https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/teplotni-rekord-z-kanadskeho-lyttonu-a-fenomen-nepravdepodobnych-veder?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Teplotní rekord z kanadského Lyttonu a fenomén nepravděpodobných veder

19.6.2023 05:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Teplotní rekordy padaly v létě roku 2021 ledaskde, ale žádný z nich nepřekonal záznam z Lyttonu. Tam totiž na konci června naměřili bezprecedentních 49,6 °C. Což bylo pro danou sezónu víc, než kolik naměřili na tradičních „horkých místech“, jako třeba ve Španělsku či Turecku.
reklama

 

S takovým rekordem se pochopitelně pojila zvídavá otázka, kde vlastně ten rozpálený Lytton leží. A k nemalému překvapení všech se ukázalo, že jde o městečko v Kanadě. O sídlo ležící v Britské Kolumbii, na březích řeky Fraser. Tedy v místě, kde by takový plusový rekord teplot asi rozhodně očekáván nebyl. A to ani v rámci Severní Ameriky.

Jen pro představu, čtyřicítky v plusu naměřili v kanadském Ontariu naposledy v roce 1936, a pětačtyřicet pak v roce 1937, ve vesničce Midale. Lyttonský rekord byl netradiční už jen tím, že nepřekonal přes čtyřiaosmdesát let starý rekord o nějaké skromné desetinky, ale hned celých pět stupňů.

V dlouhodobých meteorologických měřeních Kanady to byla naprosto odchylná hodnota. Pro úplnost se hodí zmínit, že 29. června 2021 byly hlášeny extrémní teploty z řady lokalit Britské Kolumbie. A tahle vlna kanadská veder pak způsobila klimatologům slušně řečeno šok.

Protože z čistě statistického hlediska by něco takového nemělo být v dané lokalitě pravděpodobné. A právě proto se rozhodl tým vedený Vikki Thompsonovou z univerzity v Bristolu tuhle „odchylku“ podrobit důslednější analýze.

Čekejme neočekávané

Přesněji tedy, pokusili se podchytit většinu takových zaznamenaných nepravděpodobných teplotních anomálií. Důvod? Těch se našlo povícero.

Předně, sledování těchto odchylek je důležité nejen proto, že vlny veder jsou samy o sobě nebezpečné, ale také proto, že jednotlivé státy mají tendenci připravovat se a reagovat přibližně na úroveň poznaného extrému. Na událost, která nějak přetrvává v kolektivní paměti.

Podle Thompsonové je dobrým příkladem extrémní vlna veder, která zasáhla Evropu v roce 2003. A která byla s velkou pravděpodobností indukovanou příčinou 50-70 000 úmrtí. Evropské metropole se následně pustily do adaptačních plánů a příprav opatření. Takže i když v pozdějších letech přišla ještě výraznější vedra, evropská města už byla lépe připravena a vysoké teploty už později neměly za následek tak vysoký počet obětí.

V tomto smyslu i rekord z Lyttonu znovu připomněl celé Kanadě, co klima dovede. A zafungoval jako varovný signál, který poskytl prostor k reakci. Praktickou otázkou k řešení samozřejmě je, kdy se něco takového, jako rtuť teploměru šplhající z padesátce, přihodí znovu. Odpověď na to je ale nesnadná.

Při jejím hledání se Thompsonová spolu s kolegy nejprve zaměřila na odvětví statistiky, zvané „teorie extrémních hodnot“. Ukázalo se ale, že zrovna tahle metoda ne úplně funguje. Protože často nebere v úvahu specifickou kombinaci fyzikálních mechanismů, které třeba nemusí být obsaženy v historických záznamech.

Když statistika nepomáhá

Plyne z toho, že se při odhadu extrémních klimatických události nevyplatí sázet jen na konvenční statistické přístupy. A tak se badatelé rozhodli prozkoumat dostupná data ze světa za období 1959-2021, aby odhalili alespoň podobný vzorec teplotních anomálií.

„Ukázalo se, že 31 % zemského povrchu již takové statisticky nepravděpodobné horko zažilo,“ popisuje Thompsonová. „Ale že tyto oblasti jsou rozprostřeny po celé zeměkouli, bez jasného prostorového vzorce.“

„Takže ty nejdůležitější závěry naší práce vlastně pocházejí z druhé strany spektra – z oblastí, které dosud nezažily zvláště extrémní události,“ vysvětluje Thompsonová. „Identifikovali jsme řadu regionů, opět rozmístěných po celé zeměkouli, které v posledních šesti desetiletích nezažily zvlášť extrémní horka, tedy alespoň ve vztahu k jejich ‚očekávanému‛ klimatu.“

„V důsledku toho je v těchto regionech větší pravděpodobnost, že tu v blízké budoucnosti dojde k rekordní události. A protože nemají zkušenosti s takovým velkým výkyvem a mají menší motivaci se na něj připravit, může je rekordní vlna veder obzvláště poškodit.“

Místa, kde vedro ještě nebylo

Šlo o regiony, mezi něž patří mimo jiné Afghánistán, několik zemí Střední Ameriky a dálněvýchodní Rusko. Tedy regiony, které podobně jako Britská Kolumbie nepatří k oblastem, jež si obvykle spojujeme s extrémními vedry.

„Není to něco jako Indie nebo Perský záliv,“ říká Thompsonová. „Ty už ale své vlny veder v nedávné době zažily, a již dělají, co mohou, aby se na další připravily.“

K potenciálně zranitelným patří i některé oblasti Číny a střední Evropy. „Zvlášť pokud vezmeme v úvahu extrémnost rekordů a počet tam žijících obyvatel,“ uvádí Thompsonová. „Ale jako rozvinutější oblasti již pravděpodobně mají plány na zmírnění závažných dopadů.“

Ze studie plyne, že statisticky nepravděpodobné vlny veder se mohou vyskytnout kdekoli na Zemi, a že musíme být velmi opatrní při izolovaném používání historických záznamů k odhadu nějaké "maximální" regionální teploty.

Zkrátka, hranice možného horka často leží v nepravděpodobnosti.

Za zmínku stojí i to, že existuje řada regionů, jejichž historický teplotní rekord vlastně není výjimečný, a je tedy pravděpodobné, že bude překonán.

„Tyto regiony měly zatím štěstí, ale v důsledku toho budou pravděpodobně hůře připraveny na bezprecedentní vlnu veder v blízké budoucnosti,“ uzavírá Thompsonová. „Je zkrátka důležité, aby se tyto regiony připravily na intenzivnější vlny veder, než jaké dosud zažily.“


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.6.2023 06:41
Lytton je městečko sevřené v údolí mezi horami. Chybí popis toho, zda byla dlouhodobě tlaková výše, kdy okolní vzduch se nehýbal a městský tepelný ostrov vyhnal teplotu tak, jak to ve městech bývá. Kdyby třeba bylo srovnání s nedalekým Vernonem či vzdálenějším Calgary, městech ležících na podobné zeměpisné šířce, dalo by se z toho něco vyvodit. Taková jednotlivost vytrhnutá z kontextu dění v okolí působí možná bombasticky, ale ve srovnání s jinými místy by to byla spíše zajímavá výjimka, než obecný jev. Ale vzhledem k současným požárům v Kanadě je jasné, že sucho na tomto kontinentu je řadu let po sobě, což kromě vysokých teplot přináší i časté požáry. A proč je deficit pravidelných (ochlazujících) dešťových srážek, který je vystřídán extrémními přívaly, to se zde probíralo/naznačovalo už vícekrát. Prostě vliv na počasí (a klímu) má do značné míry i člověk, ač by pan profesor ekonomie vrtěl nesouhlasně hlavou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.6.2023 06:56 Reaguje na Karel Zvářal
Bylo by třeba zajímavé to dát do srovnání s Údolím smrti, kde rekordní teplota (56,7) byla naměřena v r 1913, tedy mnohem dříve před začátkem prudkého vzestupu kysličníku.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

19.6.2023 09:38
Zajímavé. Malé městečko. Jedna stanice u řeky, na úplném okraji města, daleko od asfaltu a betonu. Druhá stanice na kopci nad městem.

