Odpadní vodu umíme vyčistit mnohem lépe. Ale nemusíme a tak to neděláme, říká hydrobiolog Pavel Rosendorf
16.12.2019 00:17 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Pražské rybníky a nádrže jsou krásně opravené. Problém ae je, že do nich teče fosfor. Ten je největší problém v době, kdy je sucho nebo nízké průtoky. Jakmile se voda s velkým nadbytkem fosforu dostane do nádrže nebo rybníka, tak ta vykvete.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Rosendorf / archiv autora
Jak kde.
Co třeba na Výtoni? Tam je sauna na lodi, kde se ve Vltavě dá zchladit.
Tam asi ano.Zníte trochu váhavě…
Zrovna na Výtoni by se člověk asi vykoupat mohl, protože tam přitéká relativně čistá voda z Vltavské kaskády, trochu horší voda ze Sázavy a relativně znečištěná voda z Berounky. Na Berounce nejsou žádné nádrže, přináší všechno znečištění od Plzně dolů, až do Prahy. Ale je to relativně přirozená řeka a může v ní docházet k procesům samočištění.Voda na Výtoni tedy není úplně špatná, ale můžou v ní být látky, které nejsou zdraví úplně příznivé.
Co tedy můžeme pro čistotu Vltavy udělat? Mohli bychom odpadní vodu na čistírnách čistit lépe?
Určitě. Srovnání, jak by čištění vypadat mohlo, máme z povodí Želivky. Na té leží vodárenská nádrž Švihov, odkud se bere pitná voda pro Prahu. Želivka má velmi precizně ošetřované povodí, kde se dbá na to, aby kvalita vody byla co nejlepší. Výsledek je, že například koncentrace fosforu jsou zde výrazně nižší než například v podobně osídlených povodích na řekách Lomnici a Skalici, kde se odpadní vody čistí standardně. Co se kolem vodní nádrže Švihov dělá jinak? Více se dbá na cílené odstraňování fosforu na čistírnách odpadních vod. Fosfor je látka, která se z vody dá velmi dobře odstranit, ale kvůli nastavené legislativě se to dělá jenom do určité míry. Provozovatelé prostě dodržují limit stanovený legislativou. Technologie samotná ale umožňuje čistit mnohem víc.
Pavel Rosendorf vede odbor aplikované ekologie ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka. Dlouhodobě se zabývá znečištěním vod fosforem a eutrofizací vodních nádrží a toků. S kolegy z týmu se věnuje problematice zdrojů znečištění a určení jejich eutrofizačního potenciálu. Podílí se na vývoji simulačních modelů pro hodnocení vlivu zdrojů znečištění na eutrofizaci vod a návrhu efektivních opatření k jejich eliminaci. Jako předseda skupiny expertů Mezinárodní komise pro ochranu Labe zpracoval v nedávné době s německými a českými kolegy Strategii ke snížení obsahu živin ve vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe. Věnuje se také vývoji způsobů hodnocení stavu vod na základě fyzikálně-chemických ukazatelů a biologických složek ve vodních ekosystémech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv Pavla Rosendorfa
Klasickým špatným příkladem, jak do vody vnášet znečištění, jsou drtiče odpadu ve dřezech. To je z pohledu odpadních vod opravdu nesmysl. Dostat nějakou látku do vody je velmi snadné. Ale odstranit ji bývá technologicky drahé, a často i nemožné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Cass Brothers
V posledních dvaceti letech klesá organické znečištění v řekách. Souvisí to se zlepšenou technologií na čistírnách, se změnou hospodaření na zemědělské půdě a kolapsem některých průmyslových podniků. A tím, že ubude znečištění, uvolní se navíc i prostor pro samočištění.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kubín / Město Černošice
Stará vodní linka pražské Ústřední čistírny odpadních vod.
Licence | Některá práva vyhrazena
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz
Odlehčení kanalizace je prakticky surová splašková voda, která je naředěná vodou dešťovou. Smyslem odlehčení je, aby nedošlo k zaplavení čistírny přívalovou srážkou a tím pádem k odstavení technologie čistírny, která by potom třeba měsíc nabíhala.
