povodí (1998), a právě toky bez jakéhokoliv "obhospodařování" měly suverénně nejlepší výsledky , a to co se týká množství, diversity aj.V následujících letech bohužel rybářským obhospodařováním svaz zdecimoval populaci Po i v lovných tocích ,což logicky vedlo k likvidaci matečné ryby. Znovu zdůrazňuji, že v daném povodí nebyla a není jak vydra , tak kormorán...pouze jsou zde stále stejní soudruzi na svazech i v ochraně přírody.
dm
david matoušek
13.2.2019 08:38 Reaguje na Jan MikoNějaký odkaz by byl na práci, autory, výsledky?
Odpovědět
JM
Jan Miko
13.2.2019 10:39Ichtyologický a hydrobiologický průzkum Drietomice. autor: RNDR.Pavel Jurajda a kol.AV ČR Brno 1998.
nebo i film "Prapodivný svět".režie Steve Lichtag.2006
Odpovědět
nebo i film "Prapodivný svět".režie Steve Lichtag.2006
dm
david matoušek
13.2.2019 11:46 Reaguje na Jan MikoPsal jste, povodí, toky atd. a nakonec vytáhnete jednu říčku, navíc z průzkumu ohledně rybářského hospodaření nevyplývá vůbec nic prokazatelného a ani to nebylo jejím cílem. A kde je to srovnání? Je to jenom ve vaší hlavě, ale když jste zmínil ten film, tak už vím které bije. A mezi námi, když jste zmiňoval ty soudruhy, tak komentář zejména v závěru filmu připomíná ty úderné dramatické soudružské proslovy.
Odpovědět
JM
Jan Miko
14.2.2019 11:10Průzkum daného povodí byl prováděn i v šedesátých letech (cca.1Otis ks Po/ha), později koncem devadesátých let(cca 2500 ks/ha) a částečně i před dvěma lety (nepravidelně cca 500 ks/ha)...a asi opravdu je to jen v mojí hlavě(naštěstí nejen v mojí), ale jsem rád, že jsem zažil tůně plné pstruhů! A opravdu platí název článku : "Petrův dík...", a to nejen za kormorána , ale i za všechny další přirozené predátory na jejichž činnost se mohou nyní hospodáři vymlouvat,či pobírat tučné dotace!
Odpovědět
dm
david matoušek
14.2.2019 15:07 Reaguje na Jan MikoJsem si říkal, že je mi to jmeno povedome, performer a sedmilhar Cottus stále žije.
Odpovědět
dm
david matoušek
14.2.2019 15:08 Reaguje na david matoušekA ty výzkumy si cucas z prstů jako vždy.
Odpovědět
JM
Jan Miko
14.2.2019 15:43 Reaguje na david matoušekPro svazy je jednodušší nazývat historii lhaním,vždy se najde dostatek poslušných posluchačů....
Ty výzkumy jdou dohledat, navíc je z větší části dělal dr.Jurajda , který se svazem spolupracuje.
Odpovědět
Ty výzkumy jdou dohledat, navíc je z větší části dělal dr.Jurajda , který se svazem spolupracuje.
dm
david matoušek
14.2.2019 17:58 Reaguje na Jan MikoAle v těch výzkumech jde o monitoring ryb a makrozoobentosu bez nějakých návaznosti na (ne)hospodaření. To jsou jen tvoje dedukce.
Odpovědět
JM
Jan Miko
18.2.2019 14:36Právě proto,že cílem dotčených průzkumů NEBYLA návaznost na "hospodaření" , byly poměrně objektivní...(a lze dohledat, které toky byly obhospodařovány a které nikoli)
Pokud by šlo o cílený průzkum na způsob hospodaření, pak by zcela jistě byl poplatný přání zadavatele.
Odpovědět
Pokud by šlo o cílený průzkum na způsob hospodaření, pak by zcela jistě byl poplatný přání zadavatele.
