Vysoké teploty vyčerpávají i ptáky a další drobné živočichy. Jednoduchým způsobem, jak jim usnadnit zvládnutí letních veder, je nabídnout jim pítko pro osvěžení.

Lidé alergičtí na bodnutí včelou, vosou nebo sršněm by ani při návštěvě hor neměli zapomínat na to, aby vždy u sebe měli předepsané léky, a pro případ nutné pomoci by po kopcích neměli chodit sami. Velmi obezřetní by pak měli být v místech, kde je zvýšený výskyt tohoto hmyzu. V krajních případech totiž může alergická reakce ohrozit člověka na životě, upozornila Horská služba ČR, která v uplynulých týdnech zaznamenala u turistů výrazný nárůst alergických reakcí po hmyzím bodnutí.

Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství se zasadily o omezení prodeje pyrotechniky a jejího používání. Novelu zákona připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nově nebude možné používat pyrotechniku kategorie F3 a F2 kolem nemocnic, chovů zvířat a dalších míst. Hluk tak nebude stresovat děti, nemocné a důchodce či plašit hospodářská nebo domácí zvířata. Zároveň regulace zabrání i tomu, aby docházelo k častým poraněním a úrazům při používání pyrotechniky nebo k zakládání požárů v přírodě. Zároveň se zlepší kvalita ovzduší, na kterou má pyrotechnika negativní dopad.

Počty přijatých zvířat v 34 záchranných stanicích Národní sítě, koordinované Českým svazem ochránců přírody, každý den narůstají. Jedním z aktuálních důvodů příjmů handicapovaných zvířat je nepozornost při sečení, ořezávání keřů a stromů. Záchranné stanice evidují už 137 příjmů zvířat v souvislosti s těmito důvody.

Osiřelých koťat je každý rok spousta. Ta nejmenší přitom potřebují prakticky neustálou péči – lidí, co se o ně umí postarat, proto není nikdy dost.

Záchranné stanice v loňském roce přijaly 8 204 ptáčat volně žijících druhů. Letos to zřejmě bude více. Národní síť záchranných stanic přijímá nyní okolo stovky ptáčat denně. Mnohdy jde o mláďata, která lidé seberou rodičům přímo před zobákem. Jenom proto, že netuší, jak se v případě nalezeného ptáčete zachovat.

Ve stádech některých zástupců jelenů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava je možné pozorovat letošní mláďata. V prvních dnech po porodu nebývají kolouši vidět, jsou ukryti v trávě nebo pod keři, stranou od stáda i matky. Tato strategie ochrany mláďat před predátory funguje rovněž ve volné přírodě u našich srnců a jelenů (i zajíců a dalších savců). Lidé ji ale často mylně vyhodnotí, myslí si, že matka opustila mládě a je třeba ho zachránit. V převážné většině případů však není naše pomoc nutná. Naopak může napáchat nenávratné škody… Znalost zvířat a respektování jejich přirozeného chování je základem ochrany ohrožených druhů – v přírodě i v lidské péči!

Dvaadvacátého května se na Facebooku Lesů hlavního města Prahy objevila informace o mrtvé daněle z jejich zookoutku Divoká zahrada v Hostivaři.

Máte na zahradě motýly, čmeláky, ještěrky, žáby, ptáky? Je vaše zahrada živá, nebo mrtvá? To zjistíte v soutěži Živá zahrada, kterou požádá již 22 let Český svaz ochránců přírody. Jarní kolo pozorování začíná pro školy v pondělí 20. května, pro ostatní zahrady od pátku 24. května.

Minulý týden na mezinárodním veletrhu Interzoo v Norimberku představila česká společnost Bene Meat Technologies krmiva pro domácí mazlíčky, která nepocházejí ze zabitý zvířat, ale z průmyslově kultivovaného masa.