Do vytápění, chlazení a napájení budov jde velké množství energie, a to se ukazuje jako stále větší problém. Na účet budov se připisuje až 40 % evropské energetické spotřeby. Spolu s rychle rostoucí cenou energií se zvýraznila potřeba udělat naše budovy úspornější. Jak na to?

Určitě jste to také zažili. Rychle jedoucí auto vás předjede, netrvá ale dlouho a vy ho v klidu dojedete na nejbližší červené. Nebo si po dálnici jedete maximálně předpisových 130 km/h, tu ale kolem vás proletí vůz, který povolenou rychlost překročil víc než kosmeticky. Nebo soused vozí v kufru auta téměř všechno, od náhradního akumulátoru přes trvale umístěnou autoledničku až po kovadlinu. A k tomu má střešní box na střeše, protože kdo by to sundával. Co mají tyto případy společného? Velmi neúspornou jízdu. A my si teď řekneme, jak naopak provozovat velmi úspornou jízdu.

O víkendu 20. a 22. května se uskuteční monitoring invazních druhů u nás. Zapojí se jak vědci, tak naprostí laici. Oběma pomůže mobilní aplikace iNaturalist (pro Android nebo iOS) do svého smartphonu nebo tabletu, případně se připojte ze svého počítate k webu iNaturalist.org.

V lepším případě to bude zvědavé: „jůůů“, dost možná ale jekot či zděšené pištění vylekaných dětí. Těžko pak z prvního překotného vyprávění pochopit, co se to vlastně stalo. Zdá se totiž, že děti v koutě zahrady objevily hada. Co teď ale má svědomitý rodič dělat? Hlavně nepanikařit.

Lidé by neměli vyhazovat léky do běžného odpadu ani do WC, protože mohou ohrozit další osoby, zvířata nebo kontaminovat pitnou vodu. Skončit by měly jedině ve spalovně, připomněla Česká lékárnická komora (ČLnK). Zásoby léků a jejich dobu použitelnosti je podle ní ideální kontrolovat dvakrát ročně.

Nechejte sekačku celý květen v kůlně. A možná pak zjistíte, že tam vydrží až do konce sezóny. K tomu nabádá britské zahradníky kampaň No Mow May, spoluorganizovaná ochranářskou charitou Plantlife. Cílem není ani tak podpora zdivočelých plevelů, ale hmyzu.

Invazní druhy živočichů mají významný dopad na náš ekosystém a narušují ekologické vazby. V projektu NAJDI.JE se může kdokoliv, koho baví příroda i věda, zapojit do sledování invazních druhů bezobratlých u nás. Díky tomu budou moci vědci lépe odhadnout další vývoj šíření invazních druhů.

Co se stane, když nějaké město, správní oblast nebo rovnou celý stát zakáže v obchodech prodeje jednorázových plastových sáčků a tašek? Vcelku nepřekvapivě, v reakci na nedostupnost takového zboží, se záhy významně sníží jejich podíl na skládkách. Jak ale poukazuje studie univerzity v Georgii, k úspěchu má takové opatření daleko.

Omezit využívání klimatizace, jezdit autem méně a pomaleji či mírně snížit výkon topení jsou účinné způsoby, jak se vypořádat se zdražováním energií a přispět k odbourání závislosti na ruské ropě či plynu. Lidem, kteří se potýkají s rostoucími účty za energie, to doporučila Mezinárodní agentura pro energii (IEA) spolu s Evropskou komisí (EK). Pokud se budou nezávazným návodem řídit, mohou podle agentury ušetřit stovky eur, tedy tisíce korun ročně.

Významná část dodávek paliv a energie se v České republice zajišťuje prostřednictvím fosilních paliv, které pocházejí z Ruska. Odborníci na úspory energií radí, jak mohou lidé ve svých domácnostech snížit jejich spotřebu. A dodávají, že i malá drobnost může snížit částku, kterou my všichni financujeme ruskou agresi na Ukrajině. Například jen snížením vytápění o 2 °C pošleme Rusku za zemní plyn o 3 až 4 miliardy korun ročně méně. Kromě toho je přínos takového chování i v tom, že chráníme naše klima i svou vlastní peněženku.