Jak se dopátrám, kde leží moje půda a jak se na ní hospodaří? Na to odpoví nový Rádce pro vlastníky půdy, kterého spustila Nadace Partnerství. Přehledně a srozumitelně v něm provádí drobné vlastníky krok za krokem různými situacemi, které musí řešit. Lidé se tak dozví, jak vyhledat pozemky v katastru nemovitostí, zjistit kvalitu půdy nebo na co si dát pozor při uzavírání smlouvy se zemědělcem, který bude na jejich půdě hospodařit. Úskalím péče o půdu provede web www.propudu.cz. Informuje o tom Nadace Partnerství.

Vnitrobloky jsou ve městě jedno z míst, kde se dá snadno něco udělat pro zlepšení městského klima i sousedských vztahů. Jenže vnitrobloky (i lidské vztahy) bývají často zanedbané. Pět videí, která zveřejnil spolek Bieno, může lidem přinést inspiraci i navézt ke konkrétním řešení.

Počítání uhlíkové stopy je jako sport, který vám i planetě Zemi může prospět, ale také přivodit újmu. Třeba na duševním zdraví. Záleží totiž na tom, jak poctivě chcete své osobní emise počítat a co všechno při tom vezmete do úvahy. Spotřebitelská dilemata environmentálně uvědomělého jedince dobře demonstruje článek ABC.net.

Letošní počasí sice potlačilo půdní sucho, ale zase prospělo některým škůdcům, zejména slimákům. Největší škody působí plzák španělský. Likviduje salát i okrasné rostliny. Podle odborníků z Mendelovy univerzity by lidé měli ze zahrádek odstranit nepotřebné nádoby a další úkryty, ve kterých slimáci nacházejí vlhké prostředí, a zvážit aplikaci volně prodávaných přípravků. Často používaná sůl škodí půdě.

Na světě se v současnosti nachází kolem 18,9 milionů hektarů plantáží osetých palmou olejnou. A palmový olej je z hlediska své produkce, jak už ví každý environmentálně poučený, špatný pro životní prostředí. Problém přírodních olejů by se ale neměl omezovat jen na palmy olejné. Jsou tu i plantáže palmy kokosové. A ty ohrožují až pětkrát více druhů živočichů. Píše o tom Conversation.

Květiny jsou užitečná věc. Mohou usmiřovat, potěšit nebo nás mohou doprovázet v dobách nejsmutnějších. Květiny jsou také úplně obyčejně krásné. Zdálo by se, že s nimi není žádný problém – do okamžiku, než se spotřebitel začne zajímat o environmentální a sociální dopady jejich pěstování. A pak mu nezbývá, než si sám natrhat luční kvítí, objednat si kytici z některé české květinové farmy anebo se bez květin obejít. Od teď si ale pro šetrně vypěstované květy můžete skočit i do supermarketu.

Trocha historie nemůže škodit, zvlášť když jde o osvícenského filosofa z Francie Denise Diderota. Antropologické, psychologické a environmentální vědy jsou díky němu bohatší o pojem tzv. Diderotova efektu, který souvisí se spotřebním chováním a konzumní mentalitou. O co v praxi jde a jak se mu vyvarovat?

Zalévat zahradu pitnou vodou nám přišlo nesmyslné, vysvětlují manželé Vlčkovi, proč se pustili do zachytávání dešťové vody u svého bytového domu v Podolí. Takové opatření u bytových domů není právě obvyklé, ale ukázalo se jako potřebné pro rekonstrukci domovní zahrady. Ke dvěma dešťovým svodům ve vnitrobloku tak přibyly čtyři IBC kontejnery. Voda z nich bude základem pro plánovanou proměnu zahrady.

Hledání vhodných pozemků pro výsadbu zeleně v otevřené krajině, té intenzivně obhospodařované, občas připomíná dilema tzv. studentského sexu. V zásadě jde o to, že máte ohromnou chuť něco udělat, dokonce máte i s kým, ale prostě nemáte kde. Rodiče jsou doma, vlastní byt ještě nemáte a pokud bydlíte na internátu, tak jeho provozní řád žádnému řádění nepřeje. S vysazováním stromů a keřů to může být podobné. Máte k dispozici nářadí, sazeničky, nechybí vám elán a chuť. Jen nemáte místo. Kde ho hledat?

Péčí spolku Berounská zeleň a za přispění desítek místních občanů vznikl během tří dnů v Talichově ulici před místním gymnáziem komunitní trvalkový záhon s plochou více než 250 metrů čtverečních. Dobrovolníci z Berouna sem přinesli a pomohli zasadit osm set kusů suchomilných trvalek, které doplnily hlohovou alej, vysázenou už na podzim minulého roku. Informuje o tom spolek Berounská zeleň.