https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pomozme-jedli-belokore-vratit-se-do-nasich-lesu-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pomozme jedli bělokoré vrátit se do našich lesů

23.10.2021 08:07 | PRAHA (Ekolist.cz)
Odrostlá jedlička v borůvčí.
Odrostlá jedlička v borůvčí.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
Významnou složku našich smíšených lesů v minulosti tvořila jedle bělokorá. Při úvahách o obnově lesů po kůrovcové kalamitě nelze tuto dřevinu opomenout, její výraznější návrat je pro budoucnost našich lesů velmi žádoucí. V loňském roce se ale dramaticky zhoršil zdravotní stav současných jedlových porostů v důsledku napadení podkorním hmyzem, zejména lýkožroutem prostředním a smolákem jedlovým. Přesto nelze rezignovat na zvýšení zastoupení jedle v našich lesích. Lesníci musí pozorně sledovat její zdravotní stav, asanovat napadené stromy, sázet nové jedle a věnovat se i výchově mladých jedlových porostů.
 
Meziročně došlo k desetinásobnému zvýšení evidovaného objemu jedlového kůrovcového dříví, když z cca 11 tis. m3 v roce 2019 došlo k nárůstu na loňských cca 115 tis. m3 (2018 – 5,8 tis. m3; 2017 – 2,2 tis. m3). Přibližně 80 % tohoto objemu bylo hlášeno ze Středočeského kraje. V současné nelehké situaci se však zvyšuje zájem o jedli a postupně narůstá její podíl při obnově lesů. Lesnická praxe proto poptává aktuální poznatky a doporučení založené na exaktně zjištěných a v provozu ověřovaných výsledcích výzkumu.

Vědci z Výzkumné stanice Opočno VÚLHM, v. v. i. soustředili a analyzovali poznatky o výchově lesních porostů s jedlí z domácí a zahraniční literatury v kontextu současné praxe v ČR. Své výsledky publikovali v článku Výchova porostů jedle bělokoré, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2021.

Uměle vysazená jedlová mlazina.
Uměle vysazená jedlová mlazina.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Jedle bělokorá byla na našem území důležitou dřevinou. V historickém zastoupení jsou patrné významné změny – rok 1200: 20 %, r. 1600: 30 %, r. 1800: 23 %, r. 1900: 10 %. Nárůst jejího zastoupení až k 30 % byl zřejmě podpořen i rozvojem pastvy, spásán byl přednostně buk, a hrabáním listnatého steliva. Tím došlo ke zlepšení podmínek pro klíčení jehličnanů. I když jedle tvořila na našem území ještě v 80. letech minulého století více než 2 % zastoupení, v současnosti roste na 29 tis. ha, tj. 1,1 % porostní plochy.

Po rozmachu průmyslu se ukázalo, že jedle negativně reaguje na znečištění imisemi. Příkladem jsou Krušné hory, kde byla v minulosti hojně zastoupená a dnes prakticky chybí. Ještě v roce 1950 bylo na našem území zastoupení jedle 3 %, v roce 1970 2,1 % a roku 1998 kleslo na 0,9 %. Vzhledem k tomu, že jedle v našich podmínkách vykazuje vysoké, z domácích dřevin dokonce nejvyšší, hodnoty objemové produkce, lze její ústup z lesních porostů považovat i za významnou hospodářskou ztrátu.

V posledních letech se zastoupení jedle opět zvyšuje. Kromě přirozené obnovy je nutno obnovovat jedli i uměle. Např. od roku 2002 se její zastoupení v druhové skladbě zvýšilo o ca 6 tis. ha (na 1,1 %). Regenerují i již existující porosty. Důvodem je vedle významného snížení emisí (zejména oxidů síry) i zvýšení průměrných teplot ve vegetačním období. Nelze však potvrdit, že jedle nebude trpět zvýšenou frekvencí klimatických extrémů, kterou předpovídají klimatické modely.

