Ledničky nám v mnohém pomohly a usnadnily život. Zároveň jsme ale kvůli nim přišli o mnoho znalostí o skladování potravin, kterými se běžně řídily naše babičky nebo prababičky. Také toto poznání chce oživit iniciativa Zachraň jídlo.

Je to trochu zmatek a čert aby se v tom vyznal. Z původně informačně elegantního značení energetické úspornosti spotřebičů vzniká nepřehledný hybrid. Od začátku prosince platí, že se na trh nesmí uvádět myčky, pračky a lednice, které mají „A“, protože už je to málo. K mání by měly být jen spotřebiče s A+ až A+++, které jsou momentálně nejúspornější.

Je lepší triko z biobavlny nebo z vlny? Nebo snad dokonce z konopí? A jak poznám, že je skutečně šetrné k životnímu prostředí? Pokud se vám při výpravách za nákupy hlavou honí přesně tyto otázky můžete si nechat poradit na stránkách projektu Umění vybírat. Ty pomohou zeleně naladěným zákazníkům vybrat zboží, které má co nejnižší dopad na životní prostředí.

Léto se blíží a nejspíš se už nemůžete dočkat svých zasloužených prázdnin a dovolených a právě plánujete, co ve volných dnech podniknout. Pokud máte po krk přeplněných pláží nebo jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou, ale chtěli byste zažít něco nového a zároveň jste ochotni i ve své volné dny trochu pracovat, existuje řešení. Dobrovolnické tábory.

Kadibudka. Latrína. Suchý záchod, jehož obsah se čas od času vyveze na kompost. Prostě místo, kam chodili vykonávat svou potřebu generace našich předků a kam ji chodí vykonávat okolo dvou miliard lidí po celém světě i v dnešní době. Toto jednoduché zařízení může pro někoho mít nádech venkovské romantiky a návratu od přetechnizovaného světa zpět k přírodě. Pro jiné je to dobrá inspirace, kterou lze zdokonalit do podoby důmyslných kompostovacích záchodů, jejichž cenovka se pohybuje v řádu desítek tisíc korun. A pro některé odborníky a úředníky je to zdroj zdravotního rizika a návrat do středověku.

Zatímco v západních zemích jsou ekopohřby in, u nás se o přírodní hřbitovy, ekologické rakve a vliv pohřbu na životní prostředí lidé příliš nazajímají. Jak Ekolistu sdělila pracovnice Sdružení pohřebnictví, jediný, kdo se na to ptá, jsou tak dvakrát do roka novináři.

Častější pobyt dětí v přírodě, kontakt se zvířaty, šetrný provoz nebo větší spolupráce s rodiči a veřejností. Tím se od běžných zařízení pro předškolní děti liší školky a dětské kluby, které se zapojily do projektu Školka blízká přírodě. Předškolákům chtějí co nejpřirozenější cestou ukázat například to, odkud se bere mléko, jablka na ovocný koláč nebo jak vypadá borová šiška.

Nedá se nic dělat, škola je za dveřmi. Ať už se do ní žáčci či studenti těší nebo ne, stejně jim nezbude nic jiného, než svůj školní batoh opět naplnit školními potřebami a vydat se na cestu za vědomostmi. Zde je několik tipů, jak to učinit s co největším ohledem na životní prostředí.

Kdo je duší ekolog a cyklista zároveň, ten musí zaplesat. Konečně je tu duše přátelská k životnímu prostředí! Alespoň to tvrdí tchaj-wanská firma Foss o svých pohledných a průhledných velo duších z termoplastického elastomeru. Jsou jedním slovem báječné: i když je propíchnete, jedete dál. Akorát v té ekologičnosti jsou na tom úplně stejně jako obyčejná černá duše.

Mýdla, šampony, krémy a v případě dam i šminky se staly součástí našeho každodenního života. Firmy se předhání s uváděním novinek, díky kterým budeme mít pleť zdravější a krásnější, lifestylové časopisy nás zasypávají radami, jak a který krém na co použít. O tom, že značná část kosmetické produkce je testována na zvířatech, se mluví už méně. Přestože evropské státy postupně testování na zvířatech zakazují, zdá se, že kosmetika obsahující složky otestované na zvířatech z regálů jen tak nezmizí. Jedinou možností pro eticky smýšlejícího spotřebitele zatím zůstává certifikace HCS. Díky ní lze v obchodě najít přípravky, jejichž výroba žádnému živému tvoru bolest nezpůsobila.