https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/je-sucho.ale-v-nedeli-je-svetovy-den-mokradu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Je sucho. Ale v neděli je Světový den mokřadů

30.1.2020 12:35 | PRAHA (Ochrana přírody)
Mokřad
Mokřad
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Nedělní Světový den mokřadů má připomenout, proč je nutné chránit slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, slepá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště. Jsou to totiž právě mokřady, které se zásadní měrou podílejí na koloběhu vody v přírodě, pozitivně ovlivňují podnebí a zároveň poskytují domov a potravu mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Přehled více než dvou tisíc našich mokřadů – od těch s mezinárodním významem po mokřady lokálního charakteru – najdete na http://mokrady.ochranaprirody.cz.
 

„Mokřady dnes patří k těm nejohroženějším místům v naší krajině. Jen v Evropě jich za posledních sto let zanikla většina," říká František Pelc, ředitel AOPK ČR.

Obnova mokřadů a opatření na podporu zadržování vody v krajině je o to důležitější právě v České republice, která je střechou Evropy – většina řek a potoků zde totiž pramení a odtéká do sousedních států. "Proto je klíčové v naší krajině tuto vodu zadržet. Chceme lidem ukázat, že to jde a že to má smysl,“ říká Pelc.

AOPK ČR připravila na téma vody v krajině Story mapu, což je multimediální aplikace pro tvorbu map s příběhem. Na několika konkrétních příkladech ukazuje, co je možné pro zadržení vody v krajině a obnovu její rozmanitosti dělat. Přehled dalších Story map a mapových aplikací, které vydala AOPK ČR najdete zde.

„Na obnovu přirozeného vodního režimu krajiny bylo od roku 2014 z Operačního programu Životní prostředí poskytnuto 2,43 miliardy korun. Podpořeno bylo téměř 400 větších projektů. Z národních dotačních programů rezortu životního prostředí, které mají k dispozici mnohem méně financí, byly v posledních letech podpořeny stovky menších projektů,“ dodává František Pelc.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravuje letos celou řadu akcí, kde se lidé s našimi mokřady mohou seznámit. Ty první proběhnou už tento víkend – namátkou třeba v chráněných krajinných oblastech Poodří, České středohoří či Český kras.

Přehled vybraných akcí ke Světovému dni mokřadů a k tématu vody v krajině:

Procházka za zimujícími ptáky na Labi

Již tuto sobotu 1. 2. pořádá AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti České středohoří v rámci projektu LIFE České středohoří naučnou vycházku. Určená je všem, které zajímá, jak ptáci v zimě přežívají nebo proč je řeka Labe významná pro život nejen vodních ptáků. https://www.facebook.com/lifeceskestredohori/ nebo https://www.lifecs.cz/

Cesta do hlubin pooderské Amazonie

V neděli 2. 2. pořádá AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Poodří komentovanou vycházku do meandrů řeky Odry v Polance nad Odrou. Trasa povede podél divokého koryta řeky s náplavami a strmými břehy. Během cesty bude možné pozorovat vodní ptáky a pobytové stopy bobrů. http://poodri.ochranaprirody.cz/informujeme/akce/cesta-do-hlubin-pooderske-amazonie/

Ornitologická vycházka v Českém krasu

Také AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Český kras zve milovníky přírody na Světový den mokřadů na vycházku. Tu pořádá ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a Domem přírody Českého krasu.. Vodní ptáci se seskupují na nezamrzlých vodních plochách a je možné je pozorovat. http://strednicechy.ochranaprirody.cz/akce-akce/vychazka-ke-svetovemu-dni-mokradu-v-chko-cesky-kras/

Po stopách minulosti: proč v krajině chybí mokřady

Dům přírody Českého ráje ve spolupráci pozemkovým spolkem Sedmihorské mokřady zve v neděli 2. 2. k procházce kolem regulovaného toku Žehrovky u obce Zámostí. Na příkladech ukáže, co způsobily v minulosti napřímené toky a cílené odvodňování. http://www.dumprirody.cz/ceskyraj/nadchazejici-akce/den-mokradu-2-unor/

V obci Stará Červená Voda na Jesenicku se daří budovat nové tůně

Přesvědčit se o tom můžete během exkurze, kterou 13.2. pořádá spolek Silezika společně s AOPK ČR, Správou chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Křivé jezero: Luh pod Pálavou

To je název exkurze, kterou pro zájemce na březen a duben připravuje AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Pálava. Účastníky zavede do míst, kam se běžně nedostanou. http://palava.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/akce/exkurze-na-krive-jezero-2020/

Gymnazisté prozkoumají mokřady Pšovky a Liběchovky

AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj chystá spolupráci s Gymnáziem Jana Palacha v Mělníku. Několik tříd vyššího gymnázia se zapojí do výzkumu mokřadů Pšovky a Liběchovky a vyzkouší si také praktické činnosti v terénu.

