Už je to pár let, co se náš původně decentně okrasný balkón stal malou kuchyňskou zahrádkou. Petúnie a muškáty nahradily aromatické bylinky, rajčata, okurky, saláty, ředkvičky a další jedlé rostliny. Postupem času jsem náš „pidibalkón“ o velikosti asi 7 m2 pronajala ještě několika ovocným keřům a sezónně též kalifornským žížalám ve vermikompostéru (skvělý zdroj kompostu!). A jelikož ostatní členové rodiny vytrvale trvají na přítomnosti lavičky, žádnou další chutnou flóru už na balkón nepropašuju. Vy však možná ano.

I když se teploty drží poměrně vysoko, není dobré už odkládat práce na „zazimování“ zahrady. Kromě ochrany rostlin a dřevin bychom neměli zapomínat ani na sudy, do kterých zachytáváme dešťovou vodu. Informuje o tom Tomáš Pruner ze Spolku Ametyst.

Máte-li zahrádku, nejspíše jste si již pořídili nádobu na zachytávání dešťové vody z okapu. Nebo třeba o jejím pořízení uvažujete. Dešťová voda je totiž ta nejlepší a nejpřirozenější zálivka pro vaše rostliny: je měkká, má ideální teplotu a navíc je zadarmo. Stačí vám na to klidně stará vana, barel, praktické a oblíbené jsou také plastové IBC kontejnery. Na co si dát pozor, aby vám vaše nádoba na vodu pro zalévání dobře sloužila?

Osobně jsem velmi líný zahradník a na pletí plevele, na rozdíl od řady mých sousedů, obvykle nemám dost trpělivosti, času ani nervů. Svou lenost jsem si vždy omlouval oblíbeným citátem filosofa-zemědělce Masanobu Fukuoky (1913 – 2008), autora známé a podle některých průlomové knihy One Straw Revolution - „nezáleží na tom, co děláme, ale na tom, co neděláme.“

Známe je všichni. Rostliny, kterým souhrnně říkáme „plevel“, jsou pro téměř každého zahrádkáře a zahradníka noční můrou, ze které se nelze jen tak snadno probudit. Zahrádkářská fóra a internetové skupiny se hemží apokalyptickými popisy zamoření zahrad plevelnými monstry velikosti posvátného dubu a následují obvykle návody na jejich co nejúčinnější zničení, počínaje těmi šetrnějšími (manuální a otravná práce) a konče těmi bestiálně chemickými (glyfosáty či jiné herbicidy, případně se objevují i návody na jejich koktejly). Není třeba psát, že zejména poslední jmenované postupy nejen že nesvědčí plevelům, ale nikomu ze zúčastněných či náhodně kolemjdoucích (kolemrostoucích, kolemletících, kolemplazících atd.)

Česko zažívá nejsušší jaro za posledních 50 let. Prognózy hovoří o prohlubování sucha a zhoršování situace, což se velice negativně promítá do stavu podzemních a povrchových vod. Odborníci i úřady upozorňují na nutnost šetřit s draze vyčištěnou pitnou vodou, varují před napouštěním bazénů a volají po řešeních, která k závlaze zahrad, parků anebo splachování záchodů využívají srážkovou vodu. Právě na takové systémy přispívá jak domácnostem, tak i městům a obcím Ministerstvo životního prostředí.

Nejlevnější je, pokud svůj bazén můžete alespoň částečně naplnit dešťovou vodou. Ale v tom případě počítejte s vyššími náklady na úpravu vody, která je vždy zatížena látkami, které spláchne. Dešťová voda je oproti kohoutkové také lepším substrátem pro biologické oživení. Pokud na úpravu vody nejste vybaveni, nezbývá než využít vodovod. Jak přitom bazén napustit, abyste nepůsobili problémy ostatním uživatelům vodovodu nebo neporušili smluvní podmínky? To poradí Filip Wanner, odborný asistent Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR.

Je známou skutečností, že dosavadní běžný způsob nakládání s dešťovou vodou v zastavěné krajině je neudržitelný. Byly proto podniknuty změny v legislativě, takže nejhorší řešení – neprodlené odvádění veškerých dešťových vod z povrchů rovnou do řek – není u nových či rekonstruovaných objektů až na výjimky legální. Také dotační program Dešťovka se snaží motivovat k co nejekologičtějšímu nakládání s dešťovou vodou. Dostát požadavkům legislativy je bezesporu finančně a někdy i technicky náročné. My vám však v tomto článku chceme na reálných příkladech ukázat, že to jde a že výsledek má často i jiný přínos, než jen ten ekologický. V tomto prvním díle se zaměříme zejména na využívání dešťové vody, retenční nádrže a protipovodňovou ochranu.

Život ve městě je mnohem příjemnější, když je v něm dostatek zeleně a vody. I u nás existuje řada realizací, které vodu a zeleň do měst navrací. Některé zajímavé z nich jsme vybrali.

Každý den je nějaký den. Dnes je světový den vody. A každý už tisíckrát slyšel, že se člověk nemá koupat, ale sprchovat. Tak ale pozor, jedno koupání může být lepší než dlouhá sprcha.