Zalévat zahradu pitnou vodou nám přišlo nesmyslné, vysvětlují manželé Vlčkovi, proč se pustili do zachytávání dešťové vody u svého bytového domu v Podolí. Takové opatření u bytových domů není právě obvyklé, ale ukázalo se jako potřebné pro rekonstrukci domovní zahrady. Ke dvěma dešťovým svodům ve vnitrobloku tak přibyly čtyři IBC kontejnery. Voda z nich bude základem pro plánovanou proměnu zahrady.

Hledání vhodných pozemků pro výsadbu zeleně v otevřené krajině, té intenzivně obhospodařované, občas připomíná dilema tzv. studentského sexu. V zásadě jde o to, že máte ohromnou chuť něco udělat, dokonce máte i s kým, ale prostě nemáte kde. Rodiče jsou doma, vlastní byt ještě nemáte a pokud bydlíte na internátu, tak jeho provozní řád žádnému řádění nepřeje. S vysazováním stromů a keřů to může být podobné. Máte k dispozici nářadí, sazeničky, nechybí vám elán a chuť. Jen nemáte místo. Kde ho hledat?

Péčí spolku Berounská zeleň a za přispění desítek místních občanů vznikl během tří dnů v Talichově ulici před místním gymnáziem komunitní trvalkový záhon s plochou více než 250 metrů čtverečních. Dobrovolníci z Berouna sem přinesli a pomohli zasadit osm set kusů suchomilných trvalek, které doplnily hlohovou alej, vysázenou už na podzim minulého roku. Informuje o tom spolek Berounská zeleň.

Nedostatek vody na zalévání může potkat kdekoho, kdo má zahradu a něco na ní pěstuje. Pokud několik týdnů neprší a sudy pod okapem už jsou vyčerpané, začnou se na mysl vkrádat myšlenky, kde vzít vodu na zalévání. A pokud bydlíte u řeky nebo u potoka, je logické, že vás napadne nabrat si vodu tam.

Nově mohou zájemci z řad obcí, škol, spolků a sdružení žádat u Nadace Partnerství o grant na podzimní výsadbu stromů ve výši až 40 tisíc korun. V aktuální výzvě Sázíme budoucnost lidé navíc mohou poprvé získat podporu také na odborný dohled, následnou péči i na drobná opatření na podporu biodiverzity, jako jsou berličky pro dravce. Nově se mohou hlásit uchazeči s projekty nejen ve volné krajině, ale i na rozhraní volné krajiny se zastavěným územím, jako jsou okrajové části obcí a měst. Jak peníze získat shrnuje web www.nadacepartnerstvi.cz.

Zvažovat environmentální dopady každého nákupu je teď v trendu a do popředí zájmu se tak dostávají i produkty, které nám na první pohled závadné nepřipadnou. Třeba pokojové rostliny. Přesto pro někoho mohou představovat problém. Píše o tom BBC.

Pomáhat ježkům je fajn, protože nenáročnou proměnou své zahrady pomůžete jim, i spoustě jiných nenápadných živočichů. Začněte s tím už na jaře, protože až se na podzim ježek zeptá, co jste pro něj letos udělali…

Rádi si pochutnáte na dobře upraveném kousku masa, ale pociťujete environmentální úzkost? Straší vás představa, že s každým plátkem slaniny nebo kuřecím křidýlkem přibližujete planetu k ekologickému kolapsu? V těžce hloubavých chvílích s výčitkami v srdci zvažujete, že se snad nakonec stanete vegetariánem, ale přitom si bez živočišných bílkovin spokojený život nedokážete představit? Řešení existuje. Píše o něm Euronews.com.

I přes malou úrodu ovoce se v roce 2019 podařilo z polí a sadů zachránit přes 20 tun jídla, které putovalo do potravinových bank v České republice. Iniciativa Zachraň jídlo, která s projektem Paběrkování začala v roce 2015, jezdí k zemědělcům pro úrodu, která neodpovídá estetickým standardům, nebo se ji už nevyplatí sklízet. Letos se podařilo nasbírat nejvíc ovoce a zeleniny od začátku projektu. Kromě dobrovolníků z Prahy se totiž ke sběru připojili i dobrovolníci z Brna, Českých Budějovic a Litoměřic, kteří paběrkovali pro místní potravinové banky.

Jak do zemědělské krajiny dostat meze, travnaté pásy nebo aleje, když je půda v rukou zemědělců, kterým se to dělat nechce? Poměrně jednoduchý návod prosazuje místostarosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek. Radí obcím obnovit historické polní cesty, zatravnit je a vysázet kolem nich stromy. Spálené Poříčí již takto obnovilo cesty dvě a rozdělilo jimi velké lány půdy.