Je známou skutečností, že dosavadní běžný způsob nakládání s dešťovou vodou v zastavěné krajině je neudržitelný. Byly proto podniknuty změny v legislativě, takže nejhorší řešení – neprodlené odvádění veškerých dešťových vod z povrchů rovnou do řek – není u nových či rekonstruovaných objektů až na výjimky legální. Také dotační program Dešťovka se snaží motivovat k co nejekologičtějšímu nakládání s dešťovou vodou. Dostát požadavkům legislativy je bezesporu finančně a někdy i technicky náročné. My vám však v tomto článku chceme na reálných příkladech ukázat, že to jde a že výsledek má často i jiný přínos, než jen ten ekologický. V tomto prvním díle se zaměříme zejména na využívání dešťové vody, retenční nádrže a protipovodňovou ochranu.

Život ve městě je mnohem příjemnější, když je v něm dostatek zeleně a vody. I u nás existuje řada realizací, které vodu a zeleň do měst navrací. Některé zajímavé z nich jsme vybrali.

Každý den je nějaký den. Dnes je světový den vody. A každý už tisíckrát slyšel, že se člověk nemá koupat, ale sprchovat. Tak ale pozor, jedno koupání může být lepší než dlouhá sprcha.

Ucpaný odpad umyvadla dokáže pěkně naštvat. Pusa plná zubní pasty a umyvadlo neodtéká. V tuhle chvíli asi nechcete slyšet, že nejlepší je prevence. V tuhle chvíli to chcete vyřešit rychle a ani si nepřipustit myšlenku na rozebírání sifonu. Takže jaké máte možnosti?

V posledních letech se sucho a problémy související s nedostatkem vody nevyhýbají ani horským oblastem, a to i těm nejdeštivějším u nás, Moravskoslezským Beskydům. Toto pohoří, a hlavně jeho návětrné svahy, patří k srážkově nejbohatším územím v rámci České republiky. Jen v proběhlých pěti letech se však několikrát stalo, že bylo sucho takové, že vysychaly dříve opravdu vydatné prameny a studny byly prázdné. Jedním z opatření, jak se suchu ubránit, je aktuální výstavba veřejných ekologických záchodů na splachování dešťovou vodou na turistické horské chatě Prašivá (706 m n. m.), která se nachází se pod stejnojmenným vrcholem v Moravskoslezských Beskydech.

Řada lidí dnes hledá alternativy k tradičnímu bydlení. Alternativy, které jsou ekonomickým a mnohdy také ekologickým řešením. Jednou z možností, jak bydlet levně a zároveň k přírodě šetrně, je maringotka. Lidé žijící dnes v maringotkách nejsou zdaleka jen kolotočáři. Zjistit, kolik lidí v nich u nás bydlí, je těžké, žádná oficiální evidence není. Vím však zhruba o pěti maringotkách, kde trvale žije jednotlivec, pár či rodina a soudě podle mediálního ohlasu nejsou jediní. Dá se podle mého předpokládat, že lidí žijících v domech na kolech bude poměrně dost.

Pokud byste rádi ušetřili ve vaší domácnosti pár litrů vody denně, mohl by vás inspirovat příběh rodiny Zuberů žijících v bytě v Českém Brodě. Jedná se o tříčlennou rodinu s malým chlapcem, jejíž spotřeba vody je o polovinu menší, než u průměrného Pražana. Přesto si Zuberovi pozvali domů ekoporadce, aby jim pomohl najít nové možnosti, kde na spotřebě vody ušetřit.

Letos vypsaná dotace Dešťovka je stále novinka. V druhém kole zbývá z původních 240 milionů korun vyčerpat ještě asi 100. Pokud máte zájem si na hospodaření s dešťovou vodou u vás doma vzít dotaci, pak se podívejte, na co si dát pozor, když budete o podporu žádat.

O příspěvek na domovní čistírny odpadních vod mohou obce žádat od pondělí 16. října. Ministerstvo životního prostředí do nové výzvy uvolní 200 milionů korun, dalších 50 milionů půjde na obnovy parků nebo na nové nezpevněné plochy ve městech. Domovní čistírny vod, které jsou vhodné zejména pro odlehlé oblasti obcí, podpořilo ministerstvo již jednou a peníze se vyčerpaly za tři čtvrtě roku.

Žurnál Scientific American se pustil do spotřebitelského hodnocení a rozhodl se porovnat výhody a nevýhody bidetů z hlediska životního prostředí. I když jejich výčet kladů tohoto hygienického zařízení působí spíš jako reklama na prodej, vyplývá z něj několik zajímavých údajů. Včetně informace, že bidety prostě nejsou pro každého.