Pěstování pokojových rostlin se poslední dobou stává velkým trendem. V uspěchané a rychlé době si hlavně lidé z měst snaží vynahradit nedostatek zeleně a přírody zazeleňováním svých příbytků a vytváří si tak doma tzv. "urban jungle". Obohatit svůj domov o zajímavé kytky můžete díky Rostlinné štafetě. Jde o rostlinný happening, ve kterém hrajou hlavní roli nejen pokojovky, ale i jejich příběhy.

Už je to pár let, co se náš původně decentně okrasný balkón stal malou kuchyňskou zahrádkou. Petúnie a muškáty nahradily aromatické bylinky, rajčata, okurky, saláty, ředkvičky a další jedlé rostliny. Postupem času jsem náš „pidibalkón“ o velikosti asi 7 m2 pronajala ještě několika ovocným keřům a sezónně též kalifornským žížalám ve vermikompostéru (skvělý zdroj kompostu!). A jelikož ostatní členové rodiny vytrvale trvají na přítomnosti lavičky, žádnou další chutnou flóru už na balkón nepropašuju. Vy však možná ano.

„To, jestli jíme nebo nejíme maso a živočišné produkty, zásadním způsobem ovlivňuje planetu,“ uvedl na nedávné debatě o jídelníčku paleoekolog Petr Pokorný. Spolu se socioložkou a vegankou Terezou Vandrovcovou a přírodovědcem Martinem Mikešem se na setkání Enviro Meetup v Paralelní Polis pokusili vykreslit, jaké dopady konzumace masa na planetu z jejich pohledu má.

Okolo 8,8 milionů tun jídla ročně se v EU vyhodí kvůli datům na obalech potravin. Jedním z důvodů je, že spotřebitelé mají mezery ve znalosti významu označení. Podle výzkumu CVVM více než polovina Čechů chápe pojem "minimální trvanlivost do" stejně jako termín "spotřebujte do”. Minimální trvanlivost přitom pouze garantuje, že do daného data bude výrobek nejkvalitnější. Zbytečně tak vyhazují jídlo, které je pravděpodobně stále v pořádku. Zachraň jídlo na problém upozorňuje kampaní s názvem Spotřebuj mě.

Počátkem roku 2020 se už budou muset stavět pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB). Uvedená povinnost se týká i větších změn dokončené stavby, tedy i budov procházející rozsáhlejší renovací. Předpokládá se, že v roce 2050 budou současné budovy tvořit asi 75 % stavebního fondu.

Venku začíná trochu předčasně jaro. Teploměr hlásí plusové hodnoty a příznivá předpověď počasí žene na čerstvý vzduch i ty největší gaučové povaleče. Po mizerné studené zimě chce být každý aspoň na chvilku v probouzející se krajině, byť by to obnášelo jen odpolední procházku v příměstském parku nebo krátkou pěší túru za městem. Při tomhle pozorovatelném návalu pozitivní energie je těžké si představit, že pro naši přírodu teď začíná velmi náročné období. Všichni jí totiž budou chtít za každou cenu pomáhat.

Co znamená sucho pro naši krajinu? Jak jí pomoci, aby udržela vodu a z luk a polí se nestaly vyprahlé stepi? Na záchraně místního ekosystému pracují místní akční skupiny společně se svými partnery. Zmírnit dopady sucha mají zejména správné postupy ve výsadbě a péči o zeleň.

Možná víte, že import květinové produkce pochází hlavně z afrických a jihoamerických zemí, dopravuje se letadly, v místě výroby zatěžuje prostředí nadměrnou spotřebou vody, syntetickými hnojivy a přípravky na “ochranu” rostlin, často dokonce nefér a nebezpečnými podmínkami pro zaměstnance (někdy bohužel i děti) a v neposlední řadě záborem půdy, tam kde hrozí hlad. Co možná ještě nevíte, je, že alternativa konvenční neudržitelné produkce existuje. V Čechách i na Slovensku, v každém kraji má citlivý spotřebitel několik možností.

"Kavárny byly vždy nositelem pokroku, protože fungovaly jako místo k setkávání a diskuzím," říká Petr Holata z Cukrárny Alchymista. Ale také jsou zdrojem odpadů. "Nejčastěji řešíme obalové problémy. Mléko, limonády, mouka, sušenky, potraviny v obalech," dodává Holata s tím, že nejvíc jeho podnik pálilo mléko. "V sezoně ho spotřebujeme i 200 litrů týdně. Proto jsme začali hledat dodavatele, který by mléko dodával ve větších a ideálně vratných obalech."