Výměna oken, nový úsporný kotel nebo zateplení střechy či stěn, to jsou všechno známé a často doporučované triky, jak ušetřit peníze za vytápění. Na co se ale zapomíná, jsou vstupní nebo i vnitřní dveře v domech a bytech.

Je to vcelku častá příčina sousedských sporů. Pan Nývlt se rozhodne vysázet si na svém pozemku hned u hranice s pozemkem pana Nováka túje (nebo jakékoliv jiné stromy). Jenže pan Novák z toho má radost jen pramalou. Až dosud se proti vysázení mohl bránit jen těžko. Od ledna může po panu Nývltovi chtít, aby stromy nesázel, protože pro to má rozumný důvod, případně aby stromy sázel až od určité vzdálenosti. Nový občanský zákoník přináší některé novinky, které mohou pomoci těm, kdo se nechtějí dívat, jak sousedův strom prorůstá plotem a kořeny boří dům.

Každý rok zahynou v České republice po nárazu do prosklených ploch sta tisíce ptáků. Je dobře známo, jak nebezpečné jsou v tomto ohledu dlouhé prosklené protihlukové stěny, ale stejně „vražedná“ mohou být i okna a prosklené stěny na našich domech nebo sklenících. Většina ptáků přitom umírá zbytečně. Upozornit je na skleněnou překážku totiž není vůbec složité.

Možná už víte, kam pojedete oslavit vánoční svátky a už i chystáte lyže na lednovou lyžovačku s celou rodinou. Máme pro vás tip, jak trochu ušetřit. Pokud u vás doma nikdo nezůstane, přenastavte si termostat. Nemusíte přeci topit v prázdném bytě.

Stále více domů se staví v tzv. pasivním standardu, tedy s parametry, které zaručují nízkou spotřebu energie na vytápění a komfortní vnitřní prostředí. Odborníci i stavebníci mohou dnes už snadno získat většinu odpovědí na otázky typu „jak pasivní dům postavit“. Nabízí se ale i další otázky. Jednou z nich je energetická náročnost výstavby, respektive vliv vlastní stavby na životní prostředí. Toho si je vědoma i část investorů a projektantů. Proto se u pasivních domů setkáme se solárními systémy pro ohřev vody, s využíváním dešťové vody, s kořenovými čističkami a jinými ekologicky přínosnými řešeními, ačkoli nejsou „povinné“ pro dosažení pasivního standardu.

Je známou pravdou, že zateplení panelových domů se majitelům bytů vyplatí v nižších účtech za energie. Přesněji řečeno, vyplatí se, pokud je zateplení provedeno správně. Je proto dobré projít si základní doporučení, jak se stát šťastným majitelem dobře zatepleného panelákového bytu, ještě před tím, než si předseda bytového družstva plácne s řemeslníky.

Mrtvé stromy či jejich torza, útočiště mnoha druhů hmyzu, se v současné obhospodařované krajině staly vzácností. Naštěstí se i brouci dokáží spokojit se šidítkem – tzv. broukovištěm. To si při troše šikovnosti můžete postavit sami i na vlastní zahradě. A těšit se pak z přítomnosti podivuhodných sousedů.

Vzbudit „ekologickým" názvem dojem, že je nějaká činnost nebo zboží šetrné k přírodě i tělu, je v dnešní době častý trend. Stačí minimum přírodního materiálu nebo možnost recyklace a předpony bio a eko rostou jako houby po dešti. U cohousingu to ale bylo přesně naopak – způsob bydlení založený na dobrých sousedských vztazích na principu trvale udržitelného rozvoje fungoval dřív, než se k němu cohousingové komunity oficiálně přihlásily.

Pokud se rozhodujete zateplit svůj rodinný dům, tak budete zajisté řešit kruciální otázku – jak silnou izolaci na dům dát. Pět centimetrů? Deset? Patnáct? Víc? Nebo stačí to, co doporučuje norma? Zeptali jsme se odborníků, co oni doporučují.

Přírody v našich městech ubývá. Netýká se to jen ulic a náměstí, ale i dětských hřišť. Podle propagátorů tzv. přírodních hřišť, ale i odborníků se nedostatek kontaktu s přírodou podepisuje na nepříznivém vývoji dětí. Snaží se proto prosadit taková hřiště, která dětem umožní rozvíjet jejich fantazii a schopnosti. I za cenu roztrhaných tepláků, holínek plných vody a trochy špíny za ušima.