https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vojtech-kolar-ano-kvalitu-vody-v-rybnicich-zhorsuji-cistirny-odpadnich-vod.jenze-rybari-take?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vojtěch Kolář: Ano, kvalitu vody v rybnících zhoršují čistírny odpadních vod. Jenže rybáři také

21.8.2023 | ČESKÉ BUDĚJOVICE
I v těchto silech jsou živiny, a to ve formě krmení pro ryby (CHKO Poodří 2022).
I v těchto silech jsou živiny, a to ve formě krmení pro ryby (CHKO Poodří 2022).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Vojtěch Kolář
Souhlasím, že vybudované čistírny odpadních vod (ČOV) často zhoršují kvalitu vody při tzv. odlehčení. To se děje tehdy, když po přívalovém dešti (který je díky změnám klimatu čím dál častější) ČOV propláchne vlna a veškeré nečistoty se dostávají do toku a končí v prvním rybníce či nádrži pod ČOV (problematiku skvěle shrnuje tento díl Nedej se!). Jenže když rybáři řekli „A“, měli by říci i „B“, a sice, že oni sami do systému vnášejí nemalé množství živin. Tento text je komentářem k článku Kvalitu vody na rybnících na jihu Moravy zhoršují čističky odpadních vod.
reklama

 

Odlehčení není jediným problémem spojeným s čistírnami odpadních vod. Dalším je, že většina ČOV odbourává celkem zbytečně dusík, který by i v toku samovolně odcházel do ovzduší (tzv. denitrifikace), ale nesoustředí se příliš na fosfor, což je problematické.

Namístě je ale věnovat pozornost i dalším zdrojům problémů. Jak ukázala bilanční studie nádrže Orlík (viz níže), samotní rybáři mají na svědomí část z nich. Ostatně to i sami v článku přiznávají: „Mezi další opatření patří například snižování krmné dávky.“

Obilí na břehu rybníka, srpen 2023.
Obilí na břehu rybníka, srpen 2023.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Vojtěch Kolář

Dokrmování jsou další živiny, které vstupují do rybníku. Většinou se jako krmení využívá obilí, které je špatně stravitelné (Roy et al. 2023) a tedy většina živin zůstává nevyužita a hromadí se na dně, kde se rozkládá, a tím pádem zvyšuje aktivitu mikroorganismů (díky jejich intenzívnímu dýchaní klesá koncentrace kyslíku). Je třeba ale také zdůraznit, že kouzelná mantra rybářů „co do rybníku dám ve formě krmiva, vytáhnu v rybách“ příliš nefunguje, jelikož ryby nejsou ze spodu zašpuntované, jak říká kolega Jindra Duras z Povodí Vltavy.

Ryby jsou stále heterotrofní organismy, takže fungují jako všichni ostatní živočichové od malého prvoka či perloočky až po slona nebo člověka, tedy že potravu nejen přijímají, ale zároveň vylučují nestrávené zbytky (dusík i fosfor)!

Druhým velkým vstupem živin do rybníků je hnojení, tj. přidáváním hnoje či kejdy pro podporu růstu řas (tzv. fytoplanktonu) a následně namnožení zooplanktonu (především velkých perlooček), které slouží jako přirozené krmivo. Tato praxe, která byla zavedena na Schwarzenberském panství před více než 100 lety (Šusta 1884) probíhá většinou na jaře, ale nezřídka se lze setkat i s pozdější aplikací.

Živiny pouze v trochu jiné formě (Hraniční rybník na Třeboňsku 2023).
Živiny pouze v trochu jiné formě (Hraniční rybník na Třeboňsku 2023).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | L. Adamec

Přitom jak sami rybáři sdělují v článku, do rybníku přitéká spousta živin z polí a ČOV. Já jen dodávám, že ale i z dalších rybníků. Tím pádem postrádá smysl přidávat další živiny – mikrobiální rozklad navíc urychluje nejen spotřebu kyslíku, ale následně i ztrátu dusíku denitrifikací, což podporuje intenzívní rozvoj sinic (Vrba et al. 2023). Od této praxe se v teplejších oblastech, kde jsou především znát teplotní výkyvy, upouští, ale zdaleka to není ještě pravidlo a spíše se hnůj aplikuje.

Rybník Beranov, kde jsou i v červenci (2023) „hezké“ kopky hnoje – kolorit jihočeské krajiny?
Rybník Beranov, kde jsou i v červenci (2023) „hezké“ kopky hnoje – kolorit jihočeské krajiny?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | J. Jersáková

Před další kritikou by tedy bylo dobré zamést si nejprve před vlastním prahem a omezit vlastní vstupy živin do rybníků. Běžně se přikrmuje dvakrát až třikrát více, než je očekávaný výnos (Roy et al. 2023), v reálu to pak je v průměru 1 tuna krmiva a 1–2 tuny hnojení na hektar za rok (Vrba et al. 2023). Takže se krom zmíněných živin z ČOV, splachů z polí a načerno připojených chat a domů dostává do toků kolem dalších 2 tun živin na hektar za rok.

V případě součtu je jenom v jižních Čechách více než 7 000 rybníků o celkové ploše 30 000 ha. I kdyby se třetina z nich hnojila a přikrmovala (vím, toto číslo je zatížené chybou, ale většina velkých rybníků patřících velkým holdingům včetně rybničních rezervací je často hnojena a je zde přikrmováno na základě výjimek Vodohospodářských úřadů), jednalo by se o vnos klidně až 10 000 t krmiv a hnojiva, které vstupují do vodního ekosystému jenom v jižních Čechách.

„Prožraná“ cestička z rybníka k obilí, srpen 2023.
„Prožraná“ cestička z rybníka k obilí, srpen 2023.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Vojtěch Kolář

Rybníky řadu těchto živin zadrží ve formě bahna, ale jejich retenční schopnost je omezená. To, že je to nezanedbatelné číslo, ukázala studie bilance fosforu v nádrži Orlík, kde bylo vyčísleno, že z odpadních vod pochází 194 t/rok (tj. 49 % z celkového množství) fosforu, ale hned v závěsu za odpadními vodami je fosfor z rybníků se 117 t/rok (29 % z celkového přitékajícího fosforu do nádrže Orlík; Sweco Hydroprojekt a Aquatis, 2021).

Svým komentářem nechci říct, že by se technologie ČOV neměla změnit, naopak to podporuji a jejich efektivita by se měla zlepšovat. Zároveň by se měly lépe vyhledávat nelegální výpusti do toků. Je ale na čase se zamyslet i nad příliš intenzivním přikrmováním a hnojením rybníků. Stále je totiž potřeba mít na paměti, že voda je věc veřejná a patří nám všem.

Literatura:

Sweco Hydroprojekt a.s. a Aquatis a.s. 2021. Studie proveditelnosti opatření ke snížení dotace fosforu do vodního díla Orlík

Šusta J. 1884. Výživa kapra a jeho družiny rybničné. Carpio.

Roy K., Másílko J.,KajgrovaL., KuebutornyeF. K. A., OberleM., Mráz J. 2023. End-of-seasonsupplementaryfeeding in Europeancarppondswithappropriate plant protein and carbohydratecombinations to ecologicallyboostproductivity: Lupine, rapeseed and, triticale. Aquaculture 577.

Vrba J., Šorf M., Nedoma J.,BenedováZ., KröpfelováL. Šulcová J., Tesařová B., Musil M., Pechar L., Potužák J.,RegendaJ., Šimek K., Řeháková K. 2023. Top‑down and bottom‑up controlof plankton structureand dynamics in hypertrophicfishponds. Hydrobiologia.


reklama

foto - Kolář Vojtěch
Vojtěch Kolář
Autor působí na Katedře biologie ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR, je členem České společnosti limnologické, České společnosti pro ekologii a České společnosti entomologické. Dlouhodobě se zabývá společenstvy vodních bezobratlých ve stojatých vodách.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (99)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JV

Jaroslav Vozáb

21.8.2023 09:31
Rybník by se měl aspoň 1 za 10 let letnit... prospělo by to všemu,
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.8.2023 11:14 Reaguje na Jaroslav Vozáb
1*
A po 20letech odbahnit by neškodilo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2023 11:50 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Po letnění by ale mělo následovat odstranění narostlé zelené hmoty,
která se bez odstranění následně rozloží a vrací živiny zpět do
rybníka. Zkuste letnit rybník a pak ho pokosit a pokosenou hmotu
odstranit. Ručně, když bahno stroje neudrží? Dnes se to dělá jen
u budoucích plůdkových rybníků a to ještě krátce ( osetí ozimy
a jejich zaplavení), čímž nastartuji rozvoj planktonu a ten
ještě na chudých vodách podpořím hnojením. Jinak si nepleťte
letnění s vysušením před odbahněním, což se leckde děje. Jinak
letněním zabijete i jiné vodní organismy o které tu ochranářům
jde. Ty bez vody nepřežijí a to by bylo zase pláče!
Odpovědět
MK

