K pořízení nádrže na dešťovou vodu nemusíte být stoprocentní fandové domácí ekologie ani milovníci dešťovkových dotací. Dobré věci se totiž chválí samy a praktické výhody ušetřených výdajů za vodu pro domácnost i zalévání zahrady nakonec docení každý. Pár detailů k výběru a osazení akumulačních nádrží se ale hodí znát předem. Tady jsou.

Před rokem jsem na tomto místě psal o instalaci nádrže o objemu 3,3 m3 v Praze se střechou o velikosti 80m2. Osobně mě velmi překvapila diskuze pod článkem, kde se ukázalo, že i udělání nádrže na vodu vlastními silami s dotací „Dešťovka“ od SFŽP, která je tu pro všechny (nejenom pro Prahu), může vzbudit polemické až skoro nepřejícné komentáře. Rád bych všechny ubezpečil, že jsem nádrž kopal se svou rodinou rád namísto času stráveného v tou dobou zavřených posilovnách. Co jsme opravdu na zahradu od počátku nechtěli, bylo řešení typu „několik IBC nádrží“. To by samozřejmě vyšlo na zlomek peněz.

Využití vermikompostu coby organického hnojiva a prostředku pro zlepšení kvality půdy je známé. Při vermikompostování zároveň vzniká takzvaný žížalí čaj. Tekutina, která se používá jako půdní hnojivo. Ale nejen to.

Láska ke zvířatům, péče o pejska nebo kočku, vztah k životnímu prostředí, domýšlení důsledků vlastních činů. Tyto čtyři množiny se jen zřídka prolínají, a když k tomu dojde, je z toho jen trápení.

Česká společnost ornitologická (ČSO) spouští nový program občanské vědy zaměřený na mapování chorob u ptáků navštěvujících krmítka. Dosud ornitologům veřejnost hlásila případy krmítkové nákazy nárazově. Nový program sběr dat zjednoduší. Díky získaným údajům ornitologové zmapují, kde se nemoci šíří. Britští ornitologovéuž například prokázali, že místní populace zvonků zelených kvůli trichomonóze – tzv. krmítkové nákaze přišla za posledních 15 let o milion ptáků.

I když astronomické jaro ještě nezačalo, v přírodě se objevují první jarní květiny, zpívají ptáci. Každé jaro věnují ptáci obrovské množství času a energie péči o svá vajíčka a mláďata. Lidé jim mohou pomoci zajistit v okolí hnízda bezpečí. Na ochranu ptačích hnízd se zaměřuje letošní ročník mezinárodního programu Jaro ožívá, v němž děti sledují návrat šesti vybraných druhů stěhovavých ptáků. A letošní téma Chráníme ptačí hnízda poradí, jak pomoci ptákům v době hnízdění.

Jednou z nejviditelnějších činností, se kterými se v posledních letech v české krajině setkáváme, je sázení stromů a znovyvysazování lesů. Do akcí na jejich podporu se zapojili nejen dobrovolníci, ale i obce a nejrůznější organizace. Díky nim se objevují stromořadí na místech, kde bývala v minulosti, obnovují se remízky a meze. Tento trend se objevil nejen v České republice, můžeme ho sledovat po celém světě.

Nejčastěji pozorovaným druhem zimních zahrad se stala sýkora koňadra. Těsně za ní skončil kos černý a s odstupem pak sýkora modřinka. Tato trojice byla nejčastěji pozorována i v roce 2004. Ovšem, tehdy byl nejčastějším druhem zahrad kos černý a koňadra byla druhá. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody, který právě zveřejnil první výsledky 17. ročníku zimního pozorování ptáků na zahradách v programu Živá zahrada.

Tento pátek, sobotu a neděli probíhá každoroční sčítání ptáků. Česká společnost ornitologická pořádá od roku 2019 výzkum pod názvem Ptačí hodinka, v němž chce zjistit více informací o chování ptáků v zimě. Aby získala co nejvíce dat, zapojuje do sčítání veřejnost. V loňském roce se sčítání zúčastnilo více než 21 000 lidí.

Vánoční stromky v květináči, které můžete po Vánocích zasadit, dnes nabízí řada zahradnictví. Stačí se zeptat vašeho oblíbeného internetového vyhledávače. V Praze, Brně a Jablonci nad Nisou ale nabízejí lesy a ochránci přírody něco navíc. Pokud si u nich koupíte vánoční jedličku, budete ji moct vysadit do městských lesů. Nabídku vánočních stromků zpestřují i půjčovny. Ty vám stromek přivezou až domů a po Vánocích si ho opět odvezou.