Lidé alergičtí na bodnutí včelou, vosou nebo sršněm by ani při návštěvě hor neměli zapomínat na to, aby vždy u sebe měli předepsané léky, a pro případ nutné pomoci by po kopcích neměli chodit sami. Velmi obezřetní by pak měli být v místech, kde je zvýšený výskyt tohoto hmyzu. V krajních případech totiž může alergická reakce ohrozit člověka na životě, upozornila Horská služba ČR, která v uplynulých týdnech zaznamenala u turistů výrazný nárůst alergických reakcí po hmyzím bodnutí.

Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství se zasadily o omezení prodeje pyrotechniky a jejího používání. Novelu zákona připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nově nebude možné používat pyrotechniku kategorie F3 a F2 kolem nemocnic, chovů zvířat a dalších míst. Hluk tak nebude stresovat děti, nemocné a důchodce či plašit hospodářská nebo domácí zvířata. Zároveň regulace zabrání i tomu, aby docházelo k častým poraněním a úrazům při používání pyrotechniky nebo k zakládání požárů v přírodě. Zároveň se zlepší kvalita ovzduší, na kterou má pyrotechnika negativní dopad.

Počty přijatých zvířat v 34 záchranných stanicích Národní sítě, koordinované Českým svazem ochránců přírody, každý den narůstají. Jedním z aktuálních důvodů příjmů handicapovaných zvířat je nepozornost při sečení, ořezávání keřů a stromů. Záchranné stanice evidují už 137 příjmů zvířat v souvislosti s těmito důvody.

Osiřelých koťat je každý rok spousta. Ta nejmenší přitom potřebují prakticky neustálou péči – lidí, co se o ně umí postarat, proto není nikdy dost.

Záchranné stanice v loňském roce přijaly 8 204 ptáčat volně žijících druhů. Letos to zřejmě bude více. Národní síť záchranných stanic přijímá nyní okolo stovky ptáčat denně. Mnohdy jde o mláďata, která lidé seberou rodičům přímo před zobákem. Jenom proto, že netuší, jak se v případě nalezeného ptáčete zachovat.

Ve stádech některých zástupců jelenů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava je možné pozorovat letošní mláďata. V prvních dnech po porodu nebývají kolouši vidět, jsou ukryti v trávě nebo pod keři, stranou od stáda i matky. Tato strategie ochrany mláďat před predátory funguje rovněž ve volné přírodě u našich srnců a jelenů (i zajíců a dalších savců). Lidé ji ale často mylně vyhodnotí, myslí si, že matka opustila mládě a je třeba ho zachránit. V převážné většině případů však není naše pomoc nutná. Naopak může napáchat nenávratné škody… Znalost zvířat a respektování jejich přirozeného chování je základem ochrany ohrožených druhů – v přírodě i v lidské péči!

Dvaadvacátého května se na Facebooku Lesů hlavního města Prahy objevila informace o mrtvé daněle z jejich zookoutku Divoká zahrada v Hostivaři.

Máte na zahradě motýly, čmeláky, ještěrky, žáby, ptáky? Je vaše zahrada živá, nebo mrtvá? To zjistíte v soutěži Živá zahrada, kterou požádá již 22 let Český svaz ochránců přírody. Jarní kolo pozorování začíná pro školy v pondělí 20. května, pro ostatní zahrady od pátku 24. května.

Minulý týden na mezinárodním veletrhu Interzoo v Norimberku představila česká společnost Bene Meat Technologies krmiva pro domácí mazlíčky, která nepocházejí ze zabitý zvířat, ale z průmyslově kultivovaného masa.

V Česku začíná sčítání takzvaných denních motýlů, do kterého se může poprvé zapojit veřejnost. Bude se konat na jaře a v létě, první etapa začne 3. června. Cílem je zlepšit ochranu motýlů, kteří z přírody rychle mizí, řekla ČTK hlavní koordinátorka celorepublikové akce Martina Skohoutilová z Mezinárodní ochranářské skupiny JARO. Ta akci zastřešuje a na projektu spolupracuje s vědci z České společnosti entomologické, Společnosti pro ochranu motýlů a Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.