Osvěta mezi pracovníky turistických informačních center na Třeboňsku

Význam mokřadů v krajině bude tématem dvou exkurzí ve druhé polovině března pro pracovníky turistických informačních center (TIC), které pořádá AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Třeboňsko společně s TIC ve Veselí nad Lužnicí a Domem přírody Třeboňska. Trasa povede po naučné stezce Borkovická blata.

Světový den migrace ryb

AOPK ČR se 15. 5. zúčastní workshopu na téma ochrany ryb a jejich migračních cest. Ten pořádá spolek Beleco a je součástí celosvětové akce, která má upozornit na potřebu zprůchodnňování vodních toků pro migrující živočichy. https://www.worldfishmigrationday.com/events/1893/prague-world-fish-migration-day-2020

Nahlédnutí do života v tůních na lokalitě Chlumětín Cihelna

Tůně v lokalitě Cihelna byly v roce 2019 odbahněny z národního dotačního programu (Program péče o krajinu). Exkurze připravovaná na měsíc červen AOPK ČR, Správou chráněné krajinné oblasti Žďárské ve spolupráci s obcí Chlumětín má ukázat zejména místním občanům, co v této lokalitě zajímavého žije a roste. Obec Chlumětín získala také za tento záměr Zelenou stuhu v krajském kole soutěže Vesnice roku 2019.

Školáci se podívají do mokřadů v Jablonném v Podještědí

AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Lužické hory chystá na jaro a podzim několik vycházek pro školy i veřejnost. Připravila si zajímavá povídání o vodním světě zdejších tůní a historii jejich vzniku.

Revitalizační opatření 10 let poté

Jak vypadají místa po deseti letech od realizace přírodě blízkých opatření? AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Jizerské hory vás na ně zavede. Exkurze s výkladem je plánovaná na letní období.

Jak obnovit vodní režim krajiny pomocí finančních dotací

Ve spolupráci s Krajským úřadem Libereckého kraje připravuje AOPK ČR, regionální pracoviště Liberecko seminář k propagaci Operačního programu Životní prostředí na téma obnova vodního režimu v krajině. Seminář se uskuteční 16.4., určen je pro potenciální žadatele, projektanty, správce toků, zástupce samospráv i státní správy a neziskové organizace.

Seminář ke zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích

Mnoho druhů vodních živočichů, zejména ryb, vodními toky migruje. Jejich napřimování a výstavba přehrad a jezů však pohyb ryb a dalších vodních živočichů omezila nebo znemožnila. AOPK ČR společně s Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G.M. v.v.i., Povodím Vltavy, s.p. a společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. každoročně pořádá seminář pro odborníky i odbornou veřejnost na téma migrace ryb a rybích přechodů. Seminář 2018.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Šůlová Karolína
Karolína Šůlová
Autorka je tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

1.2.2020 11:50
U mokřadů se musíme smířit s tím, že každý obnovený mokřad znamená další zdroj metanu (a komárů).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2020 18:43 Reaguje na Richard Vacek
To je přece blbost, mokřad napřed absorvuje co2 ze vzduchu než vytvoří biologickou hmotu, jinak to není mokřad.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.2.2020 06:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Snad vše, co vyroste, se nakonec rozloží na CO2. A to buď přímo, nebo cestou přes metan, který po pár letech v atmosféře též skončí jako CO2. A protože metan má na klima vyšší vliv, než CO2, je lepší rozklad organiky rovnou na CO2.
Je též možno, aby se nic nerozkládalo a organická hmota zůstávala nerozložená, ale těžko říci, jestli právě takové mokřady u nás budou vznikat.
https://en.wikipedia.org/wiki/Wetland_methane_emissions
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.2.2020 09:31 Reaguje na Richard Vacek
Naše mokřady mají na světové klima vliv absolutní nula, jenom nám můžou pomoci v biodiverzitě a vylepšení vodní bilance.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.2.2020 09:42 Reaguje na Richard Vacek
Raději budu mít pořádnou vlhkost vzduchu a trochu toho metánu, než "čistý vzduch", avšak vlhkost nula. S metanem příroda umí žít, bez vody ne.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.2.2020 11:22 Reaguje na Karel Zvářal
To já taky, ale bažiny bych raději dělal dál od obydlí kvůli komárům. A u obcí rekreačně využitelné vodní plochy.
Odpovědět
va

