Pomáhat ježkům je fajn, protože nenáročnou proměnou své zahrady pomůžete jim, i spoustě jiných nenápadných živočichů. Začněte s tím už na jaře, protože až se na podzim ježek zeptá, co jste pro něj letos udělali…

Nejspíš byste si vědomě nechtěli kazit dovolenou, že v dobré víře navštívíte „záchrannou stanici“, kde se ale zvířata ve skutečnosti nezachraňují a slouží jen jako lákadlo a zdroj příjmů. Na co si dát pozor?

K vánočnímu času to patří. Podělit se s ostatními. Zanést něco na zub pro lesní zvěř. Jablka, mrkve, tvrdý chleba. Dobře míněný skutek však může vést k utrpení zvířat a jejich smrti. Například tvrdý chleba v teplém a vlhkém počasí snadno zvlhne a zplesniví, varují lesníci.

Rádi si pochutnáte na dobře upraveném kousku masa, ale pociťujete environmentální úzkost? Straší vás představa, že s každým plátkem slaniny nebo kuřecím křidýlkem přibližujete planetu k ekologickému kolapsu? V těžce hloubavých chvílích s výčitkami v srdci zvažujete, že se snad nakonec stanete vegetariánem, ale přitom si bez živočišných bílkovin spokojený život nedokážete představit? Řešení existuje. Píše o něm Euronews.com.

Pokud stavíte nebo provádíte rekonstrukci domu, je vaší zákonnou povinností postarat se o dešťovou vodu na vašem pozemku. V dnešních klimatických podmínkách by mělo být povinností každého dešťovou vodu na svém pozemku maximálně využít, zadržet a neodvádět ji kanalizací pryč. Jedním z praktických a zároveň estetických řešení je vybudování jezírka živeného ze srážkových vod.

Ve čtvrtek začne filmový festival Země na talíři dvěma světovými snímky v pražském kině Aero. Dorazí i Barbora Hernychová z firmy PROBIO a Milan Pospíšil, který s vlastním obchodem mění představy o zodpovědném rybolovu.

Jíst méně masa a tím prospívat životnímu prostředí (snižovat vlastní uhlíkovou stopu, bojovat tím proti klimatickým změnám) je dnes poměrně často citovaným receptem z kuchařky na záchranu planety. Zavedení jednorázové zelené bezmasé diety pro celý svět teď ale zpochybňuje studie publikovaná v žurnálu Global Environmental Change. Devět badateli sledovaných konceptů, méně a bezmasých způsobů stravování, ne vždy naplnilo ideální představu o očekávaném zlepšení. Píše o tom JSHP.edu.

Bez opylovačů nám dobře nebude a je nám tedy zapotřebí více kvetoucí zeleně, aby u nás hmyzu bylo lépe. Tuto jednoduchou poučku není zase tak obtížné obsáhnout, ať už se snažíme zvelebit zahradu, park nebo hřbitov. Zasekneme se až v tu chvíli, kdy začneme konkrétně řešit, jaké květiny jsou vhodné pro jaký hmyz. Shrnuje to i studie uveřejněná v Journal of Insect Conservation.

Příliš stručné direktivy mají často dalekosáhlé nezamýšlené důsledky a řetězí se za nimi komplikace. Podle Patricka Holdena, britského farmáře, propagátora organického zemědělství a zakladatele trustu Udržitelné výživy, je volání po zákazu konzumace masa přesně takový případ. Mnohem užitečnější je prý ptát se, odkud maso na našem území vlastně pochází. A domácí produkci pak konzumací podporovat. Píše o tom DailyTelegraph.

Je prý zapotřebí celosystémových změn, radikálních kroků, odříkání. Stojí totiž před námi úkol: zachránit budoucnost a nepromarnit přitom jedinou planetu, kde žijeme. Naším protivníkem jsou klimatické změny, a trochu nás trestá příroda, ke které jsme se posledních pár století chovali nehezky. Pomoci nám může rewilding a konina k obědu.