Jedle bělokorá je významnou dřevinou hor jižní a střední Evropy s pomístním rozšířením i do nižších poloh. V ČR je její přirozený areál v nižších horských oblastech s optimem v nadmořské výšce 500–900 m, původní výskyt je však i v nižších polohách (např. inverzní údolí apod.) Jedle je typická stinná dřevina a nachází proto přirozeně uplatnění ve víceetážových, nestejnověkých, smíšených (s bukem, smrkem, borovicí i dubem) lesních porostech, s hospodařením podrostním či výběrným a s velmi dlouhou obnovní dobou.

Přirozené zmlazení jedle pod dospělým porostem.
Přirozené zmlazení jedle pod dospělým porostem.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

V nestejnověkých smíšených lesích právě příměs jehličnanů (včetně jedle) zvyšuje hodnotovou produkci porostů, kterou lze dále podpořit odpovídající výchovou. Jedle (podobně jako smrk a modřín) tak z produkčního hlediska patří mezi dřeviny s největší finanční návratností zejména ve srovnání s listnáči.

Nárosty jedle dokážou dlouhodobě (desítky let) přežívat v zástinu s minimálním tloušťkovým a výškovým přírůstem. Příliš silné uvolnění takových jedinců vede často až k jejich likvidaci. S postupujícím věkem, podobně jako u jiných stinných dřevin, se nároky na světlo zvyšují a jedle potřebují pro svůj zdárný vývoj nízko nasazené a dostatečně dlouhé koruny. Také podsadby jedle provedené do příliš velkého stínu se setkaly zejména ve vyšších polohách s neúspěchem.

V rozporu s ekologickými nároky jedle je její výsadba přímo na větší holiny, kde trpí pozdními mrazy. Holosečný hospodářský způsob je pro ni nevhodný. Naopak velmi dobře se obnovuje (i uměle) pod porosty slunných dřevin (borovice, bříza, modřín), případně i pod smrkem a smíšenými porosty.

Jedle je dosti náročná na vláhu (alespoň 600 mm ročních srážek) a vzdušnou vlhkost. Vyskytuje se hlavně na lokalitách vlhkých a chladných. Nevyhovují jí stanoviště suchá, ale ani extrémně podmáčená a zabahněná. Na druhou stranu, i když je citlivá na sucho, je její růst ovlivněn suchem méně výrazně než u smrku a dokáže prosperovat i v lokalitách s ročními srážkami pod 600 mm (550–580 mm).

Přirozené zmlazení pod bukem.
Přirozené zmlazení pod bukem.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Důležitou vlastností jedle je její meliorační a stabilizační funkce. I když má meliorační účinnost ve srovnání např. s listnáči nižší, je jednou z mála dřevin, která dokáže prosperovat na vodou ovlivněných stanovištích a zajistit potřebnou mechanickou stabilitu lesních porostů. Další výhodou jedle může být její menší poškozování při předmýtní těžbě a menší rozvoj následných hnilob ve srovnání se smrkem ztepilým.

Vědci konstatují, že v souvislosti se současným velice malým zastoupením jedle v našich lesích často v praxi chybí (historické) zkušenosti s obnovou a výchovou takových porostů. To vede k situaci, kdy jsou jedlové porosty často pěstovány podle zásad osvědčených u porostů smrkových. Výsledkem jsou pak, vzhledem k rozdílným ekologickým nárokům jedle, nefunkční porosty, ze kterých jedle navíc postupně mizí. Proto se pokusili z dostupných poznatků sestavit hlavní zásady týkající se výchovy porostů s jedlí, které podrobně rozvádějí v publikovaném článku Výchova porostů jedle bělokoré. Článek vznikl v rámci řešení projektu NAZV QK1910292 „Postupy pro podporu jedle bělokoré v lesním hospodářství ČR“ a institucionální podpory MZE-RO0118.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Josef Střítecký

23.10.2021 11:36
Děkuji, článek přináší skvělé informace. Poprosil bych ing Jaroslava Veškrnu, aby ho doplnil o své zkušenosti na Klučovské hoře nad Třebíčí. Velkým problémem s jedlovou obnovou jsou obecně nepřijatelně vysoké stavy zvěře a egoistické myslivecké zájmy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.10.2021 12:28 Reaguje na Josef Střítecký
Milý pane. Za celý svůj život obdivuji jedle v různých lokalitách
a to, že chutná zvěři není otázkou posledních let. Vždy úspěšně
rostla pouze v oplocenkách a nebo alespoň v boxech pro jednu
sazenici. Byť jeden kus spárkaté si toho nechráněného semenáče
našel a přednostně si na něm pochutnal před ostatními dřevinami.
U nás ve 220 metrech n.m. a v extrémním ovzduší Ostravska jeden lesník s úspěchem vypěstoval několik desítek třicetiletých
jedlí. Něco jiného je pokus v odlehlé oplocence bez zlodějů
vánočních stromků a něco jiného všude. V hospodářském lese je prvořadý cíl ekonomika a až potom následuje vše ostatní. Tak samo může být úspěšný tis a nebo i některé zapuzované nepůvodní druhy jehličnanů, které nejsou okusem a loupáním ohroženy. Pokud má ale vlastník lesa cíl pěstovat to, či ono, tak pokud mu to nebude
nařizováno, tak si bude sázet to, co považuje za vhodné. Myslím,
že do 4. let po volbách už se tu nebude diskuse o skladbě v hospodářských lesích LČR, které budou privatizovány a bude vše na osvícenosti majitelů. Některým aktivistům se rozplynou naděje na přeměnu lesů v divočinu, pokud to ale nebude výsledek zanedbaného
vyplundrovaného hospodářského lesa určeného do budoucna na štěpku. Raději bych se ale mýlil.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.10.2021 19:39
Musíte hlavně žádat zelený, ale ta záchrana je práce rukama a bez televizních kamer.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.10.2021 23:32 Reaguje na smějící se bestie
Z mnoha komentářů zelených kamizolek zde na ekolistu usuzuji, že myslivci se v této záležitosti vůbec angažovat nechtějí, protože prý se jich to netýká a majitelé lesů to mají řešit oplocenkami a podobnými zábranami.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.10.2021 10:31 Reaguje na Majka Kletečková
Z komentářů zelených mozečků usuzuji, že vlastně zelení
nejsou, když jim vadí v lese zvěř a ta práce při stavbě
oplocenek. Bez zvěře sice nebude třeba oplocenek, ale
les se bez zvěře už nebude lesem. Zvěř neokusuje pouze
stromy, ale taky spásá buřeň a trávu, která dusí ty malé stromky. Úměrnost zvěře versus obnova lesa je vzhledem k migraci zvěře sporná a když jedli nechráním, tak ji najde
i ten poslední kus zvěře v lese, protože mu chutná.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

23.10.2021 21:09
U nás přirozenou obnovu lesníci chrání oplocenkami.

V oplocence jsou už dvoumetrové, mimo oplocenky jen u země.

Pravda, za každým smrkem kouká laň, za každým třetím jelen, a co dvacátý smrk daněla či viržinská.

Nicméně buďme pánové upřímní - nikdo z nás neumí nosit tak hrdě parohy jako jelen nebo daněk. Zaslouží si proto naši úctu.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

24.10.2021 19:13
Dobrý den. Nejdříve, jen ne další zlodějina, tedy privatizace. Ale návrat do hospodaření jako za pánů, pak první republiky a i za komunistů. Ano LČR nejsou schopni hospodařit, ale ne ti v provozu, ale to co je nahoře a tento bordel je směřován právě k privatizaci.
Jedli opravdu oplocujeme. Ale pamatuji si když jsme ještě začátkem devadesátých let byli v lesích Kynských, tak zde se jedle přirozeně zmlazovala. Opět jsme se sem dostali někdy v r.2018 a to jsme koukali. Jedle byla najednou ohrožena a mizela. Jenže zde se objevilo mnoho vyasfaltovaných cest a na nich rachot, křik, pištění brzd kol a to znamená, že je najednou po klidu a zvěř je ve stresu. Než začnete křičet myslivecká loby, tak se zamyslete. Jděte lesem a koukejte okolo sebe a ne s rámusem, ano. Každá dřevina se zmlazuje, většinou, ale přežije a hlavně posílí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist