Oběhová čerpadla jsou nenápadnou, ale důležitou součástí otopné soustavy. Jsou v chodu po celé otopné období a jejich provoz nás může stát tisíce korun ročně.

Boj proti klimatickým změnám se nevede jen na rovníkových plantážích, ve výzkumných laboratořích nebo za řečnickými pultíky ve sněmovnách. Přispět svým dílem můžete i vy sami. Pozitivní na tom je, že přitom často ani nemusíte zvednout zadek od počítače. Postačí, když během svého příštího virtuálního setkání na síti ponecháte kameru vypnutou a nebudete ostatním promítat svůj obraz.

Ministerstvo pro místní rozvoj letos pro velký zájem žadatelů navýšilo evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na zateplování bytových domů a další energetické úspory. Původní 2,5 miliardy byly navýšeny na finálních 5,5 miliard korun. Zájemci o tuto finanční podporu mohou podávat své elektronické žádosti do 29. listopadu 2020 do 14 hodin. Informuje o tom Svaz českých a moravských bytových družstev.

Stavební činnost se podílí na jedné třetině veškerých globálních emisí skleníkových plynů. To je zhruba 10x víc než veškerý letecký provoz. Přesto se rychle rozrůstající sektor stavitelství zatím pokouší jen o malé změny v zaběhlém režimu. Skutečnou, radikální změnou by mohlo být širší zapracování dřeva jako udržitelného stavebního materiálu. Píše o tom ScienceDaily.

Studie uveřejněná v žurnálu Global Environmental Change nabízí neotřelý pohled na naši budoucnost. Mohla by mít udržitelnou podobu a to i při zachování decentního standardu kvality života pro všech 10 miliard obyvatel planety Země. I v roce 2050 by pak lidem stačilo o 60 % méně energie než dnes. Co by bylo třeba změnit a jak by to mělo vypadat? O tom píše Leeds.ac.uk.

Kolik uhlíku můžeme do atmosféry ještě vypustit, abychom se přitom vyvarovali zvýšení průměrné globální teploty o 1,5 °C? V době, kdy se tolik řeší klimatické změny, se to zdá být docela rozumná otázka, kterou by pohotově mohl zodpovědět tým vědců. Jenže se správnou odpovědí to vůbec není snadné. Zmatek v odhadech totiž dělají mraky, jejichž budoucí chování je nesnadné předpovědět. Píše o tom Phys.org.

Britská vláda vede v patrnosti rozsáhlý balík opatření, které mají zemi do roku 2050 přiblížit uhlíkové neutralitě. Jedním z nich je podpora elektromobility a nízkoemisní přepravy. Jenže tu jsou i jiné plány. Třeba rozšíření stávající silniční sítě za miliardy liber, které prý možný pozitivní vliv elektromobility anuluje. Píše o tom BBC.

Co udělat proto, abychom udrželi globální oteplování pod limitou 1,5°C? Podle odborníků je třeba udržet bilanci emisí skleníkových plynů pod 2,5 tunami oxidu uhličitého na osobu ročně. Začít s tím co nejdříve a dokázat to ideálně do roku 2030, protože pak by už mohlo být pozdě. Zatím se to ale nedaří. Ambiciózní požadavek v zemích Evropské unie momentálně naplňuje méně než 5 % domácností. Píše o tom Phys.org.

Počítání uhlíkové stopy je jako sport, který vám i planetě Zemi může prospět, ale také přivodit újmu. Třeba na duševním zdraví. Záleží totiž na tom, jak poctivě chcete své osobní emise počítat a co všechno při tom vezmete do úvahy. Spotřebitelská dilemata environmentálně uvědomělého jedince dobře demonstruje článek ABC.net.

Zatím největší studie svého druhu ukázala, že metody kompenzující produkci emisí formou zdanění anebo zaváděním emisních povolenek nesehrávají očekávanou roli. Přínos zpoplatnění vyprodukovaného uhlíku je pro snižování emisí minimální. Píše o tom ScienceAlert.