Z opakovaně použitelných plastových lahví na pití pro děti unikají nebezpečné chemické látky. Vyplývá to z výzkumu kanadské McGillovy univerzity, který si nechala vypracovat nizozemská nevládní organizace Tegengif a na kterém se podílela také česká Arnika a nevládní organizace z Dánska, Lotyšska a Španělska.

Počty přijatých zvířat v 34 záchranných stanicích Národní sítě, koordinované Českým svazem ochránců přírody, každý den narůstají. Jedním z aktuálních důvodů příjmů handicapovaných zvířat je nepozornost při sečení, ořezávání keřů a stromů. Záchranné stanice evidují už 137 příjmů zvířat v souvislosti s těmito důvody.

Co myslíte, že je častější příčina úmrtí rostlin v nepřírodních podmínkách, tedy v interiéru, nebo v exteriéru v nádobách, na fasádách, na střechách apod.?

Osiřelých koťat je každý rok spousta. Ta nejmenší přitom potřebují prakticky neustálou péči – lidí, co se o ně umí postarat, proto není nikdy dost.

CheckED je nová webová aplikace, která vznikla díky kooperaci evropských iniciativ jako je například projekt LIFEChemBee, jehož součástí je i česká ekologická organizace Arnika. Cílem aplikace je co nejjednodušeji informovat o tom, jak jsou lidé vystaveni škodlivým chemickým látkám, v tomto případě endokrinních disruptorů. Tito tzv. sabotéři hormonálního systému mimo jiné zvyšují rizika onemocnění, jako jsou obezita, neplodnost a rakovina.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) se začátkem houbařské sezony začal tento týden na svém webu znovu zveřejňovat průběžně aktualizovanou mapu republiky, na níž s ohledem na srážky, půdní vlhkost či teploty posledních dnů odhaduje pravděpodobnost růstu nejčastěji sbíraných hub v zemi. Meteorologové nicméně upozornili na to, že faktický výskyt hub závisí na konkrétní lokalitě a tamních podmínkách, a proto je třeba brát mapu v celorepublikovém měřítku s určitou rezervou.

Co nedá spát řidičům, kteří jsou čerstvými uživateli elektromobilů či přesednutí do něj zvažují? Obava, zda je elektromobil opravdu doveze do cíle, jestli je cestou nenechá někde viset s prázdnou baterií. Je to obava tak konkrétní, že se pro ni vžilo označení „úzkost z dojezdu“.

Záchranné stanice v loňském roce přijaly 8 204 ptáčat volně žijících druhů. Letos to zřejmě bude více. Národní síť záchranných stanic přijímá nyní okolo stovky ptáčat denně. Mnohdy jde o mláďata, která lidé seberou rodičům přímo před zobákem. Jenom proto, že netuší, jak se v případě nalezeného ptáčete zachovat.

Ve stádech některých zástupců jelenů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava je možné pozorovat letošní mláďata. V prvních dnech po porodu nebývají kolouši vidět, jsou ukryti v trávě nebo pod keři, stranou od stáda i matky. Tato strategie ochrany mláďat před predátory funguje rovněž ve volné přírodě u našich srnců a jelenů (i zajíců a dalších savců). Lidé ji ale často mylně vyhodnotí, myslí si, že matka opustila mládě a je třeba ho zachránit. V převážné většině případů však není naše pomoc nutná. Naopak může napáchat nenávratné škody… Znalost zvířat a respektování jejich přirozeného chování je základem ochrany ohrožených druhů – v přírodě i v lidské péči!

Vložky a tampony. Muži z televizních reklam ví, že skvěle sají modrou tekutinu a poskytují ženám klid a sebevědomí. Ženy a dívky ze své praxe ví, že ta tekutina nikdy není modrá (ani u šlechtičen) a že to s tím klidem a sebevědomím není vždycky stopro. I kvůli tomu byl vyhlášen Mezinárodní den menstruace.