Připravovaná podoba programu Nová zelená úsporám Light (NZÚL) má pomáhat nízkopříjmovým domácnostem s financováním úspor energií. Zásadní otázka ale zní, kdo vlastně bude nízkopříjmový žadatel? Pokud stát nastaví podmínky nevhodně, hrozí, že program přijde o důležitou skupinu žadatelů - majitele rodinných domů v důchodovém věku.

V neděli 26. dubna uběhne 40 let od havárie jaderné elektrárny v Černobylu, která patří k nejvážnějším průmyslovým katastrofám v dosavadní historii. Exploze a požár reaktoru vedly k uvolnění vysokého množství radioaktivních látek, které vedle kontaminace okolí elektrárny zasáhly i řadu evropských zemí.

Přednostní právo pachtu pro mladé zemědělce umožnila novela zákona o Státním pozemkovém úřadu, která nabyla účinnosti na začátku tohoto roku. Výhody této zákonné úpravy mohou ale brzy vzít za své. Poslanec vládního hnutí ANO 2011 a místopředseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR David Pražák předložil totiž pozměňovací návrh číslo 29824-45356 k aktuálně projednávané novele zákona o rostlinolékařské péči, ve kterém omezuje přednostní právo pachtu pro mladé zemědělce pouze na aktuálně volnou půdu. Té je ale, jak známo, nedostatek a lze o ni normálně požádat i bez přednostního práva. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) považuje návrh úpravy přednostního práva na pacht pro mladé zemědělce za účelové blokování tolik potřebné generační výměny v zemědělství. Kdo a proč má zájem na tom, aby mladí zemědělci měli omezený přístup ke státní půdě?

EU chce do roku 2050 zvýšit objem („klasické“) výroby elektrické energie z jádra z 98 GW na 109 GW, což si vyžádá 36 miliard eur na prodloužení životnosti stávajících a 205 miliard eur na výstavbu nových bloků. Bavíme se přitom o běžných jaderných elektrárnách s tím, že Evropská komise (EK) navíc nedávno přijala Strategii pro vývoj a zavádění malých modulárních reaktorů. První takzvané SMR mají být v Unii spuštěny do konce dekády a do roku 2050 má jejich celkový výkon dosáhnout až 53 GW. Řádově nízké stovky modulů přitom nemají pouze vyrábět elektřinu, ale najít uplatnění také „pro výrobu tepla v rámci těžko dekarbonizovatelných průmyslových odvětvích a pro vytápění domácností.“

Akcí Dne Země se účastní snad miliarda lidí, čímž jde o největší sekulární občanskou událost na světě. A úterního – již 56. ročníku – tohoto svátku si dovolím využít k promýšlení dlouhé a zvláštní cesty, kterou v posledních desetiletích sdílí ekologické hnutí s hnutím organizovaných pracovníků.

Dnešní podpis Memoranda o porozumění k programu SMR mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a firmou ČEZ měl přinést zdání pokroku v přípravě na nasazení této technologie v Česku. Přání generálního ředitel firmy ČEZ Daniela Beneše mít všechna povolení k stavbě reaktoru Rolls-Royce SMR u Temelína kolem roku 2030 naráží na realitu vývoje tohoto zcela nového typu reaktoru. Ta ještě nepokročila natolik, aby firma Rolls-Royce mohla dokončit předlicenční hodnocení GDA (Generic Design Assessment) dokládající, zda jejich modulární reaktor splňuje britské regulační standardy a zda lze postupovat k licencování a povolení výstavby ve Velké Británii. Dřívější Benešova slova o spuštění reaktoru u Temelína pře rokem 2035 nyní opravil jeho kolega Tomáš Pleskač z ČEZ, že až v druhé polovině třicátých let.

Přemnožení hraboše polního znamená pro sedláky vždy velkou komplikaci a jasnou ekonomickou ztrátu, klíč k jejímu odpovědnému řešení ale podle Předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) nespočívá v plošné aplikaci jedovatých přípravků na pole. Právě o tomto způsobu hubení přemnožených hrabošů s rozhozem přípravku Stutox II po povrchu polí přitom nyní uvažují resorty životního prostředí a zemědělství. Proti plošné aplikaci jedovatých přípravků vystupují sedláci dlouhodobě a preferují jiné, promyšlenější způsoby postupu regulace přemnoženého hraboše polního. Zdravé a kvalitní potraviny, produkované rodinnými farmami, nebo program ASZ ČR Pestrá krajina, oceňující přirozenou péči sedláků o zemědělská území, s plošným rozhozem jedovatých látek po polích nejdou dohromady.

Tedy nejméně co se týče velikosti polí a výskytu hrabošů. Dlouho se o tom jen spekulovalo, ale konečně jsou tady průkazná data.

Lidé z Krkonoš, Šumavy, Podyjí, Českého Švýcarska a Křivoklátska natočili video, kterým u příležitosti Dne Země vyjádřili podporu ochraně přírody. Zároveň se vymezili vůči současným krokům vlády na ministerstvu životního prostředí. Přidali se tak k iniciativě ekologických a občanských spolků, které svolaly v neděli 19. dubna demonstraci na pražské Hradčanské náměstí.