Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují druhý říjnový týden akci Týden skleněné zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde se o skla zabíjejí ptáci. Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.

V polovině července způsobil ve světě velký rozruch článek nizozemského biologa Erika Meijaarda a jeho kolegů. S jeho obsahem jste se mohli seznámit v textu Produkce kokosového oleje ohrožuje pětkrát více druhů než je tomu u palmového oleje. Do jisté míry mohl působit jako snaha o očištění neblahé ekologické reputace plantáží palem olejných. Svou reakcí a názorem do odborné debaty přispěl i český tropický ekolog Stanislav Lhota.

Právě probíhající migrace netopýrů hvízdavých s sebou přináší riziko, že netopýři se nastěhují do přístupných vnitřních prostor, odkud se velmi špatně dostávají. Zejména Plzeň je důležitou migrační křižovatkou, destinací a cestou pro tento druh létajících savců. Letos se netopýrů hvízdavých navíc extrémně „urodilo“, jejich počty jdou do stovek.

Letošní počasí sice potlačilo půdní sucho, ale zase prospělo některým škůdcům, zejména slimákům. Největší škody působí plzák španělský. Likviduje salát i okrasné rostliny. Podle odborníků z Mendelovy univerzity by lidé měli ze zahrádek odstranit nepotřebné nádoby a další úkryty, ve kterých slimáci nacházejí vlhké prostředí, a zvážit aplikaci volně prodávaných přípravků. Často používaná sůl škodí půdě.

Proč je vlastně kilogramová flákota dobře rostlého hovězího pro globální klima problém? To proto, že kilo takového masa „váží“ zhruba 100 kilogramů oxidu uhličitého postupně uvolněného do atmosféry během jeho vzniku. Alespoň tak většinou zní odpověď. Jenže ta odpověď se úplně nezakládá na pravdě. A k omylu nás svedla naše tendence přepočítávat všechny skleníkové plyny na CO2. Píše o tom OurWorldinData.

Každým rokem praktičtí veterinární lékaři upozorňují na úskalí cestování se zvířaty. Letos se bude na delší vzdálenosti cestovat méně, ale přesto Komora veterinárních lékařů upozorňuje na některé zásady cestování se zvířaty, aby bylo problémů co nejméně.

Na světě se v současnosti nachází kolem 18,9 milionů hektarů plantáží osetých palmou olejnou. A palmový olej je z hlediska své produkce, jak už ví každý environmentálně poučený, špatný pro životní prostředí. Problém přírodních olejů by se ale neměl omezovat jen na palmy olejné. Jsou tu i plantáže palmy kokosové. A ty ohrožují až pětkrát více druhů živočichů. Píše o tom Conversation.

Trocha historie nemůže škodit, zvlášť když jde o osvícenského filosofa z Francie Denise Diderota. Antropologické, psychologické a environmentální vědy jsou díky němu bohatší o pojem tzv. Diderotova efektu, který souvisí se spotřebním chováním a konzumní mentalitou. O co v praxi jde a jak se mu vyvarovat?

Entomologové žádají veřejnost o pomoc při hledání denních motýlů na území hlavního města Prahy. Do mapování se může zapojit kdokoliv – stačí motýla vyfotografovat mobilem a společně s GPS polohou nebo upřesněním místa a datem pořízení vložit do jednoduché mobilní aplikace iNaturalist nebo na facebookové stránky Hledejte pražské motýly. Informuje o tom Fakulta životního prostředí ČZU v Praze.

Máte psa? Pak jste už jistě zaznamenali, že kromě chlupaté radosti a roztomile uslintaného štěstí váš čtyřnohý miláček produkuje také exkrementy. Ano, je až opravdu zarážející, jak moc společného s nimi máme. Otázkou je, jak se přiměřeně psího trusu zbavit. Protože zase tak snadné to není.