Na začátku května proběhl Mezinárodní den lesních mateřských škol, který se každoročně slaví 3. května. Letos nesl téma DigitaLES a otevřel otázku, kde u malých dětí skutečně vznikají základy digitálních kompetencí. Ty jsou nově součástí Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Podle odborníků se ale nerozvíjejí primárně při práci s technologiemi.

Nezisková organizace Ekodomov připravila kampaň s názvem Půdu máme v péči, která chce upozornit na fakt, že půda, když jí věnujeme dostatečnou péči, nám na oplátku může pomoci „vybrat zatáčku“ v podobně klimatické změny. Kampaň běží po celý květen a rozšířuje tradiční Mezinárodní týden kompostování, který letos vychází na 3.–9. května.

Praha čelí rekordnímu nárůstu počtu velkých tlakových lahví s rajským plynem ve směsném odpadu. Zatímco v letech 2023 a 2024 jich linkami ZEVO Malešice prošlo průměrně 120 týdně, k závěru loňského roku to bylo už cca 145 kusů za týden. Tyto bomby explodují v kotlích čím dál častěji a způsobují stále větší škody. Pražské služby nasazují odolnější roštnice do kotlů a posilují prevenci, přesto se jedná o nerovný boj.

Po loňském úspěšném prvním ročníku se v českých městech a obcích i letos uskuteční SWAP Festival. Od 20. do 26. dubna 2026 se po celém Česku znovu rozjede týden výměn, setkávání, opravování a sdílení. Druhý ročník celostátní akce propojí stovky lokálních pořadatelů v desítkách měst a obcí, kteří dají věcem ze skříní, knihoven nebo garáží šanci na nový příběh.

Jíst méně masa, aby se podařilo snížit emise skleníkových plynů. To zní jako docela rozumný plán, jak pomoci životnímu prostředí, planetě. Alespoň než zvíte, že rozdíl v emisní bilanci mezi veganskou a masitou lidskou stravou není zase tak zásadní. Řešením je tedy spíš proměna stravovacích návyků širší populace. Ovšem ne taková, s jak by si vegani asi představovali.

Rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména solárních a větrných elektráren, je klíčovým nástrojem evropské klimatické politiky a závazků vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu a balíčku Fit for 55. Tyto zdroje však přinášejí nové výzvy – jejich výroba je proměnlivá a hůře řiditelná. Proto aby bylo možné zajistit stabilní provoz elektrické sítě, roste potřeba využívat nové nástroje. Řešením je energetická flexibilita na straně poptávky – schopnost přizpůsobit spotřebu nebo výrobu elektřiny signálům ze sítě. Společnost SEVEn testovala tento přístup v českých domácnostech a výsledky slibují zajímavé možnosti.

Česká republika má za sebou první celonárodní test připravenosti budov na chytrá řešení. V rámci projektu SRI­ENACT se vyškolili vůbec první auditoři pro SRI a provedli hodnocení 162 budov na připravenost na chytrá řešení (SRI). Výsledky ukazují, že české budovy zatím disponují jen omezenou úrovní digitalizace a chytrých technologií.

Energetické štítky představují transparentní nástroj, který umožňuje spotřebitelům efektivně porovnávat výrobky napříč kategoriemi a vybírat si energeticky účinnější modely. Tyto modely nejen snižují jejich účty za energie, ale také chrání přírodní prostředí a přispívají k energetické bezpečnosti.

Německé ministerstvo hospodářství a energetiky nabízí velmi okázalou směs funkčních rad, banalit i morálních apelů, které připomínají spíš teleshoppingovou prezentaci než skutečnou energetickou strategii úsporné domácnosti.