Člověk nemusí být zrovna ekologický aktivista, aby si všiml, že nám poslední roky příroda chřadne před očima. Vláhy a deště ubývá, příroda a vodní zdroje vysychají. Projděte se kolem svého domu a důkladně pozorujte... rostliny rostou i kvetou, ale z posledních sil. A co bude dál?

Krátce sečený trávník je pro někoho symbolem bezpečí a čistoty. Nicméně častá seč trávníky poškozuje a tím napomáhá vysychání půdy, které je v posledních letech kritické. Pokud chceme vodu v půdě uchovat, je vyšší vegetace na travnatých plochách nezbytná. Český svaz ochránců přírody proto doporučuje omezit počet sečí trávníků.

Hlavní město Praha chce přispět k tomu, aby se snížilo znečištění životního prostředí plasty. Proto radní pro školství, Vít Šimral, inicioval spolu s primátorem Hřibem soutěž, která cílí na pražské žáky. Týmy, které vymyslí nejlepší projekty na snížení produkce plastového odpadu, magistrát zafinancuje sumou do výše 10 000 Kč. Inspirací byl projekt „Praha 6 neplastuje“.

Sucho na mnoha místech ohrožuje divoká zvířata. Zejména ve městech mnoho zvířecích druhů trpí nedostatkem vody. Dopad sucha je o to závažnější, že mnoho zvířat v této době pečuje o mláďata. Pomoci přitom může každý. Stačí na vhodné místo položit obyčejnou misku s vodou.

Život je plný nejistoty, ale jedno je téměř jisté. Letos v létě nejspíš bude zase sucho. Pokud se v srpnu nechcete tvářit překvapeně, není od věci svou zahradu na scénář možného nedostatku vody připravit. Ideálně tak, abychom vlny horkého počasí přestáli už každý následující rok s větším přehledem. Jen naše špatná nálada totiž očekávaný déšť nepřivolá.

Už je to pár let, co se náš původně decentně okrasný balkón stal malou kuchyňskou zahrádkou. Petúnie a muškáty nahradily aromatické bylinky, rajčata, okurky, saláty, ředkvičky a další jedlé rostliny. Postupem času jsem náš „pidibalkón“ o velikosti asi 7 m2 pronajala ještě několika ovocným keřům a sezónně též kalifornským žížalám ve vermikompostéru (skvělý zdroj kompostu!). A jelikož ostatní členové rodiny vytrvale trvají na přítomnosti lavičky, žádnou další chutnou flóru už na balkón nepropašuju. Vy však možná ano.

I když se teploty drží poměrně vysoko, není dobré už odkládat práce na „zazimování“ zahrady. Kromě ochrany rostlin a dřevin bychom neměli zapomínat ani na sudy, do kterých zachytáváme dešťovou vodu. Informuje o tom Tomáš Pruner ze Spolku Ametyst.

Máte-li zahrádku, nejspíše jste si již pořídili nádobu na zachytávání dešťové vody z okapu. Nebo třeba o jejím pořízení uvažujete. Dešťová voda je totiž ta nejlepší a nejpřirozenější zálivka pro vaše rostliny: je měkká, má ideální teplotu a navíc je zadarmo. Stačí vám na to klidně stará vana, barel, praktické a oblíbené jsou také plastové IBC kontejnery. Na co si dát pozor, aby vám vaše nádoba na vodu pro zalévání dobře sloužila?

Osobně jsem velmi líný zahradník a na pletí plevele, na rozdíl od řady mých sousedů, obvykle nemám dost trpělivosti, času ani nervů. Svou lenost jsem si vždy omlouval oblíbeným citátem filosofa-zemědělce Masanobu Fukuoky (1913 – 2008), autora známé a podle některých průlomové knihy One Straw Revolution - „nezáleží na tom, co děláme, ale na tom, co neděláme.“

Známe je všichni. Rostliny, kterým souhrnně říkáme „plevel“, jsou pro téměř každého zahrádkáře a zahradníka noční můrou, ze které se nelze jen tak snadno probudit. Zahrádkářská fóra a internetové skupiny se hemží apokalyptickými popisy zamoření zahrad plevelnými monstry velikosti posvátného dubu a následují obvykle návody na jejich co nejúčinnější zničení, počínaje těmi šetrnějšími (manuální a otravná práce) a konče těmi bestiálně chemickými (glyfosáty či jiné herbicidy, případně se objevují i návody na jejich koktejly). Není třeba psát, že zejména poslední jmenované postupy nejen že nesvědčí plevelům, ale nikomu ze zúčastněných či náhodně kolemjdoucích (kolemrostoucích, kolemletících, kolemplazících atd.)