Letošní počasí sice potlačilo půdní sucho, ale zase prospělo některým škůdcům, zejména slimákům. Největší škody působí plzák španělský. Likviduje salát i okrasné rostliny. Podle odborníků z Mendelovy univerzity by lidé měli ze zahrádek odstranit nepotřebné nádoby a další úkryty, ve kterých slimáci nacházejí vlhké prostředí, a zvážit aplikaci volně prodávaných přípravků. Často používaná sůl škodí půdě.

Na světě se v současnosti nachází kolem 18,9 milionů hektarů plantáží osetých palmou olejnou. A palmový olej je z hlediska své produkce, jak už ví každý environmentálně poučený, špatný pro životní prostředí. Problém přírodních olejů by se ale neměl omezovat jen na palmy olejné. Jsou tu i plantáže palmy kokosové. A ty ohrožují až pětkrát více druhů živočichů. Píše o tom Conversation.

Květiny jsou užitečná věc. Mohou usmiřovat, potěšit nebo nás mohou doprovázet v dobách nejsmutnějších. Květiny jsou také úplně obyčejně krásné. Zdálo by se, že s nimi není žádný problém – do okamžiku, než se spotřebitel začne zajímat o environmentální a sociální dopady jejich pěstování. A pak mu nezbývá, než si sám natrhat luční kvítí, objednat si kytici z některé české květinové farmy anebo se bez květin obejít. Od teď si ale pro šetrně vypěstované květy můžete skočit i do supermarketu.

Trocha historie nemůže škodit, zvlášť když jde o osvícenského filosofa z Francie Denise Diderota. Antropologické, psychologické a environmentální vědy jsou díky němu bohatší o pojem tzv. Diderotova efektu, který souvisí se spotřebním chováním a konzumní mentalitou. O co v praxi jde a jak se mu vyvarovat?

Zalévat zahradu pitnou vodou nám přišlo nesmyslné, vysvětlují manželé Vlčkovi, proč se pustili do zachytávání dešťové vody u svého bytového domu v Podolí. Takové opatření u bytových domů není právě obvyklé, ale ukázalo se jako potřebné pro rekonstrukci domovní zahrady. Ke dvěma dešťovým svodům ve vnitrobloku tak přibyly čtyři IBC kontejnery. Voda z nich bude základem pro plánovanou proměnu zahrady.

Hledání vhodných pozemků pro výsadbu zeleně v otevřené krajině, té intenzivně obhospodařované, občas připomíná dilema tzv. studentského sexu. V zásadě jde o to, že máte ohromnou chuť něco udělat, dokonce máte i s kým, ale prostě nemáte kde. Rodiče jsou doma, vlastní byt ještě nemáte a pokud bydlíte na internátu, tak jeho provozní řád žádnému řádění nepřeje. S vysazováním stromů a keřů to může být podobné. Máte k dispozici nářadí, sazeničky, nechybí vám elán a chuť. Jen nemáte místo. Kde ho hledat?

Péčí spolku Berounská zeleň a za přispění desítek místních občanů vznikl během tří dnů v Talichově ulici před místním gymnáziem komunitní trvalkový záhon s plochou více než 250 metrů čtverečních. Dobrovolníci z Berouna sem přinesli a pomohli zasadit osm set kusů suchomilných trvalek, které doplnily hlohovou alej, vysázenou už na podzim minulého roku. Informuje o tom spolek Berounská zeleň.

Nedostatek vody na zalévání může potkat kdekoho, kdo má zahradu a něco na ní pěstuje. Pokud několik týdnů neprší a sudy pod okapem už jsou vyčerpané, začnou se na mysl vkrádat myšlenky, kde vzít vodu na zalévání. A pokud bydlíte u řeky nebo u potoka, je logické, že vás napadne nabrat si vodu tam.

Nově mohou zájemci z řad obcí, škol, spolků a sdružení žádat u Nadace Partnerství o grant na podzimní výsadbu stromů ve výši až 40 tisíc korun. V aktuální výzvě Sázíme budoucnost lidé navíc mohou poprvé získat podporu také na odborný dohled, následnou péči i na drobná opatření na podporu biodiverzity, jako jsou berličky pro dravce. Nově se mohou hlásit uchazeči s projekty nejen ve volné krajině, ale i na rozhraní volné krajiny se zastavěným územím, jako jsou okrajové části obcí a měst. Jak peníze získat shrnuje web www.nadacepartnerstvi.cz.

Zvažovat environmentální dopady každého nákupu je teď v trendu a do popředí zájmu se tak dostávají i produkty, které nám na první pohled závadné nepřipadnou. Třeba pokojové rostliny. Přesto pro někoho mohou představovat problém. Píše o tom BBC.