Havárie na Bečvě byl dvouroční zápřah. A velká zkušenost, říká Lukáš Kůs z ČIŽP

Lávka a jez u obce Juřinka, listopad 2020. Ilustrační snímek.

Zdroj | Česká inspekce životního prostředí

Podle slov Lukáše Kůse vyjela Česká inspekce životního prostředí na místo havárie po dohodě s vodoprávním úřadem. „Kdyby náš inspektor jel někam jinam jen na základě svého rozhodnutí, bylo by to v rozporu se zákonem,“ říká Lukáš Kůs. A dodává, že inspektoři 20. 9. komunikovali jak s vodoprávními úřady, tak i Integrovaným záchranným systémem.

„Inspekce podle svých možností odebrala vzorky ryb a vody. Nebudu komentovat to, jak postupovaly ostatní orgány státní správy,“ říká Kůs.

Den po havárii, 21. září, se provedlo místní šetření. „Dělali to dlouholetí zkušení inspektoři. Na místě se rozhodovali, u kterého zdroje odebrat vzorky a u kterého ne,“ popisuje Lukáš Kůs.

„U Dezy nebyli jen inspektoři ČIŽP, ale i další zástupci státní správy, tedy Povodí, vodoprávní úřad, ti všichni mohli odebrat vzorek, ale všichni se shodli, že v tomto konkrétním případě není potřeba odebírat vzorek, protože případná havárie na čistícím systému Dezy by se projevila nějakými markanty,“ argumentuje Lukáš Kůs.

„Naopak u výpusti ze společnosti Enerqoaqua markanty našli a proto zde vzorky odebrali,“ říká Kůs a zdůrazňuje, že lidé, kteří tak rozhodli, jsou odborníci.

Přečtěte si také |

Velký rozhovor s ČIŽP o havárii na Bečvě, provozní události v Deze a vzorcích od rybářů

Lukáš Kůs pak připomněl, že někdejší ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss už není ve funkci. "A ani člověk, který byl 21. 9. na kontrole zdrojů, už na inspekci nepracuje. Ani člověk, který byl na místě 20. září, už na inspekci nepracuje,“ vyjmenovává Lukáš Kůs a zdůvodňuje to tlakem, jakému byly tyto osoby vystaveny.

„Tlak spojený s držením havarijní služby je tak enormní, že ji lidi nechtějí držet. A je skutečně velmi obtížné odborníky přesvědčit, aby podstupovali takovéto riziko,“ vysvětluje Kůs.

„Velmi mě mrzí, že Deza neohlásila provozní událost. Na základě informací Deníku Referendum se provedla kontrola a bylo vydáno rozhodnutí o uložení sankce společnosti Deza za neohlášení provozní události. Sankce není zatím pravomocná, společnost Deza se odvolala,“ zmiňuje Kůs investigaci Deníku Referendum, díky které vyplynulo, že 19. září došlo v areálu Dezy k nehodě na kaustifikační jednotce.

Kůs připomíná, že v reakci na havárii na Bečvě bylo historicky poprvé zahájeno řízení podle zákona o ekologické újmě, a to na základě žádosti rybářů a ochránců přírody. „V současné chvíli se jako problematické jeví opatřování podkladů k hodnocení ekologického stavu vody,“ zmiňuje Lukáš Kůs.

Poskytování informací

„V případě, že Česká inspekce životního prostředí obdržela žádost o informace, snažili jsme se postupovat procesně podle informačních zákonů,“ říká Lukáš Kůs. „Pokud jsme odepřeli nějakou informaci, mohl se žadatel proti našemu rozhodnutí odvolat, tak jak to popisuje zákon, a pak by o odvolání rozhodoval odvolací orgán, případně je možné použít další opravené prostředky. My tyto zákony budeme dál ctít. Pokud odvolací orgán či soud rozhodne jinak, my budeme jeho rozhodnutím vázání a budeme podle něho postupovat,“ říká Kůs s tím, že pokud proběhla nějaká odvolání, odvolací orgán dal za pravdu České inspekci životního prostředí.

Kůs zmiňuje, že havárie na Bečvě byla pro inspekci obrovská zkušenost. „Opakovaně jsme proškolili všechny pracovníky, kteří drží havarijní službu, zavedlo se nahrávání havarijních linek, aby se zvýšila transparentnost toho, kdo a jak nás instruoval. Aby se dal zpětně vyhodnotit postup inspektorů, jestli neodmítli poskytnout součinnost, zda se nechovali neprofesionálně,“ říká Lukáš Kůs.

Při metodickém řízení inspektorů je podle něho kladen důraz na opatřování informací a komunikaci se všemi subjekty, které se podílejí na řešení havárie. „Ale aby se bavili i třeba s rybáři, kteří mohou mít velmi cenné informace ke zjištění příčiny,“ zmiňuje Kůs.

„Pokud jsme někoho jako Česká inspekce životního prostředí zklamali, tak mě to velmi mrzí,“ řekl na závěr Lukáš Kůs s tím, že on se bude snažit zlepšovat komunikaci. „Moc bych si přál, aby ta obrovská tíže byla z ČIŽP odňata a abychom se snažili dívat do budoucnosti všichni společně,“ uzavřel svůj příspěvek Lukáš Kůs.

Lukáš Kůs se při své prezentaci omluvil zástupci rybářů Stanislavu Pernickému za nedorozumění či špatnou komunikaci. Z kontextu jeho vystoupení nebylo ale zřejmé, o co šlo. Na dotaz Ekolistu Lukáš Kůs upřesnil, že mezi jím a panem Pernickým došlo k nedorozumění ohledně toho, kdo smí volat na havarijní linku České inspekce životního prostředí. „Na jednání ve Valašském Meziříčí jsem měl sdělit, že na havarijní linku ČIŽP nemůže volat každý. Pokud to bylo takto pochopeno, tak moje omluva byla za to, že jsem se nevyjádřil zcela jasně. Skutečností je, že na havarijní linku samozřejmě může volat kdokoli, kdo chce oznámit havárii. Nicméně následně při jejím řešení inspektor již postupuje podle dohody s příslušným vodoprávním úřadem, který ze zákona o vodách řídí práce na zneškodňování havárie,“ vysvětluje kontext omluvy Lukáš Kůs.