V Zoologické zahradě a botanického parku v Ostravě je rozmístěno celkem 300 ptačích budek nejrůznějších typů. Podle Šárky Novákové, tiskové mluvčí zoo, je každý rok zhruba 250 z nich obsazeno.

S velkou dávkou nepochopení a rozčarování sledujeme celospolečenskou debatu nad distanční výukou v základních i středních školách. Celé to působí dojmem, že zásadní je vybrat správné on-line prostředí, mít všichni všude připojení, každé dítě jeden počítač, webkameru a sluchátka. Že když učitel umí ve správné chvíli vypnout mikrofony, přes internet i hodnotit, tak má vlastně vyhráno. Ale tohle přece není na distanční výuce to zásadní. Copak pedagogické fakulty učí, jak správně držet křídu, jak rozsvítit ve třídě a když tohle učitel umí, tak umí učit? Samozřejmě ne. S tipy přichází iniciativa Učíme se venku.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy před několika dny vydalo Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem. Z něho vyplývá doporučení učit se také venku, což je podle propagátorů tohoto způsobu výuky prospěšnější pro děti i pedagogy. Informuje o tom vzdělávací centrum TEREZA.

Jak se dopátrám, kde leží moje půda a jak se na ní hospodaří? Na to odpoví nový Rádce pro vlastníky půdy, kterého spustila Nadace Partnerství. Přehledně a srozumitelně v něm provádí drobné vlastníky krok za krokem různými situacemi, které musí řešit. Lidé se tak dozví, jak vyhledat pozemky v katastru nemovitostí, zjistit kvalitu půdy nebo na co si dát pozor při uzavírání smlouvy se zemědělcem, který bude na jejich půdě hospodařit. Úskalím péče o půdu provede web www.propudu.cz. Informuje o tom Nadace Partnerství.

Vnitrobloky jsou ve městě jedno z míst, kde se dá snadno něco udělat pro zlepšení městského klima i sousedských vztahů. Jenže vnitrobloky (i lidské vztahy) bývají často zanedbané. Pět videí, která zveřejnil spolek Bieno, může lidem přinést inspiraci i navézt ke konkrétním řešení.

Počítání uhlíkové stopy je jako sport, který vám i planetě Zemi může prospět, ale také přivodit újmu. Třeba na duševním zdraví. Záleží totiž na tom, jak poctivě chcete své osobní emise počítat a co všechno při tom vezmete do úvahy. Spotřebitelská dilemata environmentálně uvědomělého jedince dobře demonstruje článek ABC.net.

Letošní počasí sice potlačilo půdní sucho, ale zase prospělo některým škůdcům, zejména slimákům. Největší škody působí plzák španělský. Likviduje salát i okrasné rostliny. Podle odborníků z Mendelovy univerzity by lidé měli ze zahrádek odstranit nepotřebné nádoby a další úkryty, ve kterých slimáci nacházejí vlhké prostředí, a zvážit aplikaci volně prodávaných přípravků. Často používaná sůl škodí půdě.

Na světě se v současnosti nachází kolem 18,9 milionů hektarů plantáží osetých palmou olejnou. A palmový olej je z hlediska své produkce, jak už ví každý environmentálně poučený, špatný pro životní prostředí. Problém přírodních olejů by se ale neměl omezovat jen na palmy olejné. Jsou tu i plantáže palmy kokosové. A ty ohrožují až pětkrát více druhů živočichů. Píše o tom Conversation.

Květiny jsou užitečná věc. Mohou usmiřovat, potěšit nebo nás mohou doprovázet v dobách nejsmutnějších. Květiny jsou také úplně obyčejně krásné. Zdálo by se, že s nimi není žádný problém – do okamžiku, než se spotřebitel začne zajímat o environmentální a sociální dopady jejich pěstování. A pak mu nezbývá, než si sám natrhat luční kvítí, objednat si kytici z některé české květinové farmy anebo se bez květin obejít. Od teď si ale pro šetrně vypěstované květy můžete skočit i do supermarketu.

Trocha historie nemůže škodit, zvlášť když jde o osvícenského filosofa z Francie Denise Diderota. Antropologické, psychologické a environmentální vědy jsou díky němu bohatší o pojem tzv. Diderotova efektu, který souvisí se spotřebním chováním a konzumní mentalitou. O co v praxi jde a jak se mu vyvarovat?