Ničivé povodně, které postihly Českou republiku v letošním roce, řadíme mezi katastrofy, které nejenže přesáhly svým rozsahem škod paměť žijících generací, ale rovněž nastolily řadu otázek. Je za námi doba, kdy se jsme ze všech hromadných sdělovacích prostředků dozvídali, že jednou „poručíme větru dešti“ a když přece jenom ne, postará se o nás stát. Úloha státu v tomto smyslu dnes výrazně směřuje do oblasti prevence a to nejen u nás, ale v celé Evropě.