Láska ke zvířatům, péče o pejska nebo kočku, vztah k životnímu prostředí, domýšlení důsledků vlastních činů. Tyto čtyři množiny se jen zřídka prolínají, a když k tomu dojde, je z toho jen trápení.

Česká společnost ornitologická (ČSO) spouští nový program občanské vědy zaměřený na mapování chorob u ptáků navštěvujících krmítka. Dosud ornitologům veřejnost hlásila případy krmítkové nákazy nárazově. Nový program sběr dat zjednoduší. Díky získaným údajům ornitologové zmapují, kde se nemoci šíří. Britští ornitologovéuž například prokázali, že místní populace zvonků zelených kvůli trichomonóze – tzv. krmítkové nákaze přišla za posledních 15 let o milion ptáků.

I když astronomické jaro ještě nezačalo, v přírodě se objevují první jarní květiny, zpívají ptáci. Každé jaro věnují ptáci obrovské množství času a energie péči o svá vajíčka a mláďata. Lidé jim mohou pomoci zajistit v okolí hnízda bezpečí. Na ochranu ptačích hnízd se zaměřuje letošní ročník mezinárodního programu Jaro ožívá, v němž děti sledují návrat šesti vybraných druhů stěhovavých ptáků. A letošní téma Chráníme ptačí hnízda poradí, jak pomoci ptákům v době hnízdění.

Jednou z nejviditelnějších činností, se kterými se v posledních letech v české krajině setkáváme, je sázení stromů a znovyvysazování lesů. Do akcí na jejich podporu se zapojili nejen dobrovolníci, ale i obce a nejrůznější organizace. Díky nim se objevují stromořadí na místech, kde bývala v minulosti, obnovují se remízky a meze. Tento trend se objevil nejen v České republice, můžeme ho sledovat po celém světě.

Nejčastěji pozorovaným druhem zimních zahrad se stala sýkora koňadra. Těsně za ní skončil kos černý a s odstupem pak sýkora modřinka. Tato trojice byla nejčastěji pozorována i v roce 2004. Ovšem, tehdy byl nejčastějším druhem zahrad kos černý a koňadra byla druhá. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody, který právě zveřejnil první výsledky 17. ročníku zimního pozorování ptáků na zahradách v programu Živá zahrada.

Tento pátek, sobotu a neděli probíhá každoroční sčítání ptáků. Česká společnost ornitologická pořádá od roku 2019 výzkum pod názvem Ptačí hodinka, v němž chce zjistit více informací o chování ptáků v zimě. Aby získala co nejvíce dat, zapojuje do sčítání veřejnost. V loňském roce se sčítání zúčastnilo více než 21 000 lidí.

Vánoční stromky v květináči, které můžete po Vánocích zasadit, dnes nabízí řada zahradnictví. Stačí se zeptat vašeho oblíbeného internetového vyhledávače. V Praze, Brně a Jablonci nad Nisou ale nabízejí lesy a ochránci přírody něco navíc. Pokud si u nich koupíte vánoční jedličku, budete ji moct vysadit do městských lesů. Nabídku vánočních stromků zpestřují i půjčovny. Ty vám stromek přivezou až domů a po Vánocích si ho opět odvezou.

Adventní věnce jsou neodmyslitelnou součástí vánoční tradice. V posledních letech se na ně běžně používají smrkové větvičky, které jsou na trhu snadno dostupné. Často tak ale dochází k situaci, kdy poslední adventní neděli zapalujeme svíčku na opadané dekoraci, která slavnostní náladu příliš nepřináší. Pokud máte možnost, doporučuji držet se postupu našich předků a použít větvičky jedlové. Ty sice také časem seschnou, ale zůstávají na větvičkách a neopadají. Samozřejmě jsou po několika týdnech stejně hořlavé jako ostatní rostlinný materiál, dbejte tedy při zapalování svící zvýšené opatrnosti.

V Austrálii hořelo vždycky a hořet tu bude. Ničivost nedávných požárů není jen záležitostí klimatických změn, ale spíše důsledkem ztráty kontaktu obyvatel s realitou místní krajiny. Zásadní roli při ochraně jejich majetku před plameny přitom může sehrát to, jakým způsobem je udržováno a co roste v blízkém okolí každého domu. Píše o tom ABCnet.au.

Zahradničení je lékem na psychické neduhy pandemií unavené společnosti, oddechem, meditací, malým splynutím s přírodou i příjemně únavnou fyzickou činností. Navíc přináší užitečné zkušenosti, radosti a úrodu k tomu. Úplně pozitivní bilance zahradníků a zahrádek ale také není. Píše o tom Independent.