Rady a návody
V rubrice Zelená domácnost přinášíme informace o tom, jak se může chovat šetrně k životnímu prostředí každý z nás.
Prasklé potrubí se obvykle prozradí rychle. Mnohem déle mohou bez povšimnutí zůstávat malé, ale soustavné úniky: protékající toaleta, netěsný zahradní rozvod nebo porucha u ohřívače vody. Voda přitom nemusí vytvořit louži ani být slyšet. Odchází rovnou do kanalizace, vsakuje se do země nebo mizí odpadním potrubím pojistného ventilu. Prvním varováním pak bývá až nezvykle vysoká spotřeba vody.

Český svaz ochránců přírody spolu s Botanickým ústavem AV ČR zve na Pomologické dny v pražské Průhonické botanické zahradě. Uskuteční se tento víkend 12.-13. září 2026 od 10 do 17 hodin.

Domácnosti mají na svědomí téměř tři pětiny (59 %) celkového potravinového odpadu v České republice. Průměrná česká rodina se dvěma dětmi vyhodí ročně jídlo v hodnotě 14 076 Kč. Nejčastěji končí v koši pečivo, ovoce, zelenina a maso. Proč to tak je? Často spotřebitelé neumí správně skladovat, nakoupí toho víc než je potřeba nebo jim chybí inspirace. Potraviny, a s nimi i peníze, ale v koši končit nemusí.

Asfalt, beton a tmavé střechy během slunečných dnů akumulují teplo a po setmění je uvolňují do okolí. Dešťová voda mezitím rychle odtéká kanalizací a ve městě chybí stín i vláha potřebná k ochlazování výparem. Tepelnou zátěž přitom nemusí snižovat pouze radnice. Pomoci může také majitel domu, bytové družstvo nebo skupina sousedů. 
Letní vedra proměňují české zahrady takřka v bitevní pole. Na jedné straně stojí majitelé domů s rotačními sekačkami a hadicemi v ruce, na druhé neúprosná realita měnícího se klimatu. Touha po dokonale střiženém, sytě zeleném „anglickém“ trávníku se však v posledních letech stává ekologickým i ekonomickým anachronismem. To, co na první pohled vypadá jako upravená příroda, je ve skutečnosti sterilní zelená poušť. Pod nízko sekaným kobercem totiž doslova umírá půda. Přitom stačí tak málo – změnit přístup k sečení a nechat pod povrchem pracovat ty, kteří tam patří.

Vlny sucha a vysokých teplot v letních měsících i přes občasné srážky zásadním způsobem narušují stabilitu ekosystémů. Nedostatek vody spojený s žárem se projevuje napříč celou přírodou: ptáčata hynou předčasným opuštěním přehřátých hnízd, ve vysychajících tůních umírají pulci a vajíčka obojživelníků, rostliny předčasně ukončují kvetení a omezují tvorbu nektaru důležitou pro opylovače, stromy shazují listy už v průběhu léta.

Největší globální akce na ochranu životního prostředí - Hodina Země - letos proběhne 28. března. Poprvé se konala v roce 2007 v Austrálii, symbolickým zhasnutím světel na jednu hodinu. Letos se tak uskuteční už podvacáté. V průběhu let se akce rozšířila do více než 180 zemí světa. Kromě symbolické podpory životního prostředí nabízí řadu možností, jak se mohou obce, firmy, různé kolektivy i jednotlivci zapojit a věnovat 60 minut něčemu pozitivnímu nejen pro planetu a pro své okolí, ale také pro sebe.

Většina lidí si pod slovem chemie představí laboratoř plnou toxických látek, ne vlastní kuchyni, koupelnu nebo dětský pokoj. Nová brožura Domácnost bez chemie spotřebitelské organizace dTest ale ukazuje, že právě doma jsme chemickým látkám vystaveni velmi často, a velmi často si to ani neuvědomujeme. Z nábytku, plastů, čisticích prostředků či kosmetiky se mohou uvolňovat látky, které se dostávají do těla kůží, dýcháním i potravou.

Energetické štítky představují transparentní nástroj, který umožňuje spotřebitelům efektivně porovnávat výrobky napříč kategoriemi a vybírat si energeticky účinnější modely. Tyto modely nejen snižují jejich účty za energie, ale také chrání přírodní prostředí a přispívají k energetické bezpečnosti.

Německé ministerstvo hospodářství a energetiky nabízí velmi okázalou směs funkčních rad, banalit i morálních apelů, které připomínají spíš teleshoppingovou prezentaci než skutečnou energetickou strategii úsporné domácnosti.

|
|