Licence | Volné dílo (public domain)
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Jihočeští vodohospodáři nainstalovali záložní zdroje energie za 71 milionů korun
Petici proti drahé vodě podepsalo 3215 lidí, bývalý ministr Němeček ji předal ministrovi financí
Rybník Rožmberk původně nevznikal jako významné vodohospodářské dílo, ale pro slávu
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
DK
Daniel Křenek
16.12.2019 13:10Jen bych doplnil, že nemalý vliv budou mít i koncentrace solí z posypu komunikací a zpevněných povrchů. Většina vod z komunikací skončí ve vodních tocích. Množství bude záviset na průběhu zimy, ale zajímalo by mě jestli se u nás této problematice někdo věnoval podrobněji. Málo se mluví o těžkých kovech, které se uvolňují z dopravy.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
16.12.2019 21:23 Reaguje na Daniel KřenekSoli obvykle nemají v zimě na obyvatele vody velký vliv, protože vody tehdy teče poměrně hodně a organismy jsou ve studené vodě málo aktivní. Solná vlna profrčí do moře a je pokoj. Pro Plzeň jsme zjistili v Berounce ve vypjatých okamžicích tání zhruba zdvojnásobení obsahu chloridů ve vodě - ovšem to ještě pořád byla tolerovatelná hodnota, která navíc rychle pominula.
Horší to má městská vegetace...
Odpovědět
Horší to má městská vegetace...
RV
Richard Vacek
17.12.2019 09:29Otázkou je, jestli vyspělý průmyslový stát jako je Česko potřebuje zemědělství za účelem získávání potravy. A to tím spíš, když vidíme, že zemědělskou výrobu musíme dotovat. Jestli by nebylo vhodnější potraviny nakupovat od jiných (od zaostalejších zemědělských zemí, popřípadě od těch, kteří to dotují) a z polí udělat pastviny. Zatížení prostředí zbytky hnojiv i pesticidů by podstatně pokleslo a i problémy se splachem ornice a nískou zádrží vody by byly nižší.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.12.2019 10:17 Reaguje na Richard VacekPane Vacku, víte o tom, že každý vyspělý stát své zemědělství dotuje, protože tím jen dorovnává skutečnou hodnotu prvotních surovin pro výrobu potravin a zachovává sociální smír, aby nevznikly nepokoje? Navíc pokud byste začal dovážet potraviny ze zaostalejších zemí, tak vám garantuji, že ty by byly tak zatížené pesticidy, že byste se divil. V těchto zemích je a) velmi levná pracovní síla a za b) s nějakými povolenými přípravky si hlavu nelámou a zvysoka na to kašlou. On úplně stačí případ Polska.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
17.12.2019 10:35 Reaguje na pavel peregrinNo a není teda lepší zemědělství nedotovat a koupit si zemědělské produktu od těch, kteří je dotují? Rozumíte - ušetřili bychom ty dotace. Taková Francie má silnou zemědělskou lobby a pokud bychom jejich dotovanou nadprodukci kupovali, budou šťastni francouzští zemědělci a i my.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.12.2019 13:14 Reaguje na Richard VacekS odpovědí mě předešel pan Duras a já se s ní ztotožňuji. Dále bych si dovolil připomenout, že na zemědělství je vázáno mnoho jiných odvětví průmyslu, není to zdaleka tak jednoduché.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
17.12.2019 14:34 Reaguje na pavel peregrinČesko už hodně dlouho není zemědělská země a i podíl zemědělské produkce na HDP je nízký a počet zaměstnanců je též nízký - dost často se jedná o špatně placená místa, která zastávají ukrajinci.
Na druhou stranu máme solidní infrastrukturu, stále ještě solidní vzdělání a stále ještě průmyslovou tradici.
Teorie komparativních východ říká, že je lepší dělat to, co umíme lépe (průmysl a snad i služby) a to, kde nejsme konkurenceschopní (dotované zemědělství) přenechat jiným. Je to výhodné pro obě strany. A zpracovatelský potravinářský průmysl (pokud je konkurenceschopný) si suroviny nakoupí na globálním trhu.
Rozumíte - obilí nakoupíme přímo od Ukrajiny a dodáme jim třeba traktory, což je výhodnější, než tady dotovat pšenici a na Ukrajině vyrábět traktor.
Odpovědět
Na druhou stranu máme solidní infrastrukturu, stále ještě solidní vzdělání a stále ještě průmyslovou tradici.
Teorie komparativních východ říká, že je lepší dělat to, co umíme lépe (průmysl a snad i služby) a to, kde nejsme konkurenceschopní (dotované zemědělství) přenechat jiným. Je to výhodné pro obě strany. A zpracovatelský potravinářský průmysl (pokud je konkurenceschopný) si suroviny nakoupí na globálním trhu.
Rozumíte - obilí nakoupíme přímo od Ukrajiny a dodáme jim třeba traktory, což je výhodnější, než tady dotovat pšenici a na Ukrajině vyrábět traktor.
pp
pavel peregrin
17.12.2019 15:12 Reaguje na Richard VacekV tom případě ale postrádá logiku to, co udělaly země západní Evropy, totiž že u nás zemědělství přinejmenším silně utlumily.Pokud by to fungovalo dle vašeho návodu, bylo pro ně výhodnější naopak utlumit svoje zemědělství a potraviny brát od nás. Neudělaly to, naopak svoje zemědělství ještě více zadotovaly a to vše z jednoho prostého důvodu- zemědělství je strategické odvětví, a ač v současné době dehonestováno, zatracováno, každý rozumný stát si svoje chrání, protože brzy může přijít doba, kdy zemědělské výrobky se budou vyvažovat zlatem, stejně jako voda. Diamantů, oceli, aut, počítačů se nikdo nenají. Velice dobře si pamatuji na slova mé prababičky, která popisovala hlad za Velké války,byla ročník 1889. Lidé z měst tehdy měnili u mlynáře za pytel mouky obrazy, šperky, prsteny a nikdo nepřemýšlel o tom, že tyto věci mají "větší" cenu než ta mouka. Ale hlad konal své. Takže i toto je odpovědí a to, že zemědělství je u nás podceňováno a mimo prestiž, je jen důsledek oslovského vedení celého státu a potažmo všech ministrů zemědělství po roce 89.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
17.12.2019 16:27 Reaguje na pavel peregrinTo už jsou věci mimo ekonomiku. Ekonomicky je samozřejmě výhodnější udělat z Česka výrobnu automobilů pro celý svět. Lidé si vydělají více a i krajina bez intenzivního zemědělského využívání může být ekologicky zajímavá.
Prostě stejně jako je výhodné si doma nepěstovat mrkev a nechovat slepice, tak to samé může být výhodné i na rozměru státu.
Odsoudit se k tomu, že si stát vše zaopatří vlastními zdroji může vést k zaostávání.
Odpovědět
Prostě stejně jako je výhodné si doma nepěstovat mrkev a nechovat slepice, tak to samé může být výhodné i na rozměru státu.
Odsoudit se k tomu, že si stát vše zaopatří vlastními zdroji může vést k zaostávání.
pp
pavel peregrin
17.12.2019 16:44 Reaguje na Richard VacekEkonomicky to může být možná výhodnější, ale z hlediska strategie nikdy, o tom jsem hluboce přesvědčený.
Odpovědět
VH
Vladimír Hošek
23.12.2019 10:15 Reaguje na pavel peregrin"důsledek oslovského vedení celého státu a potažmo všech ministrů zemědělství po roce 89"
Jak to myslíte, nemáte nějaké předsudky?
Odpovědět
Jak to myslíte, nemáte nějaké předsudky?
JD
Jindřich Duras
17.12.2019 10:53 Reaguje na Richard VacekTo, co hlavně potřebujeme, je péče o krajinu. Aby byla zdravá, dobře zadržovala vodu i CO2, aby byla systémem, který podporuje náš život a existenci zdravých a stabilních ekosystémů, aby se nám líbila a dobře se nám v ní žilo.
A přitom lze i dobře produkovat zdravé potraviny...
Odpovědět
A přitom lze i dobře produkovat zdravé potraviny...
va
vaber
17.12.2019 09:54jak laik neznám žádná pravidla pro vypouštění odpadních vod, ale znám čističku ,pro asi 2000lidí, žádný průmysl,která vypouští vodu do malého potůčku, kdysi dávno v něm bývala čistá voda,dnes je jasně vidět rozdíl, myslím stav rostlin a usazenin ve vodě nad čističkou a pod čističkou, vodní živočichove pod čističkou nepřežijí, jediné měřítko pro kvalitu vody pod čističkou musí být ,,co přežije a může trvale žít ve vypouštěné vodě ,, to ani nemluvím o stavu po dešti kdy se propláchnou kanály a čistička je bajpasovaná.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
17.12.2019 11:02 Reaguje na vaberTak to zkuste řešit. Nebude to snadné, ale obtěžujte starostu a zastupitelstvo, udělejte starost lidem na příslušném podniku Povodí, poptejte se na ČIŽP. Sdružte e s dalšími lidmi, kterým to není jedno, dejte krátký článek do místní drbny.
Tyhle věci jsou vždycky potíž, ale oficiálními mechanismy se to řeší strašně špatně a zdlouhavě. Naopak šanci mají místní lidé a zejména starostové. Ono nakonec bude třeba udělat něco s dešťovými vodami, aby nešly bez užitku do kanalizace a neproplachovaly ji do potoka. Prostě nakonec zjistíte, že to chce Změnu s velkým "Z". Ale toho se nezalekněte, nakonec se to podaří :o)!
Držím palce :o)!
Odpovědět
Tyhle věci jsou vždycky potíž, ale oficiálními mechanismy se to řeší strašně špatně a zdlouhavě. Naopak šanci mají místní lidé a zejména starostové. Ono nakonec bude třeba udělat něco s dešťovými vodami, aby nešly bez užitku do kanalizace a neproplachovaly ji do potoka. Prostě nakonec zjistíte, že to chce Změnu s velkým "Z". Ale toho se nezalekněte, nakonec se to podaří :o)!
Držím palce :o)!
va
vaber
17.12.2019 13:15 Reaguje na Jindřich Durasřekl bych ,že je to problém všech čističek jen u většiny se ředí vypouštěná voda větším množstvím čistější vody a zdánlivě je vše dobré ,
Odpovědět
DK
Daniel Křenek
18.12.2019 13:22Každá čistírna odpadních vod musí mít platné povolení k vypouštění odpadních vod, kde jsou stanoveny limity a množství, které se může vypouštět. Toto povolení se vydává na dobu 10 let pak se buď prodlouží nebo vydá nové, takže provozovatel čistírny musí požádat příslušný vodoprávní úřad o změnu nebo vydání nového povolení a při tom musí zhodnotit zda čistírna fungovala či nefungovala a vypouštěla co měla stanovené v povolení. V Každém povolení je totiž stanoveno, že se musí dělat rozbory vody, jak často atd a musí se předkládat vodporávnímu úřadu. Doporučuji se zajít informovat na příslušný vodoprávní úřad na obci s rozšířenou působností. Do řízení o povolení k vypouštění se mohou hlásit i spolky, mohou to být např i místní rybáři popř ČSOP pokud si podají přihlášku aby byli informování o zahájených správních řízeních. Takový spolek pak může ve správním řízení podávat námitky a připomínky k novému povolení, které mají už právní váhu.
Odpovědět
JM
Jiří Malík
20.1.2020 13:33Cenný článek, nicméně chybí širší pohled. Jen ve zkratce: Obnova hydrologického režimu ČR bude čistit i pesticidy přes mokřady a to i pomocí odstavení funkce části "melio". Viz zde: http://zivavoda.biz/ziva-voda-uspesne-s-modelem-zdonov-a.../. Významným a možná nejvýznamnějším polutantem ze zemědělství je však dusík, který se přes odpar usazuje v lesích. V případě sucha vede k nitrátovému stresu mykorhiz a kořen. bakterií - ty pak odříznou živiny a vodu pro stromy - kůrovec a další je pak pouze následek tohoto procesu. Nikoli příčina hynutí lesů. A dusík se tak stává vysoušečem nejen ČR.
Odpovědět