Rady a návody
V rubrice Zelená domácnost přinášíme informace o tom, jak se může chovat šetrně k životnímu prostředí každý z nás.
 Příspěvkem Agentury Koniklec ke Dni Země 2016 je pozvánka do virtuálního prostoru s názvem „Poraďme.se“. Tato komunitně orientovaná znalostní báze a poradna je díky možnostem internetu a sociálních sítí otevřená všem zájemcům o ekologicky šetrný životní styl a ochranu životního prostředí. Tak, jako myšlenka Dne Země symbolicky spojuje aktivní a odpovědné občany na celém světě, tak náš projekt umožňuje toto spojení a trvalé sdílení potřebných znalostí a dovedností dlouhodobě udržovat. 
 V roce 1991 přišel francouzský botanik a designér Patric Blanc s inovativní myšlenkou vertikálních zahrad, které umožňují druhově různorodé ozelenění fasád. Ve Francii a v dalších evropských zemích je již vertikálních zahrad realizovaná celá řada, ale do České republiky tento trend proniká jen velmi pomalu. Podívejte se, jak vznikala ukázková vertikální zahrada v zahradnickém učilišti pro žáky s více vadami v Komořanech – a inspirujte se. 

Dešťovou vodu lze pod okapem chytat třeba do staré vany. Možná ale máte na své zahradě daleko důmyslnější a vtipnější systém. Právě na originální nakládání s dešťovou vodou na zahradě se zaměřuje fotograficko-kutilská soutěž Dešťovka na zahradě. V soutěži ani tak nejde o kvalitu fotografií, jako o nápaditost, funkčnost a celkové přednosti řešení. Uzávěrka příjmu soutěžních příspěvků je 31. srpna 2016. 
 Je větší plýtvání přírodními zdroji zapnutí osoušeče rukou, nebo použití jednorázových papírových ručníků? Oba způsoby sušení mokrých rukou mají své klady i zápory. Ani prováděné studie se nedokáží shodnout, jaký způsob sušení rukou má menší ekologickou stopu. Záleží totiž na tom, jestli na vaše ruce osoušeč fouká teplý, nebo studený vzduch. Nebo kolik papírových utěrek si ze zásobníku vytáhnete. 
 Českobudějovická ekoporadna Rosa vydala čtvrtou reedici Průvodce ekospotřebitele. Brožura je určena lidem, kteří se chtějí dozvědět více o dopadech každodenního života spotřebitele a hledají cesty, jak ty svoje co nejvíce omezit. 
 Jmenuje se to naprosto hrozně: Integrovaný registr znečišťování (IRZ). Je to databáze, do které se hlásí, kolik bylo za daný rok do životního prostředí vypuštěno znečišťujících látek. Ekologická organizace Arnika se snaží data z registru lidsky zprostředkovat normálnímu člověku a pravidelně vyhlašuje své žebříčky znečišťovatelů. Nově Arnika představila webovou aplikaci, kde si každý může najít, jak je to se znečišťováním prostředí v jeho okolí. Najděte si web Znečišťovatelé pod lupou a hlídejte si znečištovatele svého okolí sami. 
 Asi každý občan má povědomí o tom, že životní prostředí je třeba chránit, nepoškozovat a nezhoršovat jeho stav. Někteří za tím účelem poctivě třídí odpad, šetří vodou a papírem, nebo se například zdržují nákupu potravin obsahujících palmový olej. Princip ochrany životního prostředí je ostatně obsažen již v základním zákoně České republiky, tj. v Ústavě, dále v Listině základních práv a svobod a konkrétněji vymezen v zákonech. Často však může nastat situace, kdy my občané, ať už vědomě či nevědomě, porušíme zákonná ustanovení a dopustíme se tím přestupku v oblasti životního prostředí. Víte, jaké sankce vás za některé z nich mohou postihnout? 
 Nezapomeňte včas přezout! Nejde o výzvu pro motoristy, ale o jedno z hesel celoevropské kampaně „ Change your Shoes“, která se rozběhla na začátku tohoto roku a spolu s tradičními vánočními nákupy jde nyní do svého finiše. Cílem tohoto hnutí je snaha o zvýšení povědomí: o neetických podmínkách ve fabrikách zemí třetího světa, kde se boty vyrábí, stejně jako o katastrofálních ekologických problémech, které často za značkovými a slušivými botkami stojí. 
 Pokud uvažujete o výstavbě kořenové čistírny odpadních vod, není příliš mnoho překážek, které by vám váš záměr mohly zhatit. Typ pozemku vás omezuje méně než by člověk očekával. Některé dispozice sice výstavbu komplikují, ale dá se to řešit. 
 Některé školy organizují ekosoutěže ve sběru víček od PET lahví, objevují se i charitativní sbírky víček. Na první pohled se sbírání víček od PET lahví může jevit jako bohulibá činnost, v posledku je to z environmentálního i ekonomického hlediska nesmysl, říká Petr Ledvina z brněnské ekoporadny Veronica. Ministerstvo životního prostředí tyto sbírky naopak hodnotí pozitivně. 
|
|