vaber

1.2.2020 13:19
Na stránce http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky#, jsem našel roční průměry srážek. Doslova jsem v šoku. Za rok 2019 prý u nás spadlo průměrně 634mm. Nevím jak takový průměr počítají ,ale dle mě na každý m2 území ČR spadlo za rok 634l vody. Převedeno na km3 je to asi 50km3 vody .Když pominu odpar ,aby tato voda odtekla řekami z ČR musel by být celkový průtok vody opouštějící ČR 1500m3za vteřinu, pocelý rok, porovnejte to s průtoky řek nyní. Průměrné měsíční srážky mají být 50mm a to znamená, že každý měsíc musely být 5krát vydatné srážky 10mm po celé ČR. Když si vzpomenu na podzim 2019, za několik měsíců si nevzpomínám na ani jeden déšť kdy by spadlo všude v ČR 10mm srážek. V létě nepršelo asi 40dní a potom jen nevydatný déšť. Přívalové srážky na ploše 10km2 nehrají v průměru žádnou roli. Existuje ještě jiná stránka http://hydro.chmi.cz/hpps/, je to stránka meteo stanic které měří srážky a posílají hodnoty někam do evidence. Tam se vždy po dešti podívám kolik u nás napršelo,ale 630mm za rok to nedá ani náhodou, to je naprostý nesmysl. Odhadl bych srážky na max.200mm. Budu rád když mi někdo vysvětlí, kdo říká blud já nebo chmi.cz, protože kdyby spadlo 634mm jsem přesvědčen, že problém se suchem nemůže existovat.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.2.2020 16:52 Reaguje na vaber
Ale to víte, že se srážky měří správně. A minimálně od šedesátých let jsou +- stále stejné. A i klimatické modely říkají, že budou +- stejné. Snad se má změnit charakter, že bude namísto jemných dešťů přívalový liják, ale to zase někdo hodnotí jako příznivé pro spodní vody, protože jemný deštík nedodá žádnou vodu do hloubky, ale smáčí jenom stromy a povrch, ze kterých se následně vše odpaří.
https://www.infodatasys.cz/climate/KlimaCR1961.htm
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.2.2020 18:46 Reaguje na Richard Vacek
Od roku 2015 v JM kraji jsou všechny roky podnormální (a to dost, běžně o 15 - 20%) až loni byl snad normální. Takže vznikl deficit ve spodních vodách asi 50% ročního úhrnu, což je dost děsné.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

1.2.2020 20:39 Reaguje na vaber
Dobrý den,

ad.: protože kdyby spadlo 634mm jsem přesvědčen, že problém se suchem nemůže existovat.

- myslím, že opravdu může, protože - je tepleji. Jaro skoro nikdy není, hned léto... Teploty +30 byly dřív naprosto výjimečné, dnes? I několik týdnů v kuse.. Takže je vyšší výpar, a vyšší transpirace.. Prostě i kdyby do kanystru teklo pořád stejně vody, díra je větší, takže vody ubývá ...

nemluvě o tom, že není důležité až tak co naprší, ale co se vsákne.
Odpovědět
va

vaber

2.2.2020 10:09 Reaguje na Ondřej Dočkal
může, ale v Africe tam je obrovský výpar celý rok,ale u nás? ano jsou vedra několik týdnů v kuse a žádný déšť ,jsem si jist, že metoda výpočtu průměrných srážek je zcela špatná,byly u nás každý týden deště se srážkami 10mm jak vychází z průměru srážek v ČR? ,nesmysl, včera když pršelo jaký byl průměr na celou tak 4mm můj odhad z údajů stránky http://hydro.chmi.cz/hpps/, kdyby napršelo 630lvody na m2 budou řeky plné, tak strašlivě se schopnost vsakování nezmenšila
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

2.2.2020 14:42 Reaguje na vaber
Samozřejmě, že průměr je průměr, to jsem nekomentoval. Mluvil jsem jen o vazbě - srážky - sucho.

Jde o to kolik je srážkoměrných stanic a kde zrovna jsou. Takže z těch dat co naměří nepochybuju o tom, že průměry jsou udělané správně, ale otázka je hustoty té sítě srážkoměrných stanic - o tom jsem ale nepsal. protože o tom nic nevím, ale je logické, že srážkoměry asi nebudou po ČR ve sponu 1x1 km, což právě v posledních letech, kdy nemalá část srážek dopadá v plošně dost ohraničených přívalech, může dost zkreslovat (opakovaně nám pršelo ve vedlejší obci, a u nás max. pár kapek.. - je to asi 3 km). Takže průměrným datům za v mém případě Olomoucký kraj se taky usmívám, ale nerozporuji je, protože - viz výše (součástí našeho kraje jsou Jeseníky i vyprahlá Haná.. - jak to zprůměrovat?).

Odpar: dle mého nejde jen o pár týdnů veder v létě, ale o zvýšení odparu celkem, po většinu roku. Pořádné jaro, s postupnými nárůsty teploty, si už ani nepamatuju - v dubnu bývá často vedro jako v červnu. O létě se nebavím..

takže asi tolik..
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.2.2020 07:49
Dnes slavíme památku mrtvých.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist