https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/je-potreba-pocitat-s-tim-ze-lesni-pozary-nam-v-evrope-znici-vic-lesu-nez-kurovec-rika-lesnik-ales-erber?fbclid=IwAR1Hv-QnFpyjmlVQXSo1pPMyV6d4j7vMpjOY40kx78gtvkAOf-UB2_LxPdk
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Je potřeba počítat s tím, že lesní požáry nám v Evropě zničí víc lesů než kůrovec, říká lesník Aleš Erber

5.8.2023 05:16 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hasič zasahující při požáru v Národním parku České Švýcarsko.
Hasič zasahující při požáru v Národním parku České Švýcarsko.
Zdroj | HZS ČR
Loňský lesní požár v Národním parku České Švýcarsko se zapsal do historie. Plyne z něj nějaké ponaučení pro lesníky? O tématu lesních požárů jsme si povídali s lesním hospodářem a pracovníkem České zemědělské univerzity Alešem Erberem.
 
Loňský požár v Národním parku České Švýcarsko byl obrovský a dostalo se mu veliké pozornosti médií a veřejnosti. Změnilo se díky němu něco ve vnímání odborné i laické veřejnosti ohledně našich lesů?

U laické veřejnosti vnímám, že začíná brát klimatickou změnu vážně. Dřív, když jste někde řekli „klimatická změna“, tak na vás koukali jako na blázna. Klimaskeptiků bylo ve společnosti spousta, včetně samotného prezidenta Václava Klause.

A debata o lesích začala někdy v roce 2018, kdy nám lesní požáry v době velkého sucha stouply na dvojnásobek. A tehdy se také mediálně objevil kůrovec.

Aleš Erber, vědecký pracovník České zemědělské univerzity a lesní správce.
Aleš Erber, vědecký pracovník České zemědělské univerzity a lesní správce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Selská revue / Asociace soukromého zemědělství

Bylo to rozhodně zlomové období. Podle výroční zprávy z roku 2016 jsme měli nejlepší stav lesů od dob Marie Terezie. A podle výroční zprávy z roku 2018 jsme měli nejhorší stav lesů od dob Marie Terezie.

Lesní požáry tu byly vždy, ale v souvislosti s klimatickou změnou, s projevy sucha začaly být intenzivnější.

V Národním parku České Švýcarsko hořelo v minulosti mnohokrát, například v roce 2007 u Havraní skály. A došlo tam k ukázkovému procesu dynamiky přírody. Na spáleniště nalétla bříza coby pionýrský dřevina. Takže jsem od samého počátku nepochyboval o dynamice obnovy přes sukcesní procesy na požářišti.

Takže to nebylo žádné velké drama?

Pro samotnou přírodu parku požár neznamená nic hrozného. Naopak to může být cesta, jak přeměnit les ze smrkové monokultury na něco odolnějšího.

Jenom taková perlička. V roce 2018, kdy byl kvůli velkému suchu dvojnásobný počet lesních požárů oproti předchozímu roku, jsme za Českou zemědělskou univerzitu podávali projekt, který měl mimo jiné zkoumat připravenost Česka na lesní požáry v souvislosti se suchem a kůrovcovou kalamitou. Tehdy byl projekt zamítnut s tím, že to není potřeba. Já jsem přesvědčený o tom, že kdyby se tehdy projekt realizoval a jeho výsledky zavedly do praxe, nemusel být loňský požár v Národním parku České Švýcarsko tak rozsáhlý.

Po požáru v Národním parku České Švýcarsko vznikl mezirezortní tým, kde je i moje domovská Česká zemědělská univerzita, který má to téma komplexně řešit. Srpnu by mělo být další sezení. Já jsem zastáncem toho, že nemá smysl řešit jen lesní požáry. Protože to téma je širší. Je to krajinný problém. A je potřeba v krajině a v infrastruktuře udělat taková opatření, která povedou k větší bezpečnosti krajiny jako celek.

První rostliny na požářišti v Národním parku České Švýcarsko v zimě 2022/2023.
První rostliny na požářišti v Národním parku České Švýcarsko v zimě 2022/2023.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

A co by bylo jinak při zvládání požáru v Národním parku České Švýcarsko, kdyby ten projekt proběhl?

