Žurnál Scientific American se pustil do spotřebitelského hodnocení a rozhodl se porovnat výhody a nevýhody bidetů z hlediska životního prostředí. I když jejich výčet kladů tohoto hygienického zařízení působí spíš jako reklama na prodej, vyplývá z něj několik zajímavých údajů. Včetně informace, že bidety prostě nejsou pro každého.

Zázraky nečekejte. Pokud udeří sucho, začne ubývat vody i ve vaší studni. Výše její hladiny odráží hydrogeologické poměry v širším území, takže žádné lokální zázračné řešení k dispozici není. Přesto je několik rad a doporučení, která vám během sucha mohou zajistit vodu ve studni.

Nápad s prodejem balené skutečně vody není z nejnovějších. Uběhlo totiž přinejmenším tisíc let, než se kasta prvních pouličních prodejců, kteří prodávali osvěžující tekutinu v prasečích měších pocestným, překlasifikovala na prodejce vody dávkované, přiměřeně balené. Nebyla to většinou voda ledajaká. Pocházela z nejrůznějších studnic a pramenů, spojených se světci a svatými zjeveními. V roce 1621 byly ve Velké Británii například populární skleněné flakónky s vodou ze Svaté studny v Mavern Hills z francouzských Lurd, a u pověstmi opředených pramenů českých tomu nebylo jinak. Už tehdy také mimochodem platilo, že kvalita této první balené vody nebyla na výši a zdaleka ne pokaždé pocházela z etiketou dedikovaného zdroje. Ale mít někde pro jistotu doma v lahvičce vodu, která je svým složením jiná, lepší, zdravější a kouzelnější, bylo přinejmenším lákavé. A z obchodního hlediska byl prodej takové vody zlatý důl. Vlastně je dodnes.

Studánky jako volně přístupný zdroj vody mají na českém území mnohasetletou historii a tradici. Ještě ve druhé polovině minulého století se jejich počet na našem území odhadoval až na deset tisíc. V současnosti jich uvádějí statistiky Národního registru pramenů a studánek (NRPS), který mapuje veřejnosti přístupné zdroje vody, včetně studánek, už jen méně než pět tisíc. Vedle změn klimatu jde podle odborníků také o negativní důsledek civilizačních trendů jako například migrace lidí z příhraničí do měst nebo rozvoj vodovodních sítí. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody, který ve spolupráci se společností Toma včera spustil projekt Živé studánky. Veřejnost může hlasováním vybrat studánku, o jejichž opravu se ochránci a firma postarají.

Dešťová voda padá na střechu vašeho domu zcela zdarma. Můžete ji chytit a použít na zalévání zahrady. A nebo na splachování záchoda. A když budete chtít hodně sofistikovaný systém, můžete k dešťovce přidat i vodu tzv. šedou. Tu, co teče z umyvadla a z vany. Šedou vodu stačí jednoduše přečistit, na spláchnutí záchoda stačí. Můžete na to získat dotaci od státu v programu Dešťovka. Ukazuje se totiž, že s vodou se musíme naučit zacházet. Na schématech v článku jsou zobrazeny tři situace, na které můžete získat dotaci.

Chcete ve svém domě využívat dešťovou nebo přečištěnou šedou vodu? Nemáte v době sucha čím zalévat a splachovat? Chcete ušetřit? Pak můžete využít dnes vyhlášený dotační program Dešťovka, ve kterém je k dispozici 100 milion korun. Příjem žádostí začne 29. května v 10:00. Dotace je určena vlastníkům a stavebníkům rodinných a bytových domů. Informuje o tom ministerstvo životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí se v dubnu chystá spustit nový dotační program. Jeho prostřednictvím chce podpořit šetrné hospodaření s vodou, informuje server iDnes.cz.

Z hlediska počasí máte právě teď dobrou příležitost pustit se do sázení stromů. Zahradníci doporučují sázet stromy na podzim či na jaře. Prakticky kdykoli mezi říjnem a březnem, pokud nemrzne. V chladnějším počasí stromy lépe zakoření a není tak velké riziko, že uschnou.

Zalévat balkónová rajčata dešťovou vodou jde i v běžném bytovém domě. Stačí si vyrobit malý okap na balkónu nad vámi a vodu svést do kanystru. Jednoduché a levné řešení. Přesně takový kutilský nápad Jiřího Palduse a Petra Petříka z Čelákovic stačil na druhé místo v soutěži Dešťovka na zahradě o nejlepší kutilské využití dešťové vody.

První cenu v soutěži „Dešťovka na zahradě“ získal Jaroslav Suda z Košic u Tábora. Soutěž se nezaměřila na žížaly, ale na využívání dešťové vody na zahradě. Sešlo se 33 soutěžních příspěvků, z nichž většina nezapře to, že Češi jsou národ kutilů. Jaroslav Suda je toho příkladem. Dešťovou vodu zajímavým způsobem využívá nejen ve svém skleníku, ale i v rodinném domě.