Je to pořád dokola. Pracovníci zoologických zahrad se neustále potýkají s nedodržováním pravidel návštěvníky. Velmi je trápí zejména porušování přísného zákazu krmení zvířat. Lidé si neuvědomují, že za cenu vlastního potěšení mohou zvířatům podáním nevhodné potravy způsobit obrovská muka, nezřídka i smrt.

Mezi vysušenými loukami, zelené stromy s voňavým ovocem. Letní muškátové hrušky právě dozrály a voní krajinou. Načesali jsme nejlepší vzorky z lučních sadů a alejí. Máte možnost je vidět a vybrané také ochutnat. Ve čtvrtek 13. 8. 2026 otvíráme v Domě ochránců přírody v pražské Michli čerstvou výstavu letních hrušek, prvních jablek a švestek starých odrůd. Potrvá do soboty 15. 8. 2026. Každé dopoledne rozšíří vaše obzory i chutě doprovodný program.

Jak psům a kočkám pomoci překonat vysoké letní teploty? Přečtěte si tipy a rady, jak jim v parných dnech ulevit. Dávejte také pozor, ať nedostanou teplotní šok, upozorňuje dobročinná organizace Pet Heroes, která už více než deset let pomáhá zvířatům v nouzi.

Letní vedra proměňují české zahrady takřka v bitevní pole. Na jedné straně stojí majitelé domů s rotačními sekačkami a hadicemi v ruce, na druhé neúprosná realita měnícího se klimatu. Touha po dokonale střiženém, sytě zeleném „anglickém“ trávníku se však v posledních letech stává ekologickým i ekonomickým anachronismem. To, co na první pohled vypadá jako upravená příroda, je ve skutečnosti sterilní zelená poušť. Pod nízko sekaným kobercem totiž doslova umírá půda. Přitom stačí tak málo – změnit přístup k sečení a nechat pod povrchem pracovat ty, kteří tam patří.

Vlny sucha a vysokých teplot v letních měsících i přes občasné srážky zásadním způsobem narušují stabilitu ekosystémů. Nedostatek vody spojený s žárem se projevuje napříč celou přírodou: ptáčata hynou předčasným opuštěním přehřátých hnízd, ve vysychajících tůních umírají pulci a vajíčka obojživelníků, rostliny předčasně ukončují kvetení a omezují tvorbu nektaru důležitou pro opylovače, stromy shazují listy už v průběhu léta.

Po začátku prázdnin, kdy zejména v městských aglomeracích vyskakovala ve velkém ptačí mláďata z rozpálených hnízd, umístěných pod střechami domů, avizují meteorologové další vlnu veder, sucha a extrémních letních teplot. Vypadá to, že i na takovýto průběh léta si budeme muset zvyknout, a tak například iniciativa těch, kteří už dnes reagují na klimatické změny alespoň ve svém okolí, může být inspirací i pro jiné.

Česká krajina dnes čelí dvěma zdánlivě protichůdným problémům. Jedním je dlouhodobé sucho, druhým stále častější přívalové srážky a bleskové povodně. Odborníci přitom upozorňují, že oba jevy spolu úzce souvisejí. Voda z intenzivních dešťů totiž často odteče z krajiny dříve, než se stačí vsáknout do půdy a doplnit zásoby podzemní vody. Právě proto nabývají na významu přírodě blízká opatření, která vodu zpomalují, zadržují a umožňují její postupné vsakování. Mezi nejúčinnější patří zasakovací svejly a poldry. Přestože bývají často zaměňovány, jejich účel je odlišný.

Obalit kmen stromu lepící páskou či ho pomazat lepidlem je bohužel velmi častý nešvar. Ovocnáři se tak snaží ochránit dozrávající ovoce (nyní třeba meruňky) před mravenci či jiným lezoucím hmyzem. Pražská zvířecí záchranka i záchranné stanice však proti těmto postupům varují. Lepící pasti na hmyz zabíjejí ptáky, veverky, netopýry a to je nejen kruté ale i nezákonné.

Na březích Lipna se mohou lokálně vyskytovat bentické sinice – mikroskopické organismy vytvářející nárosty na kamenech, bahně, vodních rostlinách nebo v nahromaděném organickém materiálu. Potvrdil to nález vědců z Biologického centra Akademie věd ČR ze začátku července. V těchto dnech jihočeští výzkumníci zahajují mapování tohoto dosud málo sledovaného fenoménu. Na popud velkého zájmu obyvatel a návštěvníků Lipna, kteří se o sinicích na březích nádrže a jejich toxicitě chtějí dozvědět více, zvou k zapojení do mapování i širokou veřejnost. Lidé mohou hlásit nálezy vědcům prostřednictvím webového formuláře.