Vědělo by se, kde jsou v rámci infrastruktury krizová místa, vědělo by se, jaká je kde dostupnost hasební vody, možná by byla lepší hasební technika, lepší monitorovací systém apod.

Například už v roce 2018 jsme věděli, že hasičská letadla v Česku nejsou až v takovém dobrém stavu.

Opatření by se na základě analýzy dalo udělat myslím dost na to, aby se podařilo tak rozsáhlému požáru předejít nebo jej výrazně zmírnit.

Není však důležité jaká všechna opatření ve finále vzejdou, ale jaká se promítnou do krajiny, do vybavení krajiny a hasičů a jak k tomu přistoupí vlastníci lesů i zemědělské půdy a stát takový.

Vrtulník zasahující při požáru v Národním parku České Švýcarsko.
Vrtulník zasahující při požáru v Národním parku České Švýcarsko.
Zdroj | HZS ČR

Požár v Národním parku České Švýcarsko je specifický tím, že jde o národní park, ne hospodářský les. Může si majitel hospodářského lesa z tohoto požáru vzít nějaké ponaučení?

Majitelé lesa by to měli brát jako jasný vzkaz přírody. Takhle to teď bude. Je potřeba počítat s tím, že lesní požáry nám v Evropě zničí víc lesů než kůrovec.

Lesní požáry v hospodářských lesích budou vznikat. Ale pokud budeme dobře připraveni, tak by se z nich neměly stát tak rozsáhlé požáry, kdy shoří stovky hektarů. Věřím, že jestliže se všechny doporučení aplikují v lesích i mimo něj, budou vznikat jen malé požáry, jelikož se včas identifikuji a uhasí.

A pokud nějakým lesem projde požár, pak já jsem zastáncem využití spíše přírodních procesů. Příroda se totiž opětovného zalesnění ujme rychleji a levněji než to můžu udělat já jako majitel lesa. Já bych musel nakoupit sazenice, vysadit je, chránit je oplocenkou. A sto hektarů oplocenkou neochráníte.

Na co by se lesnický sektor měl připravit z pohledu klimatické změny?

V kontextu klimatické změny je potřeba přijít na to, jak předcházet extrémům a negativním dopadům na společnost. Protože to nejsou jen lesní požáry. To jsou i pády stromů u liniových staveb kvůli silným nárazovým větrům, extrémní povodně, eroze půdy, či napak extrémní horka a sucha.

Co se týče hasičů, myslím, že náš hasičský sbor je na vysoké úrovni. Přesto se musíme bavit o tom, jak jej připravit a vybavit na to, co může klimatická změna přinést za výzvy. Sdílet naše zkušenosti s jinými státy, ale i se od nich učit. Itálie, Řecko, to jsou státy, kde jsou lesní požáry denním chlebem.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | thenews2.com / Depositphotos

A máme celou řadu oblastí, kde klimatická změna může mít a bude mít veliký dopad na společnost a na chod státu. Když zůstaneme u požárů, tak kouř z nedávných požárů v Kanadě významně ovlivnil chod USA.

A i my jsme kouř z Národního parku České Švýcarsko měli po velké části republiky. Vzpomínáte? V něčem je to dobře, protože společnost pak prostě vnímá, že se něco děje a že to není normální.

Jaký konkrétní opatření se dají dělat, aby se snížilo riziko požárů?

Jejich celá řada je vyjmenovat. Nejdříve bychom potřebovali v krajině identifikovat lokality, které jsou rizikové z pohledu sucha, dostupnosti požární techniky a vody, ale také z pohledu suché biomasy, věkové a druhové skladby lesů.

Problém našich lesů často je, že jsou v případě krize špatně přístupné. A to nejenom pro hasičskou techniku, ale pro Integrovaný záchranný systém jako takový.

A co je specificky pro prevenci lesních požárů klíčové, je dostupnost hasební vody. Její přístup, množství vody, množství samotných nádrží a management z pohledu rizikových území se jistě bude vyhodnocovat.

Rychlost a intenzita hašení je klíčová.
Rychlost a intenzita hašení je klíčová.

Od hasičů vím, že pro úspěšné zvládnutí začínajícího lesního požáru je rozhodující dostat se na místo požáru rychle a co nejrychleji a nejintenzivněji hasit. Aby se předešlo velkému požáru, je potřeba k ohnisku dostat velké množství techniky, lidí a vody.

Problém našich lesů je, že ne všude se dá dobře dostat s dostatkem techniky. Jsou lesy, do kterých nevede cesta. Nebo cesta či mostky nejsou v takovém stavu, aby po ní mohla jet těžká hasičská cisterna. A ne jedna, té techniky, která musí co nejrychleji nastoupit na požár, je potřeba hodně, je potřeba hodně vody.

A když ji do lesa nedostanete, protože není jak a kudy, tak les shoří.

Čili jedna z věcí, které je potřeba napravit, je cestní síť v krajině jako celek, aby bezpečně navazovala na tradiční lesní síť a tu koncepčně zkvalitnit.

Před časem jsme měli na Ekolistu článek, který upozorňoval na to, že v leckteré obci jsou požární nádrže, ale hasiči neví, v jakém jsou stavu, kolik vody, nebo bahna v nich je, jestli se k nim vůbec dostanou. To bude zřejmě součást problému?

Ano, součástí připravenosti musí být zmonitorování všech zdrojů hasební vody. A máte pravdu, dnes se neví, kde jsou, v jakém stavu, kolik jaké vody. To je zcela určitě slabé místo. A bude to velký úkol pro stát a obce.

A vidíte z toho, že je potřeba, aby si k tématu nesedli jen lesáci, ale lidé různých oborů. Protože nejde jen o lesy, ale o celou krajinu.

Náš rektor Petr Sklenička razí koncept „chytré krajiny“. Přesně to do toho konceptu zapadá. Krajina, která předchází rizikům klimatické změny. Požárům, pádům stromů do infrastruktury nebo liniových staveb. Je ale důležité vnímat krajinu jako celek. Nemá smysl z ní vytrhnout jeden díl, třeba lesy.

V USA se kontrolované lesní požáry používají jako součást managementových opatření ochrany přírody. Na snímku lesní technik zakládá kontrolovaný požár v borovicovém ekosystému, jehož stabilita je s požáry spojena. Mnoho původních druhů rostlin a živočichů na tomto druhu managementu závisí.
V USA se kontrolované lesní požáry používají jako součást managementových opatření ochrany přírody. Na snímku lesní technik zakládá kontrolovaný požár v borovicovém ekosystému, jehož stabilita je s požáry spojena. Mnoho původních druhů rostlin a živočichů na tomto druhu managementu závisí.
Foto | Mike Meares / Eglin Air Force Base

Často se hovoří o tom, že problémem velkých lesních požárů je, že bráníme tomu, aby v lesích hořelo. V lese se naakumuluje dostatek suché biomasy, která pak místo rychlého lesního požáru, který lesem prolétne, způsobí požár, který les zničí. Nebylo by cestou nějaké řízené vypalování, třeba jako to dělají v USA?

To má řadu úskalí. Jednak v USA jsou jiné rozlohy než u nás, jiná hustota osídlení. Naše lesy jsou blízko sídel, chodí do nich spousty lidí. I lesy uprostřed národních parků jsou plné lidí. V USA věřím, že jsou lesy, kde široko daleko nikdo není.

Pak nám tu myslím chybí technická vybavenost. Kdybyste se pustil do řízeného vypalování, musíte mít v záloze dost techniky, abyste dokázal dostat oheň pod kontrolu.

Nemyslím si, že tohle je teď to, co bychom měli řešit. Jsou tu důležitější věci. Nejdříme zajistěme prevenci požárů v krajině a perfektní vybaveností hasičů, a pak se začněme bavit o možnosti řízeného vypalování.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

5.8.2023 05:32
máme tendenci vyjadřovat absolutní informaci ale příroda se absolutně ani podle našich přání neřídí.

Proto vyjádření typu jak bude tady a jak bude támhle smysl nedávají.

Kdo zná fyziku tákon o zachování energie, tak je jasné, že někde bude chladněji a někde tepleji a to je jistota. Načež platí, že vypařená voda se kondenzuje v mracích, které postupují z teplých oblastí zpravidla na sever kde je zřejmě chladněji.

ČR má tu situaci, že se nachází ve střední partii kontinentu, tedy teplo ze Středozemí bude kondenzovat zhruba v místech kde se nacházíme.

