Studie uveřejněná v žurnálu Global Environmental Change nabízí neotřelý pohled na naši budoucnost. Mohla by mít udržitelnou podobu a to i při zachování decentního standardu kvality života pro všech 10 miliard obyvatel planety Země. I v roce 2050 by pak lidem stačilo o 60 % méně energie než dnes. Co by bylo třeba změnit a jak by to mělo vypadat? O tom píše Leeds.ac.uk.

Uzavřením restauračních zařízení ze dne na den vyvstal pro provozovatele problém, co s přebytečnými zásobami potravin. K jejich smysluplnému využití jim pomůže nová odpadová aplikace www.KAMsNIM.cz. V mapě projektu mimo jiné naleznou místa, kde lze potraviny předat k charitativním účelům. Informuje o tom spolek Ukliďme Česko.

Ve sběrných dvorech i velkoobjemových kontejnerech často končí věci, které by nadále mohly plnit svou funkci. Nejčastěji se jedná o dřevěné kusy nábytku a další vybavení domácností. Pražské služby se v posledním spotu kampaně „Jde to i jinak“ zaměřují na opravu a opětovné využívání věcí.

Vzhledem k rostoucím počtům onemocnění virem COVID-19 připomíná Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pravidla pro nákladní s odpady v domácnostech. Zůstávají stejná: pokud se v rodině vyskytne potvrzený případ koronaviru nebo je nařízena karanténa, je potřeba dočasně přerušit třídění odpadů. Zájemci se vše dozví z informačního letáku MŽP.

Životní situace: bydlíte v Praze v bytě a chtěli byste třídit bioodpad, protože vám trhá srdce, kolik ho vyhazujete do kontejneru na směsný odpad. Tušíte, že ohryzky od jablek a slupky od brambor nemají končit v pražské spalovně a že by jim to mnohem víc slušelo na kompostárně. Ale předseda vašeho domu o nějakém bioodpadu nechce slyšet, protože je to moc drahé a kdo by to zařizoval, dejte pokoj. Jestli to víceméně sedí na vás, věnujte chvilku času tomuto pokusu věc prošťouchnout.

Co udělat proto, abychom udrželi globální oteplování pod limitou 1,5°C? Podle odborníků je třeba udržet bilanci emisí skleníkových plynů pod 2,5 tunami oxidu uhličitého na osobu ročně. Začít s tím co nejdříve a dokázat to ideálně do roku 2030, protože pak by už mohlo být pozdě. Zatím se to ale nedaří. Ambiciózní požadavek v zemích Evropské unie momentálně naplňuje méně než 5 % domácností. Píše o tom Phys.org.

Počítání uhlíkové stopy je jako sport, který vám i planetě Zemi může prospět, ale také přivodit újmu. Třeba na duševním zdraví. Záleží totiž na tom, jak poctivě chcete své osobní emise počítat a co všechno při tom vezmete do úvahy. Spotřebitelská dilemata environmentálně uvědomělého jedince dobře demonstruje článek ABC.net.

Nová bezplatná telefonní linka lidem poradí, kam odnést různé druhy elektroodpadu. Operátoři na čísle 800 976 679 je navedou na nejbližší vhodná místa, kde mohou nechat drobné i objemné spotřebiče. Linka funguje ve všední dny od 8:00 do 18:00. Za profesní sdružení Asociace Informačních Technologií a Telekomunikací (AITAT) a kolektivní systém REMA o tom ČTK informovala Markéta Faltysová.

Re-use centra nabízí obcím řadu benefitů, jak už z pohledu ekonomického, sociálního, tak i environmentálního. Hlavním cílem zřízení takovýchto center je prevence vzniku odpadu, který je pro obce v rozpočtu častou ekonomickou zátěží. Nová re-use centra mohou být příležitostí, jak nepotřebným, ale funkčním věcem najít druhý život.

Trocha historie nemůže škodit, zvlášť když jde o osvícenského filosofa z Francie Denise Diderota. Antropologické, psychologické a environmentální vědy jsou díky němu bohatší o pojem tzv. Diderotova efektu, který souvisí se spotřebním chováním a konzumní mentalitou. O co v praxi jde a jak se mu vyvarovat?