Michal Krátký

22.8.2023 15:30 Reaguje na Břetislav Machaček
ano, to odstranění biomasy nádržím určitě pomůže. Ale, většinu těch vyrostlých rostlin tvoří rostliny buď vodní, nebo rostliny obnažených den, které i to následné zaplavení snesou a dále, až do podzimu fungují v rybničním systému. Otázka spíše na přítomné odborníky, jestli zaplavením dodáme do vody spíše C a zda si tím systém nádrže v rámci poměru C:P:N nějak efektivně neporadí. Samozřejmě u hlubokých nádrží může být problém s anaerobiíí a s tím spojen produkcí CH4.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.8.2023 16:49 Reaguje na Michal Krátký
Je tam spousta faktorů a zvažovat se bude muset všechno případ od případu. Samozřejmě záleží, kolik té vegetace tam narostlo - a obvykle strašně moc (merlíky, lebedy, dvojzubce.....), sklidit a zkompostovat je celkem nutnost. Hodně záleží i na odvodnění dna a tak. Jde také o oxidaci a mineralizaci bahna, které se pak jinak (lépe) chová.
Prostě spousta témat k pivu a vínu :-).
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.8.2023 22:00 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Autor je zcela zjevně ekologista! Vůbec si nevšiml, že v rybnících, potokách a řekách Vůbec nejsou vodní rostliny, tak důležité pro biologickou rovnováhu. Spotřebovávají jak fosfor, tak dusík. A to je má v Českých Budějovicích v centru! Inu ekologista. Slepý, tupý a lže!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

22.8.2023 06:17 Reaguje na Michal Ukropec
Tou poslední větou jsi krásně popsal sám sebe. :-)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.8.2023 10:02 Reaguje na Michal Ukropec
Opatrně s těmi soudy, vrhají na vás špatné světlo!
A k vodním rostlinám:
Není to tak snadné a jednoduché, jak zjevně věříte. Ano, jsou důležité, jenže dokážou během jedné sezóny totálně ovládnout celý rybník (kde už je, samosebou, superúživné bahno). Následně uhynou a máte rybky břichem vzhůru kvůli nedostatku kyslíku. V řekách OK, tam si to drží povodně.

Prostě nebuďte agresivní a hulvátský, když navíc ani nevíte, o co jde.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.8.2023 05:47 Reaguje na Jindřich Duras
Omlouvám se a děkuji.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

22.8.2023 14:58 Reaguje na Michal Ukropec
Minule jste autora nazval fašisticko-komunistickým ekologistou. Teď slepým, tupým a tím, kdo lže. V každé debatě vám jakýkoliv odborník na obor, ke kterému se "znalecky" vyjadřujete, ukáže, že jen vykřikujete nepravdy pod úroveň žáka základní školy. Vaše výkřiky ještě neznamenají, že problematice alespoň bazálně rozumíte.
Odpovědět
VK

V. Kolar

23.8.2023 21:51 Reaguje na Michal Krátký
Hehe jo to je tenhle pán, toho fašisticko-komunistického ekologistu jsem si i vyfotil, to mě tenkrát hodně pobavilo :-D. Díky za připomenutí!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.8.2023 16:57 Reaguje na Michal Krátký
Problém je širší, a zde se prezentují jen dva viníci. Přitom když jsem kdysi četl studií o zamoření Jordánu fosfáty, tak tam nebyla ani zmínka třeba o rybářích. Přitom bylo zcela zjevné, že Pechovo rybářství krmilo plankton Babišovými slepičinci na Košínské rybniční soustavě. A aby se to " uklidilo " našly se peníze na odbahnění, které stejně moc nepomohlo. Takže se odfosforovává na přítoku.
Odpovědět
VK

V. Kolar

24.8.2023 22:01 Reaguje na Michal Ukropec
Ano, já právě poukázal na toho druhého viníka, jelikož rybáři v tom původním článku ukazovali jen na jednoho a to čovky. Proto vznikl můj článek :-).
Jop Jordán má stále problémy a i velké odbahnění (stejně jako u níže zmíněného Vajgaru) postrádá smysl, když se nevyřeší problém celého povodí...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

25.8.2023 05:47 Reaguje na V. Kolar
Přesně.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

25.8.2023 14:59 Reaguje na Michal Ukropec
řada bilančních studií upozorňovala na problémy hospodaření na rybnících v povodí Košínského potoka. Štičí líheň opravdu dříve používala drůbeží hnůj ke hnojení svých rybníků. Nevím, jak je to dnes, zda na Košíně a na Liderovické soustavě ještě hnojí, ale hnojení podléhá výjímce k aplikaci závadných látek do vodního prostředí a zrovna jihočeský kraj ty výjímky vydává velmi ochotně. Zde by také pomohl tlak povodí Vltavy a města Tábor, jakožto vlastníka vodárenské nádrže. Srážení fosforu už je v provozu?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.8.2023 05:41 Reaguje na Michal Krátký
Drůbežárna už asi 20 let nefunguje. A já už v Košíně nebyl roky.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.8.2023 10:26 Reaguje na Michal Krátký
Tam jsou problém hlavně dvě malá města Chotoviny a Borotín, které nikdo nepřemluví k lepšímu odstraňování fosforu. Dalším problémem jsou všechny vesnice, především ty pod Košínem. A pod Košínem jsou i špatní hospodáři na rybnících - jednak jsou zdrojem invazních druhů ryb a jednak jsou zdrojem živin. Je s tím obtížné pohnout, jako je u nás vždycky se vším.
Ano, srážení fosforu letos zahájilo. Potíž je, že Kokšínským potokem neteče prakticky žádná voda, takže se toho moc nenadávkuje a nic z toho nedoteče ani k soutoku s Radimovickým potokem, který je hodně špatný co do kvality vody. Takže úspěšnost zatím nic moc, bude to chtít asi posunout to dávkování až na Malý Jordán...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.8.2023 18:57 Reaguje na Jindřich Duras
Vzhledem k faktu, že ČOV mají, nebo se dá nainstalovat Parschalův žlab, tak podle průtoku a množství fosforu by neměl být problém dávkovač nainstalovat. Na druhou stranu jsem už léta žádnou ČOV nestavěl, takže nevím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2023 11:38
Přítok a přítok je rozdíl, rybník a rybník taky a o rybí obsádce platí totéž.
Pokud bude rybník na přítoku mizerném na živiny a budu tam chovat plůdek,
tak musím rybník pohnojit, aby tam měl plůdek dostatek planktonu. Naopak
rybník na přítoku s přebytkem živin a s tržní rybou hnojit nepotřebuje,
ale z "vody" budou ryby růst o mnoho déle, než při dokrmování. Ano o to
více se do vody dostává zase živin z trusu, ale ten ryby produkují proto, že jedí a rostou. Mohu je nechat klidně hladovět, ale dočkám se výlovu
kdy? Uvedu příklad kaprů ve starém žulovém lomu. Voda studená, bez živin,
bez krmení ryb a kapři ve věku deseti let dvoukiloví. Pak stejný lom
vedle ke koupání a příkrmem kaprů rekreanty. Stejně staří kapři tam mají
5 kilo a voda je stejná(spodní ze stejných pramenů)! I tak se je na to
třeba dívat a to není prosím rybník k podnikání, ale staré lomy. Pokud
dělají rybnikáři chyby, tak to buď sami většinou poznají a doplatí na to,
ale pokud nechybují, tak není důvod je paušálně kritizovat. Můžeme se
ale taky vrátit do doby Krčína, kdy se chovaly ryby bez příkrmu, ale
výtěžnost odpovídala spotřebě 10x menšího počtu obyvatel na ploše o mnoho větší než nyní. Je to jako v zemědělství, kde si můžeme díky chemii
dovolit pole zalesňovat, zatravňovat a zastavět, protože do polí rveme
násobně více živin, než kdykoliv v minulosti. No a u rybníků to je totéž.
Rybník je od slova produkovat efektivně ryby. Je to jako hospodářský les
produkující efektivně dříví a pole produkující efektivně více potravin.
Neplést si to prosím s jezerem, pralesem a stepí pro potěchu oka a mysli!
To si mnozí pletou a chtějí mít z rybníků jezera s průzračnou vodou, z
hospodářských lesů pralesy a z polí dotovaná BIO a EKO políčka. Kdo to
bude ale dotovat a dodávat, když to nebudeme produkovat sami? Aha! Asi
to "ekologicky" dovezeme odjinud, kde nevidíme jak to produkují a za co?
Vědec a producent si asi v tomto nebudou moc rozumět. Vědec je placen
z daní vytvořených producentem a bojuje proti zdrojům svých příjmů. Je
to doslova absurdní kritizovat živitele!
Odpovědět
AI

Animoid II

21.8.2023 14:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Ovšem bez vědce a náležité kontroly by producent klidně prodával i ryby, které by sám nikdy nepozřel, hlavně, že to nese a bude na nový teréňák, u některých i na další rybníky.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.8.2023 16:59 Reaguje na Břetislav Machaček
1*.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.8.2023 12:52 Reaguje na Břetislav Machaček
5
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.8.2023 10:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Pravdu máte jen částečně. Ona ta produkce ryb (dřeva, obilí) nesmí probíhat hlava nehlava a způsobem, kdy se ten hlavní zdroj (voda, půda) drancuje a zničí a kdy navíc vznikají další nikde nevykazované škody (kvalita vody, ztráta retence vody a eroze, úpadek přírodního prostředí, invazní druhy...). Kouzlo je najít způsob, jak mít zdravou produkci i životní prostředí.
Odpovědět
hi

21.8.2023 12:22
Čistírny kvalitu vody v rybnících významně nezhoršují. Fosfor běžně odstraňují a při dešti nejsou proplachovány. Problém je pokud je vybudována jednotná kanalizace na které jsou deš. oddělovače, kde se část vod za deště odlehčuje, aby se čistírna nepřetížila a nepropláchla.
Řešením je budovat oddílné splaškové kanalizace bez přítoku dešťových vod nebo na stávající jednotné kanalizaci budovat deš. zdrže nebo deš. vody z jednotné kanalizace odpojovat. Což se již běžně hromadně děje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2023 12:49 Reaguje na
Ani ta nejtěsnější splašková kanalizace není tak těsná, aby za lijáku nebyl přítok do čističky větší, než za sucha. Časem je navíc čím dál tím méně těsná a navíc ji lidé a kanalizační firmy často proplachují, protože při šetření vodou se ucpávají šachtice. Pokud je tedy voda tekoucí z čističek tak kvalitní, tak co ji vracet lidem jako minimálně užitkovou? Vizuálně čistá voda může být jedovatý
sajrajt a naopak voda kalná zdrojem života. Chce to ale brát vzorky
bez předchozího nahlášení, nebo čističku zakončit nádrží s rybami
a pak se uvidí teprve ta "čistota".
Odpovědět
LB

Lukas B.

21.8.2023 14:36 Reaguje na Břetislav Machaček
jasně. používání přečištěné vody jako užitkové se dá v případě, že je to Vaše vlastní čistička s Vaší vlastní nádrží, a o sobě (a o rodinných příslušnících) víte, že to nejsou čuňata která do záchodu vylévají kdejaké čuňasárny. takovou vodou samozřejmě můžete splachovat, zalévat, umývat na dvorku bicykl, míchat maltu atakdále. z velké "městské" čističky zase máte jakous-takous jistotu, že se ojedinělá čuňárna dostatečně naředí, ale babo raď co s nějakou čističkou pro malou obec nebo pro čtyři bytovky.
Odpovědět
LB

Lukas B.

21.8.2023 14:56 Reaguje na Lukas B.
mimochodem, fotoamatéři (když se ještě blblo v zatemněných koupelnách s kádinkama) se dělili na dvě sorty a jednu bájnou skupinu exotů - jedni vylévali do výlevky, druzí skladovali v lahvích od rumu v garáži (a potomstvu odkázali jako pozůstalost celé zaregálované stěny) a exoti to někam nosili (aby to vylil do výlevky někdo jiný odborně).
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.8.2023 10:44 Reaguje na Lukas B.
Ty malé obce a čtyři bytovky.
Asi nezbude než těm lidem popravdě říct, že když si do výlevky nalijou nějaké chemické srajdy a splachovat budou vlhčené ubrousky, tak že nepůjde tu odpadní vodu nějak snadno zpracovat na využitelný produkt (zálivka, kompost, hnojivo na pole), ale že budou muset vyndat další peníze, aby si za svou hloupost zaplatili.
Tohle sice není populární přístup, protože obecně se spíš lidem spíš podstrojuje, ale se lží se nikam nedostaneme. Navíc je princip osobní zodpovědnosti potenciálně přínosný i obecně.
Odpovědět
hi

21.8.2023 15:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Každá čistička má rezervu a případné drobné zvýšení přítoku za deště zvládne. Každá splašková kanalizace se před uvedením do provozu musí vyhovět zkoušce vodotěsnosti. Pokud během provozu kanalizace dojde k porušení vodotěsnosti a zvýšenému přítoku, je možno kanalizaci prohlédnout kam asi opravdu kvalitu vody v rybnících významně nezhoršují.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

22.8.2023 18:59 Reaguje na
uvedené je legislativní purismus, idealismus nedotčený praxí nebo hůře. Každopádně zcela mimo reálný stav v současné ČR. Je mi to líto.
Níže odpověď 18:30
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.8.2023 19:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Nové kanalizace jsou v pořádku. Ty staré betonové tečou jak cedník. Vždy v hrdle. Za totáče neměli gumové těsnění.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.8.2023 10:19 Reaguje na
S těmi čistírnami - je to jak kde. Malá čistírnička a velký rybník = pohoda. Větši čistírna a už třeba střední rybník = problém. Ne každé čistírna odstraňuje fosfor (ty malé ne) a ne každé dostatečně efektivně (ty menší často špatně). U čistíren s problémy (často ty menší a starší) občas uniká i aktivovaný kal, což je problém. No a za deště se voda vesele odlehčuje už při srážkách nad 1 mm...
Odpovědět
MK

Michal Krátký

22.8.2023 15:00 Reaguje na Jindřich Duras
co pozoruji, rybníky v běžných zemědělských povodích to ještě jakž tak dávají i teď v srpnu, rybník s obcí okolo 500 EO už spíše ne.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.8.2023 16:51 Reaguje na Michal Krátký
Protože z polí jde jen dusík v podobě dusičnanů, které v rybníce trochu vylepšují oxidoredukční situaci. Z čistíren valí fosfor a občas organika a všechno, takže pak logicky masakr.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

22.8.2023 18:30 Reaguje na
Musíte, vážené hi, do terénu, abyste nahlédl, jak moc zbožným přáním je to, co píšete. Když bezdeštné odpoledne vzorkuji výusť z ČOV (obec 300 EO) a najednou, během pár minut, mi vyletí ani ne moc aktivovaný kal a za dalších 10-15´ se Q opět ustálí na sotva čůrek ... tak o čem to svědčí? Když vzorkuji velkou městskou ČOV a (pořád jsme bez deště) po odjetí fekálu mi houpne odtokem šedivina, tak o čem to svědčí? A nebudete tomu věřit, ale to nejsou výjimky, jednotlivosti. Přetížených ČOV jsou desítky včetně obcí ORP úrovně.

A za deště: I u mnohem větších obcí (2000-10000 EO) často dojde k tomu, že se během bouřlivých let zvýšila populace o satelit/y, ale páteřní stoka/y VK zůstala/y stejná/é = malá/é a aby byla nejen ČOV ale i kanalizace ochráněna, je na odlehčovacích komorách mnohem častější přepad, než podle normy a návrhového deště náleží a to navíc naše norma byla ještě benevolentní oproti západním zemím.

Ano, možná měli v článku napsat, že "čistírny a kanalizace mohou za ... " ale podstata tkví v majoritním podílu komunálních zdrojů na eutrofizaci našich vod. A rybníky by tomu mohli pomoct, protože kapr je jediný ekonomický způsob, jak ten fosfor zpomalit, zacyklit ... ostatní způsoby lze jenom za stočné a dotace.
Odpovědět
hi

22.8.2023 23:58 Reaguje na Daniel Fiala
Fosfor je možno snadno chemicky srážet i u malých čistíren, Legislativa to však nevyžaduje a zvyšuje to náklady a ne vždy to má smysl. U všech větších čistíren se fosfor odstraňuje s požadovanou účinností (3 mg Pc/l) a laboratoře Povodí s.p. to poměrně pečlivě sledují.
Problém může být zajistit kvalitní obsluhu čistírny a kanalizace. U podniků VaK to problém zpravidla není, dnes již mají moderní vybavení, kvalifikovanou zkušenou obsluhu a provoz zajišťují spolehlivě.
Pokud čistírny a kanalizace provozují malé obce, tak to problém může být, protože nemusejí mít potřebné vybavení ani kvalifikovanou obsluhu.
Privatizace krajských podniků VaK a zodpovědnost za likvidaci odpadních vod převést na obce byla zřejmě velká chyba a nezodpovědnost politiků.
Dešťové oddělovače jsou velkým problémem. Řešením může být odpojování dešťových vod z jednotné kanalizace a budování dešťových zdrží u dešťových oddělovačů.
V současnosti se nové kanalizace budují jako oddílné a dešťové vody se likvidují prioritně vsakováním, pokud to není možné tak dešťovou kanalizací zaústěnou do vodního toku a jen výjimečně se dešťové vody napojují do jednotné kanalizace.
Řešení stávajících dešťových oddělovačů na jednotné kanalizaci je velkým problémem i ve vyspělých západních zemích a je to běh na dlouhou trať.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

23.8.2023 14:14 Reaguje na
máte v mnohém pravdu a máte koncepční pohled i přehled.
Přemýšlím, proč se neshodneme. Zdá se mi, že situaci vidíte výhradně přes paragrafy (tedy skrze papíry od zeleného stolu) a díváte se s výhledem za 30 let, zatímco já to vidím skrze surová data a vlastní zkušenost. A ta je z mnoha "vlastnoručních" studií a dlouhodobého vzorkování prakticky v celé ČR, troufám si říci, reprezentativní.
Pak mne napadá ještě jedna možnost: pohybujete se ve stavařině VaK, a proto vidíte velmi úzký výsek skutečnosti, tj. vznikání nových věcí podle poslední leg.úpravy, zatímco já vidím stav věci obecně od VK a ČOV přes potoky, rybníky a nádrže až po státní bilance. Potom by byl náš rozdílný vhled zcela zákonitý=pochopitelný.
Na rozlučku: tohle s fosforem říkáme jako hydrobiologové už přes 50 let a přes 50 let narážíme na celou řadu "racionálních" důvodů, proč to nejde. Stačí se podívat k sousedům a ono je to tam jinak. Inu, když se chce ... ale proti víře nemám argument.
S úctou DF
Odpovědět
hi

25.8.2023 23:57 Reaguje na Daniel Fiala
Asi velkou chybou bylo zrušení okresů, převedení vodohospodářských orgánů na ORP, privatizace VaK, což vše byla špatná politická rozhodnutí.
Odbory ŽP na okresech nebyli navázáni na místní samosprávy a měli zkušené úředníky, kteří byli schopni provádět i kontrolu ČOV kanalizací a své zkušenosti předávali svým následovníkům. Současní úředníci odb. ŽP na ORP často s velkými problémy zvládají běžnou agendu, kontrolu ČOV prakticky neprovádějí a o provozu ČOV a kanalizací nemají prakticky žádné zkušenosti. Řešit velké havárie tak nemají šanci efektivně řešit, protože se s nimi prakticky nesetkají a nemá jim kdo předat zkušenosti, protože okresy neexistují a kraje s nimi nekomunikují. Byla přerušena kontinuita a náprava bude trvat delší dobu.
Další problém je, že ČÍŽP je po působení ministra Brabce prakticky paralyzována (alespoň na Moravě). Prakticky to předvedli inspektoři ČOŽP u soudu ve Vsetíně u kauzy havárie na Bečvě.
Snad jediné co je funkční je sledování jakosti vodních toků laboratořemi Povodí s.p.
Přesto velký pokrok udělali velké a střední čistírny, které byly prakticky všechny modernizovány a splňují evropské standardy včetně odstraňování fosforu.
Rybníky za ČOV jsou určitě přínosem. Ne všude jsou však k dispozici potřebné pozemky a příhodné podmínky. Napravovat špatná politická rozhodnutí bude náročné, bude to stát spousty peněz a trvat dlouhou dobu. K dispozici jsou však efektivní a moderní technologie. Špatně fungující ČOV a kanalizace je možno modernizovat a uvést do vyhovujícího stavu. Každý se můžeme nějakým způsobem dle svých možností podílet.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

26.8.2023 05:42 Reaguje na
Ano. Toto je ten problém.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.8.2023 12:30
Zajímavý a pravdivý článek. Z mnohých rybníků se kvůli rybářům stala akorát břečka určená k jedinému - chovu prasat. ;)

Ale očekávejte bouři od místní lidových komisařů, za to, že jste si dovolil upozornit...;)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2023 12:38 Reaguje na Petr Eliáš
Nebojte se! Vám je zbytečné odporovat a taky vám něco vysvětlovat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.8.2023 12:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Já se tě nebojím, neboj. :D Ale napiš nějaký další blábol na A4... ;)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.8.2023 15:34 Reaguje na Petr Eliáš
Většina fosforu pochází z potravin. nebojte se. Kde myslíte, že z vás skončí Coca-Cola? Asi gram na litr.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.8.2023 16:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jojo, gram na litr. :-) Nějakých 170 mg / litr = 0,17 g / litr . ;-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.8.2023 17:40 Reaguje na Petr Eliáš
Čeho? WIKI udává 0,5%. A to je 5g na litr. To ale asi není až tak pravda. Těch vašich 0,02% je kyselina, z vás vychází fosforečnan vápenatý.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.8.2023 18:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak si trochu ujasněte o čem vlastně povídáte. ;)

,,As is well known, cola represents a strong exogenous source of phosphate, due to high phosphorus content(about 15–20 mg/dL)...,,

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5266683/
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.8.2023 09:13 Reaguje na Petr Eliáš
Vy se držíte jak h..k.. nějakých číslíček. Ale ono je jedno jestli 500mg/l nebo 150 mg/l. Obojí si nenecháte, to by vám prasknul bok. A je to ve vodoteči.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

22.8.2023 09:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jedno je kolečko u trakaře...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.8.2023 11:20 Reaguje na Petr Eliáš
A nejhorší je o kolečko víc.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2023 15:40 Reaguje na Petr Eliáš
Už jsi se doučil češtinu?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.8.2023 16:14 Reaguje na pavel peregrin
Už jsi jako správná holka navštívil ruského oficíra? :)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.8.2023 09:19 Reaguje na Petr Eliáš
Nedoučil, viď? Tak mazej a nepleť se dospělým do hovoru, ty utřinose.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.8.2023 08:40 Reaguje na pavel peregrin
Jasně tupej komouši. :-)
Odpovědět
AI

Animoid II

21.8.2023 14:08
Voda skryje všechno, i že ryb je tam o polovinu víc, než by mělo být.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

21.8.2023 15:58 Reaguje na Animoid II
Nebo že ty ryby, které zbyly po kormoránech, pár měsíců před výlovem, vyžraly vydry ;)
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.8.2023 22:58 Reaguje na Dalibor Motl
1*
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2023 19:24 Reaguje na Animoid II
Pokud hrozí predace, tak se počítá s vyšší násadou a pokud k tomu
nedojde, tak je přerybněno. Bez potenciální predace se lépe určilo
množství násady, ale nyní je to sázka do loterie, zda mít přerybněno
a nebo nemít co lovit. Je to stejné jako s odhadem úhynů, které se
buď konají a nebo nikoliv. Jedině mudrlanti jako vy vědí jak na to,
ale pouze od klávesnice PC. Na sportovních revírech je to daleko
horší tragédie, když zarybníte ročkem pstruha potok a do jara
tam není ani šupina. Měli jich tam dát volavkám třikrát více, aby
nějací přežili? Poraďte!
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.8.2023 10:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Viděl bych to komplikovanější... Je to o doprovodné vegetaci a úkrytových možnostech v kořenech, je to o celkovém stavu koryt, zimním nezamrzání, jezových zdržích, nedostatečně velkých úsecích či sítích k udržení životaschopné populace a je to i o hendikepované násadě vysazované z líhní, která ztratila část vlastností umožňujících jí přežít. A určitě najdeme další a další příčiny. Pesticidy, sucha...
Jo, a kudy z toho? Napravit to všecko. A jsme zase u udržitelného zemědělství, rybníkářství lesnictví, nakládání s odpadními vodami z měst. Tady všude je dluh jako hrom :(!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.8.2023 17:53 Reaguje na Jindřich Duras
Beru vaši všeobecnou kritiku lidského konání,
ale ona i sama příroda to leckde nezvládá. I ve zcela panenské krajině vysychají potoky, jezera
a hynou ryby a jiní živočichové z různých příčin.
Lidstvo se neustále učí a snad se to jednou naučí lépe, než dosud.
Popíšu vám nádrž na chov pstruhů mého kamaráda.
40. let se pyšnil nádrží na potoce s kořeny okolních vrb až ve vodě(úkryty) a na dno schválně rozházel
hliněné drenážní trubky jako úkryty pro ryby a raky. Nádrž oplotil před zloději a před predátory. Část
nádrže zaplotil pletivem odshora a víte jak dopadl?
Vzdal to, protože s klasickým poplastovaným pletivem si vydry poradily a při výlovu mu z 200 pstruhů
zůstali 4 ! Investování do masivního plotu a nebo
elektrického ohradníku vzdal a nádrž je bez ryb.
Na fotopasti měl nafocenu celou vydří rodinu
a dokonce norka amerického. Pokud vám potok
vyrabují predátoři, tak ho nemáte čím jiným zarybnit, než uměle odchovanými rybami, protože
z jiných vod už není co odlovit. Ta kvanta ryb
odlovených MÍSTNĚ predátory nelze nahradit z jiných vod, protože ani tam už jich není nadbytek. Ty
populace přirozeně namnožených potočáků a lipanů
jsou iluzí a bez umělého odchovu prostě nenakrmíme
predátory. Tak se alespoň nažerou duháků a možná
nějaký potočák přežije. Kdysi jsem tu psal o
pokusu vyčlenit jeden kraj k návratu regulace predátorů, jako před jejich totální ochranou a
pak kraje po třech letech porovnat. Nechci být
škarohlíd, ale takový pokus ochranáři nedovolí,
aby se neukázalo, že jejich teorie samoregulace
nefunguje. Predátor hlady neumře, protože se
za potravou přemístí jinam a po čase se zase
vrátí k obnovenému plnému stolu, pokud mu to
nezarazíme. Takto to funguje v panenské přírodě,
ale nikoliv v kulturní krajině, kde očekáváme
vodu zarybněnou a nikoliv cyklicky vyrabovanou.
Se pstruhařinou jsem to vzdal a beru za vděk
velkými štěrkovnami v okolí, kde se ryby před
predátory mimo rybích dravců ukryjí do hloubky.
Na řece vídávám hejna morčáků a mizí ledňáčci,
kterým sežrali drobotinu morčáci a volavky.
Takže těch přibývá, ale jich, kteří byli běžní
a byli oblíbení i u rybářů ubývá. Připadá mi to
jako odstranit ryby z řek a s nimi rybáře pomocí
predátorů podobně, jak se to děje u myslivců a
jako vyhnat chovatele zvířat z pastvin pomocí vlků.
Pomocí medvědů pak vyhnat z lesů turisty, houbaře
a příroda zbude pouze pro ochranáře. K tomu pak
přidají zákazy lovu v NP a CHKO a samoregulace je
je nadosah do doby, než se populace mnoha druhů
zcela zhroutí.
Odpovědět
LV

Lukáš Vítek

22.8.2023 07:55 Reaguje na Animoid II
Tak pokud vím, není žádná obecná norma na maximální množství ryb na ha. Záleží na rybníku, průtoku, krmení ..., někdo tedy řekne, že je jich tam hodně, druhý ještě málo, protože výtěžnost by mohla být ještě vyšší. Čím intenzivnější chov, tím horší kvalita vody. Přidejme erozi a chemii ze zemědělství, malé průtoky v letních měsících a většina potoků v zemědělské krajině jsou blátivé stroužky s trochou vody, bohužel. Výplachy z ČOV, které mohou být lokálně problém je nic oproti vlivu zemědělství.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.8.2023 09:16 Reaguje na Lukáš Vítek
Proti zemědělství myslím, že se ukazuje, že vyčištěné odtoky z čističek. Prášky, kokakola... a další fosfory-to se nečistí.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.8.2023 10:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pořád máme tendenci něco spolu porovnávat, že něco je důležitější než něco jiného a tak. To je ale ŠPATNĚ! Důležité je totiž všechno. Tak třeba tady:
Ze zemědělství jdou pesticidy a erozní materiál. Jasně, taky dusičnany, ale ty rybník spolkne jako malinu.
Z čistíren jde především fosfor a taky zbytky léčiv, plasty, baktérie a v nejhorších případech i organické látky, které baktérie rYchle rozloží, vyčerpá se kyslík a sbohem kapříci.
Takže: Z polí a měst jde z každého něco jiného. Nejde srovnávat, obojí je špatně a obojí NUTNĚ potřebujeme zlepšit.
Odpovědět
hi

22.8.2023 12:25 Reaguje na Jindřich Duras
Čistírny pracují s účinností více jak 90 %. Další zvyšování účinnosti je možné, ale znamenalo by to další zvýšení stočného. Má to ale smysl, když rybáři do rybníků navážejí ve velkém hnůj a další znečištění.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.8.2023 13:33 Reaguje na
90 % - jak které - a jak v jakém parametru: BSK5 klidně >90%, ale fosfor obvykle nikoli. Navíc, legislativa je silně benevolentní.
Zvýšení stočného dává smysl - postarat se někomu o kubík sraček za cca 50 Kč, to celkem jde :). Problém jsou ale ty odlehčované odpadní vody, opravdu - a tam to bude stát podstatně víc.
Rybáři by se samozřejmě měli taky postavit k řadě věcí čelem, to je jasné.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

22.8.2023 15:01 Reaguje na Jindřich Duras
je nějaká naděje vývoje legislativy k řešení odlehčovačů (kromě stávající nutnosti mít k nim nakládání)?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.8.2023 16:56 Reaguje na Michal Krátký
Je nás pár, co na tom dřeme :-)! Lobby čistírenská se brání, co může. Ale pomoci může každý, protože legislativa nám nijak nezabraňuje chovat se lépe, než podle ní musíme. A cesta vede přes moudřejší hospodaření se srážkovými vodami ve městech a obcích. Na tom se dá pracovat pořád i bez legislativy. Zelené střechy, zasakování, dešťové zahrádky..... A jako bonus dostaneme hezké a zdravé město. Už jsou na to i dotace :)!!! Tak vzhůru do práce!
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.8.2023 10:10 Reaguje na Lukáš Vítek
Ne, obecná norma není, jen už dávno přežitý metodický pokyn. Novému pohledu a přístupu se ovšem rybáři zuby nehty brání a jejich lidé na MZE rovněž. Ten nový přístup by měl zásadně zohlednit i další funkce rybníků (trochu už se to děje, ale...)a měli bychom formulovat novou společenskou objednávku pro rybáře, tedy říci, co od nich vlastně chceme a kolik budeme za co platit (už platíme teď). Jestli opravdu nutně potřebujeme, aby vyváželi kapry pod cenou do Polska, nebo spíš chceme akcentovat zadržování živin, vody a tak.
Odpovědět
LV

Lukáš Vítek

22.8.2023 11:30 Reaguje na Jindřich Duras
Souhlas, ale je to velmi těžké. Musíte donutit/motivovat rybníkáře, aby hospodařili extenzivně a vzdali se části ryb. Jdou tedy ekonomické a ekologické zájmy proti sobě. I kdyby se to povedlo nějak legislativně nastavit, nedovedu si představit, jak by se to kontrolovalo. Možné řešení, jak to zmiňuje i pan Kolář, by mohlo být vyčlenit vybrané rybníky v majetku státu a na nich hospodařit vyloženě extenzivně.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.8.2023 13:38 Reaguje na Lukáš Vítek
Máte pravdu, není možné, aby rybníkářství bylo závislé výhradně na prodeji kaprů, to pak nejde řešit opravdu nic.
Cestou je hodnocení ekosystémových služeb rybníků. Už teď na rybníkáře dost tlačí klimatická změna: prodlužování teplého období => moc teplo na výlov; nedostatek vody na podzim jak pro výlov tak pro znovunapuštění rybníků; malá obměna vody a velký hic v létě => totální zhoršování kyslíkového režimu.
Řada rybníkářů už teď vidí, že změna je potřeba a někde se už první kroky objevují: omezení hnojení, omezení "výroby" polodivokých kačen, snaha řešit nějak chytřeji sedimenty. Chce to ale změnu základního pohledu.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

22.8.2023 19:03 Reaguje na Jindřich Duras
no a pak je tady slovo etika, morálka a sousloví společenská odpovědnost, stavovská čest ... což jsou zapomenuté, zanedbané nebo nadužívané až zprofanované pojmy, ale vyspělá společnost se bez nich neobejde.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.8.2023 08:24 Reaguje na Daniel Fiala
Vyspělá se neobejde... Ale to se nás zatím příliš netýká...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.8.2023 08:53 Reaguje na Daniel Fiala
Je těžké být vyspělou společností...
Odpovědět
VK

V. Kolar

23.8.2023 22:18 Reaguje na Jindřich Duras
Bohužel, když po Vás šlapou akcionáři, tak výše zmíněná slova jako etika, morálka, stavovská čest a odpovědnost jdou stranou. IMHO několik rybníkářů mi říkalo, že by ubrali, ale prostě nemůžou...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

24.8.2023 09:51 Reaguje na V. Kolar
Ano, i já se bavím s rybníkáři a vidí to stejně. potíž jsou obvykle jejich majitelé, kteří drží nejen provozáky, ale také si vodí své lidi na MZE. A když máte ošetřeno shora i zdola...
Ta etika a morálka nebyla míněna jen na někoho, ale na (skoro :-)!) všechny, tedy i na akcionáře. Proto je to celé tak těžké a obtížné.
Ale vzdávat to nesmíme :-)!
Odpovědět
JH

Jana Havlová

24.8.2023 15:54 Reaguje na Jindřich Duras
Nemůžete jít na Čechy přes etiku, když jde o prachy. Ale pouze přes zákony a jejich dodržování. Tedy na rybníky s tržních chovem ryb (nebo jinak komerčně využívané) zavést normy o znečišťování vypouštěné vody. Pokud půjde z rybníku voda špinavější než limit, prostě začnou solit mastné pokuty, pokud nedojde k zlepšení v řádu x měsíců, tak i likvidační.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.8.2023 10:40 Reaguje na Jana Havlová
Zní to hezky, ale dostat se s takovým návrhem přes MZE je dneska nemožné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.8.2023 11:02 Reaguje na Lukáš Vítek
Líbí se mi to vaše "DONUTIT/ MOTIVOVAT! Nebylo lepší rybníky neprivatizovat a nyní nenutit majitele a nebo jim cpát dotace za to, že "nepodnikají"?
Stát si mohl dovolit nepodnikat a nebo pouze tak,
aby to bylo pro přírodu únosné? Ano stát je
špatný podnikatel, pokud ho vedou blbci, ale proč
ho vedou blbci? Navíc ho vedou tak, že chtějí
danit úspěšné aby dotovali vlastní neschopnost.
Ouřada se zbavil státního majetku, zbavil se
starostí kolem něho, ale mzdu pobírá dál. Není
náhodou přebytečný? Naopak jich přibývá a tu
"práci" si nějakou vymyslí. Extenzivní chov
ryb znamená cenu kapra srovnatelnou s tuňákem
a totální nezájem o takové zboží. Mohu sice
chov dotovat, ale odkud chcete na to brát?
Jinak vyčlenění části rybníků z intenzivního
hospodaření pouze zintenzivní produkci jinde,
pokud bude poptávka stejná jako nyní. Je to
jako na polích, když jich ubývá a nebo jsou
to bioprovozy a ten zbytek o to více užívá
chemii, aby dorovnal výpadky na trhu. Tudy
cesta nevede, ta vede jinudy, ale to je dnes
ideologicky neprůchodné, protože DONUTIT
majitele zavání diktátem a jedinou motivací
jsou peníze vybrané na daních a jinde vydané.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.8.2023 12:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Mě se jenom líbí, jak se nostalgicky vzpomíná kupř. na Štěpánka Netolického, Jakuba Krčína etc. a snad si ti lidé představují, že mysleli ekologicky. Oba tito rybníkáři a ještě jeden, tuším toho jména Mikuláš a na příjmení si nemohu vzpomenout, byli především chladní podnikatelé, jejichž cílem již v tehdejší době raného novověku byl zisk a především zisk, který sloužil k rozkvětu rožmberského dominia.
Proto také měli od vladaře téměř volnou ruku ve všem a také proto tehdejší stavby mohly vznikat tempem, o kterém se nám dnes může jen snít. Štěpánek byl lepší rybníkář než Krčín, stavěl rybníky mělčí, kde se kaprům dařilo lépe jak v Krčínových hlubokých. Krčín byl prostě megaloman, ale na druhou stranu klobouk dolů před jeho díly.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

23.8.2023 14:30 Reaguje na pavel peregrin
a jako drtivá většina historií, tak nám i rybníkářská zachovala pohledy vítězů. Ano, máme být na co hrdí = ta díla (rybníky, stoky, přelévání vody, racionalizace chovu, atd.). Ale nakládání s pracovní silou si nikdo za rámeček nedá a myslím, že ani tehdy se tím nikdo z velkých nechlubil, naopak se muselo hodně tlumit, tišit a tutlat. Ano, poddaných se nikdo neptal chceš/nechceš, prodáš/neprodáš. Páni prostě rozhodli a zbytek se podvolil nebo zhynul.

A ještě jedna zajímavost: všimněte si, že se nevzpomíná (skoro vůbec) Viléma z Pernštejna ani Dubravia.

A tím chci říct, že po tehdejším tempu (i po technologické valorizaci) vůbec netoužím, protože mi přijde lidské, když se k sobě lidi chovají jaksi lidsky a ne jako Krčín nebo sovětští plánovači, či osidlovatelé amer. středozápadu nebo Odebruchu ... každý ať si dosadí svého favorita z posledních 500 let.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.8.2023 16:54 Reaguje na Daniel Fiala
Ano, na pernštejnském panství se rybníky zakládaly také, ale do současné doby se jich mnoho nezachovalo. Ohromný rybník byl svého času u Pátku u Poděbrad.
Samozřejmě, poddaných se nikdo neptal, což by se dalo s jistou zlomyslností přirovnat k rozhodování za socialismu, nicméně na druhou stranu je fakt, že jedině tak mohla vzniknout ta dodnes fascinující díla.
Ostatně rybníkáři byli divoká, nespoutaná chasa, kde o rvačky na nože nebyla nouze. Je dochováno v zápisech rožmberských, že jednou z prvních staveb, která se realizovala při stavbě nového rybníka, byla šibenice. Krčín byl tvrdý chlap bez skrupulí a neváhal oběsit jak rybníkáře, tak i třeba písaře, pokud zjistil rozkrádání.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

23.8.2023 17:31 Reaguje na pavel peregrin
u nás na Pardubicku bylo mnohem víc a větších rybníků než v JČ, ale po 30-ti leté válce hráze neměl kdo udržovat, a pak se ukázalo obilí jako výnosnější, proto pouze neúrodná řašelinná půda Třeboňka a okolních pánví si rybníky uchovala. A Pardubice svého času na deltě Chrudimky vlévající se několika rameny do Labe ... no to musela být nádhera jejíž zbytky pamatovala moje babička. Dneska je všechno zasypáno, máme široké ulice a zregulované obě řeky. Ve zbytcích tehdejších kanálů voda spíš smrdí než teče ... ale začali to cisterciáci a to musela být teprve liga!
Odpovědět
VK

V. Kolar

23.8.2023 22:48 Reaguje na Daniel Fiala
Myslím, že v knize Rybníkářství na Třeboňsku/Jindřichohradecku píšou, že za tu výstavbu rybníků byli docela dobře placení i nevolníci a často pak po výlovech si mohli sbírat plevelné ryby a něco i dostávali. Ale nejsem historik a taky už je to docela dost let, co jsem to četl. Každopádně od Rožmberků to mělo velkou podporu.

Jinak bych řekl, že Krčín by v dnešní době plánoval a prosazoval DOL ;-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.8.2023 10:41 Reaguje na V. Kolar
Máte pravdu, ostatně odbornou práci vykonávali skutečně pouze rybníkáři a nevolníci byli využíváni na práce pomocné, dovoz materiálu etc.
Pokud si přečtete seriozní literaturu k tomuto tématu, zjistíme, že robota či nařízené práce v době před Bílou horou zdaleka nebyly tak hrozné, jak je občas předkládáno.
Útisk nastal až v době po Bílé hoře, tam byli poddaní skutečně ždímáni, zčásti to bylo dané i tím, že v našich zemích dostávala inkolát cizí šlechta.
Odpovědět
BR

Blind Reviewer

23.8.2023 16:42
Many questions in mind. But first of many, Just found this https://fb.watch/mBPIb2-7CY/ on Biologické centrum AVČR … no carp, but still green, still a lot of nutrients and everthing bad again … how is this possible ? Ponds without fish farming or carps or feeding should be clear as sky, right ? Still unfit for swimming? The water not coming from wastewater treatment plant either. (Well, you would argue the source water is polluted; doesn’t lakes in summer show the same symptoms naturally? Well, then you would argue its a scale higher in fed or managed ponds; then the wetlands or concept of artificially created wetlands are bad too right?). Many questions.
Odpovědět
BR

Blind Reviewer

23.8.2023 17:25 Reaguje na Blind Reviewer
Many solutions in mind too. But probably solutions solutions everywhere, but no solutions to invest! Take ponds from farms, no intentional fish stock, no deliberate need to obtain profit. just breed there native biodiversity, insects and plants. Oh wait, you have to take care of legacy nutrients first. So bring in heavy machineries, dredge, big aquatic macrophyte or algae harvesters, worth millions. Then some altruistic person or institution keep the ponds for biodiversity and non-profit (as I was saying). No fish, no feeding, no fish breeding. Is there any guarantee that pond will remain pond. And not a swamp? Well, what happened in Rod. Even in nature reserves where carp stocks have been deliberately reduced to improve the pond’s ecological status, the ponds usually suffer from heavy algal blooms or growth of excessive species-poor macrophyte stands due to high nutrient inputs (Pechar et al. 2017). Or the case of millions of dollar investment in Bolevicky (okay for swimming) but the case of restoration of Vajgar pond? Somebody should read the case study saying too much work for too less of results (Pokorny and Hauser 2002). Millions of Kc spent for temporary or small change? Who would do these outside of farming community to upkeep the ponds at such high costs? Where that money would come from, for results that have huge uncertainties. Some biomanipulation projects may be deemed successful as Bolevicky, but at what costs or lost opportunities? The fathers of biomanipulation technique themselves write “ With the future challenges of climate effects exacerbating eutrophication, time has therefore come to re-think the theory and methodology. ” (Jeppesen et al. 2012). Perhaps, it is easier to blame the profit-mongering pond farmers maybe, than accepting failed hypothesis of ego-inflated scientists. In my opinion, the view author presented in this article are entirely his own and I respect it. But it cannot be brought, with side arguments or broader view I see. That is my opinion. Farmers please continue to farm, but wisely is the way. Feeding continue, maybe make it more modern/ smart. But please abolish manuring. Remember pond without fish farming may have the same level of nutrients as pond with fish farming. Search some Danish lake restoration project results and you will see (Sondergaard et al. 2017). So keep calm, and relax. Spread some positivity Ekolist.cz editors (why you always entertain one-sided negative narratives I don’t understand).



Odpovědět
BR

Blind Reviewer

23.8.2023 17:32 Reaguje na Blind Reviewer
Suggested reads:
Pechar 2017- in https://link.springer.com/article/10.1007/s10499-018-0331-6#ref-CR77

Pokorny and Hauser 2002 - https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0925857402000204

Jeppesen et al. 2012 - go to the sub-chapter 9.1 in https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B9780123983152000065?via%3Dihub

Sondergaard et al. 2017 - https://www.mdpi.com/2073-4441/9/1/43

Odpovědět
BR

Blind Reviewer

23.8.2023 17:47 Reaguje na Blind Reviewer
For some broad mindedness, for what is happening in the world and how decreasing pond farming locally could hurt regionally, maybe read this feature article: “EU shouldn’t sacrifice food output in sustainability’s name: https://www.euractiv.com/section/agriculture-food/news/fao-official-eu-shouldnt-sacrifice-food-output-in-sustainabilitys-name/ “ (just want to share there are other sides to see, and situation with pond is not as bad as already in agriculture or livestock sector).
Odpovědět
VK

V. Kolar

23.8.2023 22:43 Reaguje na Blind Reviewer
In my text above, I did not mention anything about discontinuing the breeding of common carp or any other fish in the fishponds. I'm familiar with the Rod and Vizír fishponds and their specific approaches, such as increasing of rasbora or sunfish. It seems there might have been some confusion due to translation :-). Also both of these fishponds were actually built up on the natural localities (peat bogs) as other fishponds (see the paper from Pokorny and Hauser).

I am only saying that there are other nutrients which are coming into the fishponds and fishfarmers just can not blame only wastewater treatment plants. Also their article was there first and this one is just reaction to it, so you do not have to complain to the editors of Ekolist about the one-sided negative narratives ;-).

Thank you for sharing the papers. I'm familiar with all of them. I also remember well when Vajgar was undergoing reconstruction, because it is in my hometown...
Odpovědět
BR

Blind Reviewer

24.8.2023 07:30 Reaguje na V. Kolar
Still, no meaning was lost in the translation. (Such generic excuse should not be given :-) ). The words were exactly understood as the authors wrote it in English. Or if not written in English, the words were exactly understood as other Czech authors wrote it in English, interpreting the Czech source (with author list sharing commonalities with the original authors). Its a known circle. Everyone talks with everyone. So Even if translated, not much meaning is lost. Another general remark ponds are traditionally built converting low lying derelict areas, that have wetlandish tendencies. So nothing special if built on peat bogs. Peat bogs by the way are more nutritious and anoxic, by definition. Source of gaseous emissions.
Odpovědět
VK

V. Kolar

24.8.2023 21:01 Reaguje na Blind Reviewer
Could you please send me on my email (you know it ;-) I think), where I have stated or written that the ponds are to be abolished and pond management abandoned? In my all CZ papers and ENG I everytime say that fishpond without fish stock doesn´t work... I only write to reduce the farming intensity especially in protected areas!

In fact, it is clear that you are not an ecologist/biologist because peatlands are natural places that formed over thousands of years with certain organisms, and a lot of them disappeared because of human activities. The organisms later switch to the fishponds (or extinct), because the shallow parts around which sometimes still have more or less peat bog character.
Source of gaseous emissions - yes but these are also rivers, lakes, volcanoes, icebergs etc. You have to recognize emissions from natural (=NATURAL) and artificial sources in the global change prospective ;-).

Btw soon will be probably published paper from guys from HBU showing that also fishponds are source of methan emissions ;-).
Odpovědět
BR

Blind Reviewer

26.8.2023 07:43 Reaguje na V. Kolar
Well, well, well, definitely I could. Even a sneak peek I could give on the latest article in Ecological Indicators giving exaggerated claims on supplementary feeding and macrophyte beds, with no real data support, rather wrongly used citations (who don’t even study what you tried to say). Anyways, I think lets be gentlemanly here and leave it where it is, as it is. Look. You had your opinion. You gave it in the precious space of Ekolist main column. You did your job. In the same way, I give my opinion, thanks to the discussion platform Ekolist provides. As you said in your comment, it was an article focused on WWTP-fishpond relationships. You could have stick to that. But you went on with it. Also you said it is a reaction article to something already published by the other group. Then why you do not draw attention on it more, tacking it point by point response. Rather chose to give a narrative. All these open scope for counter discussions. It is nothing against you. Just that there should be arguments from both sides always be present, to make a fair judgement. I decided to comment to strike a balance that seemed needed.

I do not know how you feel entitled to call or not call someone ecologist. But in that same analogy, and taking inspiration from you, you are not an expert of fish culture or animal nutrition either. But, the world is moving towards interdisciplinary science. I guess more such conflicts may either happen more or vanish.

Regarding fishpond as source of emissions, yes not the first work you mentioned, I have read it before.
But they could be both source and sink (helping in carbon sequestration). Same as wetlands. But peat bogs mostly emissions. In fact there is a scale of classification what you call wetland, marsh, peat bog. Depending on their chronology. The latter (to my knowledge) has a low pH, anoxic, and few organisms could inhabit relative to wetland.

Suggested readings:

Case-1: https://www.int-res.com/abstracts/aei/v11/p19-30/

Case-2: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0301479720316236
Odpovědět
VK

V. Kolar

26.8.2023 21:16 Reaguje na Blind Reviewer
Yes I am not an expert on fish culture or fish nutrition either. I just wrote opinion about the nutrition input in the fishpond, rivers and reservoirs by fishpond management which was not mentioned in previous article and obviously it is pretty huge amount of nutrition. So I think, people should know about it - doesn´t matter that you do not like it. It is as it is...

Thanks, I did not know Marcellin´s paper!

Yes, peat bog has a low pH, lower O2, but there is pretty nice community of specific organisms from phyto-, zooplankton to insect and also amphibians like it. But not fish. For this reason the fishponds built up on the peat bogs (as Vizír) are bad for fish breeding.

Actually this opinion is not my job, nobody cares, I did it during the night last week (also my answers are mostly from late afternoon or night ;-)). But probably my colleagues read it - because I got some emails...
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.8.2023 18:45 Reaguje na Blind Reviewer
Tak nějak si to myslím. Hnojení rybníků je skutečně špatně a v současnosti zbytečné.
Jinak, pokud vezmu tyto ekologistické negativní články doslova, mělo by být nejlepší řešení zrušit ČOV, protože nám špiní vodu, a také zrušit rybníky, protože jsou špinavé. A náročné na údržbu, která stojí peníze, a kdo by je chtěl vydávat.
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

25.8.2023 07:54 Reaguje na Jarka O.
Hele Jarko, já vážně nemám rád všechny ty ekologický aktivisty, protože velmi často mají velice zjednodušené vnímání reality. Na výše uvedeném článku nevidím ale ekologického zhola nic. Autor jen poukazuje na "v některých případech špatné" rybniční hospodaření. V diskusi kolegové píšou, že dost často nedostatečně účinné ČOV a odlehčování prohlubují problémy se špatnou kvalitou vody v recipientu. A na to reagujete dalším zjednodušujícím výkřikem. Největší problém zdejší diskuse je, že není konkrétní. Ačkoli obecné argumenty většinou mají obecnou platnost, v konkrétních příkladech se mohou obecné zákonitosti uplatňovat různou měrou. Z toho vyplývá, že některým rybníkům nepomůže, ani kdyby se v nich ze dne na den přestalo hospodařit, v jiných by to naopak pomohlo hodně, v jiných jenom za určitých podmínek atd. Čili diskutovat zde na Ekolistu se moc nedá, aniž by se člověk zabýval přílišnými detaily. Možná se při čtení diskuse neštvu natolik, že ve volném čase napíšu vysvětlující článek, kde se pokusím oddělit obecnosti od specifik a zkusím naznačit, proč jedna a ta samá věc se může projevit odlišně. Teď zrovna třeba řeším, proč krátkodobé ochlazení v polovině srpna může někde kvalitu vody zlepšit a jinde zase zhoršit. Je pro mne frustrující, jak si lidi neuvědomují tu obrovskou složitost fungování vodních ekosystémů.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.8.2023 15:01 Reaguje na Petr Znachor
Vy jste můj povzdech pochopil. Byla to reakce na 2 články, které se ČOV a rybníkům věnovaly, a také v reakci na starší článek autora o N.M., které padly do rukou macešskému režimu. Diskutovalo se o jejích vypuštění či snížení hladiny. Nemyslím si, že rušení rybniků je cesta. Autor nakonec napsal, že nejde o to, že by rybníkáři znečišťovali rybníky z neznalosti, nýbrž že jde o zisk. Kvůli zisku ovšem není nutné rybníky takto znečišťovat. Stačí snížit množství ryb nebo prodávat nižší hmotnost za stejnou cenu jako ryby chované v rybnících tzv. na stojato. Nějaký důvod se vymyslí - třeba špatný růst ryb kvůli klimazměně nebo cokoliv jiného ekologického. Pokud jdou ryby na vývoz do zelených států, a to se převážně děje, měly by jejich zákazníci za ekologii platit a spokojit se s menším množstvím menších ryb. Pokud to nejsou ochotní akceptovat, je jasné, kdo stojí za exploatací rybníků.
Šlo by takto zlepšit kvalitu vod, už jednou to šlo v 90.letech, kdy se celkem rychle snížilo zatížení podz.vod dusičnany po změně hospodaření. Jenže po vstupu do EU se zase zvýšilo.
ČOV jsou záludné, k diskuzi výše se dá třeba dodat, že nečekané zatížení může způsobit i opravená kanalizace, a tím klesne procento odbourání fosforu. Pak je problém s byrokracií, kam s čistírenským kalem. Neustálé změny vyhlášek nejsou moc příznivé. ČOV jsou na deště dimenzované, oddělení dešťovky od komunální odpadní vody a zasakování je staré známé možné opatření, ale prosazování v obcích jde někdy ztuha. Mně se třeba líbí využití dešťovky v ozdobných otevřených kanálech ve městech, v kašnách ...
Rybníky, asi přesněji nádrže,jsou zakládány po ukončení hospodářské činnosti nebo jako jeji začátek. Podle toho vypadá chemismus, samozřejmě souhlasím, že každý rybník je individuální systém. Napište ten článek.
Odpovědět
VK

V. Kolar

26.8.2023 20:53 Reaguje na Jarka O.
Já ale nepsal nic o rušení rybníků, ostatně i to rušení NM je v naší zemi nereálné :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.8.2023 10:54 Reaguje na Jarka O.
Odstraňovat fosfor z rybníků lze různými způsoby,
ale nejefektivnější je to produkcí ryb pro tržní
využití. To, co je v rybím mase je z rybníka na
TRVALO odstraněno podobně, jako z něho odstranit
rostliny pokosením za zelena, nebo se kontaminované vody "zbavit" vypuštěním. Zbytek je pouhý koloběh
v uzavřeném prostředí. Takže koloběhem je lov
Chyť a pusť, kdy přestárlé ryby umírají a hnijí
někde v rákosí a dalším koloběhem je zužitkování
živin rostlinstvem s následným návratem vodě po
rozložení( zákaz kosení rákosin kvůli ptactvu).
Kdysi se rákos kosil, používal ve stavebnictví
a leckde i k otopu a nastýlání dobytku. No a když se k takovým uzavřeným cyklům přidá ještě nátok nových živin z přítoků, tak se to brzy projeví. Moudrý rybníkář udělá třeba v létě i částečný
odlov a ryby prodá k násadě do sportovních vod,
aby snížil obsádku. Ono je snadné ty rybáře kritizovat, ale odhadnout množství násady, když
je proměnnou počasí, predace a jiná nepředvídatelná negativa, je opravdu umění. My takto nakupujeme
pro sportovní vody mírové kapry od těch úspěšných, kterým dokonce přálo štěstí a předcházejí odlovem
přerybnění. No a my takto zarybníme tím, co by možná uhynulo při poklesu hladiny na chovných rybnících v době veder a sucha. Samozřejmě je ta ryba levnější, než před Vánoci, kdy je o ni zájem, ale o to více je náročnější lov a transport ryb v letních vedrech. Spokojeny jsou ale obě strany a eliminují se tak úhyny.
ČOV pracující s čistě splaškovými vodami mívají
v létě problémy s jejich hustotou. Lidé se totiž
naučili šetřit vodou a leckde jsou problémy už
v samotné kanalizaci a ČOV musí splašky ředit
vodou z nějakého zdroje. O to lepší byl septik,
kde fungovala setrvačnost a přetékal pouze ten
přebytek do trativodu, kde na tu vodu čekaly
okolní stromy, keře a tráva. Samozřejmě to bylo
případ od případu, ale trativod pár desítek litrů
do vyprahlé půdě neměl žádný vliv na vodoteče.
ČOV jsou jen nesmyslné koncentrování splašek do jednoho místa s vypouštěním "vyčištěné" vody na
jednom místě. Rozptýlené zasakované znečištění
otravy nezpůsobovalo, ale to koncentrované je už
rizikem při nízkých průtocích v tocích, kde ta
"vyčištěná" voda končí. Bohužel toto je další
negativum byrokracie, která neposuzuje případ
od případu a nařizuje odkanalizování kdejakého
objektu, aby měla vybudovaná ČOV co "čistit".
Navíc vyvážení žump a septiků lze načasovat na
dobu, kdy ČOV postrádá "potravu", což u kanalizace
není možné, pokud nedisponuje záchytnými lagunami
na vyrovnaný přítok splašek. Ano, problém jsou
ty kaly, které nemají pouze organický původ, ale
jsou směsí plastů a jiných sajrajtů. Jejich využití
tak vidím pouze na skládkách komunálních odpadů
jako podorniční vrstva a nebo by měly končit ve
spalovnách. Na pole bych je nechtěl už kvůli těm
plastům, alobalům a jiným cizorodým látkám. Ono
se stačí na ty kaly kouknout pozorněji a je to
opravdu sajrajt, který na pole nepatří. Na pole
mohly kdysi bez problému splašky našich předků
výhradně pocházející z lidí a zvířat. Dnes je to
hnus, co končí v kanalizacích a potom v kalech.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.8.2023 14:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Predátoři a počasí jsou pro Vás rybáře problém. Nyní se prý má aktualizovat seznam chráněných druhů, v Evropě běžné volavky, bobr, vydra jsou mezi nimi, bylo by dobré, kdyby rybáři a rybníkáři kontaktovali svého ministra a on s tím šel za makléřem. Pán, který psal anglicky, tu navrhoval inteligentní rybníkařství, údržbu, a psal o rybníkařství trochu jako Vy. Byl odbyt, že není ekologem, a autor že nechce rušit rybníkářství a že psal o chráněných oblastech. Možná, ale i v nich snad žijí lidé. Zkrátka na české ekology si nikdo z ciziny nepřijde. Ono kdyby se z rybníků krmilo 10 mil. lidí, nebyly by asi problémy, když se z nich hlavně levně krmí i jiné státy, problémy jsou. Něco by se přehodnotit dalo. Hnůj prodlouží a nastartuje sezónu, zahřeje rybník, chápu ho v předjaří po letnění, vybagrování nánosů, a někdy v chladných dobách. U špinavých rybníků a v teple ne, tam se voda má okysličovat. Ryb se dá nasadit stejně, méně krmit, predátoři je proberou, a exportovat bez ohledu na váhu a množství za stejnou cenu jako krmené ryby, vymyslet si důvody - ESG, lepší kvalitu masa, ekologové, klíma, co já vím ... Znala jsem profesora chem., který bydlel u jezera, u kterého bylo připojovano více a více ČOV. Množství rybáren úměrně tomu klesalo. On navrhoval (potichu) některé z čističek zrušit. Asi tak k titulkům, že ČOV zhoršují kvalitu vod. Rybářům by ČOV levně pomáhaly, nemuseli by draze dokrmovat. Pod ČOV a odlehčováky by mohly být chovy ryb.
Ano, hustá břečka v ČOV se spatne okysličuje. Obecně - větší objem nádrží - lepší prokysličení (platí i u rybníka, proto odbahňovat). A vůbec, 100%ní účinnosti reakcí očekává vždy a za každé sezóny možná ekolog. Proti septiku a trativodu se nedá nic zlého říct, ve městech to ale nejde. Kal je hnojivo, dá se prosévat, zahřát, kompostovat. Byl tu kdysi článek o nedostatku fosforu, dokonce o válkách kvůli zdrojům P. Autoři by se měli domluvit, je ho opravdu málo? :)
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

29.8.2023 14:36 Reaguje na Jarka O.
Vážený/á Jarko,
když z jedné teze uříznete předek a z druhé zadek a dáte to křížem do kupy, vznikne vám hybrid, někdy se říkalo zrůda. Na takový výsledek hledíte vaší poslední větou, ale zapomínáte, že jste to byl/a vy, kdo uřízl z jednoho i z drihého a slepil do kupy slepenec nevábného vzhledu.
Takže nedostatek (článek Petra Pokorného): ano, jsou dlouho volající hlasy, které na základě výpočtů, odhadů a prognóz těžby a spotřeby rudy dospěly k tomu, že v nedaleké budoucnosti hrozí vyčerpání apatitových ložisek ALIAS nedostatek/vyčerpání světových zásob P, anžto základní hybatel primární produkce na poli, čili výživy lidstva.
Takže přebytek: už celé století se na různých místech planety objevují tu a tam místa, kde se sladkovodní potravní řetězec/pyramida/síť úplně zvrhne až z toho pochcípají ryby. A v posledních dekádách se toto zvrhávání stalo častějším na více místech a větších plochách (i brakické vody a moře). Příčinou je nadbytek P, který vede k excesivnímu růstu "zeleniny" čili nějakých/jakýchkoli primárních producentů, které když se okolnosti sejdou, naráz pochcípou, čehož následkem se propadne kyslík na nulu a ryby tradá.
Už to chápete? Vy jste nepostřehla při lepení hybridu (nedostatek P x přebytek P), že jste se nenápadně přesunula z povrchových dolů na apatitovou rudu v Africe do českých řek, rybníků a jezer. To je celé kouzlo.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist