Ucpaný odpad umyvadla dokáže pěkně naštvat. Pusa plná zubní pasty a umyvadlo neodtéká. V tuhle chvíli asi nechcete slyšet, že nejlepší je prevence. V tuhle chvíli to chcete vyřešit rychle a ani si nepřipustit myšlenku na rozebírání sifonu. Takže jaké máte možnosti?

V posledních letech se sucho a problémy související s nedostatkem vody nevyhýbají ani horským oblastem, a to i těm nejdeštivějším u nás, Moravskoslezským Beskydům. Toto pohoří, a hlavně jeho návětrné svahy, patří k srážkově nejbohatším územím v rámci České republiky. Jen v proběhlých pěti letech se však několikrát stalo, že bylo sucho takové, že vysychaly dříve opravdu vydatné prameny a studny byly prázdné. Jedním z opatření, jak se suchu ubránit, je aktuální výstavba veřejných ekologických záchodů na splachování dešťovou vodou na turistické horské chatě Prašivá (706 m n. m.), která se nachází se pod stejnojmenným vrcholem v Moravskoslezských Beskydech.

Řada lidí dnes hledá alternativy k tradičnímu bydlení. Alternativy, které jsou ekonomickým a mnohdy také ekologickým řešením. Jednou z možností, jak bydlet levně a zároveň k přírodě šetrně, je maringotka. Lidé žijící dnes v maringotkách nejsou zdaleka jen kolotočáři. Zjistit, kolik lidí v nich u nás bydlí, je těžké, žádná oficiální evidence není. Vím však zhruba o pěti maringotkách, kde trvale žije jednotlivec, pár či rodina a soudě podle mediálního ohlasu nejsou jediní. Dá se podle mého předpokládat, že lidí žijících v domech na kolech bude poměrně dost.

Pokud byste rádi ušetřili ve vaší domácnosti pár litrů vody denně, mohl by vás inspirovat příběh rodiny Zuberů žijících v bytě v Českém Brodě. Jedná se o tříčlennou rodinu s malým chlapcem, jejíž spotřeba vody je o polovinu menší, než u průměrného Pražana. Přesto si Zuberovi pozvali domů ekoporadce, aby jim pomohl najít nové možnosti, kde na spotřebě vody ušetřit.

Letos vypsaná dotace Dešťovka je stále novinka. V druhém kole zbývá z původních 240 milionů korun vyčerpat ještě asi 100. Pokud máte zájem si na hospodaření s dešťovou vodou u vás doma vzít dotaci, pak se podívejte, na co si dát pozor, když budete o podporu žádat.

O příspěvek na domovní čistírny odpadních vod mohou obce žádat od pondělí 16. října. Ministerstvo životního prostředí do nové výzvy uvolní 200 milionů korun, dalších 50 milionů půjde na obnovy parků nebo na nové nezpevněné plochy ve městech. Domovní čistírny vod, které jsou vhodné zejména pro odlehlé oblasti obcí, podpořilo ministerstvo již jednou a peníze se vyčerpaly za tři čtvrtě roku.

Žurnál Scientific American se pustil do spotřebitelského hodnocení a rozhodl se porovnat výhody a nevýhody bidetů z hlediska životního prostředí. I když jejich výčet kladů tohoto hygienického zařízení působí spíš jako reklama na prodej, vyplývá z něj několik zajímavých údajů. Včetně informace, že bidety prostě nejsou pro každého.

Zázraky nečekejte. Pokud udeří sucho, začne ubývat vody i ve vaší studni. Výše její hladiny odráží hydrogeologické poměry v širším území, takže žádné lokální zázračné řešení k dispozici není. Přesto je několik rad a doporučení, která vám během sucha mohou zajistit vodu ve studni.

Nápad s prodejem balené skutečně vody není z nejnovějších. Uběhlo totiž přinejmenším tisíc let, než se kasta prvních pouličních prodejců, kteří prodávali osvěžující tekutinu v prasečích měších pocestným, překlasifikovala na prodejce vody dávkované, přiměřeně balené. Nebyla to většinou voda ledajaká. Pocházela z nejrůznějších studnic a pramenů, spojených se světci a svatými zjeveními. V roce 1621 byly ve Velké Británii například populární skleněné flakónky s vodou ze Svaté studny v Mavern Hills z francouzských Lurd, a u pověstmi opředených pramenů českých tomu nebylo jinak. Už tehdy také mimochodem platilo, že kvalita této první balené vody nebyla na výši a zdaleka ne pokaždé pocházela z etiketou dedikovaného zdroje. Ale mít někde pro jistotu doma v lahvičce vodu, která je svým složením jiná, lepší, zdravější a kouzelnější, bylo přinejmenším lákavé. A z obchodního hlediska byl prodej takové vody zlatý důl. Vlastně je dodnes.

Studánky jako volně přístupný zdroj vody mají na českém území mnohasetletou historii a tradici. Ještě ve druhé polovině minulého století se jejich počet na našem území odhadoval až na deset tisíc. V současnosti jich uvádějí statistiky Národního registru pramenů a studánek (NRPS), který mapuje veřejnosti přístupné zdroje vody, včetně studánek, už jen méně než pět tisíc. Vedle změn klimatu jde podle odborníků také o negativní důsledek civilizačních trendů jako například migrace lidí z příhraničí do měst nebo rozvoj vodovodních sítí. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody, který ve spolupráci se společností Toma včera spustil projekt Živé studánky. Veřejnost může hlasováním vybrat studánku, o jejichž opravu se ochránci a firma postarají.