1) https://www.google.com/maps/place/50%C2%B013'27.8%22N+121%C2%B034'54.8%22W/@50.2247496,-121.5860853,639m/data=!3m1!1e3!4m4!3m3!8m2!3d50.2244!4d-121.5819?entry=ttu

2) https://www.google.com/maps/place/50%C2%B013'59.9%22N+121%C2%B034'01.2%22W/@50.2333934,-121.5705566,507m/data=!3m1!1e3!4m4!3m3!8m2!3d50.2333!4d-121.567?entry=ttu

Ještě na google-aerthu:

https://earth.google.com/web/search/50.23330,+-121.56700/@50.23505376,-121.57217219,352.95900927a,5813.36579137d,35y,-0.24240101h,38.17875416t,359.99999999r/data=ClgaLhIoGRIUP8bcHUlAIT81XrpJZF7AKhQ1MC4yMzMzMCwgLTEyMS41NjcwMBgCIAEiJgokCdbrbq8GDFBAEQm7tGQH10ZAGbDD7vmgzFjAIXQrmqsj9WXA
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.6.2023 10:03
Me to prijde jako blabol. Jasne, vedcu je mnoho a potrebuji vyvolat presvedceni o dulezitosti jejich prace. Co se v clanku mini "teorii extrémních hodnot“? Nema to byt teorie "Large deviations" coz je cast teorie pravdepodobnosti? To je sice hezka teorie ale aplikuje se na jevy kde se scitaji tzv. nezavisle promenne apod. coz jsou predpoklady ktere pro chovani meteorologickych systemu (proc do toho plest vagni a v tehle souvislosti zbytecny pojem "klimatu") neplati
Kdovi jak to tam v tom kanadskem udoli namerili. Mezi nami, ony i ty slavne historicke rekordy at z roku 1913 z Death Valley nebo z predrevolucniho Ojmjakonu je nutno brat kriticky (oteplovaci budou mit radost z takovehoto konstatovani nebot to ukazuje, ze se otepluje jeste drtiveji nez vedci
dosud na zaklade vedeckych udaju z minulosti tvrdili ;)

Zaver - clanek je zbytecny blabol prinejmensim z naseho stredoevropskeho pohledu Necht si prislusny rekord diskutuji tam, kde tu krajinu dobre znaji - ve Skalistych horach - a kde maji jako "domaci" moznost odfiltrovat pripadne blbosti zjevne tem, kteri tamni pomery a uroven tamnich mereni dobre znaji. U nas "resme" zda Dobrichovice jsou teplejsi nez Husinec - Rez
a podobne nepodstatnosti ceskych rekordnich tabulek tepla :)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.6.2023 10:10 Reaguje na Miloš Zahradník
V teto souvislosti pripomenme jeden z nejvetsich skandalu - dle meho nazoru tedy -ceske meteorologie. Je uz 90 let stary a spociva v tom, ze v miste slavneho ceskeho mrazoveho rekordu Ceske Budejovice - Litvinovice -42 stupnu v slavnem unoru roku 1929 zareagovala nasledne v dalsich letech tehdejsi ceska meteo sluzba ZRUSENIM te stanice resp. jejim presunem do "nedalekeho" Roznova C.B. aniz by se aspon tu a tam udelaly srovnavaci mereni obou lokalit. Budejovice jako Budejovice, ze ano. Ono v te Kanade to bude podobne
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

19.6.2023 11:04 Reaguje na Miloš Zahradník
Trochu si vymýšlíte. Stanice Stecherův mlýn nebyla zrušena meteo-službou, ale přestěhována p. Maňákem (majetkové spory ve mlýně) ke staré vodárně (asi 1 km vzdušnou čarou). :-) V tom vašem svatém boji proti klimatologii a meteorologii buďte alespoň trochu korektní, děkuji. :-)
Odpovědět
Anyr

Anyr

19.6.2023 11:10 Reaguje na Petr Eliáš
Zásah :*:D

Ale nemá smysl argumentovat. Každý průměrný Čech strčí do kapsy celosvětovou akademickou obec a ještě u toho zvládne seřezat děti a za odměnu urazit deset piv XD
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

19.6.2023 14:09 Reaguje na Anyr
To zase nééé. Místní odborníci jen nemají čas číst článek, nebo klikat na odkazy v článku. Proto raději jen píší své názory , spekulují, fabulují a občas i lžou. :-)

Možná kdyby si našli chvilku a podívali se do toho odkazu, tak by se dočetli toto:

,,In June 2021, western North America experienced a record-breaking heatwave. In Lytton, British Columbia, temperatures of 49.6 °C were observed on June 29th, breaking the previous record by almost 5 °C. The heatwave was associated with an unusual circulation pattern, with a blocking anticyclone leading to a stagnant warm air mass.,,
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.6.2023 14:25 Reaguje na Petr Eliáš
Kdyby ten údaj o tlakové výši byl v textu, místo té spousty balastu, bylo by jasno. A ještě jasněji, kdyby akademici uvedli, jak to bylo s tryskovým prouděním v tu dobu:-)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.6.2023 18:24 Reaguje na Petr Eliáš
Ja tohle loni samozrejme nekde cetl ale nevidel jsem duvod, pro se mam hrabat v udajich oblasti
kterou dobre neznam. To radeji venuji energii abych trochu zpochybnil tu a tam nejaka tvrzeni o pocasi u nas, ktere dos pozorne sleduji jiz drahne let a nashromazdil jsem uz taky nejake ty poznatky nejen o pocasi samotnem ale i o komunite lidi, co ta data sbiraji a nasledne treba i komentuji v mediich
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

19.6.2023 21:54 Reaguje na Miloš Zahradník
No samozřejmě že jste to četl! A proč byste se v tom hrabal, že? Vše to jsou zbytečné bláboly od nýmandů, kteří to bůhví jak naměřili. Pro odborníka vaší vysoké úrovně to je zcela zbytečná ztráta času. :-)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.6.2023 22:46 Reaguje na Petr Eliáš
Pro cloveka z Ceska ktery neni detailnim znalcem Skalistych hor pobliz hranice USA a Kanady je to opravdu ztrata casu, snazit se overovat nejake nejspis podezrele rekordy z tamnich koncin. Tim at se zabyvaji tamni znalci, pro nas je rozumnejsi ostrizim zrakem sledovat, jake se meriv Cesku :) To treba vite, ze do analu svetove meteo organizace se dodavaly za Cesko representativni udaje z Prahy Ruzyne? Proc ne, jenze to nebyly jen udaje z doby po roce 1945 ale take z dob, kdy tam zadne letiste (a zadna meteostanice pochopitelne) nebylo/a
Za Ruzyn se vydavaly "prepoctene" udaje z Klementina. Predpokladam, ze podobne se ta databaze tvorila i z jinych zemi :)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

22.6.2023 23:16 Reaguje na Miloš Zahradník
Však sledujte len českú kotlinu ak chcete ale nebanalizujte a nezhadzujte výskum v Kanade alebo inde.
Ten článok nie je len pre vás, ja si to prečítam rád a vyhľadám si aj študiu.

FAscinujú ma chytrolí, ktorí ustavične napádajú všetko , čo im nezapadá do ich teorie. Zhadzovať meranie štýlom - bohvie ako to merali, tak to je vec. To si myslíte, že tamojší meteorologovia sú pošuci ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.6.2023 13:53 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Dneska se vám nabourají hackeři do jinak střežených databází, ne tak nějaké vesnické meteostanice. Neříkám, že to není možné, tj reálně změřené, jen mi něco říká, že tomu tak být nemusí.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

26.6.2023 12:19 Reaguje na Karel Zvářal
Takto môžeme špekulovať a konšpirovať donekonečna. Preto sa robia opakované výskumy aby to potvrdili alebo vyvrátili.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.6.2023 14:26 Reaguje na Anyr
Průměrný Čech si tyká se všemi.
Odpovědět

19.6.2023 15:30 Reaguje na Anyr
Vy se chováte stejně, jen stojíte na druhé straně barikády.
Takže žádná změna ...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.6.2023 18:13 Reaguje na Petr Eliáš
1 km vzdusnou carou je pri mereni teplotnich minim velka vzdalenost. Bereme li to vertikalne, tak 1 metr muze znamenat zmenu az 10 stupnu. Jasne, myslite standardne umistenou bilou meteo budku Na Sumave (Trijezerni slat verus blizky kopec) ci na Jizerce (udolni poloha versus vrchol Bukovce) to pri inversi znamena ale klidne i 20 stupnu rozdilu nebo vic. Pro dve naprosto stejne bile budky :) Jasne ze s majetkovymi spory je to obtizne spis jde o to, ze ocividne nebyl ucinen ani pokus - tehda nebo dnes - aspon tu a tam
prilozenim teplomeru ve vhodny moment porovnat, jak se obe lokality lisi. Podobne je to se zrusenim mereni na nejvyssi moravske hore. Misto toho aby CHMU zaujala pragmaticky pristup a pokusila se u vysilace zachovat aspon mereni teplot tak proste
Praded ve svych analech zamenila za Serak. Ja ale nechtel rici nic vic ani min ne ze timto pristupem ta data ztraceji vetsinu sve ceny a je k nim nutno leckdy pristupovat jako k neoveritelnym hausnumerum
Stanic mericich dlouha desetileti bez vetsi zmeny
podmionek mereni je naproste minimum. Milesovka
mozna Klementinum (odhledneme li od zmeny megalopolisu kolem) Na Milesovce bylo dokonce napsano nekolik vedeckych praci na tema, jak se zmenily merene dopoledni teploty pote, co nekdy kolem roku 1935 prestehovali budku o par metru vedle
z nejakych stavebnich duvodu...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

19.6.2023 21:48 Reaguje na Miloš Zahradník
A představte si, že i p. Maňák stanici přesunul z domu p. Weydeho do Stecherova mlýna! Takový skandál! Tím znevěrohodnil pozorování p. Weydeho od kterého stanici převzal! Jistě to bylo na příkaz těch sičáků z meteo-služby! Tak děkujeme, že jste svým odborným okem odhalil tento vážný problém!

---

Každopádně byste si neměl vymýšlet. :-)

Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.6.2023 22:41 Reaguje na Petr Eliáš
Ja si nevymyslim a zrovna tu poznamku o tom, jak neuveritelne laxni byla CHMU v davnych dobach (cili neni to zadna invektiva do soucasnosti :) kdyz se stehovalo mereni v Budejovicich nebo treba v 70. letech z Vrbatovy boudy na Labskou a nebyla udelana zadna srovnavaci mereni (teplot ci snehu) obou lokalit Tohle jsem si pred leety vyslechl jako stiznost nejmenovaneho zamestnance CHMU
ktery zrejme mel ke mne v tomto smeru duveru
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.6.2023 05:57 Reaguje na Miloš Zahradník
Jak píšete, nemá cenu si s tím lámat hlavu. Byl covid s lockdowny, a nějaký vtipálek si stanici/teploměr přetáhl do zaparkovaného auta:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.6.2023 13:37 Reaguje na Miloš Zahradník
Vidím to podobně, že bychom měli spíše sledovat počasí a klima u nás, potažmo v E, než kdesi v ****. Nevíme např, jaké tam převládají větry, neb třeba jižně od vesnice to vypadá jako nedlouho po požáru, přičemž na okolních horách je na snímku sníh... Takže než takový článek s minimem údajů z té doby, včetně změn v nejbližším okolí, tak to raději nic. Buďto plnohodnotné informace, ne že se vypíchne jeden údaj, ale bez dalších potřebných dat.
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.6.2023 14:33
úvodu do statistiky se dostává studentům na všech technických a přírodovědných školách, "něco" se dostává do hlav i na společenských vědách. statistika je, jak praví pitomá dětská píseň, nuda.

někdy se ale najde přednášející, který je veliký šprýmař (to matematici někdy bývají) a první přednášku pojme estrádně a zpestří ji drobnými sázkami se studenty.
příkladně:
1. rozehřívací otázka: je vás tady v posluchárně 50 studentů. jaká je pravděpodobnost, že má dnes aspoň jeden z vás narozeniny?
2. je vás tady posluchárně 50 studentů. rozpočítejte se prvý-druhý na dvě 25 členné poloviny. vsadím láhev dobré whisky (přednášející vyjme z aktovky) proti jedné kávě z automatu na chodbě, že v mezi rozpočítanými pětadvaceti druhými mají aspoň dva narozeniny stejný den v roce. (vždycky se někdo nachytá, vsadí se a pak odchází pro kávu)

a ze stejného ranku je hádanka:
v české republice je 30 meteostanic s řadou 100 let nepřetržitého měření teploty denního minima a denního maxima (obě čísla jsem si vymyslet a nemají s realitou ani zbla společného). mějme předpoklad, že klima je neměnné a mění se jen počasí. jaká je pravděpodobnost pro libovolný den příštího roku, že bude aspoň na jedné z těchto stanic naměřená historicky maximální teplota? tak co, vsadili byste se proti šprýmovnému panu docentovi přednášejícímu úvod do statistiky?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.6.2023 18:20 Reaguje na Lukas B.
Pozor u tehle prikladu narazite na stale ten zakladni problem statistiky v meteorologii. Mame li 30 osob/studentu na kterych testujeme nejaky lecivy medikament nebo zkoumame zda maji marozeniny, mesicky apod. mame 30 mereni ktere lze nazvat "nezavislymi" To v klimkatologii neni, tam mame porad jen tu jednu zemekouli. Trochu se to da obejit v metorologii
kdy napriklad k jevum "byla bourka" "byllo zemetreseni" "zmenila se vlada" atd. mozno pristupovat jako k nezavislym jevum a pouzivat jakesi elementy statistiky muze mit cenu. V Klimatologii to bude mozne za milion let az porovname tech tisic vybranych roku z periody
2000 - 2000 000 let po Kristu ktere jsou nejpodobnejsi letosnimu roku :)
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.6.2023 18:55 Reaguje na Miloš Zahradník
oprostěte se od odborných znalostí (máte-li jaké:) a koukejte na to jako čistou statistiku s náhodnými čísly. je to takový vtípek odtržený od reality a ze všech záludných matematických operací si vystačíte s pitomým faktoriálem a násobením/dělením.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

19.6.2023 19:39 Reaguje na Lukas B.
Jsem liny zpameti manipulovat s ruznymi temi vyrazy (1 - a)^b ale
odpoved zalezi na tom, kde kupujete "dobrou" whisky a jak drahy
automat (10 Kc? 25 Kc?) na kavu tam ve skole maji

I kdyz je klima nemenne tak tim o korelaci pocasi dnes a za N dni neni receno nic konkretniho. Cili to porovnani s narozeninami
je principalne spatne, zda velke deviace pocasi (rekneme +43 tepla v Praze na Karlove pristabilnim klimatu) splnuji podminky za kterych
plati ruzne ty vety o velkych deviacich neni naprosto znamo. Na to
nestaci par desitek let nejakych pozorovani. Jeste ostrejsi je to v hydrologii kde pojmy N leta voda jsou uz uplne nesmyslne. Prestoze se hojne pouzivaji, jsou to proste hausnumera ktera maji jen ciste
orientacni vyznam jako 1 leta voda (v situaci, ze zrovna nemame uz 15 let intersucho)
Vite co to je desetitisicileta voda (i takove terminy vedci roku 2002 v souvislosti s denim na Vltave pouzivali...) v takovem Berline? Mohutny, kalny veletok tekouci az nekde z Beloruska do Hannoveru a sbirajici vodu z postupne tajiciho kontinentalniho ledovce leziciho o par desitek kilometru vice na sever.... To udoli
je leckde, napr. v okoli Torune a Poznane viditelne dodnes na setelitech
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist