Grindadráp je činnost, která před 400 lety vznikla z nouze, plnila funkci, a když nouze pominula, zůstala stát – ne jako řešení, ale jako zvyk, který se koná proto, že se konat má. Dnes se brání dvěma jmény: kulturní dědictví a obživa. A jména jsou tématem, ne lidé, kteří je vyslovují. Nezajímá mě psychologie aktérů – co cítí muž s nožem ani čím si to obhajuje sám před sebou. Zajímají mě jazykové a pojmové struktury, které dovolí, aby stejný čin přestal být čitelný jako čin stejného druhu: aby porážka stovek tvorů, čtená v betonové hale jako jatka, byla v zátoce a pod správným jménem čtena jako odkaz předků. Neřeším etiku zabíjení zvířat obecně – ani zda je horší harpuna, nebo velkochov, ani zda má jedlík průmyslového masa právo soudit. A neřeším tradici jako pojem; řeším tento jeden případ, v němž se slovo tradice používá jako ospravedlnění.

Lidský rozum by čekal, že když (alespoň oficiálně) usilujeme o trvale udržitelný rozvoj, že se konečně poučíme z dlouhodobých hrubých chyb v dopravní politice světa, Evropské unie, Česka i Prahy a Brna. Bohužel tomu nic nenasvědčuje.

S měřením sluneční energie a hodnocením radiační bilance jsem se seznamoval v sedmdesátých letech na třeboňském pracovišti Botanického ústavu ČSAV. Ještě dnes mám na polici knihy z té doby, například: Principles of Environmental Physics (J. L. Monteith, 1973, A series of students texts in contemporary biology); R. Geiger, Das Klima der bodennahen Luftschicht, 1960; S.A. Sapožniková, Mikroklima a místní klima, 1952, řada Zemědělská věda. Tuto knihu přeložil Vladimír Havlíček, hlavní autor výborné vysokoškolské učebnice Agrometeorologie, SZN 1986. Na stránce 42 je graf denních sum dlouhovlnné radiační bilance (efektivní vyzařování) nad povrchem trávníku v kWh.m-2.den-1, všechny hodnoty jsou záporné až 3 kWh. Původní data J. Klabzuba, Hradec Králové, roky 1969 – 1971.

Šance pro budovy oceňuje snahu zachovat dlouhodobou kontinuitu podpory renovací, ve které je ČR lídrem celého regionu střední a východní Evropy. Pozitivně vnímáme také posun programu směrem k ekonomicky udržitelnějšímu modelu financování.

V Česku dramaticky ubývá zajíců, křečků, koroptví, tetřívků a dalších drobných savců, ptáků i obojživelníků. Jednou z důležitých příčin poklesu počtů těchto živočichů až ke hranici ohrožení je silný predační tlak lišek, který zhoršilo loňské zavedení doby hájení lišek od března do června každého roku. Ještě více jej zhorší možný zákaz norování, o kterém bude již v pátek 5. 6. 2026 rozhodovat Poslanecká sněmovna.

V posledních letech vede nezisková organizace Svoboda zvířat intenzivní kampaň za zákaz norování. Ve svých materiálech často vytváří manipulativní dojem, že jde o krutou praktiku, při níž jsou lišky trhány psy zaživa na kusy a umírají strašnou smrtí. Jenže takový popis naprosto neodpovídá tomu, jak norování ve skutečnosti probíhá. Je to jen účelová manipulace.

Už přes 116 tisíc lidí podepsalo petici za ukončení norování. Postavili se tak za to, aby divoce žijící zvířata neumírala krutou smrtí. Naštěstí budeme mít ve Sněmovně šanci tento krutý způsob lovu ukončit.

Po tlaku místních obyvatel nechal Jihočeský kraj vypracovat studii k příčinám propadu kvality vody v nádrži Lipno. Způsob, jímž nyní hejtman Kuba odprezentoval její výsledky, však budí podezření, že kraj chce především podpořit investory.

Již od října 2020 je na webu Akademie věd ČR Expertní stanovisko (ExpS) AVex 4/2020 Klimatická změna, jehož odborným garantem je Ústav výzkumu globální změny AVČR. V rozporu s výsledky klimatologických měření a zkoumání popírá globální životodárnou klimatickou roli autotrofních ekosystémů pro vznik a udržení lidského rodu. Místo toho jen autoritativně a bez vědeckých důkazů označuje zesilování skleníkového efektu nárůstem antropogenních emisí skleníkových plynů za hlavní příčinu globálního oteplování. ExpS dále tvrdí, že zemská „atmosféra příkon energie na zemský povrch zvyšuje na trojnásobek“. A to přesto, že výsledky vědeckých klimatologických měření v posledních 40-50 letech ukazují, že vliv skleníkového efektu klesá a hlavní příčinou globálního oteplování se stala rostoucí prostupnost zemské atmosféry pro sluneční záření.