Vzhledem k tomu, že se nejspíš hroutí oceánský tepelný dopravník a ještě se odklání v podobě Golfského proudu k Americe se spíš stane, že Evropa bude mít mírnějšíé klima ve střední a severní části, kde se bude propadat studený vzduch od severu, které přeci jen jsou podstatně chladnější než Středozemí.

Následkem toho spíše vyčkávejme dobu ledovou, kdy může Balt jako nejméně slané moře s průměrnou hloubkou 30m zamrzat.

V ČR je pořád spíše sucho ale bez extrémních teplot. (za posledních 5 let se léto udržuje v normě k 80. letům ve stejném období)

Odpovědět
va

vaber

5.8.2023 08:29 Reaguje na Jaroslav Řezáč
u Aljašky žádný teplý proud není ,naopak studený, už je pokrytá ledovci?
já zprávy nesleduji a možná jsem začátek doby ledové propásl
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.8.2023 11:34 Reaguje na vaber
Přečtěte si můj příspěvek a pak se zamyslete. Západní pobřeží nezmiňují. Naopak v Americe se řádně ohřejou. Což jsem zmínil tím, že teplý Golfského proud se nachýlil k Americe, tak je z toho zřejmé že tam zažijí teplejší období narozdíl od Evropy, tedy aspoň v našem podnebném mírném pásmu.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.8.2023 11:47 Reaguje na vaber
Je také otázka, jestli se tyhle oceánské dopravníky podmořských proudů zastaví, by na některých místech nemuselo být příjemně, především okolo rovníku ale i tak, voda vypařená musí také někde zkondenzovat a odpršet. Deště mohou být nepravidelné ale určitě spadnou v místech, kde se teplý proud od rovníku setká s ochlazením a ta nám dává šanci nezažívat kritické situace.
Ostatně je otázka, kolik lapačů přemnoženého lýkožrouta jste už v lese viděl?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.8.2023 11:53 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tedy Kůrovce kolik lapačů v lese viděl?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.8.2023 06:45
Nechci šířit paniku, ale ty semenáčky na foto mi připomínají netýkavku. 😢
Odpovědět
va

vaber

5.8.2023 08:17
,, místo rychlého lesního požáru, který lesem prolétne,,
větší blbost jsem dlouho neslyšel,
ve kterém lese rychlý požár prolétne? ať si zkusí odborníci zapálit čstý les bez spadlých větví a suchých a poražených stromů a uvidí jak požár jen prolétne,
rychlý požár neprolétne ani v travnaté savaně a vše shoří i tam,
fenomén velkého množství biomasy se některými ,,odborníky,, prezentuje stejně děsivě ,jak velké množství CO2,
kolik biomasy muselo být v krajině v dobách kdy se tvořila uhelná ložiska,
jsem zvědav kdy odborníci začnou určovat, kolik cest a jak široké musí v lese být ,aby hasiči mohli projet
a pokud jde o kontrolované požáry ,zakládají je tam ,kde pruh lesa nechají vyhořet jen proto, aby se dál požár nešířil a neshořela náhodou nějaká lidská chaloupka , není to pro dobro přírodě,
jak jsem psal ,tito oslavovači prospěšnosti požárů si mohou nechat vyhořet dům se vším a začít od začátku ,jak to musí příroda udělat po požáru
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

6.8.2023 15:53 Reaguje na vaber
Zkuste se podívat, jak vypadá požár v blahovičníkovém lese a uvědomte si, že v jižní Evropě jsou místy těch blahovičníků vysázené mraky.
Odpovědět
Pe

Petr

5.8.2023 09:00
Chápu, že i lesník může jako prioritu své profese vidět zpřístupnění a sjíznost lesů pro těžkou techniku a vybudování cest ve všech lesích. Já si naopak myslím, že lesy už máme zprůmyslněné, "zkulturněné" a proředěné a utužené cestami a těžkou technikou až až, víc než je zdrávo a víc než dokážou dlouhodobě snášet, a netřeba toto poškození ještě dál zvyšovat, a že víc než o sjízdnost lesů by lesníkům (i nám všem) mělo jít o jejich zdraví a funkčnost. Pevencí požárů přece není investice do požární techniky, to je jen řešení následků. Prevence je předcházení vzniku. V případě lesů by snahou lesníků mělo být pěstovat lesy tak, aby se riziko požáru minimalizovalo. A zde jako hlavní vidím zadržování vody v krajině. Vlhké a husté lesy jsou k požárům náchylné jen minimálně, a když náhodou k požáru dojde, moc se nešíří a snadno hasí. Cesty, prostupnost a jejich údržba naopak lesy dál rozřeďují, poškozují, utužují a vody je zbavují, takovou "prevencí" si ty požáry vlastně pěstujeme.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.8.2023 12:43 Reaguje na Petr
Vlhké a husté lesy jsou ve Švédsku, v Kanadě na Sibiři. Všude rašeliniště, bobři... Zkuste přemýšlet.
Odpovědět
Pe

Petr

5.8.2023 13:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, přesně takové lesy nám tu chybí, takové potřebujeme. Nemuseli bychom se zbytečně strašit požáry a předhánět se ve vymýšlení řešení co kdyby hořelo, neměli bychom kůrovcové holiny, vyschlé potoky a studny...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.8.2023 20:54 Reaguje na Petr
Ale cha cha , tam hoří a fest. Tak jako loni i letos, a bude hořet, jehličiny hoří i mokré. Proti požáru je daleko odolnější bukový les.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.8.2023 20:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/copernicus-emise-z-kanadskych-pozaru-presahly-dvojnasobek-predchoziho-maxima
Odpovědět
Pe

Petr

5.8.2023 22:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
V každém lese může hořet. Tak to prostě bylo, je a bude.
Nejvíc ale hoří tam, kde ty vlhké lesy z nějakého důvodu přestanou být vlhké, což je případ třeba těch letošních kanadských lesů. Ty mají i tu smůlu, že jsou pro nás nepředstaviteně rozlehlé a v nepřístupném terénu. Tohle u nás není, takže být u nás vlhké lesy, měli bychom vyřešených několik problémů najednou - požáry, kůrovce a sucho a nedostatek vody v krajině.
(A jen doufám, že jste nechtěl vnucovat bukové lesy do Kanady a na Sibiř)
Odpovědět
Pe

Petr

5.8.2023 22:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Například takové pralesy v Amazonii. To jsou tropické deštné pralesy, kde je pro nás neznámé dusivé vlhko a pro vás vůbec žádné jehličnany, ani břízy, a přesto i tam hoří. V lese prostě hořet může, tak to prostě je, je to přece dřevo. Nedělejme z toho paniku a snažme se zavodňovat krajinu, aby k ohni nebyly vhodné podmínky. Jediné řešení proti ohni je... voda.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.8.2023 11:44
"Protože to téma je širší. Je to krajinný problém. "

Naprostý souhlas , v poškozené krajině bude vždy výrazná možnost vzniku extrémních jevů a ničivých důsledků.

Ale to naše vláda nechápe , jednak jsou to z pohledu ŽP absolutní nemehla , a za druhé se na tom nedá nakrást v krátkém volebním období.

Takže z celé záležitosti zbyde pouze nějaké slohové cvičení, které nikoho zajímat nebude.
Je škoda pro všechny, že ministrem ŽP není právě profesor Sklenička , ale politický nominant lidovců. Ten je marný jak prošlé máslo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.8.2023 12:43 Reaguje na Miroslav Vinkler
No jo, no.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.8.2023 06:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
to je možné, ale politikem je jen ten, kdo je ochotný být politikem...pokud si budeme jen stěžovat tak to nikam nepovede.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.8.2023 06:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Všichni slušní, kvalifikovaní ekologové se snahou o dobrý výsledek pro přírodu ze státních služeb odešli, nebo byli odejiti.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.8.2023 18:09
Člověk lesní požáry nejenom cíleně zakládal a zakládá, ale taky proti nim
bojuje. Jde o to, proč tak činí. Kdysi to byl snadný způsob, jak nahnat
zvěř na místo lovu a vytvořit na spáleništi pole, či pastvinu. Tak činí
leckde stále, ale u nás už několik století proti požárům bojujeme. Proč?
Protože v hospodářských lesích pěstujeme cennou surovinu a o tu nechceme
požárem přijít. Teda alespoň dobrý hospodář o ni nechce přijít. Pak tu
jsou pyromani, ekoblbi a "vědci", kteří chtějí požárem hospodářského
lesa urychlit jeho přeměnu na divočinu. Bohužel si navíc neuvědomují,
kolik zla tím působí lidem v okolí, zvířatům, hmyzu a ovzduší. Naši
předci neměli k hašení výkonná hasičská auta, letadla a helikoptéry
a proto věřili na prevenci. Prevencí byl sběr klestí a souší+ plošná
těžba oddělující jednotlivé lesní celky vytěženou plochou zbavenou
klestí a těžebních zbytků. Trávu na pasekách uměli hasit tlumnicemi
a nebo pouze čerstvými větvemi. Preventivně tak chránili lesy před
požáry několik století, než přišel člověk "ochranář, který prevenci
označil za přežitek a ono nám tu hoří lesy a budou hořet častěji !
Co se tak vrátit k osvědčené praxi a nepopírat zkušenosti předků?
Odpovědět
LP

Libor Petr

10.8.2023 13:41
Jasně, pán lesák chce za státní peníze postavit a opravit lesní cesty pod záminkou boje proti požárům. Hlavně aby šlo dále sázet smrčky a borovičky i tam kde je sežere kůrovec, nebo chcípnou suchem. Žádná sebereflexe současného lesního hospodaření, pokud byznys plán selže, tak to zaplatí stát a my jako daňový poplatníci.
Viděl někdo hořící bučinu, nebo doubravu ve střední Evropě? Dnes hoří hopodářské lesy, jako je borovicová plantáž na Hodonínsku, nebo vysázené smrky a nepůvodní borovice vejmutovka v PN Českosaské Švýcarsko.
Viděl pám lesník alespoň ve filmu americké lesní hasiče s hadicema a voudou? Nebo používají pily, sekery, lopaty a kupodivu i podpalovače. Proč asi?
Odpovědět
Aleš Erber

Aleš Erber

11.8.2023 11:19 Reaguje na Libor Petr
Že se otíráte o moji osobu, budu reagovat.
Děkuji za váš jistě zajímavý pohled na mé odpovědi. Mohu vás ale ujistit, že vaše domněnky jsou zcela mylné v rovině toho, co jsem řekl.
Až budete dělat celkové veřejné závěry o komkoliv, nyní o mne, doporučuji vám, zkuste si o dotyčném nejdříve něco zjistět. Jistě vám to mnohé napoví.
Druhově pestrý a věkově rozrůzněný les a obhospodařování přírodě blízkými (nepasečnými) způsoby je pro mne už samozřejmostí.
A lesní požár jsem si zažil na vlastníků kůžu i jeho hašení.

Přeji vám klid v duši a krásné léto.
S pozdravem
Aleš Erber
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

20.8.2023 08:53 Reaguje na Libor Petr
Další"ochranář" co je schopný srovnávat podmínky v ČR s Amerikou. U nás byly zpracovány nějaké traumaplány s vyznačením dojezdu záchranářské techniky. To, že se technika dostane co nejblíž místu kde je potřeba samozřejmě ocení hlavně ten, kdo ji zrovna nutně potřebuje.Nepředpokládám, že tohle nějaký takyochranář pochopí. Tedy on by to pochopil až ve chvíli kdy by to sám nutně potřeboval. Samozřejmě, máme u nás a to už od přírody sušší místa. Ne všuce porostou buky či duby. Oheň je v první řadě o suchém materiálu. Čím víc ho kde necháme tím větší tam potom ten požár bude. No a hlavně, ještě dnes jsou v lesích vidět zbytky či pozůstatky protipožárních pásů. Jen by mě zajímalo jak by takový "odborně fundovaný ochranář" začal vyskakovat kdyby do lesů najely buldozéry a začaly tato protipožární pásy obnovovat a znovu budovat. Jinak i lesní cesta je svým způsobem protipožárním pásem. Samozřejmě, plocha přes kterou již prošel požár většinou podruhé ( v krátkém časovém sledu) nehoří. Nemá tam co hořet.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.8.2023 18:50
No jo, no pokrok v hašení z ameriky
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/750368/kalifornie-se-snazi-vyzrat-nad-nicivymi-pozary-jako-ochranu-nasadila-stada-koz.html
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

14.9.2023 12:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
V austrálii taktiež
https://www.abc.net.au/news/2021-09-02/goats-guzzling-through-scrub-to-prevent-bushfires/100424696
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist